Centrum pro ekonomiku a politiku

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Centrum pro ekonomiku a politiku"

Transkript

1 Centrum pro ekonomiku a politiku

2 Rozvojové země Potřebují pomoc, nebo volné trhy? Sborník textů Nomsa Duba, Hynek Fajmon, Jan Kohout Mojmír Hampl, Václav Klaus, Dušan Tříska Walter Williams, Martin Slaný, Marek Loužek Tomáš Munzi, Lukáš Kovanda Marek Loužek (ed.) č. 75/2009

3 Obsah Předmluva Václava Klause...7 A. Texty ze semináře Potřebují rozvojové země pomoc, nebo volné trhy? (4. prosince 2008) Nomsa Duba: Rozvojové země potřebují obchod, ne pomoc Hynek Fajmon: Cestou z chudoby je rozvoj obchodu Jan Kohout: Rozvojová pomoc součást zahraniční politiky ČR Mojmír Hampl: Proč pomoc nepomáhá Vydává CEP Centrum pro ekonomiku a politiku Opletalova 37, Praha 1 tel. a fax: Editor: PhDr. Ing. Marek Loužek, Ph.D. Recenzent: PhDr. Ing. Ladislav Tajovský, Ph.D. Sazba: Vladimír Vyskočil - KORŠACH Tisk: PB tisk Příbram Vydání první, únor 2009 ISBN Ekonomika, právo, politika č. 75/2009 ISSN B. Doplňkové texty Václav Klaus: Západ a rozvojový svět Dušan Tříska: K otázkám solidarity, diskriminace a viny Walter Williams: Zbytečná pomoc Africe Martin Slaný: Subsaharská Afrika v pasti zaostalosti? Tomáš Munzi: Etika rozvojové ekonomie a pomoci Lukáš Kovanda: Development economics v čase finanční krize Marek Loužek: Falešná pomoc rozvojovým zemím

4 Předmluva Myšlenka, že zahraniční pomoc vytáhne rozvojové země z bídy, je iluzorní. Staré čínské přísloví říká, že lepší než dávat hladovému ryby, je naučit jej ryby chytat. Tato moudrost se zvláště hodí pro Afriku a vůbec pro rozvojové země. O tom, zda systémové řešení představují zahraniční rozvojová pomoc, nebo volný trh, pojednává nový sborník Centra pro ekonomiku a politiku. Část A přináší texty ze semináře Potřebují rozvojové země pomoc, nebo obchod? z 4. prosince Velvyslankyně Jihoafrické republiky v ČR Nomsa Duba uvádí, že zahraniční pomoc má mnoho úskalí, aby mohla být považována za dobrou zbraň pro boj proti chudobě. Poslanec Evropského parlamentu Hynek Fajmon argumentuje, že cestou z chudoby je rozvoj mezinárodního obchodu. Náměstek ministra zahraničních věcí Jan Kohout vykládá rozvojovou pomoc jako součást zahraniční politiky ČR. Viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl vysvětluje, proč mezistátní finanční pomoc nepomáhá, ale škodí. V části B uveřejňujeme další zajímavé texty o rozvojové pomoci. Přetiskujeme můj projev v Liberty Institute, New Delhi, Indie, z 8. listopadu 2005, v níž vysvětluji pochybné postoje západních zemí vůči rozvojovému světu. Dušan Tříska z FSP/CDF nabízí zamyšlení k otázkám solidarity, diskriminace a viny. Profesor ekonomie Walter Williams z Univerzity George Masona ve Virginii, USA, označuje pomoc Africe za zbytečnou. Poradce prezidenta republiky Martin Slaný se ptá, zda subsaharská Afrika uvízla v pasti zaostalosti. Doktorand VŠE Tomáš Munzi rozebírá etiku rozvojové ekonomie a pomoci. Redaktor časopisu Týden Lukáš Kovanda zkoumá development economics v čase finanční krize. Ředitel pro publikační činnost Centra pro ekonomiku a politiku Marek Loužek kritizuje mezinárodní přerozdělování jako falešnou pomoc rozvojovým zemím. 7

5 Překonat hospodářskou zaostalost je domácí úlohou. Rozvojové země potřebují ve zbytku světa otevřené trhy, nikoliv trhy chráněné a ochraňované; potřebují minimální sociální, pracovní, environmentální, bezpečnostní, hygienické a jiné standardy, které odpovídají jejich vlastní hospodářské úrovni, nikoliv standardy, které jsou na ně uvaleny zvenčí; potřebují obchod, nikoliv pomoc. Věřím, že sborník nalezne pozorné čtenáře. Václav Klaus V Praze, 6. února 2009 A. Texty ze semináře Do Developing Countries Need Aid, or Trade? (4. prosince 2008)

6 Rozvojové země potřebují obchod, ne pomoc Nomsa Duba velvyslankyně Jihoafrické republiky v ČR Rozhodnutí uspořádat speciální konferenci a vyhradit pro ni čas v kalendáři a ve vašich nabitých časových programech vypadá jako malý úspěch, avšak je to významný prvek, který tvoří součást celé řady iniciativ směřujících k naplnění rozsáhlejší vize. Je to pro nás všechny, kteří se této konference účastníme, příležitost zaměřit se na to pozitivní, o čem víme, že jsme toho schopni dosáhnout. A sice rozvinout plný potenciál národů Afriky. Mezinárodní programy Dnešní téma Potřebují rozvojové země pomoc nebo obchod? se zaměřením na obchod, investice a humanitární pomoc tedy nemohlo být lépe zvoleno pro zdůraznění úlohy partnerství mezi vládami, podniky a našimi lidmi. Africký mechanismus vzájemného hodnocení (APRM) podporuje a prosazuje přijímání zákonů, zásad a postupů, které vytváří pozitivní prostředí pro politickou stabilitu, vyšší tempo hospodářského růstu, udržitelný rozvoj a kontinentální ekonomickou integraci. APRM je jedinečný a průkopnický v tom, že podporuje africké země v analyzování a hodnocení svého vlastního pokroku a výsledků v důležitých oblastech, aby následně vypracovaly své vlastní domácí reakce, které považují za vhodné. Sdílením zkušeností, rozpoznáváním a prosazováním nejlepších postupů a také prováděním praktických zásahů pro budování kapacity nám tento mechanismus dává možnost ve stále větší míře rozvíjet africká řešení afrických problémů, a to v demokratické atmosféře. Africké země také vynakládají cílenější úsilí na vytvoření pozitivního prostředí pro podnikatelské aktivity. Navíc Nové partnerství pro africký rozvoj (NEPAD) definovalo dobrý způsob výkonu státní správy celistvým způsobem tím, že přijalo pravidla, která 11

7 mají potenciál podpořit efektivnost trhu, omezovat plýtvání výdaji, upevnit demokracii a podpořit soukromé finanční toky. Tato pravidla a tyto normy představují dobrý postup a transparentnost v měnové a finanční politice, fiskální transparentnost, nejlepší postup pro rozpočtovou transparentnost, směrnice pro správu veřejného dluhu, zásady firemního řízení, přijetí mezinárodních účetních a auditorských standardů a základní zásady pro účinný bankovní dohled. To vše jsou klíčově důležité prvky nezbytné pro vytvoření prostředí, v němž mohou obchod a průmysl prosperovat. Obchodní zákoníky jsou aktualizovány tak, aby byly srovnatelné s těmi, které používají asijské země, do nichž proudí velká část přímých zahraničních investic směřujících do rozvojového světa. Aby překonaly omezující faktory, které jsou nerozlučně spjaty s malými trhy, africké země prosazují regionální integraci a vytváření regionálních trhů. Zakládají bankovní a další instituce a vytvářejí mechanismy pro ochranu majetkových práv. Snaží se nabízet daňové úlevy a další pobídky, které odměňují podnikavost a investice, aniž by snižovaly prospěšnost těchto investic pro veřejnost. Ve většině afrických zemí je mír a počet afrických zemí, které mají demokraticky zvolenou vládu, je nejvyšší v historii. Mnohé země zažívají rychlou hospodářskou a společenskou obnovu a provádějí ústavní a občanské reformy. Nemůžeme se začlenit do globální ekonomiky, pokud neposílíme přístup na trh a možnosti obchodování v rámci Afriky. Začlenění do obchodu zvýší velikost trhu a možnosti pro získávání poznatků v praxi, takže v konečném výsledku budou africké firmy na mezinárodní scéně konkurenceschopnější. Afrika zaznamenala v roce 2004 růst ve výši 4,6 %, což je nejvyšší růst za posledních téměř deset let. Toto zlepšení oproti růstu ve výši 4,3 % v roce 2003 bylo podepřeno silným globálním oživením, vyššími cenami komodit a vyšší produkcí a cenami nafty. Rovněž k tomu přispělo dobré makroekonomické řízení, lepší výsledky v oblasti zemědělství po celém kontinentu a lepší politická situace v mnoha zemích. Mezinárodní obchod Popsala jsem některé z mnoha programů, které jsou realizovány africkými vládami, aby byla uskutečněna naše vize pro Afriku. Konají se zasedání Světové obchodní organizace. Tento orgán sdružuje vedoucí představitele za účelem vytváření globálních, regionálních programů a programů pro jednotlivá odvětví. Ještě předtím, než začnou jednání mezi politiky, občanská společnost se domnívá, že tato jednání nebudou úspěšná, avšak jednání by měla pokračovat, byť se stále klesající nadějí, že bude dosaženo průlomu. Toto je opět rána pro světovou ekonomiku, která bude mít všemožné politické a ekonomické dozvuky, jež nebudou prospěšné pro naše země a životy jednotlivých lidí. Jsme přesvědčeni, že chudým je opět odepírána možnost snížit chudobu prostřednictvím vyváženějšího globálního obchodního režimu. Africké vývozy zůstávají trvale u zemědělských výrobků, nerostů a komodit, přestože začínáme být svědky určitého rozvoje v oblasti outsourcingu pro snížení nákladů, automobilových dílů atd. Abychom uspěli ve zvýšení našeho globálního podílu na vývozech, je nejen nezbytné, abychom vývozy diverzifikovali, ale je také nezbytné, abychom zajistili svoji schopnost mezinárodně konkurovat... Jednoduše řečeno hledáme cesty, jak zhodnotit naše přírodní zdroje tak, abychom je nevyváželi pouze proto, abychom si kupovali hotové výrobky vyrobené z těchto zdrojů od zemí, do nichž jsme suroviny vyvezli. Z geografického hlediska byl tento kontinent obdařen impozantním nerostným bohatstvím, které zahrnuje téměř celosvětový monopol na platinu, chrom a diamanty, velkou část světových zásob zlata, kobaltu a manganu; rozsáhlé zásoby uhlí, uranu, mědi a niklu. V severní Africe jsou Nigérie a Gabon již dlouhou dobu významnými těžaři ropy a v poslední době se důležitými dodavateli staly nebo opětovně staly také Angola, Čad, Rovníková Guinea a Súdán. Případ Ugandy, která v posledních deseti letech provádí reformu svého podnikatelského prostředí, také ukázal, že lze přilákat soukromé investice. Ghana je dalším příkladem: její strategie pro 12 13

8 snižování chudoby pomáhá podporovat prosperující podniky a zvyšující se příjmy z daní. Před sto lety bylo město Gauteng malým těžařským městem, které bylo zcela závislé na vývozu zlata. Dnes se jeho různorodá a moderní ekonomika rozrostla do takové míry, že hlavní oporou této nejsilnější ekonomiky v Jižní Africe se stala výroba a služby namísto těžby. Vzhledem k tomuto bohatství je diverzifikace naší vývozní základny, které by mělo být dosaženo větším zhodnocováním surovin, spíše nezbytností než třešničkou na dortu, pokud se máme zbavit naší historické závislosti na těžbě nerostů a produkci komodit. Proto budeme muset nalézt inovativní a kreativní způsoby, jak zvýšit hodnotu našich vývozů tak, aby splňovaly požadavky poptávky na globálním trhu. Syndrom závislosti Myšlenka, že zahraniční pomoc vytáhne Afriku z bídy, je pohádka. Podívejme se například na politiku potravinové pomoci v USA. Kongres požaduje, aby byla veškerá potravinová pomoc nakupována od amerických farmářů, přepravována loděmi zaregistrovanými v USA a distribuována humanitárními organizacemi se sídlem v USA. To znamená, že prakticky všechny peníze, které USA vyčlení na potravinovou pomoc, zůstanou v USA. Humanitární organizace a dopravní průmysl ostře lobovaly proti jakékoli změně stávajícího stavu. Mezitím si syndrom závislosti nadále vybírá svoji daň na afrických zemích, které se ocitají v situaci, kdy nejsou schopny vyprodukovat dostatek potravin pro své obyvatele. Africké země si uvědomují, že zahraniční pomoc má mnoho úskalí na to, aby mohla být považována za dobrou zbraň pro boj proti chudobě. Dárcovské země při poskytování pomoci myslí v první řadě na svůj vlastní prospěch; koneckonců, zodpovídají se svým daňovým poplatníkům. Například jsme měli případy, kdy dárcovské země poskytují peníze na rozvoj infrastruktury v afrických zemích, avšak požadují, aby byly tyto projekty realizovány jejich vlastními stavebními firmami za cenu, kterou oni stanoví. Tyto země rovněž vysílají své vlastní odborníky na technickou pomoc, kteří dohlížejí na realizaci těchto projektů a jejichž platy dosahují astronomické výše. Nakonec pohltí většinu darovaných finančních prostředků, přičemž zbývající drobky dostanou zkorumpovaní mocipáni v zemích, kterým údajně slouží. Není divu, že Afrika je stále přesně tam, kde byla před padesáti lety, kdy vznikla koncepce zahraniční pomoci. Země, stejně jako jedinci, bohatnou spíše tím, že vydělávají peníze, než tím, že by dostávaly almužny. Avšak země potřebují odrazový můstek. Potřebují určitý základ. Jeffrey Sachs, ekonom zabývající se rozvojem, používá toto názorné přirovnání: chudí se musí dostat na žebřík rozvoje, ale tento žebřík visí nad nimi a oni zůstávají trčet pod ním. Potřebují zvednout, aby dosáhli na první příčku. Z vnitřního pohledu jsou země chudé z důvodu nedostatku lidského kapitálu, obchodních investic, infrastruktury, přírodních zdrojů, veřejných institucí a znalostí. Pomoc může být a byla poskytnuta v některých těchto oblastech, avšak obecně pouze v omezeném rozsahu. Aby byla účinná a efektivní, musí být pomoc lokálnější, méně omezená a lépe kontrolovaná, než tomu bylo v minulosti. Tržní reformy Čeho může podnikání dosáhnout pro Afričany, nebo konkrétněji pro Afričany v sub-saharské oblasti? Tito lidé tvoří 87 % z celkového počtu 1,6 miliard středně chudých lidí (žijících z částky 2 USD na den). Téměř polovina Afriky žije v extrémní chudobě (z částky méně než 1 USD na den), a tento poměr i absolutní počet stále rostou. Oproti tomu jinde ve světě extrémní chudoba rychle klesá, například ve východní a jižní Asii, nebo je nízká a stálá, například v Jižní Americe a východní Evropě. Proč tomu tak je? Za těmito čísly, zejména v Asii, stojí tržní reformy, včetně začátku liberalizace v Číně v roce 1978 a vietnamských reforem doi moi v roce Čínský model společných podniků se zahraniční účastí, zejména v automobilovém průmyslu ve východních provinciích, byl katalyzátorem růstu. Zkušenosti z Asie také ukázaly, že vzájemné a kooperativní struktury mají 14 15

9 svoji úlohu vedle čistě soukromých či státních podniků. Tržní reforma je pro Afriku jednou z důležitých cest kupředu. Je zapotřebí pokroku na všech frontách a především v oblasti prostředků, kterými se bohatství vytváří, udržuje a předává z generace na generaci. Za použití všech prostředků, které máme k dispozici sociálních, ekonomických, dále prostředků v podobě dovedností, a také technických, obchodních a humanitárních prostředků musíme vytvořit podmínky v Africe i mimo Afriku, které umožní africkému podnikání prosperovat. Cla a dotace nutí podniky v rozvíjejících se zemích, aby provozovaly svoji činnost neefektivně na malých místních trzích, a brání jim v přístupu na globální trhy a ke globálním dodavatelským řetězcům. Politika rozvinutého světa diktuje pokračující chudobu v Africe. Právě v reakci na to říkáme více než pomoc potřebuje Afrika obchod. Na místní úrovni musí být investoři a manažeři kreativní, vytrvalí a především kulturně souznějící. Společnost Marks & Spencer dosahuje v Jižní Africe značného pokroku ve spolupráci s Nadací Shell. Účelem této spolupráce je napomoci vzniku nového, dodavatelského řetězce, který by byl ve vlastnictví místních obyvatel a který by byl založen na přenosu technologií, s cílem podpořit rozvoj v oblasti Agulhaské planiny a snížit chudobu vytvořením trvalých pracovních míst a zároveň ochránit křehký ekosystém. Je možné to provést, je to dobré podnikání a přináší to pocit uspokojení. Závěr Podnikání by mělo hrát v životech Afričanů ústřední roli. Vnitřní reformy pro zlepšení podnikatelského prostředí a vnější reformy pro zlepšení trhů pro africké země po čase sníží chudobu a umožní Afričanům, aby si spíše vydělávali, než aby jen přijímali. Ve své knize Konec chudoby Jeffrey Sachs píše o ekonomických možnostech naší doby: ukončit existenci extrémní chudoby do roku 2025 a zajistit, že před rokem 2025 chudé země světa postoupí výše na žebříčku ekonomického rozvoje. Podnikání, provozované lokálně, čestně a vytvářející trh i nabídku pro dovednosti, má pro tyto snahy zásadní význam. Afrika volá a je připravena pro podnikání a rovné příležitosti na obchodní scéně. Cestou z chudoby je rozvoj obchodu Hynek Fajmon poslanec Evropského parlamentu za ODS Otázka, zda mají bohaté státy světa a jejich bohatí občané pomáhat chudým státům světa a jejich chudým občanům, nebo s nimi naopak více obchodovat, je velmi aktuální. Někteří lidé si myslí, že řešením je větší distribuce peněz v rámci tzv. rozvojové pomoci. Jiní jsou naopak toho názoru, že cestou z chudoby je rozvoj mezinárodního obchodu. K získání odpovědi se musíme nejprve podívat na dnešní stav světa. Bohatství a chudoba Na Zemi nyní žije více než šest miliard lidí. Počet obyvatel především v Asii a Africe dále prudce roste. Světová populace se dělí na zhruba jednu miliardu lidí, kteří se nacházejí v pásmu hladu, tj. v situaci, kdy mají trvale problém zajistit si dostatek základních potravin pro své přežití. Další dvě miliardy lidí se nacházejí v pásmu chudoby. Tito lidé sice nemají hlad, ale jejich životní úroveň je velmi nízká. Další zhruba dvě miliardy lidí v posledních letech bohatnou. Jedná se o lidi v Číně, Indii, Vietnamu, Malajsii, Indonésii a dalších státech, kterým se daří zvyšovat životní úroveň. Tito lidé bohatnou a zvyšují poptávku po potravinách. V důsledku toho v posledních letech rostou světové ceny potravin. Podle realistických demografických studií se očekává, že v roce 2050 bude na Zemi zhruba 8 10 miliard lidí. Poptávka po potravinách proto prudce poroste. Jak v této situaci řešit problém hladu a chudoby, je tedy politickou otázkou mimořádné důležitosti. Pokud se podíváme na světový obchod, tak vidíme, že v posledních staletích byl motorem ekonomického růstu a zvyšování životní úrovně těch, kteří se do něj zapojili. Největší rozvoj světového obchodu vidíme nyní, ale jeho počátky lze nalézt již v 18. století. Ostatně lze to doložit i rozvojem ekonomického myšlení počína

10 je Adamem Smithem. Právě od jeho dob je neustále patrný spor, který se táhne až dodnes spor mezi zastánci volného obchodu a zastánci protekcionismu. Tím se dostávám k aktuální politice, protože přesně tento spor je nyní řešen v rámci Světové obchodní organizace (WTO) v rámci tzv. kola z Dauhá. Co nyní vidíme a slyšíme kolem sebe a hlavně z institucí EU -, je rostoucí protekcionismus a nové kolo regulace a pokusů o vytvoření tzv. fair trade. Nic z toho fungovat nemůže a nebude. Tento přístup naopak zpomalí ekonomický rozvoj a oddálí řešení problému chudoby a hladu. Řešením je jedině další rozvoj volného obchodu a zapojení dalších lidí, firem a národů do tohoto systému. Rozvojová pomoc Rozvojová pomoc je vynálezem poměrně nedávným. Její počátky můžeme hledat v založení OSN v roce 1945 a ve fungování institucí, jako je Mezinárodní měnový fond, Světová banka, a agentur OSN, jako je například FAO. Podstatou rozvojové pomoci je redistribuce peněz od bohatých směrem k chudým. Platforem pro uskutečňování této pomoci je mnoho. Existují na úrovni OSN, na úrovni EU, na národní úrovni i na úrovni tzv. nevládních organizací neboli NGOs. Evropská unie má například nyní schválen akční program s cílem redistribuovat 0,56 % svého HDP v roce 2010 a 0,7 % HDP v roce 2015, byť celkový objem těchto prostředků je příliš malý na to, aby vyřešil problém hladu a chudoby na celém světě. Jinak řečeno, rozvojová pomoc může být pouhým doplňkem, nikoliv řešením problému hladu a chudoby. Aktuální problém s hladem je poměrně velký. My v Evropě si to neuvědomujeme, protože žijeme v blahobytu, ale v jiných částech světa tomu tak vždy není. Od roku 2005 do roku 2008 stouply ceny základních potravinářských komodit o 83 %. Hladové bouře se konaly v tomto období ve třiceti státech světa. Je to důsledek toho, že zvýšení cen potravin uvrhlo dalších cca 100 milionů lidí z pásma chudoby, kdy měli alespoň nějaké jídlo, do pásma hladu, kdy mají problém zajistit si vlastní přežití. Proto je aktuální otázka, zda je možné snížit ceny potravin. Pokud se podíváme na stranu poptávky, tak vidíme, že poptávka roste a nejde s tím nic dělat. Je to přirozený důsledek skutečnosti, že roste počet obyvatel na Zemi. Z dnešních šest miliard se v roce 2050 dostaneme k devíti miliardám a všichni budou zvyšovat poptávku po potravinách. Řešení je proto možné hledat a nalézt pouze na straně nabídky. A zde je úkol pro politiky: aby přijali potřebná opatření, která umožní zvýšit nabídku potravin a snížit ceny. Jak můžeme rychle zvýšit nabídku potravin? Nabízím několik jednoduchých opatření, která mohou pomoci. Jedná se o zrušení zákazu pěstování geneticky modifikovaných (GM) plodin v EU a Africe a o zrušení dotací a další veřejné podpory pro biopaliva. Třetím opatřením je zrušení zemědělských dotací a kvót a další liberalizace světového obchodu s potravinami. Konečně poslední opatření spočívá v odstranění překážek pro vznik a rozvoj velkých komerčních zemědělských podniků. Čtyři řešení GM plodiny byly uvedeny na trh již v roce V současné době se pěstují již na 300 milionech akrů, což je zhruba 10 % světové orné půdy. Hlavními pěstiteli GM plodin jsou USA, Argentina, Brazílie a Jihoafrická republika. Evropská unie vydala zákaz jejich pěstování, jejž dodržuje celá EU a celá Afrika s výjimkou Jihoafrické republiky. Evropská unie prohrála s USA spor o zdravotní nezávadnost GM plodin ve WTO, stále je však zakazuje pěstovat a obchodovat s nimi. Přitom tyto plodiny mají mnohem vyšší výnosy a nevyžadují chemické postřiky. Rozdíl ve výnosech GM obilí v USA a běžného v EU už dnes činí plných 15 %. Evropská unie i Afrika tedy mohou okamžitě zvýšit produkci obilí (a z něj pocházejících potravin) o značné množství pouze tím, že přestanou zakazovat GM plodiny. Druhý problém přestavují biopaliva. Evropská unie přijala a uplatňuje politiku podpory biopaliv, která je založena na povinném přimíchávání biosložky do motorové nafty a benzínu. Hlavním zdrojem této složky je u nás řepka olejná. USA uplatňují politiku podpory produkce etanolu nebo jiných biopaliv pocházejících z kukuřice a obilí. Brazílie již od 70. let 20. století uplatňuje politiku podpory biopaliv z cukrové třtiny. Tato biopaliva 18 19

11 jsou nejlevnější a energeticky nejúčinnější. USA a EU proto nyní z důvodu ochrany vlastních producentů zvažují cla na brazilská biopaliva. Důsledkem podpory produkce a využívání biopaliv je to, že orná půda není využívána k produkci potravin, ale energetických plodin. I proto se snižuje světová nabídka potravin a ceny rostou. Tuto politiku je nutné zásadně přehodnotit. Orná půda by měla být využívána pro pěstování potravinářských, nikoliv energetických plodin. Třetím problémem jsou agrární dotace v USA a EU. Z hlediska objemu se jedná o zdaleka největší distorzi na světovém trhu s potravinami a o největší politický problém v jednáních o další liberalizaci světového obchodu v rámci WTO. Bez výrazné redukce agrárních dotací v EU a USA odmítají chudší státy jako Indie, Brazílie, Jihoafrická republika nebo Argentina přistoupit na liberalizaci v sektoru průmyslového zboží a ve službách. Pokud nedojde ke snížení obchodních bariér, tak prodělají úplně všichni. Bohaté státy přijdou o možnost vyvážet průmyslové výrobky a služby na rostoucí trhy rozvojových států a chudé státy přijdou o možnost vyvážet zemědělskou produkci na trh EU a USA. Konečně poslední problém představují překážky pro růst a fungování velkých zemědělských podniků, zvláště v Africe. Rozvojová pomoc je směřována především na podporu malých farem, které jsou v mnoha směrech neefektivní a udržují na trhu subjekty, které by měly zmizet. Problém představuje i otázka vlastnictví půdy a svobodného nakládání s ní. Velké komerční zemědělské podniky mohou uplatnit výhody plynoucí z rozsahu produkce a uplatnit nejlepší agropostupy a technologie. Je proto nezbytné opustit romantické zelené představy o malých biofarmářích jako řešení potravinové krize. Závěr Řešením problému hladu a chudoby ve světě je rozvoj svobodného trhu a zapojení dalších farem do mezinárodního obchodu. Rozvojová pomoc je pouhým doplňkem, který by měl být využíván pouze v případě humanitárních katastrof. Nepředstavuje řešení problému hladu a chudoby. Zelené regulace, které v poslední době produkuje Evropská unie, přírodě nepomáhají a hladové odsuzují k smrti. Rozvojová pomoc součást zahraniční politiky ČR Jan Kohout náměstek ministra zahraničních věcí Vrátil jsem se z jedné významných mezinárodních konferencí v Dauhá o financování rozvoje. Diskuse o tom, jakými cestami se ubírat, pokud jde o rozvoj v rozvojových zemích, nabírá na intenzitě i v souvislosti s krizemi jako např. problém hladu, který zde docela dobře vysvětlil poslanec Hynek Fajmon. Připomněl bych, že jedním z těch, kdo říkají, že biopaliva jsou zločinem na lidstvu, je i Fidel Castro. My jsme jako Česká republika začali rozvojovou politiku provozovat v roce Od té doby jsme ušli velký kus cesty a udělali kus práce jak v objemu tak architektuře, jakou chceme poskytovat. A pokročili jsme i ve filozofii, co vlastně rozvojová spolupráce je a jak by měla vypadat. Rozvojovou pomoc vnímáme jako součást české zahraniční politiky, vedle jejích ostatních pilířů, jako jeden z nástrojů, který nám pomáhá zajišťovat ekonomické, bezpečnostní a politické zájmy České republiky i z hlediska předcházení různým konfliktům, migračním vlnám, šíření nemocí a dalším věcem, které v dnešním světě okamžitě dopadají na Českou republiku a země Evropské unie. Ačkoli jsme aktivní v rozvojové politice, nejsme rozvojovými romantiky. Vycházíme z toho, že primární odpovědnost za rozvoj leží hlavně na vládách rozvojových zemí samých. Ty jsou odpovědné za to, jaké vytvoří legislativní a právní prostředí, aby největší hybatelé rozvoje, tj. zahraniční investice, měli dostatečnou právní ochranu. To je odpovědnost, která je v posledních letech rozvojovými zeměmi uznávána a my ji bereme jako základní stavební prvek jejich socioekonomického rozvoje příznivé investiční a obchodní prostředí. Pokrok rozvojových zemí nelze chápat jako krátkodobou záležitost, která bude urychlena tím, že do nich napumpujeme pení

12 ze. Rozvoj je dlouhodobý proces, který má mnoho aspektů. Je příznačné, že došlo k výrazným rozdílům mezi zeměmi jihovýchodní Asie a zeměmi africkými. Oceňuji to, co řekla paní velvyslankyně, že Afrika chce více obchodu než pomoci. Vnímám to i jako politiku Jihoafrické republiky, protože na různých konferencích o oblasti rozvojové spolupráce od New Yorku až po Dauhá, jsem nic podobného ze strany rozvojových zemí nezaslechl. Je naším zájmem, aby rozvojová pomoc pokračovala, aby se vylepšila, aby nebyla ohrožena finanční krizí a povinným šetřením, které dnes všude vidíme. Hledáme nové cesty a způsoby financování rozvojové pomoci, aniž by docházelo ke zvyšování zátěže veřejných financí a daňových poplatníků. Tedy jak získávat dodatečné finanční zdroje, aniž bychom museli zvyšovat daně. Podíl rozvojové spolupráce by měl vzrůstat, nikoli protože jde o naše závazky, ale protože jde o vodítko a rozumný přístup. Jsme přesvědčeni, že rozvojová spolupráce či pomoc má svůj smysl. Odpovědnost vlád rozvojových zemí leží ve vytvoření legislativních a dalších podmínek pro příchod investic. Naše rozvojová pomoc vychází z naší transformační zkušenosti. Budování ekonomických a politických institucí včetně demokracie, právního státu a good governance má svůj smysl. To jsou poznatky, o něž se chceme podělit. Naše peníze jsou marginální a já s tím souhlasím. Mají zůstat marginálními, ale mají být penězi katalaktickými, které podpoří určité procesy, aby se rozvojové země mohly do světového obchodu zapojit, aby vznikaly infrastrukturní projekty. K čemu jsou dobré peníze, které vyplodí více plodin a zboží, když lidé v Africe nejsou schopni z vnitrozemí vyvézt je na pobřeží a odvézt? Dvě pětiny úrody shnijí ještě na polích, protože nejsou dostatečné skladovací kapacity. Peníze, které poskytujeme my, mají smysl. Jsou určité standardy obchodní. Je třeba, aby naše prostředky byly využívány způsobem, který napomůže zemím k rozvoji regionálního obchodu. Stojí za zmínku, že 99 % obchodu je liberalizováno. Zbylé jedno procento jsou zemědělské produkty. Představa, že Evropa je nedobytná pevnost, je mýtus. Kdo je největším konkurentem produktů z rozvojových zemí, nejsou rozvinuté země Severu, ale především Brazílie a Čína, které zaplavují levným zbožím africké a asijské trhy a likvidují tamní konkurenci. Celá filozofie, jak ji staví Česká republika, jak ji prosazujeme na evropských a světových fórech, není stavění proti sobě aid nebo trade, ale aid for trade. Jde o to podporovat instituce, rámce a podmínky pro to, aby mohly do rozvojových zemí přicházet investice, aby tyto země mohly obchodovat a těžit ze světového obchodu

13 Proč pomoc nepomáhá? Mojmír Hampl viceguvernér České národní banky Proč standardní mezistátní rozvojová pomoc viditelně nefunguje? Proč pomoc vlád jiným vládám či nadnárodních institucí vládám nepomáhá? Soukromé podpůrné aktivity jedinců, nadací či obecně prospěšných společností ve vyspělém světě směrem ke světu rozvíjejícímu se nechme protentokrát stranou. V odpovědi na uvedené otázky budu vycházet z prací těch nejinspirativnějších a nejlepších ekonomů, kteří se tématem zabývali. Patří mezi ně mimo jiné i Theodore Schultz, nositel Nobelovy ceny za ekonomii, z modernějších a dnes velmi populárních autorů pak William Easterly a zejména pak klasik oboru rozvojové ekonomie Lord Peter Bauer. Ten, o němž jeho následovníci prohlásili: Čím byl Hayek pro myšlenku socialismu, tím byl Bauer pro myšlenku tzv. rozvojové pomoci. Tvrdá fakta Nejprve některá fakta, vycházející z prací ekonomů Světové banky, která má rozvojovou pomoc jako hlavní náplň své činnosti (mimochodem není zřejmě náhoda, že mnoho pozdějších velmi přesvědčivých kritiků stávajícího konceptu rozvojové pomoci pracovalo dříve ve Světové bance například zmíněný William Easterly). Přepočítáno na ceny roku 2004 bylo nejchudším zemím světa vesměs jde o země subsaharské Afriky od roku 1960 právě do roku 2004 poskytnuto zhruba 650 miliard dolarů rozvojové mezivládní či nadnárodní pomoci. Do této sumy nejsou zahrnuty privátní sbírky, peníze soukromých nadací a podobně. Celková pomoc všem cílovým zemím je ve stejném období odhadována na dva biliony dolarů. Přitom ovšem dle údajů téže Světové banky subsaharská ekonomika za posledních dvacet let nezbohatla, ale naopak zchudla. 25

14 Měřeno v HDP na hlavu v paritě kupní síly některé země subsaharské Afriky tedy příjemci pomoci zchudly. A to výrazně, v některých případech o neuvěřitelných %! Empirická ekonomická literatura ukazuje, že neexistuje žádná prokazatelná vazba mezi velikostí ani pravidelností pomoci vybranému vzorku nejchudších zemí a jejich bohatnutím. A nejen to: v jednom z novějších textů na dané téma (Djankov, Montalvo, Reynal-Querol; dva z nich opět s pracovní zkušeností ze Světové banky) je na empirických datech za 108 recipientských zemí v rozmezí let ukázáno, že nejvýznamnější příjemci zahraniční pomoci vykazují v čase největší zhoršování i u měkkých ukazatelů, jakými jsou fungování demokratických institucí či vymahatelnost práva. Jako by dokonce dlouhodobá mezistátní finanční pomoc ne prospívala, ale škodila. Důvody neúspěchů Proč? Na rizika tohoto způsobu přelévání peněz z jedněch zemí do druhých již před několika desítkami let upozorňoval právě Peter Bauer, tehdy ještě spíše na okraji stojící intelektuál. Muselo být utraceno dalších několik set miliard dolarů z veřejných zdrojů, aby se mnohé jeho úvahy o nefunkčnosti pomoci staly součástí mainstreamové diskuse či byly přímo empiricky potvrzeny a to právě porovnáním již promrhaných prostředků a neexistujících výsledků. Škoda času a peněz. A přitom stačilo se trochu nad Bauerovými teoretickými úvahami zamyslet: 1. Pokud bude tok peněz primárně směřovat od vlád k vládám, pak to bude znamenat též klasická vládní selhání. Vlády umí máloco dobře, proč by uměly zrovna dobře organizovat a cílit rozvojovou pomoc? Budou spíše systematicky ve špatný čas vybírat špatné projekty a špatné příjemce na špatných místech. 2. Rozsáhlá mezistátní pomoc mění chování na straně příjemce. Příjemcem mezivládní pomoci je v cílové zemi opět vláda, v mnoha případech ještě méně kompetentní než vláda darující. Právě to je nakonec jedním z důvodů chudoby dané země. Mezivládní podpora je pak de facto podporou této nekompetentní vlády a na straně příjemce vzniká perverzní motivace získat pomoc nikoli k tvorbě bohatství, ale k dobývání renty, tedy další zahraniční pomoci. Taková pomoc je, jak tvrdí například Richard Posner, stejně malou motivací k tvorbě domácího bohatství, jako jsou z nebe spadlá ložiska ropy. Bauer dokonce jízlivě tvrdí, že mezivládní pomoc se často mění v nezamýšlený přesun peněz od chudých a středněpříjmových lidí v bohatém světě směrem ke královsky bohatým jedincům ve světě rozvojovém. Takováto pomoc může dlouhodobě vytvářet tzv. syndrom závislosti pokud je snazší získat peníze zvenčí, je dobré být chudý nebo alespoň předstírat chudobu, což zajistí více zdrojů. K tomu právě dobře slouží strategie rozdělit si pomoc nahoře a chudé nechat dále chudými, aby statistiky dobře vycházely. Není pak divu, že obhájci mezistátní rozvojové pomoci jako například Mark Sundberg tvrdí a přiznejme, že tato diskuse samozřejmě stále probíhá a je intenzivní -, že důležité pro posouzení toho, komu mezivládní pomoc poskytnout, je schopnost tzv. good governance, neboli dobré schopnosti vládnout na straně příjemce. Jenže vzniká paradox: čím lépe je země schopna se řídit sama, tím méně pomoci zvenčí potřebuje. Čím hůře je schopna se sama řídit, tím méně pomoci jí patří do rukou. To je zásadní bauerovské memento: bez klíčové schopnosti země poradit si sama je jakákoli pomoc buď neúčinná, nebo v tom horším případě dokonce škodlivá. Vysvětlení Samozřejmě se nabízí otázka, proč tedy nadále probíhá tak masové přerozdělování prostředků od daňových poplatníků a tedy jejich vlád ve vyspělém světě směrem k zemím méně vyspělým? Podle mého názoru za to mohou tři fenomény: 1. Rozsáhlé programy zahraniční pomoci slouží primárně k získání politického kapitálu ve vyspělých zemích, nikoli v rozvojových. Politici si tak za cizí peníze kupují přízeň těch, kteří si myslí, že se stavem rozvíjejících se zemí se něco musí dělat, že to tak nesmíme nechat, a že za daný stav stejně nesou základní odpovědnost ti, kteří jsou celoplanetárně bohatší přičemž s každou z těchto úvah by se dala vést zvláštní polemika. 2. Programy pomoci jiným pomáhají odvést pozornost od domácích problémů v samotných vyspělých zemích. Jde o tzv

15 eskapismus: když nejsem schopen zvelebovat dál vlastní zahrádku, musím alespoň mluvit jiným do toho, jak má vypadat zahrádka jejich či společná zahrádka mezinárodní to je vždy jednodušší. 3. Logika mezinárodních institucí. Jejich velmi častým příběhem je, že se slovy klasického ekonomického modelu principál agent změní ze zamýšleného agenta na principála. Vlády zemí světa si jako akcionáři založí nadnárodní instituci/společnost, tj. najmou si manažera, aby pro ně provedl určitou práci. A za nějaký čas se stane, že tento manažer sám začne mít tendenci mluvit akcionářům do toho, jak mají nakládat se svým majetkem, peskovat je a vychovávat. Původní rozdělení rolí se zcela změní. Tato zásadní proměna pouhého agenta v ambiciózního principála se mezinárodním institucím často stává. To vede k tomu, že i programy mezinárodní pomoci tlačí agent kupředu více, než by odpovídalo jeho roli. Proto (ale nejen proto) bude muset být zřejmě utraceno ještě mnoho dalších peněz z veřejných zdrojů, než bude zřejmější, že na mnoha aspektech stávajících modelů mezivládní či mezistátní pomoci je něco vadného. Hampl, M.: Bída mezinárodního přerozdělování: Newsletter CEP, říjen 2005, s Posner, R.: Should the United States Provide Foreign Aid?, mimeo, Schultz, T.: Economic Growth and Agriculture: New York, Mc Graw- Hill Sundberg M., Gelb A.: Making Aid Work: the end of the cold war and progress toward a new aid architecture should make aid more effective. Findings, The World Bank, September Literatura: Bauer, P. T.: Dissent on Development: Cambridge, Massachusetts, Harvard University Press Bauer, P. T.: Equality, the Third World, and Economic Delusion: Cambridge, Massachusetts, Harvard University Press Bauer, P. T.: Population Growth, Disaster or Blessing? The Independent Review, Summer 1998, s Bourguignon, F., Sundberg, M.: Aid Can Work: Finance & Development. A Quarterly Magazine of the IMF, Vol. 44(1), Djankov, S., Montalvo, J. G., Reynal-Querol, M.: The Curse of Aid. Economics Working Papers, Universita Pompeu Fabra, No. 870, Easterly, W.: The White Mans Burden: Why the West s Efforts to Aid the Rest Have Done So Much Ill and So Little Good: New York, Penguin Press Easterly, W.: Can foreign aid buy growth? Journal of Economic Perspectives 17 (2003), č. 3, s

16 B. Doplňkové texty

17 Západ a rozvojový svět* Václav Klaus Děkuji za velmi výjimečnou příležitost oslovit toto vážené publikum. Můj první projev v Indii to není. Na jaře roku 1999 jsem na Vysoké škole ekonomické v Dillí (viz 1) hovořil o Rodících se trzích a jejich současných problémech a ve Federaci indických obchodních komor o České ekonomice a deseti letech její přeměny. První projev odrážel skutečnost, že konec devadesátých let s sebou přinesl nepopiratelnou ztrátu více či méně obecné shody počátku devadesátých let jak ohledně transformační strategie, tak ohledně interpretace transformačních výsledků. Snažil jsem se obhajovat své názory na transformaci, založené na mém Desateru systémové reformy z roku 1993 (viz 2) a varoval jsem, že bychom se neměli stát obětí úsilí velmi šikovně zorganizované skupiny mezinárodních poradců, investičních bankéřů, mocných auditorů a byrokratů mezinárodních finančních organizací. Ti vytvořili velmi úspěšnou nátlakovou skupinu, která hledá co největší vlastní výhody (str. 58) a které o úspěch jednotlivých zemí nejde. Ve druhém projevu jsem se pokoušel vysvětlit důvody tehdy po asijské krizi viditelné enormní zranitelnosti nových tržních ekonomik. Nemohl jsem přijmout argumenty, že bylo možné ex-ante vytvořit krásný nový svět dokonalých trhů a dokonalých států a že politici měli být schopni ve svých demokratických, pluralistických a otevřených společnostech zajistit optimální posloupnost reformních opatření. Nemyslím si, že bych měl tyto své názory po šesti letech opravovat. Tentokrát bych však rád věnoval větší pozornost vnějším aspektům problému rozvojových zemí a západním (nebo snad severním) postojům k tomuto problému. *) Projev v Liberty Institute, New Delhi, Indie, 8. listopadu Z angličtiny přeložil Jiří Brodský. Vyšlo v Newsletteru CEP č. 1/2006, s

18 Evropská zahleděnost Musím přiznat, že my, kdo žijeme v Evropě, jsme v těchto dnech zaneprázdněni především sami sebou a problémy naší Komfortgesellschaft, a proto se málo věnujeme problémům zbytku světa, včetně problémů ekonomicky méně rozvinutých, někdy přímo zaostalých zemí. Pěkné, uhlazené, starostlivě se tvářící projevy politiků, holedbajících se svým moralismem, jsou sice dnes a denně pronášeny, obzvlášť u příležitosti okázalých summitů, ale to je asi tak všechno. Neexistuje žádná návaznost, žádná skutečná pomoc. Není to náhodou. Evropané byli svými politiky (a jejich akademickými souputníky) přesvědčeni, že si zaslouží stále větší prosperitu a blahobyt, a to nezávisle na své současné ekonomické výkonnosti. Začne-li konkurence z jiných zemí a kontinentů ohrožovat jejich nepříliš rychle rostoucí a nepříliš výkonné ekonomiky, jsou připraveni konkurenci přicházející ze zahraničí zablokovat a jsou ochotni začít vytvářet chráněnou ekonomiku tentokrát nikoliv na národní, ale na nadnárodní, pan-evropské úrovni. Při všem řečnění o globalizaci je jejich dominantním cílem ochrana domácích zájmů. Evropská zaneprázdněnost Evropou souvisí s faktem, že Evropané byli a jsou přesvědčováni, že éra národních států skončila, a že kvůli všudypřítomným externalitám a uměle vytvářené představě o významu a nevyhnutelnosti celokontinentálních veřejných statků, musí být Evropa sjednocená a tedy organizovaná, budovaná, kontrolovaná a regulovaná shora. Nevyhnutelně to vede k supranacionalismu a evropeismu a ve svém důsledku k novým problémům, zejména k nás všechny frustrujícímu evropskému demokratickému deficitu. Snahy zbavit se tohoto deficitu jsou doprovázeny sice neustálými, ale špatně pojatými reformami stávajícího institucionálního uspořádání, které problémy ještě prohlubují. To je náš vlastní problém a nemám v úmyslu zatěžovat vás svými názory, jak ho případně překonat. Tento problém má ale i velmi nepříznivý dopad na celou řadu politik evropských (nebo západních) zemí, včetně jejich politiky vůči zemím rozvojovým. Domácí úloha Aby to nebylo špatně pochopeno, rád bych zdůraznil své přesvědčení, že překonat hospodářskou zaostalost je domácí úlohou. Systémové řešení nelze importovat, nelze ho zajistit projevy na mezinárodních konferencích, nelze ho dodat jako zahraniční investici. Některé země toto chápou. Jsem přesvědčen a vidím to zde kolem sebe, že Indie patří mezi tyto země. I když zdůrazňuji domácí úlohu, vím, že je vnější stránka ekonomického rozvoje velmi významná. Jaké je mé hlavní poselství? Rozvojové země potřebují ve zbytku světa otevřené trhy, nikoliv trhy chráněné a ochraňované; potřebují pouze minimální sociální, pracovní, environmentální, bezpečnostní, hygienické a jiné standardy, které odpovídají jejich vlastní hospodářské úrovni, nikoliv standardy, které jsou na ně racionálně či neracionálně uvaleny zvenčí; potřebují obchod, nikoliv pomoc. Zdá se mi ale, že vyspělé země Evropy a Ameriky nabízejí pravý opak toho, co rozvojové země potřebují. My klasičtí liberálové máme k dispozici spoustu teoretických argumentů týkajících se těchto otázek a nemyslím si, že je nutné je zde teď opakovat. Moje argumenty by nebyly originální a jsem si jist, že je znáte. Máme však něco jiného než jen teorii. Máme jedinečnou a nezapomenutelnou zkušenost s přeměnou naší země za šestnáct let po pádu komunismu, máme zkušenost s naší transformací od totality a centrálního plánování ke svobodě, parlamentní demokracii a tržní ekonomice. Mezi naše hlavní poznatky patří následující. Zahraniční pomoc nestojí za řeč Zahraniční pomoc má jen marginální význam a prakticky nestojí za řeč. Za prvé, rozsah této pomoci je většinou velmi malý. V našem případě v případě středoevropské, ex-komunistické země s jedním z nejvyšších HDP na hlavu zahraniční pomoc téměř neexistovala. Pro mě to překvapením nebylo. Mezi rétorikou o zahraniční pomoci a realitou zahraniční pomoci je hluboká mezera. Nedomnívám se, že se to někdy může změnit. V zájmu lobbistů zahraniční pomoci (což je specifická skupina, hledající své vlastní výhody) je to, aby tato mezera byla co největší

19 Za druhé, forma a struktura zahraniční pomoci když už nastane je většinou špatná. Je založena na zájmech nabídkové strany, což znamená na zájmech donátorů, nikoliv na poptávkové straně, na potřebách těch, kteří mají pomoc dostat a využít ji. Zájmy donátorů, skryté v jejich misionářské, moralistní progresivistické rétorice, jsou velmi povrchní a sobecké. V důsledku toho je strašně moc zahraniční pomoci promarněno. Je tomu v případě materiální i finanční pomoci, i takzvaného consultingu. Nemohu odolat tomu, abych teď nezopakoval svou patnáct let starou, často citovanou odpověď na pokusy představitelů Světové banky přinutit mě coby ministra financí abych přijal pro Českou republiku úvěr na financování technické pomoci. Odpověděl jsem tenkrát, že nehodlám platit tvrdé peníze za měkké rady. To platí stále. Za třetí, pomoc není nikdy zadarmo. Vypadá na první pohled dobře, ale v celku je velmi drahá a i subvencované půjčky se ukáží jako nepříliš subvencované. Instituce, které půjčují, mají byrokratické důvody k tomu, aby půjčovaly. Nejsou připraveny pasivně přihlížet reformám jednotlivých zemí a riskovat, že bude odhalena jejich bezvýznamnost. My jsme půjček Světové banky a EBRD kvůli jejich skutečným podmínkám prakticky nevyužili. Kombinací nenulových úrokových sazeb a dodatečných požadavků na zajištění státních garancí nás nijak nezaujaly. Stejný problém je s kofinancováním, které je v současnosti tak populární v EU. Lék svobodného obchodu Svobodný obchod je naprosto zásadní a jakákoliv další opatření, včetně obchodu férového, jsou chybná. Férový obchod (fair trade) znamená protekcionismus v přestrojení. Kdo by měl definovat, co je férové? Mýtem je, že politici a byrokraté jsou lepší než trhy. Jako politik a byrokrat musím říci, že si s pravidly obchodu nechci zahrávat. Svobodný obchod by byl nejlepší pomocí, ale téměř neexistuje. I když je svět dnes pravděpodobně svobodnější než v minulosti, nové sofistikované formy protekcionismu nejsou o nic méně nebezpečné než ty staré. Z vlastní zkušenosti víme, že cla jsou ve skutečnosti menším problémem než různé explicitní či implicitní kvóty. Víme i to, že implicitní kvóty jsou nebezpečnější, hůře překonatelné a méně opravitelné mezinárodními smlouvami než kvóty explicitní. Ještě významnější jsou exportní dotace vyspělých zemí, protože rozvojové země nemají finanční prostředky učinit totéž. Obchodní bariéry vytvářejí mnoho dalších problémů, včetně masové migrace. Je dobře známo, že obchod a migrace jsou substituty. Migrace je výsledkem protekcionismu a nejrůznějších dalších bariér omezujících obchod. Další podstatné omezení různých ekonomických aktivit představuje zavádění tzv. mezinárodních standardů. Jejich základním smyslem je omezit vstup na trh a omezit konkurenci. Nechci říci, že všechny standardy jsou špatné, ale dobré standardy by musely splňovat dva předpoklady: standardy by měly být zaváděny na smluvním základě mezi těmi, kteří nabízejí a poptávají dotyčné zboží; standardy by měly být, eventuálně, zaváděny domácími politiky a zákonodárci, nikoliv mezinárodními organizacemi, ať už jsou to organizace obecně politické nebo organizace se specifickými zájmy (komory, asociace, různé typy mezinárodních nevládních organizací). Pod vábničkou jejich volání po pokroku, spolucítění, zmenšování rizik a univerzalitě obvykle najdeme velmi specifickou politickou a ekonomickou agendu vlivných skupin různých progresivních aktivistů, poradců, konzultantů, atd. Není pochyb o tom, že standardy by měly být buď smluvní, nebo by měly odrážet úroveň ekonomického rozvoje. Tyto standardy jsou dobrým příkladem luxusního zboží. Poptávka po nich roste vzhledem k příjmům více než proporcionálně. Pro rozvojové země jsou však tyto standardy často příliš nákladné, ne-li nezaplatitelné. Abych to shrnul, vnější stránka ekonomického rozvoje je velmi významná. Obávám se, že to dočasně vyspělý svět málo vnímá

20 Literatura: 1. Přednáška byla publikována v knize On the Road to Democracy: The Czech Republic from Communism to Free Society, National Center for Policy Analysis, Dallas 2005, s Text byl mnohokrát publikován, viz například The Rebirth of Liberty in the Heart of Europe, CATO Institute, Washington, D.C., 1997, s. 43. K otázkám solidarity, diskriminace a viny Dušan Tříska FSP/CDF V návaznosti na seminář Aid or Trade se možná bude hodit připomenout článek Klaus, Tříska (2007) a jeho záměr porovnat: a) transfery mezi subjekty žijícími ve stejné době, tj. současníky (hlavní téma zmíněného semináře); b) transfery mezi subjekty, které vůči sobě vystupují jako předchůdci a následníci (centrální otázka předmětného článku). Východiskem při tom může být, že přinejmenším od dob Petera Bauera (i v tomto sborníku hojně citovaného např. Bauer 1957) lze odpovědi na témata sub a) považovat za pevnou součást ekonomického mainstreamu, tj. kanonizovanou kapitolu ekonomické teorie. Pozorujeme-li tedy, že vlády či tzv. ne-vládní agentury tyto notoricky známé až banální poznatky zhusta ignorují, nejde již o otázku čistě ekonomickou, ale spíš politologickou, tj. otázku pro tzv. teorii hospodářské politiky. Poněkud jinak je tomu v případě transferů sub b) a citovaný článek je do značné míry úvahou o možnosti přenést uvedené kanonizované teze do oblasti inter-temporálních, resp. mezi-generačních společenských vztahů. Pro tyto účely ovšem citovaní autoři potřebovali podrobit kritické analýze pojmy z názvu tohoto textu a právě toto jejich metodologické úsilí je tím, co citovaný článek spojuje se seminářem Aid or Trade. Kolektivní rozhodování Pojmy nespravedlnost a diskriminace reprezentují vzájemné postavení členů nějaké organizace. Pro vyšší přehlednost bývá obvyklé analýzu omezit na dva její členy X a Y a soustředit se na asymetrii jejich rozhodovacích sil, tj. vzájemně odlišnou schopnost ve svůj prospěch ovlivnit výsledné (kolektivní) rozhodnutí organizace

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

Mezinárodní finance a rozvoj Vladan Hodulák Osnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven? Měnový finanční systém Měnový systém soubor vztahů národních

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

TRANSFORMACE EKONOMIKY

TRANSFORMACE EKONOMIKY TRANSFORMACE EKONOMIKY VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_15 Sada: Ekonomie Téma: Transformace ekonomiky po 1989 Autor: Mgr. Pavel Peňáz Předmět: Základy společenských věd Ročník: 3. ročník Využití: Prezentace určená

Více

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy 8 NEZAMĚSTNANOST 8.1 Klíčové pojmy Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je definováno jako suma zaměstnaných a nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti je definovaná jako procento ekonomicky aktivního obyvatelstva,

Více

Potenciál úspor energie v budovách Širší souvislosti

Potenciál úspor energie v budovách Širší souvislosti Potenciál úspor energie v budovách Širší souvislosti Luděk Niedermayer Srpen 2013 1. Energie a národní hospodářství 2. Rekonstrukce budov a ekonomika 3. Rekonstrukce budov a občané 4. Efektivní programy

Více

Potraviny v širších souvislostech

Potraviny v širších souvislostech Potraviny v širších souvislostech Ostrava, 6.11. 2012 Blanka Křivánková, Glopolis krivankova@glopolis.org 1 Svět -7 miliard obyvatel ČR 10,3 mil. Dnešní kontext V roce 2009 trpěla hladem více než miliarda

Více

BEYOND ECONOMIC GROWTH.

BEYOND ECONOMIC GROWTH. 1 Světová banka nabízí ke studiu zajímavou publikaci BEYOND ECONOMIC GROWTH. Zde je příklad, jak já využívám tohoto zdroje pro studium a poznání služeb v hodinách zeměpisu. Tabulky, mimochodem značného

Více

SEMINÁŘ VII. Zákon jedné ceny, parita kupní síly a teorie kurzu. 1. Zákon jedné ceny a parita kupní síly

SEMINÁŘ VII. Zákon jedné ceny, parita kupní síly a teorie kurzu. 1. Zákon jedné ceny a parita kupní síly SEMINÁŘ VII. Zákon jedné ceny, parita kupní síly a teorie kurzu 1. Zákon jedné ceny a parita kupní síly 1) Vysvětlete logiku zákona jedné ceny a parity kupní síly. Jak by měla vypadat prezentovaná tabulka

Více

Obsah ODDÍL I TEORIE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU 3

Obsah ODDÍL I TEORIE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU 3 ODDÍL I TEORIE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU 3 v 1 Čistá teorie obchodu 5 1.1 Charakteristika mezinárodního obchodu 5 1.2 Vývoj teorie mezinárodního obchodu do 18. století 8 1.2.1 Merkantilismus 8 1.2.2 Kameralistika

Více

Název: Rozvojové problémy

Název: Rozvojové problémy Název: Rozvojové problémy Autor: Mgr. Petra Šípková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Zeměpis a jeho aplikace Ročník: 3. (1. ročník vyššího gymnázia)

Více

Kapitálový trh (finanční trh)

Kapitálový trh (finanční trh) Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 9 Kapitálový trh (finanční trh) Obsah 1. Podstata kapitálového trhu 2. Volba mezi současnou a budoucí

Více

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman Základy ekonomie II Zdroj Robert Holman Omezování konkurence Omezování konkurence je způsobeno překážkami vstupu na trh. Intenzita konkurence nezávisí na počtu existujících konkurentů, ale také na počtu

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

11. Přednáška Světová banka, mezinárodní finanční instituce

11. Přednáška Světová banka, mezinárodní finanční instituce 11. Přednáška Světová banka, mezinárodní finanční instituce Světová banka (SB) = World Bank (WB) = Mezinárodní banka pro rekonstrukci a rozvoj = International Bank for Reconstruction and Development (IBRD)

Více

L 77/44 CS Úřední věstník Evropské unie 15.3.2014

L 77/44 CS Úřední věstník Evropské unie 15.3.2014 L 77/44 CS Úřední věstník Evropské unie 15.3.2014 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 233/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci na období 2014

Více

1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva

1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva 1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva Kvízové otázky: 1. Která země na světě má největší podíl imigrantů ve své populaci? 2. Která země na světě má největší podíl emigrantů ve své populaci? 3. Která

Více

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Ing. Jiří Paroubek Charakteristika současné etapy ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

Sociální ekonomika jako součást alternativních směrů. Kurz Sociální ekonomie, KSP FF UK, 2013/2014 PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D.

Sociální ekonomika jako součást alternativních směrů. Kurz Sociální ekonomie, KSP FF UK, 2013/2014 PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. Sociální ekonomika jako součást alternativních směrů Kurz Sociální ekonomie, KSP FF UK, 2013/2014 PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. (Neo) liberalismus Neo-liberalismus jako součást ekonomie hlavního proudu

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství nejen 1. díl Obecná ekonomie Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Nakladatelství a vydavatelství R Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz TEMATICKÉ ROZDĚLENÍ DÍLŮ KNIHY EKONOMIE NEJEN K MATURITĚ

Více

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha, veřejný dluh Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha = stav nesouladu mezi rozpočtovými příjmy a výdaji P = V P > V P < V Krátkodobá: nesoulad v jednom rozpočtovém

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Konference 25 let kapitalismu v České republice Žofín, 15. listopadu 214 Vladimír Tomšík Česká národní banka Stav ekonomiky na počátku transformace Země

Více

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Reforma rozpočtu EU Eurocentrum Praha 30. října 2008 Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Obsah 1. Současná struktura rozpočtu EU 2. Rozhodnutí o revizi 3. Veřejná debata 4. Revize

Více

Konference Asociace energetických manažerů

Konference Asociace energetických manažerů Konference Asociace energetických manažerů Pohled ekonomické teorie na vývoj cen energetických surovin (aneb Vliv financí na ceny energetických surovin ) Vladimír Tomšík Česká národní banka 1. března 2011

Více

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA Bc. Radek Feix OBSAH obecná charakteristika Moldavské republiky problémové faktory brzdící rozvoj státu hlavní rozvojoví partneři

Více

B104MFS Marketing finančních služeb

B104MFS Marketing finančních služeb B104MFS Marketing finančních služeb - vyučující předmětu - osnova předmětu/is BIVŠ - ukončení předmětu Václav Kupec Předmět - představení předmětu Holistická koncepce marketingu je dynamická koncepce opírající

Více

ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM

ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM Žádný člověk není ostrovem, nikdo není sám pro sebe... www.spolecenskaodpovednostfirem.cz IMPLEMENTACE VZDĚLÁVÁNÍ O asociaci

Více

Témata. k ústní maturitní zkoušce. Ekonomika a Podnikání. Školní rok: 2014/2015. Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková

Témata. k ústní maturitní zkoušce. Ekonomika a Podnikání. Školní rok: 2014/2015. Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková Témata k ústní maturitní zkoušce Obor vzdělání: Předmět: Agropodnikání Ekonomika a Podnikání Školní rok: 2014/2015 Třída: AT4 Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková Projednáno předmětovou komisí dne: 13.2.

Více

SWOT ANALÝZA. Příloha č. 2, Pracovní list č. 1 SWOT analýza 28.4.2014. SWOT analýza - obsah. SWOT analýza. 1. Základní informace a princip metody

SWOT ANALÝZA. Příloha č. 2, Pracovní list č. 1 SWOT analýza 28.4.2014. SWOT analýza - obsah. SWOT analýza. 1. Základní informace a princip metody SWOT ANALÝZA 1 SWOT analýza - obsah 1. Základní informace a princip metody 2. Vnější a vnitřní faktory 3. Užitečné tipy a příklady z praxe 2 SWOT analýza I. ZÁKLADNÍ INFORMACE A PRINCIP METODY 3 1 SWOT

Více

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PODROBNÝ OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO LETNÍ SEMESTR 2012/13 PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: DOC. ING. ZDENĚK CHYTIL, CSC. 1. PŘEDNÁŠKA - 21. 2. a 22. 2. 2013 Úvod charakteristika kurzu, požadavky,

Více

Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství

Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Životní prostředí 0 + 2 přednášky, zkouška Doc.Ing. Josef Krása, Ph.D. Doc. Ing. Dr. Tomáš Dostál Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství http://storm.fsv.cvut.cz

Více

Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu,

Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu, 22. prosince 2014 Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu, podle které i přes deficit 80 miliard v roce 2014 a deficit 100 miliard plánovaný

Více

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice MUDr. Tomáš Julínek DNEŠNÍ PROGRAM Důvody pro změnu Návrh nového systému Postup realizace nového systému 1 NUTNOST ZMĚNY Krize institucí v

Více

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce,

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, 1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, druhy práce, pojem pracovní síla Výroba, výrobní faktory,

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 1. Firmy působí: a) na trhu výrobních faktorů b) na trhu statků a služeb c) na žádném z těchto trhů d) na obou těchto trzích Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 2. Firma na trhu statků a služeb

Více

Kapitola 13 ZAHRANIČNÍ OBCHOD A OBCHODNÍ POLITIKA

Kapitola 13 ZAHRANIČNÍ OBCHOD A OBCHODNÍ POLITIKA Kapitola 13 ZAHRANIČNÍ OBCHOD A OBCHODNÍ POLITIKA Teorie mezinárodního obchodu: podstata mezinárodního obchodu jednotlivé země mají rozdílné náklady na výrobu zboží možnost specializace na určité zboží,

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 13. Lekce Evropská integrace, světový a evropský měnový systém

Více

Maturitní témata EKONOMIKA

Maturitní témata EKONOMIKA Maturitní témata EKONOMIKA Školní rok 2014/2015 1. Ekonomie jako věda - význam ekonomického vzdělání - vztah ekonomiky a politiky - makroekonomie - mikroekonomie - zákon vzácnosti - hospodaření - efektivnost

Více

12. Mezinárodní aspekty veřejných financí. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

12. Mezinárodní aspekty veřejných financí. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 12. Mezinárodní aspekty veřejných financí Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 12.1 Charakteristika mezinárodních veřejných financí peněžní vztahy vznikající při získávání, rozdělování, přerozdělování a užití

Více

Komentář portfoliomanažera k 1.10.2011 Fond korporátních dluhopisů během srpna a září zaznamenal pokles 5,8% a od počátku roku je -2,4%.

Komentář portfoliomanažera k 1.10.2011 Fond korporátních dluhopisů během srpna a září zaznamenal pokles 5,8% a od počátku roku je -2,4%. Fond korporátních dluhopisů ČP INVEST Komentář portfoliomanažera k 1.10.2011 Fond korporátních dluhopisů během srpna a září zaznamenal pokles 5,8% a od počátku roku je -2,4%. Důvodem poklesu FKD je zejména

Více

Seminární práce z ekonomie a managementu

Seminární práce z ekonomie a managementu 1 Seminární práce z ekonomie a managementu Banky a její lidé za oponou Daniel Vorel 2008 2 Poslední věc, kterou by si lidé za oponou přáli je uvědomělá, informovaná veřejnost, schopna kritického myšlení.

Více

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 27 A V DALŠÍCH LETECH Mirek Topolánek předseda vlády ČR Stav veřejných financí vládní deficit Trvale deficitní hospodaření -1-2 -3 % HDP -4-5 -6-7 -8 Saldo vládního sektoru

Více

po modré společně Společně Plus pro ekonomiku a podnikání

po modré společně Společně Plus pro ekonomiku a podnikání po modré společně Společně Plus pro ekonomiku a podnikání Společně Plus pro ekonomiku a podnikání Ing. Vlastimil Tlustý, stínový ministr financí Není náhoda, že nejrychleji rostoucími ekonomikami v Evropě

Více

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ 19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ Studentská komora Rady vysokých škol (SK RVŠ) je vrcholnou reprezentací studentů veřejných,

Více

Globální rizika. Neočekávané události, které mohou negativně ovlivnit státy a jejich ekonomiky v dalších 10 letech

Globální rizika. Neočekávané události, které mohou negativně ovlivnit státy a jejich ekonomiky v dalších 10 letech Globální rizika Neočekávané události, které mohou negativně ovlivnit státy a jejich ekonomiky v dalších 10 letech Global Risk Report ročenka analyzující globální rizika vydává Světové ekonomické fórum

Více

Chaloupková Štěpánka. Čížek Radek

Chaloupková Štěpánka. Čížek Radek Chaloupková Štěpánka Čížek Radek * 27. května 1931, Chicago, Illinois, USA V současnosti je považován za jednoho ze špičkových a nejznámějších autorit v oboru marketingu Spolupracoval s celou řadou úspěšných

Více

DLUHY, ÚVĚROVÉ REGISTRY A FINANČNÍ STABILITA

DLUHY, ÚVĚROVÉ REGISTRY A FINANČNÍ STABILITA DLUHY, ÚVĚROVÉ REGISTRY A FINANČNÍ STABILITA Jan Frait ředitel samostatného odboru finanční stability Prezentace pro konferenci uspořádanou sdružením SOLUS Praha 19. června 2014 Názory obsažené v této

Více

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení Téma cvičení Makroekonomie I Nominální a reálná úroková míra Otevřená ekonomika Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Nominální a reálná úroková míra Zahrnutí míry inflace v rámci peněžního trhu

Více

Energetická bezpečnost ekonomickým pohledem

Energetická bezpečnost ekonomickým pohledem Energetická bezpečnost ekonomickým pohledem Vladimír Tomšík 28. ledna 2009 Obsah prezentace Fakta o spotřebě energie Dovozní závislost a zahraniční obchod s energiemi v ČR Těžba domácích surovin Diverzifikace

Více

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo

Více

RÁMCOVÁ DOHODA MEZI EVROPSKOU UNIÍ A JEJÍMI ČLENSKÝMI STÁTY NA JEDNÉ STRANĚ A KOREJSKOU REPUBLIKOU NA STRANĚ DRUHÉ

RÁMCOVÁ DOHODA MEZI EVROPSKOU UNIÍ A JEJÍMI ČLENSKÝMI STÁTY NA JEDNÉ STRANĚ A KOREJSKOU REPUBLIKOU NA STRANĚ DRUHÉ RÁMCOVÁ DOHODA MEZI EVROPSKOU UNIÍ A JEJÍMI ČLENSKÝMI STÁTY NA JEDNÉ STRANĚ A KOREJSKOU REPUBLIKOU NA STRANĚ DRUHÉ EVROPSKÁ UNIE, dále jen Unie, a BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ, BULHARSKÁ REPUBLIKA, ČESKÁ REPUBLIKA,

Více

Zpracoval: Petr Mach, leden 2009 (tel. 603228753, mach@cepin.cz)

Zpracoval: Petr Mach, leden 2009 (tel. 603228753, mach@cepin.cz) Zpráva o činnosti a hospodaření CEPu v roce 2008 1 VÝROČNÍ ZPRÁVA 2008 Centrum pro ekonomiku a politiku (CEP) je občanské sdružení založené v roce 1998. Cílem CEPu je šíření a podpora idejí svobodné společnosti

Více

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Ing.Vlasáková 1 Zboží je statek nebo služba určená ke

Více

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Irska na rok 2015

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Irska na rok 2015 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 13.5.2015 COM(2015) 258 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Irska na rok 2015 a stanovisko Rady k programu stability Irska z roku 2015 CS CS

Více

Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období.

Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období. Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období. Analýza trhu je klíčovým faktorem budoucího úspěchu

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MIKROEKONOMIE MIKROEKONOMICKÁ POLITIKA STÁTU, TRŽNÍ SLEHÁNÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl

Více

Zrádné detaily penzijní reformy

Zrádné detaily penzijní reformy Zrádné detaily penzijní reformy O co jde v druhém pilíři Pavel Kohout Proč nestačí průběžný systém? Průběžné systémy byly zavedeny po II. světové válce ve všech vyspělých zemích Před válkou existovaly

Více

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b. Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede

Více

Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR

Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Charakteristika současné etapy - ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

Aplikovaná ekologie. Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Fakulta stavební. Tomáš DOSTÁL, doc.ing.dr. ČVUT v Praze. B602 dostal@fsv.cvut.

Aplikovaná ekologie. Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Fakulta stavební. Tomáš DOSTÁL, doc.ing.dr. ČVUT v Praze. B602 dostal@fsv.cvut. Aplikovaná ekologie Úvod širší vztahy inženýrství životního prostředí, Tomáš DOSTÁL, doc.ing.dr. B602 dostal@fsv.cvut.cz Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Fakulta stavební ČVUT v Praze Harmonogram

Více

prof. Michal Mejstřík Financování mezinárodního obchodu Přístup k financím české i evropské zdroje a mezinárodní spolupráce firem

prof. Michal Mejstřík Financování mezinárodního obchodu Přístup k financím české i evropské zdroje a mezinárodní spolupráce firem prof. Michal Mejstřík Financování mezinárodního obchodu Přístup k financím české i evropské zdroje a mezinárodní spolupráce firem Konference konaná v hotelu DAP dne 4. 11. 2014 O ICC ICC - International

Více

EKONOMIKA. Průvodce pro učitele

EKONOMIKA. Průvodce pro učitele EKONOMIKA ISBN 978-80-7358-2050 - 9 788073 582050 PRO STŘEDNÍ ŠKOLY Průvodce pro učitele ÚVOD Upozorňujeme vás, že kopírování a rozšiřování kopií této knihy nebo jejích částí (a to i pro vzdělávací účely)

Více

1. MANAGEMENT. Pojem management zahrnuje tedy tyto obsahové roviny:

1. MANAGEMENT. Pojem management zahrnuje tedy tyto obsahové roviny: 1. MANAGEMENT - činnost bez které se neobejde žádný větší organizační celek - věda i umění zároveň - nutnost řízení také v armádě, na univerzitách v umění i jinde. Potřeba řídit se objevuje už se vznikem

Více

ský ČNB Miroslav Singer viceguvernér, V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009

ský ČNB Miroslav Singer viceguvernér, V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009 Aktuáln lní hospodářský ský vývoj v ČR R očima o ČNB Miroslav Singer viceguvernér, r, Česká národní banka V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009 Krize ve světě Příčiny krize: dlouhodobý souběh

Více

PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2. Národní vzdělávací fond

PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2. Národní vzdělávací fond PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2 1 A. Specifika podnikání 1. Východiska a cíle podpory vláda systematicky podporuje podnikání předpoklady a schopnosti MSP pro podporu - zmírňovat negativní důsledky

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

ANALÝZA Kukuřice - LONG Co vše se letos může změnit u kukuřice?

ANALÝZA Kukuřice - LONG Co vše se letos může změnit u kukuřice? ANALÝZA Kukuřice - LONG Co vše se letos může změnit u kukuřice? Eva Mahdalová cz.linkedin.com/in/evamahdal/cs mahdalova@colosseum.cz 30. 04. 2015 Shrnutí Kukuřice je nejvýznamnější součástí světového obchodu

Více

9851/14 ESPACE 46 COMPET 277 IND 160 TRANS 274 RECH 190

9851/14 ESPACE 46 COMPET 277 IND 160 TRANS 274 RECH 190 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 27. května 2014 (OR. en) 10289/14 ESPACE 50 COMPET 305 IND 172 TRANS 288 RECH 204 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Rada Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Delegace 9851/14

Více

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací MIKROEKNOMIKA I Základy teorie a typologie neziskových organizací Opodstatnění existence neziskových organizací 1) Opodstatnění svobody sdružování Brzdy svobody sdružování Charita a filantropie Kořeny

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

Vliv globální krize a problémů uvnitř eurozóny na cestu České republiky k euru

Vliv globální krize a problémů uvnitř eurozóny na cestu České republiky k euru Vliv globální krize a problémů uvnitř eurozóny na cestu České republiky k euru PhDr. Jiří Malý, Ph.D. ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Společná evropská

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Trh = místo, kde se střetává nabídka s poptávkou Tržní mechanismus = zajišťuje spojení výrobce a spotřebitele, má dvě strany: 1. nabídka, 2. poptávka. Znaky tržního mechanismu: - výrobky

Více

Význam a možnosti zemědělského pojištění při snižování rizik v zemědělství

Význam a možnosti zemědělského pojištění při snižování rizik v zemědělství Význam a možnosti zemědělského pojištění při snižování rizik v zemědělství Jindřich Špička Alice Picková Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky Role zemědělského pojištění v risk managementu zdroj: Swiss

Více

CZBR CHAM NEWSLETTER HLAVNÍ EKONOMICKÉ A POLITICKÉ ZPRÁVY Z BRAZÍLIE 25.-29.10.2010

CZBR CHAM NEWSLETTER HLAVNÍ EKONOMICKÉ A POLITICKÉ ZPRÁVY Z BRAZÍLIE 25.-29.10.2010 CZBR CHAM NEWSLETTER HLAVNÍ EKONOMICKÉ A POLITICKÉ ZPRÁVY Z BRAZÍLIE 25.-29.10.2010 Rezervace v hotelech v Rio de Janeiro na Nový rok už jsou ve výši 85% kapacity Rezervace v hotelech v Riu na Silvestra

Více

Reforma systému zdravotnictví v rámci strukturálních reforem veřejných financí. Euro Forum 21.6.2004

Reforma systému zdravotnictví v rámci strukturálních reforem veřejných financí. Euro Forum 21.6.2004 Reforma systému zdravotnictví v rámci strukturálních reforem veřejných financí Euro Forum 21.6.2004 Osnova příspěvku Reforma veřejných rozpočtů 2 fáze Veřejné zdravotní pojištění v rámci veřejných financí

Více

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Inflace Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Co je to inflace? Inflace není v původním význam růst cen. Inflace je

Více

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích.

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. Inflace Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. V růstovém tvaru m s = + = m s - = míra inflace, m s = tempo růstu (nominální)

Více

KOMORA SOCIÁLNÍCH PODNIKŮ

KOMORA SOCIÁLNÍCH PODNIKŮ SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST KOMERČNÍ SFÉRY Ing. Milan Venclík, MBA SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÁ FIRMA Společenská odpovědnost firem (Corporate SocialResponsibility CSR) se stala fenoménem současné doby. Přestože

Více

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor?

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Miroslav Scheinost Institut pro kriminologii a sociální prevenci Praha 4. olomoucká sociologická podzimní konference Olomouc, FF UP 23. 24. října 2014 Korupce

Více

EVROPA A GLOBALIZACE

EVROPA A GLOBALIZACE EVROPA A GLOBALIZACE 2011 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Evropa a globalizace V této kapitole se dozvíte: Kdy vznikla globalizace. Proč se 80. léta 20. století nazývají jako turbulentní. Jak moc jsou média

Více

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich

Více

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční

Více

První tisková konference Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky

První tisková konference Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky První tisková konference Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky ŽENEVA, Palác národů, 21. července 2005 (Informační služba OSN) - Následující text obsahuje hlavní informace z dnešní tiskové konference Antónia

Více

Energetické cíle ČR v evropském

Energetické cíle ČR v evropském kontextu kontextu 1 Vrcholové strategické cíle ASEK Energetická bezpečnost Bezpečnost dodávek energie Odolnost proti poruchám Konkurenceschopnost Bezpečnost Konkurenceschopné ceny pro průmysl Sociální

Více

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Základy ekonomie Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba

Více

Manažerská ekonomika

Manažerská ekonomika MANAŽERSKÁ EKONOMIKA (zkouška č. 4) Cíl předmětu Pochopit principy ekonomického stylu myšlení a seznámit se s příklady jeho aplikace v ekonomických analýzách profesního účetního. Porozumět fungování ekonomiky

Více

Evropské ceny za správnou praxi

Evropské ceny za správnou praxi Bezpečnost a ochrana zdraví při práci je věcí každého z nás. Cenná pro Vás. Přínosná pro firmu. Zdravé pracoviště Partnerství při prevenci rizik www.healthy-workplaces.eu VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ NOMINACÍ Evropské

Více

RÁMCOVÁ DOHODA MEZI EVROPSKOU UNIÍ A JEJÍMI ČLENSKÝMI STÁTY NA JEDNÉ STRANĚ A KOREJSKOU REPUBLIKOU NA STRANĚ DRUHÉ

RÁMCOVÁ DOHODA MEZI EVROPSKOU UNIÍ A JEJÍMI ČLENSKÝMI STÁTY NA JEDNÉ STRANĚ A KOREJSKOU REPUBLIKOU NA STRANĚ DRUHÉ 1062 der Beilagen XXIV. GP - Staatsvertrag - 26 Vertragstext tschechisch (Normativer Teil) 1 von 61 RÁMCOVÁ DOHODA MEZI EVROPSKOU UNIÍ A JEJÍMI ČLENSKÝMI STÁTY NA JEDNÉ STRANĚ A KOREJSKOU REPUBLIKOU NA

Více

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci NÁVRH STANOVISKA. Výboru pro zaměstnanost a sociální věci

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci NÁVRH STANOVISKA. Výboru pro zaměstnanost a sociální věci EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro zaměstnanost a sociální věci 19. 6. 2012 2011/0177(APP) NÁVRH STANOVISKA Výboru pro zaměstnanost a sociální věci pro Rozpočtový výbor k návrhu nařízení Rady, kterým

Více

Rozvoj energetických služeb v kontextu evropské směrnice o energetické účinnosti

Rozvoj energetických služeb v kontextu evropské směrnice o energetické účinnosti Rozvoj energetických služeb v kontextu evropské směrnice o energetické účinnosti Mezinárodní konference o energetických úsporách Úspory energie a metoda EPC hotel Diplomat, 27. 11. 2012 Praha Obsah Postoj

Více

Akt pro jednotný trh

Akt pro jednotný trh Akt pro jednotný trh Debata v Evropském domě 8. dubna 2011 Jaroslav Šulc Sulc.jaroslav@cmkos.cz Ekonomický poradce ČMKOS Jungmanova 24, Praha 1 Dilema konsolidace nebo růst? Nutnost vyjít z krize - vytvořením

Více

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování..

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování.. Obsah Úvodem.................................................. 15 KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie.................... 17 1 Předmět a základní pojmy národohospodářské

Více

Projev předsedy vlády ČR na Národním fóru k budoucnosti EU

Projev předsedy vlády ČR na Národním fóru k budoucnosti EU Projev předsedy vlády ČR na Národním fóru k budoucnosti EU 26. dubna 2013 autor: Petr Nečas zdroj: Parlamentnilisty.cz Vážená paní předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, vážený pane předsedo Evropské

Více