PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ

Transkript

1 PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ 2014 Č.j.: /2014/ŠPE Tato pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání jsou součástí organizačního řádu školy jako doplňující část školního řádu Základní školy a mateřské školy Liběchov, okres Mělník 1

2 Část Obsah strana Úvod Preambule Právní vymezení strana 2 Článek 1 Stupně klasifikace a hodnocení strana 3 Článek 2 Získávání podkladů pro klasifikaci strana 5 Článek 3 Zásady klasifikace a hodnocení strana 7 Článek 4 Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování strana 13 Článek 5 Výchovná opatření strana 14 Článek 6 Klasifikace ve vyučovacích předmětech strana 17 Článek 7 Článek 8 Hodnocení ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami a ţáků mimořádně nadaných Individuální vzdělávací plán Hodnocení ţáků - cizinců strana 21 strana 25 Článek 9 Komisionální a opravné zkoušky strana 26 Článek 10 Informování ţáků a zákonných zástupců ţáka o výsledcích vzdělávání strana 28 Článek 11 Závěrečná ustanovení a platnost strana 28 Preambule Základní vzdělávání vede k tomu, aby si ţáci osvojili potřebné strategie učení a na jejich základě byli motivováni k celoţivotnímu učení, aby se učili tvořivě myslet a řešit přiměřené problémy, účinně komunikovat a spolupracovat, chránit své fyzické i duševní zdraví, vytvořené hodnoty a ţivotní prostředí, být ohleduplní a tolerantní k ostatním lidem, k odlišným kulturním a duchovním hodnotám, poznávat své schopnosti a reálné moţnosti a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o své další ţivotní dráze a svém profesním uplatnění ( viz dále: školský zákon, 44). Učitelé Základní školy a mateřské školy v Liběchově, okres Mělník, přistupují k průběţnému hodnocení vzdělávacích činností ţáka s vědomím motivační funkce hodnocení a jeho formativní funkce. Jako přirozenou součást hodnocení rozvíjejí sebehodnocení a vzájemné hodnocení. V hodnocení výsledků vzdělávání berou na zřetel úroveň dosaţení cílů základního vzdělávání, tak jak jsou uvedeny jak ve 2

3 školském zákoně, tak rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání a školním vzdělávacím programu EKOLIB. Právní vymezení 1. zákon č. 561/2004 Sb., (školský zákon) ve znění pozdějších předpisů 2. vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů Pravidla hodnocení výsledků vzdělávání ţáků jsou jako přímá součást školního řádu jednou ze sloţek organizačního řádu školy. Obsahují zejména: zásady a způsob hodnocení a sebehodnocení výsledků vzdělávání a chování ţáků, včetně získávání podkladů pro hodnocení, kritéria pro hodnocení. Článek 1 Stupně klasifikace a hodnocení 1.1 Prospěch ţáka v jednotlivých vyučovacích předmětech Prospěch ţáka v jednotlivých vyučovacích předmětech je klasifikován těmito stupni: 1 - výborný 2 - chvalitebný 3 - dobrý 4 - dostatečný 5 - nedostatečný Při hodnocení ţáka na vysvědčení se na prvním stupni pouţije pro zápis stupně hodnocení číslice, na druhém stupni se pouţije slovní označení stupně hodnocení. 1.2 Klasifikace chování ţáka Chování ţáka je klasifikováno těmito stupni: 1 velmi dobré 2 uspokojivé 3 neuspokojivé 1.3 Celkové hodnocení ţáka na vysvědčení Celkové hodnocení ţáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni: a) prospěl(a) s vyznamenáním, 3

4 b) prospěl(a), c) neprospěl(a), d) nehodnocen(a) Ţák je hodnocen stupněm: a) prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v ţádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším neţ 2 - chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší neţ 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré, b) prospěl(a), není-li v ţádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením, c) neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením. d) nehodnocen(a), není-li moţné ţáka hodnotit z některého z povinných předmětů, stanovených školním vzdělávacím programem, na konci I. pololetí Článek 2 Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci 2.1 Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování ţáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky: soustavným diagnostickým pozorováním ţáka, soustavným sledováním výkonů ţáka a jeho připravenosti na vyučování, různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové) nebo didaktickými testy kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami, analýzou výsledků činnosti ţáka, konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby i s pracovníky pedagogickopsychologické poradny a zdravotnických sluţeb, zejména u ţáků se specifickými vzdělávacími potřebami rozhovory se ţákem a zákonnými zástupci ţáka. 4

5 2.2 Učitel si počíná tak, aby klasifikoval ţáka ze všech aspektů vzdělávacích činností v daném předmětu. Kvalita i kvantita klasifikace (hodnocení) vytváří předpoklad objektivního posouzení vzdělávání ţáka. 2.3 Učitel oznamuje ţákovi výsledek kaţdé klasifikace a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Při ústním vyzkoušení oznámí učitel ţákovi výsledek hodnocení okamţitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí ţákovi nejpozději do 14 kalendářních dnů. 2.4 Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích. Termíny kontrolních prací dohodne učitel s třídním učitelem, popřípadě vedoucím předmětové komise nebo příslušné předmětové komise a ředitelem školy. Koordinaci zabezpečuje vedoucí předmětové komise, popř. na prvním stupni školy vedoucí metodického sdruţení. 2.5 V jednom dni mohou ţáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru. 2.6 Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o kaţdé klasifikaci ţáka a bez prodlení ji sdělovat jak ţákovi, tak prostřednictvím ţákovské kníţky (deníčku) zákonným zástupcům ţáka (viz čl. 11). 2.7 Při průběţném hodnocení vzdělávání zjišťuje vyučující zejména dosahování očekávaných výstupů a stanovených poţadavků se zřetelem na utváření klíčových kompetencí. Kritéria hodnocení jsou stanovena vţdy právě na základě očekávaných výstupů nebo stanovených poţadavků. Tyto nemusí být (a často nejsou) stejné pro celou třídu nebo skupinu a tomuto musí být kritéria hodnocení předem uzpůsobena. K obecným, a tedy téměř vţdy pouţívaným, patří tato kritéria hodnocení: 1. zvládnutí dílčích výstupů nebo stanovených poţadavků v konkrétním předmětu v rámci individuálních moţností ţáka 2. zvládnutí stanovených výstupů v konkrétním předmětu v rámci individuálních moţností ţáka 3. porozumění vztahům, souvislostem, východiskům, důvodům apod. a schopnost aplikovat je v širších souvislostech 4. úroveň komunikačních dovedností 5. schopnost vyhledat a dále aktivně vyuţít informace 6. schopnost řešit problémové situace 5

6 7. schopnost řešit problematiku tvůrčím způsobem 8. postoje a chování ţáka 2.8 Pro průběţné hodnocení můţe být pouţit kterýkoliv ze čtyř následujících způsobů: a) hodnocení známkou klasifikace b) slovní hodnocení c) bodové hodnocení d) procentuální hodnocení Průběţné hodnocení vzdělávání se vţdy provádí více formami ověřování znalostí, vědomostí, schopností a dovedností a nesmí být zaměřeno na srovnávání výsledků ţáka se spoluţáky, ale na jeho individuální pokrok. 2.9 Veškeré podklady pro hodnocení ţáka musí vyučující uschovávat po celý školní rok, tj. od začátku září do konce srpna následujícího kalendářního roku. Pro niţší ročníky 1. stupně to platí přiměřeně, vzhledem ke specifičnosti učiva a způsobu hodnocení Výsledné hodnocení vzdělávání ţáka za příslušné pololetí školního roku je vţdy hodnocením dosaţených kompetencí (viz 3.1). Nemůţe tedy být v ţádném případě stanoveno pouhým matematickým průměrem všech získaných hodnocení (známek). 3.1 Obecné zásady hodnocení Článek 3 Zásady klasifikace a hodnocení Pedagogičtí pracovníci při hodnocení výsledků vzdělávání ţáků vychází z posouzení míry dosaţení výstupů formulovaných v oborových výstupech jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu. Hodnocení probíhá s přihlédnutím k úrovni kompetencí, které jsou pro ţáka dosaţitelné vzhledem k jeho věkovým zvláštnostem, individuálním vzdělávacím a osobnostním předpokladům. V etapě základního vzdělávání jsou za klíčové kompetence povaţovány: kompetence k učení, kompetence k řešení problému, kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální, kompetence občanské, kompetence pracovní. Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ţáků je: 6

7 jednoznačné, srozumitelné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii, věcné a všestranné, je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doloţitelné. Pedagogičtí pracovníci zajišťují, aby o průběhu a výsledcích vzdělávání a chování ţáků byli ţáci i jejich zákonní zástupci řádně informováni (viz čl. 11) 3.2 Hodnocení prospěchu Při hodnocení a při průběţné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník (dále jen učitel) uplatňuje přiměřenou náročnost, objektivitu a pedagogický takt vůči ţákovi. V případě negativního hodnocení poskytne ţákovi moţnost pro dosaţení úspěšnějšího hodnocení Při celkové klasifikaci přihlíţí učitel k věkovým zvláštnostem ţáka i k tomu, ţe ţák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. Hodnotí se kvalita práce a učební výsledky, jichţ ţák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období Učitel bere při klasifikaci zřetel na zaměření a cíle skupin předmětů s převahou teoretického zaměření, předmětů s převahou praktických činností a předmětů s převahou výchovného a uměleckého zaměření Ţáci jsou klasifikováni ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu příslušného ročníku Hodnocení určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledné hodnocení za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě Pro objektivnost hodnocení je nezbytná aktivní účast ţáka na minimálně 75% vyučovacích hodin v rámci daného pololetí. V případě dlouhodobější absence ţáka můţe učitel poţadovat splnění dodatečných úkolů tak, aby ţák nebyl znevýhodněn nedostatkem podkladů pro jeho hodnocení. Pokud bude účast ţáka na vyučování za příslušné pololetí niţší neţ 75%, zejména klesne-li pod 60%, bude klasifikace ţáka v souladu s 52 odst. (2) a (3) školského zákona odloţena Nelze-li ţáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li moţné hodnotit ani v náhradním termínu, ţák se za první pololetí nehodnotí. Nelze-li ţáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září 7

8 následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje ţák nejbliţší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník Za první pololetí vydává škola ţákovi výpis z vysvědčení. Vysvědčení vydává škola vţdy za druhé pololetí a pokud ţák po ukončeném I. pololetí přestupuje do jiné školy Případy problémů a skutečností hodných zvláštního zřetele ve vzdělávání ţáků se projednávají v pedagogické radě, a to zejména v obdobích po skončeném 1. a 3. čtvrtletí Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, nejpozději však 48 hodin před jednáním pedagogické rady o klasifikaci, předkládají učitelé výsledky celkové klasifikace k provedení analýzy výsledků vzdělávání a připraví návrhy na umoţnění opravných zkoušek, na klasifikaci v náhradním termínu apod Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje ţádné z uvedených kritérií, posuzuje ţákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu Do vyššího ročníku postoupí ţák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichţ byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i ţák prvního stupně základní školy, který jiţ v rámci prvního stupně opakoval ročník, a ţák druhého stupně základní školy, který jiţ v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto ţáka Ţák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o ţákovi, který na daném stupni základní školy jiţ jednou ročník opakoval; tomuto ţákovi můţe ředitel školy na ţádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z váţných zdravotních důvodů Ředitel školy můţe ţákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na ţádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v ţádosti. 3.3 Hodnocení chování Klasifikaci chování ţáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli. Rozhoduje o ní ředitel po předchozím projednání v pedagogické radě. 8

9 3.3.2 Kritériem pro klasifikaci chování je dodrţování pravidel chování (stanovených ve školním řádu) během klasifikačního období Při klasifikaci chování se přihlíţí k věku, morální a rozumové vyspělosti ţáka; k účinnosti předešlých kázeňských opatření. Není nezbytně nutné dodrţovat jejich přímou posloupnost Škola hodnotí a klasifikuje ţáky za jejich chování v době vyučování. Porušil-li ţák mimo vyučování zásadním způsobem pravidla společenského a lidského chování, zaujmou učitelé vůči takovému chování etický postoj a vyuţijí ţákova pochybení k pedagogickému působení na ţáka, případně na další ţáky. Pedagogové se v tomto smyslu nezříkají povinnosti podporovat rodinu ve výchově k vytváření návyků a postojů, které vedou ke společensky hodnotnému chování. 3.4 Slovní hodnocení O pouţití slovního hodnocení nebo kombinaci slovního hodnocení a klasifikace rozhoduje ředitel se souhlasem školské rady Výsledky vzdělávání ţáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování ţáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě pouţití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání ţáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům, formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku ţáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání ţáka v jejich vývoji, ohodnocení píle ţáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje ţáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům ţáka a jak je překonávat Při slovním hodnocení se postupuje obdobně podle čl. 6 a v něm uvedených zásad a pravidel pro klasifikaci Ţádá-li zákonný zástupce ţáka o slovní hodnocení, musí tak v prvním pololetí učinit nejpozději na konci 1. čtvrtletí (pro hodnocení za 1. pololetí běţného školního roku), tedy do 30. listopadu, nebo na konci 3. čtvrtletí (pro hodnocení za 2. pololetí běţného školního roku), tedy 30. dubna. 3.5 Hodnocení ţáka plnícího školní docházku podle 38 školského zákona Ţák můţe plnit povinnou školní docházku téţ způsobem, specifikovaným v 38 odst. 1 písmeno a) - c) školského zákona. Pokud ţák nemůţe v zahraničí plnit povinnou školní docházku způsobem uvedeným v odstavci 1 písm. a), b) nebo d) školského 9

10 zákona, plní povinnou školní docházku formou individuální výuky. V obou případech je zároveň ţákem spádové školy nebo jiné školy, zapsané v ČR do rejstříku škol a školských zařízení, kterou zvolil zákonný zástupce ţáka Zákonný zástupce ţáka je povinen oznámit řediteli školy v ČR (spádové, nebo kterou zvolil pro vzdělávání svého dítěte): a) předpokládanou dobu plnění povinné školní docházky b) adresu místa pobytu ţáka i adresu příslušné školy dle 38 odst Zákonný zástupce je povinen přihlásit ţáka do školy dle 38 odst. 1 písm. a), b) nebo d) do dvou týdnů po příjezdu ţáka do země pobytu Hodnocení ţáka ve spádové škole probíhá: a) ve všech ročnících z předmětu český jazyk a literatura b) ve 4. a 5. ročníku z vlastivědného učiva vztahujícího se k ČR c) na 2. stupni z dějepisného a zeměpisného učiva vztahujícího se k ČR, pokud není vyučován v českém jazyce. Ţák však zkoušku nekoná, pokud je ţákem zahraniční školy, v jejímţ vzdělávacím programu je v dohodě s MŠMT nebo na základě mezinárodní smlouvy zařazen vzdělávací obsah podle odst. 1 písm. a),b),c) 18 vyhlášky č. 48/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů a ţák je z tohoto vzdělávacího obsahu zahraniční školou hodnocen v příslušném období na vysvědčení. V tomto případě ředitel spádové školy vysvědčení za příslušné období nevydává. Ţák, který plní povinnou školní docházku ve škole uvedené v odstavci 1 písmeno a) nebo způsobem uvedeným v odstavci 2 školského zákona můţe na ţádost zákonného zástupce konat zkoušky z vybraných předmětů ve škole uvedené v odstavci 3 nebo ve škole při diplomatické misi České republiky; nekoná-li ţák tyto zkoušky, doloţí zákonný zástupce plnění povinné školní docházky ţáka škole uvedené v odstavci 3 způsobem stanoveným v prováděcím právním předpisu Ţák, který plní povinnou školní docházku formou individuální výuky v zahraničí, koná zkoušku z kaţdého povinného předmětu uvedeného ve školním vzdělávacím programu pro základní vzdělávání EKOLIB (dále jen: ŠVP). Po vykonání zkoušky vydá ředitel spádové školy ţákovi vysvědčení Ţák není hodnocen z chování Ţáka, který plnil povinnou školní docházku v zahraniční škole a pokračuje v plnění povinné školní docházky ve spádové škole a v souladu s 18 odst. 5 vyhlášky 48/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nekonal zkoušky podle 18 odst. 1, zařadí ředitel této školy do příslušného ročníku na základě vyjádření zahraniční školy o úspěšnosti ukončení příslušného ročníku v základním vzdělávání. 10

11 3.6 Zásady a pravidla pro sebehodnocení ţáků Sebehodnocení je přirozenou součástí procesu hodnocení Ţáci jsou navykáni na situace, kdy hodnocení pedagogem, skupinou či jiným ţákem bude předcházet sebehodnocení, s nímţ bude vnější hodnocení konfrontováno Se ţáky individuálně i s celou třídou vyhodnocuje rozvoj ve sledovaných klíčových kompetencích třídní učitel Samostatně v ţákovské kníţce sledujeme kompetence vedoucí ţáka k učení, komunikativnosti a spolupráci Pro vyhodnocování rozvíjení klíčových kompetencí pomáhají ţákovi sebehodnotící výroky Zapojování ţáků do procesu hodnocení ve škole: a) ţáky aktivizuje a vede je k přijímání zodpovědnosti za své vzdělávání, b) pomáhá jim rozvíjet schopnosti hodnotit sebe, své výkony i práci a hledat cesty k rozvoji svých kompetencí Předpokladem sebehodnocení ţáků je předcházející pedagogická práce s formativním hodnocením, na jehoţ základě si ţáci utvářejí hodnotící a sebehodnotící dovednosti Pedagogičtí pracovníci vedou ţáky k tomu, aby se při sebehodnocení učili pouţívat odpovídajících kritérií pro hodnocení, všímali si toho, co je významné a podstatné Sebehodnocení ţáků ve smyslu sebereflexe se děje různými aktivitami ţáků, ve kterých mohou zejména: a) jednotlivé skupiny ţáků hodnotit činnosti všech ostatních zapojených skupin, b) členové skupiny hodnotit jeden druhého, c) jednotlivci hodnotit sami sebe. Při sebehodnocení se ţák například usiluje popsat: a) co se mu daří, b) co mu prozatím ještě nejde, c) jak bude pokračovat dál d) proč se domnívá, ţe tomu tak je. 11

12 Moţnosti sebehodnotících výroků pro celkové hodnocení I. vţdy, zcela samostatně, automaticky II. III. IV. většinou, většinou samostatně, s občasnou dopomocí, téměř vţdy, skoro samostatně, s mírnou dopomocí někdy samostatně, někdy s dopomocí potřebuji pomoc, pak se mi daří i samostatně zřídka, potřebuji téměř vţdy vedení a pomoc V. zatím se mi to nedaří Jak mi jde učení? Jak umím komunikovat? Jak spolupracuji? Učím se soustředěně a samostatně. Plánuji si a organizuji vlastní učení. Vyhledávám a třídím informace potřebné k učení. Vyhodnocuji výsledky své práce. Hledám různé moţnosti řešení problému. Dodrţuji daná komunikační pravidla. Naslouchám druhým. Aktivně diskutuji a argumentuji. Účinně pouţívám moţné druhy neverbální komunikace. Aktivně vyuţívám různé komunikační prostředky. Aktivně pracuji ve skupině. Pomáhám a oceňuji druhé. Dokáţi poţádat o pomoc. Respektuji osobnost druhého. Práci ve skupině směřuji k dokončení úkolu Článek Stupně klasifikace chování Stupeň 1 (velmi dobré) Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování Ţák dodrţuje pravidla chování a ustanovení školního řádu. V jeho chování je zřetelná slušnost, respektování ostatních, takt, zdvořilost, ohleduplnost. Ojediněle se dopouští drobných přestupků proti pravidlům školního řádu a poţadovaného chování. Ţák je však přístupný výchovnému působení a snaţí se své chyby napravit. Stupeň 2 (uspokojivé) Chování ţáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními školního řádu. Ţák se dopustí závaţného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo školního řádu nebo se opakovaně dopouští méně závaţných přestupků. Zpravidla se přes předcházející udělení napomenutí nebo důtky dopouští dalších přestupků a tím narušuje výchovně vzdělávací činnost školy, ohroţuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob. Ţák je přístupný výchovnému působení jen částečně, náprava chyb je váhavá a přistupuje k ní většinou neochotně. 12

13 Stupeň 3 (méně uspokojivé) Chování ţáka ve škole a na akcích pořádaných školou je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování a obecně respektovanými etickými normami. Dopustí se takových závaţných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, ţe je jimi váţně ohroţena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně nebo opakovaně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy, a tím negativně ovlivňuje souţití ve třídě nebo škole. Snaha své chyby napravit se u něho prakticky vůbec neprojevuje. 4.2 Obecná kritéria pro hodnocení chování ţáka 1. zdvořilost (oslovování, pozdrav, prosba, poděkování, omluva, uplatňování přednosti) 2. způsob komunikace (nemluví vulgárně, přihlásí se o slovo, neskáče do řeči, mluví věcně, zdrţuje se osobního útoku) 3. respekt k lidem (nevysmívá se druhému, neponiţuje ho, nenapadá ho slovně ani fyzicky, bere na něj ohled, ocení jeho přínos, zapojí ho do činnosti) 4. čestnost (mluví pravdu, přizná chybu, nevymlouvá se, dodrţuje dané slovo) 5. úcta k hodnotám (nepoškozuje cizí majetek, nepůjčuje si věci bez dovolení, zachází s pomůckami a věcmi šetrně a stanoveným způsobem) 6. plnění povinností (řádně dochází do školy, dodrţuje stanovený čas, plní uloţené úkoly, dodrţuje organizační pokyny dle školního řádu) 7. prosazování práv (upozorní na nebezpečné jednání ohroţující ţivot, zdraví nebo práva druhých, ohradí se proti nespravedlivému jednání, zastane se slabšího, vyjádří se slušně a věcně k věcem, které se týkají jeho vzdělávání a ţivota školy) Článek 5 Výchovná opatření Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření podle 31 školského zákona a 17 vyhlášky č. 48/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Kázeňským opatřením je téţ podmíněné vyloučení nebo vyloučení ţáka ze školy v případě, ţe splnil povinnou školní docházku. Pochvaly, jiná ocenění a další kázeňská opatření můţe udělit či uloţit ředitel školy nebo třídní učitel. 13

14 5.1 Pochvaly Ředitel školy můţe na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby ţákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, zásluţný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci Třídní učitel můţe na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících ţákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci. 5.2 Napomenutí a důtky Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závaţnosti tohoto porušení ţákovi uloţit: napomenutí třídního učitele důtku třídního učitele důtku ředitele školy Třídní učitel neprodleně oznámí řediteli školy uloţení důtky třídního učitele. Důtku ředitele školy lze ţákovi uloţit pouze po projednání v pedagogické radě. 5.3 Další informace k výchovným opatřením Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uloţení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem ţákovi a jeho zákonnému zástupci Udělení pochvaly a jiného ocenění a uloţení napomenutí nebo důtky se zaznamená do dokumentace školy (školní matriky). Udělení pochvaly a jiného ocenění z výše uvedených důvodů se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němţ bylo uděleno Za jeden přestupek se uděluje ţákovi pouze jedno opatření k posílení kázně Není nezbytné dodrţet posloupnost kázeňských opatření, při jejich uloţení se přihlíţí pouze k závaţnosti provinění a zda se ho ţák dopouštěl opakovaně, tzn. ţe předcházející kázeňská opatření se minula účinkem. 5.4 Udělování výchovných opatření Orientační stupnice pro uloţení kázeňských opatření a klasifikace chování v případě neomluvené absence: 14

15 nejvýše 2 hodiny napomenutí třídního učitele 3 4 hodiny důtka třídního učitele 5 6 hodin důtka ředitele školy 7 9 hodin sníţený stupeň z chování - 2. stupeň 10 a více hodin sníţený stupeň z chování - 3. stupeň Do 5 neomluvených hodin je úředně pozván zákonný zástupce ţáka k jednání s třídním učitelem a uskutečněném jednání je proveden zápis. Do 10 neomluvených vyučovacích hodin svolává ředitel na ţádost třídního učitele školní výchovnou komisi. V případě, ţe se neomluvené absence i nadále opakují, nebo přesáhly 10 zameškaných hodin, je řešení podstoupeno orgánu sociálně právní ochrany dětí. 5.5 Klasifikace přestupků a hrubých přestupků a orientační stupnice sankcí Za přestupek se povaţuje jakékoli porušování školního řádu zapsané v deníčku, ţákovské kníţce či třídní knize, včetně opakovaného neplnění povinností. Za hrubý přestupek se povaţuje: a) fyzické i psychické ubliţování druhým osobám, hrubost, vulgární slovní vyjadřování, šikana, kyberšikana b) krádeţ spáchaná ve škole nebo na akcích a při činnostech s ní bezprostředně souvisejících c) podvod, především v souvislosti s údaji zaznamenávanými v ţákovské kníţce d) uţívání návykových látek včetně alkoholu a tabákových výrobků ve škole a na akcích pořádaných školou Hrubý přestupek má podle skutkové podstaty orientační hodnotu jako nejméně 10 přestupků Za opakované přestupky proti školnímu řádu mohou být uděleny orientačně tyto sankce (srovnávací pomůcka, nemá automatickou a výhradní platnost): Počet přestupků proti školnímu řádu do 5 přestupků Kázeňské opatření napomenutí třídního učitele 6-10 přestupků důtka třídního učitele přestupků důtka ředitele školy přestupků sníţený stupeň z chování - 2. stupeň více neţ 20 přestupků sníţený stupeň z chování - 3. stupeň 15

16 6.1 Hodnocení výsledků vzdělávání Článek 6 Klasifikace ve vyučovacích předmětech Hodnocení výsledků vzdělávání ţáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen klasifikace), slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady. Při klasifikaci výsledků vzdělávání se hodnotí zejména: kvalita výsledků vzdělávání, píle ţáka a jeho přístup ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, ucelenost, přesnost a trvalost osvojení poţadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat poţadované intelektuální a motorické činnosti, uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí a jiných činnostech schopnost nalézat, třídit a interpretovat informace, včetně dovednosti vyuţívání ICT kvalita myšlení, především jeho samostatnost, tvořivost, originalita přesnost, výstiţnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu, osvojení účinných metod samostatného studia, osvojení dovednosti účinně spolupracovat. Srovnávací tabulka pro různé druhy hodnocení: Hodnotící stupnice orientační hodnoty ***** % prakticky bezchybný stav vynikající, příkladný, výborný 1 **** 89 70% převládají pozitivní zjištění, dílčí chyby velmi dobrý, nadprůměrný, chvalitebný 2 *** 69 40% pozitivní a negativní v rovnováze průměrný, dobrý 3 ** 39 15% převaha negativních zjištění,výrazné chyby podprůměrný, citelně slabá místa, dostatečný 4 14% a méně zásadní nedostatky nevyhovující stav, nedostatečný 5 16

17 6.1.2 Při klasifikaci ţáka, který se neúčastnil vzdělávání v období delším neţ 2 po sobě následující týdny, přihlédne pedagog, který ţáka hodnotí, k reálným moţnostem ţáka a také k tomu, zda zákonný zástupce v uvedenou dobu plnil povinnosti uvedené v 23 odstavec 3 školského zákona, zejména tedy zda se průběţně a dostatečnou formou informoval o obsahu vzdělávání v uvedenou dobu a řádně dohlíţel ve spolupráci se školou na přípravu dítěte, a to úměrně jeho moţnostem Při absenci ţáka kratší neţ dva týdny je povinností především zákonného zástupce ţáka se pravidelně informovat na průběh vzdělávání a ve spolupráci s třídním učitelem a ostatními vyučujícími zajišťovat dohled nad přípravou ţáka jako nezbytné podmínky jeho další úspěšnosti ve škole V případě dlouhodobější absence dítěte má zákonný zástupce ţáka povinnost dohodnout s třídním učitelem popřípadě dalšími vyučujícími způsob náhradního vzdělávání dítěte a související termíny. Ve spolupráci s výchovnou poradkyní je vhodné dohodnout formu a rozsah individuální výuky ţáka v průběhu tohoto období Při klasifikaci ţáka, který se neúčastnil vzdělávání po dobu delší neţ dva po sobě jdoucí týdny, se postupuje stejně jako podle článku 10.3 Ověřovací zkoušky Pokud ţák plní povinnou školní docházku ve školním zařízení, které je zřizováno při dětských lázních, nemocnici, v dětské léčebně atd., není nutné jej po návratu zpět do řádné školy znovu přezkušovat z látky, která byla v tomto školském zařízení jiţ probrána Pedagog by měl mít na mysli, ţe ţák můţe mít po návratu zpět jisté potíţe se znovu zapojením zpět do vyučovacího procesu na jeho kmenové škole. To však neznamená, ţe ţák a jeho zákonní zástupci jsou zproštěni od povinnosti si veškerou zameškanou látku doplnit. 6.2 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného působení V oblasti výchov je moţné ţáka hodnotit průběţně i jinak, například bodovým nebo procentuálním systémem. Ten však musí být transparentní a jasně formulován a ţáci s ním musejí být seznámeni nejdéle během první vyučovací hodiny příslušného předmětu výchovného zaměření v novém školním roce. Pro převod bodového systému do klasifikace platí výše uvedená tabulka srovnávací hodnotící stupnice: Klasifikační stupeň 1 (výborný) Ţák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně vyuţívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně je rozvíjí. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Klasifikační stupeň Ţák je v činnostech aktivní, převáţně samostatný, vyuţívá své osobní předpoklady, které úspěšně rozvíjí. Jeho projev je 17

18 2 (chvalitebný) esteticky působivý, originální a má jen menší nedostatky. Ţák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky. Má zájem o umění, estetiku, tělesnou zdatnost. Klasifikační stupeň 3 (dobrý) Klasifikační stupeň 4 (dostatečný) Klasifikační stupeň 5 (nedostatečný) Ţák je v činnostech málo aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyuţívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc pedagogického pracovníka. Nemá aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Ţák je v činnostech velmi málo aktivní i tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami a s minimální zodpovědností. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí pedagogického pracovníka. Projevuje velmi malý zájem a snahu. Ţák je v činnostech převáţně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je většinou chybný a nemá estetickou hodnotu. Má minimální osvojené vědomosti, dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci, píli ani snahu. 6.3 Klasifikace v předmětech s převahou teoretického zaměření Klasifikační stupeň 1 (výborný) Klasifikační stupeň 2 (chvalitebný) Ţák ovládá poţadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Pohotově vykonává poţadované intelektuální a motorické činnosti. Účelně si organizuje vlastní práci. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost, originalita a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstiţný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Dokáţe pracovat s informacemi a spolupracovat s ostatními. Je schopen samostatně studovat vhodné texty dokáţe se učit. Ţák ovládá poţadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává poţadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost, někdy originalita. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstiţnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty. Při práci s informacemi má drobné problémy, zvláště v jejich zpracování a uplatnění. Při spolupráci s ostatními vyţaduje pouze drobnou podporu nebo pomoc. 18

19 Klasifikační stupeň 3 (dobrý) Klasifikační stupeň 4 (dostatečný) Klasifikační stupeň 5 (nedostatečný) Ţák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení poţadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání poţadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Má problémy s organizací vlastní práce. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, neoriginální, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstiţnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele. Při práci s informacemi má častější problémy, jak při jejich zisku a třídění, ale zvláště v jejich zpracování a uplatnění. Při spolupráci s ostatními vyţaduje podporu nebo pomoc. Ţák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení poţadovaných poznatků závaţné mezery. Při provádění poţadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závaţné chyby. Nedokáţe si samostatně zorganizovat vlastní práci, vyţaduje výraznou pomoc učitele. Při vyuţívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závaţné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má váţné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstiţnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závaţné nedostatky a chyby dovede ţák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těţkosti.. Při práci s informacemi má zásadní problémy, často je nedovede zpracovat. Při spolupráci s ostatními vyţaduje výraznou podporu nebo pomoc ostatních. Ţák si poţadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závaţné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat poţadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závaţné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závaţné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstiţnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají váţné nedostatky. Závaţné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat. Nedovede pracovat s informacemi, a to i při jejich vyhledávání. Nedokáţe spolupracovat s ostatními i přes jejich pomoc a podporu. 19

20 Článek 7 Hodnocení vzdělávání ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami a ţáků mimořádně nadaných 7.1 Ţáci se speciálními vzdělávacími potřebami Ţáci se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vzdělávání, jehoţ obsah, formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a moţnostem, na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání umoţní a na poradenskou pomoc školy a školského poradenského zařízení. Rozhodnutí o míře znevýhodnění a způsobu práce s těmito ţáky stejně i jako návrh jejich hodnocení je plně v kompetenci školského poradenského zařízení. Pro ţáky se zdravotním postiţením a zdravotním znevýhodněním se proto při přijímání ke vzdělávání a při jeho ukončování stanoví vhodné podmínky odpovídající jejich potřebám. Při hodnocení ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíţí k povaze postiţení nebo znevýhodnění. Způsob hodnocení a klasifikace ţáka vychází ze znalosti příznaků postiţení na základě doporučení školského poradenského zařízení a uplatňuje se ve všech vyučovacích předmětech, ve kterých se projevuje postiţení ţáka, a to na obou stupních základní školy. Toto doporučení je pro kaţdého pedagoga závazné. Pokud je ve třídě školy vzděláván individuálně integrovaný ţák, vytvoří ředitel školy podmínky odpovídající individuálním vzdělávacím potřebám ţáka vedoucí k jeho všestrannému rozvoji Při způsobu hodnocení a klasifikaci ţáků pedagogičtí pracovníci zvýrazňují motivační sloţku hodnocení. Hodnotí všechny jevy, které ţák zvládl. Při hodnocení se doporučuje uţívat různých forem hodnocení Ţák při částečném osvobození z tělesné výchovy nebo při poskytovaných úlevách podle doporučení ošetřujícího lékaře se klasifikuje v tělesné výchově s přihlédnutím ke druhu a stupni postiţení i k jeho aktuálnímu celkovému zdravotnímu stavu Ředitel školy můţe s písemným doporučením školského poradenského zařízení a na ţádost jeho zákonného zástupce povolit ţákovi se speciálními vzdělávacími potřebami vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu. Nezbytnou součástí individuálního vzdělávacího plánu jsou i kritéria a termíny pro jeho hodnocení. 7.2 Převod klasifikace při pouţití slovního hodnocení Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu ţáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na ţádost této školy nebo zákonného zástupce ţáka. Škola, pokud hodnotí slovně, převede pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace Při pouţití slovního hodnocení nejsou při průběţném hodnocení stanovena společná pravidla a kaţdý vyučující můţe mít individuální způsob hodnocení. 20