STRUČNÝ PŘEHLED BIOLOGIE VOLNĚ ŽIJÍCÍHO PTACTVA. Prof. MVDr. Zdeněk KNOTEK, CSc. DipECZM

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "STRUČNÝ PŘEHLED BIOLOGIE VOLNĚ ŽIJÍCÍHO PTACTVA. Prof. MVDr. Zdeněk KNOTEK, CSc. DipECZM"

Transkript

1 STRUČNÝ PŘEHLED BIOLOGIE VOLNĚ ŽIJÍCÍHO PTACTVA Prof. MVDr. Zdeněk KNOTEK, CSc. DipECZM MVDr. Zora Knotková, CSc. MVDr. Vladimíra Kapounová MVDr. Anna Musilová Training Centre for Avian Medicine Klinika chorob ptáků, plazů a drobných savců, FVL, VFU Brno

2 Obsah Bažant obecný Brhlík lesní Budníček menší Budníček větší Čáp bílý Čáp černý Čečetka zimní Červenka obecná Čížek lesní Datel černý Dlask tlustozobý Drozd kvíčala Drozd zpěvný Havran polní Husa velká Hýl obecný Chocholouš obecný Jestřáb lesní Kachna divoká Kalous ušatý Káně lesní Konipas bílý Konopka obecná Kormorán velký Koroptev polní Kos černý Krahujec obecný Krkavec velký Křepelka polní Křivka obecná Labuť velká Mlynařík dlouhoocasý Moták lužní Moudivláček lužní Pěnice černohlavá Pěnice pokřovní Pěnkava obecná Poštolka obecný Puštík obecný Rehek domácí Rehek zahradní Sedmihlásek hajní Skřivan polní Slavík obecný Sojka obecná Sova pálená Stehlík obecný Straka obecná Strakapoud velký Sýc rousný Sýček obecný Sýkora babka Sýkora koňadra Sýkora lužní Sýkora modřinka Sýkora parukářka Sýkora uhelníček Volavka popelavá Vrána obecná Výr velký Zvonek zelený Zvonohlík zahradní Žluna zelená

3 Bažant obecný (Phasianus colchicus) Pheasant, der Fasan Řád: Hrabaví (Galliformes) Čeleď: Bažantovití (Phasianidae) Délka těla: samice 50 cm, samec 90 cm Hmotnost: samice 0,7-1,5 kg, samec 0,9-2 kg Samec má lesklé rezavě hnědě opeření, dlouhý špičatý ocas a tmavě zelenou hlavu s červenými kožními lalůčky. Samice je hnědá s tmavě skvrnitým hřbetem a kratším ocasem. Šat mláďat = samice. Prachový šat je rezavě hnědý s černými skvrnami na zádech. Stálý. Bažant byl vysazen v různých oblastech. Většinou se ale vyskytuje v kulturní krajině bohaté na lesy, louky a křoviny. Žije pospolitě. Léto: hmyz, červy, měkkýši Zima: semena, zelené krmivo Kohouti začínají tokat brzy na jaře na tokaništích, kde vydávají hlasitý křik a třepetají křídly. Samice hnízdí (V-VI) na zemi v slabě vystlané jamce do které snáší 8-12 vajec, na kterých sedí dnů. Samice vodí mláďata 1 měsíc.

4 Brhlík lesní (Sitta europaea) Wood Nuthatch, der Kleiber Čeleď: Brhlíkovití (Sittidae) Délka těla: 14 cm Hmotnost: 23 g Má zavalité tělo, krátké končetiny, ocas a krk, velkou hlavu a šídlovitý zobák. Vrch hlavy a těla je šedomodrý, letky jsou tmavé. Černý pruh, který se táhne od kořene zobáku přes oko až k týlu, bývá u samic poněkud užší. Líce a hrdlo jsou bělavé, spodina žlutooranžová, boky a spodní krovky ocasní narudlé, u samce velmi tmavé, oči černé a končetiny žlutooranžové. Na rozdíl od šoupálků a datlů umí šplhat s hlavou nejen nahoru, ale také dolu. Stálý. Je rozšířen na rozsáhlém území Eurasie a v severozápadní Africe (má tudíž tzv. palearktické rozšíření). Zdržuje se převážně v listnatých a smíšených lesích se starými stromy, běžný je však také v zahradách a městských parcích. Nejhojněji se vyskytuje v nížinách, ve vyšších nadmořských výškách je již vzácnější. Živočišná: drobný hmyz, housenky, vajíčka a kukly dřevokazného hmyzu Rostlinná: semena Celoroční tvorba zásob Hnízdí jednou ročně od března do června v dutinách stromů, nejčastěji vydlabaných nějakým datlovitým ptákem, či budkách. Dutinu vystýlá převážně kousky borové, modřínové, nebo dubové kůry. Ve snůšce bývá 5 9 vajec, na kterých sedí samotná samice dní. Mláďata hnízdo opouští po dalších dnech.

5 Budníček menší (Phylloscopus collybita) Common Chiffchaff, der Zilpzalp Čeleď: Pěnicovití (Sylvidae) Délka těla: cm Hmotnost: 6-8 g Dospělý pták je svrchu jednotvárně zelenohnědý a ze spodní strany špinavě bílý, končetiny i krátký zobák má zbarven tmavě. Ve volné přírodě bývá budníček menší nejčastěji zaměňován s blízce příbuzným budníčkem větším, který má barvitější zbarvení nohou a delší zobák. Tažný. Vyskytuje se od západní Evropy až po Sibiř ve východní Asii s izolovanými populacemi v severozápadní Africe, severním a západním Turecku a severozápadním Íránu. Vyhledává především otevřené lesy s bohatým porostem nižších rostlin, zejména keřů, trávy, kapradin a dalších, často se vyskytuje i v městských parcích a zahradách. Živočišná: bezobratlí (hmyz, pavouci, brouci, vajíčka a housenky motýlů) Rostlinná: bobule Hnízdostaví samice z rostlinného materiálu, zejména ze suchých listů a trávy, a zevnitř ho obvykle vystýlá pírky. Do něj pak klade 2 až 7 vajec, na kterých sama sedí po dobu dnů. Samec se na sezení vajec ani na následné výchově mláďat obvykle nepodílí, chrání však hnízdní teritorium před vetřelci. Mláďata opouští hnízdo ve věku dnů a další 3-4 týdny se potulují kolem hnízda.

6 Budníček větší (Phylloscopus trochilus) Willow Warbler, der Fitislaubsänger Čeleď: Pěnicovití (Sylvidae) Délka těla: 11-12,5 cm Hmotnost: 7-15 g Svrchu je zelenohnědý, spodinu těla má špinavě bílou až nažloutlou. Samec=samice. Velmi se podobá blízce příbuznému budníčku menšímu, v porovnáním s kterým má však světlejší hnědavé končetiny, delší světlejší zobák a delší primární letky a žlutý proužek přes oko. Tažný. Hnízdí na rozsáhlém území Evropy a v Asii, kde zasahuje až po východní Sibiř. Přednostně se zdržuje v mladých otevřených lesích s hustým podrostem a mladými stromy, proniká však také do parků a zahrad. Největších populačních hustot dosahuje v místech s vodními prvky a hojným porostem bříz, olší, vrb, kapradí a nízkého ostružiní, v kterém staví hnízda. Živočišná: bezobratlí (hmyz, pavouci, brouci, vajíčka a housenky motýlů) Rostlinná: bobule Hnízdí 1x ročně od května do srpna. Kulovité hnízdo z trávy a mechu vystlané peřím s bočním vchodem staví na zemi v hustém keři nebo v trávě. V jedné snůšce je pak 4-8 vajec, na jejichž denní inkubaci se podílí samotná samice. Mláďata hnízdo opouští po dnech.

7 Čáp bílý (Ciconia ciconia) White Stork, der Weiβstorch Řád: Brodiví (Ciconiiformes) Čeleď: Čápovití (Ciconiidae) Délka těla: cm Hmotnost: 2,3 4,4 kg (samice lehčí) Ve zbarvení převažuje bílá barva, konce letek jsou černé, zobák a dlouhé nohy červené, u mladých jedinců tmavé. Na rozdíl od volavek mají čápi při letu natažený krk. Typickým zvukovým projevem čápů je klapání zobákem. Tažný. V zimě se stěhují do teplých krajin Afriky a na jaře se vracejí na svá hnízdiště u nás a začínají okamžitě opravovat stará hnízda.hnízdí nejen na stromech, ale také na továrních komínech nebo sloupech elektrického vedení. Živočišná: obojživelníci (žáby), ryby, plazi, hraboši, krtci a mláďata různých savců, hmyz a jeho larvy Monogamní. Hnízdění začíná v období duben květen. Hnízdo se skládá převážně z větví a klacků, samice snáší v průměru 2 4 vejce. Inkubace vajec trvá přibližně 33 dní, vejce zahřívají oba rodiče. Dva měsíce po vylíhnutí se mláďata učí létat.

8 Čáp černý (Ciconia nigra) Black Stork, der Schwarzstorch Řád: Brodiví (Ciconiiformes) Čeleď: Čápovití (Ciconiidae) Délka těla: cm Hmotnost: 2,4-3,2 kg Kromě bílého břicha je tělo celé leskle černé. Samice bývají matnější, ale jinak zbarvené stejně. Čerstvě narozená mláďata jsou prakticky bílá. Mladí ptáci pak zpočátku hnědí bez lesku, později spíš šedočerní s jen slabým nádechem lesku na zádech a na krovkách křídel. Dospělí jedinci mají zobák a nohy hnědočervené, mláďata zprvu zobák citrónově žlutý a nohy zelené. Pak postupně přebarvují dospívají a tedy i dobarvují se ve třetím roce života. Je rozšířen ve většině střední a východní Evropy a v mírnějších oblastech Asie až po Dálný východ. Evropské a západoasijské populace táhnou na zimu do střední a západní Afriky, ostatní do Indie a Číny. Žije jednotlivě a velmi skrytě ve starých listnatých i jehličnatých lesích, uprostřed nichž jsou na ryby bohaté potoky, řeky a rybníky. Na jihu areálu hnízdí i ve skalnatých bezlesých oblastech. Stojí s oblibou na stožárech a vysokých stromech. Živočišná: ryby, mloci a vodní hmyz, kobylky, žáby, myši a mladé ptáky Hnízdí jednotlivě (IV-VIII). Páření se odehrává na hnízdě, které staví z klacků a větví v lese v korunách starých stromů či na skalách. Samice snáší 2-5 vajec. Oba ptáci sedí na vejcích 30 dnů (v noci sedí jen samice), 2 měsíce pečují o mláďata a další 2 týdny přikrmují.

9 Čečetka zimní (Carduelis flammea) Redpoll, der Birkenstieglitz Čeleď: Pěnkavovití (Fringillidae) Délka těla: cm Hmotnost: 14 g Obě pohlaví mají červené temeno a černou skvrnu na bradě, zbytek hlavy a svrchní část těla je hnědavá s hustým tmavohnědým žíháním. Na hnědavých křídlech jsou 2 světlé proužky, ocas je vidličnatý. Pro samce je typické růžové hrdlo a boky. Samice je na spodní straně těla více žíhaná, růžové zbarvení většinou chybí. Mláďata mají čelo šedohnědé. Částečně tažná. Hnízdí v mnoha oblastech střední Evropy, v Alpách při hranici pásma stromů. Část ptáků hnízdících ve střední Evropě táhne v zimě ve velkých hejnech do západní Evropy.Hnízdí především v řídkých březových a mladých jehličnatých lesích. Živočišná: bezobratlí (drobný hmyz) Rostlinná: semena (olše, bříza, borovice, modřín, topol), mladé pupeny Hnízdí 1x ročně (květen-červenec) v zahradách, sadech a na hřbitovech nízko v křoví nebo na jehličnatých stromech. Hnízdo je postaveno z klacíků, stébel lišejníků a mechu a vystlané chlupy. Samice snáší 5 vajec, na kterých sedí dnů. Oba rodiče krmí asi 12 dnů.

10 Červenka obecná (Erithacus rubecula) European Robin, das Rotkehlchen Čeleď: Drozdovití (Turdidae) Délka těla: cm Hmotnost: g Velká asi jako vrabec domácí. Má kulovité tělo s dlouhým ocasem a končetinami a krátkými křídly a zašpičatělým zobákem. Svrchu je světle hnědá, zespodu modrošedá a bílá, na hrdle a na obličeji má nápadnou oranžovočervenou náprsenku. Oči a zobák jsou černé, končetiny šedé. Samec = samice. Mladí ptáci jsou skvrnití a postrádají oranžovou skvrnu. Částečně tažná. Je hojně rozšířená na celém území Evropy kromě severu Skandinávie, vyskytuje se také v severozápadní Asii a v severní Africe. Žije samotářsky, a to v lesích, parcích nebo na zahradách, často i ve vyšších nadmořských výškách. Ráda se zdržuje v křovinách a živých plotech. Poměrně často se objevuje i ve městech. Živočišná: bezobratlí (hmyz, červi, pavoukovci) Rostlinná: na podzim bobule (bez, tis) Hnízdí od dubna do července. Samice klade do miskovitého hnízda z mechu, listí a trávy, umístěného v dutinách stromů, děrách, porostu popínavých rostlin nebo v dřevěných budkách 4-6 vajec. Ročně mívá obvykle 2 snůšky. Inkubační doba vajec trvá 13 až 14 dní a sedí na nich pouze samice. Mláďata opouštějí hnízdo po 12 až 15 dnech. První oranžovočervená pera na hrudi se jim začínají objevovat po 2 až 3 měsících, stejně jako dospělci jsou zbarveni až po dalších 3 měsících.

11 Čížek lesní (Carduelis spinus) Euroasian Siskin, der Zeisig Čeleď: Pěnkavovití (Fringillidae) Délka těla: 12cm Hmotnost: g Samci mají zeleno-šedý hřbet, žlutý kostřec, široké žluté pruhy na jinak černém ocase a křídlech, nažloutlou hruď, černou skvrnu pod zobákem a černé temeno. Samice jsou svrchu zelenější, šedě pruhované s nazelenalým temenem, bílým opeřením pod zobákem a bílou, silně pruhovanou spodinou těla. Zobák je u obou pohlaví šedý, končetiny tmavě hnědé a oči černé. Samice=mladí ptáci. Částečně tažná. Hnízdí na rozsáhlém území Evropy (zejména pak v její střední a severní části) a izolovaně též na území východní Asie. Hnízdí v jehličnatých a méně početně i ve smíšených lesích, obzvláště pak ve vyšších polohách. V zimě se běžně vyskytuje také v parcích a zahradách. Živočišná: bezobratlí (drobný hmyz) Rostlinná: semena (olše, bříza, borovice, modřín, topol, jilm, topol, bodláky, pampelišky), mladé pupeny Hnízdí 1x-2x ročně (březen-červenec). Často přitom tvoří malá hejna až o 6 párech. Dobře skryté pohárovité hnízdo z malých větviček, trávy, mechů a lišejníků staví vysoko ve větvích jehličnatých stromů. Samice klade 2-6 vajec, na kterých sedí sama dnů. Mláďata hnízdo opouští po 15 dnech.

12 Datel černý (Dryocopus martius) Black Woodpecker, der Schwarzspecht Řád: Šplhavci (Piciformes) Čeleď: Datlovití (Picidae) Délka těla: cm Hmotnost: g Má štíhlé, černé tělo (velikosti vrány) se světlým silným zobákem, protáhlou hranatou hlavou, šedými končetinami a bílýma očima. U pohlaví je slabě vyvinut pohlavní dimorfismus. Samec má na hlavě červenou čepičku, samice má pouze červený týl. Na rozdíl od ostatních datlovitých létá datel černý přímo, a nikoli ve vlnovkách. Stálý. Vyskytuje se v borových, bukových i smíšených lesích na velkém území Eurasie. Hmyzožravý: dřevokazný hmyz, mravenci, brouci, jejich larvy (dlátovitý zobák, dlouhý lepkavý jazyk na konci se zpětnými háčky) Hnízdní dutina má svisle oválný tvar a nejčastěji si ji vytesávají až 8 m nad zemí v kmenech buků (i ve zdravých stromech). Samice do dutiny během května klade 4 až 5 vajec, na kterých sedí střídavě oba rodiče, přičemž ten, kdo nesedí, přečkává noc v již předem vytesané dutině poblíž hnízdní dutiny s několika východy. Inkubační doba trvá 12 až 14 dní a mláďata hnízdo opouští po dnech života.rodiče je ještě nějakou dobu krmí,ale když jsou mláďata samostatná, vyhánějí je rodiče z hnízdiště.

13 Dlask tlustozobý (Coccothraustes coccothraustes) Hawfinch, der Kernbeiβer Čeleď: Pěnkavovití (Fringillidae) Délka těla: cm Hmotnost: 55 g Samec má velkou rezavě hnědou hlavu, sytěji zbarvený týl, mohutný kuželovitý šedočerný zobák s černým zbarvením kolem kořene a šedý límec na krku. Hřbet je červenohnědý, kostřec rezavý, rezavý krátký ocas má bílé konce, křídla jsou tmavá s širokým bílým pruhem a spodek těla je světle růžovohnědý. Samice je celkově světlejší a šedě hnědá na těle a na křídlech. Mláďata mají bílou bradu a spodní stranu těla šupinatě skrvnitou. Prachový šat je bílý. Stálý. Má palearktický typ rozšíření, s areálem sahajícím od Maroka a Velké Británie na západě po Japonsko na východě. Vyskytuje se ve světlých listnatých nebo smíšených lesích, hlavně ve starších listnatých porostech se zastoupením dubů, habrů, buků, jasanů a jilmů, také v parcích, velkých zahradách a sadech. Živočišná: bezobratlí (hmyz a jeho larvy, pavouci, brouci, žížaly) Rostlinná: jádra (třešně, trnky, švestky, slivoň, habr, hloh, tis, javor), semena listnáčů, bukvice, slunečnice, bobule jalovce; plody třešně, jabloně, hrušně, jeřábu, svídy a hlohu; mladé pupeny Hnízdí 1x ročně (květen-červen). Žije samotářsky nebo v malých skupinách. Koncem dubna začíná samice stavět hnízdo v korunách listnatých stromů z klacíků, kořínků, mechu a lišejníku, vystlané zvířecími chlupy. Na 4-5 vejcích sedí samice dní, samec ji krmí. Mláďata krmí oba rodiče. Mláďata zůstávají na hnízdě dní, vyletují v červnu, ale rodina zůstává pohromadě až do srpna, kdy mláďata pelichají a získávají opeření dospělých. Na podzim se rodiny spojují do větších skupin.

14 Drozd kvíčala (Turdus pilaris) Fieldfare, der Krammetsvogel Čeleď: Drozdovití (Turdidae) Délka těla: cm Hmotnost: g Velký jako kos, pestře zbarvený pták. Vrchní strana těla je tříbarevná, má šedou hlavu a kostřec, hnědá záda, černý ocas a hnědě skvrnitou hruď. Samec=samice. Mláďata mají hnědou hlavu a kostřec, prachový šat je světle hnědý. Částečně tažný a zimní host. Vyskytuje se v severní, střední a východní Evropě a v Asii od Rýnu až po severní Sibiř. Migruje do jižní a západní Evropy, Malé Asie a do Indie. Žije v lesících, sadech, parcích a na loukách Živočišná: bezobratlí (hmyz, červi, plži, žížaly) Rostlinná: na podzim bobule (jeřabiny, jalovec, jablka, ptačí zob) Většinou hnízdí v koloniích čítajících maximálně padesát párů. Ročně mívá 1-2 snůšky po 5-6 vejcích. První snůšku klade během dubna, druhou na přelomu května a června. V rozsoše větví listnatých stromů si staví ve výšce od 4 do 7 m od země hnízdo z větviček a travin vystlané částmi rostlin. Na vejcích sedí po dobu dní pouze samice. Samec se zapojuje až do výchovy mláďat, která opouštějí hnízdo zhruba po dvou týdnech života, ale ještě několik dnů poté jsou dokrmována.

15 Drozd zpěvný (Turdus philomelos) Song Thrush, die Singdrossel Čeleď: Drozdovití (Turdidae) Délka těla: 20-23,5 cm Hmotnost: g Shora je hnědý, na hrdle a prsou světle okrový s tmavě hnědými podélnými skvrnami. Samec = samice. Tažný. Je rozšířený téměř v celé Evropě a v západní Asii. Středoevropští ptáci zimují na území jižní Evropy. V České republice se zdržuje v rozmezí od konce února až do října.jeho přirozeným biotopem jsou lesy různého typu, často však proniká i do parků a zahrad. Živočišná: bezobratlí (měkkýši, housenky, larvy, žížaly) Rostlinná: ovoce, bobule Začíná hnízdit již v březnu. Hnízdí 2x 3x do roka. Hnízdo buduje nejčastěji na stromech nebo v hustých keřích, z vnější strany jej lemuje trávou, z vnitřní zase vymazává tvrdou hlinitou vrstvou, díky které je celé hnízdo značně odolné. Samice snáší 4 až 5 vajec, na kterých sedí dnů. Oba rodiče se podílí až na následné péči o mláďata.

16 Havran polní (Corvus frugilegus) Rook, die Saatkrähe Čeleď: Krkavcovití (Corvidae) Délka těla: cm Hmotnost: g Peří má kovově modrý nádech, nápadné jsou na jeho těle také tzv. kalhotky (odstávající opeření na končetinách) a silný, šedohnědě zbarvený zobák, jehož kořen je u dospělých ptáků světlý a neopeřený. Mladí ptáci však mají až zhruba do šestého měsíce života kořen zobáku opeřený. Převážně tažný, v zimě se však obvykle stěhuje pouze na kratší vzdálenosti. Vyskytuje se prakticky v celé Evropě s výjimkou severní části Skandinávie a Islandu a v širokém pásu od západní Asie až po východní pobřeží Japonska. Všechna hnízdiště havranů v České republice se nacházejí převážně v Polabské nížině v rozmezí od dolní Ohře až po Pardubice. Náleží mezi silně společenské ptáky. V mimohnízdním období se vyskytuje v početných hejnech, na společných nocovištích se mnohdy shromažďují i celé desetitisíce ptáků. Živočišná: bezobratlí (hmyz, žížaly, larvy), odpadky, ptačí vejce, menší savce Rostlinná: ovoce, pšenice, ječmen, kukuřice nebo brambory. V zimě navštěvuje skládky a centra měst Hnízdí v koloniích. Hnízdo z větví staví zpravidla na vrcholech stromů a během dubna až května do něj klade 3-5 vajec. Na jejich inkubaci, která trvá přibližně dnů, se podílí pouze samice; samec na vejcích nesedí, ale po celé inkubační období shání pro samici potravu. Mláďata jsou opeřena po dnech a pohlavně dospívají již kolem 1. roku života.

17 Husa velká (Anser anser) Greylag Goose, die Gans Řád: Vrubozobí (Anseriformes) Čeleď: Kachnovití (Anatidae) Délka těla: cm Hmotnost: samice 2 3,5 kg, samec 3-5 kg Zavalité tělo, dlouhá silná brka a silný zobák. Opeření má hnědošedé s tmavším zbarvením na hlavě a světlejším břichem s proměnlivým černým pruhováním. Svrchní strana křídel je převážně světlá s černými letkami, končetiny má růžové a zobák žlutý. Samec = samice. Mladí ptáci postrádají černé zbarvení na břiše a mají šedé končetiny a šedožlutý zobák. Žije na rozsáhlém území Eurasie. Většina populací je tažných, evropští ptáci zimují ve Velké Británii (v případě islandské populace), Nizozemsku, Španělsku, Francii, Středomoří a severní Africe. Od září do konce října odlétá na jih, odkud se zpět do střední Evropy vrací již během února. Rostlinná trávy, kořínky, hlízy, bobule, semena Malí vodní živočichové Monogamní. Hnízdí jednou ročně od března do července. Námluvy i samotné páření probíhá na vodě. Velké hnízdo z rákosových stébel a větviček staví samotná samice v rákosí, na vrbách i na ostrůvcích pod keřia následně jej vystýlá peřím. V jedné snůšce je 4-6 vajec, na jejichž denní inkubaci se podílí samice. Samec během tohoto období zůstává v blízkosti hnízda a střeží jej od případných predátorů. Mláďata jsou prekociální, opeřují se ve věku dnůa s rodiči zůstávají obvykle až do začátku další hnízdní sezóny.

18 Hýl obecný (Pyrhula pyrhula) Bullfinch, der Gimpel Čeleď: Pěnkavovití (Fringillidae) Délka těla: cm Hmotnost: 25 g Zavalitý pták s šedým hřbetem, černobílými křídly, černým ocasem, temenem hlavy a nápadně silným zobákem, bílým kostřecem a hnědočernými končetinami. Samec má břišní stranu těla červenou, samice šedohnědou. Mladí jedinci mají šedohnědou hlavu a postrádají tmavé temeno. Stálý. Vyskytuje se téměř na celém území Evropy (od Skandinávie po Středomoří) a Asie. Žije v jehličnatých i smíšených lesích, na jejich okrajích, v parcích a v zahradách. Živočišná: bezobratlí (drobný hmyz) Rostlinná: semena (šeřík, javor, jasan, jeřáb, jehličnany, jilm, pampeliška), mladé pupeny, nezralé borůvky, jahody Hnízdí 2x ročně (duben-červenec). Hnízdo z klacíků a lišejníku je umístěné na jehličnatých stromech nebo v křoví. Samice klade 4-5 vajec, na kterých sedí dní. O mláďata pečují po dobu 2 týdnů oba rodiče.

19 Chocholouš obecný (Galerida cristata) Crested Lark, die Haubenlerche Čeleď: Skřivanovití (Alaudidae) Délka těla: 17 cm Hmotnost: 45 g Má zavalité tělo, poměrně krátký ocas a kulatou hlavu se zřetelnou chocholkou a štíhlým zobákem. Svrchu je světle hnědý s černými skvrnami a pruhy, které má nápadné i na prsou, zespodu špinavě bílý. Zobák a končetiny má růžové a na rozdíl od skřivana polního postrádá bílá pera na ocase. Samec=samice=mladí ptáci. Stálý. Západní palearktická oblast (včetně severní Afriky a Blízkého východu), východní část Palearktické oblasti (východní Eurasie včetně Japonska a severní Číny), Etiopská oblast (Afrika od Sahary k jihu) a Orientální oblast (jižní Asie). Hnízdí na rumištích, pozemkách ležících ladem, v kolejištích, na staveništích, na okrajích měst u průmyslových závodů, skladů a sportovišť. Rostlinná: semena (trávy, byliny), klíčky, lístky, obilí Živočišná: drobní bezobratlí (hmyz, pavouci, žížaly) Hnízdí 2x ročně (duben-červen). Hnízdo staví ze stébel a kořínků na zemi, na svazích podél silnic nebo na plochých střechách. Na 3-5 vejcích sedí samice dní. Mláďata opouštějí hnízdo za 9-11 dní po vyklubání, během následujících nocí se často vrací do hnízda, začínají létat ve stáří dní.

20 Jestřáb lesní (Accipiter gentilis) Goshawk, der Hühnerhabicht Řád: Dravci (Falconiformes) Čeleď: Krahujcovití (Accipitridae) Délka těla: samice cm, samec cm Hmotnost: samice g, samec g Samec má šedou horní stranu těla s modrým nádechem, bílé obočí a bílou spodinu s šedými pásky. Samice je výrazně větší než samec a na rozdíl od něj má horní stranu těla se šedým nádechem. Mladí ptáci jsou svrchu hnědí a místo příčného vlnkování mají na hrudi několik hnědých skvrn. V Evropě si jej lze splést pouze s podobným krahujcem obecným, od kterého se liší větší velikostí, silnější postavou a delšími křídly. Stálý. Žije skrytým způsobem života v lesích s hustějším porostem a pozorován bývá jen zřídkakdy, za potravou se však občas vydá i do otevřené krajiny. Na kořist číhá ze své pozorovatelny a poté provádí útok neuvěřitelnou rychlostí. Drobní savci (hraboši, veverky, zajíci, králíci) Ptáci (holubi, vlaštovky, vrabci, špačci, bažanti, tetřevy, tetřívci, vodní ptáci do velikosti kachny divoké) Ke svým hnízdním lokalitám se vrací mezi březnem a dubnem a na vejcích sedí od dubna do června. Hnízdní plochy jsou většinou porostlé velkými a silnými stromy, na kterých jestřáb hnízdí. Klade 2 až 5 vajec. Inkubační doba trvá 35 až 38 dnů a na vejcích sedí oba rodiče. Mláďata opouštějí hnízdo po 35 dnech života a létat začnou zhruba o deset dnů později. Mladí ptáci mohou zůstat v blízkosti svých rodičů až po dobu jednoho roku života.

21 Kachna divoká (Anas platyrhynchos) Mallard, die Stockente Řád: Vrubozobí (Anseriformes) Čeleď: Kachnovití (Anatidae) délka těla: cm hmotnost: samice 0,8 1,2 kg, samec 0,9 1,4 kg Výrazný pohlavní dimorfismus. Kačer se od kachny liší hlavně výrazným zbarvením, které je nejvýraznější na hlavě a krku, které bývají tmavě zeleně lesklé, zobák je zelenožlutý. Jinak je samec sivý, s hnědou hrudí. Na zadním okraji křídel má kovově modrobílý lemovaný pás. Zobák je u samců tmavě žlutý, u samiček hnědý, někdy až hnědočerný. Kachny mění peří jednou do roka. V této době jim vypadají najednou všechna pírka z letek a ptáci jsou po dobu dnů neschopni letu, přičemž kačeři pelichají počátkem června, kachny v době vodění mláďat. Kachna divoká se vyskytuje na celém území Eurasie a Severní Ameriky. Obývá nižší polohy, jejím biotopem jsou tekoucí i stojaté vody, ústí řek i mořská pobřeží. Lze jí nalézt i v městských prostředích, na které se dokázala výborně přizpůsobit. Rostlinná trávy, kořínky, hlízy, bobule, semena Živočišná - ryby, žáby, plži, červy, plazi, savci včetně myší a hrabošů a dokonce i zbytky mršin Hnízdění začíná od počátku března a protáhne se až do července. Hnízdo staví samice na nejrůznějších místech, např. na březích vod, ostrůvcích, v rákosinách, ale i v dutinách stromů. Samice snáší nejčastěji 9-13 vajec. Na vejcích sedí pouze samice dní. Káčata se líhnou dokonale vyvinutá, zásoby žloutku jim vydrží 3 dny a pak se krmí sama. Jde o mláďata nekrmivá a matka je brzy odvádí na vodu.

22 Kalous ušatý (Asio otus) Long-eared Owl, die Waldohreule Řád: Sovy (Strigiformes) Čeleď: Puštíkovití (Strigidae) Délka těla: cm Hmotnost: samice g, samci g Velikosti holuba domácího. Je porostlý hustým, velmi měkkým peřím světle až tmavě hnědého zbarvení. Vrchní část těla je přitom tmavší s různorodou kresbou, spodina těla je zase posetá množstvím černých podélných skvrn. Jeho charakteristickým znakem jsou dlouhá pera kolem uší. Nápadný je také jeho oválný tvar obličeje s dobře patrným bílým peřím v závoji kolem žlutočervených očí ve tvaru písmena X. Obě pohlaví jsou si velmi podobná, samice jsou však na přední straně těla nepatrně tmavší, mláďata v prachovém šatě jsou celí světlí s tmavým opeřením kolem očí. Je velmi rozšířenou sovou vyskytující se na všech kontinentech severní polokoule a izolovaně i na území severní Afriky. Jejím přirozeným biotopem jsou převážně řídce porostlé otevřené kulturní krajiny, přes den se často zdržuje v lesích. Živočišná: hlodavci (hraboši, myši, mladí potkani, myšice, norníci, krysy), malí savci (veverky, mladí králíci, rejsci, krtci, netopýři), ptáci do velikosti kosa nebo špačka, hmyz, obojživelníci (žáby) nestravitelných zbytků (kosti, srst) se zbavuje zhruba dvakrát za 24 hodin v podobě podélných, šedých vývržků Monogamní. Hnízdí 1x ročně (březen-červen). Vlastní hnízda téměř vždy nestaví, na místo toho využívá již opuštěná hnízda krkavcovitých ptáků (převážně vran, havranů a strak), ale i kání, veverek a volavek. Samice klade 3 7 vajec, na kterých sedí sama po dobu dnů. Samec do hnízda nosí potravu a následně z velké části obstarává potravu i pro již vylíhlá mláďata, zatímco samice se obvykle nevzdaluje daleko od hnízda. Ve věku 3 4 týdnů pomalu začínají mladí kalousi opouštět hnízdo a zdržují se na větvích v jeho blízkosti, po kterých dokážou šplhat také pomocí svého silného zobáku. Ve věku zhruba 5 týdnů jsou již vzletná a o 1 2 týdny později se plně osamostatňují.

23 Káně lesní (Buteo buteo) Common Buzzard, der Mäusebussard Řád: Dravci (Falconiformes) Čeleď: Krahujcovití (Accipitridae) Délka těla: cm Hmotnost: g Celkové zbarvení je variabilní. Hřbetní strana bývá obyčejně tmavě hnědá, spodní bělavá s hnědými a rezavými skvrnami. Zobák a drápy jsou černé, oční duhovka hnědá, nohy žluté, běhák není opeřen. Hnízdí v téměř celé Evropě (výjimka Island, Irsko a Skandinávie). Stálá. Nejhojnější z našich dravců. Hnízdí v lesích, za potravou zalétává na otevřená prostranství, jakými jsou např. pole, louky nebo pastviny; často vysedává také u silnic. Drobní savci (hraboši, myši) Ptáci (koroptve, bažanti) Hmyz, ještěrky, žáby Monogamní. Rozměrné hnízdo z větví buduje zpravidla vysoko v koruně stromu. Kladení vajec začíná v březnu a dubnu. V jedné snůšce bývají obvykle 2 4 vejce. Oba rodiče sedí na vejcích dní. Mláďata hnízdo opouští po dnech, ale stále se nacházejí v jeho blízkosti a ještě dalších 6 10 týdnů jsou rodiči krmena. Poté hnízdní teritorium opouští a usazují se obvykle několik kilometrů od jeho hranic.

24 Konipas bílý (Motacilla alba) White Wagtail, die Bachstelze Čeleď: Konipasovití (Motacillidae) Délka těla: cm Hmotnost: g Má černé temeno, černý týl ostře ohraničený od šedého hřbetu, bílou masku a černou hruď. Samice je zbarvena obdobně jako samec, temeno ale přechází v šedý hřbet postupně. Mláďata jsou svrchu nahnědle šedá s tmavě hnědou hrdelní páskou. Prachový šat je kouřově šedý. Tažný. Je hojně rozšířen na rozsáhlém území Evropy, Asie a severní Afriky. Evropští ptáci pravidelně migrují do Afriky, odkud se do střední Evropy začínají v malém počtu navracet již během ledna. V některých letech mohou někteří jedinci u nás i přezimovat, převážně u nezamrzajících vod. Živočišná: bezobratlí (od hmyzu vyvíjejícího se ve vodě až po larvy velkých vážek, brouci, pavoukovci) Hnízdí 2-3x ročně (květen - srpen). Za 2-4 týdny poté, co se usadí na hnízdišti, začíná stavět hnízdo ze stébel, listů a kořínků umístěné pod pevnou střechou, v trámoví stodoly, v děrách zdí, v hromadách dřeva, pod mosty, v děrách v zemi apod. Na 5-6 vejcích sedí samice dnů. Oba rodiče krmí mláďata dnů.

25 Konopka obecná (Acanthis cannabina) Linnet, der Bluthänfling Čeleď: Pěnkavovití (Fringillidae) Délka těla: 13 cm Hmotnost: g Záda a křídelní krovky jsou tmavě rezavo-hnědé, hlava šedá, se světlou skvrnou po stranách, letky černé s bílými lemy. Samec je na čele a hrudi karmínově červený, samice je na prsou hnědě čárkovaná a nemá karmínovou hruď ani čelo. Zobák je zbarven šedě. Samice=mladí ptáci. Částečně tažná. Západní část Palearktické oblasti (západní Eurasie včetně severní Afriky a Přední Asie), Orientální oblast (jižní Asie). Hnízdí v otevřené kulturní krajině s jednotlivými křovinami, na okrajích lužních lesů, na vřesovištích, v ovocných zahradách, v zimě v hejnech na úhorech a strništích. Chybí v lesích a v horských oblastech. Rostlinná: malá a středně velká semena (trávy, jitrocel, javor, len, čekanka, řepka, hořčice), mladé pupeny Monogamní. Hnízdí 2x ročně (duben-srpen). Hnízdo staví samotná samice v hustých keřích nebo stromech (živých plotech, jalovcích, zeravech apod.) z větviček, hrubších stébel a stonků, kořínků, jemných vláken a vlny. Snůška čítá 4-5 vajec. Mláďata se líhnou po dnech inkubace, na které se podílí samotná samice. Samec ji během tohoto období krmí. V hnízdě jsou oběma rodiči krmena dnů a dalších zhruba 14 dnů mimo něj.

26 Kormorán velký (Phalacrocorax carbo) Cormorant, der Kormoran Řád: Veslonozí (Pelecaniformes) Čeleď: Kormoránovití (Phalacrocoracidae) Délka těla: 90 cm Hmotnost: samice 1,6 2,6 kg, samec 1,9 3,1 kg Velký, štíhlý pták, velikost husy. Je černě zbarvený, má tenký žlutý na špičce hákovitý zobák a lysý hrdelní vak. Svatební šat je černý, peří hlavy a krku je bělavé. Samec=samice. Šat mláďat je hnědý, spodní strana bílá. Plovací blána spojuje všechny čtyři prsty na noze. Stálý i stěhovavý. Obývá sladké, brakické i slané vody bohaté na ryby. Areál rozšíření je velmi rozsáhlý, zahrnuje všechny kontinenty mimo Jižní Ameriku a Antarktidu. Rybožravý (denně až 750 g) Stovky až tisíce párů hnízdí od dubna do července pospolitě často ve smíšených koloniích s volavkami popelavými na skalnatých ostrovech nebo vysokých listnatých stromech. Oba rodiče staví hnízdo z větví a klacků. Samice snáší 3-4 vejce a na vejcích sedí oba rodiče dní.

27 Koroptev polní (Perdix perdix) Partridge, das Rebhuhn Řád: Hrabaví (Galliformes) Čeleď: Bažantovití (Phasianidae) Délka těla: cm Hmotnost: g Je o něco větší než holub domácí. Má silné tělo, krátký ocas, zakulacená křídla a krátký šedý zobák. Břicho, hrdlo a část hlavy má šedé, křídla a ocas rudohnědé a přední část hlavy žlutohnědou. Samec má na břiše nápadnou kaštanově zbarvenou skvrnu podkovitého tvaru, kterou samice většinou postrádá. Mladí ptáci jsou téměř celí hnědí. Poměrně hojně se vyskytuje na velkém území Evropy a v západní a střední Asii. Preferuje extenzivně využívané louky, obilná pole a porosty mladých, nejčastěji listnatých stromků v nadmořské výšce pod 2500 m. Na celém areálu svého rozšíření se zdržuje po celý rok. Rostlinná: obilná zrna, části rostlin Živočišná: hmyz, červy (především u mláďat) Monogamní. Hnízdí od dubna do července. Nevelké hnízdo, ukryté v husté vegetaci, si staví na zemi. Ročně klade 10 až 20 vajec. Na vejcích sedí dnů většinou samice, samec hlídá oblast v okolí hnízda.

28 Kos černý (Turdus merula) Euroasian Blackbird, die Schwarzdrossel Čeleď: Drozdovití (Turdidae) Délka těla: cm Hmotnost: 100g Samec je černý se žlutým zobákem, samice je hnědá se světlejším hrdlem a má skvrnitou hruď. Mláďata mají na zádech podélné proužky. Samice ani mláďata nemají oční kroužek. Mladí, roční samci nemají ještě vybarvený zobák, který zůstává černavý. Částečně tažný. Odlétá lesní populace a samice s mláďaty z městské populace. Původní areál kosa černého zahrnoval celou Evropu, severní Afriku a jižní Asii (introdukován do Austrálie a na Nový Zéland, kde konkuruje místním druhům ptáků). Je velmi přizpůsobivý a je schopen žít a úspěšně vyvádět mláďata všude, kde nachází alespoň nějakou potravu a úkryt. Původní, lesní populace, stále žije skrytým způsobem života v jehličnatých i listnatých lesích, populace městská se přizpůsobila životu v obcích a v současnosti početně převyšuje lesní kosy. Živočišná: drobný hmyz, housenky, žížaly, plži Rostlinná: semena, bobule, jahody, borůvky Městská populace je všežravá Hnízdí od dubna do července 2x 3x ročně. Hnízdo je hluboká, polokulovitá miska vybudovaná ze suchých stébel a kořínků slepených hlínou, lesní kosi je umísťují do vidlic stromů a keřů. Hnízdo nikdy nebývá umístěno vysoko nad zemí. Samice snáší 4-6 vajec, na kterých sedí sama po dobu dnů, o mláďata se starají oba rodiče po dobu dnů na hnízdě a po vylétnutí je ještě asi dva týdny přikrmují.

29 Krahujec obecný (Accipiter nisus) Euroasian Sparrowhawk, der Schwalbenfalke Řád: Dravci (Falconiformes) Čeleď: Krahujcovití (Accipitridae) Délka těla: samice cm, samec cm Hmotnost: samice 280 g, samec 150 g Samec má šedý hřbet a křídla, bíločervené břicho s černým příčným pruhováním, samice je výrazně větší, má hnědošedý hřbet a křídla a bílé břicho s černým pruhováním bez červeného zbarvení. Mladí ptáci mají hnědě zbarvený hřbet a hnědé pruhování na břiše. Dlouhé žluté končetiny, krátký šedý zobák s dlouhým ocasem. Stálý. Žije skrytým způsobem života v lesích, zvláště jehličnatých, ale v zimě ho můžeme spatřit i v parcích nebo jiných stromových porostech poblíž lidských sídel. Drobní savci Ptáci (vrabci, kosi, pěnkavy, sýkory) a jejich mláďata Hmyz, žáby Své hnízdo si staví na stromech v nevelkých výškách, většinou ve větvích smrků nebo jedlí. Hnízdí od dubna do července a ročně klade jednu snášku obsahující 4 až 6 vajec. Samice na vejcích sedí po dobu 33 dnů. Při hnízdění je vysoce zranitelná a spoléhá pouze na to, že ji díky jejímu zamaskování predátor nespatří. Mláďata opouštějí hnízdo zhruba po 30 dnech života.

30 Krkavec velký (Corvus corax) Raven, der Kolkrabe Čeleď: Krkavcovití (Corvidae) Délka těla: cm Hmotnost: 0,8-1,5 kg Má černé kovově lesklé peří, velkou hlavu se silným zobákem a chundelatým peřím na hrdle, dlouhý klínovitý ocas a dlouhá úzká křídla, která jsou při klouzavém letu vodorovně nebo mírně svěšená. Samec=samice=mláďata. Stálý. Obývá celou severní polokouli. Jeho domovem je takřka celá Evropa, Asie a severní Afrika. Obývá lesnaté oblasti hornatin a vrchovin, nevyhýbá se ani lesnatým oblastem nížin. Živočišná: drobní obratlovci (hlodavci, zajíci, ptáci), ptačí vejce, mršiny Rostlinná: menší podíl plody, semena, části rostlin V zimě navštěvuje skládky Monogamní. Na hnízdiště se vrací kolem února, kdy začíná se stavbou či opravou starého hnízda, které si staví na vysokých stromech a na nedostupných skalách. Své hnízdo používá po několik let, takže za několik let může být nápadné svými rozměry. Vlastní stavbu a úpravy provádí samice, zatímco samec přináší stavební materiál větévky, trávu, mech. Do hnízda snáší 5-6 vajec, které zahřívá samice. Samice sedí většinou sama, doba sezení je 20 až 21 dní. Krmí oba rodiče.

31 Křepelka polní (Coturnix coturnix) Quail, die Quackel Řád: Hrabaví (Galliformes) Čeleď: Bažantovití (Phasianidae) Délka těla: 18 cm Hmotnost: 100 g Velikosti kosa. Drobné kulovité tělo, krátký ocásek a malá hlava. Zemitě hnědá s krátkými černými a bílými podélnými proužky a skvrnkami, na hřbetu má dva jasně ohraničené žlutavé podélné pásy, spodek těla je světle pískový. Samec má na hrdle černou kresbu, jež chybí samici i mláďatům. Prachový šat je rezavě hnědý s dvěma ostře ohraničenými podélnými pruhy. Obývá západní část Palearktické oblasti (západní Eurasie včetně severní Afriky a Přední Asie) a východní část Palearktické oblasti (východní Eurasie včetně Japonska a severní Číny). Jediný tažný druh z našich hrabavých (IV-V a IX-X). Táhne jednotlivě i v malých skupinách vždy těsně při zemi a vždy v noci. Žije skrytě v oraništích s různými polními plodinami, na jetelových loukách a půdě ležící ladem. Rostlinná: semena různých plevelů, části rostlin Živočišná: hmyz, červy, pavouci, plži Polygamní. Hnízdní od června do července. Hnízdo je jamka vystlaná stébly a ukrytá v polích nebo na lukách. Na 7-14 vejcích sedí jen samice dnů. V přestávkách mezi sezením přikrývá snůšku. Samice vodí kuřata 1 měsíc, za 19 dnů dovedou kuřata létat.

32 Křivka obecná (Loxia curvirostra) Crossbill, der Kreuzschnabel Čeleď: Pěnkavovití (Fringillidae) Délka těla: 17 cm Hmotnost: 94 g Pták se silně stavěným tělem, nápadně krátkým ocasem a charakteristickým zakřiveným zobákem s překříženými špičkami. Samec je cihlově červený s hnědými křídly a ocasem, šedým zobákem a hnědými končetinami. Samice je méně nápadná, nejčastěji olivově žlutozelená s křídly a ocasem stejně zbarvenými jako samec. Samice=mladí ptáci. Částečně tažná. Jde o hojně rozšířeného pěvce žijícího v Evropě, Asii a Severní Americe. Zdržuje se v hejnech v horských smrkových nebo modřínových lesích. Rostlinná: semena jehličnatých stromů Hnízdí 1x ročně (leden-květen). Dobře ukryté hnízdo si staví nejčastěji na smrcích. Během března do něj klade 3-4 vejce, na kterých sedí dní. V chladném období samička opouští hnízdo jen zřídka a nechává se krmit samečkem. Rodiče mláďata krmí až do té doby, dokud jim neztvrdnou a nezakřiví zobáčky (14-20 dní).

33 Labuť velká (Cygnus olor) Mute Swan, der Höckerschwan Řád: Vrubozobí (Anseriformes) Čeleď: Kachnovití (Anatidae) Délka těla: cm Hmotnost: 8 12,5 kg Má dlouhé, bíle zbarvené tělo s krátkým ocasem, černýma nohama, obloukovitě zahnutým štíhlým krkem a oranžovým zobákem s hrbolem na kořeni, který je u samce viditelně větší než u samice. Mláďata v prachovém peří jsou šedobílá, mladí ptáci jsou hnědošedí s černým zobákem bez hrbolu. Částečně tažný pták. Evropské populace migrují především do severní Afriky. Obývá stojaté i pomalu tekoucí vody na velkém území Evropy a v mírných oblastech v rozmezí od východní, severní až po západní Asii. Rostlinná trávy, kořínky, hlízy, bobule, semena Živočišná - plži, červy Monogamní. Velice složité námluvy. Velké hnízdo z proutí a rákosu staví na okrajích jezer, rybníků a na březích tekoucích vod. Samice do něj klade obvykle během května 4 až 8 vajec. Na vejcích sedí především samice, samec zatím střeží okolí a na hnízdě ji zastupuje pouze ve chvíli, kdy si samice hledá potravu. Inkubační doba trvá zhruba dní. Nekrmivá mláďata poté doprovázejí oba rodiče asi dva měsíce.

34 Mlynařík dlouhoocasý (Aegithalos caudatus) Long-tailed Tit, die Schwanzmeise Čeleď: Mlynaříkovití (Aegithalidae) Délka těla: cm Hmotnost: 7-10 g Malý ptáček s kulovitým tělem, dlouhým stupňovitým černým ocasem a vínově červenými rameny. Má bílou hlavičku (severní Evropa), nebo bílou hlavičku s černým pruhem nad okem (západní Evropa), ve střední Evropě jsou smíšené populace. Samec = samice. Mláďata mají černohnědé líce a týl a kratší ocásek, prachový šat je šedý. Částečně tažný. Vyskytuje se na rozsáhlém území Eurasie, kde východně zasahuje až po Kamčatku. V Evropě chybí pouze na Islandu, v severní části Skandinávie, Sardinii a Krétě. Většina populací je stálých, některé severské však na zimu migrují na krátkou vzdálenost. Žije nejhojněji ve světlých vlhkých listnatých nebo smíšených lesích s hustým podrostem. Zvláště v zimě se pak často vyskytuje také v parcích a zahradách. Živočišná: bezobratlí (hmyz, pavouci) Rostlinná: mladé pupeny, plody, semena Monogamní. Hnízdí 2x ročně. Hnízdo (kompaktní, uzavřená, kulatá stavba se silnými stěnami, vletový otvor na jeho horní polovině) staví obě pohlaví. Je postaveno zejména z mechů, lišejníků a pavučin, ale často i z jiných měkkých materiálů, včetně peří, vlny nebo srsti. V jedné snůšce je pak 8-12 vajec, na jejichž denní inkubaci se podílí samotná samice, které samec během tohoto období přináší potravu. Mláďata hnízdo opouští po dnech, ale dalších až 14 dnů jsou ještě krmena mimo něj.

35 Moták lužní (Circus pigargus) Montagu s Harrier, die Wiesenweihe Řád: Dravci (Falconiformes) Čeleď: Krahujcovití (Accipitridae) Délka těla: cm Hmotnost: g Samec je šedý, má hnědě proužkovanou břišní stranu, černou pásku na zadním okraji špičatých křídel s černými špičkami a žluté nohy. Samice je hnědá s rezavě skvrnitou hrudí a bílý kostřec. Mláďata jsou zbarvena jako samice. Prachový šat je bílý, na zádech žlutošedý. Velmi vážně ohrožený. Tažný (VIII-IX a IV-V), přezimuje v tropické Africe. Hnízdí v otevřené krajině v zaplavovaných územích, na vlhkých loukách, slatinách, bažinách a objevuje se i na obilných polích. Drobní savci a ptáci (mláďata) Ptačí vejce Hmyz Hnízdí (V-VI). Hnízdo postavené na zemi ze suchých stébel a ukrytého v rákosí nebo v křoví, klade samice 3-5 vajec. Na vejcích sedí samice dnů, samec ji krmí. Mláďata se líhnou v polovině června. Oba rodiče krmí mláďata 5 týdnů, zpočátku nosí potravu samec, později oba rodiče. Mláďata jsou koncem července schopna létat, v srpnu odlétají na zimoviště jednotlivě nebo v malých skupinkách, rodiče je následují za 1-2 týdny.

36 Moudivláček lužní (Remiz pendulinus) Penduline Tit, die Beutelmeise Čeleď: Moudivláčkovití (Remizidae) Délka těla: cm Hmotnost: 8-12 g Svrchní část těla a střed křídla jsou kaštanové, zbytek křídel a dlouhý ocas černé s bílými okraji, spodní část těla je žlutohnědá. Má šedou hlavu (na východě hnědou) s černou oční maskou. Samec=samice. V prostém šatě a u mláďat je hlava hnědá bez černé oční masky. Tažný (březen-říjen). Evropský typ rozšíření, zahrnující jižní část Eurasie východně až po východní Čínu a Korejský poloostrov. K hnízdění vyhledává listnaté stromové porosty v blízkosti vod, také mladé porosty u zarostlých mokřadů. Na hnízdišti vyžaduje dobře přístupné stromy s tenkými, převislými větvemi (bříza, vrba, olše). Živočišná: bezobratlí (hmyz, pavouci, brouci, vajíčka a housenky motýlů) Rostlinná: nektar, semena (traviny, rákos) Polygamní. Hnízdí 1-2x ročně (duben-červen). Sameček začíná stavět hnízdo sám již v dubnu. Když se nějaké samičce jeho stavba líbí, dokončují hnízdo společně, přičemž jedna samice může mít až několik samců. Sameček staví hnízdo nad vodou na slabé převislé větvičce, kterou ovíjí lýkovým vláknem. Kolem dolů visící lýkové smyčky staví z boční stěny z chmýří vrb a topolů. Na 6-8 vejcích sedí samice 14 dní, mláďata krmí dnů.

37 Pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla) Blackcap, der Klosterwenzel Čeleď: Pěnicovití (Sylvidae) Délka těla: 14 cm Hmotnost: g Horní strana těla je hnědá, spodní strana bělavá. Sameček má černou hlavičku (od zobáku, nad očima až k týlu), samice i mláďata ji mají rezavě hnědou. Nohy i zobák jsou šedé. Částečně tažný. Obývá celou Evropu kromě nejsevernější části, vyskytuje se také na západní Sibiři a v severozápadní Africe. Typickým lesním ptákem. Preferuje spíše listnaté a smíšené lesy, žije ale i v lesích jehličnatých. Obývá také zarostlé parky a zahrady. Živočišná: bezobratlí (hmyz, pavouci, brouci, vajíčka a housenky motýlů) Rostlinná: bobule (černý bez), lesní plody, ovoce Hnízdí 2x ročně od května do července. Hnízdo bývá umístěno v hustých zastíněných keřích. Snůška obsahuje 4-6 vajec, na kterých sedí oba rodiče.

38 Pěnice pokřovní (Sylvia curruca) Lesser Whitethroad, die Klappergrasmücke Čeleď: Pěnicovití (Sylvidae) Délka těla: cm Hmotnost: g Svrchní část těla je šedohnědá, hlava a zátylek šedý, hrdlo bílé a spodina těla špinavě bílá. Končetiny má tmavé a oči hnědé. Samec=samice. Tažná (duben-říjen). Je běžná ve většině Evropy vyjma Španělska, západní Francie, části Britských ostrovů, Islandu, severní Skandinávie a většiny Itálie. Žije na okrajích lesů, v křovinách a lesících v otevřené krajině, parcích a zahradách. Živočišná: bezobratlí (hmyz, pavouci, brouci, vajíčka a housenky motýlů) Rostlinná: bobule Hnízdí 1x ročně od dubna do srpna. Hnízdo z trávy a kořínků staví obvykle dobře skryté nízko nad zemí v hustých keřích nebo na jehličnatých stromcích. V jedné snůšce pak bývá 3-5 vajec, na jejichž denní inkubaci se střídavě podílí oba rodiče. Mláďata hnízdo opouští po dnech.

39 Pěnkava obecná (Fringilla coelebs) Chaffinch, der Edelfinch Čeleď: Pěnkavovití (Fringillidae) Délka těla: cm Hmotnost: g Sameček má šedou hlavu a zátylek, červenohnědou hruď, zelený kostřec a hnědočerný ocas, který má po stranách bílé pruhy. Na hnědozelených křídlech má dvě bílé pásky. V době hnízdění má sameček modrý zobák. Samička má křídla a ocas zbarveny skoro stejně, zbytek těla má šedohnědý. Samice=mladí ptáci. Částečně tažný (samci zůstávají). Široce rozšířená, vyskytuje se na všech kontinentech východní polokoule (Evropa, Afrika, Asie). Mimo hnízdní období, kdy se sdružuje do párů, se vyskytuje samotářsky, přes zimu i ve společnosti s jinými zrnožravými ptáky. Zdržuje se přitom hlavně na stromech, ale pro potravu většinou slétá na zem. Rostlinná: semena plevelů a obilí, bobule, pupeny Živočišná: drobní bezobratlí (hmyz, pavouci) Hnízdí 1x-2x ročně (duben-květen, červen-červenec). Na stavbě hnízda se podílí pouze samice. Je obvykle umístěno na bočních větvích stromů nebo keřů a základním materiálem pro jeho stavbu jsou rostliny a kořínky, které slepuje pavučinami, z vnitřní strany jej často vystýlá pery a ze strany vnější hnízdo maskuje lišejníky, mechem a občas i jiným měkkým materiálem. V každé snůšce bývá 4 6 vajec, na jejichž sezení se podílí pouze samice. Mláďata se líhnou po dnech a zprvu jsou oběma rodiči krmena malými bezobratlovci. Hnízdo opouští zhruba po dnech.

40 Poštolka obecný (Falco tinnunculus) Common Kestrel, der Turmfalke Řád: Dravci (Falconiformes) Čeleď: Sokolovití (Falconidae) Délka těla: samice 38 cm, samec 32 cm Hmotnost: samice 220 g, samec 180 g Samec má světle šedou hlavu a ocas, červenavě hnědý hřbet a žlutohnědou hruď s černými kapkovitými skvrnami. Samice a mladí jedinci mají hřbet rezavě hnědý s příčnými černými skvrnami. Částečně tažná. Rozšířena v celé Evropě, Africe (kromě Sahary) a ve velké části Asie. Poštolky mají rády otevřenou krajinu a velice dobře se naučily žít v blízkosti člověka. Drobní savci (hraboši, myši) Drobní ptáci Hmyz, žáby, ještěrky Hnízdí od konce dubna do července jednou ročně. Hnízdo nestaví, využívají hnízda jiných ptáků (zejména strak a vran) a také různé dutiny, římsy a výklenky budov, kde snáší 3 7 vajec. Na vejcích sedí zpravidla samice a samec jí nosí potravu. Inkubace trvá cca 28 dnů, po vylíhnutí shání potravu jen samec, ale samice se k němu po pár dnech přidává a mláďata krmí oba rodiče dnů na hnízdě a další cca týden i po opuštění hnízda.

41 Puštík obecný (Strix aluco) Tawny Owl, der Waldkauz Řád: Sovy (Strigiformes) Čeleď: Puštíkovití (Strigidae) Délka těla: cm Hmotnost: samice g, samec g Je něco větší než kalous ušatý. Má mohutnou kulatou hlavu a okrouhlý obličej se závojem a hnědočernýma očima. Nohy jsou krátké a opeřené až po prsty, křídla jsou relativně krátká, široká a zaoblená, ocas krátký. Zbarvení je velmi variabilní, základní barva se pohybuje od šedé přes různé odstíny hnědé až po rezavou, s tmavým žíháním. Žije v celé Evropě, kromě severních oblastí, v severozápadní části Afriky a v některých oblastech Asie. Jeho prostředím jsou zejména listnaté, ale i smíšené a jehličnaté lesy, háje i parky, někdy jenom sady a zahrady. Živočišná: hlodavci (hraboši, myši, mladí potkani, myšice, norníci, krysy), malí savci (veverky, mladí králíci, rejsci, krtci, netopýři), ptáci do velikosti sojky, hmyz, obojživelníci (žáby), výjimečně ryby nestravitelných zbytků (kosti, srst) se zbavuje v podobě vývržků Hnízdo si nejčastěji buduje ve stromových dutinách, vzácně i na hnízdech jiných ptáků (zejména dravců). S oblibou osidluje velké ptačí budky. Samice snáší 2-5 vajec během první půlky března. Samička zůstává většinou v hnízdě, sameček jí nosí potravu. Po vylíhnutí mláďat za 28 až 30 dnů je krmí a polyká nečistoty, které produkují, prvních 10 dnů hnízdo prakticky neopouští. Později z hnízda povyletuje a ještě později v noci též loví.

42 Rehek domácí (Phoenicurus ochruros) Redstart, der Hausrotschwanz Čeleď: Drozdovití (Turdidae) Délka těla: cm Hmotnost: g Sameček má sytě černé, místy popelavé zabarvení a bílou skvrnu na křídle. Samička je oproti samci méně nápadná, temně šedá. Od jiných drobných pěvců je dobře odlišitelný díky výrazně zářivě oranžovému ocasu, kterým neustále kmitá. Rehek domácí je převážně tažný, na zimu se stahuje do jižní a západní Evropy a Afriky, odkud se do střední Evropy navrací na přelomu března a dubna. V České republice se zdržuje až do listopadu. Vyskytuje se ve světlých listnatých a smíšených lesích, zahradách a parcích, většinou v nížinách. Živočišná: bezobratlí (hmyz, červi, pavoukovci) Rostlinná: na podzim bobule Hnízdí 2x do roka. Skládá si hnízdo v dutině budovy nebo skály z kořínků, stébel, mechu a suchého listí. Začátek prvního hnízdění je v květnu, druhého koncem června. Samička snáší 5-7 vajec, na kterých sedí dní. Po vylíhnutí rodiče mláďata krmí drobným hmyzem, popř. jeho larvami. Mláďata hnízdo opouštějí po 12 až 14 dnech.

43 Rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus) Redstart, der Gartenrotschwanz Čeleď: Drozdovití (Turdidae) Délka těla: 14 cm Hmotnost: g Sameček má jasně bílé čelo, boky hlavy a hrdlo černé, horní stranu těla břidlicově namodrale šedou, spodní stranu, kostřec a ocas rezavě červené, ocasní pera kromě prostředního páru rezavé. Samička je hnědavá, na spodní straně rezavá, podobná samičce rehka domácího. Je nápadný trhavým pohybem těla a chvěním ocasu. Ve střední Evropě přilétá v první polovině dubna, odlétá v září až v první polovině října. Vyskytuje se ve světlých listnatých a smíšených lesích, zahradách a parcích, většinou v nížinách. Živočišná: bezobratlí (hmyz, červi, pavoukovci) Rostlinná: na podzim bobule Hnízdí 2x do roka v dutinách všech druhů stromů a budek. Skládá se z kořínků, mechu a suché trávy. Začátek prvního hnízdění je v květnu, druhého koncem června. Samička snáší 5-7 vajec, na kterých sedí dní. Po vylíhnutí rodiče mláďata krmí drobným hmyzem, popř. jeho larvami. Mláďata hnízdo opouštějí po 12 až 14 dnech.

44 Sedmihlásek hajní (Hippolais icterina) Icterine Warbler, der Gelbspötter Čeleď: Pěnicovití (Sylvidae) Délka těla: cm Hmotnost: g Svrchní stranu těla má zelenavě hnědou, se světlým polem v křídlech, spodinu a tenký nadoční proužek světle žlutý, delší, zašpičatělý zobák oranžový, oči černé a končetiny modrošedé. Samec=samice=mláďata. Tažný. Západní část Palearktické oblasti (západní Eurasie včetně severní Afriky a Přední Asie), Východní část Palearktické oblasti (východní Eurasie včetně Japonska a severní Číny), Etiopská oblast (Afrika od Sahary k jihu). Hnízdí ve světlých listnatých lesích s hustým podrostem, na okrajích lesů, v remízkách, v zahradách s hustými křovinami, ale i v rozlehlých parcích. Živočišná: bezobratlí (hmyz a jeho larvy, pavouci) Rostlinná: bobule, ovoce Hnízdí 1x ročně od května do června. Hnízdo je pevná miskovitá stavba z rostlinného i živočišného materiálu, zvenku obložená tenkou březovou kůrou a zavěšena ve větvích stromů a keřů. Na 4-6 vejcích sedí oba rodiče 13 dnů. Při vyrušení při hnízdění, vyskakuje samice proti vetřelci. Mláďata zůstávají na hnízdě ještě dní po vyklubání z vajec. Krmí oba rodiče.

45 Skřivan polní (Alauda arvensis) Euroasian Skylark, die Feldlerche Čeleď: Skřivanovití (Alaudidae) Délka těla: cm Hmotnost: g Svrchní část těla je žlutohnědá s tmavě hnědým nebo černým žíháním, černě žíhané temeno končí malou vztyčitelnou péřovou chocholkou, spodní části těla je bělavá, na bocích s tmavohnědým žíháním, vnější ocasní pera jsou bílá. Samec=samice. Mláďata jsou tmavší a mají na hřbetě bílé špičky per. Částečně tažný. Západní palearktická oblast (včetně severní Afriky a Blízkého východu) a východní část Palearktické oblasti (východní Eurasie včetně Japonska a severní Číny). Hnízdí v kulturních stepích, na loukách, pastvinách, v bezlesých lučinách s trvale nízkou trávou, ojediněle i na horských svazích. Na jaře se objevuje v době tání sněhu na nezasněžených místech v polích, na podzim na strništích. Rostlinná: semena (trávy, byliny), klíčky, lístky, obilí Živočišná: drobní bezobratlí (hmyz, pavouci, žížaly) Hnízdí 2x ročně (duben-červenec). Do důlku v půdě, vystlaného kořínky a stébly, snáší samice 3-5 vajec. Samice sedí na vejcích dní, sameček ji po poledni střídá. Oba rodiče krmí mláďata 9-10 dní. Mláďata opouštějí hnízdo dříve, než jsou schopná letu.

46 Slavík obecný (Luscinia megarhynchos) Nightingale, die Nachtigall Čeleď: Drozdovití (Turdidae) Délka těla: cm Hmotnost: g Středně velký pták velikosti vrabce. Hřbetní strana je hnědá s rezavě červeným ocasem, zespodu je bledě šedohnědý, na bradě a břiše bělavý a má kulatou hlavu s velkýma tmavýma očima. Samec = samice. Mláďata jsou až do podzimního pelichání skvrnitě hnědá, prachový šat je šedočerný. Zdržuje se hlavně na zemi, kde poskakuje na dlouhých nohou jako drozd, na větvi sedí se svěšenými křídly a zdviženým ocasem. Je samotářský. Tažný. Druh s evropským typem rozšíření, sahajícím od jihozápadní Evropy a Britských ostrovů po Kazachstán a západní Mongolsko. Zimuje v tropické Africe. Žije v lesích a hájích s bohatým podrostem, také v zahradách a sadech. Přílet připadá na duben až květen, odlet na srpen až září. Živočišná: bezobratlí (hmyz, červi, pavoukovci) Rostlinná: na podzim bobule Monogamní. Hnízdo staví samotná samice dobře skryté na zemi v keřích, a často jej vystýlá suchým dubovým listím. Hnízdí 1x ročně. Na 4-5 vejcích sedí pouze samice dnů. Mláďata krmí zpočátku samotná samice, která také přebírá potravu přinášenou samcem, později oba rodiče. Hnízdo opouštějí po 11 dnech a vzletnosti dosahují ve věku 14 dnů.

47 Sojka obecná (Garrulus glandarius) Jay, der Häher Čeleď: Krkavcovití (Corvidae) Délka těla: cm Hmotnost: g Je oranžovohnědá s černým ocasem a zobákem, růžovooranžovými končetinami, hnědýma očima a bílým kostřcem, který je zvlášť nápadný při letu. Na křídlech má modrá pírka s černými příčnými proužky, pod okem černou podélnou skvrnu. Samec = samice = mláďata. Stálá. Rozšířená v celé Evropě, Asii a v severozápadní Africe. Celoročně se vyskytuje ve smíšených, listnatých i jehličnatých lesích, parcích, zahradách, sadech a v poslední době řidčeji i ve městech. Živočišná: bezobratlí (hmyz, larvy, housenky, červi, plži, slimáci), částečně i malí obratlovci jako mladí ptáci (a vejce), myši, různí plazi, např. ještěrky nebo malí nejedovatí hadi, mršiny Rostlinná: žaludy, bukvice, lískové ořechy, obilí, různé bobule a semena, ostružiny, jeřabiny atd. Hnízdí od konce května do počátku června 1x ročně. Hnízdo z větviček a vystlané mechem nebo trávou si staví na větvích stromů nebo vysokých keřích. Samice snese 5 7 vajec. Inkubační doba trvá zhruba dní. Krmení mláďat se zúčastňují oba rodiče. Mláďata opouštějí hnízdo zhruba ve dnech života, ale ještě po dobu 3 týdnů jsou svými rodiči přikrmována.

48 Sova pálená (Tyto alba) Barn Owl, die Schleiereule Řád: Sovy (Strigiformes) Čeleď: Sovovití (Tytonidae) Délka těla: cm Hmotnost: samice g, samec g Má dlouhá, nádherně zbarvená křídla. Břicho, dlouhé končetiny, hlava a spodní strany křídelních per jsou čistě bílé až našedlé a na hlavě má nezaměnitelný srdcovitý obličej s dvěma velkýma černýma očima a růžovým zobákem. Svrchní strana křídelních per a hlavy je zbarvena v kombinaci s černou a oranžovou. Samec = samice. Stálá. Je nejrozšířenější ze všech druhů sov, jelikož obývá každý kontinent kromě Antarktidy. Obývá převážně otevřené krajiny, převážně pak hospodářskou půdu jako jsou pole a louky, okraje lesů, slatiny, vřesoviště, savany a křovinaté plochy. Živočišná: hlodavci (hraboši, myši, myšice), menší ptáci, plazi a občas hmyz Nestravitelných zbytků (kosti, srst) se zbavuje v podobě vývržků Tok obvykle probíhá v březnu. Sova pálená si hnízdo nestaví a vejce klade obvykle do stromových dutin, tmavých koutů opuštěných a prázdných staveb, ale také do prázdných půd a podkroví obydlených budov. V jedné snůšce bývá obvykle 4 až 7 vajec, na kterých sedí samice, zatímco samec pro ni obstarává potravu. Jelikož se mláďata můžou líhnout i po dvoudenním intervalu, jsou mezi sebou značně velikostně rozdílná. Ve věku tří týdnů již dokážou sama požírat přinesenou potravu a ve věku 60 dnů jsou vzletná.

49 Stehlík obecný (Carduelis carduelis) European Goldfinch, der Stieglitz Čeleď: Pěnkavovití (Fringillidae) Délka těla: 12 cm Hmotnost: 16 g Má štíhlé tělo, dlouhá křídla, silný zašpičatělý narůžovělý zobák a hnědé končetiny. Je velice pestře zbarvený, svrchu béžově, křídla má zčásti černá s bílými skvrnami a jasným žlutým pruhem, zespodu je bílý, hlava má charakteristickou červenou masku, zbytek hlavy je černobílý. Samec=samice. Mladí ptáci červenou masku postrádají. Stálý. Hojně se vyskytuje v celé Evropě vyjma větší části Skandinávského poloostrova, v Asii východně až po Bajkalské jezero a jižně po Himálaj a v severní a severovýchodní Africe. Hnízdí v otevřených lesích, na mýtinách, v zahradách, ovocných sadech nebo v kulturní krajině. V zimě se spojují v hejno. Rostlinná: semena (pcháč, pupalka, mrkvovité rostliny, lopuch, bříza, olše) Živočišná: drobní bezobratlí (hmyz, pavouci) Hnízdí 1x ročně (květen-srpen). Do většinou dobře ukrytého hnízda na větvích vysokých listnatých stromů klade 3 až 6 vajec, na kterých sedí dní. Mláďata opouštějí hnízdo po dalších dnech.

50 Straka obecná (Pica pica) Magpie, die Elster Čeleď: Krkavcovití (Corvidae) Délka těla: cm Hmotnost: g Pták velkosti holuba. Má třpytivě černé (hlava, horní část hřbetu, krk, vole, ocas, křídla) a bílé (prsa a břicho, lopatky, dolní část hřbetu, kostřec a vnitřní prapory ručních letek) peří a typický dlouhý stupňovitý ocas. Samec = samice. Mláďata mají kratší ocas a opeření bez lesku. Stálá. Žije v celé Evropě (s výjimkou Islandu), severní Africe, na většině území Asie a odtud pronikla i na západ Severní Ameriky. Hnízdí v otevřené kulturní krajině s křovinami a stromy. Živočišná: bezobratlí (hmyz, žížaly, larvy, měkkýši), odpadky, drobní obratlovci, větší mršiny, vejce, mláďata Rostlinná: plody, semena V zimě navštěvuje skládky Monogamní. Staví hnízdo většinou vysoko v korunách stromů i v klidných ulicích měst, jejichž základní materiál jsou suché větve pokryté hlínou a drnem. Hnízdní kotlinku vystýlá kořínky, stébly a chlupy. Hnízdí 1x ročně (duben-květen). Ve snůšce bývá 5-8 vajec. Na vejcích sedí dní většinou jen samice a pak jsou mláďata ještě dalších dní krmena oběma rodiči na hnízdě. Po výletu z hnízda zůstávají mladí s rodiči až do příštího jara.

51 Strakapoud velký (Dendrocopos major) Great Spotted Woodpecker, der Buntspecht Řád: Šplhavci (Piciformes) Čeleď: Datlovití (Picidae) Délka těla: 23 cm Hmotnost: g Pták velikosti špačka. Má červené spodní ocasní krovky, bílé břicho a na černých křídlech má typickou bílou kresbu s bílým polem. Rozlišovacím znakem od ostatních strakapoudů je bílá líc s černým proužkem od zobáku k týlu ve tvaru Y. Sameček má červený proužek na týlu, samička má týl celý černý, mláďata červený. Vyskytuje se na všech kontinentech východní polokoule s výjimkou Austrálie. Jeho přirozeným biotopem jsou lesy všech typů, běžně se však vyskytuje i v parcích a zahradách. Živočišná: bezobratlí, včetně mravenců, pavouků, stonožek, motýlů, můr, dřevokazných škůdců (např. kůrovců) a jejich larev, vejce jiných ptáků, tuk Rostlinná: semena a různé plody, ořechy a žaludy, míza stromů, slunečnice Začíná hnízdit během dubna a hnízdí až do srpna. Hnízda si buduje zejména v dutinách starých, hnijících, rovných stromů s měkkým dřevem, minimálně 3 m nad zemí. Každý rok si přitom vytesává obvykle hnízdní dutinu novou. Dutiny mají kulatý, hladký vletový otvor a na jejich hloubení se podílí oba partneři. Samice klade 4 7 vajec, na kterých sedí společně s partnerem po dobu dnů. Samice obvykle inkubuje přes den a samec přes noc. Mláďata jsou po vylíhnutí oběma rodiči krmena převážně hmyzími larvami. Dutinu pak zcela opouští po dnech.

52 Sýc rousný (Aegolius funereus) Boreal Owl, der Raufuβkauz Řád: Sovy (Strigiformes) Čeleď: Puštíkovití (Strigidae) Délka těla: cm Hmotnost: samice g, samci g Velký jako sýček obecný. Svrchu je hnědý, s bílým skvrněním a světlým pruhem při kořeni křídla, spodina je bělavá, hnědě pruhovaná. Závoj je světlý, černě ohraničený, duhovka jasně žlutá, zobák žlutý a peří na nohou bílé. Samec = samice. Mláďata jsou čokoládově hnědá. Stálý. Hnízdí v zóně tajgy v Severní Americe i Eurasii, izolovaně i jižněji. Hnízdí zejména v horských oblastech, proniká však i do nižších poloh. Žije hlavně v rozlehlých starých jehličnatých lesích, místy obývá i čistě listnaté porosty. Živočišná: hlodavci (hraboši, myši, myšice), menší ptáci, hmyz nestravitelných zbytků (kosti, srst) se zbavuje zhruba dvakrát za 24 hodin v podobě podélných, šedých vývržků Hnízdí 1x (březen květen) v dutinách stromů vytesaných datlem nebo žlunou, případně i v budkách. Podestýlkou bývá jen vrstva ze zbytků kořisti a vývržků. Snůška čítá 4-7 vajec. Inkubační doba trvá dnů, na vejcích sedí pouze samice, které samec přináší do hnízda potravu. Většinou sám obstarává potravu i pro mláďata, kterou u vchodu nebo v dutině předává samici. Mláďata hnízdo opouští obvykle po dnech.

53 Sýček obecný (Athene noctua) Little Owl, der Steinkauz Řád: Sovy (Strigiformes) Čeleď: Puštíkovití (Strigidae) Délka těla: cm Hmotnost: samice g, samec g Má robustní tělo, širokou a nízkou hlavu, krátký ocas a silné končetiny s ostrými a silnými drápy. Hřbet a hlavu má tmavě hnědé se světlejším skvrněním, břicho hnědě pruhované, spodní část ocasu a končetiny čistě bílé. Výrazné jsou i velké žluté oči a zobák a bílý pruh nad očima, který poskytuje sýčkovi charakteristický vážný výraz v obličeji. Samec = samice. Mladí ptáci jsou jednotvárnější a mají méně viditelný bílý pruh nad očima. Rozšířená v severní Africe, celé Evropě kromě Skandinávského poloostrova, na Blízkém východě a ve střední Asii až po Koreu. Celoročně nalezneme především v otevřených krajinách, nejčastěji na polích nebo loukách, na okrajích listnatých lesů a v poslední době docela hojně i na vesnicích a ve městech s dostatečným stromovým porostem. Živočišná: hlodavci (hraboši, myši, myšice), menší savci, menší druhy ptáků, hmyz, ještěrky, žáby, hadi, žížaly (mláďata) Nestravitelných zbytků (kosti, srst) se zbavuje v podobě vývržků Hnízdí od dubna do července. Nejčastěji hnízdí v dutinách starých a listnatý stromů, ale i ve stodolách, na půdách, v opuštěných budovách, příležitostně i v ptačích budkách. Samice mívá ročně jednu snůšku obsahující 4 až 5 vajec, na kterých sedí 28 dní. Na rozdíl od většiny sov začíná samice na vejcích sedět až po snesení posledního vejce, což má za následek, že nejsou mezi mláďaty značné věkové rozdíly. Mláďata začínají již ve dvou týdnech létat a po měsíci života opouštějí teritorium svých rodičů a jsou již plně samostatná.

54 Sýkora babka (Parus palustris) Marsh Tit Čeleď: Sýkorovití (Paridae) Délka těla: cm Hmotnost: 9-12 g Svrchní část těla má šedohnědou, spodinu bělavou s hnědým odstínem patrným zejména na bocích a spodní části břicha, líce bílé a zátylek, temeno, čelo a bradu leskle černé. Zobák je černý a končetiny šedočerné. Samec = samice. Vyskytuje se na rozsáhlém území Evropy a Asie. Je stálá, ptáci ze severní Evropy však na zimu migrují na krátké vzdálenosti. Většina ptáků se navíc celoročně zdržuje na svých hnízdištích. Hnízdí převážně v nížinách, v některých oblastech však vystupuje až po m n. m. Vyhledává přitom převážně vlhké listnaté lesy, často doubravy nebo bučiny, ačkoli se vyskytuje také ve vlhkých olšinách, na březích řek, v parcích, zahradách a sadech. pavouky a hmyzem semeny, které si z části ukládá do zásob od září do února (pod zem, mezi listy, do pařezů, pod mech) Hnízdění Monogamní. Hnízdí 1x ročně (IV-VII), nejčastěji v dutinách stromů, ve štěrbinách ve zdech nebo v budkách, které vystýlá mechem, chlupy a peřím. V jedné snůšce je 5-9 vajec, na kterých sedí samotná samice dnů. Samec vypomáhá až s krmením mláďat, která jsou opeřena ve věku dnů.

55 Sýkora koňadra (Parus major) Great tit, Die Kohlmeise Čeleď: Sýkorovití (Paridae) Délka těla: 14 cm Hmotnost: 20 g Hlavu má černou, jen tváře a příuší jsou bílé. Černá barva pokračuje i na náprsenku a zužuje se do černého pruhu, který se táhne přes břicho (u samic je tento pruh tenčí a méně výrazný). Hřbet je žlutavý až zelený, břicho žluté, kostřec a svrchní krovky ocasní modrošedé, křídla jsou tmavá modrošedá s nevýraznou bílou páskou. Zobák je silný, kuželovitý a černý. Mladí ptáci jsou bledší a líce mají žlutavé, zobák hnědošedý. Palearktické rozšíření (Evropa, Asie a sever Afriky). Naše sýkora koňadra evropská (P. major major) obývá většinu Evropy a západní Sibiř. U nás hnízdí v podstatě na celém území, ale se stoupající nadmořskou výškou se početnost snižuje. Vyhledává zvláště listnaté lesy, ale objevuje se i v jehličnatých. Běžně se vyskytuje v blízkosti lidských sídlišť v zahradách, parcích, sadech apod. Koňadra je převážně stálý či přelétavý druh, část populace pořádá krátké tahy. Hmyz v různých vývojových stádiích (vajíčka, larvy, i dospělci), pavoukovci Zimní přikrmování: olejnatá semena (slunečnice, buk, ořech, habr), hovězí lůj Dužnaté plody dřevin, pupeny a listy Hnízdí 2x ročně (IV-VI). Přirozené hnízdění je v dutinách stromů, velmi často obývají budky, ale jsou velmi přizpůsobivé a můžeme je nalézt v hromadách dříví, kovových trubkách, dutinách zdí, starých hnízdech strak a veverek, ale i v zemních děrách. Hnízdo staví pouze samice a pak do něj snáší kolem deseti vajec. Na vejcích sedí pouze samička, kterou samec krmí. Délka sezení je dní, pak oba rodiče dní krmí mláďata na hnízdě a dalších 8 14 dní jsou mláďata krmena po vyvedení z hnízda. Mláďata setrvávají s rodiči i přes zimu a ještě v prvním roce života pohlavně dospívají.

56 Sýkora lužní (Parus montanus) Willow Tit Čeleď: Sýkorovití (Paridae) Délka těla: 11,5 cm Hmotnost: 11 g Podobná sýkoře babce, má však větší hlavu, matně černé temeno, větší černé místo pod zobákem. Boky hnědavé, v křídlech světlé pole. Samec = samice. Stálá. Vyskytuje se v jehličnatých a smíšených lesích, olšinách, bažinatých lužních lesích a v horách. V zimě se sdružuje v hejnu s ostatními druhy sýkorek. hmyz a jeho larvy semena Monogamní. Hnízdí 1-2 x ročně (IV-VI). Samice buduje hnízdní dutinu v kmenech stromů, kterou vystýlá zvířecími chlupy a ztrouchnivělým dřevem. Na 7-8 vejcích sedí pouze samice dnů, krmí oba rodiče dnů.

57 Sýkora modřinka (Parus caeruleus) Blue Tit, die Blaumeise Čeleď: Sýkorovití (Paridae) Délka těla: cm Hmotnost: 11 g Specifickým znakem je modré temeno hlavy a tmavý pruh přes oči a spodní stranu hrdla. Čelo a líce má bílé, zátylek, křídla a ocasní pera modrá, hřbet je nažloutle zelený, břišní strana těla je sírově žlutá s úzkým černým proužkem, končetiny modravě šedé a barva očí tmavě hnědá. Mladé sýkory jsou nejprve šedé se světle modrým odstínem na zádech, později získají nápadně žlutější zbarvení než jejich rodiče. Samec = samice. Výskyt listnaté háje středních poloh a lesostepi, rozšířený u nás všude v kulturní krajině v parcích, zahradách a v blízkosti stavení. Rozšířený v mírné a subarktické Evropě a západní Asii. U nás stálá, i když část mladých ptáků táhne jihozápadně až do Středomoří. Rostlinní škůdci (např. motýlí housenky, mšice, hmyz a jejich stádia vajíčka, kukly) Pavouky Mladé pupeny a listy strom, nektar, květy nebo různá semínka na jaře Zimní přikrmování: slunečnicová semena, lůj Hnízdí 1-2 x ročně (IV-VI) zvláště v dutinách stromů nebo v dřevěných budkách. Hnízdo si staví obvykle z mechu, peří nebo různých trav. Samička sedí na 8-10 vejcích dní. Mláďata zůstávají na hnízdě dní.

58 Sýkora parukářka (Parus cristatus) Crestet Tit, die Haubenmeise Čeleď: Sýkorovití (Paridae) Délka těla: cm Hmotnost: g Výrazná chocholka na hlavě. Svrchní strana těla je hnědá, od černobílé hlavy jasně oddělená tmavým pruhem, který pokračuje až pod zobák, kde přechází do velké podélné skvrny. Spodina těla je hnědobílá a končetiny, zobák i oči tmavé. Samec = samice. Vyskytuje se na rozsáhlém území Evropy a západní Asie. Její areál rozšíření sahá od Španělska až po Ural, přičemž jeho severní hranice se nachází na severu Ruska a jižní pak v pásmu od jižního Španělska přes jih Francie a jižní Alpy po Bulharsko a Řecko. Stálá a vázaná především na jehličnaté lesy, může se však vyskytovat také v lesích smíšených či v parcích a zahradách s porosty jehličnanů. hmyz, larvy, pavouci, další bezobratlí semena Hnízdí 2x ročně (IV-VI) v dutinách stromů, které sama buduje ve ztrouchnivělém dřevě. Občas využívá také hnízdní budky. V jedné snůšce je 4-8 vajec, na jejichž denní inkubaci se podílí samotná samice. Krmí oba rodiče. Mláďata hnízdo opouští po dnech.

59 Sýkora uhelníček (Parus ater) Coal Tit, die Tannenmeise Čeleď: Sýkorovití (Paridae) Délka těla: 10-11,5 cm Hmotnost: 9-11,5 g Malý druh sýkory s velkou černou hlavou, bílými lícemi a velkou bílou skvrnou v týlu, díky které ji lze odlišit. Hřbet je modrošedý (ssp. ater) až olivově šedý, spodina tmavě šedobéžová bez tmavého středového pruhu. Na křídle má dvě světlé pásky: jednu na špičkách velkých krovek, druhou podél středních krovek. Samec = samice. Hnízdí téměř v celé Evropě, velké části Asie a v severní Africe. Ptáci ze severních populací vykazují různou míru migračního chování a v některých letech u nich může docházet až k hromadným invazím do jižnějších oblastí. Hnízdí převážně v jehličnatých lesích se zastoupením vzrostlých smrků, mimo hnízdní sezónu také v parcích nebo zahradách s jehličnany. Hnízdění Monogamní. Hnízdo je v dutinách (stromy nebo budky), řidčeji také v zemních dutinách, ve zdech nebo skalách. Staví ho samice; je složeno z mechu a vystláno srstí, chlupy a občas i peřím. Hnízdí 1x až 2x ročně. Snůška čítá 7-10 bílých vajec. Doba sezení je dnů, inkubuje samotná samice. Mláďata jsou krmena oběma rodiči, hnízdo opouštějí ve věku dnů a dalších 20 dnů jsou krmena mimo něj. Rodina zůstává společně zřejmě až do další hnízdní sezóny. hmyz, pavouci semena Od června do jara následujícího roku často mezi tenkými větvemi a jehličím vytváří zásoby potravy, nejčastěji ze semen smrku, ale i z hmyzu. Potravu sbírá převážně na stromech, v zimě běžněji i na zemi a ve smíšených hejnech s jinými druhy sýkor.

60 Volavka popelavá (Ardea cinerea) Grey Heron, der Fischreiher Řád: Brodiví (Ciconiiformes) Čeleď: Volavkovití (Ardeidae) Délka těla: cm Hmotnost: 1-2 kg Svrchní strana je popelavá, nad okem má černý proužek (u mláďat chybí), který je zakončen prodlouženými pery. Samec = samice, v letu je typický krk ve tvaru S. Částečně tažná (VIII), někdy přezimuje. Je obyvatelem prakticky všech typů vod bohatých na potravu, od pomalu tekoucích řek a mokřin, po jezera, rybníky, nádrže, kanály a umělá jezírka v parcích. Za potravou často zalétává také na pole. Živočišná: ryby (převážně mrtvé), obojživelníci, malí ptáci a savci (hraboši), bezobratlí (měkkýši, hmyz) Hnízdí většinou ve skupinách. Hnízdo, které mívá v průměru téměř půl metru, staví v korunách vysokých stromů z větví a uvnitř ho vystýlá trávou. Jeho základním stavebním materiálem jsou větve, zevnitř ho poté většinou vystýlá trávou. Na svá hnízdiště se páry vrací několik let po sobě. Hnízdí v rozmezí od února do srpna, ročně přitom mívá jen jednu snůšku po 3-5 vejcích, na kterých sedí střídavě oba rodiče po dobu dnů. Mladé ptáky, kteří jsou plně opeřeni po dnech, následně krmí rybami.

61 Vrána obecná (Corvus corone) Carrion Crow, die Rabenkrähe Čeleď: Krkavcovití (Corvidae) Délka těla: cm Hmotnost: g Peří má černé s modrým leskem, černého zbarvení jsou také končetiny a silný, u kořene opeřený, na konci mírně zakřivený zobák. Samec=samice. Mladí ptáci mají hnědší zbarvení křídel. Stálá. V západní Evropě je zastoupena černě zbarvenou vránou obecnou černou (Corvus corone corone) a ve východní Evropě šedě zbarvenou vránou obecnou šedou (Corvus corone cornix). Hnízdí v kulturních lesnatých krajinách, ve světlých lesích a parcích. Živočišná: bezobratlí (hmyz, žížaly, larvy, měkkýši), odpadky, drobní obratlovci, větší mršiny, vejce, mláďata Rostlinná: plody, semena V zimě navštěvuje skládky Monogamní. Páry spolu přitom setrvávají po celý život. Velké hnízdo z větví, které vystýlá travou, chlupy a jinými měkkými materiály, staví oba ptáci vysoko ve větvích stromů, na sloupech nebo na skalách. Během března až dubna klade 3-6 vajec, na kterých sedí dnů samotná samice krmená samcem. Mláďata, která již krmí oba rodiče, pak hnízdo opouští po dnech.

62 Výr velký (Bubo bubo) Euroasian Eagle-Owl, der Uhu Řád: Sovy (Strigiformes) Čeleď: Puštíkovití (Strigidae) Délka těla: cm Hmotnost: samice 3 3,3 kg, samec 2,1-3 kg Zbarvení je značně proměnlivé, obecně svrchu žlutohnědé s tmavohnědými skvrnami, na břiše světlejší odstín téhož s výrazným podélným tmavým skvrněním a jemným příčným mramorováním. V oblasti krku a okolo zobáku je peří světlejší až bílé. Duhovka je ohnivě oranžová. Nohy a prsty jsou porostlé jemnými, zpravidla žlutohnědými až rezavými pírky. Samec = samice. Mláďata jsou porostlá zprvu jemným žlutobílým prachovým peřím, po opeření mají matnější zbarvení a kresby. Je rozšířen v téměř celé Evropě (s výjimkou Britských ostrovů, severozápadní Francie a severní Skandinávie), v severozápadní Africe (středomořské oblasti Alžírska a Maroka) a ve značné části Asie (mimo severních a jižních oblastí). Osidluje kamenité stráně, zříceniny s lesy v okolí, dutiny stromů či opuštěná dravčí hnízda. Živočišná: hlodavci (hraboši, myši, myšice), menší savci (zajíci, králíci, ježci), ptáci (i dravce) Nestravitelných zbytků (kosti, srst) se zbavuje v podobě vývržků Monogamní. Koncem března nebo počátkem dubna snáší samice 2 5 vajec. Samice na nich sedí a hlídá je, samec ji krmí. Doba sezení na vejcích trvá dní. Staří je krmí, samice pak i chrání před nepohodou. Postupem času se mláďata rozlézají dál po okolí, po 6 týdnech se už v hnízdě moc nezdržují a postupně se rozcházejí. Dobrými letci se stávají ve věku cca 100 dnů.

63 Zvonek zelený (Carduelis chloris) European Greenfinch, der Grünfink Čeleď: Pěnkavovití (Fringillidae) Délka těla: cm Hmotnost: 28 g Robustní pták s kuželovitým tlustým zobákem. Samec má olivově zelenou svrchní část těla včetně temene, žlutozelenou hruď a sytě žlutozelený spodek těla. Na vnější části křídel a po stranách kořenu ocasu jsou patrné sytě žluté skvrny. V zimě má šedý nebo šedohnědý nádech. Samice je celkově matnější, svrchu šedohnědá, na spodu šedá se žlutým nádechem a bělavým břichem. Mladí ptáci jsou zbarveni více dohněda a jsou podélně pruhovaní. Lze si je snadno splést s čížkem lesním, ale na rozdíl od nich mají žlutý kořen ocasu. Stálý. Rozšířen skoro po celé Evropě (v západní palearktické oblasti a na nejzazším jihozápadě východní palearktické oblasti). Vyskytuje se v lesnatých i otevřených oblastech se stromy, v parcích a zahradách. V zimě se často zdržuje v hejnech společně s jinými semenožravými ptáky. Rostlinná: semena, plody (bukvice, slunečnice), květy, pupeny, bobule Živočišná: drobní bezobratlí (hmyz, pavouci) Hnízdí 1x-2x ročně (březen-květen). Hnízdo staví obvykle dobře ukryté ve větvích stromů, keřů nebo v popínavých rostlinách. V jedné snůšce je nejčastěji 5 vajec, na kterých sedí samotná samice dnů. Mláďata pak opouštějí hnízdo po dnech.

64 Zvonohlík zahradní (Serinus serinus) European Serin, der Rotstirngirlitz Čeleď: Pěnkavovití (Fringillidae) Délka těla: cm Hmotnost: g Svrchní strana těla, břicho a boky jsou vždy hustě čárkované; výrazný nadoční proužek se v týle spojuje s proužkem, lemujícím tváře; uprostřed tváře je světlá skvrna. Kostřec je u samce výrazně žlutý, u samice zelenožlutý. Samec má jasně žluté čelo a kresbu na hlavě, samice má tyto partie žlutobílé. Tažný. Rozšířen Evropa, severní Afrika a pomalu se šíří na východ. Hnízdí v zahradách, parcích, na okrajích lesa, podél cest. Rostlinná: semena, květy, pupeny, bobule Živočišná: drobní bezobratlí (hmyz, pavouci) Hnízdí 2x ročně (březen-květen). Hnízdo je obvykle na stromech, zvláště jehličnatých, také na keřích. Staví jej většinou samotná samice ze stonků, listů, kořínků a lýka rostlin, pavučin a lišejníků a zevnitř jej vystýlá rostlinným chmýřím, srstí a peřím. Na 3-5 vejcích sedí samotná samice obvykle 13 dnů. Mláďata jsou krmena oběma rodiči a hnízdo opouštějí po dnech.

65 Žluna zelená (Picus viridis) Green Woodpecker, der Grünspecht Řád: Šplhavci (Piciformes) Čeleď: Datlovití (Picidae) Délka těla: 32 cm Hmotnost: g Má silný zašpičatělý zobák, drápy a silný ocas, který má funkci opěrnou. Má olivově zelený hřbet, bílou spodní část těla se zeleným a žlutým odstínem na ocase, šedé končetiny, žlutozelený zobák, rudé temeno a černou obličejovou masku. Samec má červený, samice zase čistě černý vous. Mladí ptáci na lících a břiše tmavé skvrny v řadách. Hojně se vyskytuje v západní Asii a celé Evropě s výjimkou Irska, většinového území Skandinávie a několika středozemních ostrovů. Celoročně obývá listnaté i smíšené lesy, případně i větší parky a zahrady s dostatečným porostem starých a mohutných stromů. Hmyzožravý: mravenci a jejich vývojová stádia, dřevokazný hmyz, brouci Hnízdní dutinu si hloubí téměř výhradně do nemocného a měkkého dřeva (často však obsazuje i opuštěné dutiny jiných datlovitých ptáků). Hnízdí od dubna do července a ročně klade 5 až 7 vajec. Na vejcích sedí střídavě samice i samec dní. Mláďata opouštějí hnízdo po 21 dnech života.

66 TATO PRÁCE VZNIKLA NA KLINICE CHOROB PTÁKŮ, PLAZŮ A DROBNÝCH SAVCŮ FVL VFU BRNO JAKO SOUČÁST PROJEKTU TAV (Training Centre for Avian Medicine) č. projektu M00226 ETC AUSTRIA CZECH REPUBLIC PODPOROVANÉHO EVROPSKÝM FONDEM PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ Prof. MVDr. Zdeněk KNOTEK, CSc. DECZM MVDr. Zora Knotková, CSc. MVDr. Vladimíra Kapounová MVDr. Anna Musilová

jsou poměrně početný řád třídy ptáků obsahujícím více než 200 druhů jsou to většinou samostatně žijící noční živočichové, kteří se živí malými savci,

jsou poměrně početný řád třídy ptáků obsahujícím více než 200 druhů jsou to většinou samostatně žijící noční živočichové, kteří se živí malými savci, Sovy jsou poměrně početný řád třídy ptáků obsahujícím více než 200 druhů jsou to většinou samostatně žijící noční živočichové, kteří se živí malými savci, hmyzem a jinými druhy ptáků, některé, např. ketupy,

Více

SOVY. Obecné informace. - masožravci - noční ptáci

SOVY. Obecné informace. - masožravci - noční ptáci - masožravci - noční ptáci - oči směřují dopředu, blízko u sebe, okolo očí tzv. závoj (= uspořádání peří) - hlavu otočí až o 270 o - zahnutý zobák - ostré drápy - vratiprst - lov za soumraku a v noci -

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3149 Šablona: V/2 Jméno autora: Třída/ročník: Datum vytvoření: č. materiálu: VY_52_INOVACE_007

Více

Řád: Měkkozobí (Columbiformes) Čeleď: Holubovití (Columbidae)

Řád: Měkkozobí (Columbiformes) Čeleď: Holubovití (Columbidae) Řád: Měkkozobí (Columbiformes) Čeleď: Holubovití (Columbidae) COLUMBIFORMES - MĚKKOZOBÍ zobák zrohovatělý pouze na špičce, báze je měkká a krytá na horní čelisti kožovitým ozobím COLUMBIFORMES - MĚKKOZOBÍ

Více

Pracovní list č. 4 Pozorování rostlin a živočichů v okolí vody

Pracovní list č. 4 Pozorování rostlin a živočichů v okolí vody Pracovní list č. 4 Pozorování rostlin a živočichů v okolí vody Úkol 1: Místo: Doba: Pomůcky: Postup: Úkol 2: Úkol 3: Pozoruj a zapiš všechno co se děje v okolí rybníků rybníky Budkovan a Vrbový ryb. 30

Více

PTÁCI zástupci. 1. Běžci 2. Tučňáci 3. Brodiví 4. Vrubozobí 5. Potápky 6. Veslonozí 7. Dravci

PTÁCI zástupci. 1. Běžci 2. Tučňáci 3. Brodiví 4. Vrubozobí 5. Potápky 6. Veslonozí 7. Dravci PTÁCI zástupci 1. Běžci 2. Tučňáci 3. Brodiví 4. Vrubozobí 5. Potápky 6. Veslonozí 7. Dravci Běžci zakrnělá křídla (nelétají) prapory obrysových per nedrží pohromadě na vejcích často sedí Pštros dvouprstý

Více

Ptáci vázaní na lesní prostředí a stromové porosty ( lesní ptáci )

Ptáci vázaní na lesní prostředí a stromové porosty ( lesní ptáci ) PTÁCI (Aves) Cíl: - získání dovedností determinace našich druhů ptáků - rozvinutí pozorovacích schopností pro rozlišení determinačních znaků - utřídění bionomických poznatků typických pro jednotlivé druhy

Více

Kos černý velikost 25 cm. Drozd zpěvný velikost 23 cm

Kos černý velikost 25 cm. Drozd zpěvný velikost 23 cm Kos černý velikost 25 cm Drozd zpěvný velikost 23 cm Za ranního šera přináší kos hvízdavě flétnový zpěv, který je velmi bohatý na motivy. Pokud je kos vyrušen, vydává (varuje) velmi pronikavým,, tix tix.

Více

Základní škola a Mateřská škola, Moravský Písek

Základní škola a Mateřská škola, Moravský Písek Základní škola a Mateřská škola, Moravský Písek Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.0624 Název šablony klíčové aktivity: Využití ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky Název DUM: Ptáci - pěvci (prezentace)

Více

TEST PTÁCI III (správná je vždy pouze jedna odpověď, pokud není uvedeno jinak)

TEST PTÁCI III (správná je vždy pouze jedna odpověď, pokud není uvedeno jinak) TEST PTÁCI III (správná je vždy pouze jedna odpověď, pokud není uvedeno jinak) 1. Většina našich ptáků žije: a) na polích b) ve městech c) na loukách a pastvinách d) v lese 2. Zakroužkuj vhodné slovo:

Více

NA LOUCE živočichové- obratlovci

NA LOUCE živočichové- obratlovci NA LOUCE živočichové- obratlovci Většina obratlovců žijících na louce dokonale splývá s okolím. Stačí, aby se přikrčili k zemi a znehybněli a uniknou pozornosti i nejbystřejších nepřátel. Jsou obvykle

Více

NÁZEV OBRÁZEK HNÍZDO POTRAVA JIŘIČKA OBECNÁ VLAŠTOVKA OBECNÁ BAŽANT OBECNÝ. Buduje své polokulovité hnízdečko s malým vchodem z kousků bláta. pěvci.

NÁZEV OBRÁZEK HNÍZDO POTRAVA JIŘIČKA OBECNÁ VLAŠTOVKA OBECNÁ BAŽANT OBECNÝ. Buduje své polokulovité hnízdečko s malým vchodem z kousků bláta. pěvci. NÁZEV OBRÁZEK HNÍZDO POTRAVA JIŘIČKA OBECNÁ Buduje své polokulovité hnízdečko s malým vchodem z kousků bláta.. Je hmyzožravá, svou kořist loví za letu. Preferuje mouchy, mšice a létající mravence. VLAŠTOVKA

Více

VY_32_INOVACE_01_HUSA VELKÁ_26

VY_32_INOVACE_01_HUSA VELKÁ_26 VY_32_INOVACE_01_HUSA VELKÁ_26 Autor:Vladimír Bělín Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2400

Více

DRUH HNÍZDĚNÍ TAH/ZIMOVÁNÍ Poznámky LABUŤ VELKÁ X HUSA VELKÁ X HUSA BĚLOČELÁ X HUSA POLNÍ X HUSICE LIŠČÍ X HUSICE NILSKÁ X KACHNA DIVOKÁ

DRUH HNÍZDĚNÍ TAH/ZIMOVÁNÍ Poznámky LABUŤ VELKÁ X HUSA VELKÁ X HUSA BĚLOČELÁ X HUSA POLNÍ X HUSICE LIŠČÍ X HUSICE NILSKÁ X KACHNA DIVOKÁ DRUH HNÍZDĚNÍ TAH/ZIMOVÁNÍ Poznámky LABUŤ VELKÁ HUSA VELKÁ HUSA BĚLOČELÁ HUSA POLNÍ HUSICE LIŠČÍ HUSICE NILSKÁ KACHNA DIVOKÁ KOPŘIVKA OBECNÁ OSTRALKA ŠTÍHLÁ LŽIČÁK PESTRÝ HVÍZDÁK EURASIJSKÝ ČÍRKA OBECNÁ

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3149 Šablona: V/2 č. materiálu: VY_52_INOVACE_006 Jméno autora: Irena Prexlová Třída/ročník: IV.(4.)

Více

Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever

Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Název projektu Registrační číslo projektu UČENÍ JE SKRYTÉ BOHATSTVÍ INOVACE VÝUKY ZŠ KAZNĚJOV CZ.1.07/1.1.12/02.0029

Více

VY_32_INOVACE_07_ČÁP BÍLÝ_26

VY_32_INOVACE_07_ČÁP BÍLÝ_26 VY_32_INOVACE_07_ČÁP BÍLÝ_26 Autor:Vladimír Bělín Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2400

Více

PRACOVNÍ LISTY K PRAKTICKÝM CVIČENÍM Z BIOLOGIE ZVÍŘAT

PRACOVNÍ LISTY K PRAKTICKÝM CVIČENÍM Z BIOLOGIE ZVÍŘAT VETERINÁRNÍ A FARMACEUTICKÁ UNIVERZITA BRNO FAKULTA VETERINÁRNÍ HYGIENY A EKOLOGIE Ústav biologie a chorob volně žijících zvířat PRACOVNÍ LISTY K PRAKTICKÝM CVIČENÍM Z BIOLOGIE ZVÍŘAT 4. část ptáci 2018

Více

Budníček menší. Drozd zpěvný. Kos černý

Budníček menší. Drozd zpěvný. Kos černý Ptáci 1 Budníček menší Popis: Drobný ptáček, dlouhý 10 cm, se světlým břichem a tmavě šedozelenou vrchní stranou. Snadno si jej lze splést s budníčkem větším, ale nemá tak nápadný žlutý proužek přes oko,

Více

lov / sběr potravy lov / sběr potravy Janské Lázně TU KH 50,6 15,8 Jiří Franc lov / sběr potravy

lov / sběr potravy lov / sběr potravy Janské Lázně TU KH 50,6 15,8 Jiří Franc lov / sběr potravy Ornitologická pozorování 2015 1.1.2015 Janské Lázně TU KH 50,6 15,8 Jiří Franc sýkora koňadra 2 1.1.2015 Janské Lázně TU KH 50,6 15,8 Jiří Franc sýkora uhelníček 1 1.1.2015 Janské Lázně TU KH 50,6 15,8

Více

Ptáci našich zahrad. Přítkovská 1689, Teplice, , ,

Ptáci našich zahrad. Přítkovská 1689, Teplice, , , Ptáci našich zahrad Přítkovská 1689, 415 50 Teplice, 840 111 111, 601 267 267, www.scvk.cz, info@scvk.cz Soutěž STAVÍME PTAČÍ BUDKY Skupina vodárenských společností Severočeská vodárenská společnost a.

Více

Ptáci - hádanky. Autor: Bc. Petra Krysová. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět

Ptáci - hádanky. Autor: Bc. Petra Krysová. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Mateřská škola, Základní škola a Dětský domov, Ivančice, Široká 42 Autor: Bc. Petra Krysová Ptáci - hádanky III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět:

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Prameny 6. 7. třída (pro 3. 9.

Více

VY_32_INOVACE_02_KACHNA DIVOKÁ_26

VY_32_INOVACE_02_KACHNA DIVOKÁ_26 VY_32_INOVACE_02_KACHNA DIVOKÁ_26 Autor:Vladimír Bělín Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2400

Více

Ptáci list č. 1. 1/ Doplň chybějící text:

Ptáci list č. 1. 1/ Doplň chybějící text: Ptáci list č. 1 1/ Doplň chybějící text: Ptáci jsou obratlovci se tělesnou teplotou. Jejich přední končetiny jsou přeměněny v.., tělo je pokryto Peří rozeznáváme. a. Kostra většiny ptáků je lehká, protože

Více

Téma: OBRATLOVCI PTÁCI V LIDSKÝCH SÍDLECH

Téma: OBRATLOVCI PTÁCI V LIDSKÝCH SÍDLECH Základní škola Jindřicha Matiegky Mělník, příspěvková organizace Pražská 2817, 276 01 Mělník www.zsjm-me.cz tel.: 315 623 015 EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS Tématický celek: UMĚLÉ EKOSYSTÉMY Téma: OBRATLOVCI PTÁCI

Více

VY_32_INOVACE_19_VRABEC DOMÁCÍ_26

VY_32_INOVACE_19_VRABEC DOMÁCÍ_26 VY_32_INOVACE_19_VRABEC DOMÁCÍ_26 Autor:Vladimír Bělín Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2400

Více

VY_32_INOVACE_14_KRKAVEC VELKÝ_26

VY_32_INOVACE_14_KRKAVEC VELKÝ_26 VY_32_INOVACE_14_KRKAVEC VELKÝ_26 Autor:Vladimír Bělín Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2400

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3149 Šablona: V/2 č. materiálu: Jméno autora: VY_52_INOVACE_008 Irena Prexlová Třída/ročník: IV.(4.)

Více

Pstruh obecný velikost cm. Kapr obecný velikost cm

Pstruh obecný velikost cm. Kapr obecný velikost cm Kapr obecný velikost 30-70 cm Pstruh obecný velikost 40-100 cm Kapr se za potravou vydává po setmění a je všežravec. Pojídá měkkýše a rostlinnou potravu, kterou nabírá svými vychlípitelnými ústy z bahna

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3149 Šablona: V/2 Jméno autora: Třída/ročník: Datum vytvoření: č. materiálu: VY_52_INOVACE_014

Více

Malí ptáci KDV0086_sazba_iRis.indd 11 KDV0086_sazba_iRis.indd :49: :49:18

Malí ptáci KDV0086_sazba_iRis.indd 11 KDV0086_sazba_iRis.indd :49: :49:18 Střízlík obecný Střízlíci mají rádi křoviny a houští nejlépe v blízkosti malých potůčků nebo řek. Jejich oblíbenou potravou je hmyz, pavouci a jiní drobní živočichové. Tito neposední drobečci většinou

Více

MINIATLAS NAŠICH PĚVCŮ S POHLAVNÍ DVOJTVÁRNOSTÍ. Vratislav Sedlák, 6.A

MINIATLAS NAŠICH PĚVCŮ S POHLAVNÍ DVOJTVÁRNOSTÍ. Vratislav Sedlák, 6.A 1 MINIATLAS NAŠICH PĚVCŮ S POHLAVNÍ DVOJTVÁRNOSTÍ Vratislav Sedlák, 6.A BIOLOGICKÁ OLYMPIÁDA - okresní kolo, 2013/2014 Štefcova 1128/3, Hradec Králové, 500 09 kategorie: D 2 Cíle úkolu : 1. Vysvětlit pojem

Více

Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_07. Ptáci

Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_07. Ptáci Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_07 Ptáci Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3185 Klíčová aktivita III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Zařazení učiva v rámci ŠVP Přírodopis

Více

Řád: Sovy (Strigiformes)

Řád: Sovy (Strigiformes) Řád: Sovy (Strigiformes) Vědecká klasifikace řádu Strigiformes čeledi: sovovití (Tytonidae) puštíkovití (Strigidae) Charakteristika řádu více jak 200 druhů většinou samostatně žijící noční živočichové

Více

foto: ing. Libor Dostál

foto: ing. Libor Dostál Název školy: Základní škola a Mateřská škola Prysk,okres Česká Lípa, příspěvková organizace Autor: Eva Vavřinová Názevmateriálu: VY_32_INOVACE_15 _ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA_Chránění ptáci Číslo projektu:

Více

ptáci Aves Neognathae Neoaves pěvci Passeriformes Neognathae Neoaves pěvci Passeriformes skřivanovití Alaudidae

ptáci Aves Neognathae Neoaves pěvci Passeriformes Neognathae Neoaves pěvci Passeriformes skřivanovití Alaudidae ptáci Aves Neognathae Neognathae skřivanovití Alaudidae skřivan polní Alauda arvensis chocholouš obecný Galerida cristata Neognathae vlaštovkovití Hirundinidae vlaštovka obecná Hirundo rustica jiřička

Více

VY_52_INOVACE_02.15 1/11 5.2.02.15. Ptačí obři a trpaslíci. Vývoj ptáků

VY_52_INOVACE_02.15 1/11 5.2.02.15. Ptačí obři a trpaslíci. Vývoj ptáků 1/11 5.2.02.15 Ptačí obři a trpaslíci běžci Afrika, J. Amerika, Asie, mohutné tělo, dlouhý krk, malá hlava s plochým zobákem, křídla zakrnělá nelétají, silné nohy rychlý běh, nemá vyvinutý hřeben, prapor

Více

VY_32_INOVACE_13_SÝKORA KOŇADRA_26

VY_32_INOVACE_13_SÝKORA KOŇADRA_26 VY_32_INOVACE_13_SÝKORA KOŇADRA_26 Autor:Vladimír Bělín Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2400

Více

VY_32_INOVACE_20_LEDŇÁČEK ŘÍČNÍ_26

VY_32_INOVACE_20_LEDŇÁČEK ŘÍČNÍ_26 VY_32_INOVACE_20_LEDŇÁČEK ŘÍČNÍ_26 Autor:Vladimír Bělín Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2400

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ107/1400/213149 Šablona: V/2 Jméno autora: Třída/ročník: Datum vytvoření: č materiálu: VY_52_INOVACE_033 Irena

Více

VY_32_INOVACE_12_KOS ČERNÝ_26

VY_32_INOVACE_12_KOS ČERNÝ_26 VY_32_INOVACE_12_KOS ČERNÝ_26 Autor:Vladimír Bělín Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2400

Více

Název materiálu: Vodní ptáci

Název materiálu: Vodní ptáci Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e-mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

VY_32_INOVACE_03_POTÁPKA ROHÁČ_26

VY_32_INOVACE_03_POTÁPKA ROHÁČ_26 VY_32_INOVACE_03_POTÁPKA ROHÁČ_26 Autor:Vladimír Bělín Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2400

Více

Řád: Zajíci (Lagomorpha) Čeleď: Zajícovití (Leporidae)

Řád: Zajíci (Lagomorpha) Čeleď: Zajícovití (Leporidae) Řád: Zajíci (Lagomorpha) Čeleď: Zajícovití (Leporidae) Zajíc polní (Lepus europaeus) čeleď: ZAJÍCOVITÍ (Leporidae) obývá téměř celou Evropu; na severu se vyskytuje až v jižní Skandinávii, má tendenci pronikat

Více

Brhlík lesný (Sitta europaea)

Brhlík lesný (Sitta europaea) Brhlík lesný (Sitta europaea) listnaté a zmiešané lesy záhrady, mestské parky POČET NA SLOVENSKU 700 000 1 000 000 brhlíkovité semienka bylín/stromov mláďatá - hmyz v bútľavých stromoch, búdkach čiastočné

Více

VY_32_INOVACE_08_ČEJKA CHOCHOLATÁ_26

VY_32_INOVACE_08_ČEJKA CHOCHOLATÁ_26 VY_32_INOVACE_08_ČEJKA CHOCHOLATÁ_26 Autor:Vladimír Bělín Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.240

Více

STOPAR I. stupeň Teoretická část ryby: Úhoř říční Štika obecná Pstruh obecný Okoun říční obojživelníci:

STOPAR I. stupeň Teoretická část ryby: Úhoř říční Štika obecná Pstruh obecný Okoun říční obojživelníci: STOPAR I. stupeň Teoretická část Správně pojmenuješ 40 obratlovců a znáš o nich základní údaje. Obratlovci: kruhoústí, paryby, ryby, obojživelníci, plazi, ptáci, savci ryby: Dýchají žábrami. Rozmnožují

Více

PTÁCI, ŘÁDY POZNÁVAČKA

PTÁCI, ŘÁDY POZNÁVAČKA VY_52_INOVACE_07_I.2.12_PTÁCI, ŘÁDY PTÁCI, ŘÁDY POZNÁVAČKA PROCVIČOVÁNÍ UČIVA ŘÁDY PTÁKŮ 7. TŘÍDA TETŘEV HLUŠEC HRABAVÍ KUR DOMÁCÍ KROCAN DOMÁCÍ KOROPTEV POLNÍ HOLUB DOMÁCÍ HRDLIČKA DIVOKÁ MĚKKOZOBÍ HRDLIČKA

Více

EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS. Ročník: 6. Autor: Mgr. Martina Kopecká

EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS. Ročník: 6. Autor: Mgr. Martina Kopecká Základní škola Jindřicha Matiegky Mělník, příspěvková organizace Pražská 2817, 276 01 Mělník www.zsjm-me.cz tel.: 315 623 015 EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS EKOLOGICKÝ Tematický celek: PŘÍRODOPIS LES Tématický

Více

ORLÍ PERO Urči v přírodě 3 druhy našich plazů. O-21

ORLÍ PERO Urči v přírodě 3 druhy našich plazů. O-21 ORLÍ PERO Urči v přírodě 3 druhy našich plazů. O-21 Vítězslav Čermák Atana Definice: PLAZ Plazi jsou obratlovci, jejichž tělo je pokryté tuhými šupinami nebo štíty, a kladou vejce. Patří ke studenokrevným

Více

Jméno: Vylušti slovo napsané morseovkou a napiš ho na volný řádek.

Jméno: Vylušti slovo napsané morseovkou a napiš ho na volný řádek. č. 9 název Ptáci anotace V pracovních listech žáci poznávají ptáky, charakterizují hlavní druhy a poznávají zástupce. Testovou i zábavnou formou si prohlubují znalosti na dané téma. Součástí pracovního

Více

Víte, že? Orel skalní. Ptáci

Víte, že? Orel skalní. Ptáci Orel skalní Délka těla: 80 až 95 cm Rozpětí křídel: 195 až 230 cm Orel skalní patří k největším ptákům dravcům vůbec. Nejčastěji ho můžete zahlédnout letícího. Orel představuje velmi elegantního letce,

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Chráněné rostliny a živočichové Květnice

Chráněné rostliny a živočichové Květnice Chráněné rostliny a živočichové Květnice Oměj vlčí Zvonek boloňský Roste ve vlhkost zadržujících, avšak dobře odvodňovaných půdách na horských loukách. Jeho tmavě zelené listy postrádají palisty. Tyto

Více

Mírný pás. Stepi Listnaté a smíšené lesy Jehličnaté lesy (tajgy)

Mírný pás. Stepi Listnaté a smíšené lesy Jehličnaté lesy (tajgy) Mírný pás Stepi Listnaté a smíšené lesy Jehličnaté lesy (tajgy) Podnebí Střídání čtyř ročních období Mírný pás Stepi ROSTLINY Stepi Pšenice Duté stéblo s kolénky. Plod obilka s výraznou rýhou. Kukuřice

Více

VY_32_INOVACE_04_KORMORÁN VELKÝ_26

VY_32_INOVACE_04_KORMORÁN VELKÝ_26 VY_32_INOVACE_04_KORMORÁN VELKÝ_26 Autor:Vladimír Bělín Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2400

Více

Přírodověda - 4. ročník VY_12_INOVACE 02Šti/ČIG/19

Přírodověda - 4. ročník VY_12_INOVACE 02Šti/ČIG/19 Základní škola a Mateřská škola Vrbovec 671 24 Vrbovec 143, tel. 515230171, IČO 750038, E mail: zs.vrbovec@zn.orgman.cz SVĚT POZNÁNÍ Číslo projektu CZ.1 07/1.4. 00/21. 1205 Přírodověda - 4. ročník VY_12_INOVACE

Více

Název materiálu: Mokřadní ptáci

Název materiálu: Mokřadní ptáci Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e-mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

Stanice pro zraněné a handicapované živočichy

Stanice pro zraněné a handicapované živočichy Český svaz ochránců přírody Základní organizace 09/07, Pátek 56, 290 01 Poděbrady Výroční zpráva 2005 Stanice pro zraněné a handicapované živočichy Kontakt: Luboš Vaněk, Jitka Kupecká, Simona Rendlová,

Více

Přírodověda 3. Úvodní menu Spustit program, Tisk pracovních listů, Konec Výuka

Přírodověda 3. Úvodní menu Spustit program, Tisk pracovních listů, Konec Výuka Přírodověda 3 Úvodní menu Spustit program, Tisk pracovních listů, Konec Výuka Spustit celou výuku celkem 352 stran (výukových obrazovek) - spustí od začátku výuku všech 14 kapitol Rozmanitost života 26

Více

Na nové adrese PTÁCI V BLÍZKOSTI ČLOVEKA ˇ

Na nové adrese PTÁCI V BLÍZKOSTI ČLOVEKA ˇ E 1 Na nové adrese VÝUKOVÝ A METODICKÝ MATERIÁL K PRŮŘEZOVÉMU TÉMATU ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA PTÁCI V BLÍZKOSTI ČLOVEKA ˇ Autoři: RNDr. Lenka Barčiová, PhD. Jazykové korektury: Ing. Jaroslava Lutovská Odborný

Více

Lesy v Ceské Republice

Lesy v Ceské Republice Les kolem nás Lesy v Ceské Republice -Největší zastoupení mezi stromy na počet jedinců mají jehličnaté stromy, v přirozeném přírůstku mají větší zastoupení listnaté stromy. Druhové sloţení lesů v ČR: 1)Smrk

Více

Inventarizační průzkum lokality Vranovice z oboru ornitologie (ptáci)

Inventarizační průzkum lokality Vranovice z oboru ornitologie (ptáci) Inventarizační průzkum lokality Vranovice z oboru ornitologie (ptáci) Kód ZCHÚ: - Řešitel: SAGITTARIA - sdružení pro ochranu přírody střední Moravy, občanské sdružení registrované MV ČR pod č.j. VSP/1-4865/91-R

Více

VY_32_INOVACE_06_VOLAVKA POPELAVÁ_26

VY_32_INOVACE_06_VOLAVKA POPELAVÁ_26 VY_32_INOVACE_06_VOLAVKA POPELAVÁ_26 Autor:Vladimír Bělín Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2400

Více

Živočichové u vody a ve vodě úvod

Živočichové u vody a ve vodě úvod Živočichové u vody a ve vodě úvod U vody nebo ve vodě žije obrovské množství živočichů. Blíže se seznámíme pouze s trojicí zástupců z každé skupiny: Savci Vydra říční je šelma příbuzná lasičkám či kunám.

Více

25. Jak se stát ornitologem

25. Jak se stát ornitologem Pracovní list k seriálu Birdwatching 25. Jak se stát ornitologem Ahoj, já jsem rehek. Jestli vás ptáci začali bavit, právě jste se vydali na cestu. Moc rádi jsme byli u jejího začátku a přejeme vám na

Více

EKOSYSTÉM LES. Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními znaky a organismy ekosystému lesa.

EKOSYSTÉM LES. Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními znaky a organismy ekosystému lesa. EKOSYSTÉM LES Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními znaky a organismy ekosystému lesa. Ekosystém lesa produkují velké množství kyslíku jsou zásobárnou

Více

PTÁCI Inovace výuky terénních zoologických cvičení a exkurzí FRVŠ G4/1772/2012 Jaroslav Koleček

PTÁCI Inovace výuky terénních zoologických cvičení a exkurzí FRVŠ G4/1772/2012 Jaroslav Koleček PTÁCI Inovace výuky terénních zoologických cvičení a exkurzí Jaroslav Koleček řád: potápky (Podicipediformes) čeleď: potápkovití (Podicipedidae) potápka roháč (Podiceps cristatus) ČR, PR Kotvice Michal

Více

Třída: AVES. Řád: PASSERIFORMES (PĚVCI)

Třída: AVES. Řád: PASSERIFORMES (PĚVCI) Třída: AVES Řád: PASSERIFORMES (PĚVCI) Charakteristika řádu druhy menší až střední velikosti řád se dělí na 2 podřády: křikaví a zpěvní až 2/3 známých druhů ptáků většinou dobří letci adaptace na suchozemské

Více

VY_32_INOVACE_09_KÁNĚ LESNÍ_26

VY_32_INOVACE_09_KÁNĚ LESNÍ_26 VY_32_INOVACE_09_KÁNĚ LESNÍ_26 Autor:Vladimír Bělín Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.240

Více

strunatci Chordata: obratlovci Vertebrata ptáci - Aves vrubozobí (Anseriformes)

strunatci Chordata: obratlovci Vertebrata ptáci - Aves vrubozobí (Anseriformes) 1 vrubozobí (Anseriformes) husa polní čínská husa husa velká kachna divoká pižmovka polák velký čírka modrá čírka obecná polák chocholačka Schématicky zakreslete detail zobáku a nohu kachny. Určete pohlaví

Více

Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov

Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3428 DUM: VY_32_INOVACE_4/56 jméno autora DUM: Tomáš Korelus datum (období), ve kterém byl DUM vytvořen

Více

Šedokřídlec jívový Trichopteryx carpinata (Borkhausen, 1794) Jiný název: šedokřídlec habrový

Šedokřídlec jívový Trichopteryx carpinata (Borkhausen, 1794) Jiný název: šedokřídlec habrový Motyli_III_46-3_03.qxd 9.3.0 8:48 StrÆnka 6 Šedokřídlec jívový Trichopteryx carpinata (Borkhausen, 794) Jiný název: šedokřídlec habrový Charakteristika. Dospělec: rozpětí 6 9 mm; zadní holeně jen s jedním

Více

Podpora hnízdních možností dutinových ptáků na LS Náměšť nad Oslavou 2011

Podpora hnízdních možností dutinových ptáků na LS Náměšť nad Oslavou 2011 Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČ 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Podpora hnízdních možností dutinových ptáků na LS Náměšť nad Oslavou 2011 Vojtěch Kodet,

Více

Rok se sýkorou koňadrou ANEB OBSAZENOST PTAČÍCH BUDEK V MĚSTSKÝCH ZAHRADÁCH

Rok se sýkorou koňadrou ANEB OBSAZENOST PTAČÍCH BUDEK V MĚSTSKÝCH ZAHRADÁCH TEXT: DANA ADAMOVÁ, FOTO: MATYÁŠ ADAM Rok se sýkorou koňadrou ANEB OBSAZENOST PTAČÍCH BUDEK V MĚSTSKÝCH ZAHRADÁCH Již od roku 2009 probíhá na školách dlouhodobý program Zvyšování hnízdních možností ptáků

Více

Název materiálu: Ptáci otevřené krajiny

Název materiálu: Ptáci otevřené krajiny Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e-mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Sešit pro laboratorní práci z biologie Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Les autor: Mgr. Alena Hyánková vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/01.0002

Více

Druh učebního materiálu Prezentace Power Point

Druh učebního materiálu Prezentace Power Point VY_32_INOVACE_10_05_PŘ Téma Rostliny a živočichové v okolí našich domovů Anotace Osvojování poznatků o rostlinách a živočiších Autor Mgr. Martina Mašterová Jazyk čeština Očekávaný výstup Žak si prohlubuje

Více

PRACOVNÍ LIST - zoologie PŘÍRODOVĚDNÝ ZÁKLAD Sovy, pěvci, dravci

PRACOVNÍ LIST - zoologie PŘÍRODOVĚDNÝ ZÁKLAD Sovy, pěvci, dravci VY_32_INOVACE_PZA_B_228 PRACOVNÍ LIST - zoologie PŘÍRODOVĚDNÝ ZÁKLAD Sovy, pěvci, dravci Mgr. Radka Mlázovská Období vytvoření: leden 2014 Ročník: 2. ročník Tematická oblast: PZA - biologie Předmět: pracovní

Více

VY_32_INOVACE_10_VÝR VELKÝ_26

VY_32_INOVACE_10_VÝR VELKÝ_26 VY_32_INOVACE_10_VÝR VELKÝ_26 Autor:Vladimír Bělín Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2400

Více

Poznámky k určování larev obojživelníků ČR

Poznámky k určování larev obojživelníků ČR Poznámky k určování larev obojživelníků ČR Jaromír Maštera AOPK ČR, středisko Havlíčkův Brod listopad 2008 Autoři většiny fotografií: Jan Dvořák & Jaromír Maštera, 2006-2008 Obecné poznámky na úvod starší

Více

strunatci Chordata: obratlovci Vertebrata ptáci - Aves vrubozobí (Anseriformes)

strunatci Chordata: obratlovci Vertebrata ptáci - Aves vrubozobí (Anseriformes) 71 vrubozobí (Anseriformes) husa polní čínská husa husa velká kachna divoká pižmovka polák velký čírka modrá čírka obecná polák chocholačka Schématicky zakreslete detail zobáku a nohu kachny. Určete pohlaví

Více

EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS. Ročník: 6. Téma: Ročník: HMYZOŽRAVCI, 6. LETOUNI, HLODAVCI. Autor: Mgr. Martina Kopecká

EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS. Ročník: 6. Téma: Ročník: HMYZOŽRAVCI, 6. LETOUNI, HLODAVCI. Autor: Mgr. Martina Kopecká Základní škola Jindřicha Matiegky Mělník, příspěvková organizace Pražská 2817, 276 01 Mělník www.zsjm-me.cz tel.: 315 623 015 EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS EKOLOGICKÝ Tematický celek: PŘÍRODOPIS LES Tématický

Více

V lese a u lesa Les Les Stromy V lese rostou mechy, kapradiny i houby.

V lese a u lesa Les Les Stromy V lese rostou mechy, kapradiny i houby. V lese a u lesa Les dává potravu lidem i živočichům, v lese můžeme i odpočívat a nabíjet naší energii. Les nám dává dřevo. V lese můžeme vidět stromy, které poskytují úkryt a potravu zvířatům i ptákům.

Více

Řád: KRÁTKOKŘÍDLÍ (Gruiformes)

Řád: KRÁTKOKŘÍDLÍ (Gruiformes) Řád: KRÁTKOKŘÍDLÍ (Gruiformes) Krátkokřídlí (Gruiformes = Ralliformes) různorodá skupina ptáků díky této různorodosti existuje několik různých klasifikačních systémů příslušníci tohoto řádu zpravidla velmi

Více

RYBY. Nejpočetnější skupina obratlovců. Studenokrevní. Rozmanitý tvar těla (vřetenovité, zploštělé)

RYBY. Nejpočetnější skupina obratlovců. Studenokrevní. Rozmanitý tvar těla (vřetenovité, zploštělé) Přírodopis VII. RYBY Nejpočetnější skupina obratlovců Studenokrevní Rozmanitý tvar těla (vřetenovité, zploštělé) Dýchání - žábrami (kryté skřelemi), O2 rozpuštěný ve vodě Tělo kryto kůží - šupiny Plynový

Více

Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu

Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu zemského povrchu. Hlavní příčinou odlesňování je po staletí

Více

VY_32_INOVACE_1 Břeclavsko v ČR Vypracovala: Mgr. Marcela Minaříková Mgr. Světlana Čumalová 23 Kartičky - živočichové Vznik: září 2011 Číslo

VY_32_INOVACE_1 Břeclavsko v ČR Vypracovala: Mgr. Marcela Minaříková Mgr. Světlana Čumalová 23 Kartičky - živočichové Vznik: září 2011 Číslo VY_32_INOVACE_1 Břeclavsko v ČR Vypracovala: Mgr. Marcela Minaříková Mgr. Světlana Čumalová Téma: 23 Kartičky - živočichové Vznik: září 2011 Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2787 ANOTACE: - šablona je

Více

10. EKOSYSTÉM SMÍŠENÉHO LESA

10. EKOSYSTÉM SMÍŠENÉHO LESA 10. EKOSYSTÉM SMÍŠENÉHO LESA Mladecko je právě díky lesním porostům vyhledávanou rekreační oblastí. Poslední desáté zastavení seznamuje návštěvníky s rostlinami i živočichy typickými pro tento ekosystém.

Více

Rozlišovací znaky vybraných zástupců našich obojživelníků. (pomůcka k přípravě na poznávačku )

Rozlišovací znaky vybraných zástupců našich obojživelníků. (pomůcka k přípravě na poznávačku ) Rozlišovací znaky vybraných zástupců našich obojživelníků (pomůcka k přípravě na poznávačku ) Třída: OBOJŽIVELNÍCI Na území České republiky žije celkem 21 druhů obojživelníků ze dvou řádů. Řád ocasatých

Více

DUB ZIMNÍ (Quercus petraea)

DUB ZIMNÍ (Quercus petraea) DUB ZIMNÍ (Quercus petraea) Velmi statný strom dosahující 30 35 m výšky, s nepravidelnou korunou se silnými větvemi, kmen má válcovitý s hrubou, šedohnědou, podélně a hluboko trhlinatou borkou. Listy má

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC

ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 e-mail: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

Břehové porosty a vodní plocha. Stručná charakteristika prostředí na Mosteckém jezeře

Břehové porosty a vodní plocha. Stručná charakteristika prostředí na Mosteckém jezeře Břehové porosty a vodní plocha Stručná charakteristika prostředí na Mosteckém jezeře Zkoumaná plocha nádrže je zbytková jáma lomu Ležáky, dříve lomu Richard, kde probíhala těžba již od roku 1900. Středobod

Více

TEORETICKÁ ČÁST test. 4. Podtrhni 3 kořenové poloparazity: ochmet, světlík, černýš, kokotice, jmelí, raflézie, kokrhel, podbílek

TEORETICKÁ ČÁST test. 4. Podtrhni 3 kořenové poloparazity: ochmet, světlík, černýš, kokotice, jmelí, raflézie, kokrhel, podbílek TEORETICKÁ ČÁST test 1. Vyber příklad mimeze: a) delfín podobající se tvarem těla rybě b) skunk produkující v ohrožení páchnoucí výměšek c) strašilka napodobující větvičku d) kuňka s výrazně zbarvenou

Více

Jelen žije většinou ve vysokých lesích

Jelen žije většinou ve vysokých lesích ( animace kliknutím na objekt ) Lesní zvěř ( prezentace s výkladem) je těžké ji spatřit, protože je velmi plachá ve dne se ukrývá vychází brzy zrána a večer ( za soumraku ) Jelen žije většinou ve vysokých

Více

Řád: PĚVCI (Passeriformes)

Řád: PĚVCI (Passeriformes) Řád: PĚVCI (Passeriformes) Charakteristika řádu druhy menší až střední velikosti řád se dělí na 2 podřády: křikaví a zpěvní až 2/3 známých druhů ptáků (cca 5 100 druhů) většinou dobří letci adaptace na

Více

Český svaz ochránců přírody. Záchranná stanice a Ekocentrum Pasíčka

Český svaz ochránců přírody. Záchranná stanice a Ekocentrum Pasíčka Český svaz ochránců přírody Záchranná stanice a Ekocentrum Pasíčka Obojživelníci a jejich funkce v přírodě Ukazatelé čistoty vod a prostředí Jako první reagují na změny životního prostředí Patří do potravy

Více

VY_32_INOVACE_18_VLAŠTOVKA OBECNÁ_26

VY_32_INOVACE_18_VLAŠTOVKA OBECNÁ_26 VY_32_INOVACE_18_VLAŠTOVKA OBECNÁ_26 Autor:Vladimír Bělín Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2400

Více

Řád: HRABAVÍ (Galliformes)

Řád: HRABAVÍ (Galliformes) Řád: HRABAVÍ (Galliformes) Charakteristika řádu silný zaoblený zobák, silné hrabavé nohy s plochými tupými drápy většinou se rychle pohybují po zemi peří ošetřují popelením, nevstupují do vody, neobratní

Více