Vysoká škola ekonomická v Praze

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vysoká škola ekonomická v Praze"

Transkript

1 Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta mezinárodních vztahů Studijní obor - Mezinárodní politika a diplomacie Imigrace a integrace subsaharských Afričanů do společnosti v České republice (Diplomová práce) Vypracovala: Bc. Hana Vitnerová Vedoucí diplomové práce: Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. Praha 2011

2 Prohlášení Prohlašuji, ţe diplomovou práci na téma Imigrace a integrace subsaharských Afričanů do společnosti v České republice jsem vypracovala samostatně. Pouţitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloţeném seznamu literatury. V Praze dne 26. dubna podpis 2

3 Poděkování Tímto bych se ráda ujala příleţitosti a poděkovala nespočtu osob, které mi pomohli v průběhu psaní diplomové práce. Nejprve všem anonymním respondentům za jejich čas a chuť si se mnou pohovořit o svých ţivotních osudech, dále mé kolegyni Andree Gerstnerové, která se se mnou podílela na terénním výzkumu, a mým přátelům, kteří mi předali kontakty na své přátele ze subsaharské Afriky. Dále také pracovníkům různých českých institucí (Český statistický úřad, Policejní prezidium Policie České republiky, Dům zahraničních sluţeb, Informační centrum Ministerstva školství, Ministerstvo vnitra aj.), kteří mi byli ochotni vyhledat podrobné informace o zkoumané komunitě. V neposlední řadě bych ráda poděkovala vedoucímu mé diplomové práce Vladimíru Kváčovi. 3

4 Obsah 1. Úvod Vymezení cílů práce a formulování výzkumných otázek Metodologie Kritika literatury Teoretická část Současná legislativa zabývající se imigrací a integrací cizinců Imigrační politika Evropské unie Česká imigrační politika Vymezení pojmu cizinec v českém kontextu Vstup a pobyt na území České republiky Občanství České republiky Společná integrační politika Evropské unie Česká integrační politika Vztahy českých zemí se subsaharskou Afrikou Od vzniku Československa do roku Mezi léty Po roce Historický vývoj afrického přistěhovalectví do českých zemí, resp. Československa Počet studentů od roku 1960 do roku Vývoj přistěhovalectví ze subsaharské Afriky od roku Vývoj imigrace z vybraných zemí Výzkumná část Profil subsaharských přistěhovalců Věková struktura Geografické rozmístění Zaměstnanost Pracovní povolení Ţivnostenský list Sňatečnost Azylové řízení Dobrovolné návraty Narození Terénní výzkum Úvod Metody pouţité při sběru a analýze dat Triangulace a problematika verifikace Interpretace základních dat Profil respondentů Vzdělání respondentů Imigrace na území České republiky Motiv k přicestování na české území Tranzitní nebo cílová země? Kontakty před vstupem na území České republiky Příbuzní ze země původu na českém území Imigrace příbuzných ze země původu na české území Remitence

5 Návštěvy země původu Shrnutí imigrace do České republiky Integrace na území České republiky Teoretická část Typologie integrací Faktory ovlivňující integraci přistěhovalců Terénní výzkum a integrace Integrace kulturní Vlastní identifikace Znalost českého jazyka Český partner/partnerka Okruh přátel Kontakt s organizacemi podporující rozvoj africké kultury Náboţenství Spotřební zboţí Shrnutí kulturní integrace Integrace sociálně-ekonomická Geografické rozmístění Současné ubytování Zaměstnanost Legální a nelegální zaměstnání Čistý měsíční příjem Obchod s drogami Zaměstnavatelé Dopad ekonomické krize na pracovní trh Práce ve vystudovaném oboru Shrnutí sociálně-ekonomické integrace Občansko-politická integrace Účast ve volbách Podpora vlastních zájmů Shrnutí občansko-politické integrace Problematika diskriminace a integrace Pocit vlastní integrace Profily vybraných respondentů Youssou, 38 let, Senegal Jonathan, 29 let, Nigérie Namwene, 30 let, Zambie Laurent, 24 let, Pobřeţí slonoviny Amadou, 27 let, Mali José, 39 let, Angola Závěr Seznam pouţité literatury Prameny Odborná literatura Elektronické zdroje Příloha Dotazník v českém jazyce

6 1. Úvod Česká republika se v současné době potýká s historickým precedentem. Ze země vystěhovalecké se stala zemí přistěhovaleckou. Stejně jako její západní sousedy ji čeká nelehký úkol implementace efektivní přistěhovalecké politiky, která by měla zabránit negativním dopadům migrace. V české společnosti prozatím neexistuje skutečná diskusní platforma o dalším vývoji přistěhovalectví. Se stárnutím obyvatelstva se však tato problematika stává stále aktuálnější, a to i z důvodu, ţe růst populace České republiky je z celých 90 procent zajištěn přistěhovalectvím. 1 V České republice ţilo ke konci minulého roku na cizinců s různými oprávněními k pobytu nad 90 dní. Jedná se tedy o 4,04 procent české populace. 2 Subsaharští Afričané 3 tvoří pouze 0,5 procenta všech cizinců 4, tedy přibliţně 0,02 procenta populace České republiky. Statisticky se tedy jedná o velmi malou komunitu čítající pouze 2173 jedinců. 5 Byť jsou mezi subsaharskými Afričany obrovské rozdíly, česká společnost na základě neznalosti chápe komunitu jako homogenní skupinu Vymezení cílů práce a formulování výzkumných otázek Cílem překládané jednopřípadové studie je nahlédnutí do ţivota, zmapování a porozumění situace subsaharských Afričanů ţijících na území České republiky. Vzhledem k tomu, ţe se jedná o velmi malou komunitu čítající i se současnými ţadateli o azyl a azylanty něco málo přes osob, bylo přistoupeno na variantu výzkumu všech zástupců subsaharské Afriky společně. To i přesto, ţe se rozhodně nejedná o homogenní skupinu. Nicméně faktem zůstává, ţe česká společnost povětšinou skutečně vnímá přistěhovalce ze subsaharské Afriky jako jednolitou komunitu, coţ má za následek vyšší míru pospolitosti osob ze subsaharské Afriky. 6 1 OECD. International Migration Outlook Paris: SOPEMI, 2010, ISBN , str Pokud cizinec obdrţí české občanství, jiţ není zachycen ve statistikách jako cizinec. 3 Za subsahraského Afričana povaţuji obyvatele Afriky pocházející ze všech zemí vyjma Alţírska, Maroka, Tuniska, Egyptu, Súdánů a Lybie. V textu budou pouţity oficiální i neoficiálně uţívané názvy subsaharských států. 4 Cizinec značí osobu, jeţ nezískala české občanství. Naopak pojem přistěhovalec v sobě zahrnuje cizince i imigranta, který byl naturalizován. 5 Český statistický úřad [online] [cit ]. Cizinci podle typu pobytu, pohlaví a státního občanství. Dostupné z WWW: <http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/tabulky/ciz_pocet_cizincu-001>. Do celkové počtu se nezapočítávají ţadatelé o azyl. 6 Zdravení na ulici i neznámých subsaharských přistěhovalců je běţným jevem. Stmelení komunity nastiňuje i následující citát: Normálně se povaţuji za ţenu ze Zambie, ale kdyţ jsem tady, tak se cítím jako Afričanka. (zambijská respondentka, rozhovor veden ) 6

7 Kromě dílčích prací (například Afričtí migranti v Praze: odkud pocházejí, jaké jsou jejich ţivotní osudy a jak hodnotí svou integraci do české společnosti? 7, Integrace Afričanů a Afroameričanů na území České republiky 8 ) do současné chvíle nebyla napsaná jediná studie podrobně se zabývající touto problematikou. Cílem práce je tedy proniknout do komunity subsaharských Afričanů v ČR a přispět do diskuze o imigrační a integrační politice České republiky. 9 Základní otázky, které si studie pokládá, jsou následující: z jakých důvodů přicházejí přistěhovalci na české území? Měli zde nějaké kontakty před svým příchodem? Jak probíhá jejich integrace do místní společnosti? Kterým překáţkám musí v České republice čelit? Studie je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. Na začátek je předloţena stručná analýza současného legislativního ukotvení české a evropské imigrační a integrační politiky. Část věnující se politikám Evropské unie byla do práce zahrnuta z důvodu evropského vlivu na českou koncepci imigrační a integrační politiky. Následně je popsán vývoj vzájemných vztahů subsaharské Afriky a České republiky, resp. Československa. Nastíněný je historický vývoj přistěhovalectví ze subsaharské Afriky. Stěţejní je výzkumná část. Ta je uvedena analýzou současné situace subsaharských přistěhovalců na českém území na základě dat získaných zejména od Českého statistického úřadu, Ministerstva vnitra a Ministerstva školství. Samotný terénní výzkum byl uskutečněn od do Výstup výzkumu byl rozdělen do dvou oddělených částí. První se zabývá migrací přistěhovalců na české území a druhá část zkoumá míru jejich integrace do české společnosti. Část zaměřena na integraci byla dále rozdělena na podkapitoly o integraci kulturní, sociálně-ekonomické a občansko-politické. Z důvodu rozsahového omezení diplomové práce nebyly blíţe popisovány migrační teorie. Z pohledu této studie se nejednalo o zásadní prioritu. Na závěr byly zjištěné informace shrnuty a výzkumné otázky zodpovězeny. Vzhledem k limitovanému rozsahu není studie zaměřená na komparaci subsaharských přistěhovalců v rámci Evropské unie či OECD zemí. Přednost byla rovněţ dána detailnějšímu popisu výsledků terénního výzkumu místo snahy o popis všeobecného konceptu migrace či integrace. Zajímavým a logickým pokračováním práce by se proto mohla stát studie věnující 7 GERSTNEROVÁ, Andrea. Afričtí imigranti v Praze: odkud pocházejí, jaké jsou jejich ţivotní osudy a jak hodnotí svou integraci do české společnosti?. Praha: Karlova Univerzita, JIROUŠKOVÁ, Jana. Integrace Afričanů a Afroameričanů na území České republiky. Praha: Orientální ústav AVČR, V práci je často operováno s termínem subsaharská komunita. Jak bylo uvedeno, nic takového ve skutečnosti neexistuje, ale pro účely této práce, bude pojem z praktických důvodů pouţíván. 7

8 se komparaci subsaharských imigrantů s ostatními přistěhovalci na českém území či naopak práce věnující se migračním tokům z partikulárních zemí. Například navazující studie imigrace z Federativní republiky Nigérie na české území by byla velmi zajímavá Metodologie Při psaní diplomové práce byla vyuţita metodologie případové studie. V části zabývající se terénním výzkumem pak metodologie disciplinované interpretativní studie, která se nachází na pomezí mezi jedinečnou a instrumentální případovou studií. Disciplinovaná interpretativní studie vyuţívá teorie jako vodítka pro práci s případem. 10 V kapitole věnující se integraci přistěhovalců byl vyuţit teoretický koncept prof. Pavla Barši. Výzkumná část diplomové práce byla zaloţena na kvalitativním a kvantitativním (tedy smíšeném) primárním výzkumu, přičemţ vytvořený dotazník měl jak uzavřené, tak částečně otevřené otázky. 11 V části zaloţené na kvalitativním výzkumu se jednalo o interpretativní kvalitativní výzkum, který vychází ze snahy porozumět či interpretovat problematiku a ne se jí snaţit vysvětlit. 12 Interpretativní kvalitativní výzkum byl zaloţen zejména na strukturovaných rozhovorech s otevřenými otázkami. V části kvantitativní se jednalo o část dotazníků s uzavřenou strukturou. Kvalitativní vyhodnocení dotazníku bylo zpracováno na základě analýzy transkripcí rozhovorů, kvantitativní na základě popisné analýzy. Problematika triangulace byla částečně vyřešena datovou triangulací, tedy získáním dat z různých zdrojů, mj. z Českého statistického úřadu, Ministerstva vnitra, Ministerstva školství aj. Objektivita a validace sebraných dat byla docílena i tím, ţe terénní výzkum byl uskutečněn ve spolupráci s výzkumnou pracovnicí Mgr. Andreou Gerstnerovou, Ph.D. K vyšší míře triangulace pak přispěla i metodologická triangulace, která vycházela z kombinace odlišných metodologických přístupů (kvalitativní a kvantitativní výzkum) Kritika literatury Diplomová práce byla zpracována na základě literatury dostupné v knihovně Vysoké školy ekonomické, knihovně Ústavu mezinárodních vztahů, Knihovně společenských věd T.G. Masaryka v Jinonicích, knihovně Centra pro studium migrace při Katolické teologické fakultě Karlovy univerzity, knihovně CEFRESu, knihovně Sciences Po Bordeaux, Městské 10 DRULÁK, Petr. Jak zkoumat politiku. Praha: Portál, 2008, ISBN , str HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum. Praha: Portál, 2008, ISBN , str DRULÁK, Petr. Jak zkoumat politiku. Praha: Portál, 2008, ISBN , str. 15 8

9 knihovně v Bordeaux a knihovně Thammasat University v Bangkoku. Dále byly pouţity primární zdroje získané od pracovníků Českého statistického úřadu, Domu zahraničních sluţeb, Policejního prezidia Policie České republiky, Ministerstva vnitra a International organization for migration. Vzhledem k minimálnímu pokrytí zkoumané problematiky nejen akademickou obcí byl uskutečněn ve spolupráci s Andreou Gerstnerovou vlastní terénní výzkum. 13 K teoretickému uchopení studie byly pouţity publikace Kvalitativní výzkum 14 od Jana Hendla a Jak se zkoumá politika 15 od Petra Druláka. Jan Hendl ve své knize vyčerpávajícím způsobem popisuje různé přístupy ke kvalitativnímu výzkumu. Všeobecněji je problematika kvalitativního výzkumu popsána v publikaci od Petra Druláka. Jedná se do určité míry o kuchařku kvalitativní metodologie v politologii a mezinárodních vztazích. V České republice se problematice migrace a integrace přistěhovalců věnuje Pavel Barša. Ve své publikaci Přistěhovalectví a liberální stát 16 rozsáhle předkládá typologii jednotlivých imigračních a integračních politik států a jejich vývoj po rok Pro mou studii byla nicméně důleţitější studie Politická teorie multikulturalismu 17, ve které Barša podává přehled různých přistěhovaleckých politik států, definuje důvody zavádění těchto politik a klasifikuje typy integrace. Další Baršova publikace Imigrační a integrační politika Francie, Velké Británie a Německa po 2. světové válce 18 je spíše broţurou, jeţ nabízí stručný a základní přehled tématu. Téma mezinárodní migrace je velmi dobře zpracováno tandemem Douglas Massey a Edward Taylor, kteří se zaměřují, i se svými kolegy, zvláště na všeobecné trendy současné mezinárodní migrace Výzkum byl uskutečněn mezi a na území České republiky. Účastnilo se ho 90 respondentů. 14 HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum. Praha: Portál, 2008, ISBN DRULÁK, Petr. Jak zkoumat politiku. Praha: Portál, 2008, ISBN BARŠOVÁ, Andrea; BARŠA, Pavel. Přistěhovalectví a liberální stát. Brno: Masarykova univerzita, 2005, ISBN BARŠA, Pavel. Politická teorie multikulturalismu. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury. 1999, ISBN X 18 BARŠA, Pavel. Imigrační a integrační politika Francie, Velké Británie a Německa po 2.světové válce. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2004, ISBN: MASSEY, Douglas S.; TAYLOR, J. Edward et al. International Migration: Prospects and Policies in a Global Market. 1st ed. New York: Oxford University Press, 2004, ISBN ; MASSEY, S. Douglas; ARANGO, Joaquín; HUGO, Graeme; KOUAOUCI, Ali; PELLEGRINO, Adela; TAYLOR, J.Edward. Worlds in motion: Understanding international migration at the end of the millennium. New York, 2005, ISBN

10 Dobrým průvodcem mezinárodních migrací a trendů v migračních tocích jsou ročenky a statistiky OECD. Mezi ně se řadí A Profile of Immigrant Populations in the 21st Century 20 či International Migration Outlook České zahraniční politice se pak věnují ročenky Ústavu mezinárodních vztahů Česká zahraniční politika, kdy je v kaţdém roce věnována subsaharské Africe jedna kapitola, jejímţ autorem je Ondřej Horký. 22 Zajímavým zdrojem informací byla rovněţ kniha Petra Zídka a Karla Siebera Československo a subsaharská Afrika v letech Snad nejdůleţitějším zdrojem informací byly ročenky Českého statistického úřadu Cizinci v České republice OECD. A Profile of Immigrant Populations in the 21st Century: Data from OECD Countries. Paříţ: OECD Publishing, 2008, ISBN OECD. International Migration Outlook Paříţ: SOPEMI, 2010, ISBN KOŘAN, Michal a kol. Česká zahraniční politika v roce Analýza Ústavu mezinárodních vztahů. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2008, ISBN , KOŘAN, Michal a kol. Česká zahraniční politika v roce Analýza Ústavu mezinárodních vztahů. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2009, ISBN , KOŘAN, Michal a kol. Česká zahraniční politika v roce Analýza Ústavu mezinárodních vztahů. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2010, ISBN ZÍDEK, Petr; SIEBER, Karel. Československo a subsaharská Afrika v letech Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2007, ISBN Zásadním problémem práce s těmito zdroji je nedostatek informací o cizincích pobývajících na území České republiky bez oprávnění k pobytu. Český statistický úřad. Cizinci v České republice Praha: Český statistický úřad, 2008, ISBN , Český statistický úřad. Cizinci v České republice Praha: Český statistický úřad, 2009, ISBN , Český statistický úřad. Cizinci v České republice Praha: Český statistický úřad, 2010, ISBN

11 2. Teoretická část 2.1. Současná legislativa zabývající se imigrací a integrací cizinců Imigrační politika Evropské unie V členských státech a institucích Evropské unie se v posledních několika letech stále více hovoří o nutnosti vytvořit východiska pro společnou imigrační a integrační politiku. Důvod, který vede Evropskou unii k těmto snahám, je ten, ţe pokud selţe některá z členských zemí v imigrační či integrační politice, můţe to ohrozit bezpečnost celé Unie. V současné chvíli ale nemá ţádný orgán Evropské unie mandát k přijímání jakýchkoliv legislativních nařízení, byť do určité míry vznikají směrnice, které se úzce dotýkají imigrační a částečně integrační politiky. 25 Na úvod je rovněţ dobré si vymezit pojmy imigrační a integrační politika. Imigrační politika se zabývá cizinci před vstupem na území státu a integrační politika naopak cizinci, kteří jiţ na území státu pobývají. Prvním krokem k budování společné imigrační a integrační politiky EU byl summit v Tampere roku Jasnější představu o politických cílech společné imigrační a integrační politiky představil summit v Soluni (2003). Ten ukládá Evropské komisi povinnost vydávat roční zprávy o migraci a integraci v Evropě. 26 Pro snazší sběr dat byly za tímto účelem vybudovány tzv. Národní kontaktní body (v České republice je jím Odbor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra). Na soluňskou konferenci navázal o rok později, během nizozemského předsednictví v EU, summit v Haagu, který definoval nástroje k posílení svobody, bezpečnosti a spravedlnosti v Unii. Kromě tohoto postupného sbliţování v oblasti imigračních a integračních politik byly vydány směrnice přímo ovlivňující politiky členských států, byť ani jedna z nich není závazná pro Velkou Británii, Irsko a Dánsko. Dále byla také vydána Směrnice Evropské unie o sjednocování rodin (rok 2003), Směrnice Evropské unie o dlouhodobých rezidentech (2003), směrnice zabývající se studentským statutem (2004) a směrnice věnující se výzkumným pracovníkům (2005). Pro období byl zřízen program Solidarita a řízení migračních toků, jehoţ součástí je Evropský uprchlický fond na období , Evropský návratový fond na období , Evropský fond pro integraci státních 25 BARŠOVÁ, Andrea; BARŠA, Pavel. Přistěhovalectví a liberální stát. Brno: Masarykova univerzita, 2005, ISBN , str Více informací - European Commission [online] [cit ]. Developing a common European immigration policy. Dostupné z WWW: <http://ec.europa.eu/homeaffairs/doc_centre/immigration/immigration_intro_en.htm>. 11

12 příslušníků třetích zemí na období a Fond pro vnější hranice na období Česká imigrační politika Situace v otázkách migrace se v České republice od konce studené války velmi změnila. 27 Z původního liberálního přístupu laissez faire (období ), se v druhém období ( ) imigrační politika transformovala a zpřísnila, zejména na základě synchronizace politik s očekávaným přistoupením do Evropské unie. Zatím poslední období (od 1999) je obdobím uvědomění si nutnosti vytvořit vlastní imigrační politiku odpovídající partikulárním problémům české společnosti a státu. Tedy politiku, která jen nepřijímá evropská pravidla, naopak sama svá pravidla také vytváří. 28 Od poloviny 19. století do 90. let dvacátého století byly české země ukázkovou emigrační zemí, kromě krátkých období návratových vln po skončení světových válek ( , ). V období nebylo území vystaveno ţádným spontánním imigračním vlnám. Teprve po pádu ţelezné opony se stává z českého státu země přistěhovalecká. Přičemţ se postupně ze země tranzitní stala pro majoritní část přistěhovalců země cílovou. Tento fakt ale neplatí pro všechny cizince. Podle uskutečněného terénního výzkumu v roce a mezi subsaharsko-africkou komunitou není s největší pravděpodobností zemí cílovou pro cizince ze zemí subsaharské Afriky. Za posledních dvacet let se nezměnila jen struktura migrace, ale i počet cizinců přicházející na území České republiky. Z přibliţně necelých v roce 1993 jich k prosinci 2010 na území České republiky ţilo To znamená 4,04 procent z celkové populace ( ) 33. Muţi jsou zastoupeni v 57 % a ţeny ve 43 % Základní přehled legislativního rámce na stránkách Ministerstva vnitra ČR - Ministerstvo vnitra ČR [online] [cit ]. Migrační a azylová politika České republiky. Dostupné z WWW: <http://www.mvcr.cz/clanek/migracni-a-azylova-politika-ceske-republiky aspx?q=y2hudw09mw %3d %3d>. 28 BARŠA, Pavel. Imigrační a integrační politika Franci, Velké Británie a Německa po 2. světové válce. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2004, ISBN: , str Výzkum veden Andreou Gerstnerovou 30 Výzkum uskutečněn Andreou Gerstnerovou a Hanou Vitnerovou 31 Ministerstvo vnitra ČR [online] [cit ]. Migrace. Dostupné z WWW: <http://www.mvcr.cz/clanek/migrace-novy-clanek aspx>. 32 Český statistický úřad [online] [cit ]. Cizinci podle typu pobytu, pohlaví a státního občanství. Dostupné z WWW: <http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/tabulky/ciz_pocet_cizincu-001>. 33 Český statistický úřad [online] [cit ]. Pohyb obyvatelstva - rok Dostupné z WWW: <http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/coby doc>. 34 Český statistický úřad [online] [cit ]. Cizinci podle typu pobytu, pohlaví a státního občanství. Dostupné z WWW: <http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/tabulky/ciz_pocet_cizincu-001>. 12

13 světa. 40 Zastavit migraci nelegální by měly různé menší projekty financované ze strany státu, Důleţitým bodem v oblasti migrační politiky je tzv. Šest zásad politiky vlády v oblasti migrace z roku V tomto koncepčním materiálu se hovoří o nutnosti aktivně podporovat řízenou migraci a minimalizovat migraci nelegální. Pro účely podpory migrace legální byl zaveden mj. projekt Výběru kvalifikovaných zahraničních pracovníků. 36 V roce 2009 byl pak spuštěn projekt tzv. Zelených karet, jehoţ cílem je flexibilní nábor odborníků ze zahraničí a sníţení administrativní zátěţe na straně zaměstnavatele a cizince 37. Projekt je zaměřen především na vysoce kvalifikovanou pracovní sílu (minimálně bakalářský titul), ale mohou se ho účastnit i osoby s niţším formálním vzděláním. Zelené karty jsou určeny pouze pro cizince pocházející z vybraných zemí (mezi nimi není ţádná země ze subsaharské Afriky). 38 Ke konci roku 2009 se projektu účastnilo 51 osob. 39 Dalším programem je evropský projekt Modrých karet inspirovaný Zelenými kartami Spojených států amerických. Modré karty jsou na rozdíl od Zelených určeny kvalifikovaným uchazečům ze všech zemí popřípadě jako prevence by měla slouţit Zahraniční rozvojová spolupráce České republiky. Vstupem do struktur Evropské unie je národní migrační politika do určité míry řešena společně s ostatními partnerskými státy. Vstupem do Schengenského prostoru se pak zásadně změnila kontrola hranic. Přičemţ komunitární předpisy EU ani předpisy schengenského acquis v zásadě neupravují podmínky pro pobyty delší 3 měsíců, které jsou výhradně v národní kompetenci členských států. Schengenské acquis nicméně upravuje moţnosti volného 35 Podrobný text Ministerstvo vnitra ČR [online] [cit ]. Zásady politiky vlády v oblasti migrace cizinců. Dostupné z WWW: <http://www.mvcr.cz/clanek/zasady-politiky-vlady-v-oblasti-migracecizincu.aspx>. 36 Do projektu se mohou přihlásit pouze cizinci pocházející z vybraných států (mezi nimi je jen jedna ze subsahraské Afriky a to Jihoafrická republika) nebo cizinci ze všech třetích zemí, kteří jsou absolventi českých vysokých či středních škol (absolventi ale nesmějí být účastníci programu rozvojové spolupráce ČR). Webové stránky projektu - Legální migrace [online] [cit ]. Projekt Výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků. Dostupné z WWW: <http://www.imigracecz.org/?lang=cz>. 37 Ministerstvo vnitra ČR [online] [cit ]. Migrace. Dostupné z WWW: <http://www.mvcr.cz/clanek/migrace-novy-clanek aspx>. 38 Ministerstvo práce a sociálních věcí [online] [cit ]. Zelené karty pro cizince v České republice. Dostupné z WWW: <http://portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/zelka/ciz#prokoho>. 39 Český statistický úřad. Cizinci v České republice Praha: Český statistický úřad, 2010, ISBN , str Evropský parlament [online] [cit ]. Evropská modrá karta pro vysoce kvalifikované pracovníky. Dostupné z WWW: <http://www.europarl.europa.eu/sides/getdoc.do?pubref=- //EP//TEXT+IM-PRESS FCS DOC+XML+V0//CS>., Integrovaný portál MPSV [online] [cit ]. Modrá karta - informace pro zaměstnavatele. Dostupné z WWW: <http://portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/modka/zam#povmk>. 13

14 pohybu s oprávněním k dlouhodobému pobytu (dlouhodobé vízum nebo povolení k pobytu) po území schengenského prostoru Vymezení pojmu cizinec v českém kontextu Pojmem cizinec se rozumí fyzická osoba, která není státním občanem České republiky 42. Za cizince je v českých statistických datech povaţována osoba, která má na území České republiky oprávnění k pobytu alespoň nad 90 dní. Přičemţ podle mezinárodní úmluvy je za dlouhodobého přistěhovalce posuzována osoba po roce pobytu na území státu. Vstup, pobyt a vycestování cizince je v kompetenci Policie ČR, Ministerstva vnitra ČR, Ministerstva zahraničních věcí ČR a řídí se zákonem č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců, ve znění pozdějších přepisů (poslední novelizace č.427/2010) a částečně také zákonem č. 325/1999 Sb. o azylu, ve znění pozdějších přepisů. Na území České republiky lze rozeznat tři kategorie cizinců. Za prvé jsou to občané zemí Evropské unie, Norska, Švýcarska, Islandu a Lichtenštejnska a jejich rodinní příslušníci. Za druhé občané pocházející ze zemí mimo Evropskou unii a za třetí cizinci bez ohledu na hranice Evropské unie (tj. registrovaní ţadatelé o azyl, cizinci pobývající v České republice v rámci dočasné ochrany a nelegálně pobývající cizinci v České republice) Vstup a pobyt na území České republiky Občané zemí, které mají s ČR dohodu o bezvízovém styku, mohou na území ČR pobývat do 90 dní bez víz. Občané ostatních zemí mohou v ČR pobývat na základě krátkodobých víz. Krátkodobá víza do 90 dní jsou vydávána specificky podle účelu pobytu. Pro pobyt nad 90 dní je moţné poţádat o víza nad 90 dní. Maximální platnost takového víza je od ledna 2011 pouze šest měsíců. 43 Na tento druh víza navazuje povolení k dlouhodobému pobytu, které lze vydat i bez předchozího víza nad 90 dní a to na dobu delší neţ rok a lze jej prodlouţit. O povolení k trvalému pobytu lze poţádat obecně po pěti letech pobytu na území České republiky na základě dlouhodobého pobytu, či po čtyřech letech pobytu na základě získání přechodného pobytu po ukončení řízení o udělení mezinárodní ochrany (úspěšné 41 Ministerstvo vnitra ČR [online] [cit ]. Readmisní politika. Dostupné z WWW: <http://www.mvcr.cz/clanek/migrace-novy-clanek aspx?q=y2hudw09oa %3d %3d>. 42 Český statistický úřad. Cizinci v České republice Praha: Český statistický úřad, 2010, ISBN , str Více infomací k novelizaci zákona - Ministerstvo vnitra ČR [online] [cit ]. Změny v oblasti vstupu a pobytu cizinců na území ČR od roku Dostupné z WWW: <http://www.mvcr.cz/clanek/zmeny-v-oblasti-vstupu-a-pobytu-cizincu-na-uzemi-cr-od-roku aspx?q=Y2hudW09Mw %3d %3d>. 14

15 řízení či řízení trvající přes dva roky), či v případě účastníků projektu Výběru kvalifikovaných zahraničních pracovníků po 2,5 resp. po 1,5 roku. O trvalý pobyt lze poţádat bez ohledu na délku předchozího pobytu, pokud o trvalý pobyt ţádá za účelem souţití se svým rodinným příslušníkem, který je občanem České republiky s trvalým pobytem v České republice nebo v případě humanitárních nebo jiných důvodů hodných zvláštního zřetele. 44 Podle oficiálních statistik Českého statistického úřadu byla v roce 2009 uznána mezinárodní ochrana pouze 10 % ţadatelů. 45 Vzhledem k Dublinskému systému, resp. nařízení Dublin II., musí ţadatelé o mezinárodní ochranu poţádat o mezinárodní ochranu v prvním členském státu Evropské unie (včetně Norska, Islandu a Švýcarska), na který vstoupí. Tento systém má předcházet tzv. asylum shopping, kdy cizinec poţádá o mezinárodní ochranu v několika členských státech. Od roku 2003 musí členské státy snímat otisky prstů do společné databáze otisků prstů EURODAC. 46 Nově by měla být zavedena identifikace na základě skenu oční rohovky. Řízení o azylu v České republice probíhá podle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších přepisů Občanství České republiky Nabývání a pozbývání českého občanství je řešeno zákony č. 40/1993 Sb. a č. 193/1999 Sb. Podle prvního uvedeného zákona lze občanství nabýt narozením (pokud alespoň jeden z rodičů má české občanství, tzv. ius sanguinis právo krve), osvojením, určením otcovství, nalezením na území České republiky, prohlášením a udělením. Ţadatel o udělení českého občanství musí splnit následující podmínky pobývat na základě trvalého pobytu na území České republiky po dobu pěti let, vzdát se svého původního občanství (kromě zemí s bilaterálními dohodami o dvojím občanství) a nebýt pravomocně odsouzen v posledních pěti letech pro úmyslný trestný čin. 44 Český statistický úřad. Cizinci v České republice Praha: Český statistický úřad, 2010, ISBN , str Tamtéţ str Summaries of EU legislation [online] [cit ]. "Eurodac" system. Dostupné z WWW: <http://europa.eu/legislation_summaries/justice_freedom_security/free_movement_of_persons_asylum_imm igration/l33081_en.htm>., Ministerstvo vnitra ČR [online] [cit ]. EURODAC. Dostupné z WWW: <http://www.mvcr.cz/clanek/eurodac.aspx>. 47 Více informací o azylovém řízení na Ministerstvo vnitra ČR [online] [cit ]. Obecný přehled předmětu úpravy zákona o azylu. Dostupné z WWW: <http://www.mvcr.cz/clanek/obecny-prehledpredmetu-upravy-zakona-o-azylu.aspx>. 15

16 Společná integrační politika Evropské unie Na rozdíl od imigrační politiky, kde existují společné směrnice, je integrační politika zemí Evropské unie fakticky v pravomocích států. Snaha o určitou harmonizaci v rámci Evropské unie tu nicméně patrná je. Jedná se ale o velmi citlivé téma a o komplikovaný proces hledání kompromisů zaloţený na odlišných národních identitách členských zemí. V roce 2007 byl zaloţen Evropský fond pro integraci státních příslušníků třetích zemí (EIF), který se snaţí o podporu integračních snah členských států. Zároveň byla vydána jiţ třetí příručka o integraci cizinců Česká integrační politika Česká integrační politika, stejně jako politika imigrační, si prošla během několika mála posledních let značnými změnami. Během komunistické éry neexistovala fakticky ţádná koncepce integrace cizinců do společnosti. Například vietnamští dělníci přicestovali na dobu určitou a spíše se zdrţovali ve svých vlastních komunitách. Jedinou výjimku tvořili studenti vysokých škol, kteří se vzhledem k povaze svého pobytu dostali s čs. společností do uţšího kontaktu. Pilotní ucelenou koncepcí byl vládní dokument Zásady koncepce integrace cizinců z roku Ten zdůrazňoval podporu multikulturní společnosti. V pozdějších dokumentech se od této koncepce ale ustupuje a spíše je, stejně jako v západních zemích, podporována nutnost individuální integrace jedinců a jejich respektování místních pravidel. 48 Aktualizovaná česká Koncepce integrační politiky Společné souţití vychází z usnesení vlády z února Koncepce integrace cizinců počítá od svého zaloţení se spoluprácí hned několika ministerstev (Ministerstva vnitra, Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy, Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva pro místní rozvoj) a dalších sloţek občanské společnosti (nestátních neziskových organizací aj.). 50 Zahrnutí celé škály aktérů jasně poukazuje na komplexitu problematiky. Cílovou skupinou Koncepce jsou občané třetích zemí, kteří na českém území pobývají legálně. Integrace azylantů probíhá v rámci Státního integračního programu 48 BARŠOVÁ, Andrea; BARŠA, Pavel. Od multikulturalismu k občanské integraci. Změny v západoevropských politikách integrace přistěhovalců. In Sociální studia. Brno: Masarykova univerzita, 2005, 1/2005, str Cizinci [online] [cit ]. Aktualizovaná Koncepce integrace cizinců. Dostupné z WWW: <http://www.cizinci.cz/files/clanky/741/usneseni_vlady_ pdf >. 50 Vice informací na stránkách Ministerstvo vnitra ČR [online] [cit ]. Integrace cizinců na území ČR. Dostupné z WWW: <http://www.mvcr.cz/clanek/integrace.aspx>. 16

17 vycházejícího ze Zákona o azylu č. 325/1999 Sb. Cílem všech aktivit integrační politiky je předcházet vytváření uzavřených komunit imigrantů, společenské izolaci a sociálnímu vyloučení cizinců. 51 Základními prioritami pak je znalost českého jazyka, ekonomická soběstačnost cizince, orientace cizince ve společnosti a dobré vzájemné vztahy cizince s majoritní společnosti. V rámci České republiky bylo zřízeno několik Center na podporu integrace spolufinancovaných z Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí (EIF). 52 Jedná se o podporu integrace cizinců, nikoli azylantů. Centra byla otevřena v Jihočeském, Karlovarském, Libereckém, Moravskoslezském, Olomouckém, Pardubickém, Plzeňském, Zlínském, Ústeckém a Jihomoravském kraji. V centrech jsou zdarma nabízené kurzy českého jazyka, sociokulturní přednášky a sociální a právní poradenství. V současné době působí na území České republiky několik organizací zabývajících se integrací cizinců do české společnosti. Patří mezi ně například Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) 53, Poradna pro integraci (P-P-I) 54, Centrum pro integraci cizinců (CIC) 55, Občanské sdruţení Berkat 56, Sdruţení občanů zabývajících se emigranty (SOZE) 57, Charita Česká republika 58, Diakonie Českobratrská církev evangelická 59, Poradna pro uprchlíky 60 a META sdruţení pro příleţitosti mladých migrantů Vice informací na stránkách Ministerstvo vnitra ČR [online] [cit ]. Integrace cizinců na území ČR. Dostupné z WWW: <http://www.mvcr.cz/clanek/integrace.aspx>. 52 Vice informací na oficálních stránkách center - Integrační centra [online] [cit ]. Dostupné z WWW: <http://www.integracnicentra.cz/default.aspx>. 53 Organizace pro pomoc uprchlíkům [online] [cit ]. Dostupné z WWW: <http://www.opu.cz/>. 54 Poradna pro integraci [online] [cit ]. Dostupné z WWW: <http://p-p-i.cz/>. 55 Centrum pro integraci cizinců [online] [cit ]. Dostupné z WWW: <http://www.cicpraha.org/>. 56 Berkat [online] [cit ]. Dostupné z WWW: <http://www.berkat.cz/>. 57 Sdruţení občanů zabývajících se emigranty [online] [cit ]. Dostupné z WWW: <http://www.soze.cz/?lang=en>. 58 Charita [online] [cit ]. Dostupné z WWW: <http://www.charita.cz/>. 59 Diakonie ČCE [online] [cit ]. Dostupné z WWW: <http://www.diakonie.cz/>. 60 Sdruţení pro integraci a migraci [online] [cit ]. Dostupné z WWW: <http://www.uprchlici.cz/cs/o-nas/kdo-jsme.html>. 61 META sdruţení pro příleţitosti mladých migrantů [online] [cit ]. Dostupné z WWW: <http://www.meta-os.cz/pic/>. 17

18 2.2. Vztahy českých zemí se subsaharskou Afrikou Po krátkém představení legislativního rámce české imigrační a integrační politiky se nyní podívejme na historický vývoj vztahů českých zemí se subsaharskou Afrikou. Historický přehled nás posléze zavede k výzkumné části a současné problematice imigrace a integrace subsaharských Afričanů do společnosti v České republice Od vzniku Československa do roku 1948 Po vzniku samostatného Československa v roce 1918 byla snaha ze strany státu o navázání diplomatických vztahů s ostatními zeměmi světa. Vzhledem k zeměpisné a politické vzdálenosti přišla subsaharská Afrika na řadu později, koncem dvacátých let. Budování oficiálních vztahů probíhalo prakticky na zelené louce. Kromě existence několika podnikatelských vazeb z konce devatenáctého století nebylo dříve území Československa významně zapojeno do dění v subsaharské Africe. 62 Československá diplomacie sice měla ve svých řadách několik zkušených diplomatů ještě z dob Habsburské monarchie, ale jejich počet nebyl velký. Subsaharská Afrika byla fakticky pro československou diplomacii a obyvatelstvo stále něčím dalekým a neuchopitelným. A to i přesto, ţe na konferenci ve Versailles v roce 1919 zazněl návrh, ţe by nově vzniklé Československo mohlo získat pod svou správu Togo. Nakonec se tak nestalo a od nápadu bylo upuštěno. Ze zemí subsaharské Afriky to byla Jihoafrická unie, se kterou byly navázány diplomatické vztahy jako s první v roce Posléze následovaly honorární konzuláty v Dakaru (pod správou celá francouzská západní Afrika, v roce 1927), Belgickém Kongu (v roce 1929), Mombasa (posléze přesunut do Nairobi, britská východní Afrika). První africké filiálky československých podniků byly zakládány ve třicátých letech, kdy Baťa vybudoval své první pobočky v dnešním Zimbabwe a Jihoafrické republice. Všeobecně lze říci, ţe v prvních třiceti letech nebyla československá diplomacie v subsaharské Africe velmi úspěšná. Jediným efektivně fungujícím úřadem byl konzulát v Jihoafrické unii. Ostatní honorární konzuláty se spíše zabývaly vlastními problémy a na skutečnou reprezentaci československých zájmů jim nezbýval čas. Ostatně většina honorárních konzulů ani nebyla československé státní příslušnosti. 62 TLAPA, Martin. Hospodářské a obchodní vztahy České republiky se zeměmi subsaharské Afriky. Mezinárodní politika ročník 31, č. 5, str KLIMEK, Antonín; KUBŮ, Eduard. Československá zahraniční politika Praha: Institut pro středoevropskou kulturu a politiku, 1995, str

19 Mezi léty Změna vzájemných vztahů nastala po únoru Československo se ocitlo na straně socialistického bloku a spolu s ostatními státy se zapojilo do programů intenzivní podpory levicových a osvobozeneckých hnutí nejen v afrických zemích. V roce 1955 vznikla ambasáda v Etiopii a o čtyři roky později v Guineji a Ghaně. Od šedesátých let 20. století rozdělovaly státy socialistického bloku všechny nezávislé africké státy do tří kategorií na země přednostního zájmu, na státy s oboustranně výhodnými vztahy a na státy závislé na imperialismu (tedy státy, které neměly ţádný zájem o navazování vztahů se socialistickým blokem). Vzhledem k nečitelné situaci v subsaharské Africe, ohledně dalšího vývoje právě vznikajících států, byla později přidána čtvrtá kategorie země blíţící se zemím přednostního zájmu. Konečným cílem této strategie bylo přivedení všech států na vědecký socialismus. V prvopočátcích byly všechny země, které měly zájem o navázání hospodářských a politických vazeb, zařazeny fakticky automaticky mezi země přednostního zájmu. Československo se řídilo v zařazování afrických zemí do zmíněných kategorií sovětským vzorem. První samostatně vytvořená koncepce československé zahraniční politiky vůči Africe byla zpracována a posléze schválena politbyrem v roce V této koncepci byly mezi země s přednostním zájmem řazeny Ghana, Guinea, Mali a Nigérie. 64 Byť byla koncepce schválena a byla zde určitá snaha o její dodrţování, je stále otázkou, do jaké míry se tak skutečně dělo. Nejen v šedesátých letech byly leckdy vztahy se zeměmi z druhé kategorie (oboustranně výhodné hospodářské vztahy) významnější. V období sedmdesátých a osmdesátých let došlo k určité stagnaci vzájemných vztahů. V této době se mezi země s přednostním zájmem řadila například Angola, Etiopie a Mozambik. Mezi země s oboustranně výhodnými vztahy Benin, Guinea-Bissau, Demokratická republika Kongo, Madagaskar, Nigérie, Tanzanie, Zambie a Zimbabwe. 65 Vzájemné vztahy byly prohlubovány a rozvíjeny pomocí vládních smluv o přátelství a spolupráci. Hospodářské vztahy pak prostřednictvím rozličných obchodních dohod a dohod o vědecko-technické spolupráci uzavíraných na vládních úrovních. Po prakticky celé období ( ) mělo Československo aktivní platební bilanci. Polovina vývozních artiklů byla tvořena 64 ZÍDEK, Petr; SIEBER, Karel. Československo a subsaharská Afrika v letech Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2007, ISBN , str TLAPA, Martin. Hospodářské a obchodní vztahy České republiky se zeměmi subsaharské Afriky. Mezinárodní politika ročník 31, č.5, str

20 strojírenskými výrobky dopravní prostředky, zemědělské stroje a traktory, stavební stroje, obráběcí stroje a další polovina textilními výrobky, biţutérií, školními a kancelářskými výrobky. V dovozech pak převládaly potraviny a suroviny. Hospodářská spolupráce probíhala na několika úrovních - od poskytování technologií po vyškolování odborníků a nabízení vládních stipendií na vysoké školy do Československa Po roce 1989 S pádem ţelezné opony došlo k oslabení vzájemných vztahů s africkými státy. Hlavním důvodem byly nové zahraničněpolitické a zahraničněobchodní priority českého, resp. československého, státu. Za nové diplomatické priority byl povaţován vstup státu do západních struktur Evropská unie, NATO, OECD a vlastní vnitřní transformace. Na vzdálené země a trhy nezbyla energie a prostor. Oslabování vztahů se dotklo samozřejmě i českých zastupitelských úřadů. V současné chvíli má Česká republika na subsaharskoafrickém území pouze pět úřadů v Ghaně, Nigérii, Etiopii, Zimbabwe a Jihoafrické republice. 66 Na území České republiky se pak nachází pouze tři ambasády, přičemţ jen dvě z nich skutečně vyvíjejí činnost ghanská a jihoafrické republiky. Ambasáda Konţské demokratické republiky fakticky nefunguje. Obchodně ekonomické vztahy také zaznamenaly značný útlum. Česká obchodní bilance je nyní vesměs pasivní a například v roce 2000 znamenala Afrika jako celek cíl jen pro 0,5 procent českého vývozu. 67 S přistoupením do Evropské unie převzala Česká republika společnou evropskou strategii vůči Africe zaloţenou na Dohodě z Cotonou z roku 2000 a o pět let později revidovanou do podoby Strategie pro Afriku Historický vývoj afrického přistěhovalectví do českých zemí, resp. Československa Vzhledem k tomu, ţe Český statistický úřad nemá k dispozici statistiky cizinců pocházející ze subsaharské Afriky před rokem 1993 a podobné informace nebylo moţné vyhledat ani v jiných zdrojích, například v knize Československo a subsaharská Afrika 69, tak 66 Ministerstvo zahraničních věcí ČR [online] [cit ]. Dostupné z WWW: <http://www.mzv.cz/jnp/cz/index.html>. 67 TLAPA, Martin. Hospodářské a obchodní vztahy České republiky se zeměmi subsaharské Afriky. Mezinárodní politika ročník 31, č.5, str VODIČKA, Milan. Hic sunt leones - Česká politika nezájmu. Mezinárodní politika ročník 30, č. 12, str ZÍDEK, Petr; SIEBER, Karel. Československo a subsaharská Afrika v letech Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2007, ISBN

21 mi jedinou studní poznání byl v tomto případě Dům zahraničních sluţeb. Data po roce 1993 jiţ zpracované Českým statistickým úřadem k dispozici jsou Počet studentů od roku 1960 do roku 2011 V Domu zahraničních sluţeb bylo moţné získat statistické informace o počtech studentů a studovaných oborech od šedesátých let po současnost. Tudíţ veškerá uvedená data jsou z databáze DZS. Celkově studovalo od roku 1960 do roku 2011 na českých vysokých školách pouze 3071 studentů. Od roku 1960 do roku 1992 studovalo na československém území 2097 studentů. Mezi roky 1993 aţ 1999 to bylo 433 studentů. A od roku 2000 do 2011 na 541 studentů v rámci vládních stipendií, jeţ jsou součástí zahraniční rozvojové spolupráce. Z drtivé většiny se jednalo a jedná o studium v českém jazyce. Bohuţel nebylo moţné zjistit, kolik studentů se později na území České republiky dlouhodobě usadilo. Podle PhDr. Kumsy, který v Československu studoval na konci osmdesátých let, se většina jeho spoluţáků přestěhovala do západní Evropy či do Spojených států a Kanady. 70 V celkových číslech největší počet studentů pochází z Etiopie (679), Súdánu (372), Angoly (305). Nejstudovanějšími obory pak jsou technické obory na ČVUT, obory zaměřené na zemědělství na České zemědělské univerzitě, všeobecné lékařství na Karlově univerzitě a ekonomické předměty na Vysoké škole ekonomické Vývoj přistěhovalectví ze subsaharské Afriky od roku 1994 Od roku 1994 můţeme pozorovat nárůst cizinců ze subsaharské Afriky na českém území. Jak ukazuje blíţe graf, nejednalo se ale o kontinuální proces. Naopak od roku 1995 je patrné sníţení počtu subsaharských migrantů a od roku 2001, kdy byl zmírněn novelou zákon z roku 2000, pak opět nárůst Rozhovor s panem Alemayehu Kumsa z Český statistický úřad [online]. 17:6:2010 [cit ]. Počet cizinců v ČR - datové údaje. Dostupné z WWW: <http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/datove_udaje/ciz_pocet_cizincu>. 21

22 Vývoj imigrace z vybraných zemí Z většiny subsaharských zemí dochází k postupnému nárůstu přistěhovalců na českém území. Zajímavá je ale například Angola a Etiopie, jejíţ občané jsou naopak zastoupeni stále řidčeji. První graf přehledně znázorňuje vývoj přistěhovalectví ze šesti zemí, jejíţ obyvatelé jsou v České republice zastoupeni nejvíce. Druhý graf se věnuje zemím, u kterých došlo k zajímavým změnám v počtu osob na českém území od roku V absolutních číslech je největším skokanem v počtu osob Nigérie. 22

23 3. Výzkumná část 3.1. Profil subsaharských přistěhovalců Na území České republiky ţilo k na 2173 cizinců pocházejících ze subsaharské Afriky. 72 Mezi tyto osoby se nepočítají ţadatelé o azyl a ti, kteří jiţ azyl obdrţeli. 73 Český statistický úřad nemá v tuto chvíli kompaktní informace k dispozici. Vzhledem k celkovému počtu cizinců ke stejnému datu tvoří subsaharští imigranti pouze 0,5 % veškerých cizinců na českém území. V jiných členských státech OECD tvořili subsaharští přistěhovalci také jen malé procento imigrantů, přibliţně pouze 3,8 %. 74 Nejpočetněji jsou zastoupeni občané Nigerijské federativní republiky (548 osob). Tvoří na 25 % subsaharských Afričanů ţijících v České republice. Druhou nejpočetnější komunitou jsou občané Jihoafrické republiky (252 osob), dále cizinci z Angoly (173), Ghany (119), Etiopie (96), Demokratické republiky Kongo (rovněţ 96), atd. Na rozdíl od České republiky, kde jsou nejsilněji zastoupeni Nigerijci, tak v ostatních státech OECD převaţují ze subsaharské Afriky osoby z Jihoafrické republiky. 75 Obzvláště u subsaharských Afričanů můţeme pozorovat obrovskou genderovou disproporci. Ze 74,4 procent se jedná o muţe. U všech cizinců na českém území se jedná o disproporci 57 procent muţů vůči 43 procent ţen. Podle provedeného terénního výzkumu je hlavní příčina velmi komplexní, ale zásadním důvodem se zdá být chápání muţské role v subsaharské Africe jako chlebodárce, který migruje za prací, ale také určitý typ migrace do České republiky. Pokud totiţ situaci porovnáme s ostatními státy OECD, tak subsaharští muţi jsou zastoupeni v 51,3 % a ţeny ve 48,7 %. 76 Rozdíl tedy není tak enormní. Většina (60 procent) subsaharských Afričanů pobývá na území České republiky na základě povolení k trvalému pobytu Český statistický úřad [online] [cit ]. Cizinci podle typu pobytu, pohlaví a státního občanství. Dostupné z WWW: <http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/tabulky/ciz_pocet_cizincu-001> 73 Termín ţadatel o azyl a ţadatel o mezinárodní ochranu je v textu synonymní. 74 OECD. West African Mobility and Migration Policies. Paříţ: OECD Publishing, 2008, ISBN , str. 6 a OECD. A Profile of Immigrant Populations in the 21st Century: Data from OECD Countries, Paříţ: OECD Publishing, 2008, ISBN , str OECD. A Profile of Immigrant Populations in the 21st Century: Data from OECD Countries. Paříţ: OECD Publishing, 2008, ISBN , str Tamtéţ. str Český statistický úřad [online] [cit ]. Cizinci podle typu pobytu, pohlaví a státního občanství. Dostupné z WWW: <http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/tabulky/ciz_pocet_cizincu-001> 23

24 Níţe je znázorněn přehled nejnověji zpracovaných informací o účelu pobytu cizinců. Data z roku 2009 jsou získaná z Odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra České republiky. Podle těchto dat ţilo na českém území ke konci prosince 2009 na 2164 subsaharských přistěhovalců s povolením k pobytu. Číslo je vyšší neţ u statistik z Českého statistického úřadu, jelikoţ k celkové sumě jsou započítáni i azylanti. Pro účely Eurostatu dělí Odbor azylové a migrační politiky typy pobytu za studijním účelem, za účelem sloučení rodiny, za účelem výdělečné činnosti (zaměstnání, podnikání, účast v právnické osobě aj.) a za dalšími účely (mezi ně patří drţitelé statusů mezinárodní ochrany, oběti obchodování s lidmi, nezletilí bez doprovodu, aj.). Z grafu níţe jasně vyplývá naprostá převaha povolení k pobytu na základě sloučení rodiny (54,7 %), dále povolení k pobytu na základě studia (18,8 %), povolení k pobytu za účelem výdělečné činnosti (6,2 %) a za dalšími účely (20,3 %). V porovnání s ostatními světovými regiony na území České republiky není subsaharská Afrika výjimkou v procentuálním zastoupení pobytu za účelem sloučení rodiny. Podívejme se nyní na rozdělení typu povolení podle účelu pobytu u nejpočetněji zastoupených skupin subsaharských Afričanů. 24

25 Grafy nám krásně ukazují účely pobytu podle země původu. Přistěhovalci z botswanské republiky mají z 99 % účel pobytu studium. Naopak u Nigerijců můţeme pozorovat jasnou převahu účelu pobytu sloučení rodiny, a to z celých 79 %. U Konga je situace opět odlišná, vzhledem k dlouhotrvajícímu vnitřnímu konfliktu jsou mezi cizinci, kteří zde pobývají z dalších důvodů, zejména úspěšní ţadatelé o azyl Věková struktura Podle získaných informací z Českého statistického úřadu ke konci roku 2009 ţilo na území České republiky 2027 cizinců pocházejících ze subsaharské Afriky. 78 Opět nejsou započítáni ţadatelé o azyl a azylanti Český statistický úřad. Cizinci v České republice Praha: Český statistický úřad, 2010, ISBN , str Pokud započteme i azylanty v roce 2009 (data byly k dispozici aţ v prosinci 2010), tak se bude jednat o

26 Jak můţeme vidět v grafu níţe, nejvíce byla zastoupena věková skupina mezi 25 aţ 29 lety. Pokud se ale na data podíváme detailněji, lze si všimnout rozdílu mezi věkovou strukturou muţů a ţen. Zatímco muţi jsou nejpočetněji zastoupeni ve skupině let, tak ţeny naopak ve věkové hranici 25 aţ 29 let. Subsaharští muţi jsou v průměru starší, neţ je věkový průměr ostatních cizinců (u nich je nejvíce zastoupena skupina let) Geografické rozmístění Na základě informací Českého statistického úřadu ke konci roku 2009 mělo bydliště v Praze na 51,3 % subsaharských Afričanů (1040 osob), v Brně pak 8,2 % (166 osob). Dalšími místy, kde byla koncentrace cizinců vyšší, bylo Ústí nad Labem 4 % (82 osob), Hradec Králové 3,1 % (63 osob), Ostrava 2,5 % (50 osob) a Liberec 2,4 % (48 osob). osob. Český statistický úřad. Cizinci v České republice Praha: Český statistický úřad, 2010, ISBN , str Český statistický úřad. Cizinci v České republice Praha: Český statistický úřad, 2010, ISBN , str

27 Velmi zajímavé je vysoké číslo u Ústí nad Labem (byť se jedná aţ o sedmé největší město v ČR), kde byla zaznamenána třetí nejvyšší koncentrace subsaharských Afričanů, a to zejména z Nigérie (28 z 82 registrovaných osob, tj. 34 %, jejich celostátní průměr mezi cizinci ze subsaharské Afriky byl v témţe roce 24 %). Z toho plyne, ţe v Ústí nad Labem ţil nadprůměr nigerijské populace v České republice a zvláště nadprůměr nigerijských ţen. 81 Pokud se blíţe podíváme na srovnání koncentrace ţen a muţů a zda se liší, tak zjistíme, ţe nejpodstatnější rozdíl je patrný zejména v Praze, kde ţilo 45 % veškerých subsaharských ţen oproti 54 % muţů. 82 Z ostatních cizinců na českém území jich ţilo v Praze ve stejném roce (tj. 2009) na 34,2 %. 83 Koncentrace subsaharských přistěhovalců je v Praze mnohem vyšší (51,3 %) Zaměstnanost Pracovní povolení Podle informací Ministerstva práce a sociálních věcí a Českého statistického úřadu obdrţelo povolení k zaměstnání v České republice ke konci roku 2009 na 486 osob ze subsaharské Afriky. V tomtéţ roce ţilo v republice na 2027 subsaharských přistěhovalců (513 ţen, 1514 muţů). Povolení k zaměstnání nepotřebují osoby, jeţ obdrţely azyl, mají trvalý pobyt, dlouhodobý pobyt za účelem sloučení rodiny či jsou studenty. Bohuţel nebylo moţné získat komparativní informace, kolik osob přesně pobývalo na základě jakého povolení v České republice ke konci roku Tedy taková data, z kterých by bylo moţné přibliţně zjistit, kolik osob nepracuje či přibliţně odhadnout kolik osob pracuje nelegálně. Do určité míry tento přehled představují data Ministerstva vnitra, ta však nicméně nejsou komparativní. S jistotou víme, ţe ke konci roku 2010 na 60 % subsaharských Afričanů ţilo v České republice na základě trvalého pobytu. To znamená, ti všichni nepotřebují pracovní povolení. Nicméně nebylo moţné určit a vyhodnotit, zda a jaká je pravděpodobnost, ţe osoby například pracují nelegálně. 81 Ve stejném roce tvořily nigerijské ţeny 15 % nigerijské populace v celé České republice, přitom v Ústí nad Labem z 28 cizinců z Nigérie bylo nahlášeno 8 ţen, tj. 28,6 %. Nigerijské ţeny tvořily jen 14 % celé ţenské populace, ale v Ústí nad Labem celých 42 % všech ţen. 82 V roce 2009 ţilo na českém území 513 ţen ze subsaharské Afriky, tj. ţeny tvořily pouze 25,3 % veškerých cizinců ze subsaharské Afriky. V Praze jich ţilo na 45 % (231 ţen), v Brně necelých 10 % (51 ţen), v Hradci Králové 4,7 % (24 ţen), v Ústí nad Labem 3,7 % (19 ţen), Liberci 3 % (15 ţen) a v Ostravě 1,7 % (9 ţen). Oproti tomu muţů ţilo v Praze 54 % (809 muţů), v Brně 7,6 % (115 muţů), v Ústí nad Labem 4,2 % (63 muţů), v Ostravě 2,7 % (50 muţů), Hradci Králové 2,6 % (39 muţů) a v Liberci 2,2 % (33 muţů). 83 Český statistický úřad. Cizinci v České republice Praha: Český statistický úřad, 2010, ISBN , str

28 Živnostenský list Na základě Českého statistického úřadu a Ministerstva průmyslu a obchodu se ke konci roku 2009 nacházelo na českém území 391 subsaharských osob s platným ţivnostenským oprávněním. Z nichţ bylo 47 ţen a 344 muţů Sňatečnost Ze statistik získaných od Českého statistického úřadu vyplývá, ţe v roce 2008 bylo uzavřeno 8,5 % manţelství mezi páry, kde jeden z manţelů byl Čech a druhý cizinec. Z celkového počtu svateb to bylo svateb s cizinci. Nejobvyklejší pak je situace, kdy nevěsta je Češka a manţel cizinec. Jedná se o 61 % uzavřených svateb s cizinci. V roce 2009 byla situace velmi podobná. Ze všech uzavřených svateb na českém území bylo 9 % uzavřených svateb s cizinci, v kterých opět převaţoval model nevěsta Češka a ţenich cizinec a to v 57 procentech. Situace mezi cizinci pocházejícími ze subsaharské Afriky a Čechy je následující. V roce 2008 bylo uzavřeno celkem 134 manţelství. To znamená, ţe se jednalo o 3,2 % veškerých svateb mezi cizinci a Čechy. Zde je jasně patrná disproporcionalita. Subsaharští Afričané v témţe roce tvořili přibliţně 0,4 procenta cizinců ţijících na Českém území. Fakticky by bylo moţné očekávat, ţe procentuálně bude poměr svateb a počtu osob přibliţně podobný. To se tak ale neděje. Sňatečnost mezi cizinci pocházejícími ze subsaharské Afriky a Čechy je vyšší neţ je průměr mezi ostatními cizinci a Čechy. V roce 2009 byla situace velmi podobná. Bylo uzavřeno 2,7 % svateb mezi subsaharskými přistěhovalci, ale jejich celostátní průměr mezi cizinci byl jen 0,46 %. Podívejme se nyní na genderové rozdělení oněch 113 svateb z roku 2009, coţ jsou nejnovější dostupná data. V roce 2009 tedy bylo uzavřeno 93 svateb mezi ţenichy ze subsaharské Afriky a Češkami a 20 svateb mezi Čechy a nevěstami ze subsaharské Afriky. Z dat lze vyčíst, ţe svatby mezi subsaharskými muţi a českými ţenami převaţovaly v celých 82,3 % nad druhým modelem ţenich Čech. Opět i zde je patrná značná disproporcionalita. Průměrně v roce 2009 bylo uzavřeno 57 % manţelství v modelu muţ cizinec a ţena Češka. U sledované komunity se ale jedná o 82,3 %. Čísla ukazují na jasný nadprůměr. Svatby uzavřené s cizinci ze subsaharské Afriky mají jasnou převahu manţelství muţů s českými ţenami, coţ nelze vysvětlit genderovou disproporcionalitou, kdy na českém území ţilo ke konci roku ,7 % muţů ze subsaharské Afriky. Naopak pouze z 17,7 % byla 28

29 manţelství uzavřena v modelu ţena subsaharská Afričanka a muţ Čech. Podívejme se nyní na graf znázorňující výčet národností ţenicha cizince. Státní občanství Počet ženicha Nigérie 53 Jihoafrická republika 9 Kamerun 7 Mauricius 4 Zambie 3 Etiopie, Keňa, 2 Demokratická repub. Kongo, Senegal, Sierra Leone Angola, Ghana, 1 Kapverdy, Konžská rep., Niger, Uganda, Zimbabwe Z 93 uzavřených manţelství bylo 53 ţenichů z Nigérie. To znamená celých 57 % ţenichů ze subsaharské Afriky. U ţen to bylo dokonce celých 65 %. Zdůrazněme, ţe ve stejném roce 2009 tvořili Nigerijci 27, 5 % všech subsaharských přistěhovalců muţů a ţeny jen 14,4 % subsaharských cizinek. Je zřejmé, ţe se jedná tedy o určitý fenomén spojený s Nigérií. Tato federace totiţ není turistickou destinací, všeho všudy tam v roce 2009 ţilo na 25 Čechů. 84 Je otázkou, jak se tedy mohou lidé potkat a uzavřít sňatek. Podle vědeckého pracovníka Ústavu mezinárodních vztahů Miroslava Noţiny se nejedná o nic jiného neţ o předem domluvené fingované svatby. 85 Ty se staly hitem v posledních dvou letech. Jejich existence je ale patrná jiţ od devadesátých let. Jedná se většinou o svatby ekonomicky slabších skupin českých obyvatel, které si za úplatu berou občany Nigérie. Fingované svatby jsou dvojího typu. Za prvé, uskutečněné jiţ na území České republiky a za druhé, přímo v Nigérii. Podle provedených rozhovorů jsou lépe zaplaceny svatby v Nigérii, kdy Čech nebo Češka přiletí do Nigérie, kde se uzavře sňatek. Existencí domluvených svateb lze pravděpodobně vysvětlit značnou koncentraci obyvatel Nigérie, zvláště nigerijských ţen, ve zmíněném Ústí nad Labem. Fingovaná svatba je trestným činem pro obě strany a se nejedná o levnou záleţitost. Cena svatby pro cizince se pohybuje mezi dolary aţ eury (tedy mezi českými korunami), přičemţ na začátku je přislíbeno českému občanovi několik 84 Informace získané z české ambasády v Abuji, Nigérii, v roce Rozhovor ze dne

30 desítek tisíc korun, ale nakonec obdrţí ve většině případů mnohem méně. 86 Fingované svatby jsou domlouvány několika buňkami operujícími v Nigérii a v České republice. Podle anonymního zdroje z Policejního prezídia Policie České republiky není ve většině případů domluvených svateb skutečným cílem pobytu Česká republika. Cizinci povětšinou dále migrují do západní Evropy. V téměř naprosté většině případů se zatím jedná o jev spojený pouze s nigerijskými občany. Na základě rozhovoru ze dne s paní Evou z ekonomicky slabší skupiny bylo moţné zjistit, ţe opravdu lépe zaplacené jsou svatby, které se uskuteční v Nigérii. 87 Paní Eva získala za svatbu na českém území přibliţně 25 tisíc českých korun. Její synovec, který ale letěl do Nigérie, dostal přibliţně třikrát tolik. Vyhledávání potenciálních českých nevěst a ţenichů mají na starosti české spojky. Paní Eva byla oslovena v rámci své komunity dalšími ţenami. Svatba byla domluvena v jednom z afrických barů v centru Prahy a uskutečněna na jednom z českých hradů, kam paní Eva jela rovnou z práce. V autě si přes tepláky na sebe oblékla svatební šaty a trochu se upravila. Po svatbě se opět vrátila do práce a její ţivot pokračoval fakticky jako předtím. Domluvené svatby jsou pod dohledem Cizinecké Policie České republiky. 88 V roce 2009 bylo uzavřeno 113 svateb mezi subsaharskými Afričany a Čechy, přitom ve stejném roce bylo uděleno jen 79 dlouhodobých povolení k pobytu za účelem sloučení rodiny, z 53 osob z Nigérie pouze 39 osobám. 89 Interpretace dat ale není jednoznačná. 86 Informace z Policejního prezídia Policie ČR, rozhovor uskutečněn V textu studie budou pouţity smyšlená křestní jména. 88 K získání pobytového práva je nelegálně vyuţíván i institut otcovství. Kdy je cizinec zapsán do rodného listu jako otec dítěte. 89 Ministerstvo vnitra ČR [online] [cit ]. Odbor azylové a migrační politiky. Dostupné z WWW: <http://www.mvcr.cz/clanek/odbor-azylove-a-migracni-politiky.aspx>. 30

31 Fingované svatby se týkají i českých muţů a cizinek. Během výzkumu byla kontaktována organizace La Strada, která se zabývá prevencí obchodu s lidmi a vykořisťováním. Podle svých slov se s případy subsaharských Afričanek nesetkala. 90 Nebylo tedy moţné si ověřit tezi, ţe ţeny, zvláště z Nigérie, jsou převáţeny do České republiky za účelem prostituce či ţe dochází k jinému obchodování s lidmi. Celkem Za účelem sloučení s občanem EU Za účelem sloučení s občanem třetí země Povolení k pobytu za účelem sloučení rodiny Povolení od 3 do měsíců Povolení od 6 do měsíců Povolení nad 12 měsíců Zdroj: Ministerstvo vnitra, informace ke konci roku Azylové řízení Podle Českého statistického úřadu je šance obdrţet azyl nejen pro subsaharské Afričany velmi nízká. Například mezi léty zaţádalo o mezinárodní ochranu 1814 osob ze subsaharské Afriky, z nichţ 119 ţadatelů bylo úspěšných (tj. 6,6 %). 91 Ze statistik vyplývá, ţe většina (tj. 35 %, 637) ţadatelů ze subsaharské Afriky pochází z Nigérie, ale jen zlomek Nigerijců (2,5 %, 16) nakonec azyl získá. 92 Podle Českého statistického úřadu se Nigérie řadí mezi top deset zemí, jejíţ obyvatelé ţádají v České republice nejčastěji o mezinárodní ochranu. V roce 2009 přibylo 91 nových ţádostí subsaharských Afričanů o mezinárodní ochranu (41 z nich od Nigerijců) a spolu se staršími ţádostmi bylo do dalšího roku přesunuto k vyřízení 107 ţádostí subsaharských Afričanů Dobrovolné návraty Dobrovolné návraty jsou organizovány Mezinárodní organizací pro migraci (International Organization for Migration - IOM). Jejich cílem je nabídnout finanční výpomoc pro přistěhovalce, kteří se chtějí vrátit do své země původu, ale nemají na to 90 La Strada [online] [cit ]. Dostupné z WWW: <http://www.strada.cz/cs>. 91 Český statistický úřad. Cizinci v České republice Praha: Český statistický úřad, 2010, ISBN , str Tamtéţ, str Český statistický úřad. Cizinci v České republice Praha: Český statistický úřad, 2010, ISBN , str

32 finanční prostředky. Týká se to zejména neúspěšných ţadatelů o azyl nebo ekonomických migrantů, zvl. v období ekonomických krizí. Během sledovaného období zahrnujícího pět posledních let ( ) vyuţilo 3540 přistěhovalců moţnosti dobrovolného návratu. Ze subsaharských Afričanů to byl ale naprosto mizivý počet. Podle statistických informací to bylo pouze 27 subsaharských Afričanů. Tedy pouze 0,76 % všech, kteří moţnosti vyuţili. 94 Číslo je sice vyšší, neţ je průměr subsaharských Afričanů na českém území mezi cizinci, na druhou stranu zhruba na 35 % cizinců v roce 2009 (podobná data i mezi lety ) bylo tvořeno cizinci z jiných států Evropské unie. Ti se většinou dobrovolných návratů neúčastní. Čili číslo je v komparativním vzorku skutečně malé Narození Na českém území se v roce 2009 narodilo pouze 11 dětí, které získaly jedno ze subsaharských občanství. Tedy ani jeden z rodičů nebyl Čech. Číslo nám říká, ţe v České republice neţije velký počet přistěhovaleckých párů ze subsaharské Afriky, kdy ani jeden z nich nemá české občanství, a s největší pravděpodobností ani velký počet párů, kdy jeden z cizinců je ze subsaharské Afriky. výzkumu. Po úvodu do problematiky se studie nyní zaměření na analýzu provedeného terénního 94 IOM [online] [cit ]. Dostupné z WWW: <http://www.iom.cz/>. 32

33 4. Terénní výzkum 4.1. Úvod Vzhledem k tomu, ţe do této chvíle nebyla problematika subsaharských Afričanů detailněji prozkoumána a fakticky jediné informace je moţné získat z oficiálních statistik, bylo pro účely této diplomové práce přistoupeno k uskutečnění vlastního terénního výzkumu. Terénní výzkum probíhal na území České republiky od do Během výzkumu se podařilo shromáţdit vyplněné dotazníky od 90 respondentů. V této chvíli se tedy jedná o nejreprezentativnější výzkum zabývající se analýzou komunity. Proces vytváření dotazníků a sběru dat probíhal ve spolupráci s Mgr. Andreou Gerstnerovou, Ph.D., autorkou studie o subsaharských Afričanech z roku 2006 a výzkumnou pracovnicí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Společně nashromáţděná data byla tedy pouţita za účelem této diplomové práce - Imigrace a integrace subsaharských Afričanů do společnosti v České republice a grantového postdoktorantského projektu - Vyhodnocení integračního procesu subsaharských imigrantů usazených v České republice v době ekonomické krize. Během samotného sběru dat jsme se s Andreou Gerstnerovou několikrát sešly a ve dnech a jsme společně navštívily Hush bar, International Baptist Church of Prague a Christian Redeemed Church of God. Společně jsme pracovaly na 10 dotaznících, 36 dotazníků nashromáţdila Andrea Gerstnerová a 44 Hana Vitnerová. Rozkódování všech dotazníků do excelové tabulky pak vypracovala Andrea Gerstnerová Metody použité při sběru a analýze dat Při sběru dat byly pouţity metody náhodného výběru a účelového vzorkování (tzv. metoda sněhové koule). 95 Dotazníky byly vypracovány ve třech jazykových mutacích české, anglické a francouzské variantě. V českém jazyce byly dotazníky vyplněny celkem 16 krát. V jazyce anglickém pak ve 49 případech a ve francouzském ve 25 případech. Kaţdý dotazník obsahoval na 43 otázek. Délka jednoho rozhovoru trvala od 20 minut do 4 hodin. Vyplnění dotazníku odmítlo přibliţně 25 % oslovených. V absolutní většině měli ale dotazovaní zájem se podělit o svůj příběh a zkušenosti. Podle slov respondentů se nestává často, ţe by o ně Češi měli zájem. Během oslovování náhodných osob bylo nutné se prokázat průkazem studentky a přislíbit, ţe 95 HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum. Praha: Portál, 2008, ISBN , str

34 se skutečně jedná o anonymní dotazník, ţe tázající není novinář a ţe uvedené informace nebudou předány Policii České republiky či jinak zneuţity. Náhodným výběrem byli respondenti oslovováni v několika praţských podnicích (celkem 15). Jmenovitě v Klubu Radost FX (1 respondent), Klubu Palanca v horním patře obchodního domu Kotva (1 respondent), Hush Café (jiţ uzavřeno, Lublaňská 39, Praha 2, 4 respondenti), Tulipán (Opatovická 3, Praha 1, 8 respondentů) a v nejmenovaném baru v podchodu metra v dolní části Václavského náměstí (1 respondent). Rovněţ ve třech případech byly rozhovory vedeny na Václavském náměstí s muţi, kteří pracují jako promotéři mj. do Darling kabaretu v ulici Ve Smečkách. U šesti dotazovaných se jednalo o vedení rozhovorů na kolejích České zemědělské univerzity. Součástí terénního výzkumu byly i návštěvy kostelů International Baptist Church of Prague 96 na náměstí Jiřího z Poděbrad (3 respondenti), Christian Redeemed Church of God 97 ve Vršovicích (8 respondentů, nigerijský kostel, nedělních mší se účastní aţ na 60 věřících) a kostel Církve československé husitské v Kladně 98. Ve 14 případech byly dotazníky vyplněny a zaslány v elektronické podobě. U ostatních dotazovaných byla pouţita metoda sněhové koule, kdy byly kontaktovány osoby, na které byl získán kontakt přes přátele a jiné dotazované. Rozhovory s nimi probíhaly v různých praţských kavárnách a čajovnách, dále v Národní technické knihovně a pobytovém středisku pro uprchlíky v Kostelci nad Orlicí. 99 Devět respondentů jiţ neţije dlouhodobě na území České republiky. Jejich data byla proto analyzována jen v části věnující se imigraci. Během výzkumu byly rovněţ kontaktovány organizace věnující se rozvoji povědomí o africkém kontinentu na českém území. Byly mezi nimi mj. Humanitas Afrika 100, Africký dům v Praze 101, Ibo Progressive Union (sdruţení podporující etnikum Ibo z Nigérie). Pro jasnější představu byly kontaktovány i ambasády, honorární konzuláty a navštíveny 96 International Baptist Church of Prague [online] [cit ]. Dostupné z WWW: <http://www.ibcp.cz/index.php>. 97 The Redeemed Christian Church of God Prague [online] [cit ]. Dostupné z WWW: <http://www.rccgprague.cz/>. 98 Husův sbor Církve československé husitské v Kladně [online] [cit ]. Dostupné z WWW: <http://ccshkladno.unas.cz/>. 99 V pobytovém středisku v Kostelci nad Orlicí, Národní technické knoihovně a v kostelu Církve československé husitské v Kladně rozhovory vedeny Andreou Gerstnerovou. 100 Humanitas Afrika [online] [cit ]. Dostupné z WWW: <http://www.humanitasafrika.cz/>. 101 Africký dům [online] [cit ]. Dostupné z WWW: <http://www.africkydum.cz/>. 34

35 striptýzové kluby v centru města, kde pracuje několik mladých ţen, podle slov promotérů, pocházejících z Nigérie a Ghany. Rozhovory s nimi nicméně vedeny nebyly. Analýza získaných dat byla provedena pomocí kvantitativních a kvalitativních metod. Kvantitativní vyhodnocení dotazníku bylo zpracováno na základě popisné analýzy. Kvalitativní vyhodnocení bylo provedeno na základě analýzy transkripcí rozhovorů Triangulace a problematika verifikace Jak bylo zmíněno v úvodu, problematika triangulace byla částečně vyřešena získáním partikulárních dat z různých zdrojů, mj. z Českého statistického úřadu, Ministerstva vnitra, Ministerstva školství, aj. Jednalo se tedy o datovou triangulaci. Objektivita a validace sebraných dat byla vyřešena tím, ţe terénní výzkum byl uskutečněn ve spolupráci s výzkumnou pracovnicí Mgr. Andreou Gerstnerovou, Ph.D. K vyšší míře triangulace pak přispěla i metodologická triangulace, která vycházela z kombinace odlišných metodologických přístupů (kvalitativní a kvantitativní výzkum). Vzhledem k tomu, ţe terénní výzkum byl koncipován na osobním přístupu, vzájemná důvěra při sběru dat byla velmi důleţitá. Nicméně úplná verifikace odpovědí respondentů není moţná. Pravděpodobně nejednou došlo k mlţení či k úmyslnému zatajování pravdy ze strany respondenta. Tím byla podstatně ztíţena interpretace získaných dat. Za citlivé informace lze povaţovat věk, typ pobytu, kontakty v České republice, legalitu zaměstnání, čistý měsíční příjem aj Interpretace základních dat Profil respondentů Z celkového počtu 90 respondentů byla drtivá většina, 84 procent, muţů. V celých číslech se jednalo o 14 respondentek a 76 respondentů. Podle Českého statistického úřadu je genderová disproporce menší. Ke konci minulého roku převaţovali muţi v 74,4 procentech. 103 Dotazovaní pocházeli z 19 subsaharských zemí. Nejpočetněji, 20 osob, byla zastoupena Nigerijská federativní republika, přičemţ převaţovali zejména Igbo/Ibo 102 Důvod k mlţení ohledně věku je podle rozhovorů způsoben i tím, aby cizinci nebyli identifikovatelní, pakliţe ţádají opětovně o azyl. 103 Český statistický úřad [online] [cit ]. Cizinci podle typu pobytu, pohlaví a státního občanství. Dostupné z WWW: <http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/tabulky/ciz_pocet_cizincu-001>, Český statistický úřad. Cizinci v České republice Praha: Český statistický úřad, 2010, ISBN

36 z jihovýchodu federace. 104 Deset respondentů pocházelo z Etiopské federální demokratické republiky, 9 osob z Angolské republiky, 8 ze Zambijské republiky, 6 z Demokratické republiky Kongo, 6 z Guinejské republiky (Guinea-Konakry), 5 ze Senegalské republiky, 4 z Pobřeţí slonoviny, 4 z Kamerunské republiky, 4 z Maliské republiky, 3 z Ghanské republiky, 2 z Keňské republiky, 2 ze Svatého Tomáše a Princova ostrova, 2 z Konţské republiky, po jednom respondentovi z Toţské republiky, Burkiny Faso, Gambijské republiky, Čadské republiky a Republiky Guinea-Bissau. Nejmladšímu dotazovanému bylo 20 let a nejstaršímu 54, přičemţ věkový průměr byl necelých 33 let. Pouze osm dotazovaných nabylo české občanství. 105 Převáţná většina ostatních respondentů (32 respondentů) pobývá na území České republiky na základě trvalého pobytu, 25 respondentů na základě dlouhodobého pobytu za účelem studia, 11 respondentů na základě povolení k pobytu za účelem sloučení rodiny, 7 respondentů na základě ţádosti o azyl, 6 respondentů na základě přiznaného statusu uprchlíka a 1 respondent na základě dlouhodobého pobytu za účelem podnikání. V porovnání s oficiálními statistikami Ministerstva vnitra, tak k prosinci 2009 jasně převaţoval pobyt za účelem sloučení rodiny (z 54,8 %) na rozdíl od zkoumaného vzorku respondentů, kde tvořili jen 12,2 % osob Vzdělání respondentů Z 90 respondentů 45 (tj. 50 % osob) obdrţelo či je v procesu obdrţení svého nejvyššího stupně vzdělání na území České republiky (resp. Československa). Celých 42 (tj. 47 %) získalo nejvyšší stupeň vzdělání v zemi původu a 3 % v jiné zemi (Slovensko, Sýrie, Spojené státy americké). Základní či ţádné vzdělání měli jen dva respondenti (tj. 2,3 %), střední vzdělání pak 23 respondentů (tj. 25,5 %) a zbylých 65 (tj. 72,2 %) vzdělání vysokoškolské. Kromě jednoho respondenta všichni ostatní, kteří mají základní či střední vzdělání, jej nezískali v České republice. Zdá se, ta láká pouze studenty vysokých škol. Mezi středoškolsky vzdělanými lidmi jsou osoby, které přijely před několika málo lety, ale i ty, které zde ţijí jiţ více jak 20 let. 104 Bylo by velmi zajímavé zjistit, zda skutečně většina příchozích z Nigérie patří do skupiny Igbo/Ibo. Bohuţel statistické informace nebylo moţné získat, ale podle terénního výzkumu to lze předpokládat. Stejného názoru je i Hana Štěpánková, autorka studie o IPU, která odhaduje počet Igbo/Ibo na 200 v roce Tedy přibliţně na nejméně polovinu všech osob z Nigérie. 105 To znamená, ţe v klasických statistikách ČSÚ se jiţ neobjevují mezi cizinci. Pro představu v roce 2009 bylo naturalizováno pouze 6 osob ze subsaharské Afriky. Český statistický úřad. Cizinci v České republice Praha: Český statistický úřad, 2010, ISBN , str

37 Data nebylo moţné porovnat s ţádnými statistickými informacemi zaměřenými na vzdělání a zkoumanou komunitu. Český statistický úřad podobnými informacemi nedisponuje Imigrace na území České republiky Migrace je přirozenou součástí dějin. Příčiny migrace se tradičně dělí na pull a push faktory. Push faktory jsou skutečnosti nutící migranta opustit zemi původu (občanská válka, ekonomická situace atd.) a naopak pull faktory jsou ty, které jsou důvodem pro něj vstoupit na území cizího státu (vyšší míra bezpečnosti, pracovní trh aj.). 106 V následujícím textu budou výzkumu podrobeny oba faktory. Nejdříve bude věnována pozornost push faktorům (mj. motiv k přicestování na české území) a posléze pull faktorům (kontakty před vstupem na území České republiky, příbuzní ze země původu na českém území) Motiv k přicestování na české území Jako hlavní motiv příchodu do České republiky uvedlo 49 respondentů (54 %) studium. 17 dotazovaných (19 %) pak hledání mezinárodní ochrany, 11 respondentů (12,5 %) práci, 8 respondentů (9 %) sloučení rodiny a 5 respondentů (5,5 %) turismus. Rozkódování otázky bylo velmi komplikované a nejednoznačné. A to vzhledem k tomu, ţe někteří respondenti z obavy o své vlastní bezpečí raději neřekli pravdu. Velmi zajímavé je vysoké procento dotazovaných, kteří přijeli za účelem studia. 107 Turismus lze hodnotit jako jinak řečený důvod příchodu za prací. Sloučení rodiny pak značí uzavření 106 OECD. International Migration: The human face of globalisation. Paříţ: : OECD Publishing, 2009, ISBN: , str Do určité míry se samozřejmě můţe jednat o nereprezentativní vzorek způsobený například tím, ţe studenti vysokých škol měli spíše ochotu se na výzkumu podílet. 37

38 svatby před příchodem na území České republiky. Za účelem sloučení rodiny přijelo 9 % respondentů. Čtyři osoby z Nigérie, dvě osoby ze Senegalu, jedna z Etiopie a jedna osoba z Kamerunu. Na základě rozhovorů bylo zjištěno, ţe někteří respondenti neemigrovali rovnou ze zemí původu. Nejméně dva respondenti přišli z východní Evropy. Tento způsob cestování dále do západní Evropy není výjimečný. Podle vědeckého pracovníka Ústavu mezinárodních vztahů Miroslava Noţiny je tento způsob pro osoby, které chtějí migrovat do Evropy, jeden ze snazších způsobů příchodu. Někteří respondenti dále rozvinuli specifikaci důvodů, proč migrovali do České republiky. Podle nigerijského ţadatele o azyl se mezi důvody řadily lepší bezpečnostní a ekonomická situace v České republice Tranzitní nebo cílová země? Česká republika se postupně stává zemí cílovou pro většinu přistěhovalců. Nicméně podle uskutečněného terénního výzkumu v roce 2006 a 2011 vyplývá, ţe Česká republika je stále nejspíše zemí tranzitní pro subsaharské imigranty, stejného mínění je ostatně i nejmenovaný odborník na migrační toky Policejního prezídia Policie České republiky. 109 Tento názor podporuje i publikace European immigration - A Source book. 110 Podle výzkumné pracovnice Andrey Gerstnerové jiţ nejméně 33,3 % respondentů z roku 2006 opustilo Českou republiky. Výzkumu v roce 2006 se zúčastnilo 37 respondentů, z nichţ se podařilo zjistit informace o 27. Z těchto 27 dotazovaných jiţ 9 neţije na českém území (tj. 33,3 %). Číslo můţe být ale vyšší, jelikoţ o 10 respondentech z roku 2006 se nepodařilo zjistit bliţší informace. Je zajímavé, ţe z těchto 9 respondentů, kteří odcestovali z České republiky, tak pět mělo trvalý pobyt a šest z nich zde neţilo více 5 let (tj. 67 %). V pěti případech se respondenti odstěhovali dále na západ a ve 4 případech se vrátili do zemí původu. Z výzkumů 2006 a 2011 jasně vyplývá, ţe čím déle imigrant ţije na českém území, čím stabilnější postavení má ve společnosti (mj. pobytový status) a pokud přijel za účelem studia, tím méně inklinuje k emigraci. Podle právě uskutečněného terénního výzkumu 35 respondentů z 90 přemýšlí o ţivotě v jiné zemi (tj. 39 % ano, 61 % ne), přičemţ o emigraci 108 Rozhovor veden Osobní schůzka proběhla dne RIANDAFYLLIDOU, Anna, GROPAS, Ruby. European Immigration: A Sourcebook. London: Ashgate Publishing, 2007, str

39 z České republiky přemýšlejí pouze osoby, které se povaţují jen za Afričany (podle země původu), a respondenti, kteří nepracují v oboru, který vystudovali (42 % z nich). Teze, ţe je nejspíše Česká republika pro velkou část subsaharských cizinců zemí tranzitní, byla potvrzena i dvouletým terénním výzkumem Hany Štěpánkové mezi nigerijskými přistěhovalci z etnika Igbo/Ibo. Hana Štěpánková se k problematice vyjádřila takto:..zdálo by se, ţe Českou republiku neberou jako přestupní stanici, od jedné z manţelek jsem se však dozvěděla, ţe touha odcestovat dál na západ je mezi praţskými Igby celkem běţným jevem, stejně jako sen vrátit se na stáří do Nigérie. Zda zvítězí představy, či nově vytvořené vazby, ukáţe aţ daleká budoucnost Kontakty před vstupem na území České republiky Migrační toky povětšinou neprobíhají náhodně. Naopak. Většina migrantů tíhne k výběru své cílové země podle sítě kontaktů, které mají. Jedná se o tzv. family and friends effect (efekt zaloţený na rodině a přátelích). Jedna z otázek z dotazníku směřovala k zjištění, zda cizinec měl nějaké vazby či kontakty na Českou republiku. Bylo zjištěno, ţe 51 procent respondentů mělo kontakty na českém území před svým příchodem. Z respondentů, kteří přicestovali za účelem sloučení rodiny (8), za účelem práce (11) a za účelem turismu (5), to byli všichni. Co se týče osob, jeţ přijeli za účelem studia, tak jen přibliţně třetina (17 ze 49) měla dřívější kontakty. Mnoho studentů přijelo na základě stipendijních programů, kterému předcházelo konkurzní řízení. Kontakty, které tudíţ měli, byli spíše stipendisté jiţ studující v České republice v rámci stejného programu a ze stejné země. Jejich příjezd nebyl povětšinou motivován sítí kontaktů, kromě několika výjimek studentů, kteří si své studium platí sami a v České republice či jinde v Evropě mají příbuzné. U ţadatelů o azyl pak byla situace podobná. Přibliţně 30 procent ţadatelů o azyl mělo kontakt na někoho v České republice. Coţ lze interpretovat tak, ţe lidé, kteří nemají kontakty na nikoho v České republice, více tíhnou k podání ţádosti o azyl. Tato skutečnost vyplynula i z vedených rozhovorů. Spojitost mezi obdrţeným vzděláním respondentů a kontakty respondentů na českém území nebyla zjištěna. 111 ŠTĚPÁNKOVÁ, Hana. Jeden rok na schůzkách praţských Igbů. Praha: Univerzita Karlova, 2009, str. 3 39

40 Příbuzní ze země původu na českém území Jak bylo popsáno dříve, důleţitým pull faktorem vedoucím k migraci je tzv. family and friends effect. Kolik dotázaných má nějakého příbuzného na českém území? Z výzkumu vyplynulo, ţe 69 respondentů (tj. 76,7 %) zde nemá ţádné příbuzné ze země původu, ale 13 z těchto respondentů má příbuzné v jiných státech v Evropské unii. 21 respondentů v České republice příbuzné ze země původu má (tj. 23,3 %). Tedy z celkového počtu má 37,8 % respondentů své příbuzné v České republice či v jiných státech Evropské unie. Celých 62,2 % v Evropské unii či v České republice nemá ţádné příbuzné. Ti, kteří mají na českém území příbuzné ze země původu, přijeli z 52,3 % za účelem studia. Je ovšem otázkou, zda tu příbuzné měli dříve, neţli sami přijeli či naopak. S jistotou lze říci, ţe 8 z těchto 11, kteří přijeli za účelem studia, tu nyní pobývají na základě dlouhodobého pobytu za účelem studia. Jinak řečeno, nyní studují a jejich příbuzní tu byli pravděpodobně dříve neţ oni sami. Cizinci nemají tendenci ţádat o azyl, pokud tu mají příbuzné, či pokud je mají v jiných státech Unie. Šest současných ţadatelů o azyl, kteří se účastnili výzkumu, odpověděli, ţe v České republice nemají ţádné příbuzné a jen jeden z nich má příbuzného v jiném členském státě Unie. Podívejme se na problematiku nyní z pohledu současného typu povolení k pobytu. Jak přehledně ukazuje graf. 40

41 Imigrace příbuzných ze země původu na české území Jen 20 % respondentů uvedlo, ţe některý z členů jejich rodiny se plánuje trvale usadit v České republice. Zaměřme pozornost nyní na typ pobytu těchto respondentů, proto abychom si mohli ověřit tezi, ţe čím stabilnější legální postavení, tím spíše migranti mají zájem a moţnosti, aby se za nimi přestěhoval někdo z původní rodiny. Po analýze dat ale jasná souvislost nalezena nebyla. Naopak, ti, co jiţ získali české občanství, nikoho ze země původu neočekávají a ani zde v tuto chvíli nikoho nemají. Z rozhovorů vyplynulo, ţe tito respondenti nezřídka jiţ přetrhali vazby se zemí původu. Například podle svých slov ji navštěvují jiţ velmi nepravidelně. Na českém územní ţijí v průměru 26 let a 3 měsíce. Azylanti, kteří zde pobývají na základě uděleného azylu, odpověděli z 80 % kladně. Tedy, ţe se někdo z jejich rodiny chystá v České republice trvale usadit. Kladně odpovědělo i celkem vysoké procento osob (36 %), kteří zde pobývají na základě dlouhodobého pobytu za účelem sloučení rodiny. Z cizinců, kteří mají trvalý pobyt, jen 18,5 % očekává přestěhování někoho z původní rodiny. Velmi malé procento, jen 6,7 % osob, které mají příbuzné v jiných evropských státech, předpokládá, ţe za ním přijede dlouhodobě příbuzný ze země původu do České republiky. Graf přehledně znázorňuje spojitost mezi typem pobytu a očekáváním příchodu člena rodiny ze země původu. 41

42 Remitence Celkový obnos remitencí, finanční částka zasílána zpět do země původu imigranty, několikrát převyšuje celkový obnos rozvojové spolupráce a je důleţitým zdrojem financí pro část obyvatel subsaharské Afriky. Součástí dotazníkového šetření bylo i přibliţně vystopovat, jak velká část respondentů zasílá nějakou finanční částku či hmotné dary zpět domů. Z výzkumu vyplynulo následující. Celých 42,2 % respondentů nezasílá zpět domů ţádnou finanční částku či hmotný dar. Ovšem nezapomeňme, ţe 28 % z nich jsou v tuto chvíli studenti vysokých škol, kteří povětšinou nepracují. Respektive, jak bude patrné později, méně neţ 20 % z nich je výdělečně činných. Rovněţ ţádný ze současných ţadatelů o azyl nezasílá domů remitence. Značná převaha dotázaných ţadatelů o azyl sice pracuje načerno, ale jejich pozice ve společnosti není stabilní. Pokud tedy vyčleníme z analýzy studenty a ţadatele o azyl, tak nám vyjde, ţe jen 24 % osob nezasílá domů jakoukoliv formu remitencí, tedy ţe naopak 76 % subsaharských respondentů tak činí. Tendence k zasílání remitencí rozkrývá graf. 42

Historie migrace do ČR a aktuální výzvy. Mgr. Eva Dohnalová evadohnal@yahoo.com

Historie migrace do ČR a aktuální výzvy. Mgr. Eva Dohnalová evadohnal@yahoo.com Historie migrace do ČR a aktuální výzvy Mgr. Eva Dohnalová evadohnal@yahoo.com Historický a evropský kontext migrace Situace po 2. světové válce Evropa se mění v kontinent imigrace 1.období v letech 1950-1973/4

Více

Migrace cizinců ze třetích zemí do ČR za účelem studia. Ľubomíra Zajíčková doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. 1

Migrace cizinců ze třetích zemí do ČR za účelem studia. Ľubomíra Zajíčková doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. 1 Migrace cizinců ze třetích zemí do ČR za účelem studia Ľubomíra Zajíčková doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. 1 Cíl a předpokládaný výstup Cílem příspěvku je analyzovat dlouhodobou migraci cizinců

Více

ZAHRANIČNÍ PRACOVNÍCI V PROJEKTECH. Mgr. Viktória Bodnárová, Sychrov, 20.05.2011

ZAHRANIČNÍ PRACOVNÍCI V PROJEKTECH. Mgr. Viktória Bodnárová, Sychrov, 20.05.2011 ZAHRANIČNÍ PRACOVNÍCI V PROJEKTECH Mgr. Viktória Bodnárová, Sychrov, 20.05.2011 EURAXESS Česká republika www.euraxess.cz Poskytujeme informace, poradenství a asistenci ohledně následujících témat: vstupní

Více

International Migration Outlook: SOPEMI 2010. Summary in Czech. Výhled v oblasti mezinárodní migrace: SOPEMI 2010. Přehled v českém jazyce

International Migration Outlook: SOPEMI 2010. Summary in Czech. Výhled v oblasti mezinárodní migrace: SOPEMI 2010. Přehled v českém jazyce International Migration Outlook: SOPEMI 2010 Summary in Czech Výhled v oblasti mezinárodní migrace: SOPEMI 2010 Přehled v českém jazyce Mezinárodní migrace je nadále jedním z nejdůleţitějších politických

Více

Kvalifikovaní zahraniční pracovníci v České republice

Kvalifikovaní zahraniční pracovníci v České republice Kvalifikovaní zahraniční pracovníci v České republice Ondřej Brychta Odbor azylové a migrační politiky Ministerstvo vnitra ČR 20. listopadu 2013 Bratislava Problém definice Jednotná definice kvalifikovaných

Více

PŘÍLOHY DOKUMENTU ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014

PŘÍLOHY DOKUMENTU ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014 IV. PŘÍLOHY DOKUMENTU ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE PŘÍLOHY 29 Příloha 1: Úplné výsledky Rozboru Státní rozpočet 30 Krajské rozpočty a rozpočet hl. m.

Více

Analýza uplatnění absolventů FIM UHK. Petra Poulová Univerzita Hradec Králové

Analýza uplatnění absolventů FIM UHK. Petra Poulová Univerzita Hradec Králové Analýza uplatnění absolventů FIM UHK Petra Poulová Univerzita Hradec Králové Dotazníkové šetření = za 2 let existence má fakulta 534 absolventů = dotazníky distribuovány e-mailem 8 absolventům, kteří se

Více

11 ZAMĚSTNANEC, ZAMĚSTNAVATEL A ÚŘAD PRÁCE

11 ZAMĚSTNANEC, ZAMĚSTNAVATEL A ÚŘAD PRÁCE 11 ZAMĚSTNANEC, ZAMĚSTNAVATEL A ÚŘAD PRÁCE Cílem této kapitoly je vysvětlení, případně zopakování, základních principů z oblasti vztahů mezi zaměstnancem, zaměstnavatelem a úřady práce. Po prostudování

Více

TECHNICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ A POŽADAVKY Z PRAXE NA ABSOLVENTY VYSOKÝCH ŠKOL

TECHNICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ A POŽADAVKY Z PRAXE NA ABSOLVENTY VYSOKÝCH ŠKOL TECHNICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ A POŽADAVKY Z PRAXE NA ABSOLVENTY VYSOKÝCH ŠKOL doc. Ing. Ivo Hlavatý, Ph.D. (IWI-C) VŠB Technická univerzita Ostrava, Fakulta strojní, 17. listopadu 15/2172, 708 33 Ostrava- Poruba,

Více

1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva

1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva 1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva Kvízové otázky: 1. Která země na světě má největší podíl imigrantů ve své populaci? 2. Která země na světě má největší podíl emigrantů ve své populaci? 3. Která

Více

Současná migrační vlna z perspektivy trhu práce: Informace pro zaměstnavatele

Současná migrační vlna z perspektivy trhu práce: Informace pro zaměstnavatele Současná migrační vlna z perspektivy trhu práce: Informace pro zaměstnavatele Dne 29. července 2015 vláda schválila Strategii migrační politiky České republiky (ČR). Dokument stanovuje sedm zásad migrační

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)

Více

AKTUÁLNÍ TRENDY A AKTIVITY V OBLASTI ŘÍZENÍ MIGRACE DO ČR OBSAH PREZENTACE. I. Trendy v oblasti migrace do ČR II. Aktuální opatření v kontextu trendů

AKTUÁLNÍ TRENDY A AKTIVITY V OBLASTI ŘÍZENÍ MIGRACE DO ČR OBSAH PREZENTACE. I. Trendy v oblasti migrace do ČR II. Aktuální opatření v kontextu trendů AKTUÁLNÍ TRENDY A AKTIVITY V OBLASTI ŘÍZENÍ MIGRACE DO ČR Odbor azylové a migrační politiky oddělení koncepcí a analýz OBSAH PREZENTACE I. Trendy v oblasti migrace do ČR II. Aktuální opatření v kontextu

Více

STATISTICKÁ ZPRÁVA ČESKÁ REPUBLIKA

STATISTICKÁ ZPRÁVA ČESKÁ REPUBLIKA Odbor azylové a migrační politiky STATISTICKÁ ZPRÁVA Řízení o mezinárodní ochraně ČESKÁ REPUBLIKA Počet účastníků řízení k 1.1.* OAMP - Řízení o mezinárodní ochraně Počet nových žádostí Věc vrácena z vyšší

Více

Norské fondy a fondy EHP Spolupráce škol a stipendia (CZ07)

Norské fondy a fondy EHP Spolupráce škol a stipendia (CZ07) Jak získat peníze z norských fondů? Norské fondy a fondy EHP Spolupráce škol a stipendia (CZ07) Mgr. Katarína Kukurová 20.3.2014 NORSKÉ FONDY A FONDY EHP Norské fondy a fondy EHP přispívají k: snižování

Více

ZAMĚSTNÁVÁNÍ CIZINCŮ V ČESKÉ REPUBLICE učební text

ZAMĚSTNÁVÁNÍ CIZINCŮ V ČESKÉ REPUBLICE učební text ZAMĚSTNÁVÁNÍ CIZINCŮ V ČESKÉ REPUBLICE učební text 1 Důvody migrace a vymezení státní správy v oblasti migrace Hlavním důvodem migrace je snaha o získání lepších ţivotních podmínek. Další příčiny zahraničních

Více

EURES. Evropské sluţby zaměstnanosti EURopean Employment Services. Příleţitosti pro mladé Evropany. Pardubice, 12.3.2013

EURES. Evropské sluţby zaměstnanosti EURopean Employment Services. Příleţitosti pro mladé Evropany. Pardubice, 12.3.2013 EURES Evropské sluţby zaměstnanosti EURopean Employment Services Příleţitosti pro mladé Evropany Pardubice, 12.3.2013 1 www. www. Informační a poradenská síť spojující veřejné sluţby zaměstnanosti států

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace

Více

OBSAH. Úvod... 13 Seznam použitých zkratek... 15 Přehled souvisejících právních předpisů... 17 Přehled právní úpravy zaměstnávání cizinců...

OBSAH. Úvod... 13 Seznam použitých zkratek... 15 Přehled souvisejících právních předpisů... 17 Přehled právní úpravy zaměstnávání cizinců... Úvod.......................................................................... 13 Seznam použitých zkratek.................................................... 15 Přehled souvisejících právních předpisů......................................

Více

Norské fondy a fondy EHP Spolupráce škol a stipendia (CZ07)

Norské fondy a fondy EHP Spolupráce škol a stipendia (CZ07) Norské fondy a fondy EHP Spolupráce škol a stipendia (CZ07) Možnosti projektové spolupráce a individuálních stáží Mgr. Katarína Kukurová 2.10.2014 NORSKÉ FONDY A FONDY EHP Norské fondy a fondy EHP přispívají

Více

Projekt iyouth Modely integrace a prevence sociálního vyloučení: podpora migrantské mládeže

Projekt iyouth Modely integrace a prevence sociálního vyloučení: podpora migrantské mládeže Projekt iyouth Modely integrace a prevence sociálního vyloučení: podpora migrantské mládeže Partneři projektu iyouth Koordinátor evropského projektu IOM International Organization for Migration (Mezinárodní

Více

MULTIKULTURNÍ KONZULTANT

MULTIKULTURNÍ KONZULTANT Tento projekt byl financován s podporou Evropské komise v programu Lifelong Learning Programme, Leonardo da Vinci Partnerships. Za obsah prezentace ručí výhradně Slovo 21 a Evropská komise neodpovídá za

Více

Norské fondy a fondy EHP Spolupráce škol a stipendia (CZ07) Možnosti projektové spolupráce a individuálních stáží

Norské fondy a fondy EHP Spolupráce škol a stipendia (CZ07) Možnosti projektové spolupráce a individuálních stáží Norské fondy a fondy EHP Spolupráce škol a stipendia (CZ07) Možnosti projektové spolupráce a individuálních stáží NORSKÉ FONDY A FONDY EHP HISTORIE Květen 2004: tři nečlenské státy EU Island, Knížectví

Více

DOTČENÝ ORGÁN VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ

DOTČENÝ ORGÁN VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY OBOR PRÁVO A PRÁVNÍ VĚDA KATEDRA SPRÁVNÍ VĚDY A SPRÁVNÍHO PRÁVA DIPLOMOVÁ PRÁCE DOTČENÝ ORGÁN VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ RADKA SINGOVSZKÁ 2009/2010 1 P r o h l a š u j i,

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace

Více

Výše některých správních poplatků podle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, v platném znění

Výše některých správních poplatků podle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, v platném znění Výše některých správních poplatků podle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, v platném znění Občanství (položka 8) a) Vydání osvědčení nebo potvrzení o státním občanství České republiky - Kč

Více

Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky

Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky PhDr. Kateřina Štěpánková Sekce zaměstnanosti a nepojistných sociálních dávek Oddělení zahraniční zaměstnanosti 1 Obsah prezentace 1. MPSV a Úřad práce

Více

Sankce EU vůči Rusku. Závěrečná zpráva. Září 2014

Sankce EU vůči Rusku. Závěrečná zpráva. Září 2014 Sankce EU vůči Rusku Závěrečná zpráva Září 2014 Hlavní zjištění 82 % dotázaných ví o sankcích EU vůči Rusku. Častěji jsou informováni muži, lidé nad 0 let, s maturitou nebo VŠ a lidé, kteří se zajímají

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace

Více

May 30, 2013. VY_52_INOVACE_21.notebook. Pobyt cizinců. SOŠ InterDACT s.r.o. Bc. Vébrová Ilona

May 30, 2013. VY_52_INOVACE_21.notebook. Pobyt cizinců. SOŠ InterDACT s.r.o. Bc. Vébrová Ilona Pobyt cizinců SOŠ InterDACT s.r.o. Bc. Vébrová Ilona 1 Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek SOŠ InterDact s.r.o. Most Bc. Ilona Vébrová V/2_Inovace a zkvalitněnívýuky

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Č.j. 2224/04 V Praze dne 10. března 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Č.j. 2224/04 V Praze dne 10. března 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Č.j. 2224/04 V Praze dne 10. března 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY která se koná ve středu dne 17. března 2004 v 9.00 hod. v zasedací síni budovy Úřadu vlády České republiky,

Více

Vstup ČR do schengenského prostoru EUROCENTRUM PRAHA 15.5.2007

Vstup ČR do schengenského prostoru EUROCENTRUM PRAHA 15.5.2007 Vstup ČR do schengenského prostoru EUROCENTRUM PRAHA 15.5.2007 1 Struktura prezentace základní informace o schengenské spolupráci Principy Historický přehled (1985 2007) Kompenzační opatření příprava ČR

Více

Univerzita Karlova v Praze Katedra marketingové komunikace a PR VLÁDNÍ KOMUNIKACE

Univerzita Karlova v Praze Katedra marketingové komunikace a PR VLÁDNÍ KOMUNIKACE Univerzita Karlova v Praze Katedra marketingové komunikace a PR VLÁDNÍ KOMUNIKACE Jak vypadá česká vládní komunikace? První odborný výzkum v ČR Jeden z cílů: Jak vnímá česká veřejnost komunikaci vlády

Více

Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen 2013

Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen 2013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 9 E-mail: anezka.pribenska@soc.cas.cz Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen

Více

Trvalý pobyt pro cizince na území Čr

Trvalý pobyt pro cizince na území Čr CZ Trvalý pobyt pro cizince Čr CZ Trvalý pobyt pro cizince ČR Trvalý pobyt je pobytový status pro cizince, který splní zákonné podmínky. Může být umožněn na základě: Povolení k pobytu pro občany ze zemí

Více

Informačně poradenský systém. DPV v Lotyšsku. Lenka Horová. Národní vzdělávací fond, o.p.s.

Informačně poradenský systém. DPV v Lotyšsku. Lenka Horová. Národní vzdělávací fond, o.p.s. Informačně poradenský systém DPV v Lotyšsku Lenka Horová Národní vzdělávací fond, o.p.s. 2007 Sdružení pro Informačně poradenský systém tvořené společnostmi KPMG Česká republika,s.r.o, Gradua-CEGOS, s.r.o.

Více

Dlouhodobé trendy ve vývoji epidemiologické situace HIV/AIDS v ČR I. Vratislav Němeček Státní zdravotní ústav Praha

Dlouhodobé trendy ve vývoji epidemiologické situace HIV/AIDS v ČR I. Vratislav Němeček Státní zdravotní ústav Praha Dlouhodobé trendy ve vývoji epidemiologické situace HIV/AIDS v ČR I. Vratislav Němeček Státní zdravotní ústav Praha HIV/AIDS v ČR Data o výskytu HIV/AIDS jsou kategorizována podle národnosti, resp. země

Více

Hodnocení čerpání prostředků. v podmínkách MV. Ing. Vladimír Hubáček Ing. Martin Vohnický

Hodnocení čerpání prostředků. v podmínkách MV. Ing. Vladimír Hubáček Ing. Martin Vohnický Hodnocení čerpání prostředků EU v podmínkách MV Ing. Vladimír Hubáček Ing. Martin Vohnický Odbor interního auditu a supervize Praha 12 / 2 / 2009 Obsah Jaké jsou možnosti čerpání z čeho čerpáme Ministerstvo

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Konference Zaměstnanost 2015 / Karlovy Vary Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Hradci Králové. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Hradci Králové. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka v Hradci Králové Měsíční statistická zpráva duben 2015 Zpracoval: Bc. Lucie Vechetová http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes 1 Informace o nezaměstnanosti v Královéhradeckém

Více

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Institut sociologických studií Katedra sociologie PŘEDPOKLÁDANÝ NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE: PODNIKOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ A JEHO VZTAH K MOBILITĚ

Více

b) na základě krátkodobého víza - víza k pobytu do 90 dnů;

b) na základě krátkodobého víza - víza k pobytu do 90 dnů; Škola ZŠ V Zahrádkách Směrnice ředitele školy ke vzdělávání cizinců Č.j.: Účinnost od: 1.1. 2012 Spisový znak: 4.10 Skartační znak: S 5 Změny: 24.1. 2012 Čl. I. Tento pokyn vychází z 20 zákona č. 561/2004

Více

Víte o existenci Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity v Brně (FRRMS MENDELU)?

Víte o existenci Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity v Brně (FRRMS MENDELU)? Image FRRMS - diplomová práce Image FRRMS - diplomová práce Dobrý den, jsem student magisterského studia Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity v Brně (FRRMS ME NDE LU)

Více

Zdravotně sociální problematika z pohledu VÚPSV, v.v.i. aktuální poznatky a priority pro další výzkum. Ladislav P r ů š a Praha, 13.

Zdravotně sociální problematika z pohledu VÚPSV, v.v.i. aktuální poznatky a priority pro další výzkum. Ladislav P r ů š a Praha, 13. Zdravotně sociální problematika z pohledu VÚPSV, v.v.i. aktuální poznatky a priority pro další výzkum Ladislav P r ů š a Praha, 13. ledna 2015 představení VÚPSV, v.v.i. první výzkumné pracoviště v resortu

Více

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005 EVROPSKÁ INTEGRACE G. Petříková, 2005 Evropa značně rozdrobený světadíl 44 států na ploše 10,5 mil. km 2 počet států se ve 20. století etapovitě zvyšoval dezintegrační tendence konec 20. století další

Více

Problematika dětí cizinců, legislativa Druhy opatrovnictví

Problematika dětí cizinců, legislativa Druhy opatrovnictví Problematika dětí cizinců, legislativa Druhy opatrovnictví Mgr. Zuzana Jeřábková (OPU) Kdo je nezletilý bez doprovodu (NBD)? nezletilou osobou bez doprovodu se rozumí osoba mladší 18 let, která přicestuje

Více

STATISTICKÉ ÚDAJE A GRAFY. Odborné sociální poradenství pomoc při integraci na trh práce

STATISTICKÉ ÚDAJE A GRAFY. Odborné sociální poradenství pomoc při integraci na trh práce STATISTICKÉ ÚDAJE A GRAFY NÁZEV PROJEKTU: Odborné sociální poradenství pomoc při integraci na trh práce V tomto dokumentu se můžete seznámit s některými statistickými údaji, které se podařilo vysledovat

Více

ŽIVOT CIZINCŮ V ČR. Zpracoval: Odbor statistiky trhu práce a rovných příležitostí

ŽIVOT CIZINCŮ V ČR. Zpracoval: Odbor statistiky trhu práce a rovných příležitostí ŽIVOT CIZINCŮ V ČR 2015 Cizinci Praha, prosinec 2015 Kód publikace: 290026-15 Č. j.: 02449 / 2015-64 Zpracoval: Odbor statistiky trhu práce a rovných příležitostí Ředitel odboru: Mgr. Dalibor Holý Kontaktní

Více

Zaměstnávánívysoce kvalifikovaných pracovníků cizinců v Česku

Zaměstnávánívysoce kvalifikovaných pracovníků cizinců v Česku www.pwc.com Zaměstnávánívysoce kvalifikovaných pracovníků cizinců v Česku Mgr. Soňa Schovánková Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. Obsah Úvod Definice

Více

ondrej.menousek@mvcr.cz

ondrej.menousek@mvcr.cz Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky A. Předkladatel garant výzkumné potřeby Název organizace Ministerstvo vnitra Adresa Milady Horákové 133/ Kontaktní osoba Ing. Jaroslav Scheuba

Více

Výzkumný projekt 14/02/11 Optimalizace sítě ekonomických diplomatů na zastupitelských úřadech

Výzkumný projekt 14/02/11 Optimalizace sítě ekonomických diplomatů na zastupitelských úřadech Výzkumný projekt 14/02/11 Optimalizace sítě ekonomických diplomatů na zastupitelských úřadech Závěrečná zpráva z vědeckého projektu zpracovaného Národním výborem Mezinárodní obchodní komory v České republice

Více

Recenze knihy Dušana Drbohlava a kol. Migrace a (i)migranti v Česku: kdo jsme, odkud přicházíme, kam jdeme?.

Recenze knihy Dušana Drbohlava a kol. Migrace a (i)migranti v Česku: kdo jsme, odkud přicházíme, kam jdeme?. Srpen 2011 Recenze knihy Dušana Drbohlava a kol. Migrace a (i)migranti v Česku: kdo jsme, odkud přicházíme, kam jdeme? Tereza Modráková Abstrakt: Cílem knihy je přiblížit problematiku migrace v ČR v její

Více

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015 Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s. AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015 Havířov

Více

Norské fondy a fondy EHP Spolupráce škol a stipendia (CZ07)

Norské fondy a fondy EHP Spolupráce škol a stipendia (CZ07) Norské fondy a fondy EHP Spolupráce škol a stipendia (CZ07) Možnosti projektové spolupráce a individuálních stáží Mgr. Katarína Kukurová 4.2. 2015 Norské fondy a fondy EHP donorské státy: Island, Lichtenštejnsko,

Více

BYDLENÍ PRO MLADOU GENERACI VÝSLEDKY PRŮZKUMU

BYDLENÍ PRO MLADOU GENERACI VÝSLEDKY PRŮZKUMU konference Regenerace ových domů DYNAMIKA PROMĚN BYDLENÍ BYDLENÍ PRO MLADOU GENERACI VÝSLEDKY PRŮZKUMU Ing.Renata ZDAŘILOVÁ, Ph.D., Ing.Martin FERKO Katedra městského inženýrství Fakulta stavební VŠB Technická

Více

Zaměstnávání zahraničních pracovníků z hlediska úřadu práce

Zaměstnávání zahraničních pracovníků z hlediska úřadu práce Zaměstnávání zahraničních pracovníků z hlediska úřadu práce Mgr. Lenka Navrátilová, Petra Jandová, Úřad práce Brno-město Zaměstnávání cizích státních příslušníků ve vědě a výzkumu; 11.3.2010 1 TRH PRÁCE

Více

Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Česká republika 50+:

Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Česká republika 50+: Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe Česká republika 50+: projekt SHARE SHARE Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe Proces stárnutí evropské populace Mezinárodní, longitudinální,

Více

Expanze českého vysokého školství a uplatnění absolventů na pracovním trhu

Expanze českého vysokého školství a uplatnění absolventů na pracovním trhu Expanze českého vysokého školství a uplatnění absolventů na pracovním trhu REFLEX a jiné ochutnávky Jan Koucký REFLEX 2013: uplatnění absolventů vysokých škol Seminář MŠMT, SVP PedF UK a vysokých škol.

Více

VYHLAŠOVATEL MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY SEKCE ŘÍZENÍ OPERAČNÍCH PROGRAMŮ EVROPSKÉ UNIE

VYHLAŠOVATEL MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY SEKCE ŘÍZENÍ OPERAČNÍCH PROGRAMŮ EVROPSKÉ UNIE VYHLAŠOVATEL MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY SEKCE ŘÍZENÍ OPERAČNÍCH PROGRAMŮ EVROPSKÉ UNIE ZPROSTŘEDKUJÍCÍ SUBJEKT OPERAČNÍHO PROGRAMU ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ (OP RLZ) vyhlašuje VÝZVU pro

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2011

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2011 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2011 Obsah: ÚVOD 2 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 3 1. Souhrnné údaje o dotacích poskytnutých NNO z veřejných rozpočtů 3

Více

REFORMNÍ STRATEGIE V ČR A JEJÍ DOPAD NA SYSTÉM VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ A POSTAVENÍ ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN

REFORMNÍ STRATEGIE V ČR A JEJÍ DOPAD NA SYSTÉM VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ A POSTAVENÍ ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN REFORMNÍ STRATEGIE V ČR A JEJÍ DOPAD NA SYSTÉM VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ A POSTAVENÍ ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN SYSTÉM VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ V ČR Stárnutí populace Vysoká nákladovost nových

Více

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010 Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010 Zařízení: Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Registrovaná sociální sluţba: Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, id.5509869

Více

EURES. Evropské sluţby zaměstnanosti EURopean Employment Services. Jak za prací do Evropy. Pardubice - 1.12.2010 Radka Vojtíšková

EURES. Evropské sluţby zaměstnanosti EURopean Employment Services. Jak za prací do Evropy. Pardubice - 1.12.2010 Radka Vojtíšková EURES Evropské sluţby zaměstnanosti EURopean Employment Services Jak za prací do Evropy Pardubice - 1.12.2010 Radka Vojtíšková www.eures.cz www.eures.europa.eu Informační a poradenská síť spojující veřejné

Více

6. Soudnictví, kriminalita

6. Soudnictví, kriminalita 6. Soudnictví, kriminalita Nepominutelnou oblastí s genderově citlivými rozdíly je soudnictví. A to jak u obětí, tak pachatelů zjištěných trestných činů, včetně uvězněných. Speciální problematikou jsou

Více

8. Věda a technologie, informační společnost

8. Věda a technologie, informační společnost 8. Věda a technologie, informační společnost V každé společnosti je její důležitou a nedílnou součástí oblast výzkumu a vývoje. Jedná se o systematickou tvůrčí práci konanou za účelem získání nových znalostí

Více

rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví

rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 2 3 4 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Názory občanů na drogy květen Technické parametry

Více

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII Brusel, 31. března 2005 AA 15/2/05 REV 2 SMLOUVA O PŘISTOUPENÍ: AKT O PŘISTOUPENÍ, PŘÍLOHA II NÁVRH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A JINÝCH AKTŮ Delegace naleznou

Více

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben

Více

Popularizace, propagace a medializace vědy a techniky

Popularizace, propagace a medializace vědy a techniky Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky Řídicí orgán OP VaVpI VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ PROJEKTŮ V RÁMCI OP VaVpI Popularizace, propagace a medializace vědy a techniky Identifikace výzvy

Více

DOKUMENTY POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE D O K U M E N T Y. Graf č. A.2.7

DOKUMENTY POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE D O K U M E N T Y. Graf č. A.2.7 DOKUMENTY D O K U M E N T Y POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE Graf č. A.2.7 Poznámka: počet studentů k 31. prosinci kalendářního roku Vysokoškolské studium v České republice se uskutečňuje

Více

SYLABUS KURZU ČESKÁ I EVROPSKÁ LEGISLATIVA VAV VČETNĚ OCHRANY DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ

SYLABUS KURZU ČESKÁ I EVROPSKÁ LEGISLATIVA VAV VČETNĚ OCHRANY DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ SYLABUS KURZU ČESKÁ I EVROPSKÁ LEGISLATIVA VAV VČETNĚ OCHRANY DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ Klíčová aktivita: 09 Rozvoj kompetencí v české i evropské legislativě VaV včetně ochrany duševního vlastnictví Kurz:

Více

VY_32_INOVACE_Z.1.10 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014. Člověk a společnost Geografie Zeměpis Obyvatelstvo a sídla

VY_32_INOVACE_Z.1.10 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014. Člověk a společnost Geografie Zeměpis Obyvatelstvo a sídla Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

Podíl z celkového počtu pojištěnců, migranti, kteří se kteří se vrátili v roce 2010 po 1 až 4 letech 6=1-3

Podíl z celkového počtu pojištěnců, migranti, kteří se kteří se vrátili v roce 2010 po 1 až 4 letech 6=1-3 1.17. Remitence Remitence Čechů do České republiky 1.17.1. Odhad remitencí vychází z definice pojmu remitencí v souladu s metodikou platební bilance - BPM6. Metoda odhadu je založena na kvantitavním přístupu,

Více

Oznámení o vyhlášení výběrového řízení na služební místo náměstka pro řízení sekce zahraničních vztahů

Oznámení o vyhlášení výběrového řízení na služební místo náměstka pro řízení sekce zahraničních vztahů Oznámení o vyhlášení výběrového řízení na služební místo náměstka pro řízení sekce zahraničních vztahů Č.j.: 51785/8/2015-MZE-11130 Datum: 25. září 2015 Státní tajemník v Ministerstvu zemědělství jako

Více

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV)

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Zpracoval: Bc. Jaroslav Mikšaník, Úřad práce ČR E-mail: Jaroslav.Miksanik@ol.mpsv.cz Olomouc, 12. 10. 2011 Obsah přednášky 1)

Více

Strategie migrační politiky České republiky

Strategie migrační politiky České republiky Strategie migrační politiky České republiky ZÁSADY MIGRAČNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY ZÁSADY MIGRAČNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY Předkládané zásady migrační politiky formulují priority České republiky v

Více

Operační program Zaměstnanost (2014 2020), příprava projektů a psaní žádosti o grant.

Operační program Zaměstnanost (2014 2020), příprava projektů a psaní žádosti o grant. Individuální projekt MPSV Podpora pracovního uplatnění starších osob v souvislosti s vyhlášením roku 2012 Evropským rokem aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity, Operační program Zaměstnanost (2014

Více

PŘÍLOHA I. Úř. věst. L 239, 22. 9. 2000, s. 13. Úř. věst. L 239, 22. 9. 2000, s. 19. AA2003/ACT/Příloha I/cs 64

PŘÍLOHA I. Úř. věst. L 239, 22. 9. 2000, s. 13. Úř. věst. L 239, 22. 9. 2000, s. 19. AA2003/ACT/Příloha I/cs 64 PŘÍLOHA I Seznam ustanovení schengenského acquis, jak bylo začleněno do rámce Evropské unie, a aktů na ně navazujících nebo s ním jinak souvisejících, které jsou závazná a použitelná v nových členských

Více

Metodický pokyn č. 4

Metodický pokyn č. 4 Metodický pokyn č. 4 Poradna pro cizince a uprchlíky DIECÉZNÍ KATOLICKÁ CHARITA HRADEC KRÁLOVÉ Velké náměstí 37/46, 500 01 Hradec Králové, IČO: 42197449 Název: Poslání, cíle a principy poradny pro cizince

Více

Integrace cizinců v České republice

Integrace cizinců v České republice České předsednictví v Radě EU 2009 Integrace cizinců v České republice České předsednictví v Radě EU www.eu2009.cz www.mpsv.cz Integrace cizinců stručný historický vývoj 1989 Zásadní změna společenského

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2011

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2011 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2011 Obsah: ÚVOD 2 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 3 1. Souhrnné údaje o dotacích poskytnutých NNO z veřejných rozpočtů 3

Více

Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34.

Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34. Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34.0774 ANOTACE Číslo a název šablony: III/2 Inovace a zkvalitnění

Více

Základní sazby zahraničního stravného pro rok 20092010

Základní sazby zahraničního stravného pro rok 20092010 Základní sazby zahraničního stravného pro rok 20092010 Země Měnový kód Měna Základní sazby stravného Afghánistán EUR euro 35 Albánie EUR euro 35 Alžírsko EUR euro 35 Andorra EUR euro 40 Angola USD americký

Více

CZECH MADE? Proti dvojím standardům a vykořisťování na českém pracovním trhu Multikulturní centrum Praha 1/2008 4/2009 Vytvořeno dne 1.října 2008 Pracovní migrace v České republice Negativní aspekty pracovní

Více

Zaměstnávání cizinců v ČR 31.3.2012 ACERT KONFERENCE BŘEZEN 2012

Zaměstnávání cizinců v ČR 31.3.2012 ACERT KONFERENCE BŘEZEN 2012 Zaměstnávání cizinců v ČR 31.3.2012 ACERT KONFERENCE BŘEZEN 2012 Úvod - legislativa Zákony upravující pobyt cizinců na území ČR: z.č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění; z.č. 262/2006 Sb.,

Více

Social return of investment

Social return of investment Social return of investment Sociální podnikání pod pojmem sociální podnikání vnímáme podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí. sociální podnikání hraje důležitou roli v místním

Více

Projekt České centrum pro mobilitu v letech 2008-2011 finančně podporuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v rámci programu EUPRO.

Projekt České centrum pro mobilitu v letech 2008-2011 finančně podporuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v rámci programu EUPRO. Doporučený postup pro přijímání vědecko-výzkumných pracovníků ze třetích zemí Projekt České centrum pro mobilitu v letech 2008-2011 finančně podporuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v rámci

Více

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013 Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Sociální integrace a rovné příležitosti Podpora a rozvoj systému sociálních služeb je

Více

STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY

STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY Předloha návrhu Komise směrnice upravující rámec pro společnou imigrační a azylovou politiku Důvodová zpráva 1. SOUVISLOSTI NÁVRHU 1.1. OBECNÉ SOUVISTLOSTI V případě

Více

Proč a jak se stát studentem

Proč a jak se stát studentem Proč a jak se stát studentem DOKTORSKÉHO STUDIJNÍHO OBORU PEDAGOGIKA na FHS UTB ve Zlíně CO budu studovat? Tematicky se zaměřuje na dvě oblasti: a) procesy vyučování a učení a jejich aktéři, b) sociální

Více

InBáze Berkat, o.s. programy organizace

InBáze Berkat, o.s. programy organizace InBáze Berkat, o.s. programy organizace Činnost kulturních mediátorů Mgr. Eva Dohnalová Vedoucí sociálního oddělení dohnalová@inbaze.cz www.inbaze.cz Informace o organizaci Vznik 2001 pod názvem Občanské

Více

435/2004 Sb. ZÁKON ze dne 13. května 2004

435/2004 Sb. ZÁKON ze dne 13. května 2004 435/2004 Sb. ZÁKON ze dne 13. května 2004 o zaměstnanosti Změna: 202/2005 Sb. Změna: 168/2005 Sb. Změna: 253/2005 Sb. Změna: 428/2005 Sb. Změna: 350/2005 Sb. Změna: 495/2005 Sb. Změna: 382/2005 Sb., 413/2005

Více

Magda Uxová. Cizinec, azylant, bezdomovec, ekonomické uplatnění cizinců, demografie

Magda Uxová. Cizinec, azylant, bezdomovec, ekonomické uplatnění cizinců, demografie Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development Mezinárodněprávní a ekonomické postavení cizinců (v ČR a ve vybraných zemích EU) z hlediska demografického vývoje International legal and

Více

Problematika tvorby podnikatelského záměru internetového projektu

Problematika tvorby podnikatelského záměru internetového projektu Česká zemědělská univerzita v Praze Provozně ekonomická fakulta Katedra informačních technologií Teze diplomové práce Problematika tvorby podnikatelského záměru internetového projektu Vypracovala: Monika

Více

OBSAH. Zkratky 11 Úvod Politický a právní projekt evropské integrace 13

OBSAH. Zkratky 11 Úvod Politický a právní projekt evropské integrace 13 Zkratky 11 Úvod Politický a právní projekt evropské integrace 13 Kapitola I. Instituce Evropské unie 19 1 Charakter institucionální struktury EU 19 1.1.1 Heterogenita institucí EU 20 1.1.2 Hierarchie institucí

Více

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2014

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2014 ov1 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 80 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Postoje české veřejnosti k cizincům březen 201

Více

EURES. Vaše práce v Evropě. Evropské sluţby zaměstnanosti EURopean Employment Services

EURES. Vaše práce v Evropě. Evropské sluţby zaměstnanosti EURopean Employment Services EURES Vaše práce v Evropě Evropské sluţby zaměstnanosti EURopean Employment Services www.eures.cz www.eures.europa.eu Informační a poradenská síť spojující veřejné sluţby zaměstnanosti států EU/EHP a Švýcarska

Více

Vysoká škola ekonomická v Praze. Diplomová práce. 2008 Adéla Gregorová

Vysoká škola ekonomická v Praze. Diplomová práce. 2008 Adéla Gregorová Vysoká škola ekonomická v Praze Diplomová práce 2008 Adéla Gregorová Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta mezinárodních vztahů Katedra podnikového a evropského práva Hlavní specializace: Mezinárodní

Více