Pozorování přírody Pozorování a popis organismů v jejich celkovém zapojení a eko-vazbách

Transkript

1 Pozorování přírody Pozorování a popis organismů v jejich celkovém zapojení a eko-vazbách Základní škola Waldorfská Pardubice, Gorkého 867

2 Obsah Obsah... 2 Úvod... 3 Návaznost na ŠVP... 7 Vztah produktu k výstupům RVP... 7 I. stupeň... 7 II. stupeň... 8 Vztah produktu k průřezovým tématům... 9 Vztah produktu s vyučovanými předměty D) Pozorování a popis organismů v jejich celkovém zapojení a eko-vazbách Informace pro učitele - výběr Lesy mírného pásu Mláďata - Kdy potřebují pomoc? Netopýři co jsou zač? Projekty Deník jednoho stromu - projektová úloha pro 5. třídu Výroba ptačích budek Náměty pro jednotlivá pozorování Motivy, náměty a tematická doporučení pro pozorování a malé projekty od 3. do 8. třídy Drobnější úkoly a cvičení Náměty pro další aktivity Příběhy a jejich využití v třídě Eko hry

3 Úvod Přírodovědné vyučování ve waldorfské škole začíná již v předškolním období - ideálně ve waldorfské mateřské školce. V první a druhé třídě doznívá ještě mnoho z předškolního vývojového období, dítě je zajedno s přírodním světem, neprožívá ostře hranici mezi tím, co je ono samo a tím, co jej obklopuje jako vnější svět. Vedle obrazů pohádek, legend a bajek objevují se drobná vyprávění o přírodě, která se mohou stát zdrojem základního vstřícného naladění vůči přírodnímu světu po celý život, i když jsou jejich obsahy již dávno zapomenuty. Svým rozsahem malé, ale z hlediska výchovy k vnímavému, ohleduplnému a citem prodchnutému vztahu k přírodnímu světu mají tato vyprávění významné poslání. S nástupem vývojového přerodu, k němuž dochází většinou v průběhu třetí třídy, zažívá dítě poprvé sebe uprostřed světa, uvědomuje si ostřeji protiklad já a svět. V tomto období se proto většinou ve vyučování potkává s příklady archetypálního vztahu člověka ke světu, ať již v nejrůznějších řemeslech, kterými člověk vytváří z toho, co získá z přírodního světa, svůj vlastní svět, svou kulturu, či v poznávání činností, jimiž si člověk staví své obydlí, svou schránu, do níž se může před nepříznivými vlivy přírodního světa skrýt. Děti by měly zažít pokud možno nenarušené vztahy člověka s přírodou a jeho láskyplný pečující přístup, protože v tomto věku jde spíše o vytváření základních postojů a emočního naladění. Z hlediska vytváření vztahu k přírodě ve smyslu environmentální výchovy mají klíčový význam první přírodopisné epochy ve čtvrté a páté třídě. Když se blíže podíváme na celkový styl přírodovědného vyučování v tomto období, poznáme, že jde mnohem více než o "probírání zoologie a botaniky", přírodopisné vyučování je vývojovou pomocí. Ve čtvrté třídě můžeme počítat s tím, že všechny děti už prošly hlubokou proměnou, k níž dochází zhruba mezi osmým a desátým rokem. V této době se v dítěti odehrává výrazný přerod ve vztahu ke světu a k sobě samému. Žilo-li dítě předtím v souladu se světem a jevy, věci a bytosti světa prožívalo takříkajíc zevnitř, zažívá samo sebe prvně odděleně od světa, prožívá protiklad: zde jsem já a kolem mne je svět, mé okolí. Tím může také poprvé opravdu vidět a porovnávat vnější tvary a podoby věcí a bytostí světa. Proto je doslova nezbytné nyní pojmout do vyučování zejména také něco přírodopisného. 1 V páté třídě se dítě nachází v harmonickém období středu dětství. Rok předtím jsme se ve čtvrté třídě věnovali charakteristice vnější podoby člověka v jejím srovnání s tělesnými tvary zvířat. Nyní můžeme přistoupit k budování pojmu rostlinného života, k elementární botanice. Jejím cílem je vylíčit rostlinný život v souvislosti s okolím, které ho podmiňuje a utváří. Pojmy, které takto vytváříme, musí žít stejně jako rostliny samé. 2 Důležitým přístupem je také líčení celku vegetačního cyklu vybrané jednoleté rostliny, abychom ji ukázaly jako bytost uskutečňující se v čase. Ideálním příkladem je pampeliška 1 Steiner, R.: Waldorfská pedagogika. Metodika a didaktika. Opherus, Semily 2003, s K živým pojmům viz dále samostatnou kapitolu. 3

4 nebo pryskyřník, které děti většinou znají. Samozřejmě, že se při tom naučí také základní botanická pojmenování jednotlivých částí rostlin. Přístup k rostlině je v páté třídě vpravdě ekologický, protože rostlina není chápána jako izolovaný objekt, který se "skládá z částí", hledí se na ni tak, že její podoba, vzhled vzniká v čase a v prostorových formách teprve ve spolupůsobení modifikujících vlivů okolních podmínek. Rostlina a prostředí jsou v jistém ohledu neoddělitelné a provázané entity. Takový způsob seznamování dětí s botanickými pojmy byl ve své době zcela převratný a i dnes nabízí učitelům možnosti pojmout veškeré vyučování jako environmentální výuku. Důležitým principem waldorfské pedagogiky je, že cokoli probíráme, vztahujeme vždy k člověku. U zvířat to byla vnější tělesná podoba ve srovnání s podobou člověka. U rostlin nelze dělat srovnáváním vnějších tělesných tvarů jako v případě zvířat, kdy se to samo nabízí. Steiner nevybízí pouze k hledání vztahu mezi formami jednotlivých rostlinných druhů a duševními vlastnostmi člověka; vede učitele k tomu, aby jednotlivé vývojové stupně rostlinného života (řasy, mechorosty, kapraďorosty, rostliny nahosemenné a krytosemenné) představili dětem ve srovnání se stupni procitání dětského duševního života od narození až k prahu puberty. 3 Tímto postupem probouzíme v dítěti živý smysl pro vnímání světa srdcem a pro působení ducha 4. Vytváříme vztahy dětské duše ke světu rostlin a svět rostlin ožívá jako rozprostřený duševní život člověka. Navíc však spolu s vytvářením chápajícího vztahu ke světu rostlin a vytváření živých pojmů o živé přírodě budujeme také postupně pojem člověka. A to je pojem, který má naprosto zásadní pedagogický význam. Z hlediska environmentální výchovy má smysl se zamyslet nad tím, jak takový způsob přístupu k rostlinnému světu v době, kdy se zakládají elementární vztahy ke světu, jenž děti obklopuje, ovlivní jejich postoje vůči přírodě. Myslím, že se můžeme s velkou mírou přesvědčivosti domnívat, že takový vztah bude ohleduplnější a vnímavější. V šesté třídě, kdy se postupně probouzí u dětí schopnost vnímat kauzální vztahy příčiny a následku, kterou rozvíjí zejména počáteční vyučování fyziky, nabývá nového charakteru také botanika. To reflektuje dětskou potřebu po hledání kauzálních vztahů, ale snaží se ji předvádět v podobě živé kauzality. Ve středu pozornosti jsou základní charakteristiky vybraných čeledí semenných rostlin ve vztahu k nárokům na stanoviště. Probírají se tedy "bauplány" jednotlivých čeledí a sjednocujícím pohledem je to, jak určité čeledi dosahují svého vegetačního vrcholu v různé části roku. Učitel má samozřejmě ve výběru čeledí volnost, ale měl by se soustředit na ty, jež jsou z nějakého důvodu významné pro člověka, ať už jako léčiva nebo potrava. V přírodopisném vyučování jsme se od čtvrté do šesté třídy neustále vzdalovali od člověka a nyní je možné se pustit do seznamování se s oblastí, která je mu svým charakterem nejvzdálenější, do oblasti geologie a mineralogie. Jde o oblast, kde se v nejčistší podobě 3 Steiner, R.: Waldorfská pedagogika. Metodika a didaktika. Opherus, Semily 2003, s Steiner, R.: Waldorfská pedagogika. Metodika a didaktika. Opherus, Semily 2003, s

5 uplatňují kauzální vztahy, oblast neživého světa. Byla by ale chyba pominout život v probírání geologie docela. Ve světle nejnovějších poznatků biogeologie o spolupůsobení života v biogeochemických cyklech se jeví jako vysoce moderní Steinerův podnět učitelům, aby geologické učivo neprobírali bez vztahu ke světu rostlin. V zeměpise šesté třídy je jedním z pilířů vyučování první celkový pohled na Zemi a geologické učivo by se od zeměpisu mělo odvíjet. Ideální možností je pohled na vegetační pásy Země, které jsou probírány v kosmických souvislostech, tzn. v souvislosti s astronomií (hvězdná obloha na pólech a na rovníku, roční období atd.). Výbornou možností je probírat vegetační pásy nikoli postupně, ale v polaritě arktické oblasti tundry a deštný rovníkový prales. Podnebné a astronomické polarity se projeví vedle polarit biologických. polární kraje polární den a noc - rok je dnem dominance zimy všechny hvězdy cirkumpolární (nezapadají) pouze hvězdy severní polokoule polárka v nadhlavníku voda v podobě ledu minimum slunečního svitu, max. odraz veškerý život při zemi a pod ní jasné barvy a zvuky málo druhů, mnoho jedinců velké formy zvířat malé formy rostlin pól smrti rovníkový deštný prales rytmus v rámci dne - den je rokem dominance léta žádné hvězdy cirkumpolární během dne hvězdy obou polokoulí polárka na obzoru vodou nasycený vzduch maximum slunečního svitu, max. pohlcení život nad zemí (epifyty, patrovitost) tlumené barvy a zvuky mnoho druhů, málo jedinců malé formy zvířat velké formy rostlin pól života Mezi těmito polaritami se rozprostírá rozmanitost biomů Země. Učitel tak může vést děti k pojetí planety Země jako živoucího organismu. Od tohoto nejvyššího celku je možné se podívat na jednotlivé výrazné evropské krajiny opět v jejich vegetační a geologické celistvosti a od podrobné charakteristiky krajin se teprve dostane k horninám, které tvoří geologický základ těchto krajinných celků. Každopádně by neměla chybět krajina tvořená žulou či rulou, vápencová krajina, krajina sopečného původu atd. Dalším stupněm je pohled na samotné horniny, a od nich se teprve odrazit k minerálům, které je tvoří. Například od žuly se dostat k živci, slídě a křemenu, a potom k jejich vzácným formám nebo k minerálům vzniklým jejich přeměnou. Zakončit je možné výhledem na drahokamové odrůdy minerálů a jejich zpracování. 5

6 Geologie představuje ideální příklad tradičního analytického postupu waldorfské pedagogiky, tedy od celku ke stále menším částem, který je důležitým prvkem environmentální výchovy. V sedmé třídě už můžeme počítat s tím, že v podstatě všechny děti vstoupily do fáze dospívání, které se většinou spojuje s pohlavním zráním. Pohlavní zralost je však pouze jedním, pravda výrazným a nepřehlédnutelným, projevem komplexního procesu dospívání. Proto se ve waldorfské pedagogice často používá pojem "zralost pro zemi". Vyjadřuje totiž úplněji to, o co v tuto dobu v dětském vývoji jde. V předškolním období byla hlavním pedagogickým prostředkem nápodoba "dobré praxe" v okolí dítěte, v období do roku věku dítěte působí na dítě výchovně a jako hybná síla vyučování láskyplná a vstřícná autorita rodičů a učitelů. Počínaje nástupem do puberty, v prepubertálním období, se začíná objevovat ve zvýšené míře u dětí potřeba uchopovat svět vlastním úsudkem, potřeba, která směřuje až k vyzrálému individualizovanému úsudku mladého dospělého člověka. Současně se také v zostřené míře objevují latentní existencionální otázky po podstatě člověka a jeho místa ve světě. Úkolem vyučování biologie je tyto nevyslovené otázky kultivovat a poskytovat dospívajícím dostatek podnětů k tomu, aby si mohli postupně vytvořit individualizované chápání světa a člověka. Od 7. do 10. třídy, tedy v období intenzivní proměny dětí v dospívající mladé lidi, kdy jsou otázky po smyslu lidské existence a po vlastním místě ve světě nejsilnější, je obsahem biologického vyučování biologie člověka. V biologii více než v kterémkoli jiném předmětu tedy platí, že učivo není cílem, ale prostředkem vývojové pomoci. 6

7 Návaznost na ŠVP Vztah produktu k výstupům RVP I. stupeň n03 - rozliší přírodní a umělé prvky v okolní krajině a vyjádří různými způsoby její estetické výhody a rozmanitost. n07 - vyhledává typické regionální zvláštnosti přírody, osídlení, hospodářství a kultury, jednoduchým způsobem posoudí jejich význam z hlediska přírodního, historického. n26 - pozoruje, popíše a porovná viditelné proměny v přírodě v jednotlivých ročních obdobích. n27 - roztřídí některé přírodniny podle nápadných určujících znaků, uvede příklady výskytu ve známé lokalitě. n29 - objevuje a zjišťuje propojenost prvků živé a neživé přírody, princip rovnováhy přírody a nachází souvislosti mezi konečným vzhledem přírody a činností člověka. n31 - zkoumá základní společenstva ve vybraných lokalitách regionu, zdůvodní podstatné vzájemné vazby mezi organismy a nachází mezi nimi shody a rozdíly, všímá si přizpůsobení organismů různým prostředím. n32 - porovnává na základě pozorování základní projevy života konkrétních organismů, prakticky třídí organismy do známých skupin, využívá k tomu i jednotlivé klíče a atlasy. n33 - zhodnotí některé konkrétní činnosti člověka v přírodě a rozlišuje aktivity, které mohou prostředí i zdraví člověka podporovat nebo poškozovat. n34 - založí jednoduchý pokus, naplánuje a zdůvodní postup, vyhodnotí a vysvětlí výsledky pokusu. č01 - plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti č02 - porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené složitosti č07 - na základě vlastních zážitků tvoří krátký mluvený projev č10 - píše věcně i formálně správně jednoduchá sdělení č12 - čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas č13 - rozlišuje podstatné a okrajové informace v textu vhodném pro daný věk, podstatné informace zaznamenává č14 - posuzuje úplnost či neúplnost jednoduchého sdělení č15 - reprodukuje obsah přiměřeně složitého sdělení a zapamatuje si z něj podstatná fakta č20 - píše správně po stránce obsahové i formální jednoduché komunikační žánry č30 - porovnává významy slov, zvláště slova stejného nebo podobného významu a slova vícevýznamová č44 - volně reprodukuje text podle svých schopností, tvoří vlastní literární text na dané téma m10 - orientuje se v čase, provádí jednoduché převody jednotek času 7

8 i04 - při vyhledávání informací na internetu používá jednoduché a vhodné cesty i05 - vyhledává informace na portálech, v knihovnách a databázích II. stupeň Č01 - odlišuje ve čteném nebo slyšeném textu fakta od názorů a hodnocení, ověřuje fakta pomocí otázek nebo porovnáváním s dostupnými informačními zdroji Č04 - dorozumívá se kultivovaně, výstižně, jazykovými prostředky vhodnými pro danou komunikační situaci Č05 - odlišuje spisovný a nespisovný projev a vhodně užívá spisovné jazykové prostředky vzhledem ke svému komunikačnímu záměru Č08 - využívá základy studijního čtení vyhledá klíčová slova, formuluje hlavní myšlenky textu, vytvoří otázky a stručné poznámky, výpisky nebo výtah z přečteného textu; samostatně připraví a s oporou o text přednese referát Č09 - uspořádá informace v textu s ohledem na jeho účel, vytvoří koherentní text s dodržováním pravidel mezivětného navazování Č22 - tvoří vlastní literární text podle svých schopností a na základě osvojených znalostí základů literární teorie Č27 - vyhledává informace v různých typech katalogů, v knihovně i v dalších informačních zdrojích M10 - vyhledává, vyhodnocuje a zpracovává data M28 - užívá logickou úvahu a kombinační úsudek při řešení úloh a problémů a nalézá různá řešení předkládaných nebo zkoumaných situací I01 - ověřuje věrohodnost informací a informačních zdrojů, posuzuje jejich závažnost a vzájemnou návaznost I02 - ovládá práci s textovými a grafickými editory i tabulkovými editory a využívá vhodných aplikací I05 - používá informace z různých informačních zdrojů a vyhodnocuje jednoduché vztahy mezi údaji I06 - zpracuje a prezentuje na uživatelské úrovni informace v textové, grafické a multimediální formě B14 - rozlišuje základní systematické skupiny rostlin a určuje jejich význačné zástupce pomocí klíčů a atlasů B15 - odvodí na základě pozorování přírody závislost a přizpůsobení některých rostlin podmínkám prostředí B28 - porovná význam půdotvorných činitelů pro vznik půdy, rozlišuje hlavní půdní typy a půdní druhy v naší přírodě B31 uvede příklady výskytu organismů v určitém prostředí a vztahy mezi nimi B35 - aplikuje praktické metody poznávání přírody 8

9 B36 - dodržuje základní pravidla bezpečnosti práce a chování při poznávání živé a neživé přírody Z07 - rozlišuje a porovnává složky a prvky přírodní sféry, jejich vzájemnou souvislost a podmíněnost, rozeznává, pojmenuje a klasifikuje tvary zemského povrchu Z08 - porovná působení vnitřních a vnějších procesů v přírodní sféře a jejich vliv na přírodu a na lidskou společnost Vztah produktu k průřezovým tématům OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA (OSV) OSV1 - Rozvoj schopností poznávání cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění; cvičení dovedností zapamatování, řešení problémů; dovednosti pro učení a studium OSV4 - Psychohygiena dovednosti pro pozitivní naladění mysli a dobrý vztah k sobě samému; sociální dovednosti pro předcházení stresům v mezilidských vztazích; dobrá organizace času; dovednosti zvládání stresových situací (rozumové zpracování problému, uvolnění-relaxace, efektivní komunikace atd.); hledání pomoci při potížích OSV5 - Kreativita cvičení pro rozvoj základních rysů kreativity (pružnosti nápadů, originality, schopnosti vidět věci jinak, citlivosti, schopnosti "dotahovat" nápady do reality), tvořivost v mezilidských vztazích OSV6 - Poznávání lidí vzájemné poznávání se ve skupině/třídě; rozvoj pozornosti vůči odlišnostem a hledání výhod v odlišnostech; chyby při poznávání lidí OSV8 - Komunikace řeč těla, řeč zvuků a slov, řeč předmětů a prostředí vytvářeného člověkem, řeč lidských skutků; cvičení pozorování a empatického a aktivního naslouchání; dovednosti pro sdělování verbální i neverbální (technika řeči, výraz řeči, cvičení v neverbálním sdělování); specifické komunikační dovednosti (monologické formy - vstup do tématu rétorika ); dialog (vedení dialogu, jeho pravidla a řízení, typy dialogů); komunikace v různých situacích (informování, odmítání, omluva, pozdrav, prosba, přesvědčování, řešení konfliktů, vyjednávání, vysvětlování, žádost apod.); efektivní strategie: asertivní komunikace, dovednosti komunikační obrany proti agresi a manipulaci, otevřená a pozitivní komunikace; pravda, lež a předstírání v komunikaci OSV9 - Kooperace a kompetice rozvoj individuálních dovedností pro kooperaci (seberegulace v situaci nesouhlasu, odporu apod., dovednost odstoupit od vlastního nápadu, dovednost navazovat na druhé a rozvíjet vlastní linku jejich myšlenky, pozitivní myšlení apod.); rozvoj sociálních dovedností pro kooperaci (jasná a respektující komunikace, řešení konfliktů, podřízení se, vedení a organizování práce skupiny); rozvoj individuálních a sociálních dovedností pro etické zvládání situací soutěže, konkurence 9

10 OSV10 - Řešení problémů a rozhodovací dovednosti dovednosti pro řešení problémů a rozhodování z hlediska různých typů problémů a sociálních rolí, problémy v mezilidských vztazích, zvládání učebních problémů vázaných na látku předmětů, problémy v seberegulaci ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA (ENV) ENV1 - Ekosystémy les (les v našem prostředí, produkční a mimoprodukční významy lesa); pole (význam, změny okolní krajiny vlivem člověka, způsoby hospodaření na nich, pole a jejich okolí); vodní zdroje (lidské aktivity spojené s vodním hospodářstvím, důležitost pro krajinnou ekologii); moře (druhová odlišnost, význam pro biosféru, mořské řasy a kyslík, cyklus oxidu uhličitého) a tropický deštný les (porovnání, druhová rozmanitost, ohrožování, globální význam a význam pro nás); lidské sídlo město vesnice (umělý ekosystém, jeho funkce a vztahy k okolí, aplikace na místní podmínky); kulturní krajina (pochopení hlubokého ovlivnění přírody v průběhu vzniku civilizace až po dnešek) ENV2 - Základní podmínky života voda (vztahy vlastností vody a života, význam vody pro lidské aktivity, ochrana její čistoty, pitná voda ve světě a u nás, způsoby řešení); ovzduší (význam pro život na Zemi, ohrožování ovzduší a klimatické změny, propojenost světa, čistota ovzduší u nás); půda (propojenost složek prostředí, zdroj výživy, ohrožení půdy, rekultivace a situace v okolí, změny v potřebě zemědělské půdy, nové funkce zemědělství v krajině; ochrana biologických druhů (důvody ochrany a způsoby ochrany jednotlivých druhů); ekosystémy biodiverzita (funkce ekosystémů, význam biodiverzity, její úrovně, ohrožování a ochrana ve světě a u nás); energie (energie a život, vliv energetických zdrojů na společenský rozvoj, využívání energie, možnosti a způsoby šetření, místní podmínky); přírodní zdroje (zdroje surovinové a energetické, jejich vyčerpatelnost, vlivy na prostředí, principy hospodaření s přírodními zdroji, význam a způsoby získávání a využívání přírodních zdrojů v okolí) ENV4 - Vztah člověka k prostředí naše obec (přírodní zdroje, jejich původ, způsoby využívání a řešení odpadového hospodářství, příroda a kultura obce a její ochrana, zajišťování ochrany životního prostředí v obci - instituce, nevládní organizace, lidé); náš životní styl (spotřeba věcí, energie, odpady, způsoby jednání a vlivy na prostředí); aktuální (lokální) ekologický problém (příklad problému, jeho příčina, důsledky, souvislosti, možnosti a způsoby řešení, hodnocení, vlastní názor, jeho zdůvodňování a prezentace); prostředí a zdraví (rozmanitost vlivů prostředí na zdraví, jejich komplexní a synergické působení, možnosti a způsoby ochrany zdraví); nerovnoměrnost života na Zemi (rozdílné podmínky prostředí a rozdílný společenský vývoj na Zemi, příčiny a důsledky zvyšování rozdílů globalizace a principy udržitelnosti rozvoje, příklady jejich uplatňování ve světě, u nás) 10

11 MEDIÁLNÍ VÝCHOVA (MED) MED3 - stavba mediálních sdělení příklady pravidelností v uspořádání mediovaných sdělení, zejména ve zpravodajství (zpravodajství jako vyprávění, sestavování příspěvků podle kritérií); principy sestavování zpravodajství a jejich identifikace, pozitivní principy (význam a užitečnost), zezábavňující principy (negativita, blízkost, jednoduchost, přítomnost); příklady stavby a uspořádání zpráv (srovnávání titulních stran různých deníků) a dalších mediálních sdělení (například skladba a výběr sdělení v časopisech pro dospívající) MED6 - tvorba mediálního sdělení uplatnění a výběr výrazových prostředků a jejich kombinací pro tvorbu věcně správných a komunikačně (společensky a situačně) vhodných sdělení; tvorba mediálního sdělení pro školní časopis, rozhlas, televizi či internetové médium; technologické možnosti a jejich omezení MED7 - práce v realizačním týmu redakce školního časopisu, rozhlasu, televize či internetového média; utváření týmu, význam různých věkových a sociálních skupin pro obohacení týmu, komunikace a spolupráce v týmu; stanovení si cíle, časového harmonogramu a delegování úkolů a zodpovědnosti; faktory ovlivňující práci v týmu; pravidelnost mediální produkce Vztah produktu s vyučovanými předměty Produkt se svým obsahem přímo dotýká vyučovaných předmětů člověk a svět na prvním stupni a přírodopis, zeměpis a globální výchova na druhém stupni. Významným způsobem je produkt napojen v rámci mezipředmětových vztahů na následující vyučované předměty: Český jazyk a literatura - práce s odbornou literaturou - porozumění odbornému textu, práce dle návodu - sestavování vlastního odborného textu - popis organismu, prostředí, zápis pozorování - užívaní vhodných jazykových prostředků - rozmanitost podstatných jmen, přídavných jmen, sloves, příslovcí - užívání vhodných větných konstrukcí s cílem dosáhnout velké přesnosti popisu Cizí jazyk (anglický jazyk, německý jazyk) - slovní zásoba spojená s pozorováním přírody (I. i II. stupeň) 11

12 - zjišťování informací z cizojazyčných internetových stránek - práce s jednoduchým odborným textem v cizím jazyce - tvorba jednoduchých textů v cizím jazyce v rámci zpracování výsledků pozorování Matematika - logické postupy Informatika a výpočetní technika - záznam pozorování - zpracování dat - textové editory, tabulkové editory, tvorba prezentací - zpracování fotografií, filmu - vyhledávání informací Dílny - příprava a výroba pozorovacích zařízení - výroba zařízení pro organismy Výtvarná výchova - ilustrace k prováděným pozorováním - zachycení pozorování - kresba při pozorovacích rozcvičkách v rámci rytmických částí epoch či dalším vyučováním 12

13 D) Pozorování a popis organismů v jejich celkovém zapojení a eko-vazbách Informace pro učitele - výběr Lesy mírného pásu Výskyt Listnaté a smíšené lesy se převážně rozprostírají v mírném klimatickém pásu, mezi 40 až 60 zeměpisné šířky severní polokoule. Na jižní polokouli zasahuje mírný pás pouze do nepatrné části Austrálie a do jižního cípu Jižní Ameriky (kde se nacházejí deštné pralesy mírného pásu). Mírný klimatický pás je význačný střídáním čtyř ročních období a pravidelným množstvím srážek, což je pro tento typ vegetace velice příhodné. Evropa Nejvíce listnatých a smíšených lesů najdeme v Evropě. Zřídka kdy se však jedná o původní ekosystémy, protože takřka veškeré lesy byly v průběhu několika staletí vykáceny z důvodů osidlování a rozvoje zemědělství. Například původní listnaté lesy v Evropě již neexistují, dochované jsou pouze části smíšených lesů, které jsou dnes chráněné. V poslední době se množství zalesněné plochy zase zvyšuje, jde však o uměle vysázené monokulturní lesy, využívané k těžbě dřeva jako tepelné energie. Asi nejvíce z listnatých stromů je v Evropě zastoupen dub, jedná se asi o nejodolnější listnatý strom, který se dožije několik stovek let. Buk je druhý nejčastější zástupce listnáčů, nedožívá se však tak vysokého věku, protože častěji podléhá přírodním katastrofám. Mezi další zástupce listnatých opadavých stromů patří např. lípy, jasany, javory, lísky, břízy, vrby atd. U jehličnatých stromů se nejvíce vyskytuje smrk a borovice, oba jsou povětšinou vysázeny plošně, za účelem těžby. V takových případech tvoří tzv. lesní monokulturu. Asie Jediným místem výskytu listnatých a smíšených lesů v Asi je Rusko a Čína. V Číně se dokonce nacházejí pozůstatky listnatých lesů, které jsou chráněny hojným počtem rezervací. V Asii naštěstí nedochází k úbytku zalesněné plochy, to je ovšem pouze výsledek výsadby nových lesů a ne výsledek snížení těžby dřeva. Severní a Střední Amerika Listnaté a smíšené lesy se zde vyskytují pouze na východě. Ovšem i tady se dají nalézt pozůstatky listnatých pralesů. V Americe bohužel v poslední době dochází k úbytku zalesněné plochy. 13

14 Podmínky pro výskyt Lesy mírného pásu jsou hodně závislé na vlhkosti ovzduší - vlhkost musí být větší než množství vypařené vody a to platí hlavně pro listnaté lesy, které mají největší spotřebu vláhy, proto také na zimu tyto lesy opadávají (jde o nutnost danou malým přísunem vody ze zamrzlé půdy). Ovšem jedním z nejdůležitějších faktorů pro výskyt lesů je délka vegetačního období. U listnatých lesů se jedná minimálně o 120 dní s teplotou přesahující 10 C. Dále od rovníku směrem k severnímu pólu, kde přibývá smíšených lesů, se počet dní vegetačního období snižuje (jehličnatým lesům stačí pouze 30 dní). Živočichové lesa Důsledkem kácení a přeměny typu lesů, došlo k vyhubení mnoha druhů lesních živočichů. Nejedná se nejen o savce, ale také o ptáky a hmyz, který dříve sídlil v odumřelém a tlejícím dřevě, dnes sbíraném jako palivo. Mezi takřka vyhubené savce povětšinou patří velcí predátoři, jako jsou medvědi a vlci, tygři. Následkem toho je zaznamenán větší výskyt vysoké zvěře. Rostliny lesa Součástí každého lesního společenstva jsou vegetační patra: patro mechů a lišejníků, bylinné patro křovinné patro a stromové patro. Ne vždy jsou v lese zastoupena všechna patra, například u smíšených lesů, kde převládají jehličnany, často bylinná patra chybí, příčinou je nedostatek slunečních paprsků. Lesy v ohrožení Lesní ekosystémy pomalu z naší planety mizejí a hlavní vinu na tom všem nese člověk. Snad nikdy nedošlo k tak velkým změnám ve složení lesní kultury, za tak krátké časové období jako v posledních několika stoletích. Není už možné zachránit vše, co lidská ruka zničila. Smutným faktem je, že i když si většina společnosti tuto skutečnost uvědomuje, dochází stále k ničení nejen lesů, ale celé planety. V Evropě je dnes největší problém s kyselými dešti. V Americe a Asii dochází ke kácení deštných pralesů. Je otázkou, jak bude naše planeta vypadat za několik stovek let. 14

15 Mláďata - Kdy potřebují pomoc? Přestože se může zdát, že je mládě opuštěné, jeho rodiče jsou většinou nedaleko a pravidelně svého potomka krmí. U mnoha druhů volně žijících živočichů je běžné, že rodiče nechávají své potomky i několik hodin o samotě, když shánějí v okolí potravu. Mezi takovéto druhy patří například zajíci, srnky, kuny nebo ježci. Zajíčci Mláďata zajíců se rodí už v březnu. Rodí se plně vyvinutá, vidí, slyší, a mají zoubky. Samice je krmí pouze jednou denně. Mládě prvních 10 dní nevydává pach, sedí na místě a nereaguje na okolí, což je pro něj nejlepší ochrana před predátory. Pokud naleznete zajíčka, který není zraněný a tiše sedí na místě, nechte jej být, co nejrychleji od něj odejděte. V žádném případě se ho nedotýkejte, zajíci mají dobrý čich a jeho matka by ho už pravděpodobně nepřijala. Pokud je mládě na nebezpečném místě, například na kraji silnice, můžete jej přenést na prkénku nebo na lopatce (ne v ruce!) na bezpečné místo, ne však dál než 10 m, aby jej jeho matka nalezla. Srnčata Také srnky nechávají svá mláďata prvních 7 10 dní po porodu o samotě a přicházejí je kojit pouze jednou za několik hodin. Mimo tuto dobu leží srnčata tiše v trávě a nijak nereagují na okolí. Nevydávají žádný pach a jejich zbarvení jim umožňuje dokonale splynout s okolím. To je pro ně nejlepší ochrana před nepřáteli, neboť neumějí ještě utíkat. Naleznete-li tedy srnče, které tiše leží v trávě a není zjevně zraněné, nedotýkejte se ho (matka by ho opustila) a co nejrychleji od něj odejděte. Jeho matka je nejspíš poblíž a se strachem vás pozoruje. Opuštěné srnče se pozná podle toho, že zmateně pobíhá a hlasitě píská. Veverky, ježci a kuny Veverky, ježci a kuny rodí a vychovávají svá mláďata v hnízdě. Pokud jsou nalezena malá, ještě nevidomá mláďata ježků, kun nebo veverek mimo hnízdo, potřebují lidskou pomoc. Jejich hnízdo bylo pravděpodobně zničeno. U veverek se také někdy stává, že mládě upadne matce, když jej stěhuje do jiného hnízda 15

16 (veverky občas stěhují svá mláďata do jiného hnízda, aby se vyhnuly blechám). Pokud na zahradě či v lese naleznete hnízdo s mláďaty ježků nebo kun, nedotýkejte se jich, co nejrychleji se vzdalte. Přestože u mláďat není jejich matka, určitě je nablízku a k mláďatům se po vašem odchodu vrátí. Mláďata veverek, kun a ježků potřebují pomoc pouze tehdy, pokud bylo jejich hnízdo zničeno, pokud jsou zraněná nebo pokud jejich matka uhynula. Opuštěné mládě ježka, kuny nebo veverky se pozná podle toho, že píská a leze mimo hnízdo. Mláďata ptáků Mláďata zpěvných ptáků (kosi, drozdi, sýkory apod.) po opuštění hnízda neumějí létat a trvá jim několik dní, než se to naučí. Proto posedávají na zemi či v keřích, kde je jejich rodiče pravidelně krmí. Lidskou pomoc potřebují pouze tehdy, ocitnou-li se na rušné komunikaci nebo ohrožuje-li jejich život pes, kočka nebo malé děti. V prvním případě je vhodné mládě odchytit a vysadit jej na nejbližší vhodný strom či keř. Ptáci nemají dobrý čich, a tak nehrozí, že by rodiče nepřijali své mládě, protože se ho dotknul člověk. Mládě by však nemělo být odneseno dále než 10 m od místa, kde bylo nalezeno, aby jej rodiče našli. Také mladé sovy a dravci neumějí zpočátku létat. Mláďata sov se zdržují ještě asi 4 6 týdnů po vylétnutí z hnízda na větvích kolem hnízda a pískáním se dožadují potravy od rodičů. Poštolky zas posedávají několik dní na římsách, parapetech a balkónech domů, než se odhodlají létat. První pokusy o létání jsou ještě neobratné, a tak může mládě skočit na zemi. Mládě sovy je vhodné vysadit na nejbližší vhodný strom do výšky alespoň 2 m, mládě poštolky by mělo být vysazeno na střechu domu či na balkon alespoň ve 2. patře. Mláďata nekrmivých ptáků (kuřátka bažantů, koroptví a křepelek, kachňata, housata a mláďata labutí) se zdržují několik týdnů v těsné blízkosti svých rodičů. Je-li nalezeno osamocené mládě nekrmivého ptáka, potřebuje pomoc. Nejvhodnější je nalézt jeho rodiče a připojit jej k nim. Jsou-li mrtví nebo nepodaří-li se je najít, předejte mládě nejbližší záchranné stanici. Kdy mládě potřebuje lidskou pomoc? Je-li zraněné nebo nemocné (krvácí, třese se, zvrací, má průjem, je apatické a nevšímá si okolí) Je- li podchlazené nebo promoklé Bylo-li napadeno psem či kočkou Je-li silně napadeno parazity Jsou-li v blízkosti mrtví rodiče či sourozenci Je-li v bezprostředním nebezpečí (auta, psi a kočky, malé děti atd.) Je-li neopeřené ptačí mládě (holátko) mimo hnízdo 16

17 Je-li mládě nekrmivého ptáka (kuře bažanta, koroptve nebo křepelky, kachně, house, mládě labutě) osamocené a nikde nejsou vidět jeho rodiče Pokud je jedna z těchto podmínek splněna, mládě potřebuje pomoc. Volejte prosím nejbližší záchranou stanici pro volně žijící živočichy (kontakty naleznete na 17

18 Netopýři co jsou zač? Netopýři patří mezi savce označované jako řád letouni, protože si jako jediní z nich osvojili schopnost aktivně létat. Netopýři jsou živočichové s převážně noční aktivitou, některé druhy však vyletují z úkrytů ještě před soumrakem. Za tmy se orientují pomocí tzv. echolokace. Vydávají pro lidské ucho neslyšitelné ultrazvuky a podle jejich ozvěny dokážou určit svou polohu v prostoru, rozpoznat okolní překážky, případně kořist nebo jiné netopýry. Potrava Všichni naši netopýři se živí výhradně hmyzem, případně jinými drobnými bezobratlými živočichy, např. pavouky. Potravu loví ve vzduchu, sbírají s povrchů listů stromů, z vodní hladiny nebo i ze země. Životní cyklus Svým životním cyklem se naši netopýři přizpůsobili střídání ročních období. Od května do července vytváří samice netopýrů seskupení označované jako letní kolonie. Kolonii mohou tvořit desítky až stovky samic. Jako úkryty využívají stromové dutiny, půdy budov, štěrbiny za obložením nejrůznějších staveb apod. Během června a července rodí samice v koloniích mláďata. Samice většiny druhů rodí pouze jedno mládě za rok. Mláďata rostou velmi rychle, za 4 až 6 týdnů se začínají osamostatňovat. Během měsíce srpna se letní kolonie postupně rozpadají a začíná období tzn. podzimních přeletů. Během nich se vyhledávají samci a samice a dochází k páření. Zároveň se netopýři vykrmují, shromažďují tukové zásoby před nastávající zimou. Od konce října a během listopadu se začínají netopýři stěhovat do zimních úkrytů, kterými jsou především různé sklepy, staré štoly a jeskyně. Zde upadají do tzv. stavu hibernace, kdy se snižuje jejich tělesná teplota a zpomalují všechny životní procesy. Tak přečkávají s minimální spotřebou energie nepříznivé zimní měsíce, přičemž využívají nashromážděné tukové zásoby. Od konce února a během března opouštějí netopýři zimoviště a nastává období tzv. jarních přeletů, na konci kterého se opět postupně formují letní kolonie. Úkryty v lidských stavbách V důsledku přetváření krajiny lidskou činností dochází neustále k úbytku přirozených úkrytů, a proto se řada druhů naučila využívat náhradní možnosti, které jim poskytují lidské stavby. Zde nacházejí potřebné teplé mikroklima, klid a ochranu před vlivy počasí, případně i před predátory. Velký význam mají tyto úkryty zejména pro letní kolonie samic s mláďaty. Můžeme je najít na půdách kostelů, zámků a obytných budov, za dřevěným obložení nebo za trvale otevřenými okenicemi chat, ve štěrbinách pod oplechováním střech či ve štěrbinách pod prasklou omítkou. 18

19 Některé druhy začaly v posledních letech stále častěji využívat také četné úkryty v panelových domech či tzv. bytovkách např. ve štěrbinách mezi panely, ve větracích otvorech a v mezistřešních prostorách nebo v různých škvírách pod odchlíplou izolací, za obložením na balkónech apod. Tyto úkryty mohou být využívány nejen letní kolonií, ale rovněž jako zimoviště nebo období přeletů. Někdy mohou netopýři obývat stejný úkryt celoročně. Co netopýry v lidských stavbách ohrožuje? Jakékoli ručení, zejména v době porodů a odchovů mláďat. V nevhodnou dobu a nevhodně prováděné stavební práce. Netopýři využívají tradičně po mnoha let stejné úkryty, které jim poskytují nejvhodnější podmínky pro vývoj mláďat či zimování. Při náhlé ztrátě takového úkrytu, např. v důsledku rekonstrukce stavby, je pro ně velmi obtížné až nemožné najít v krátkém časovém období odpovídající náhradu. Uzavírání vletových otvorů zabraňuje nejen návratu netopýrů do úkrytu, ale pokud se provede v době přítomnosti netopýrů, může dojít k uvěznění uvnitř úkrytu a následnému hromadnému úhynu. Používání jedovatých konzervačních látek a nátěrů trámů na půdách, které způsobuje otravu netopýrů. Záměrná likvidace člověkem v důsledku lidské ignorace a přetrvání nesprávných mýtů. Netopýři mají poměrně malé rozmnožovací schopnosti, proto každou větší ztrátu nahrazují velmi těžko a pomalu. Každá ztráta tak může znamenat vážné ohrožení existence celé populace. Ochrana Základem ochrany netopýrů je nerušit je v době přítomnosti v úkrytu. Pokud plánujete opravu, je třeba dodržet několik následujících zásad: stavební práce provádět v době nepřítomnosti netopýrů v úkrytu u letních kolonií je to období přibližně od konce srpna do března, u zimovišť přibližně od dubna do října zachovat vletové a výletové otvory, které dosud netopýři používali opatření proti vnikání holubů do půdních prostor provést tak, aby byl zároveň umožněn přístup netopýrů 19

20 pro impregnaci dřeva používat prostředky co nejméně toxické pro netopýry (např. prostředky na bázi pyrethroidů, nebo sloučenin bóru), aplikovat je v období nepřítomnosti netopýrů a nejlépe několik měsíců před jejich návratem do úkrytu v případě, že není technicky možné zachovat stávající úkryt (např. u některých úkrytů štěrbinovitého typu), zajistit, aby mohli netopýři v předstihu opustit úkryt a nemohli se před jeho uzavřením vrátit zpět (lze spolehlivě uskutečnit v období březen duben nebo září říjen) ztrátu úkrytu lze kompenzovat umístěním speciální netopýří budky Stavební záměr je vždy možné konzultovat s odborníky, kteří určí druh netopýra a na základě průzkumu konkrétní situace vám poradí nejvhodnější postup a možná technická řešení. Všechny druhy netopýrů jsou v České republice zákonem chráněné. Jak vyřešit některé problémy spojené s výskytem netopýrů Hromadění trusu pod kolonií lze předejít umístěním plastové fólie na podlahu před příletem kolonie, kterou na konci sezóny snadno sbalíme a odneseme a s trusem. Trus lze následně využít jako výborné hnojivo na zahrádce. Znečišťování oken pod výletovým otvorem padajícím trusem, případně močí, lze zamezit tím, že pod otvor nainstalujeme plechovou stříšku Náhodnému vletu netopýrů otevřeným oknem do bytu lze předejít použitím okenní sítě na komáry, pokud to nelze (u vyklápěcích oken), nechat alespoň přes okno zataženou záclonu. Pokud vám netopýr vlétne do bytu, je nejlepší co nejvíce otevřít okno, zhasnout světlo a počkat netopýr si většinou najde cestu ven sám. Šramocení a hlasovým projevům netopýrů nelze zamezit. Doba přítomnosti netopýrů v úkrytu však bývá omezena jen na krátké období v roce a nezbývá než zkusit trochu tolerance a trpělivosti. Najdete-li zraněného či vysíleného netopýra, nikdy na něj nesahejte holýma rukama (kvůli riziku pokousání), ale v rukavicích nebo pomocí hadru, kapesníku apod. ho opatrně uchopte a umístěte např. do papírové krabice, do přítmí a do pokojové teploty. Pak kontaktujte odborníky na netopýry nebo na stanici pro zraněné živočichy působící ve vašem regionu. Pokud jsou vaše problémy s netopýry takové, že je nejde jednoduše odstranit, většinou existuje řešení, jak pomoci obyvatelům domů a zároveň neublížit netopýrům. Každá situace však vyžaduje individuální přístup a odbornou pomoc. Nejčastější zbytečné obavy z netopýrů Strach z toho, že se vám netopýr zamotá do vlasů, je nesmyslnou pověrou. Netopýří sonar dokonale identifikuje překážky v prostoru tedy i vás a zvíře se vám i v letu vyhne. 20

21 Obavy z prokousání se netopýrů skrz zeď jsou zcela zbytečné. Netopýři vždy využívají pouze existující otvory a škvíry a nemohou se prokousat zdí. Naši netopýři se živí jen hmyzem. Nesní vám tedy ani jídlo ve spíži ani vám nebudou po nocích pít krev. Netopýři mají své specifické parazity, kteří však nejsou přenosní na člověka, a proto se jich nemusíte obávat. Pokud jste ale nuceni s netopýrem manipulovat, nikdy ho neberte do holých rukou, protože by vás mohl v sebeobraně pokousat. V takovém případě může stejně jako u všech ostatních zvířat existovat jisté riziko infekce. 21

22 Projekty Deník jednoho stromu - projektová úloha pro 5. třídu (obdobně lze vytvořit Deník jednoho ekosystému, jednoho společenství v 6. třídě, Deník chemických analýz v 7. či 8. třídě, v závislosti na vývojových aspektech dětí v jednotlivých ročnících a na jejich potřebách) Následují 2 varianty téhož projektu dlouhodobá a krátkodobější. Výběr varianty závisí zejména na třídě na tom, jaké úlohy podobného typu mají děti za sebou, zda unesou dlouhodobé pravidelné a zejména samostatné pozorování atd. V jedné třídě je samozřejmě možné zadat dle individuálních schopností a pedagogického záměru, případně dle možné podpory rodiny, různým dětem různé varianty. Varianta A (celoroční úloha) - V tomto roce budeš moci pracovat jako přírodní badatel. Vyber si jeden strom, který budeš moci snadno pravidelně navštěvovat (přibližně každé 3 týdny) a pozorovat jej. - Svá pozorování si zaznamenávej (vždy alespoň 10 vět!!!) nejprve nanečisto, vždy si přímo u stromu udělej také nákresy, náčrtky toho, co pozoruješ. Nezapomeň si vždy zapsat datum. - Doma si pak své poznámky znovu pročti, popros rodiče o pomoc s pravopisem a záznamy přepiš Načisto do svého deníku. Pokud je potřeba, překresli načisto také své náčrtky. - Vždy k určitému datu přines svůj deník na ukázku do třídy. V červnu pak přines celý hotový deník k prezentaci a výstavě. Úkoly, které máš v průběhu roku naplnit: 1) Vytvoř si 1. stranu svého deníku (jméno stromu, Tvé jméno, barevné vyladění apod.) 2) Nakresli Tvůj strom během všech ročních dob v srpnu v září/říjnu když se listy zbarví v lednu/ únoru bez listů v dubnu/květnu v novém šatě 3) Vylisuj si listy z různých období a nalep je do deníku. Nezapomeň připojit datum. 4) Začni celkovým popisem stromu: Jak se jmenuje? Jak je veliký? Kde stojí? Jak je silný? apod. 5) Popiš, jak vypadá kůra, listy atd 6) Pozoruj přesně vznik a růst nových listů. Celý proces také přesně zakresli. 7) Pozoruj, jak se listy vybarvují. Jak mění barvu? apod. 8) Kdo bydlí ve Tvém stromě? Či kdo jej navštěvuje? Ptáci? Hmyz? 22

23 9) Napiš báseň o svém stromě. 10) Co roste pod Tvým stromem? 11) Co se děje pod stromem? Co se děje v jeho okolí? 12) V zimě, kdy na stromě není mnoho co pozorovat, jdi do knihovny. (Internet zakázán!). Vyhledej, co se můžeš ještě o svém stromě dozvědět (např. o kořenech apod.). Poznamenej si vše do svého deníku. 13) Jaký užitek přináší Tvůj strom lidem? 14) Nakonec napiš, jak se Ti práce na deníku vedla. Co pro Tebe bylo těžké a co snadné. Co se Ti líbilo, co ti přineslo radost a co ne. Jsi se svou prací spokojený? Varianta B (zkrácená verze, kratší časové rozmezí, nejlépe v jarní době) - V tomto roce budeš moci pracovat jako přírodní badatel. Vyber si jeden strom, který budeš moci snadno pravidelně navštěvovat (přibližně každý den) a pozorovat jej. - Svá pozorování si zaznamenávej (vždy alespoň 10 vět!!!) nejprve nanečisto, vždy si přímo u stromu udělej také nákresy, náčrtky toho, co pozoruješ. Nezapomeň si vždy zapsat datum. - Doma si pak své poznámky znovu pročti, popros rodiče o pomoc s pravopisem a záznamy přepiš Načisto do svého deníku. Pokud je potřeba, překresli načisto také své náčrtky. Vždy k určitému datu (..) přines svůj deník na ukázku do třídy. V.. pak přines celý hotový deník k prezentaci a výstavě. Deník jednoho stromu projektová úloha pro 5. třídu Milý páťáku, jak už víš, budeš moci v tomto roce pracovat jako přírodní badatel. Připomínám tedy všechno, co bys měl zvládnout: - Vyber si jeden strom, který budeš moci snadno pravidelně navštěvovat (na počátku jara každý den, později přibližně každý den) a pozorovat jej. - Svá pozorování si zaznamenávej (objev vždy něco nového!!!!) nejprve nanečisto", vždy si přímo u stromu udělej také nákresy, náčrtky toho, co pozoruješ. Nezapomeň si pokaždé zapsat datum. 23

24 - Doma si pak své poznámky znovu pročti, popros rodiče o pomoc s pravopisem a záznamy přepiš načisto do svého "deníku" (na volné listy, které nakonec svážeme). Pokud je potřeba, překresli načisto také své náčrtky. Vždy k určitému datu (napíšeme si do úkolníčku) přines svůj deník na ukázku do třídy. Nakonec pak přines celý hotový deník k prezentaci a výstavě. Úkoly, které bys měl v průběhu pozorování naplnit: 1) Vytvoř si 1. stranu svého deníku (jméno stromu, Tvé jméno, barevné vyladění apod.) 2) Nakresli Tvůj strom i s jeho okolím nejméně 3x v průběhu období pozorování na počátku (konec února/začátek března) v dubnu, když prasknou pupeny v květu těsně před ukončením dokončení deníku 3) Nakresli a vylisuj si listy. Nezapomeň připojit datum. 4) Začni celkovým popisem stromu: Jak se jmenuje? Jak je veliký? Kde stojí? Jak je silný? Jaký má tvar koruny (čemu se podobá)? Apod. 5) Popiš, jak vypadá kůra, listy atd., obraz kůry vytvoř tak, že na kmen přiložíš papír a voskovkou či pastelkou ji "otiskni". Má kůra na jaře nějaké nové zbarvení? Liší se kůra na kmeni od kůry na větvičkách? (zjisti očima i hmatem) 6) Pozoruj přesně vznik a růst nových listů. Zakresli fáze pupenů až po jejich úplné rozvinutí. Utrhni list, promni v ruce a zapamatuj si jeho vůni. 7) Pozoruj, jak se listy vybarvují. Jak mění barvu? Apod. 8) Kdo bydlí ve Tvém stromě? Či kdo jej navštěvuje? Ptáci? Hmyz? kdo bydlí v kořenech? 9) Napiš báseň o svém stromě. 10) Co roste pod Tvým stromem? 11) Co se děje pod stromem? Co se děje v jeho okolí? Jaký jsi pozoroval hmyz? Jaké ptáky? Kolik dává stínu? Jaký pohyb dělají listy? Z které strany nejčastěji vane do větví vítr? Jak se větve ve větru pohybují? Apod. 12) Co nového vidíš na stromě po dešti? 13) Zajdi také do knihovny. (Internet zakázán!). Vyhledej, co se můžeš ještě o svém stromě dozvědět (např. o kořenech apod.). Poznamenej si vše do svého deníku. 14) Jaký užitek přináší Tvůj strom lidem? 15) Nakonec napiš, jak se Ti práce na deníku vedla. Co pro Tebe bylo těžké a co snadné. Co se Ti líbilo, co ti přineslo radost a co ne. Jsi se svou prací spokojený? Co jsi objevil úplně nového - co jsi dříve nevěděl? 24

25 Pomocné otázky k pozorování: (inspirace pro rodiče, kteří budou svému páťákovi chtít trochu pomoci ) Kde strom stojí? Jak je veliký?? Jak silný je kmen? Kde je nesilnější? Obejmeš jeho kmen? Nebo s někým společně? Jaký tvar má koruna? kolik velkých větví má Tvůj strom? Kde jsou nejsilnější? Jakým směrem větve rostou? Jsou rovné nebo zakřivené? Má Tvůj strom trny nebo jiné zvláštnosti? Jaký tvar mají pupeny? Jak jsou postavené? (proti sobě, vedle sebe, do spirály ) Co vypučelo dříve - listy nebo květy? Jaký tvar mají listy? Jak se tvar postupně mění? (nakresli) Jak se měnila barva listu (zaznamenej data změn) Promni list v prstech a zapamatuj si jeho vůni. Jak vypadá kůra? Jakou má barvu? (zakresli) Jak se liší kůra na kmeni a na větvičkách (očima i hmatem, možno přes papír okopírovat ) Jaký je květ? Jakou má barvu? Jak jsou květy uspořádány? Kdy začal kvést? Vydávají květy vůni? Jaké má Tvůj strom plody? (Zaznamenej případně tvorbu plodů.) Hnízdí na Tvém stromě nějací ptáci? Jsou vidět kořeny? Co je v těsné blízkosti stromu? Roste tu ještě něco? Pozoroval jsi nějaký hmyz? Či jiné živočichy? Jaký přináší Tvůj strom užitek? Co nového vidíš na stromě po dešti? Co vnímáš, když ke stromu přiložíš ucho? 25

26 Výroba ptačích budek Zásady pro výrobu ptačích budek - Budku vždy vyrábíme bez bidélka, aby se nestala přístupnou pro predátory. - Používáme alespoň 2 cm silná vyschlá prkna a hřebíky 2,5 krát delší než je síla použitých prken. - Prkna mohou být z vnější strany ohoblovaná, vnitřní dutinu necháme drsnou, aby se v ní ptáci mohli lépe pohybovat. - Budku vyrábíme otevíratelnou kvůli čištění. - Důkladně upevníme zejména závěsnou lištu. - Dno přibíjíme vsunuté mezi boční stěny. - Živnost budky značně prodloužíme překrytím střechy nepropustnou krytinou nebo impregnačním nátěrem, případně přírodním odstínem netoxické barvy. Typy budek Typy budek rozlišujeme podle vnitřních rozměrů hnízdní dutiny (rozměry dna a hloubka dutiny) a tvar vletového otvoru určuje druhy ptáků, kteří budku obsadí a znemožňují obsazení budky většími a často i konkurenčně silnějšími druhy. Tabulka rozměrů ptačích budek: Minimální rozměry dna (cm) Minimální hloubka dutina (cm) Typ budky Vletový otvor (mm) modřinka x koňadra x lejsek 30 x 45(50) 14 x špaček x kavka x doupňák x Vyvěšování Vhodná výška umístění budek pro drobné pěvce jsou 2 4 metry. Vletový otvor je vhodné orientovat na jih nebo na jihovýchod. Ptáci raději osidlují budky vyvěšené na světlém a přehledném místě než v hustém porostu. V blízkosti vletového otvoru by neměly být v dosahu větve, ze kterých by mohli útočit predátoři. Umístění budek volíme na málo nápadném místě. Budku ke stromu buď přibijeme hřebíky, nebo zavěsíme pomocí drátu na silnější větev. Na strom vyvěšujeme pouze jednu budku tak, aby ji od sousední budky dělilo alespoň několik metrů. 26

27 Pokud ptáky hnízdící v budce napadne predátor, je pravděpodobné, že se na stejné místo bude vracet. Tomu lze předejít každoročním přemísťováním budek. Po skončení hnízdní sezóny je potřeba budku vyčistit a v případě potřeby ji opravit. Nejlepším obdobím je studená část roku, kdy není aktivní hmyz a parazité, kteří se v budkách vyskytují a ptákům hnízdění velmi znepříjemňují a oslabují mláďata. Polobudky Jsou určeny především pro rehky, konipasy a lejska šedého, ale zahnízdí v nich i další druhy ptáků. Minimální vnitřní rozměry hnízdní dutiny polobudky jsou 12 x12 x 12cm. Vletový otvor by měl zaujímat třetinu až polovinu přední stěny. Polobudky pro rehky domácí zavěšujeme pod střechy nižších budov ve výšce dva až pět metrů nad zemí, pro lejsky šedé na staré strom, zdi nebo plochy v zahradách a pracích do výšky okolo dvou metrů a pro konipasy na břehy potoků či zdi v blízkosti do výšky jednoho až dvou metrů nad vodní hladinou. Hnízdní výklenky Ptákům využívajícím polodutiny můžeme vytvořit vhodné hnízdiště při stavbě budov a přístřešků, zděných plotů, hranic dřeva atd. například vynecháním cihel nebo vytvarováním klasické polobudky, zabudováním trobky apod. Dbáme na to, aby výklenek byl na místě špatně dostupném pro predátory (např. hladká zeď) a aby rozměry odpovídaly doporučeným rozměrům polobudek. Velkou výhodou výklenků ve stavbách je jejich malá nápadnost pro predátory a další nevítané návštěvníky ptačích hnízd. Důležitá je též větší životnost oproti klasickým polobudkám. Ochrana proti predátorům Budky jsou v přírodě nápadné a přitahují tak pozornost koček, kun nebo strakapoudů. Proto je velmi důležité budky proti nevítaným hostům důkladně zabezpečit. Bidélko zpřístupňuje vetřelcům vletový otvor, místo něj můžeme pod vletový otvor na vnitřní stranu umístit lištu. Tato lišta zároveň ztěžuje kunám a kočkám vytahování mláďat z budky. Určitou ochranou hnízda s vejci či mláďaty je dostatečná vzdálenost spodního okraje vletového otvoru ode dna budky (rozměry viz tabulka). Proti strakapoudům opatříme vletový otvor pozinkovaným plechem o rozměrech 27

28 cca 10 x 10 cm, v jehož středu vyřízneme otvor o cca 1 2 mm větší, než je vletový otvor v budce. Okraje plechu pečlivě zarovnáme, aby se za něj nezachytili drápkem. Místo plechu můžeme též použít pevnější plast. Budky pro rorýse Přestože se rorýsi dobře přizpůsobili životu ve městech, v posledních letech jich výrazně ubývá. Hlavní příčinou jsou rekonstrukce a zateplování vyšších budov. Řešním jsou šetrné stavební práce na místech osídlených rorýsi prováděné nejlépe mimo hnízdní dobu (od polovony dubna do poloviny srpna) nebo výroba ptačích budek. Rorýs může obsazovat budky určené pro jiné druhy ptáků (zejména špačníky), ale můžeme pro něj vyrobit budku na míru. Budky pro rorýse vyvěšujeme pod střechy budov a můžeme je umístit i na balkony ve vyšších patrech domů. V místech s nedostatkem vody uvítají ptáci napajedla i koupadla. Napajedlem může být mělká miska umístěná na špalku, do které do které položíme například dřívko tak, aby se v ní netopil hmyz. Vyrobit můžeme i malé jezírko umístěné na volné ploše, aby ptáci včas zpozorovali blížící se nebezpečí. Vysazování domácích druhů stromů a keřů poskytne ptákům potravu (šípky, jeřabiny...) a možné hnízdiště. Ptáci mohou hnízdit dokonce i na tzv. ozeleněných střechách tj. střechách porostlých vegetací. Zimní přikrmování je vhodné od listopadu do března. Ptákům můžeme nabídnout jakákoli semena, plody a bobule. Potrava předkládána ptákům na krmítko by měla být kvalitní a nezkažená, aby ptákům nepůsobila zažívací potíže, což může vést i k jejich úhynu. Ptáky nikdy nekrmíme těstovinami, slanými, kořeněnými a uzenými výrobky a připáleným tukem. Nepoužíváme chemické prostředky a umělá hnojiva, které ptáky oslabují nebo zabíjí. Další nápady, jak pomoci ptákům a dalším zvířatům v našem okolí najdete na Při nálezu zraněného ptáka se obraťte na nejbližší stanici pro handicapované živočichy. 28

29 Náměty pro jednotlivá pozorování Motivy, náměty a tematická doporučení pro pozorování a malé projekty od 3. do 8. třídy 3. třída Důležitý je vlastní zážitek dětí: vyprávění o řemeslech, která si děti vyzkoušely, vyprávění o přípravě půdy k setí + vlastní setí, sklizeň, mlácení 4. třída Důležitý je vlastní zážitek dětí: vyprávění o pečení chleba 5. třída - učit se psát referátky o věcech, které nejsou už pouze vlastním zážitkem - práce s literaturou (nikoli internetem) - děti dostanou postup, jak mají referátek vystavět + přednes před třídou (ne čtení!), třída a učitel dává tipy na zlepšení - úkol k dlouhodobějšímu pozorování + zpracování poznatků (viz např. Deník jednoho stromu) - seznámení se se školní knihovnou 6. třída - rozvinutí dovedností z 5. třídy - zpracování referátu - nutnost předat opět přesné zadání, některé děti nutně potřebují vedení - + praktická práce (př. ze života hmyzu, popis proměny dokonalé a nedokonalé + nákresy) - přednes před třídou a poté před rodiči 7. třída - rozvíjení dovedností z 6. třídy - zvýšení samostatnosti - výraznější zapojování samostatného vymýšlení realizace pozorování či projektu v rámci stanovených parametrů - přednes před třídou, rodiči - práce s odbornou literaturou - aktivní využívání školní knihovny - seznámení se s knihovnou městskou - dbát na původnost práce dětí - ne pouhé opisování odborných, ve své podstatě pro žáky nesrozumitelných, textů 29

30 8. třída - vyvrcholení postupného učení se v rámci předmětu ročníkové práce - jazyková správnost, jazyková bohatost - v rámci projektů - ve vymezených mantinelech si stanovovat vlastní pracovní a výzkumné cíle - dbát na kvalitu zpracování, přesnost - dovozování zákonitostí z pozorování - dbát o myšlenkovou správnost, kvalitu 30

31 Drobnější úkoly a cvičení 31

32 32

33 33

34 34

35 35

36 Ke sledování počasí je vhodné využít školní meteorologickou stanici. 36

37 37

38 38

39 39

40 40

41 41

42 42

43 43

44 44