Studijní materiál k vzdělávacímu kurzu Vymezení hranic a spolupráce mezi sociální službou a lékařkou pomocí v rámci plánování sociálních služeb.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Studijní materiál k vzdělávacímu kurzu Vymezení hranic a spolupráce mezi sociální službou a lékařkou pomocí v rámci plánování sociálních služeb."

Transkript

1

2 Studijní materiál k vzdělávacímu kurzu Vymezení hranic a spolupráce mezi sociální službou a lékařkou pomocí v rámci plánování sociálních služeb. Materiál vytvořil expertní tým společnosti: ACCENDO Centrum pro vědu a výzkum, o.p.s. Švabinského 1749/19, Moravská Ostrava, IČ: , Tel.: , Web: Klíčová slova: zdravotní péče, sociální péče v oblasti zdravotnictví, komunitní péče Společnost ACCENDO je vědecko-výzkumná organizace schválená poradním orgánem vlády Radou pro výzkum, vývoj a inovace v ČR, za účelem podpory vědeckého výzkumu v regionálních vědách. Svou činností se významně podílí na objevování a mapování procesů ve společnosti, které vedou k trvalému rozvoji. Pracuje na celém území ČR, rozvíjí evropskou výzkumnou spolupráci a podílí se na mezinárodních projektech v návaznosti na nové směry a předpisy Evropských společenství. Autoři: Mgr. Iveta Čípková Mgr. Bc. Ivana Kouřilová Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kol. Publikace neprošla jazykovou korekturou. Zpracováno ke dni Text je majetkem společnosti ACCENDO Centrum pro vědu a výzkum, o.p.s. a podléhá ochraně ze zákona č. 121/2000 Sb. o právu autorském v platné znění. Nelze ho kopírovat ani šířit jeho části. ACCENDO Centrum pro vědu a výzkum, o.p.s., 2014.

3 OBSAH 1. Identifikace sociální služby šité na míru občanovi... 4 Koordinovaní zdravotně sociální péče v zahraničí... 5 Švédsko... 5 Francie... 5 Porovnání zdravotně sociální péče v ČR a v zahraničí... 6 Sdílení informací o zdravotním stavu uživatele sociální služby Zdravotní péče, kterou nejčastěji uživatelé sociálních služeb potřebují... 8 V současné době monitorujeme dva druhy přístupů Přesah sociální práce do oblasti zdravotnictví a naopak... 9 Komunitní péče v širším kontextu, co v současném systému chybí... 9 Současná praxe Nastavení spolupráce mezi sociálními pracovníky a zdravotníky Péče o pečující rodiny, zapojení rodiny Legislativní vymezení sociálních a zdravotních služeb Podpora procesů sociální a zdravotní reformy v souvislosti s procesy komunitního plánování Analýza podílů osob potřebující pomoc podle věku Zapojení reformy psychiatrické péče do procesu plánování

4 1. IDENTIFIKACE SOCIÁLNÍ SLUŽBY ŠITÉ NA MÍRU OBČANOVI Dlouhodobě a opakovaně zaznívá jako závažný problém špatná spolupráce mezi resorty zdravotních a sociálních služeb. Zejména při komplexnějších potížích, kdy dochází ke kumulaci různých zdravotních neduhů a sociálních handicapů. Typicky u seniorů se ukazuje, že je obtížné jejich péči zajišťovat a provádět v zařízeních sociální péče bez účinné zdravotnické služby, která je pro tyto klienty nezbytná. Je třeba si objasnit, co rozumíme pod pojmy, o kterých při posuzování nepříznivé sociální situace nejčastěji hovoříme. Sociální služba je činnost nebo soubor činností podle zákona č. 108/2006 sb., o sociálních službách zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení. Prostřednictvím sociálních služeb je zajišťována pomoc při péči o vlastní osobu, zajištění stravování, ubytování, pomoc při zajištění chodu domácnosti, ošetřování, pomoc s výchovou, poskytnutí informace, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, psycho a socioterapie, pomoc při prosazování práv a zájmů. Přirozeným sociálním prostředím je rodina a sociální vazby k osobám blízkým, domácnost osoby a sociální vazby k dalším osobám, se kterými sdílí domácnost, a místa, kde osoby pracují, vzdělávají se a realizují běžné sociální aktivity. Zdravotním postižením se rozumí tělesné, mentální, duševní, smyslové nebo kombinované postižení, jehož dopady činí nebo mohou činit osobu závislou na pomoci jiné osoby. Péčí o vlastní osobu se rozumí především takové denní úkony, které se týkají zajištění či přijímání stravy, osobní hygieny, oblékání a pohybu. Soběstačností se rozumí úkony umožňující účastnit se sociálního života, tj. komunikovat, nakládat s penězi či předměty osobní potřeby, obstarat si osobní záležitosti, uvařit si, vyprat a uklidit. Multidisciplinární posouzení pomocí multidisciplinárního týmu (všeobecná sestra, sociální pracovník, pracovník v přímé péči, ošetřující lékař ), který na základě svých kompetencí určí svůj postup a doporučení pro řešení a intervence v ošetřovatelském procesu a plánování aktivit prostřednictvím individuálních plánů. Jednotlivé kroky navrhovaného ošetřovatelského procesu a individuálního plánu následně klient odsouhlasí. Je to systematická spolupráce pracovníků různých profesí při péči a poskytování služeb či podpory jednotlivým klientům. Tento tým naplánuje potřebu a rozsah sociálních a zdravotních služeb metodou individuálního plánu dlouhodobé péče na 3 měsíce v rámci terénní ambulantní péče. Definice ošetřovatelství je to komplex lidských činností, které pomáhají individuu nebo skupině osob v podpoře a udržování takových aktivit, které přispívají ke zdraví a pohodě jedince a skupin se zvláštním zřetelem k jeho potřebám. Ošetřovatelská péče je soubor odborných činností zaměřených na udržení, podporu a navrácení zdraví, uspokojování biologických, psychických a sociálních potřeb změněných nebo vzniklých v souvislosti s poruchou zdravotního stavu jednotlivců nebo skupin nebo v souvislosti s těhotenstvím a porodem, rozvoj, zachování nebo navrácení soběstačnosti. Základní ošetřovatelská péče je poskytovaná pacientům, kterým jejich zdravotní stav nebo léčebný a diagnostický postup umožňuje běžné aktivity denního života, jejichž riziko ohrožení základních životních funkcí, zejména dýchání, krevního oběhu, vědomí a vylučování, je minimální, a kteří jsou bez patologických změn psychického stavu. Zajištění zdravotní péče v sociálních službách se musí posuzovat dle zdravotního stavu, funkčních schopností a stupně disability posuzovaného klienta. Nastavení úrovně 4

5 poskytované zdravotní péče musí být v souladu se zdravotními a sociálními potřebami klientů a mírou dostupnosti (časová, geografická) zdravotní péče, a zda je nutná stálá přítomnost zdravotnického personálu. Otázky provázání a spolupráce zdravotní a sociální péče jsou vedle toho předmětem systematického zájmu. Ukazuje se, že problém je dlouhodobý a těžko řešitelný i v jiných evropských zemích a představuje tradiční výzvu pro výzkum. Nové formy poskytování veřejných služeb a jejich koordinace mohou být v těchto městských podmínkách funkční, jakkoliv jsou odlišné. Praktické i poznávací zájmy se tedy zaměřují na společnou výzvu, jak efektivně organizovat a koordinovat provázané zdravotnické a sociální služby pro řešení komplexních a kumulovaných problémů vybraných cílových skupin. Koordinovaní zdravotně sociální péče v zahraničí Švédsko Švédsko je zemí, kde uplatňují princip ucelené rehabilitace osob se zdravotním postižením. Systém ucelené rehabilitace obsahuje v sobě prvky rehabilitační a dlouhodobé zdravotně sociální péče. Odpovědnost za zajišťování potřeb pro osoby se zdravotním postižením mají obce. Zákony o sociálních službách a zdravotní péči umožňují obcím a krajům velkou svobodu při plánování a organizování vlastních služeb. Koordinovanou péči mají na starosti obce a municipality, které jsou financovány z daní. Samostatnost těchto dvou úrovní samosprávy znamená, že služby jsou organizovány v různých částech země dle zdravotně sociálních potřeb obyvatelstva a mohou mít i nastavené jiné priority. Základní jednotkou koordinované zdravotně sociální péče jsou obce, které zodpovídají hlavně za rehabilitaci seniorů a osob se zdravotním postižením, žijící v pobytových zařízeních například v domech s pečovatelskou službou (sjukhem). Současně mají také zodpovědnost za poskytování technických pomůcek pro osoby se zdravotním postižením. Zdravotnický systém stanovil hlavní priority zaměřené na faktory životního stylu (kouření, obezita, tělesná aktivita, spotřeba alkoholu), které způsobují nádorové a kardiovaskulární onemocnění, diabetes a duševní onemocnění. Dalšími prioritami je vytvoření podmínek pro starší občany a lidi s dlouhodobými nemocemi dle jejich životních potřeb nastavení aktivizačních prvků a přístup ke zdravotním propagačním programům, dále nastavení aktivní péče (zdravotní a sociální péče) o seniorskou populaci a dlouhodobě nemocných (Piroska Östlin & Finn Diderichsen, Stockholm, 2001). Strategický dokument byl zaměřen na nastavení efektivity ve zdravotnickém systému a stanovení míry spravedlnosti v alokaci zdrojů. Dále na posílení sociální soudržnosti a vzájemnosti ve společnosti, které směřovaly ke snížení chudoby, bezdomovectví, sebevražd a další cíle, které jsou v souladu s Programem Zdraví 21. Francie Francie reprezentuje zemi, která má velmi propracovanou rehabilitaci z hlediska zdravotně sociální a pracovní péče o klienta. Právo na komplexní rehabilitační péči je zakotveno v zákonu o sociální péči a rodině, v nařízení z o krajských domovech pro postižené, v nařízeních č a č z roku 2005, která stanoví příspěvek na úpravu bytu pro zdravotně postižené, a nařízení č z GUIDE-BAREME pro stanovení nedostatku způsobilosti zdravotně postižených. Jednou z výhod je, že léčebná rehabilitační péče v celé šíři je poskytována klientovi od první fáze onemocnění a je hrazena ze zdravotního pojištění. Klient již v akutní fázi svého onemocnění přechází zároveň i do péče rehabilitačního lékaře. Multidisciplinární tým vypracuje na základě zdravotně sociálních potřeb rehabilitační program a adaptační plán. Pokud není klient hospitalizován v rehabilitačním zařízení je mu poskytnuta dlouhodobá asistence (viz vyhláška DH/EO4/97 n 841 z 31. prosince 1997), která umožňuje díky systému koordinovaných činností různých 5

6 organizací poskytovat specifické zdravotně-sociální a sociální služby v oblasti bydlení, asistence a možnosti i pracovního uplatnění. Cílem poskytované dlouhodobé péče je poskytnout pomoc či podporu osobám se zdravotním postižením při jejich návratu z ústavní péče do rodinného prostředí. Zdravotně sociální služby se sdružují ve formalizované síti poskytovatelů. Tyto služby svou dostupností vyhovují potřebám osob se zdravotním postižením. Pokud je klient hospitalizován na oddělení rehabilitačního lékařství a je propuštěn do domácího ošetřování, dostává prostřednictvím služeb nezbytnou pomoc, aby se mohl vyrovnat s novou situací. Kontinuitu péče zajišťuje pracoviště rehabilitačního lékařství. Dohlíží také na organizaci zdravotní péče a na její účinné propojení se zdravotně-sociální oblastí. Nastavený zdravotně sociální systém péče o klienta zabezpečuje také poskytování vzdělávání a informace nejen samotným klientům, ale také jejich rodinám. Porovnání zdravotně sociální péče v ČR a v zahraničí Dlouhodobou péči lze definovat jako nabídku komplexních zdravotně sociálních služeb pro osoby s dlouhodobě omezenou soběstačností, která je poskytována doma nebo v institucích. Velmi dobře vymezuje dlouhodobou péči recentní materiál, který byl vydán v rámci konference Švédského předsednictví Evropské unie a to: Dlouhodobá péče spojuje spektrum zdravotních a sociálních služeb, které jsou šity na míru potřebám lidí, kteří potřebují po delší dobu (extended period of time) pomoc v základních sebe obslužných aktivitách z důvodů chronické nemoci či jiné příčiny disability (a to včetně demence či jiných poruch duševního zdraví). Zahrnuje pomoc jak profesionální, tak i laických pečujících (Válková, Korejsová, Holmerová, 2009, s. 23). Systém dlouhodobé péče by měl být třetí fází zdravotně sociální péče o klienty. Zavedené koncepty dlouhodobé péče je velmi těžké porovnávat s ostatními zeměmi. Francie a Švédsko mají systémy dlouhodobé péče vyřešeny, zatímco Česká republika má dlouhodobou péči nesystémově rozdělenou mezi ministerstvo zdravotnictví a ministerstvo práce a sociálních věcí. Můžeme tedy pouze diskutovat celkové finanční náklady na dlouhodobou ošetřovatelskou péči. Ošetřovatelský personál (všeobecné sestry) pracují na odděleních dlouhodobé péče. V České republice to jsou zejména oddělení Léčebny pro dlouhodobě nemocné a rezidenční služby sociální péče. Ve Švédsku a Francii to jsou převážně ošetřovatelské domy, kde pracuje ošetřovatelský personál, ale také pracovníci v sociálních službách. Problematika koordinované rehabilitace osob se zdravotním postižením patří již více než 10 let v České republice ke stále se opakujícím tématům. V zemích jako je Švédsko, je koordinovaná rehabilitace zavedena již několik let. Tato země díky tomuto systému nerozlišuje dlouhodobou péči, neboť tato péče je součástí koordinované rehabilitace. Francie má systém dlouhodobé péče a rehabilitační péči oddělený. Česká republika, nemá žádný systém koordinované rehabilitační péče a ani systém dlouhodobé péče. Vše se děje pouze na základě osvícenosti lékařů a dostupnosti zařízení v kraji. Je zřejmé, že záleží na zdravotnickém pracovišti, zda bude klientovi poskytnuta další rehabilitační péče. Revizní lékař hraje v celém systému další rehabilitační péče velkou roli, neboť musí souhlasit z další péčí klienta. V tomto kontextu lze identifikovat, že ve Švédsku a Francii je tato péče nedílnou součástí přechodu z akutní fáze nemoci, zatímco v České republice se klientovi dostává této péče až i za několik měsíců po ukončení akutní fáze onemocnění. Nárok na kompenzační pomůcky jako chodítko, mechanický vozík se řeší s revizním lékařem. Do doby než revizní lékař schválí pomůcku (cca 3 měsíce) klient a jeho rodina shání kompenzační pomůcky po různých půjčovnách, nemají zajištěno ani bezbariérové bydlení atd. Etickou otázkou je dostupnost další rehabilitační péče a kompenzačních pomůcek nezbytné pro klienta, ale také jak má klient bez pomoci zvládat novou životní situaci? 6

7 Sdílení informací o zdravotním stavu uživatele sociální služby Ve vazbě na plnění standardů kvality sociálních služeb se často setkáváme s názorem, že nezdravotničtí pracovníci v sociálních službách nemohou znát zdravotní diagnózy. Toto pravidlo je odůvodňováno zejména ochranou osobních údajů a omezením přístupu nezdravotníků do zdravotnické dokumentace. Ze strany sociálních služeb na druhé straně toto pravidlo komplikuje poskytování sociálních služeb. Otázku sdílení informací o zdravotním stavu uživatele sociální služby mezi zdravotníky a nezdravotnickými pracovníky sociálních služeb řeší 45, písm. g zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách. Nezdravotničtí pracovníci sociálních služeb potřebují informace o zdravotním stavu uživatele služby (např. pro poskytnutí první pomoci při epileptickém záchvatu, podávání stravy nebo péči o tělo u lidí s cukrovkou). V souladu se zákonem o zdravotních službách mají poskytovatelé zdravotních služeb (fyzické i právnické osoby) povinnost předat jiným poskytovatelům zdravotních služeb nebo poskytovatelům sociálních služeb potřebné informace o zdravotním stavu nezbytné k zajištění návaznosti dalších zdravotních a sociálních služeb. Vazba na standardy kvality a povinnosti poskytovatelů sociálních služeb právní úprava poskytování zdravotní péče nebrání předávání (získávání a používání) potřebných informací o zdravotním stavu, je však třeba dodržovat stanovená pravidla. Především je nutno zohlednit právo uživatele služby rozhodovat o tom, kdo (a jaké) dostane informace o jeho zdravotním stavu a jak budou používány při poskytování sociální služby. K tomu kritérium 1b) Poskytovatel vytváří podmínky, aby osoby mohly uplatňovat vlastní vůli při řešení své nepříznivé sociální situace. Toto je jednoduché v případě uživatelů služeb, kteří jsou schopni předat informace sami. U lidí, kteří z nějakého důvodu nemohou sami předat informace anebo nemohou dát bez pomoci jiné osoby souhlas s nahlížením do zdravotnické dokumentace, je potřeba zajistit potřebnou podporu při rozhodování o poskytnutí souhlasu. Je třeba uvažovat v souvislosti s revizí zákonných povinností poskytovatelů s upřesněním role sociálních služeb v péči o zdraví a v povinnosti dbát na ochranu zdraví uživatelů služeb a s upřesněním role sociálního pracovníka při poskytování podpory při rozhodování klientů těchto služeb. Při posuzování situace klienta je důležité zohledňovat jeho lidské potřeby. Lidské potřeby: americký psycholog, jeden ze zakladatelů humanistického proudu v psychologii, nejčastěji bývá uváděn jako autor hierarchie lidských potřeb (Maslowova pyramida potřeb) 7

8 2. ZDRAVOTNÍ PÉČE, KTEROU NEJČASTĚJI UŽIVATELÉ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB POTŘEBUJÍ Uživatelé sociálních služeb bez rozdílu formy (terénní, ambulantní, pobytová) nejčastěji potřebují zajistit podávání léků nezdravotnickým personálem bez registrace zdravotních služeb poskytovatele sociální služby. Pro podávání léků v terénních sociálních službách i v zařízení sociálních služeb je nezbytný pokyn lékaře zdravotnickému personálu. Pokud by mělo dojít ke změně, tj. aby léky mohly podávat např. pečovatelky, musely by se změnit zákon 48/1997 Sb., vyhláška 55/2011 Sb. a zákon 372/2011 Sb. Podávání léků zdravotnickým personálem by bylo jen z indikace lékaře na základě specifických diagnóz a nutné kontroly zdravotního stavu pro dekompenzaci (např. psychiatrické, kardiovaskulární, diabetes mellitus). Člověk užívá léky na základě svého rozhodnutí a po konzultaci s lékařem, který léky předepisuje. Léky užívá sám, pokud lékař rozhodne, že je kompetentní. Pokud lékař rozhodne, že kompetentní k užívání léků není, dá pokyn profesionálovi (SZP). Co by s podáváním léků v těchto případech udělalo zavedení konceptu podpory při rozhodování? Zdravotní péče po opuštění lůžkového zařízení, by dle zdravotního stavu a potřeby měla navazovat na službu HOME CARE. Praktičtí lékaři nevědí, kam pacienty odkazovat a zdráhají se předepisovat péči HOME CARE. V současné době monitorujeme dva druhy přístupů 1) Lékaři mají představu, že HOME CARE jim bere peníze. Podlehnou vedení ze strany zdravotních pojišťoven, které praktické lékaře učí, jak HOME CARE nepředepisovat. 2) HOME CARE, naopak pro ně znamená rozšíření možností. Je to o statečnosti praktického lékaře, o jeho schopnosti dostatečně zdůvodnit potřebnost zdravotní péče a schopnosti orientace a správného pochopení legislativního rámce a systému nastavení zdravotní a sociální péče. Ve hře je také to, že praktickému lékaři zůstane vysoká kapitační platba za člověka v seniorském věku, který je v nemocnici a proto s ním praktický lékař nemá žádné výdaje. Pacient s HOME CARE doma, se praktickému lékaři nevyplatí. Další komplikací zajištění potřebné péče je, že HOME CARE nesmí podle zákona 372/ 2011 Sb. 10 odst. 1b působit v zařízeních sociálních služeb, pouze v Domech s pečovatelskou službou. Zde je to posuzováno, jako by klient žil ve vlastním bytě. 8

9 Kdy vzniká nárok na HOME CARE? Podle Zákona o zdravotních službách má člověk právo na volbu poskytovatele zdravotních služeb HOME CARE pokud k provedení zdravotní péče není třeba technologické zázemí nemocnice (viz 10 zákona 372/2011 Sb.). 3. PŘESAH SOCIÁLNÍ PRÁCE DO OBLASTI ZDRAVOTNICTVÍ A NAOPAK Pro zajištění kontinuity péče během a po propuštění pacienta z lůžkového zdravotnického zařízení, z pohledu kontinuity a efektivního poskytování sociálně-zdravotní péče a návaznosti péče formální a neformální, je potřeba činnosti koordinovat. Existence koordinátora a dostupnost zdravotních a sociálních služeb navazujících na přirozenou, neformální a neplacenou péči rodiny či komunity patří ke klíčovým podmínkám umožňujícím i lidem, kteří potřebují velký objem péče při zvládání běžných denních činností zůstat ve vlastním domácím prostředí. V systému tato role (koordinátora, case managera, průvodce, nezávislého zprostředkovatele), která by se hodila na sociální pracovníky obcí s patřičným vzděláním, chybí. V rámci naplňování svého účelu by sociální služby měly být natolik flexibilní, aby tuto roli na sebe v případě potřeby (tj., když není nikdo jiný) mohly vzít a zajistily by koordinaci jak sociální, tak zdravotní péče i neplacené podpory neformálního prostředí. Musí se zachovat specifičnost zdravotní péče, jejímž cílem je zlepšení či udržování a kontrola zdraví. Koordinátor sociální pracovník má mnohdy větší odpovědnost za koordinaci než sociální pracovník ve zdravotnictví nebo komunitní sestra (se specializací). Úkolem sociální služby je totiž pomáhat lidem využívat vlastní zdroje a další přirozené zdroje včetně veřejných a dalších služeb. Je proto logické, aby úkol koordinovat pomoc a podporu potřebnou pro každodenní život, na sebe vzala sociální služba, která je šířeji zaměřená. Vazba na standardy kvality a povinnosti poskytovatelů sociálních služeb se nejvíce váže na kritéria standardu č. 8 Návaznost poskytované sociální služby na další dostupné zdroje. Zprostředkování služeb jiných fyzických a právnických osob a podpora ve vztazích s přirozeným sociálním prostředím. Tady by bylo potřeba revidovat kritérium 8b, zejména dovětek o zachování neutrálního postoje a to ve vztahu k úmluvě o právech osob s postižením. Koordinační roli sociálních služeb by bylo potřeba řešit ve vztahu k roli terénních sociálních pracovníků na obci, kde se zdá umístění koordinace jako přirozené. Vazba sociální služby na zdravotní péči se nutně musí projevit i na úrovni individuálního plánování. Ve standardu č. 5 Individuální plánování průběhu sociální služby se nepočítá s přizpůsobením služeb potřebám. Zohledňovány mají být pouze cíle a možnosti viz výše. Naopak Zákon o sociálních službách č.108/2006 Sb. v 88 písm. f) s potřebami počítá. Je tedy nutné standard č. 5 upravit podle zákona o sociálních službách. Při výkladu a kontrole plnění je potřeba upřesnit, že potřeba podpory v oblasti péče o zdraví pokud se objeví, by měla být zohledněna při poskytování sociální služby. Mnohdy z pohledu hodnocení služby se objevuje názor, že sociální služba zachází mimo rámec své standardizace. Komunitní péče v širším kontextu, co v současném systému chybí Komunitní péče je od poloviny 20. století dominantním trendem v řadě vyspělých zemí a je spojena s tzv. deinstitucionalizací, částečnou přeměnou ve služby komunitní. Prostředkem těchto změn je vytváření komunitních týmů duševního zdraví s určenou geografickou oblastí, 9

10 ve které působí. V novějším konceptu tzv. vyvážené péče (balanced care) jde o integrativní pojetí, ve kterém jsou do systému péče zapojeni lékaři, rezidenční služby péče v komunitě, krizové služby, denní stacionáře, péče ve vlastním prostředí. Celý systém komunitní péče je orientován na lidská práva a potřeby. Komunikace v kontextu komunitního ošetřovatelství etika v komunitním ošetřovatelství jako základní princip, komunikace rozdělení, její složky a význam, interakce, faktory ovlivňující komunikaci a interpersonální vztahy, efektivní komunikace, komunikace ve specifických situacích. Systém zdravotních služeb v komunitní péči Světová zdravotnická organizace (WHO) vytvořila: koncept primární péče, národní programy podpory zdraví, organizace zdravotních služeb. určila role státu, krajů, obcí, základní prvky zdravotnického systému (příjemce, poskytovatel, plátce), formy zdravotní péče primární, sekundární, terciální. charakteristiku specifických komunitních služeb (státních a nestátních institucí) vybrané zdravotní služby a instituce v komunitní péči, vybrané sociální služby a instituce v komunitní péči. návaznost zdravotních a sociálních služeb. Pomáhající profese a jejich vztah ke komunitnímu ošetřovatelství. Doplňkový systém fungujícího dobrovolnictví. Hygiena a epidemiologie hygienické zásady v komunitním ošetřovatelství, edukace klientů a jejich blízkých v hygienické problematice mytí rukou, manipulace s prádlem, biologickým materiálem, kontaminovaným odpadem apod. zásady manipulace přístroji a pomůckami (antisepse, sterilita a asepse, dezinfekce, dekontaminace, manipulace s kontaminovanými prostředky, úklidové postupy). zásady ošetřování klientů se závažným infekčním onemocněním, HIV pozitivních, s AIDS aj. stravou, Komunita, komunitní péče, komunitní ošetřovatelství Komunita, komunitní práce, její etapy a cíle, komunitní péče principy, plánování, realizace, hodnocení intervencí zaměřených na zdraví komunity s propojením sociální práce. faktory ovlivňující zdraví komunity biologické, psychologické, duševní, environmentální, sociální. teorie a modely ošetřovatelství aplikované na jednotlivce, skupiny osob v komunitě. podpůrné programy na snížení rizika poškození zdraví, skupiny preventivních programů, screaning v rámci komunity. preventivní postupy ve vztahu k sociálnímu a životnímu prostředí jedince i komunity. 10

11 východiska na zlepšení podpory zdraví. základní typologie sítě sociálních služeb v komunitě (terénní, ambulantní, pobytové služby) a návazné sociální služby jejich charakteristika. Komunitní péče o rodinu rodina jako funkční a navzájem se ovlivňující celek z hlediska biologického, psychologického, sociálního a spirituálního. definice zdravé rodiny a její charakteristika. detekce rizikových a negativních faktorů ovlivňující zdraví rodiny. vzdělávací programy pro rodiny. Komunitní péče o dítě programy kontinuálního zvyšování zdravotního stavu dětí a posuzování potřeb dítěte v komunitě. rodina a její poruchy ve vztahu k dítěti, odpovědnost rodičů za děti. ohrožené dítě, dítě se zdravotním znevýhodněním, handicapované a chronicky nemocné dítě. náhradní péče o děti. týrané, zanedbávané a zneužívané dítě (syndrom CAN). sociálně právní ochrana dítěte. Komunitní péče o ženu specifické aspekty péče o ženu, prevence v péči o ženu (primární, sekundární, terciální). Komunitní péče o kulturně odlišné skupiny vymezení pojmů (etnikum, národ, kultura, asimilace, předsudky, rasismus, xenofobie apod.), minoritní etnika v ČR, multikulturní a transkulturní ošetřovatelství. kulturní odlišnosti etnický a rasový původ, politické aspekty, přesvědčení, náboženství, hodnotová orientace, komunikace, zvyklosti ve stravování apod. tvorba kladného prostředí v komunitě. eliminace rizikových situací. romská populace. Komunitní péče o osoby sociálně slabé, nepřizpůsobivé, se závislostmi, bezdomovce apod. vymezení pojmů (skupina, konformita, skupinový vliv, sociální a antisociální chování, poruchy chování, delikvence, kriminalita), možnosti intervencí. kvalita života a zdraví jedinců i skupin, identifikace rizikových faktorů, možnosti prevence a multioborová spolupráce včetně pomáhajících skupin. strategické preventivní programy. Komunitní péče o pacienty s psychickou poruchou sociálně zdravotní problematika včetně ošetřovatelských intervencí u klientů s psychickým onemocněním. možnosti resocializace klientů do vlastního sociálního prostředí a úloha sestry v multioborovém týmu v procesu resocializace. stanovení rehabilitačního a krizového plánu u klienta v domácím prostředí. 11

12 individuální psychiatrická rehabilitace. terénní krizová intervence. formy podpory. case management. organizace a struktura psychiatrické péče, síť služeb a jejich provázanost, prolínání zdravotní a sociální péče o duševně nemocné. právní problematika v psychiatrii (nedobrovolná hospitalizace, omezování způsobilosti k právním úkonům, ochranné léčení, zabezpečovací detence). Komunitní ošetřovatelství zaměřené na zdraví v zaměstnání vznik nemoci z povolání, míra dopadu nemoci z povolání na jedince. vymezení preventivních opatření a postupů vhodných pro předcházení úrazům na pracovišti, ochrana zdraví. negativní vlivy a stresory pracovního prostředí (fyzikální a chemické vlivy, neionizující elektromagnetické záření, fyzická a psychická zátěž, zraková zátěž apod.) jejich detekce a posuzování. environmentální faktory ve vztahu ke zdravému pracovnímu prostředí, negativní dopady na zdraví zaměstnanců včetně zpětného vlivu pracovní činnosti na životní prostředí. právní normy zajišťující bezpečné a zdravé pracovní prostředí závazné pro zaměstnance i zaměstnavatele. Komunitní ošetřovatelská péče v ambulanci praktického lékaře pro dospělé ošetřovatelství v primární zdravotní péči, úloha ošetřovatelství při upevňování zdraví. úloha sestry v rámci zajištění primární péče (anamnéza, fyzikální a laboratorní vyšetření, dokumentace, dispenzarizace, objednávkový systém, návštěvní služba apod.). prevence nádorových a civilizačních onemocnění - preventivní prohlídky, detekce rizikových faktorů, profesní rizika, poradenská a edukační činnost. role institucí podílejících se na zajištění a udržení kvality života. spolupráce s institucemi zajišťujícími zdravotní a sociální služby. Komunitní ošetřovatelská péče v ambulanci praktického lékaře pro děti a dorost úloha sestry v rámci zajištění komplexní preventivní péče o dítě (růst a vývoj dítěte, uzlové body, očkování, dokumentace, dispenzarizace, návštěvní služba apod.). právní normy související s komplexní péčí o dítě. vybrané specifika v rámci praktického lékařství pro děti a dorost. spolupráce s institucemi zajišťujícími zdravotní a sociální služby. poradenská a edukační činnost. Komunitní ošetřovatelská péče ve školách školské prostředí, programy na podporu zdraví, screaning ve školách, edukace ve školách. 12

13 Edukační programy v komunitě tvorba edukačního plánu a edukačních jednotek v systému komunitní péče. možnosti individuálního přístupu ke vzdělávání pacientů a jejich blízkých s přihlédnutím k široké variabilitě komunitní problematiky praktické nácviky tvorby edukačních plánů v rámci komunity. Komunitní sestra zcela samostatně poskytuje, organizuje a metodicky řídí primární, integrovanou a preventivně zaměřenou ošetřovatelskou péči, včetně vysoce specializované ošetřovatelské péče o jednotlivce a skupiny osob ve vlastním sociálním prostředí. Je schopná provádět komplexní analýzu zdravotní a sociální situace jednotlivce nebo skupiny občanů ve vlastním sociálním prostředí z hlediska koordinace poskytované zdravotní a sociální péče. Vede poradenství pro skupinu občanů v ošetřovatelské i sociální péči. Je schopná hodnotit zdravotní i sociální rizika jednotlivce ve vlastním sociálním prostředí nebo skupiny občanů veřejného zdraví bez odborného dohledu na základě indikace lékaře nebo odborného pracovníka v ochraně. Je znalá priorit při řešení zdravotních rizik na základě epidemiologických a statistických dat a výsledků výzkumů. Komunitní zdravotní péče, zvláště ve vztahu k ošetřovatelským službám, je klíčem ke zlepšení zdraví a tělesné i duševní pohody všech lidí. V řadě zemí je věnována velká pozornost zajištění kvalitní a efektivní péče při poskytování komunitních služeb seniorům, přičemž záleží nejen na strategii dané země, ale i na vůli odborné veřejnosti. Je nezbytné, aby každá země zpracovala celkovou strategii plánování komunitní péče pro seniory, neboť úroveň vyspělosti každé společnosti se dá odhadnout i podle způsobu péče o své nejslabší členy. Současná praxe Charakter některých činností v oblasti stacionární péče i krizových služeb je však pomezně zdravotně sociální, poskytující zejména nejvíce psychickou podporu a pomoc při každodenních činnostech. Péče však není v žádném systému podporovaná, což přináší velké problémy v péči o tyto klienty, kteří nejsou ryze vyhraněnými z pohledu zdravotní a sociální péče. Funkce komunitních sester by mohla v nastavování návazné péče významně přispět. 4. NASTAVENÍ SPOLUPRÁCE MEZI SOCIÁLNÍMI PRACOVNÍKY A ZDRAVOTNÍKY Jak by to mělo fungovat u lidí, kteří potřebují zdravotní péči? Je potřeba komplexní péče - zdravotně sociální a jak by to mohlo fungovat? Když jde člověk z nemocnice domů v případě potřeby má možnost kontaktovat někoho, kdo mu zajistí pomůcky, poradí, kam se obrátit, uvede věci do praxe? Aby systém mohl pro klienta a jeho rodinu fungovat, musí se stát sociální služby a zdravotní péče více flexibilními. Není tedy možné do budoucna, aby tyto dva resorty spolu nespolupracovaly. Je nutné revidovat v území péči jak sociální tak zdravotní, nastavit efektivní systém péče tak, aby pokryl potřeby v území a zároveň byl schopen financování s podporou státu. 13

14 Je nutné na místní úrovni se snažit optimalizovat systém zdravotní a sociální péče jako: Efektivní Spravedlivý Dostupný Financovatelný ze stávajících zdrojů Z pohledu sociální práce vyhledávat ohrožené lidi, kteří potřebují pomoc. Z pohledu zdravotníka upozornit sociálního pracovníka na ohroženého člověka, který potřebuje pomoc. Otevírá se otázka, jak poskytnout péči např. lidem bez pojištění, jak poskytovat péči HOME CARE lidem bez domova? Péče o pečující rodiny, zapojení rodiny Zapojení rodiny do péče o rodinného příslušníka, který ze zdravotních důvodů vyžaduje zvýšenou péči, provádí sestra. Edukuje rodinu klienta o způsobu péče (např. jak koupat, použití inkontinentních pomůcek, jak polohovat, jak manipulovat či přemisťovat rodinného příslušníka), možných důsledků vyplývajících s nedostatečné péče a možnosti oslovení sociálního pracovníka v pomoci s péčí. Standardy kvality sociálních služeb se zaměřují na jednotlivce. Téma rodiny je řešeno jen okrajově ve standardu č. 8. Co s lidmi, kteří nechtějí do Domova? Co s lidmi, kteří nemají místo doma ani v Domově? Kdo jim a jejich rodinám pomůže? Profesionální přístup k dlouhodobé péči o klienty je odlišný u zdravotníků a sociálních pracovníků. Cílem zdravotní péče je léčba a rehabilitace, cílem sociální péče je dlouhodobé ošetřování, začleňování do prostředí. Součástí ošetřování klientů sociální péče je vytvoření důvěryhodného vztahu mezi klientem a sociálním pracovníkem. Pojetí dlouhodobé péče je tedy odlišné a délka péče o klienta je často meritorní součástí profesionálního přístupu sociálních pracovníků. Tyto odlišnosti mohou být základem pevnější spolupráce zdravotníků a sociálních pracovníků. Ukazuje se, že léčebny pro dlouhodobě nemocné nejsou nahraditelné domovy pro seniory, i když obojí zařízení mohou mít ošetřovatelská lůžka. V praxi je mezi těmito institucemi posloupnost ve zdravotně sociální péči zabezpečované pro konkrétní klienty. Rozdíly mezi způsobem dlouhodobé péče v domovech pro seniory a ve zdravotnických zařízeních typu LDN však nejsou pravděpodobně způsobeny jen odlišným profesním přístupem, ale také rozdílnými ekonomickými náklady obou zařízení. Léčebny pro dlouhodobě nemocné mají v průměru dražší péči (důvodem jsou vyšší nálady na zdravotnický materiál a hlavně personál) než sociální zařízení, nic méně se systém péče bez následné a dlouhodobé péče neobejde. Legislativní vymezení sociálních a zdravotních služeb Zákon o sociálních službách dále definuje jen kompetence sociálních profesí, vymezení je spíše obecné, více vymezuje základní činnosti. Z hlediska vymezení jednotlivých profesních pozic, které nalezneme v zákoně, se jeví jako nejvhodnějším odborníkem pro vyhledávání ohrožených osob a pro koordinaci všech typů služeb, a to v úzké spolupráci s praktickým lékařem, sestra se specializací komunitní ošetřovatelské péče. Dle analýzy kapacit a sítě poskytovatelů sociálních služeb, komunitní sestra je pracovník, jehož potenciál není v současném systému v rozsahu všech svých kompetencí dosud využíván. Dále to může být zdravotně sociální pracovník, je to profese, která se pohybuje na 14

15 pomezí regulace zdravotní a sociální péče. Zdravotně sociální pracovník je de iure sociálním pracovníkem specializovaným pro oblast zdravotnictví, vztahují se na něj všechna ustanovení obdobně jako na jiné zdravotnické pracovníky, tedy zejména povinnost získat osvědčení k výkonu povolání bez odborného dohledu a z toho plynoucí kontrola celoživotního vzdělávání. V dlouhodobé péči je využit obdobně jako sociální pracovník, vzhledem ke svému zaměření je však pro tuto roli lépe připraven. Sociální pracovník je primárně regulován zákonem o sociálních službách a ve zdravotnictví působí jako jiný odborný pracovník. Vzájemná informovanost mezi poskytovateli zdravotních a sociálních služeb usnadňuje návaznost mezi těmito službami, spolupráci a koordinaci těchto služeb. Jak zdravotní, tak sociální legislativa upravuje podmínky informování o svých činnostech. Zákon 372/2011 Sb. o zdravotních službách upravuje postavení poskytovatele, zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb. Ve prospěch propojování sociálních a zdravotních služeb hovoří paragraf 45 odstavec 2 písm. g, který stanovuje, že poskytovatel je povinen předat jiným poskytovatelům zdravotních služeb nebo poskytovatelům sociálních služeb potřebné informace o zdravotním stavu pacienta nezbytných k zajištění návaznosti dalších zdravotních a sociálních služeb poskytovaných pacientovi. Dle paragrafu 46 odstavce 1c je poskytovatel povinen zajistit, aby byl pacient informován o dalších zdravotních službách a dalších možných sociálních službách, které mohou zlepšit jeho zdravotní stav, zejména o možnostech sociální, pracovní a pedagogické. Sociální pracovník koordinátor: je znalý vyjednávání k přijetí do pobytového zařízení a současně v zajištění potřebné péče v domácím prostředí. Je potřeba zohlednit nový koncept podpory při rozhodování standardy 1 a 2. umí se orientovat v systému zdravotních služeb v oblasti komunitní péče, umí se orientovat v právních předpisech související s hygienicko-epidemiologickou problematikou, zná specifika komunitní péče, péče o rodinu, dítě zná specifika komunitní péče v ambulancích praktického lékaře, pro dospělé, děti a dorost, ve školách zná specifika komunitní péče o kulturně odlišné skupiny a osoby sociálně slabé, nepřizpůsobivé, se závislostmi i bezdomovce, zná specifika komunitní péče o psychicky nemocné, zná metody pro vyhledávání, zpracovávání a hodnocení rizik zdravotního stavu posuzované komunity z hlediska biologického, psychologického, sociálního i spirituálního, zná metody a postupy používané v primární, sekundární a terciární péči u klientů všech věkových skupin a etnik, zná zásady spolupráce s rodinnými příslušníky, blízkými osobami a členy komunity s ohledem na požadavky moderního multikulturního života s důrazem na kvalitu života v komunitě, zná možností konzultačních a poradenských služeb zná základní a navazující typologii zdravotních a sociálních služeb je schopný edukace v podpoře a udržení klienta a jeho rodiny v rámci komunity, zná komunitní plánování a zapojuje se do realizace zdravotnického screeningu, imunizační, epidemiologické a protidrogové prevence, zná účinné metody při zapojení a tvorbě komunitních plánů, zná postupy a metody vedoucí k detekci a následné analýze stresorů a jejich negativních vlivů 15

16 vede k podpoře zdraví v rodině a vyhodnocování rizik a negativních faktorů, je schopný hodnotit účinnost poskytované zdravotní a sociální péče klientům v komunitě, zná metody pro zapojení do tvorby komunitních plánů Podpora procesů sociální a zdravotní reformy v souvislosti s procesy komunitního plánování zvýšit efektivitu veřejně financovaných služeb podpořit koordinaci mezi jednotlivými resorty optimalizovat počty lůžek zdravotní a sociální péče na potřeby kraje zajistit v rámci objemu dnes vynakládaných veřejných prostředků dostupnou a kvalitní sociální a zdravotní péči sjednotit a koordinovat aktivity resortů a krajů tak, aby nebyly upřednostňovány zájmy žádného ze zúčastněných subjektů na úkor jiných najít řešení koncepční a dlouhodobé uvést do souladu strategické dokumenty komunitního plánování vznikající na různých úrovních zapojit do součinnosti zřizovatele zdravotnických a sociálních zařízení (kraje, obce, soukromé subjekty) navázat spolupráci se zdravotními pojišťovnami, komorami a profesními sdruženími, odbory, svazy a unií poskytovatelů péče přispět k rozvoji efektivnějších forem péče z hlediska financování systému v péči o klienty Domácí péče, Ambulantní péče, Stacionáře podpořit změny ve financování zdravotní a sociální péče. Zákon o dlouhodobé péči. Zákon o koordinované rehabilitaci nastavit změny v systému výplat sociálních dávek, jejich kontrola přechod financování zdravotnických zařízení dle klasifikačního systému DRG (Diagnosis Related Group) zákon o zdravotnických službách definice a popis služeb v síti zdravotních a sociálních služeb popis jednotlivých prvků sítě zdravotních a sociálních služeb včetně jejich parametrů sběr a analýza dat o jednotlivých službách a prvcích sítě vytvoření trvale aktuálních registrů dat o síti zdravotních a sociálních služeb sběr a analýza informací a dat z porovnatelných zemí návrh koncepce řešení optimalizace sítě zdravotních a sociálních služeb definice cílových hodnot parametrů pro jednotlivé služby a prvky v síti pilotní ověření navržených řešení ověření finančního modelu a kalkulace úspor tvorba metodiky sítě zdravotních a sociálních služeb identifikace žádoucích změn předpisů, metodik, vyhlášek, příp. zákonů poradenská a metodická podpora při tvorbě generelů Čím je nutné se zabývat: Systémem domácí péče - systémem efektivního propojení zdravotní a sociální péče HOME CARE - pečovatelská služba. Systémem zdravotně sociálních lůžek lůžka následné péče a lůžka léčeben pro dlouhodobě nemocné a lůžka v pobytových sociálních službách. Přístupem revizních lékařů - posudková služba indikace zdravotní péče. Systémem zdravotního a nemocenského pojištění systém dávek a jejich využití. 16

17 Systémem propustnost sítě kontinuální zajištění klienta ve spolupráci s rodinou. Systémem regulace a ochrany klientů klient nástrojem systému. Multifunkčností velkých areálů a jejich využitím. Analýza podílů osob potřebující pomoc podle věku Pro analýzu zdravotních a sociálních služeb je důležitým krokem vymezení služeb, které tvoří obsah spolupráce. Při jejich definování je třeba vycházet z legislativního určení zdravotní a sociální služby. Zdravotní služby jsou definovány v zákoně 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. Sociální služby definujeme podle zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách. Potřeba a význam rozvoje provázané zdravotní a sociální péče stále sílí. Na potřebnost těchto služeb chci ukázat vývojem problémů zejména dvou vybraných cílových skupin, a to skupiny seniorů a dětí se zdravotními a vývojovými handicapy. Pro pochopení potřebnosti těchto služeb je potřebné analyzovat současný vývoj provázaných služeb v jednotlivých regionech. Souhrnně lze konstatovat, že z dostupných statistických údajů vyplývá, že pro cílovou skupinu seniorů růst potřebnosti zařízení a kapacit sociální péče a provázané zdravotní péče je neustále potřebný. Specifický vývoj stárnutí obyvatelstva v Jihomoravském kraji lze zaznamenat také na území ORP Blansko. Podíl mužů i žen ve věkové kategorii 65+ a více je v Blansku ve vyšší hranici všech ostatních okresů. Tato skutečnost se promítá i do hodnot dalších demografických ukazatelů, jako jsou koeficienty závislosti a index stáří populace. Koeficienty závislosti ukazují podíl závislých věkových skupin na kategorii osob v produktivním věku. Index stáří vystihuje podíl osob ve věkové kategorii 65 a víceletých na kategorii osob ve věku 0 až 14 let. Tabulka je převzata z publikace J. Dufka a B. Minaříka (Brno, 2011). Okres Blansko je jedním z okresů s velkou rychlostí stárnutí v průběhu posledních deseti let. Tabulka 4.1: Podíl věkových skupin obyvatel v okresech JM kraje k Zdroj: Dufek, J. Minařík, B. Brno

18 Bariéry rozvoje spolupráce zdravotních a sociálních služeb 5. ZAPOJENÍ REFORMY PSYCHIATRICKÉ PÉČE DO PROCESU PLÁNOVÁNÍ V březnu 2013 byla Reforma psychiatrické péče schválena jakožto součást Národního programu reforem Národní program reforem pro rok 2013 je úzce provázán s plněním Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR a s dalšími strategickými dokumenty vlády. Hlavním cílem Národního programu reforem je podpora hospodářského růstu, posílení konkurenceschopnosti a přispění k tvorbě pracovních míst. Tento program je také plně v souladu s prováděním politiky soudržnosti EU v podmínkách ČR. Strategie reformy psychiatrické péče je po organizační stránce v gesci Ministerstva zdravotnictví ČR. Cílem strategie psychiatrické péče je zvýšit kvalitu života osob s duševním onemocněním. Specifické cíle: Zvýšit kvalitu psychiatrické péče systémovou změnou organizace jejího poskytování. Omezit stigmatizaci duševně nemocných a oboru psychiatrie obecně. Zvýšit spokojenost uživatelů s poskytovanou psychiatrickou péčí. Zvýšit efektivitu psychiatrické péče včasnou diagnostikou a identifikací skryté psychiatrické nemocnosti. Zvýšit úspěšnost plnohodnotného začleňování duševně nemocných do společnosti (zejména zlepšením podmínek pro zaměstnanost, vzdělávání a bydlení aj.). Zlepšit provázanost zdravotních, sociálních a dalších návazných služeb. Humanizovat psychiatrickou péči Česká republika patří mezi menšinové země v Evropské unii, které doposud neměly vládní program péče o duševní zdraví. Důsledkem je nesystematičnost při zřizování psychiatrických institucí, chybějící nebo nerovnoměrně rozmístěné ambulantní služby, zastaralá struktura lůžkové kapacity a nedostatek zařízení komunitní péče. 18

19 Koncept kvality života tvoří základní referenční rámec celé Strategie reformy psychiatrické péče a všechny aktivity a opatření budou posuzovány z tohoto pohledu. V návaznosti na Strategii reformy psychiatrické péče je třeba dále rozvinout oblast sociálních a dalších návazných služeb ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR, Ministerstvem vnitra ČR, Ministerstvem spravedlnosti ČR, Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Ministerstvem pro místní rozvoj a jednotlivými kraji (územní samosprávou). Zajistit rozvoj následné sociálně zdravotní péče pro uživatele psychiatrických a subspecializovaných služeb. Rozvoj sítě psychiatrické péče Rozvoj sítě psychiatrické péče je základním přínosem první etapy reformy ( ). Centra duševního zdraví (CDZ) se stanou novým nízkoprahovým pilířem pro poskytování zdravotně-sociálních služeb. Tímto pilířem se rozšíří systém péče v České republice, který se přiblíží duševně nemocným. Poskytne individualizovanou péči zejména vážně duševně nemocným (SMI), zkoordinuje dostupné služby s ohledem na potřeby klientů v jejich přirozeném prostředí. Služby v rámci CDZ jsou poskytovány zejména v přirozeném prostředí klienta, a také v zařízení CDZ. Péče je založena převážně na multidisciplinárním týmu. Terénní tým (intervence: vyšetření, koordinace péče (case management), krizová intervence, zprostředkování hospitalizace, asertivní práce v terénu, včetně specializovaných týmů zaměřených na osoby bez přístřeší), práce s rodinou, psychiatrická rehabilitace včetně podporovaného vzdělávání a podporovaného zaměstnávání. Krizové centrum (intervence: krizová telefonická intervence, krizová lůžka). Denní péče zdravotnický denní stacionář nebo denní centrum (intervence: psychoterapie individuální, skupinová, rodinná, volnočasové a vzdělávací programy, kognitivní rehabilitace) Služby klinického psychologa Služby dětského klinického psychologa Svépomocné programy (uživatelé, rodinní příslušníci) Mezi další služby mohou patřit: Psychogeriatrický stacionář Specializované dětské a dorostové služby AT (adiktologický) denní stacionář Stacionář pro poruchy příjmu potravy (PPP) Odlehčovací služby a poradenství pro všechny cílové skupin Relevantní součástí reformního úsilí by měl být posun ke způsobu léčby v co největší míře poskytované v přirozené komunitě. V souvislosti s hledáním bariér a možností budování spolupráce je proto prvořadým úkolem koordinátorů komunitního plánování zvážit, jakou formu spolupráce zdravotních a sociálních služeb chtějí budovat a podporovat. Faktory úspěšnosti meziorganizačního partnerství Strukturální podmínky: Koheze cílů organizací. Vzájemná závislost 19

20 Procedurální podmínky: Komunikace mezi pracovníky s různých resortů Vzájemná důvěra; Jasná formulace cílů a strategií: Přijatelnost rozdělení finančních nákladů a rozhodovacích pravomocí; Jasné fázování spolupráce; Pravidla řešení konfliktů; Legálnost postupů; Podpora a obrana zájmů třetích stran (zejména klientů); Jednotná organizační pravidla Adekvátní podpora vedoucích týmu Účelová spolupráce mezi oběma resorty může být funkční formou spolupráce při poskytování zdravotních a sociálních služeb. Musí však být budována v podmínkách vzájemně výhodných pracovních vztahů a opírat se o racionální kalkulaci, která motivuje obě strany ke spolupráci a má určitý hmatatelný výsledek. 20

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Pojem dlouhodobá péče ( long-term-care) OECD definuje LTC péči jako určité spektrum služeb určených lidem závislých na pomoci v některých ze

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

Reforma psychiatrie a Jihočeský kraj. MUDr. Jan Tuček, Ph.D. Nemocnice České Budějovice

Reforma psychiatrie a Jihočeský kraj. MUDr. Jan Tuček, Ph.D. Nemocnice České Budějovice Reforma psychiatrie a Jihočeský kraj MUDr. Jan Tuček, Ph.D. Nemocnice České Budějovice preambule Záměrem celé Strategie reformy psychiatrické péče je naplňovat lidská práva duševně nemocných v nejširším

Více

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Obsah prezentace Principy a předpoklady poskytování služeb v komunitě Základní rozdělení služeb v komunitě

Více

OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015

OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015 Fakulta zdravotnických studií UJEP v Ústí nad Labem Velká Hradební 13 400 01 Ústí nad Labem Katedra ošetřovatelství a porodní asistence OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015

Více

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Poslání: V rámci pobytové služby je našim posláním komplexní péče o osoby se sníženou soběstačností, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické

Více

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb: 1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé

Více

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Strana 1 z 7 Název: PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Platnost od: 2. 5. 2008 Platnost do: odvolání Nahrazuje: ----- Personál: Všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotně sociální

Více

Komunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti. PhDr. Miloslav Macela

Komunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti. PhDr. Miloslav Macela Komunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti PhDr. Miloslav Macela OPZ 2014 2020, jeho investiční priority a konkrétní výzvy Investiční priority 2. 1. - 2. 3. (sociální začleňování), ale

Více

Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?!

Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?! Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?! PhDr. Lenka Vavrinčíková, Ph.D. IV. podzimní adiktologická konference 10.10. 2014 Brno Koncepce sítě specializovaných adiktologických služeb

Více

Standard akutní lůžkové psychiatrické péče Obsah

Standard akutní lůžkové psychiatrické péče Obsah Standard akutní lůžkové psychiatrické péče Obsah 1. Preambule... 2 1.1 Cílová skupina... 2 1.2 Dostupnost akutní péče... 2 2. Služby poskytované akutním psychiatrickým oddělením... 3 2.1 Obecné požadavky...

Více

Doporučení v oblasti rozvoje komunitní péče pro lidi po poškození mozku. Mgr. Tereza Ţílová

Doporučení v oblasti rozvoje komunitní péče pro lidi po poškození mozku. Mgr. Tereza Ţílová Doporučení v oblasti rozvoje komunitní péče pro lidi po poškození mozku Mgr. Tereza Ţílová Obsah prezentace Současná situace komunitní péče Principy a předpoklady poskytování služeb v komunitě Základní

Více

6. Zařízení sociálních služeb

6. Zařízení sociálních služeb 6. Zařízení sociálních Hlavním smyslem sociálních je zajištění pomoci při péči o vlastní osobu, zajištění stravování, ubytování, pomoci při zabezpečení chodu domácnosti, ošetřování, pomoc s výchovou, poradenství,

Více

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Demografický vývoj v ČR Dle prognózy EUROSTAT se předpokládá do r. 2050 dvojnásobný nárůst podílu nejstarší části populace: o 2007 podíl osob starších 65 let

Více

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Výstupy v roce 37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sítě odborného sociálního poradenství Cíl D.1 Zajistit síť krizových poradenských

Více

Harmonogram k implementaci Strategie reformy psychiatrické péče

Harmonogram k implementaci Strategie reformy psychiatrické péče Harmonogram k implementaci Strategie reformy psychiatrické péče Aktivita termín Schválení akčního plánu prevence stresu a duševní zdraví Ministerstvem zdravotnictví ČR 30.4.2015 I. tematická oblast: Tvorba

Více

Služby sociální péče a služby sociální prevence

Služby sociální péče a služby sociální prevence Služby sociální péče a služby sociální prevence Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů upravuje tyto formy sociálních služeb: Podle typu sociální situace rozlišujeme

Více

Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb

Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb Pedagogicko-psychologická poradna 5 odstavce 3 bod c,d,e c) poskytuje poradenské služby žákům se zvýšeným rizikem školní neúspěšnosti nebo

Více

Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA

Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA Současný stav Posledních 20 let zdravotně sociální péče jedná se o ní Posledních 20 let

Více

Sociální rehabilitace

Sociální rehabilitace Sociální rehabilitace Koncept ucelené rehabilitace - součást konceptu ucelené rehabilitace - pojem ucelená rehabilitace - překlad anglického termínu comprehensive rehabilitation comprehensive - úplný,

Více

Evropské fondy na MPSV ČR

Evropské fondy na MPSV ČR Evropské fondy na MPSV ČR Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Olomouc 25.7.2012 MPSV a evropské fondy 2007-2013 MPSV je v období 2007 2013:

Více

Zahajovací konference

Zahajovací konference Zahajovací konference Program CZ11 Public Health Initiatives Iniciativy v oblasti veřejného zdraví Předdefinovaný projekt Vytvoření Systému Ucelené Psychiatrické Rehabilitace (S.U.P.R) a jeho implementace

Více

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc V ČR raná péče v systému sociálních služeb Raná péče je terénní

Více

Centra pro duševní zdraví. Mgr. Pavel Říčan

Centra pro duševní zdraví. Mgr. Pavel Říčan Centra pro duševní zdraví Mgr. Pavel Říčan Cílová skupina V rámci uspořádání péče je třeba rámcově ohraničit skupinu osob se závažným duševním onemocněním Diagnosticky se jedná o osoby s psychózami, afektivními

Více

Projekty Ministerstva zdravotnictví pro období OP Zaměstnanost

Projekty Ministerstva zdravotnictví pro období OP Zaměstnanost Projekty Ministerstva zdravotnictví pro období 2014-2020 OP Zaměstnanost Centra podpory zdraví (CPZ) hlavní cíle Hlavním cílem projektu je zvýšení dostupnosti zdravotní péče v oblasti prevence nemocí a

Více

Odbor sociálních služeb a sociální práce

Odbor sociálních služeb a sociální práce Stanovisko MPSV k otázce rozšíření registrace u sociální služby sociální rehabilitace o cílovou skupinu osob žijících v sociálně vyloučených lokalitách Zákon o sociálních službách nehovoří nikde o tom,

Více

Klinické ošetřovatelství

Klinické ošetřovatelství Klinické ošetřovatelství zdroj www.wikiskripta.eu úprava textu Ing. Petr Včelák vcelak@kiv.zcu.cz Obsah 1 Klinické ošetřovatelství... 3 1.1 Psychiatrická ošetřovatelská péče... 3 1.1.1 Duševní zdraví...

Více

Ošetřovatelská péče v komunitní a domácí péči

Ošetřovatelská péče v komunitní a domácí péči Ošetřovatelská péče v komunitní a domácí péči Studijní opora Mgr. Alena Pelcová Liberec 2014 Cíle předmětu Studenti umí vysvětlit pojem prevence a umí definovat druhy prevence. Studenti umí definovat základy

Více

Role nelékařů v českém zdravotnictví. Dana Jurásková CEVRO Praha

Role nelékařů v českém zdravotnictví. Dana Jurásková CEVRO Praha Role nelékařů v českém zdravotnictví Dana Jurásková CEVRO Praha Nelékařská povolání Posílení postavení všeobecných sester technologie, výkony, dlouhodobá péče, komunitní péče, domácí péče; Porodní asistentky

Více

3. Sociální péče v Libereckém kraji zaměřená na seniory

3. Sociální péče v Libereckém kraji zaměřená na seniory 3. Sociální péče v Libereckém kraji zaměřená na seniory 3.1. Teoretický úvod Obecně je možné sociální služby charakterizovat jako specializované činnosti zaměřené na pomoc lidem, kteří se dostali do nepříznivé

Více

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví Důvody k propojení Každodenní problémy na rozhraní obou systémů, deformované vazby, poruchy v kontinuitě

Více

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Příloha č. 1 TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Dle bodů 1-3 je možné samostatně zvolit téma. Tento výběr podléhá schválení pracovní skupinou Domácí práce. 1. Samostatně vybrané téma na základě studia

Více

129/2010 Sb. VYHLÁŠKA

129/2010 Sb. VYHLÁŠKA 129/2010 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 23. dubna 2010, kterou se mění vyhláška č. 39/2005 Sb., kterou se stanoví minimální požadavky na studijní programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického

Více

Systém sociálních služeb v České republice

Systém sociálních služeb v České republice WORKSHOP ZAMĚŘENÝ NA SYSTÉM SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Systém sociálních služeb Otrokovice 10. září 2009 Ing. Alena Havlíková vedoucí oddělení sociálních služeb sociální odbor MěÚ Otrokovice Co rozumíme pod pojmem

Více

Analýza dalších problémových oblastí zdravotněsociální

Analýza dalších problémových oblastí zdravotněsociální Analýza dalších problémových oblastí zdravotněsociální péče Hana Janečková, Milena Johnová, Jan Strnad, 2013 Sdílení informací o zdravotním stavu uživatele sociální služby Ve vazbě na plnění standardů

Více

KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE

KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE PROJEKTOVÝ TÝM LTC Dr Zajac MUDr Hroboň Mgr. Roubal Mgr. Hanuš Mgr. Válková NÁRŮST VÝDAJŮ NA AKUTNÍ A DLOUHODOBOU ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ PÉČI DO ROKU 2050 ( KULATÝ

Více

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole SMĚRNICE č.503 /2013 Poradenské služby ve škole Obsah: ČL.1 - ČL.2 - ČL.3 - ČL.4 - ČL.5 - ČL.6 - ČL.7 - ČL.8 - ČL.9 - ČL.10 - ČL.11 - Úvod Obsah poradenských služeb Pracovníci poskytující poradenské služby

Více

Strategie transformace psychiatrické péče v čem je inovativní? Martin Hollý předseda Psychiatrické společnosti ČLS JEP Parlament ČR, 7.10.

Strategie transformace psychiatrické péče v čem je inovativní? Martin Hollý předseda Psychiatrické společnosti ČLS JEP Parlament ČR, 7.10. Strategie transformace psychiatrické péče v čem je inovativní? Martin Hollý předseda Psychiatrické společnosti ČLS JEP Parlament ČR, 7.10.2014 Agenda Popis stávajícího systému Popis inovace Rizika a jejich

Více

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy Systém péče v ČR Systém péče v České republice se dělí na dvě základní skupiny. Do první skupiny patří zařízení, která pracují s klienty v rámci preventivní péče. Druhá skupina zařízení se již věnuje dětem,

Více

Parlament České republiky Poslanecká sněmovna 24. května 2011 Posudkové lékařství v sociální reformě

Parlament České republiky Poslanecká sněmovna 24. května 2011 Posudkové lékařství v sociální reformě Parlament České republiky Poslanecká sněmovna 24. května 2011 Posudkové lékařství v sociální reformě MUDr. Bc. Rostislav Čevela ředitel Odboru posudkové služby MPSV Obsah prezentace 1. Posudkové lékařství

Více

Vyhláška č. 505/2006 Sb.

Vyhláška č. 505/2006 Sb. Vyhláška č. 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách ve znění vyhlášky č. 166/2007 Sb., vyhlášky č. 340/2007 Sb., vyhlášky č.

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

Projekt PODPORA ODBORNÝCH PARTNERSTVÍ ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU SENIORŮ V PLZEŇSKÉM KRAJI

Projekt PODPORA ODBORNÝCH PARTNERSTVÍ ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU SENIORŮ V PLZEŇSKÉM KRAJI Projekt PODPORA ODBORNÝCH PARTNERSTVÍ ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU SENIORŮ V PLZEŇSKÉM KRAJI NÁVRHY KLÍČOVÝCH DOPORUČENÍ/CÍLŮ A OPATŘENÍ Následující doporučení vycházejí z analýz a jednání odborných koalic, které

Více

INSTITUT ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ ÚSTAV OŠETŘOVATELSTVÍ VYPSÁNÍ TÉMAT PRO BAKALÁŘSKÉ PRÁCE AKADEMICKÝ ROK : Bakalářský studijního program

INSTITUT ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ ÚSTAV OŠETŘOVATELSTVÍ VYPSÁNÍ TÉMAT PRO BAKALÁŘSKÉ PRÁCE AKADEMICKÝ ROK : Bakalářský studijního program INSTITUT ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ ÚSTAV OŠETŘOVATELSTVÍ VYPSÁNÍ TÉMAT PRO BAKALÁŘSKÉ PRÁCE AKADEMICKÝ ROK : 2009-2010 Bakalářský studijního program OŠETŘOVATELSTVÍ 53-41 - OBOR VŠEOBECNÁ SESTRA prezenční

Více

Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE

Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE Studijní obor: Forma studia: Forma zkoušky: 75-41-M/01 Sociální činnost - sociálně výchovná činnost

Více

Komunitní terénní centrum Psychiatrické nemocnice Bohnice. Konference sociální psychiatrie, Přerov 2014.

Komunitní terénní centrum Psychiatrické nemocnice Bohnice. Konference sociální psychiatrie, Přerov 2014. Komunitní terénní centrum Psychiatrické nemocnice Bohnice Konference sociální psychiatrie, Přerov 2014. OTEVŘENÍ 1.10.2012 CÍL nabídnout lepší péči lidem závažně duševně nemocným. Hledat alternativu k

Více

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Demografický vývoj v ČR Dle prognózy EUROSTAT se předpokládá do r. 2050 dvojnásobný nárůst podílu nejstarší části populace: o 2007 podíl osob starších 65 let

Více

Příloha A Obsah a rozsah služby

Příloha A Obsah a rozsah služby Příloha A Obsah a rozsah služby Druh sociální služby Identifikátor sociální služby Forma poskytování služby Individuální okamžitá kapacita Skupinová okamžitá kapacita Počet lůžek Cílová skupina Místo poskytování

Více

Závěry šetření potřebnosti služeb pro duševně nemocné v Karlovarském kraji a náčrt koncepce

Závěry šetření potřebnosti služeb pro duševně nemocné v Karlovarském kraji a náčrt koncepce Závěry šetření potřebnosti služeb pro duševně nemocné v Karlovarském kraji a náčrt koncepce O.Pěč, B.Wenigová, J.Stuchlík Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví Projekt je financován z prostředků Evropského

Více

Příloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit

Příloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit Příloha č. 1 k výzvě č. 01 pro oblast podpory 1.2 - Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Podrobný rozpis podporovaných aktivit Podporovaná aktivita:

Více

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011)

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) 1. Vymezení poradenských služeb ve škole 2. Standardní činnosti poradenských pracovníků školy 3. Standardní činnosti pedagogů,

Více

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Obsah Demografický vývoj v České republice Národní akční plán podporující

Více

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD)

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) SEMINÁŘ PRO MAS PRAHA 29. 7. 2015 VĚCNÉ ZAMĚŘENÍ OPZ IP 2.3 CLLD Specifický cíl 2.3.1: Zvýšit zapojení lokálních aktérů do řešení problémů nezaměstnanosti

Více

KONCEPCE A IMPLEMENTAČNÍ PLÁN

KONCEPCE A IMPLEMENTAČNÍ PLÁN Péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje KONCEPCE A IMPLEMENTAČNÍ PLÁN O.Pěč 17.3.2011 Karlovy Vary Projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím

Více

Ošetřovatelství. pojetí moderního ošetřovatelství

Ošetřovatelství. pojetí moderního ošetřovatelství Ošetřovatelství pojetí moderního ošetřovatelství Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Bc. Tondrová Irena duben 2009 ošetřovatelství Pojetí

Více

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov )

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Psychiatrická klinika VFN a 1.LF UK, Praha MUDr. Martin Černý Seminář: Trendy v péči o duševně nemocné. Komunitní péče. Výbor

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

AKČNÍ PLÁN MĚSTA PLZNĚ K PODPOŘE

AKČNÍ PLÁN MĚSTA PLZNĚ K PODPOŘE Schváleno Zastupitelstvem města Plzně usnesením č. 347 ze dne 23. června AKČNÍ PLÁN MĚSTA PLZNĚ K PODPOŘE ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ PRO OSOBY SE ZP NA LÉTA 2017 2018 Zpracoval: Odbor sociálních služeb Magistrát

Více

Sociální služby v kostce

Sociální služby v kostce Sociální služby v kostce Sociální služby v ČR začal v roce 2007 řešit zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách a vyhláška 505/2006 Sb. (v novém znění vyhláška 162/2010 Sb.). Na tento zákon se mnoho

Více

Vnitřní předpis č. 33 /2014. Veřejný závazek. Obsah: 1 - Služba DOZP Všebořice 2 - Služba Chráněné bydlení

Vnitřní předpis č. 33 /2014. Veřejný závazek. Obsah: 1 - Služba DOZP Všebořice 2 - Služba Chráněné bydlení Domovy pro osoby se zdravotním postižením Ústí nad Labem, příspěvková organizace, středisko DOZP Všebořice Pod Vodojemem 312/3C, 400 10 Ústí nad Labem, IČ 751 49 541 Vnitřní předpis č. 33 /2014 Veřejný

Více

Strategická část. stručná verze. k připomínkování

Strategická část. stručná verze. k připomínkování Strategická část stručná verze k připomínkování Vznik strategie, návaznost na ostatní dokumenty Strategická část Komunitního plánování sociálních služeb na území místní akční skupiny Chance in Nature Local

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

Základní zásady základní sociální

Základní zásady základní sociální Předmět úpravy Podmínky pro poskytování sociálních služeb a příspěvku na péči Podmínky pro vydávání oprávnění k poskytování soc.služeb, pro výkon veřejné správy a inspekci soc.. služeb Předpoklady pro

Více

Vyhláška č. 473/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o sociálně právní ochraně dětí

Vyhláška č. 473/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o sociálně právní ochraně dětí Vyhláška č. 473/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o sociálně právní ochraně dětí Standardy kvality sociálně-právní ochrany při poskytování sociálně-právní ochrany orgány sociálně-právní

Více

Nový obor Sociální činnost 75-41-M/01

Nový obor Sociální činnost 75-41-M/01 Nový obor Sociální činnost 75-41-M/01 Čtyřleté studium ukončené maturitní zkouškou Zahájení výuky na SZŠ ÚO 1. 9. 2010, 1 třída, 30 žáků Vznikl sloučením oboru 75-41-M/003 Sociální péče - pečovatelská

Více

Komunitní plánování - věc veřejná

Komunitní plánování - věc veřejná Komunitní plánování - věc veřejná Jak zjistit, co lidé opravdu chtějí? Jak zlepšit život v obci? Co to je komunitní plánování? Metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti veřejného

Více

Komunitní péče. Boleslavský deník. MUDr. Jan Stuchlík

Komunitní péče. Boleslavský deník. MUDr. Jan Stuchlík Komunitní péče o duševně nemocné Boleslavský deník Komunitní péče o duševní zdraví je model, který od 60. let 20. století nahrazuje tradiční institucionální. p Příčinou tohoto procesu je změna ve vnímání

Více

EHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež

EHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež EHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež Krajský úřad Pardubického kraje, sál J. Kašpara 16. 10. 2015 Ing. Kateřina Budínská, projektová manažerka

Více

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013 Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Sociální integrace a rovné příležitosti Podpora a rozvoj systému sociálních služeb je

Více

VÝŇATEK Z VYHLÁŠKY Č. 72 / 2005 STANDARDNÍ PORADENSKÉ ČINNOSTI ŠKOLY

VÝŇATEK Z VYHLÁŠKY Č. 72 / 2005 STANDARDNÍ PORADENSKÉ ČINNOSTI ŠKOLY VÝŇATEK Z VYHLÁŠKY Č. 72 / 2005 STANDARDNÍ PORADENSKÉ ČINNOSTI ŠKOLY Standardní činnosti školy Obsah Standardní činnosti školy...1 1.Standardní činnosti výchovného poradce...2 Poradenské činnosti:...2

Více

Sociální služby v Rakousku. Jiří Horecký

Sociální služby v Rakousku. Jiří Horecký Sociální služby v Rakousku Jiří Horecký Osnova studie 1. Struktura obyvatelstva 2. Státní zřízení Rakouska 3. Legislativní rámec sociálních služeb 4. Financování sociálních služeb 5. Plánování rozvoje

Více

Reforma psychiatrické péče. Evropské strukturální a investiční fondy Seminář PS Vít Kaňkovský, Jan Bodnár

Reforma psychiatrické péče. Evropské strukturální a investiční fondy Seminář PS Vít Kaňkovský, Jan Bodnár Reforma psychiatrické péče a Evropské strukturální a investiční fondy 2014-2020 Seminář PS 7.10.2014 Vít Kaňkovský, Jan Bodnár Nové Programové období 2014-2020 Evropské strukturální a investiční (ESI)

Více

3. KULATÝ STŮL K ORGANIZACI PÉČE PO PORANĚNÍ MOZKU V ČESKÉ REPUBLICE

3. KULATÝ STŮL K ORGANIZACI PÉČE PO PORANĚNÍ MOZKU V ČESKÉ REPUBLICE 3. KULATÝ STŮL K ORGANIZACI PÉČE PO PORANĚNÍ MOZKU V ČESKÉ REPUBLICE Jak zajistit regionální dostupnost rehabilitace po poškození mozku? - Model fází rehabilitace a zajištění její kontinuity pro občany

Více

Psychické problémy a psychiatrické diagnózy jako příčiny (ženského) bezdomovectví. MUDr. Martin Hollý, MBA

Psychické problémy a psychiatrické diagnózy jako příčiny (ženského) bezdomovectví. MUDr. Martin Hollý, MBA Psychické problémy a psychiatrické diagnózy jako příčiny (ženského) bezdomovectví MUDr. Martin Hollý, MBA 19.5.2015 Sociální situace Tělesné zdraví Duševní zdraví Prevalence duševních poruch u bezdomovců

Více

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí 1. Místní a časová dostupnost 1a Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje účinné poskytování sociálně-právní ochrany v potřebném rozsahu na celém území své

Více

DĚTI CHTĚJÍ MÍT DOMOV POUZE KOMPLEXNÍ PRÁCE S RODINOU JE CESTOU Z OHROŽENÍ

DĚTI CHTĚJÍ MÍT DOMOV POUZE KOMPLEXNÍ PRÁCE S RODINOU JE CESTOU Z OHROŽENÍ DĚTI CHTĚJÍ MÍT DOMOV POUZE KOMPLEXNÍ PRÁCE S RODINOU JE CESTOU Z OHROŽENÍ Výchozí předpoklady naší práce Centrem našeho zájmu je dítě a jeho rodina Celostní postoj, neutralita, na proces a řešení problému

Více

Odborné podkladové materiály ke standardům ambulantní psychiatrické péče a rozšířené ambulantní péče o osoby trpící duševní poruchou

Odborné podkladové materiály ke standardům ambulantní psychiatrické péče a rozšířené ambulantní péče o osoby trpící duševní poruchou Odborné podkladové materiály ke standardům ambulantní psychiatrické péče a rozšířené ambulantní péče o osoby trpící duševní poruchou Kolektiv autorů: Jan Běhounek Erik Herman Martin Hollý Karel Koblic

Více

Návrh cílů a opatření do strategickéčásti Střednědobého plánu sociálních služeb ve Zlíně na období 2013-2017

Návrh cílů a opatření do strategickéčásti Střednědobého plánu sociálních služeb ve Zlíně na období 2013-2017 Návrh cílů a opatření do strategickéčásti Střednědobého plánu sociálních služeb ve Zlíně na období 2013-2017 Pracovní skupina č. 1 Děti, mládež, rodina 1. Priorita: Slabá finanční gramotnost občanů Cíl:

Více

Dodatek č. 1 k Střednědobému plánu rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu 2009 2013 ze dne 17. 12.

Dodatek č. 1 k Střednědobému plánu rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu 2009 2013 ze dne 17. 12. Zastupitelstvo města Frýdlant nad Ostravicí svým usnesením č. 6/4.1. ze dne 15. 9. 2011 podle ustanovení 84 odst. 2 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů,

Více

PRACOVNÍ SKUPINA PRO KLIENTY S DUŠEVNÍM ONEMOCNĚNÍM A PSYCHOSOCIÁLNÍMI OBTÍŽEMI

PRACOVNÍ SKUPINA PRO KLIENTY S DUŠEVNÍM ONEMOCNĚNÍM A PSYCHOSOCIÁLNÍMI OBTÍŽEMI PRACOVNÍ SKUPINA PRO KLIENTY S DUŠEVNÍM ONEMOCNĚNÍM A PSYCHOSOCIÁLNÍMI OBTÍŽEMI SLOŽENÍ SKUPINY Celkem 22 členů Z toho 4 zástupci sociálních odborů městských obvodů, 17 zástupců NNO + 1 zástupce SMO CHARITA

Více

ČÁST PRVNÍ ZPŮSOB HODNOCENÍ ÚKONŮ PÉČE O VLASTNÍ OSOBU A ÚKONŮ SOBĚSTAČNOSTI PRO ÚČELY STANOVENÍ STUPNĚ ZÁVISLOSTI

ČÁST PRVNÍ ZPŮSOB HODNOCENÍ ÚKONŮ PÉČE O VLASTNÍ OSOBU A ÚKONŮ SOBĚSTAČNOSTI PRO ÚČELY STANOVENÍ STUPNĚ ZÁVISLOSTI VYHLÁŠKA č. 505/2006 Sb. ze d 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustvení zákona o sociálních službách Ministerstvo práce a sociálních věcí ství podle 119 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o

Více

MATURITNÍ OKRUHY Z PŘEDMĚTU SOCIÁLNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ ZABEZPEČÍ

MATURITNÍ OKRUHY Z PŘEDMĚTU SOCIÁLNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ ZABEZPEČÍ Střední zdravotnická škola Brno, Jaselská, příspěvková organizace 602 00 Brno, Jaselská 7/9 Školní rok: 2016/2017 Obor: Sociální činnost 75-41-M/01 denní forma studia MATURITNÍ OKRUHY Z PŘEDMĚTU SOCIÁLNÍ

Více

čj.: KUJCK 12481/2012 KHEJ/3 datum: vyřizuje: Bc. Kamila Křížová telefon:

čj.: KUJCK 12481/2012 KHEJ/3 datum: vyřizuje: Bc. Kamila Křížová telefon: O D B O R K A N C E L Á Ř H E J T M A N A čj.: KUJCK 12481/2012 KHEJ/3 datum: 28. 5. 2012 vyřizuje: Bc. Kamila Křížová telefon: 386 720 225 *KUJCP00SGOCC* KUJCP00SGOCC Odpověď na žádost o poskytnutí informace

Více

Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2.

Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2. Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2.2013 Člověk s duševní nemocí Vítáme zástupce: sociálních služeb

Více

Shrnutí práce pracovních skupin. 5. schůze Řídícího výboru MZČR, Praha,

Shrnutí práce pracovních skupin. 5. schůze Řídícího výboru MZČR, Praha, Shrnutí práce pracovních skupin 5. schůze Řídícího výboru MZČR, Praha, 14.6.2016 Agenda Úvod Rozbor činnosti v rámci jednotlivých oblastí (gescí) o Gesce náměstka Landy o Gesce náměstka Phillipa o Gesce

Více

Střední průmyslová škola Třebíč Manželů Curieových 734, Třebíč

Střední průmyslová škola Třebíč Manželů Curieových 734, Třebíč Střední průmyslová škola Třebíč Manželů Curieových 734, 674 01 Třebíč PROGRAM PORADENSKÝCH SLUŽEB pro školní rok 2016/2017 I. Základní legislativní rámec Poskytování poradenských služeb je uloženo zákonem

Více

Okruhy ke SZZ v AR 14/15

Okruhy ke SZZ v AR 14/15 Okruhy ke SZZ v AR 14/15 Rehabilitační psychosociální péče o postižené děti, dospělé a seniory: navazující magisterské studium I. Specifické metody sociální práce s jednotlivcem 1. Vymezení problematiky

Více

Současnost a plány činnosti Sekce nutričních terapeutů České asociace sester. konference Dietní výživa 2016 Pardubice,

Současnost a plány činnosti Sekce nutričních terapeutů České asociace sester. konference Dietní výživa 2016 Pardubice, Současnost a plány činnosti Sekce nutričních terapeutů České asociace sester konference Dietní výživa 2016 Pardubice, 11.10.2016 Česká asociace sester (ČAS) je odborná, stavovská dobrovolná, nezisková,

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Sociální služby v Pardubickém kraji. v kontextu péče o osoby s poruchou. autistického spektra

Sociální služby v Pardubickém kraji. v kontextu péče o osoby s poruchou. autistického spektra Sociální služby v Pardubickém kraji v kontextu péče o osoby s poruchou autistického spektra Bc. Edita Moučková Krajský úřad Pardubického kraje 20. 4. 2015 ÚVOD Poruchou autistického spektra trpí v ČR odhadem

Více

Studijní texty. Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu

Studijní texty. Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu Studijní texty Název předmětu: Řízení bezpečnosti Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ PÉČE (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Obor vzdělání: Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny Kód oboru: 75-41-M/005

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

Školní poradenské pracoviště

Školní poradenské pracoviště Školní poradenské pracoviště Od listopadu 2011 pracoval ve škole poradenský tým ve složení výchovný poradce, metodik prevence a školní psycholog. Fungovala také velmi úzká spolupráce s učiteli, zákonnými

Více

Vize propojení zdravotního pojištění a sociálního systému. RNDr. Jiří Schlanger 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze

Vize propojení zdravotního pojištění a sociálního systému. RNDr. Jiří Schlanger 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze Vize propojení zdravotního pojištění a sociálního systému RNDr. Jiří Schlanger 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze Proč je nezbytné propojení zdravotního pojištění a sociálního systému Zdravotní

Více

Školní poradenské pracoviště

Školní poradenské pracoviště Školní poradenské pracoviště (Vybráno z přílohy č. 3 k vyhlášce č.72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízení, ve znění pozdějších předpisů.) Standartní činnosti

Více

Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle 119 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách:

Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle 119 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách: ÚPLNÉ ZNĚNÍ VYHLÁŠKY č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustvení zákona o sociálních službách, jak vyplývá ze změn provedených vyhláškami č. 166/2007 Sb. a č. 340/2007 Sb. Ministerstvo práce a

Více

Úvodní dokument k sociální službě sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče

Úvodní dokument k sociální službě sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče Úvodní dokument k sociální službě sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče Posláním sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče je poskytovat svým klientům

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce:

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice tel.:

Více