Fytocenologie. Jan Douda

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Fytocenologie. Jan Douda"

Vlastimil Jaroslav Hruda
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Fytocenologie Jan Douda

2 Fytocenologie nauka o rostlinných společenstev (Moravec 1994) rostlinná sociologie (např. Klika 1948) - důraz kladen na sdružování rostlin v rostlinných společenstvech v zahraničí fytocenologie spojována zejména se středoevropskou klasifikační školou vegetace pro fytocenologii se dnes v zahraničí používá termín vegetační ekologie (van Maarel 2005)

Klika 1948) - důraz kladen na sdružování rostlin v rostlinných společenstvech v

3 Rostlinné společenstvo fytocenóza je kousek vegetace v homogenním prostředí s relativně uniformním druhovým složením a strukturou, který je odlišný od okolní vegetace

4 Clements ( ) formace, organismus, klimax (monoklimax) Tansley ( ) zabývá se sukcesí, polyklimaxová teorie, ekosystém

5 Gleason ( ) individualistické pojetí, populační ekologie 7 6 Abundance Environmental Gradient

6 Whittaker ordinace rostlinných společenstev, vegetační kontinuum Species abundance continuum Environmental gradient

7 rozsáhlé plochy Rusko Sovětský svaz zonalita vegetace a půd (Keller , Dokučajev ) ekologické řady, vegetační gradienty Ramenskij ( ), Rabotnov - individualistické pojetí Sukačev ( ) - biogeocenologie

řady, vegetační gradienty Ramenskij (1884-1953), Rabotnov

8 Rostlinné společenstvo Organismální pojetí rostlinného společenstva (Clements) Individualistické pojetí rostlinného společenstva (Gleason) Integrované pojetí rostlinného společenstva (Tansley)

9 Gradientová vegetační analýza (Ramenskij)

11 Klasifikace jako motor poznání vztahů mezi rostlinami

12 Historie bádání nad sdružováním rostlin formační přístup (např. de Candole , Grisebach , Drude , Kerner ) využívali životních a vzrůstových forem k popisu vegetace v rozmanitých územích světa popis vegetace pomocí formací (na základě vzrůstových a životních forem např. Raunkiaer) je využíván i dnes pro světové zpracování vegetace (Rübel 1930, Ellenberg et Muller-Dombois 1967, Box et Kazue Fujiwara 2005)

vzrůstových forem k popisu vegetace v rozmanitých územích světa popis vegetace pomocí formací (na základě

13 Raunkiaerovy životní formy rostlin

15 Uppsalská škola Sernander ( ), Du Rietz ( ) skandinávská fytocenologie malá diverzita druhů, malá proměnlivost, vysoký podíl tajnosnubných rostlin sociace podle dominantních druhů a jednoduché kombinace stalých druhů

16 Curyšsko-montpellierský směr úplné soupisy druhů na určité ploše vznik v oblasti s rozmanitou vegetací a rozmanitými podmínkami prostředí (Alpy, Středomoří) zakladatel Carl Schröter práce o loukách v Alpách Eduard Rübel 1918 zakládá geobotanickou laboratoř Braun-Blanquet

prostředí (Alpy, Středomoří) zakladatel Carl Schröter práce o

17 Josias Braun-Blanquet (Švýcarsko) přišel se základními myšlenkami jak sdružovat rostlinná společenstva do vegetačních jednotek zdůrazňuje tzv. význačné druhy (druhy omezené svým výskytem na danou jednotku) Braun-Blanquetova škola Braun-Blanquet J. (1928, 1951, 1964): Pflanzensoziologie. Berlin, Wien, Wien et New York.

význačné druhy (druhy omezené svým výskytem na danou jednotku) Braun-Blanquetova

18 curyšsko-montpellierský směr dva přístupy: Klasifikace jako vrchol bádání např. Reinhold Tüxen Klasifikace jako pomůcka pro pochopení vegetace např. Heinz Ellenberg

19 Reinhold Tüxen časopis Tuexenia Tüxen R. (1956): Die heutige potentielle natürliche Vegetation als Gegenstand der Vegetationskartierung. Angew. Pfl.-Soziol., Stolzenau/Weser, 13: 5-42.

20 Heinz Ellenberg Heinz Ellenberg: Vegetation Mitteleuropas mit den Alpen in ökologischer, dynamischer und historischer Sicht. 5. Aufl. Stuttgart, Ulmer. Heinz Ellenberg et. Al (1992): Zeigerwerte von Pflanzen in Mitteleuropa. Scripta Geobotanica 18. (2. Aufl.) Verlag Erich Goltze.

21 Česká republika počátky fytocenologie: o Domin ( ), o Podpěra ( ) curyšsko-motpellierská škola do 50. let 20. stol. o Schustler, o Sillinger (Nízké Tatry), o Krajina (Vysoké Tatry), o Deyl (Zakarpatská Ukrajina)

22 Hlavním představitelem curyšsko-motpellierského směru v ČR do 50. let 20 stol. Jaromír Klika Klika J. (1955): Nauka o rostlinných společenstvech (Fytocenologie). Praha.

23 Rudolf Mikyška Mikyška R. et al. (1968): Geobotanická mapa ČSSR 1. České země., Vegetace ČSSR, A2,Academia, Praha.

24 Jaroslav Moravec Moravec J. et al. (1995): Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení. Severočeskou přírodou, příloha, Litoměřice. Moravec J. (red.) (2000,2003): Přehled vegetace České republiky I., II., III., IV. Academia.

25 Zdeňka Neuhäuslová et al. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Academia, Praha. Bohn U., Neuhäusl, R. (Koord.) (2001): Karte der natürlichen Vegetation Europas, Maßstab 1:2,5 Mio. - Bonn

26 ekosystémový přístup fenomény Jan Jeník (1929-) Jeník J. (1961): Alpinská vegetace Krkonoš, Králického sněžníku a Hrubého Jeseníku. Praha.

27 Pracovní skupina pro výzkum vegetace MU Brno Chytrý M. Kučera T. et Kočí M. (2001): Katalog biotopůčeské republiky. AOPK, Praha. Chytrý M. et Tichý L. (2003): Diagnostic, constant and dominant species of vegetation classes and alliances of the Czech Republic: a statisctical revision. Masaryk University, Brno.

28 Popis vegetace

29 Fytocenologický snímek fytocenologické snímkování

30 Velikost snímkovaných ploch species-area vztah počet druhů počet druhů velikost plochy log velikost plochy

31 Disperze rostlin aneb co je homogenní? Homogenní plocha velikost druhově odlišných ploch v matrici je minimálně o řád menší než velikost studované plochy (např. 400 m 2 x 40 m 2 )

32 Patrovitost rostlinných společenstev E 3 : nad 3 m E 2 : 1-3 m E 1 : do 1 m E juv. : semenáčky stromů E o : mechorosty a lišejníky

33 Zastoupení druhů na ploše Braun-Blanquetova kombinovaná stupnice abundance a dominance

34 Zastoupení druhů na ploše Braun-Blanquetova kombinovaná stupnice abundance a dominance

35 Fytocenologický snímek

36 Fytocenologický snímek - hlavička

37 Principy klasifikace (C-M směr) vegetační jednotka (syntaxon) syntaxon je odvozen ze společných vlastností skupiny fytocenóz, které jsou považovány za důležité pro klasifikaci

38 Principy klasifikace (C-M směr)

39 Principy klasifikace (C-M směr)

40 Principy klasifikace (C-M směr)

43 E 3 : Alnus glutinosa Populus tremula Betula pendula a E 2 : Salix cinerea Salix aurita a3a3.b Alnus glutinosa...r Frangula alnus E 1 : D S, Ř, T Lysimachia vulgaris Galium palustre Peucedanum palustre Lycopus europaeus Carex elongata Scutellaria galericulata Viola palustris a+1.b1++..+a a a+b a a.++..r r. aa r a.. D Calamagrostio canestentis-alnetum Calamagrostis canescens.a...aaa Agrostis canina...a a a Lysimachia thyrsiflora b Carex canescens Stellaria alsine D Carici elnogatae-alnetum Poa trivialis 11a a.... Ranunculus repens r...r Filipendula ulmaria rr..... Myosotis nemorosa

44 Synoptická tabulka

46 Program pro klasifikaci

48 Numerická klasifikace - Twinspan

49 Ordinace individualistické pojetí vegetace Druhové složení Fytocenologické snímky

50 princip priority

51 Principy klasifikace (C-M směr) hierarchický systém základní jednotka asociace asociace: definována určitým druhovým složením, uniformní fyziognomií, určitými podmínkami prostředí

52 Syntaxonomické ranky

53 Hierarchický systém

Podobné dokumenty

Co je to fytocenologie?

Co je to fytocenologie? nauka o rostlinných společenstvech, vegetačních typech phyton rostlina, cenóza společenstvo zaměřena na klasifikaci vegetace a popis abiotického stanoviště zdůrazňuje druhové složení