Světelné reakce fotosyntézy. - fixace energie záření
|
|
- Milena Konečná
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Světelné reakce fotosyntézy - fixace energie záření Slunečnízáření Ultrafialové (UV, < 400 nm) Fotosynteticky aktivní radiace PAR, 400 až 700 nm ( nm) Infračervené (>750 nm)
2 Sluneční záření Energetika Země
3 Spektrum a intenzita záření ze slunce Wienův zákon posuvu: Λ max = b / T b: Wienova konst. 2, m.k T: teplota v kelvinech Vlnová délka maxima vyzařování je nepřímo úměrná teplotě tělesa. Stefanův-Boltzmannův zákon: J = σ. T 4 σ: Stefan-Boltzmannova konst. 5, W m -2 K -4 T: teplota v kelvinech Intenzita vyzařování abs. černého tělesa roste se čtvrtou mocninou jeho teploty. Energie světelného záření E = h. c / λ - energie 1 fotonu h: Planckova konstanta (6, J s) c: rychlost světla ve vakuu ( km s -1 ) λ: vlnová délka E A420 = 292 kj mol -1 E A680 = 176 kj mol -1 E A = E. N - energie 1 kvanta fotonů N: Avogadrovo číslo (6, mol -1 )
4 Systémy konvertující světelnou energii H + Retinalové bacteriorhodopsin, rhodopsin H + transport konformační změnou Reakční centrum transport e - z donoru na akceptor další transport spřažen s H + transportem nh + e - * e - * e - * e - e - * H + nh + Absorpční spektra fotosyntetických barviv = účinnost pohlcování fotonů dané vlnové délky - absorbce výrazně závisí na prostředí - protein-pigmentové komplexy! Energie fotonů se liší E A420 = 292 kj mol -1 E A680 = 176 kj mol -1 Energie 1 fotonu E = h. c / λ λ = vlnová délka h: Planckova konstanta (6, J s) c: rychlost světla ve vakuu ( m s -1 )
5 Fotosyntetická barviva - základní pigment (b)chlorofyl a - doplňkové pigmenty chlorofyl b, karotenoidy Chlorofyly a+b (a+c,a+d jen sinice) Karotenoidy Fykobiliny Regulace a ochrana!!! schopnost přeměny absorbovaného záření na teplo = disipace (řízeno proteiny) Fotosyntetická barviva - v tylakoidní membráně vázaná v proteinech! - bílkovinné prostředí významně ovlivňuje vlastnosti (absorpci fotonu, přenos energie) absorpční spektrum a uspořádání pigmentů v podjednotce LHCII (light harvesting complex)
6 Osudy energie fotonu po absorpci molekulou pigmentu - přenos energie (FRET) na sousední pigment - vyzáření energie ve formě fluorescence (3 5 %) - uvolnění části či celé energie ve formě tepla (15 20 %) - reakce s kyslíkem (vznik reaktivních forem kyslíku - ROS) - uvolnění elektronu (uvolnění náboje)! primární donor chl a v reakčním centru = začátek FOTOCHEMIE (transformace E) červená fluorescence chloroplastů v mezofylových buňkách po ozáření UV zářením Fluorescence chlorofylu: - elektron v pigmentu delší dobu v excitovaném stavu - vyšší výtěžek fluorescence = nižší účinnost fotochemie (měření parametrů fotosyntézy) viz dále Zhášení fluorescence chlorofylu: fotochemické nefotochemické je-li odběr ATP a NADPH přeměna na teplo zahřívání
7 Přechod excitovaného chlorofylu do tripletového stavu = obrácení spinu (spotřeba energie) a nemožnost se rychle vrátit do základního stavu (nutné opačné spiny elektronů) - fosforescence nebo přenos energie na kyslík! Stav: S=0 - Stavy: S=1 + HOMO = highest occupied molecular orbital LUMO = lowest unoccupied molecular orbital SOMO = singly occupied molecular orbital Přenos excitační energie na kyslík (z excitovaného tripletového chlorofylu) přechod 3 O 2 do singletového stavu 1 O 2 = ROS 3 Chl Fd, Fx, P(U)Q -
8 Ochrana proti ROS AA ascorbate MDHA monodehydroascorbate GSH glutathion (Glu, Cys, Gly) Rostlinné SOD: Mn-SOD mitochondrie, peroxisomy Fe-SOD chloroplasty, peroxisomy CuZn-SOD - cytosol, chloroplasty, peroxisomy, apoplast Superoxide dismutase (SOD) Ascorbate peroxidase (APX) Monodehydroascorbate reductase (MDHAR) Dehydroascorbate reductase (DHAR) Glutathione reductase (GR) Glutathione peroxidase (GPX) Glutathione S-transferase (GST) Catalase (CAT) Fotochemie = přeměna energie fotonu na energii chemickou (ATP H + grad, NADPH) optimální podmínky: 80 % absorbované světelné energie do fotochemie (= absorpce FRET RC: separace elektronu) Fotosystém II Cytochrom. komplex Fotosystém I ATP syntáza
9 Přeměny energie na fotosystémech stabilizace separovaného náboje pokles energie, fyzické oddálení Necyklický přenos elektronů z vody na NADP+ ke štěpení vody je potřeba silné oxidační činidlo = P680 + k redukci NADP + silné redukční činidlo (P700*- red. feredoxin) Redoxní potenciál - určuje změnu volné energie (G) v jednoduchých redoxních reakcích G 0 = - z.f. E 0
10 Absorpce fotonů v anténních komplexech přenosy (sdílení) energie mezi molekulami pigmentů prostřednictvím FRET (Förster resonance energy transfer) -mnoho molekul pigmentů (chlorofylu a,b a jiných) absorbuje fotony, ale k separaci (uvolnění) elektronu dochází jen u jediné molekuly chl a (páru chl a u PSI) v reakčních centrech!!! Chlorofyly reakčních center = chlorofyly a značeny P (=pigment) a max. vlnovou délkou fotonu využitelnou k jejich přímé excitaci a separaci náboje (e - ) Reakční centra: RC PS II: P680 RC PS I: P700 Purpurové baktérie: P870 (bakteriochlorofyl a) Evoluce reakčních center - fotosystémů jeden původ (?!) dimer proteinů v jádru 5 TM (+6 TM anténa) difůze chinonů PSII: D1 + D2 + vnitřní antény (CP43,CP47) PSI: A+B první stabilní akceptor: chinon FeS (Fd)
11 PSII / Q-typ donor e - purpurové cytochrom (org. látky, sulfidy) anoxygenní vláknité auracyanin (org. látky, sulfidy) sinice (eukaryota) MnCa klastr (voda) PSI / FeS-typ zelené sirné heliobaktérie cytochrom (sulfidy, síra, vodík) cytochrom (org. látky) sinice (eukaryota) plastocyanin, cytochrom (PSII, PSI) PSII / Q-typ redukce CO 2 purpurové Calvinův cyklus anoxygenní vláknité karboxylace Ac-KoA sinice (eukaryota) Calvinův cyklus PSI / FeS-typ zelené sirné heliobaktérie reverzní (redukční) Crebsův cyklus NE sinice (eukaryota) Calvinův cyklus
12 Fotosyntéza u anoxygenních baktérií často nejsou autotrofní (donor e-!) uspořádání nemusí být původní! Rhodopsinová konverze chinon PSII-typ FeS PSI-typ Oxygenní fotosyntéza Vznik - fúze (horizontální přenos)? - selektivní ztráta u anox. baktérií? - duplikace, diverzifikace (využívání za různých podm.)
13 Anténní komplexy core antény chlorozóm (sta tisíc bchl) LHI (i místo core ant.), LHII (heterodimery s bchl a karotenoidy) Anténní komplexy CP43 - like fykobilizómy (pro PSII i PSI!) LHC (i některé ruduchy) pravděpodobný vznik z HliD (ochrana proteinů s chlorofyly - syntéza, opravy, )
14 Anténní komplexy u PSII typu nesmí bránit difůzi chinonu purpurové vláknité anoxygenní sinice rostliny Klíčové kroky v evoluci zachycování světla u rostlin LHCII grana
15 Chloroplast - obaly, stroma, tylakoidy (grana), plastoglobuly Kompartmentace komplexů Grana - možnost efektivního sběru bez omezení PQ (přilehlé membrány zřejmě přenos E i mezi) - možnost stínění - možnost přerozdělování (PSI PSII) - efektivní zvětšení plochy membrán PSI vč. LHCI PSI (vč. LHCI) + LHC II ATP syntáza B6f komplex PSII s LHCII
16 LHCI monomery (Lhca1-4) - 14 chl a nebo chl b, 2-3 karotenoidy LHCII monomery (Lhcb1-6) - 8 chl a + 6 chl b (!) + (3)-4 karotenoidy) - schopnost disipace Chl *(!) konformační změna (ph), fosforylace, modifikace xantofylů - chlorofyl a xanthofyly vázány různě, dvojí funkce: absorpce, disipace LHC light harvesting complexy LHCI Lhca1-4 možnost vazby LHCII? 2 dimery na PSI (dalších 2: Lhca5-6?) LHC1 680 (dimer Lhca2 a 3) LHC1 730 (dimer Lhca1 a 4) fotony do cca 750 nm použitelné pro P700! (využití kinetické energie molekul?) CP26 CP29 CP24 LHCII-trimery (4-8 / PSII): libovolné kombinace Lhcb1,2 a 3 S silně vázané, M středně, L slabě monomery Lhcb4-6 (CP29, CP26, CP24)
17 Změny v LHCI a II při přechodu na vyšší ozářenost může se připojit LHCII konformační změny (ph), modifikace xantofylů, fosforylace antén, Chlamydomonas Necyklický přenos elektronů mobilní a vázané přenašeče elektronů Fotosystém II Cytochrom. komplex Fotosystém I ATP syntáza
18 Přenašeče e - v tylakoidní membráně Jednoduché oxidoredukční děje zprostředkované přenosem e - na kationty kovů (metaloproteiny) Fe III+ / Fe II+ Cu II+ / Cu I+ Mn III+ / Mn II+ OEC hemy - cytochromy, Fe-S Rieskeho protein, ferredoxin, např. plastocyanin Přenosy elektronů mezi molekulami pigmentů: Chl a (Mg), ale i Phe, Přenašeče e - (a H + ) v tylakoidní a (mitochondiální) membráně chinon plastochinon semichinon (ubichinon, koenzym Q10) hydrochinon = chinol - volné nebo vázané formy chinonů
19 Necyklický přenos elektronů voda => feredoxin (redukce NADPH) a ATP PSII jen jednou podjednotkou (D1) PSI zřejmě oběma podjednotkami (A i B) PQ/PQH2 pomalá oxidace (7-40 na PSII) plastocyanin pomalá difúze (daleko (!) a úzkým luminem) 4-5 na PSI Struktura fotosystému II (PSII, Psb) dimer D1 a D2 CP43 a CP47 cyt b559 PsbO, PsbP, PsbQ mnoho kofaktorů
20 Kofaktory fotosystému II Karotenoidy - zhášení 1 O 2 - úloha v cyklu přes cyt b559 a - P680 HCO 3- - účast na protonaci PQ - - H 0 : alt. donor e - - asi pomáhá při fotoaktivaci alt. vazba dalšího PQH2 (Qc) Fotosystém II od oxidace vody po redukovaný PQH 2 4x uvolnění e - z chlorofylu (MSP) postupné doplňování z Mn klastru (přes TyrZ) oxidace vody - doplnění e -
21 Komplex štěpící vodu ve fotosystému II (OEC=WOC) Funkce OEC: doplnění elektronů chybějících v klastru Mn 4 O x Ca (Cl) - rozštěpění vody a uvolnění O 2 a H + (Kokův cyklus) - odvádění O 2 a H + (!) PsbO (P, Q) (Glu a Asp) spřažení jednoelektronové excitace/separace náboje na chlorofylu a čtyř-elektronové oxidace vody Komplex štěpící vodu ve fotosystému II (OEC=WOC) základem je klastr Mn 4 O x Ca (+Cl - ), který poskytuje elektrony do oxidovaného reakčního centra PSII (stabilizace PsbO) - O-můstky - vzdálenosti Mn 3 krátké, 1 dlouhá - 4 molekuly vody (+ další H-můstky) Umena et al Tvorba O-O vazby - H+ gradient, - dynamika/flexibilita prot. ligandů
22 Kokův cyklus - postupná oxidace Mn 4 O x Ca clastru spřažení jednoelektronové excitace/separace náboje na chlorofylu a čtyřelektronové oxidace vody 2 dominuje u chloroplastů ve tmě Pro uvolnění molekuly kyslíku jsou potřeba právě 4 fotony (na fotosystému II) uvolňování H + : oxidace Mn III na Mn IV (v S 1 a S 2 Mn3 a Mn2, Mn1 je oxidovaný i v S 0 ) - změny vzdáleností Mn - změny koordinace E, D (např. CP43-E354) - S 3 rovnováha mezi 3 stavy
23 Fotosystém II výstupem je redukovaný PQH 2 PQH 2 pool sdílený více PSII 7-40PQ/PSII Plastochinon první mobilní přenašeč elektronů Pool plastochinonu v membráně výrazně stechiometricky převyšuje množství membránových komplexů (limitujícím krokem je oxidace PQH2 na Cyt b6f komplexu) Nevyvážený výkon PSI a PSII působí změny v redoxním stavu PQ poolu - signalizace
24 Cytochrom b6f komplex H+ pumpa mezi fotosystémy Cytochrom b6f komplex a chinonový cyklus Co se dvěma elektrony, když je potřeba jen jeden? - zabránění vzniku PQ- - navíc je v nich více využitelné energie Q-cyklus zvyšuje množství protonů transportovaných ze stromatu do lumen tylakoidu při přenosu jednoho páru elektronů Qp a Qn vazebné místo pro PQ tvorba ph gradientu (4H + na PQH 2 ), jednoelektronová redukce plastocyaninu donoru e - pro PSI
25 Q-cyklus probíhá na dimeru b6f komplexu ne takto, ale dvakrát křížem (Rieske-cyt f, Qn-Qp) Struktura dimeru Cytochromového b6f komplexu Cytochrom b6, cytochrom f, další podjednotky Rieske ISP mobilní raménko mezi monomery (na cyt f) 1,6 nm, 57 Chinon exchange cavity (PQH2 z Qn do Qp) - sdílená mezi monomery
26 Chinon exchange cavity Kofaktory Cytochromového b6f komplexu 2 b-hemy (bp a bn) 2 c-hemy (cn a f) 2Fe-2S Chlorofyl a signalizace? b-karoten, zhášení 3Chl Qp: PQH2 oxidace 1. 2Fe-2S (H+, e-), 2. bp - nejpomalejší krok fotos. přenosu e- (ph!) Qn: bn a cn současná redukce PQ poblíž zřejmě vazba FNR (cyklický ET) (ferredoxin-nadp-oxidoreduktázy)
27 Fotosytém I (PS I, Psa) Redukce ferredoxinu silného redukčního činidla redukce NADP+, (FRN), thioredoxinu, nitritů, sulfitů, - dimer podjednotek A/B - přímo chl na 6 N-term (?fúzí D a CP-homol. PSII) - podjednotka C (Fe-S) (+ D a E ferredoxin) - podjednotky N a F (plastocyanin) Struktura a kofaktory Fotosytému I pár chlorofylů a/a (z PC přes 2 Trp A/B) chlorofyl a = A0 phyllochinon = A1 3 x 4Fe-4S = Fx (A/B), F A, F B (C)
28 Syntéza ATP ATP syntáza (CF o, CF 1 ) fosforylace ADP na základě elektrochemického gradientu protonů (existují i Na+) ATP syntázy Fo: ab2c10-15 F1: α3β3γδε c n γε - rotor ab2α3β3δ - stator opačná aktivita inhibována (v noci): - γc199-γc205 ox/red thoredoxinem (inserce v sekvenci γ amk ) - vazba ADP + Mg 2+ - až odpoutání ε Mitchell - chemiosmotická teorie syntézy ATP - syntéza ATP v suspensi tylakoidů vyvolaná rozdílem ph
29 Syntéza ATP ATP synthase (CF o, CF 1 ) 3-4 H + 1 ATP 3 ATP/ počet podjednotek c (= otočka o 360 ) Počet podjednotek c se liší u různých ATP syntáz obvykle 9-15, plastidy u špenátu Přenosy elektronů Mehlerova reakce: 1. Necyklický (tvorba NADPH + ATP) O 2 +2e+2H + H 2 O 2 H 2. Cyklický (tvorba ATP) - ferredoxin:pq oxidoreductase (FQR) 2 O - NADPH + :PQ oxidoreductase (NDH) - ferredoxin:nadp oxidoreductase (FRN) přímo na b6f! 3. Pseudocyklický (Mehlerova reakce) - oba fotosystémy, ale bez tvorby NADPH+ - voda - voda - spotřeba O 2 - přenos e na vodu přes O - 2 (cestou inaktivace ROS) PSII Cyklický přenos elektronů?
30 Přenosy elektronů a jejich osud ve stromatu Chlororespirace syntéza ATP oxidací NADPH a NADH přes PQ, spotřeba O 2 v noci: obnovování poolu oxid. NADP + (NDH přenos H+? syntéza ATP) PTOX plastid terminal oxidase: PQH2 O2) přes den: obnovování poolu oxidovaného PQ bránící fotopoškození
31 Účinnost využití slunečního záření ve fotosyntéze (%) Zeměkoule, celý rok.0,1 Porost, celý rok..1 až 2 Porost během vegetace..2 až 5 List v optimálních podmínkách 5 až 8 Teoretické maximum z absorb. FAR...cca 20 až 35 Limitace - omezená využitelnost záření ve fotosyntéze - ztráty při přeměnách energií - udržování struktur a aparátu (opravy, resyntézy) - transport a distribuce asimilátů - omezená dostupnost CO 2, vody, živin, Bilance využití záření listem albedo (% odrazu), propustnost teplo zjevné, latentní (transpirace) udržování struktur, přeměny metabolitů, transport, čistá produkce biomasy
Energetický metabolismus rostlin. respirace
Energetický metabolismus rostlin Zdroje E: fotosyntéza respirace Variabilní využívání: - orgánové a pletivové rozdíly (kořen, prýt, pokožka, ) - změny při vývoji a diferenciaci - vliv dostupnosti vody,
Více12-Fotosyntéza FRVŠ 1647/2012
C3181 Biochemie I 12-Fotosyntéza FRVŠ 1647/2012 Petr Zbořil 10/6/2014 1 Obsah Fotosyntéza, světelná fáze. Chlorofyly, struktura fotosyntetického centra. Komponenty přenosu elektronů (cytochromy, chinony,
VíceFotosyntéza Světelné reakce. Ondřej Prášil Mikrobiologický ústav AVČR Laboratoř fotosyntézy v Třeboni
Fotosyntéza Světelné reakce Ondřej Prášil Mikrobiologický ústav AVČR Laboratoř fotosyntézy v Třeboni Literatura Plant Physiology (L.Taiz, E.Zeiger), kapitola 7 pdf verze na požádání www.planthys.net Fotosyntéza
VíceFyziologie rostlin. 9. Fotosyntéza část 1. Primární fáze fotosyntézy. Alena Dostálová, Ph.D. Pedagogická fakulta ZČU, letní semestr 2013/2014
Fyziologie rostlin 9. Fotosyntéza část 1. Primární fáze fotosyntézy Alena Dostálová, Ph.D. Pedagogická fakulta ZČU, letní semestr 2013/2014 Fotosyntéza 1. část - úvod - chloroplasty - sluneční záření -
VíceFOTOSYNTÉZA I. Přednáška Fyziologie rostlin MB130P74. Katedra experimentální biologie rostlin, Z. Lhotáková
FOTOSYNTÉZA I. Přednáška Fyziologie rostlin MB130P74 Katedra experimentální biologie rostlin, Z. Lhotáková proteinové komplexy thylakoidní membrány - jsou kódovány jak plastidovými tak jadernými geny 1905
Více1- Úvod do fotosyntézy
1- Úvod do fotosyntézy Prof. RNDr. Petr Ilík, Ph.D. KBF a CRH, PřF UP FS energetická bilance na povrch Země dopadá 2/10 10 energie ze Slunce z toho 30% odraz do kosmu 47% teplo 23% odpar vody 0.02% pro
VíceMěření množství dopadající energie světla. Fotoinhibice, fotopoškození a fotoprotekční mechanismy
Fotoinhibice, fotopoškození a fotoprotekční mechanismy Měření množství dopadající energie světla Ozářenost: W.m -2 (= J.s -1.m -2 ) (osvětlenost: ln.m -2 = lux)? Fotonová (kvantová) ozářenost: mol.s -1.m
VíceVyjádření fotosyntézy základními rovnicemi
FOTOSYNTÉZA Fotochemický proces, při němž fotosynteticky aktivní pigmenty v zelených částech rostlin přijímají energii světelného záření a přeměňují ji na energii chemickou. Ta je dále využita při biologických
Víceaneb Fluorescence chlorofylu jako indikátor stresu
Měření fotosyntézy rostlin pomocí chlorofylové fluorescence aneb Fluorescence chlorofylu jako indikátor stresu Fotosyntéza: Fotosyntéza je proces, ve kterém je světelná energie zachycena světlosběrnými
VíceFOTOSYNTÉZA. Princip, jednotlivé fáze
FOTOSYNTÉZA Princip, jednotlivé fáze FOTOSYNTETICKÉ PIGMENTY - chlorofyl a modrozelený - chlorofyl b žlutozelený + karoteny, xantofyly žluté a oranžové zbarvení CHLOROFYL a, b CHLOROFYL a - nejdůležitější
VíceFotosyntéza (2/34) = fotosyntetická asimilace
Fotosyntéza (2/34) = fotosyntetická asimilace FOTO - protože k fotosyntéze je třeba fotonů Jedná se tedy o zachycování sluneční energie a přeměnu jednoduchých anorganických látek (CO 2 a H 2 O) na složitější
VíceEnergetický metabolismus rostlin
Energetický metabolismus rostlin Sylabus - témata (Fischer, Duchoslav) 1. Energie v živých systémech Formy energie a základní principy přeměny energií; změny volné energie, rovnovážná konstanta, spřažení
VíceDýchací řetězec. Viz též přednášky prof. Kodíčka (snímky a blány v levém sloupci)
Dýchací řetězec Viz též přednášky prof. Kodíčka (snímky a blány v levém sloupci) Odbourávání glukosy (včetně substrátových fosforylací) C 6 H 12 O 6 + 6O 2 -->6 CO 2 + 6H 2 O + 38 ATP Dýchací
Více14. Fyziologie rostlin - fotosyntéza, respirace
14. Fyziologie rostlin - fotosyntéza, respirace Metabolismus -přeměna látek a energií (informací) -procesy: anabolický katabolický autotrofie Anabolismus heterotrofie Autotrofní organismy 1. Chemoautotrofy
VíceFotosyntéza a Calvinův cyklus. Eva Benešová
Fotosyntéza a Calvinův cyklus Eva Benešová Fotosyntéza světlo CO 2 + H 2 O O 2 + (CH 2 O) světlo 6CO 2 + 6H 2 O 6O 2 + C 6 H 12 O 6 Opět propojení toku elektronů se syntézou ATP. Zachycení světelné energie
VíceVzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Fotosyntéza světelná fáze. VY_32_INOVACE_Ch0214.
Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek
VíceRespirace. (buněčné dýchání) O 2. Fotosyntéza Dýchání. Energie záření teplo BIOMASA CO 2 (-COO - ) = -COOH -CHO -CH 2 OH -CH 3
Respirace (buněčné dýchání) Fotosyntéza Dýchání Energie záření teplo chem. energie CO 2 (ATP, NAD(P)H) O 2 Redukce za spotřeby NADPH BIOMASA CO 2 (-COO - ) = -COOH -CHO -CH 2 OH -CH 3 oxidace produkující
VíceFOTOSYNTÉZA. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_07_BI1
FOTOSYNTÉZA Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_07_BI1 Fotosyntéza (z řec. phos, photós = světlo) je anabolický děj probíhající u autotrofních organismů (řasy,
VíceFOTOSYNTÉZA. soubor chemických reakcí,, probíhaj v rostlinách a sinicích. z CO2 a vody jediný zdroj kyslíku ku pro život na Zemi
Fotosyntéza FOTOSYNTÉZA soubor chemických reakcí,, probíhaj hajících ch v rostlinách a sinicích ch zachycení a využit ití sluneční energie k tvorbě složitých chemických sloučenin z CO2 a vody jediný zdroj
VíceFYZIOLOGIE ROSTLIN VÝŽIVA ROSTLIN 1) AUTOTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN 2) HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN
FYZIOLOGIE ROSTLIN Fyziologie rostlin, Biologie, 2.ročník 25 Podobor botaniky, který studuje životní funkce a individuální vývoj rostlin. Využívá poznatků z dalších odvětví biologie jako je morfologie,
VíceBiosyntéza sacharidů 1
Biosyntéza sacharidů 1 S a c h a r id y p o tr a v y (š k r o b, g ly k o g e n, sa c h a r o sa, a j.) R e z e r v n í p o ly sa c h a r id y J in é m o n o sa c h a r id y Trávení (amylásy - sliny, pankreas)
VíceFyziologie rostlin LS Fotosyntéza. Lukáš Fischer
Fyziologie rostlin LS 2013 Fotosyntéza Lukáš Fischer Jaderné reakce Záření O 2 CO 2 Biomasa FOTOSYNTÉZA Fotosynteticky aktivní záření (FAR): 400 až 700 nm Vliv záření na rostliny: 1. Přímý: (a) Umožňuje
Více7 Fluorescence chlorofylu in vivo
7 Fluorescence chlorofylu in vivo Petr Ilík KBF a CRH, PřF UP Fluorescence chlorofylu in vivo fluorescence in vivo z chlorofylu a (ostatní přídavné pigmenty přenos energie na chl a) indikátor neschopnosti
Více6 Přenos elektronů a protonů
6 Přenos elektronů a protonů Petr Ilík KBF a CRH, PřF UP Evoluce FS 1 Halobaktérie H + pumpa http://www.rsc.org/publishing/chemtech/volume/2008/11/b acteriorhodopsin_insight.asp - Protonová pumpa halobakterií
VíceSvětlosběrné komplexy rostlin. Fotoinhibice, fotopoškození a fotoprotekční mechanismy. (+ světlosběrné komplexy) Rodina Lhc (light harvesting complex)
Fotoinhibice, fotopoškození a fotoprotekční mechanismy (+ světlosběrné komplexy) Světlosběrné komplexy rostlin Rodina Lhc (light harvesting complex) - vyvinuly se z proteinů sinic chránících fotosystémy
VíceFotosyntéza. Dýchání a fotosyntéza, struktura a funkce antén a reakčních center, energetika transportu elektronů a protonů.
Fotosyntéza. Dýchání a fotosyntéza, struktura a funkce antén a reakčních center, energetika transportu elektronů a protonů. Šárka Gregorová, 2013 Poznámka: protože se tyhle dvě státnicové otázky z velké
VíceEnergetický metabolismus rostlin
Energetický metabolismus rostlin Sylabus - témata (Fischer, Šantrůček) 1. Základy energetiky v živých systémech Formy energie a základní principy přeměny energií; změny volné energie, rovnovážná konstanta,
VíceMěření množství dopadající energie světla. Fotoinhibice, fotopoškození a fotoprotekční mechanismy. (osvětlenost ln.m -2 = lux) Ozářenost W.
Fotoinhibice, fotopoškození a fotoprotekční mechanismy Měření množství dopadající energie světla Ozářenost W.m -2 (osvětlenost ln.m -2 = lux) Fotonová (kvantová) ozářenost mol.s -1.m -2 Vzájemné převody
VíceEvropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Fotosyntéza
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Fotosyntéza Fotosyntéza pohlcení energie slunečního záření a její přeměna na chemickou energii rovnováha fotosyntetisujících a heterotrofních
VíceKaždá molekula kyslíku kterou právě dýcháme vznikla někdy v nějaké rostlině. Každý atom uhlíku našeho těla byl kdysi včleněn fotosyntézou do nějaké
Fotosyntéza Každá molekula kyslíku kterou právě dýcháme vznikla někdy v nějaké rostlině. Každý atom uhlíku našeho těla byl kdysi včleněn fotosyntézou do nějaké rostliny. Zelené rostliny patří mezi autotrofy
Více4 Přenos energie ve FS
4 Přenos energie ve FS Petr Ilík KF a CH, PřF UP Přenos energie (excitace) do C - 1-1 molekula chl je i při vysoké ozářenosti excitována max. 10x za sekundu neefektivní pro C - nténní systém s mnoha pigmenty
VíceCharakteristika složky 3) cytochrom-c NADH-Q-reduktasa cytochrom-c- oxidasa ubichinon cytochromreduktasa
8. Dýchací řetězec a fotosyntéza Obtížnost A Pomocí následující tabulky charakterizujte jednotlivé složky mitochondriálního dýchacího řetězce. SLOŽKA Pořadí v dýchacím řetězci 1) Molekulový typ 2) Charakteristika
VíceMETABOLISMUS SACHARIDŮ
METABOLISMUS SAHARIDŮ A. Odbourávání sacharidů - nejdůležitější zdroj energie pro heterotrofy - oxidací sacharidů až na. získávají aerobní organismy energii ve formě. - úplná oxidace glukosy: složitý proces
VíceEva Benešová. Dýchací řetězec
Eva Benešová Dýchací řetězec Dýchací řetězec Během oxidace látek vstupujících do různých metabolických cyklů (glykolýza, CC, beta-oxidace MK) vznikají NADH a FADH 2, které následně vstupují do DŘ. V DŘ
VíceB4, 2007/2008, I. Literák
B4, 2007/2008, I. Literák ENERGIE, KATALÝZA, BIOSYNTÉZA Živé organismy vytvářejí a udržují pořádek ve světě, který spěje k čím dál většímu chaosu Druhá věta termodynamiky: Ve vesmíru nebo jakékoliv izolované
VíceEnergie fotonů je předávána molekulám chlorofylu A, který se zachyceným fotonem excituje (uvolní se energeticky bohatý elektron).
Otázka: Fotosyntéza a biologické oxidace Předmět: Biologie Přidal(a): Ivana Černíková FOTOSYNTÉZA = fotosyntetická asimilace: Jediný proces, při němž vzniká v přírodě kyslík K přeměně jednoduchých látek
VíceMetabolické dráhy. František Škanta. Glykolýza. Repetitorium chemie X. 2011/2012. Glykolýza. Jaký je osud pyruátu bez přítomnosti kyslíku?
Repetitorium chemie X. 2011/2012 Metabolické dráhy František Škanta Metabolické dráhy xidativní fosforylace xidace mastných kyselin 1. fosforylace 2. štěpení hexosy na dvě vzájemně převoditelné triosy
VíceFOTOSYNTÉZA. CO 2 a vody. - soubor chemických reakcí. - probíhá v rostlinách a sinicích. - zachycení a využití světelné energie
Fotosyntéza FOTOSYNTÉZA - soubor chemických reakcí - probíhá v rostlinách a sinicích - zachycení a využití světelné energie - tvorba složitějších chemických sloučenin z CO 2 a vody - jediný zdroj kyslíku
VíceDýchací řetězec (Respirace)
Dýchací řetězec (Respirace) Buněčná respirace (analogie se spalovacím motorem) Odbourávání glukosy (včetně substrátových fosforylací) C 6 H 12 O 6 + 6O 2 ---------> 6 CO 2 + 6H 2 O + 38 ATP Oxidativní
VíceFotosyntéza. Ondřej Prášil
Fotosyntéza 10 Ondřej Prášil prasil@alga.cz 384-340430 Čtyři fáze procesu přeměny energie ve fotosyntéze 1. absorbce světla a přenos energie v anténních systémech 2. primární rozdělení nábojů a přenos
VícePředmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO
Předmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO Energie z mitochondrií a chloroplastů Cíl přednášky: seznámit posluchače se základními principy získávání energie v mitochondriích a chloroplastech Klíčová slova: mitochondrie,
Víceení k tvorbě energeticky bohatých organických sloučenin
Fotosyntéza mimořádně významný proces, využívající energii slunečního zářenz ení k tvorbě energeticky bohatých organických sloučenin (sacharidů) z jednoduchých anorganických látek oxidu uhličitého a vody
VíceStruktura bílkovin očima elektronové mikroskopie
Struktura bílkovin očima elektronové mikroskopie Roman Kouřil Katedra Biofyziky (http://biofyzika.upol.cz) Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum Přírodovědecká fakulta, Univerzita
VíceMB130P68 Globální změny a trvalá udržitelnost. ZS 2012/2013. Lubomír Nátr. Lubomír Nátr
MB130P68 Globální změny a trvalá udržitelnost. ZS 2012/2013 Globální změny klimatu a trvale udržitelný rozvoj 2. Biologické principy fotosyntetické produkce rostlin Lubomír Nátr Lubomír Nátr 2. Biologické
VíceBUŇKA A ENERGIE. kajman brýlový Caiman crocodilus Kostarika, 2004. Biologie 6, 2015/2016, Ivan Literák
BUŇKA A ENERGIE kajman brýlový Caiman crocodilus Kostarika, 2004 Biologie 6, 2015/2016, Ivan Literák ENERGIE, KATALÝZA, BIOSYNTÉZA Živé organismy vytvářejí a udržují POŘÁDEK VE SVĚTĚ, KTERÝ SPĚJE K ČÍM
VíceEKOTECH Fluorescence chlorofylu in vivo 1
INDUKCE FLUORESCENCE CHLOROFYLU in vivo V PRŮBĚHU PRIMÁRNÍ FOTOSYNTÉZY U VYŠŠÍCH ROSTLIN RNDr. Karel Roháček, CSc. Biologické centrum AV ČR, v.v.i. Ústav molekulární biologie rostlin, Branišovská 31, 370
VíceFluorescence chlorofylu
Pro připomenutí Fluorescence chlorofylu Princip Fotochemické a nefotochemické zhášení fluorescence Excitace chlorofylu: plantphys.info Analýza zhášení (quenching analysis) Temnostní adaptace Kautského
VíceFOTOSYNTÉZA ZÁKLAD ŽIVOTA NA ZEMI
FOTOSYNTÉZA ZÁKLAD ŽIVOTA NA ZEMI Pavel Peč Katedra biochemie Přírodovědecké fakulty Univerzita Palackého v Olomouci Fotosyntéza fixuje na Zemi ročně asi 1011 tun uhlíku, což reprezentuje 1018 kj energie.
VíceBUŇKA A ENERGIE. kajman brýlový Caiman crocodilus Kostarika, Biologie 8, 2017/2018, Ivan Literák
BUŇKA A ENERGIE kajman brýlový Caiman crocodilus Kostarika, 2004 Biologie 8, 2017/2018, Ivan Literák ENERGIE, KATALÝZA, BIOSYNTÉZA Živé organismy vytvářejí a udržují POŘÁDEK VE SVĚTĚ, KTERÝ SPĚJE K ČÍM
VíceFOTOSYNTÉZA Správná odpověď:
FOTOSYNTÉZA Správná odpověď: 1. Mezi asimilační barviva patří 1. chlorofyly, a) 1, 2, 4 2. antokyany b) 1, 3, 4 3. karoteny c) pouze 1 4. xantofyly d) 1, 2, 3, 4 2. V temnostní fázi fotosyntézy dochází
VíceOXIDATIVNÍ FOSFORYLACE
OXIDATIVNÍ FOSFORYLACE OBSAH Mitochondrie Elektronový transport Oxidativní fosforylace Kontrolní systém oxidativního metabolismu. Oxidace a syntéza ATP jsou spojeny transmembránovým tokem protonů Dýchací
VíceFOTOBIOLOGICKÉ POCHODY
FOTOBIOLOGICKÉ POCHODY Základním zdrojem energie nutné pro život na Zemi je sluneční záření. Většina pochodů souvisí s přímým využitím zářivé energie pro metabolické pochody nebo pro orientaci organizmu
VíceANABOLISMUS SACHARIDŮ
zdroj sacharidů: autotrofní org. produkty fotosyntézy heterotrofní org. příjem v potravě důležitou roli hraje GLUKÓZA METABOLISMUS SACHARIDŮ ANABOLISMUS SACHARIDŮ 1. FOTOSYNTÉZA autotrofní org. 2. GLUKONEOGENEZE
VíceLuminiscence. emise světla látkou, která je způsobená: světlem (fotoluminiscence) fluorescence, fosforescence. chemicky (chemiluminiscence)
Luminiscence Luminiscence emise světla látkou, která je způsobená: světlem (fotoluminiscence) fluorescence, fosforescence chemicky (chemiluminiscence) teplem (termoluminiscence) zvukem (sonoluminiscence)
VíceFotofyzikální děje během fotosyntetické přeměny zářivé energie na biochemicky využitelnou formu
Fotofyzikální děje během fotosyntetické přeměny zářivé energie na biochemicky využitelnou formu RNDr. Karel Roháček, CSc. Biologické centrum AV ČR, Ústav molekulární biologie rostlin České Budějovice,
VíceŠkola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN
Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0940
Vícesekundy Femtosekundová spektroskopie, aneb
Femtosekundová spektroskopie, aneb co všechno se může stát za biliontinu sekundy Tomáš Polívka Laboratoř optické spektroskopie Časový vývoj Časové rozlišení ( ) = interval mezi dvěma následujícími obrázky
VíceMitoSeminář II: Trochu výpočtů v bioenergetice. Souhrn. MUDr. Jan Pláteník, PhD. Ústav lékařské biochemie 1.LF UK
MitoSeminář II: Trochu výpočtů v bioenergetice MUDr. Jan Pláteník, PhD. Ústav lékařské biochemie 1.LF UK (se zahrnutím cenných připomínek, kterými přispěl prof. MUDr. Jiří Kraml, DrSc.) 1 Dýchacířet etězec
Více35.Fotosyntéza. AZ Smart Marie Poštová
35.Fotosyntéza AZ Smart Marie Poštová m.postova@gmail.com Fotosyntéza - úvod Syntéza glukosy redukcí CO 2 : chlorofyl + slun.zareni 6 CO 2 + 12H 2 O C 6 H 12 O 6 + 6O 2 + 6H 2 O (Kyslík vzniká fotolýzou
Více2. ČÁST - METABOLICKÉ PROCESY
Učební text k přednášce Bi4060 na přírodovědecké fakultě MU v Brně. Určeno pouze ke studijním účelům. Autor textu Jan Gloser. 2. ČÁST - METABOLICKÉ PROCESY Poznávání neuvěřitelně velkého množství chemických
VíceCo vás dnes čeká: Přednáška Fyziologie rostlin MB130P74. Katedra experimentální biologie rostlin, Z. Lhotáková
Co vás dnes čeká: Přednáška 2: Specifika rostlinné buňky trocha opakování vakuola buněčná stěna plastidy Fotosyntetické struktury plastidy struktura, typy fotosyntetické pigmenty a jejich lokalizace Sluneční
Více2. ČÁST - METABOLICKÉ PROCESY
Učební text k přednášce Bi4060 na přírodovědecké fakultě MU v Brně. Určeno pouze ke studijním účelům. Autor textu Jan Gloser. 2. ČÁST - METABOLICKÉ PROCESY Poznávání neuvěřitelně velkého množství chemických
VíceVAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost
VAKUOLA membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost VAKUOLA Funkce: uložiště odpadů a uskladnění chemických látek (fenolické
VíceAutor: Katka Téma: fyziologie (fotosyntéza) Ročník: 1.
Fyziologie Fotosyntéza Celým názvem: fotosyntetická asimilace - vznikla při ohrožení, že již nebudou anorg. l. rostliny začaly dělat fotosyntézu v atmosféře vzrostl počet O 2 = 1. energetická krize - nejdůležitější
VíceSacharidy a polysacharidy (struktura a metabolismus)
Sacharidy a polysacharidy (struktura a metabolismus) Sacharidy Živočišné tkáně kolem 2 %, rostlinné 85-90 % V buňkách rozličné fce: Zdroj a zásobárna energie (glukóza, škrob, glykogen) Výztuž a ochrana
VíceVylepšování fotosyntézy
Vylepšování fotosyntézy Využití fotosyntézy potraviny energie (paliva) Obojího bude podle predikcí potřebovat lidstvo čím dál tím víc. Energetické využití fotosyntézy potřeba nahrazení fosilních paliv
VíceKatabolismus - jak budeme postupovat
Katabolismus - jak budeme postupovat I. fáze aminokyseliny proteiny polysacharidy glukosa lipidy Glycerol + mastné kyseliny II. fáze III. fáze ETS itrátový cyklus yklus trikarboxylových kyselin, Krebsův
VíceB METABOLICKÉ PROCESY
B METABOLICKÉ PROCESY Poznávání neuvěřitelně velkého množství chemických sloučenin a reakcí při přeměnách látek v živých buňkách je hlavní náplní vědního oboru biochemie. Pro rostlinného fyziologa jsou
VíceFotosyntézu lze schematicky vyjádřit: hv CO H 2 O (CH 2 O)+ O 2 + H 2 O. Rozčlenění pochodů v chloroplastu na membránové a enzymové:
Fotosyntéza Fotosyntézu lze schematicky vyjádřit: hv CO 2 + 2 H 2 O (CH 2 O)+ O 2 + H 2 O Rozčlenění pochodů v chloroplastu na membránové a enzymové: Kde všude jsou fotosyntetické organismy? 2013 Yoon
Více9. Dýchací řetězec a oxidativní fosforylace. mitochondriální syntéza ATP a fotosyntéza
9. Dýchací řetězec a oxidativní fosforylace mitochondriální syntéza ATP a fotosyntéza CHEMIOSMOTICKÁ TEORIE SYNTÉZY ATP Heterotrofní organismy získávají hlavní podíl energie (cca 90%) uložené ve struktuře
VíceUNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA BIOFYZIKY BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Fotoinhibice lišejníků studovaná pomocí rychlého fluorescenčního indukčního jevu Vypracovala: Lenka Řiháková Studijní
Více12. Zhášení fluorescence
12. Zhášení fluorescence Dynamické zhášení fluorescence (collisional quenching) Jeli molekula fluoroforu v excitovaném stavu, srážka s jinou molekulou (např. I, O 2, akrylamid) může způsobit nezářivý přechod
VíceABSORPČNÍ A LUMINISCENČNÍ SPEKTROMETRIE V UV/Vis OBLASTI SPEKTRA
ABSORPČNÍ A LUMINISCENČNÍ SPEKTROMETRIE V UV/Vis OBLASTI SPEKTRA -2014 ABSORPČNÍ SPEKTROMETRIE ACH/IM 1 Absorpce záření ve Vis oblasti Při dopadu bílého světla na vzorek může být záření zcela odraženo
VíceRYCHLÁ KINETIKA FLUORESCENČNÍ INDUKCE
Teoretický úvod: FLUORESCENCE RYCHLÁ KINETIKA FLUORESCENČNÍ INDUKCE Praktikum fyziologie rostlin FLUORESCENCE 1. Co je to fluorescence? Emisi záření, ke kterému dochází při přechodu excitované molekuly
VíceHořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku
Hořčík Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Příjem a pohyb v rostlině Příjem jako ion Mg 2+, pasivní, iont. kanály Mobilní ion v xylému i ve floému, možná retranslokace V místě funkce vázán
VíceFotosyntéza. Ondřej Prášil
Fotosyntéza 5 Ondřej Prášil prasil@alga.cz 384-340430 Karotenoidy - polyisopreny Pomocné pigmenty, strukturní funkce a disipace energie Tetraterpeny (40 C) vytvořené z 8 isoprenových jednotek, délka 30
VíceIng. Pavel Hrzina, Ph.D. - Laboratoř diagnostiky fotovoltaických systémů Katedra elektrotechnologie K13113
Sluneční energie, fotovoltaický jev Ing. Pavel Hrzina, Ph.D. - Laboratoř diagnostiky fotovoltaických systémů Katedra elektrotechnologie K13113 1 Osnova přednášky Slunce jako zdroj energie Vlastnosti slunečního
VíceLuminiscence. Luminiscence. Fluorescence. emise světla látkou, která je způsobená: světlem (fotoluminiscence) chemicky (chemiluminiscence)
Luminiscence Luminiscence emise světla látkou, která je způsobená: světlem (fotoluminiscence) fluorescence, fosforescence chemicky (chemiluminiscence) teplem (termoluminiscence) zvukem (sonoluminiscence)
VíceFluorescenční rezonanční přenos energie
Fluorescenční rezonanční přenos energie Pokročilé biofyzikální metody v experimentální biologii Ctirad Hofr 1 Přenos excitační energie Přenos elektronové energie se uskutečňuje mechanismy zářivými nebo
VíceII. Rostlina a energie
1 II. Rostlina a energie 2. Energie, přeměna látek, sluneční záření Živé organismy mají vysoký stupeň uspořádanosti a univerzálně spějí k rovnovážnému stavu. Životní procesy je nutné udržovat stálým dodáváním
VíceVLIV SPEKTRÁLNÍHO SLOŽENÍ FOTOSYNTETICKY AKTIVNÍ RADIACE NA INDUKCI FOTOSYNTÉZY TERMOOPTICKÝ JEV
VLIV SPEKTRÁLNÍHO SLOŽENÍ FOTOSYNTETICKY AKTIVNÍ RADIACE NA INDUKCI FOTOSYNTÉZY TERMOOPTICKÝ JEV 1 Vladimír Špunda, 2 Otmar Urban, 1 Martin Navrátil 1 Přírodovědecká fakulta, Ostravská univerzita v Ostravě,
VíceZobrazování účinků herbicidu na fotosyntézu mapováním chlorofylové fluorescence listů vyšších rostlin.
Zobrazování účinků herbicidu na fotosyntézu mapováním chlorofylové fluorescence listů vyšších rostlin. Všechny děje spjaté s primárními reakcemi fotosyntézy se odehrávají na matrici tylakoidálních váčků,
VíceFyziologie buňky. RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D.
Fyziologie buňky RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D. Přeměna látek v buňce = metabolismus Výměna látek mezi buňkou a prostředím Buňka = otevřený systém probíhá výměna látek i energií s prostředím Některé
VíceSvětlosběrné systémy fotosyntetických organismů Tomáš Polívka
Světlosběrné systémy fotosyntetických organismů Tomáš Polívka Ústav fyzikální biologie Jihočeská univerzita Světlosběrný systém = anténa Cover photo from Ph.D. Thesis by M. Visser Solar spectral irradiance
VíceUmělá fotosyntéza. Michael Hagelberg. Tomáš Polívka, Ústav fyzikální biologie
Umělá fotosyntéza Michael Hagelberg Tomáš Polívka, Ústav fyzikální biologie Energetické požadavky společnosti Energetický rozdíl 14 TW, 2050 33 TW, 2100 Alternativy Fosilní paliva Jaderné štěpení Obnovitelné
VíceFotosyntéza. Ondřej Prášil
Fotosyntéza 2 Ondřej Prášil prasil@alga.cz 384-340430 Obsah přednášky membrány a organely světlo termodynamika historie Fotosyntetické membrány Electron tomography Cells contain ~100 chlorosomes appressed
VíceEvropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Transport elektronů a oxidativní fosforylace
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Transport elektronů a oxidativní fosforylace Oxidativní fosforylace vs. fotofosforylace vyvrcholení katabolismu Všechny oxidační degradace
VíceFotosyntéza Ekofyziologie. Ondřej Prášil Mikrobiologický ústav AVČR Laboratoř fotosyntézy v Třeboni
Fotosyntéza Ekofyziologie Ondřej Prášil Mikrobiologický ústav AVČR Laboratoř fotosyntézy v Třeboni Fyziologické a ekologické aspekty fotosyntézy vliv stresů a proměnného prostředí na fotosyntézu; mechanismy
VíceDýchací řetězec, oxidativní fosforylace, mitochondriální transportní systémy
Dýchací řetězec, oxidativní fosforylace, mitochondriální transportní systémy JAN ILLNER Dýchací řetězec & oxidativní fosforylace Tvorba energie v živých systémech ATP zdroj E pro biochemické procesy Tvorba
VíceLÁTKOVÝ A ENERGETICKÝ METABOLISMUS
LÁTKOVÝ A ENERGETICKÝ METABOLISMUS Metabolismus = neustálý příjem, přeměna a výdej látek = probíhá po celou dobu života rostliny Dva typy procesů : ANABOLICKÉ KATABOLICKÉ ANABOLISMUS - energie se spotřebovává
VíceNázev: Fotosyntéza. Autor: Mgr. Jiří Vozka, Ph.D. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy
Název: Fotosyntéza Autor: Mgr. Jiří Vozka, Ph.D. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: chemie, biologie, matematika, fyzika Ročník: 5. Tématický celek:
VíceSLEDOVÁNÍ VZTAHU MEZI OBSAHEM ENZYMU RUBISCO A KONCENTRACÍ CO 2 V CHLOROPLASTU
SLEDOVÁNÍ VZTAHU MEZI OBSAHEM ENZYMU RUBISCO A KONCENTRACÍ CO 2 V CHLOROPLASTU Nikola Burianová Experimentální biologie 2.ročník navazujícího studia Katedra Fyziky Ostravská univerzita v Ostravě OBSAH
VíceMetabolismus. Source:
Source: http://www.roche.com/ http://www.expasy.org/ Metabolismus Source: http://www.roche.com/sustainability/for_communities_and_environment/philanthropy/science_education/pathways.htm Metabolismus -
Více- metabolismus soubor chemických reakcí probíhajících v živých organismech a mezi organismy a jejich životním prostředím
Otázka: Obecné rysy metabolismu Předmět: Chemie Přidal(a): Bára V. ZÁKLADY LÁTKOVÉHO A ENERGETICKÉHO METABOLISMU - metabolismus soubor chemických reakcí probíhajících v živých organismech a mezi organismy
Více1. Napište strukturní vzorce aminokyselin D a Y a vzorce adenosinu a thyminu
Test pro přijímací řízení magisterské studium Biochemie 2019 1. Napište strukturní vzorce aminokyselin D a Y a vzorce adenosinu a thyminu U dalších otázek zakroužkujte správné tvrzení (pouze jedna správná
VíceVodní režim rostlin. Regulace výměny plynů otevřeností. průduchů. Stomatální limitace rychlosti transpirace a rychlosti. Efektivita využití vody
Vodní režim rostlin Regulace výměny plynů otevřeností průduchů Stomatální limitace rychlosti transpirace a rychlosti fotosyntézy Efektivita využití vody Globální změna klimatu Antitranspiranty Regulace
VíceENZYMY. RNDr. Lucie Koláčná, Ph.D.
ENZYMY RNDr. Lucie Koláčná, Ph.D. Enzymy: katalyzátory živé buňky jednoduché nebo složené proteiny Apoenzym: proteinová část Kofaktor: nízkomolekulová neaminokyselinová struktura nezbytně nutná pro funkci
VíceFOTOSYNTÉZA V DYNAMICKÝCH
FOTOSYNTÉZA V DYNAMICKÝCH ANIMACÍCH Výukový program vytvořený v programu Macromedia Flash Milada Roštejnská Helena Klímová Praha 2008 Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta FOTOSYNTÉZA V DYNAMICKÝCH
VíceRespirace - buněčné dýchání (katabolismus)
Respirace - buněčné dýchání (katabolismus) Schéma základního energetického metabolismu rostlinné buňky Fotosyntéza Fotochemie Calvinův cyklus Respirace Glykolýza (+ β-oxidace, ) Krebsův cyklus Dýchací
VíceDÝCHÁNÍ. uložená v nich fotosyntézou, je z nich uvolňována) Rostliny tedy mohou po určitou dobu žít bez fotosyntézy
Dýchání 2/38 DÝCHÁNÍ Asimiláty vzniklé v rostlinných buňkách fotosyntézou mají různé funkce: stavební, zásobní, enzymatické aj. Zásobní látky jsou v případě potřeby využívány (energie, uložená v nich fotosyntézou,
Více