Zimní sèítání vodních ptákù ve støedních Èechách nìkteré zajímavìjší výsledky z posledních let

Transkript

1 PANURUS, 15 (26): Zimní sèítání vodních ptákù ve støedních Èechách nìkteré zajímavìjší výsledky z posledních let Winter census of waterfowl in Central Bohemia some interesting results from recent years Pavel Bergmann, (1) Jindra Mourková, (2) Michal Bílý (3) (1) Uralská 6, 16 Praha 6 (2) Václava Rabase 871, Kladno (3) Výzkumný ústav vodohospodáøský T. G. Masaryka, Podbabská 3, Praha 6 Úvod Zimní sèítání vodních ptákù je monitorovací program navazující, respektive doplòující tzv. Mezinárodní sèítání vodních ptákù. To v Evropì probíhá od roku 1965 a témìø od samého zaèátku se zapojilo i tehdejší Èeskoslovensko (MUSILOVÁ & MUSIL 24). Ve støedních Èechách probíhalo sèítání pomìrnì intenzivnì již v 7-tých letech minulého století pøedevším pod vedením doc. W. Èerného. V té dobì se zde sèítala vìtší èást Vltavy a Labe 3 7x za zimní sezónu. (Pražská Vltava se sèítala pravidelnì od øíjna do dubna 1x za mìsíc, Labe a mimopražská èást Vltavy v nìkterých letech pouze v listopadu, lednu a bøeznu). Pøibližnì od první poloviny 8. let do první poloviny 9. let došlo ve støedních Èechách k výraznému poklesu intenzity sèítání. K znovuobnovení sèítání na celé Vltavì a Labi v hranicích støedních Èech došlo od zimní sezóny 1995/96. Tato sèítání probíhala 3x za zimu v prosinci, lednu a únoru. Souhrnné výsledky z jednotlivých sezón jsou pravidelnì publikovány ve Zprávách ÈSO (napø. MOURKOVÁ & BERGMANN 25, BERGMANN, BÍLÝ & MOURKOVÁ 25). Poslední shrnutí výsledkù sèítání na pražské Vltavì (z období 1975/ /2) je publikováno v práci BERG- MANNa (22). Tento pøíspìvek prezentuje nìkteré zajímavìjší údaje ze støedoèeských úsekù Vltavy a Labe z let 21/2 24/5 a z dekádových sèítání v Praze v zimách a 24/5. Metodika Od zimní sezóny 23/24 je zimní sèítání vodních ptákù ve støedních Èechách organizováno v pìti termínech tj. v mìsíèních intervalech od listopadu do bøezna a postupnì se rozšíøil poèet sèítaných lokalit. V souèasné dobì probíhá sèítání kromì Vltavy a Labe i na dalších tekoucích vodách (Berounka, Sázava, Jizera, Litavka) a také na rùzných typech stojatých vod (rybníky, pískovny, pøehrady, prùmyslové vody). Intenzivnìjší sèítání probíhá stejnì jako v døívìjší dobì na Vltavì v Praze (sèítá se v dekádových intervalech od konce listopadu do poloviny bøezna).

2 32 Sèítání je provádìno metodou pochùzky podél bøehu sledovaných lokalit, vždy pøibližnì uprostøed mìsíce a je realizováno díky aktivní spolupráci øady spolupracovníkù èlenù Èeské spoleènosti ornitologické, kterým tímto patøí hluboký a upøímný dík. Doplòující meteorologické údaje pocházejí z meteorologické stanice Praha Ruzynì. ( C)/temperature ( C) Prùmìrné mìsíèní teploty/average months temperatures 21/2 22/3 24/5 Obr. 1: Teplotní prùbìh (mìsíèní prùmìr prùmìrných denních teplot) v zimách 21/2 24/5. Fig. 1: Temperatures during winters 21/2 24/5 (month average of average day temperatures). Výsledky a diskuse V hodnoceném období bylo na sledovaných støedoèeských vodách zaznamenáno zimování 55 druhù vodních, èi na vodu vázaných ptákù. Zde je nutno poznamenat, že èíslo je orientaèní, vzhledem k obtížnosti pøesné definice pojmu vodní pták (napø. ve skupinì bahòákù). Do jmenovaného poètu nejsou zahrnuty druhy domácí (napø. pižmovka velká) a druhy exotické, zjevnì uniklé ze zajetí (napø. kachnièka mandarinská). Poznámky k jednotlivým druhùm Kachna divoká (Anas platyrhynchos) je každoroènì nejen nejhojnìjším vrubozobým, ale i nejbìžnìjším zimujícím druhem na vìtšinì sledovaných lokalit. Je druhem hojnì zastoupeným na velkých tocích (Vltava, Labe) s výjimkou úseku Vltavy nad Prahou, který však celkovì patøí k úsekùm chudším, jak co do druhù, tak do poèetnosti ptákù. Kachna divoká dosahuje nejvyšší poèetnosti v nejchladnìjším mìsíci dané zimy. Maximální celkové poèty jsou 1 až 15 tisíc jedincù, v zimì asi 2 tisíc jedincù (Obr. 2).

3 33 25 Anas platyrhynchos - Vltava a Labe 21/2-24/ /2 22/3 24/5 mìsíc/month Obr. 2: Celkové poèty kachen divokých (Anas platyrhynchos) na Vltavì a Labi ve støedních Èechách. Fig. 2: Total numbers of Mallards (Anas platyrhynchos) on Vltava and Labe rivers in Central Bohemia. Oba bìžné druhy potáplivých kachen polák velký (Aythya ferina) a polák chocholaèka (Aythya fuligula) vykazují v uplynulých letech velký pokles poèetnosti. V sezónì 21/2 zimovalo ve støedních Èechách kolem 3 polákù velkých a 35 polákù chocholaèek. Po povodni v roce 22 poèet poklesl u poláka velkého na 1/5 a u poláka chocholaèky na 1/2 pøedchozího stavu. Tento pokles je velmi dobøe patrný na úseku Vltavy v centrální Praze, kde ještì pøed 6 lety pøedstavovaly oba druhy po vìtšinu zimy nejpodstatnìjší èást ptákù vodní hladiny. Nyní se zde pravidelnì vyskytuje pouze nìkolik jedincù. K podobné, i když ne tak dramatické redukci poètu došlo i na dalších sledovaných úsecích. K dominujícím druhùm patøí nyní polák velký pouze na úseku Labe mezi Mìlníkem a Horními Poèáply. Pokles poèetnosti poláka chocholaèky na støedoèeských úsecích øek je èásteènì kompenzován její vyšší koncentrací na úseku Labe okolo Litomìøic. Pøestože poèty obou druhù klesaly již døíve (kulminace se datuje do období kolem roku 1995), významný vliv na pokles poèetnosti má pravdìpodobnì zmìna charakteru øíèního dna a úbytek vhodných loviš po povodních roku 22. Prùbìh poèetnosti v jednotlivých zimách velmi dobøe koresponduje s teplotním prùbìhem zimy (Obr. 3 a 4). Zmìny poèetnosti v prùbìhu zimy nejlépe dokumentují podrobné údaje z pražské Vltavy (Obr. 5 a 6). Morèák velký (Mergus merganser) se ve vìtších poètech vyskytuje nárazovì, pøedevším ve studenìjších zimách. Jeho celková poèetnost byla v minulosti pravdìpodobnì podhodnocována, nebo se s oblibou zdržuje na menších tocích s rychleji proudící a èistší vodou (Jizera, Berounka), které byly z hlediska sèítání ptákù donedávna opomíjeny. Tento druh se ve zmiòovaných zimách objevoval až bìhem prosince a maximálních poètù dosahoval témìø vždy v lednu. Pouze v zimì 24/5 dosahuje maxima až v únoru (do té doby byla tato zima velmi mírná). Maximální poèty v jednotlivých zimách dosahují 15 5 jedincù (Obr. 7).

4 34 35 Aythya ferina - Vltava a Labe 21/2-24/ /2 22/3 24/5 mìsíc/month Obr. 3: Celkové poèty polákù velkých (Aythya ferina) na Vltavì a Labi ve støedních Èechách. Fig. 3: Total numbers of Common Pochards (Aythya ferina) on Vltava and Labe rivers in Central Bohemia. 4 Aythya fuligula - Vltava a Labe 21/2-24/ /2 22/3 24/5 5 m ìsíc/month Obr. 4: Celkové poèty polákù chocholaèek (Aythya fuligula) na Vltavì a Labi ve støedních Èechách. Fig. 4: Total numbers of Tufted Ducks (Aythya fuligula) on Vltava and Labe rivers in Central Bohemia.

5 35 Aythya ferina - Vltava, most Barikádníkù - Podbaba 4 1 poèet jedincù/number of ind /temperature 24/5 24/5 N D D D J J F F F M M -8 dekády/decades Obr. 5: Celkové poèty polákù velkých (Aythya ferina) na èásti pražské Vltavy v jednotlivých dekádách. Køivka vyjadøuje prùmìrnou denní teplotu v jednotlivých dekádách. Fig. 5: Total numbers of Common Pochards (Aythya ferina) on Vltava river in Prague in different decades average day temperatures in different decades. Aythya fuligula - Vltava, most Barikádníkú - Podbaba poèet jedincù/number of ind /temperature 24/5 24/5 N D D D J J F F F M M -8 dekády/decades Obr. 6: Celkové poèty polákù chocholaèek (Aythya fuligula) na èásti pražské Vltavy v jednotlivých dekádách. Køivka vyjadøuje prùmìrnou denní teplotu v jednotlivých dekádách. Fig. 6: Total numbers of Tufted Ducks (Aythya fuligula) on Vltava river in Prague in different decades average day temperatures in different decades.

6 36 6 M ergus merganser - Vltava a Labe 21/2-24/ /2 22/3 24/5 1 m ìsíc/m onth Obr. 7: Celkové poèty morèákù velkých (Mergus merganser) na Vltavì a Labi ve støedních Èechách. Fig. 7: Total numbers of Goosanders (Mergus merganser) on Vltava and Labe rivers in Central Bohemia. Poèetnost hohola severního (Bucephala clanlula) v uplynulých letech poklesla. V 9. letech zimovalo v Praze až 1 jedincù, v souèasnosti cca 2 4 jedincù. Dnes bývá èastìjší na Vltavì pod Prahou a na Labi. Ze vzácnìjších, ale pravidelnì v poètu alespoò nìkolika jedincù vyskytujících se druhù kachen je tøeba zmínit alespoò èírku obecnou (Anas crecca), poláka malého (Aythya nyroca) a poláka kaholku (Aythya marila). Zimovištì labutí velkých (Cygnus olor) se nacházejí výhradnì ve mìstech. Nejvýznamnìjší shromaždištì je v centrální Praze, mezi mosty Železnièním a Palackého, kde poèet labutí po vìtšinu zimy pøesahuje 1 jedincù. Na území celé Prahy je to pravidelnì pøes 2 jedincù. Další významná zimovištì se nachází na Labi v Kolínì (okolo 5 jedincù) a dále v Podìbradech a Nymburce. Kormorán velký (Phalacrocorax carbo) dosahuje maximální poèetnosti 18 až 25 jedincù. Jeho poèetnost v prùbìhu zimy i mezi sezónami kolísá jen nevýraznì (Obr. 8). Pouze pøi oteplení na konci zimy kormoráni sledované øeky opouštìjí (Obr. 9). Distribuce poèetnosti kormorána je na sledovaných tocích do velké míry promìnlivá bìhem dne, nebo lovištì kormoránù se èasto nacházejí ve znaèné vzdálenosti od nocoviš. Nejvìtší støedoèeské shromaždištì se nachází na Císaøském (Trojském) ostrovì na pražské Vltavì. Jedná se o atraktivní lokalitu, kde má øíèní koryto pøirozený, peøejnatý charakter, je zde zachován bøehový porost vysokých topolù (nocovištì) a díky èásteènému uzavøení pøístupových cest (areál èistírny odpadních vod) jsou zde ptáci minimálnì rušeni. Významným prvkem i je blízký plavební kanál a zdymadlo, pod jehož komorami se nachází oblíbené lovištì kormoránù.

7 37 3 Phalacrocorax carbo - Vltava a Labe 21/2-24/ /2 22/3 24/5 mìsíc/month Obr. 8: Celkové poèty kormoránù velkých (Phalacrocorax carbo) na Vltavì a Labi ve støedních Èechách. Fig. 8: Total numbers of Great Cormorants (Phalacrocorax carbo) on Vltava and Labe rivers in Central Bohemia. Phalacrocorax carbo - Vltava, most Barikádníkù - Podbaba poèet jedinù/numbers of ind /temperature 24/5 24/5 N D D D J J F F F M M -8 dekády/decades Obr. 9: Celkové poèty kormoránù velkých (Phalacrocorax carbo) na èásti pražské Vltavy v jednotlivých dekádách. Køivka vyjadøuje prùmìrnou denní teplotu v jednotlivých dekádách. Fig. 9: Total numbers of Great Cormorants (Phalacrocorax carbo) on Vltava river in Prague in different decades - average day temperatures in different decades.

8 38 Z rackù se kromì nejbìžnìjšího racka chechtavého (Larus ridibundus) ve støedních Èechách pravidelnì zdržují racek bouøní (Larus canus), racek støíbøitý (Larus argentatus) a racek bìlohlavý (Larus cachinnans). Racek bouøní se vyskytuje pravidelnì v poètu desítek jedincù. Dva další, vzácnìjší druhy se zpravidla vyskytují jednotlivì, nebo v malých skupinkách a jsou, zvláštì v poslední dobì, zjiš ováni každoroènì. U obou tìchto druhù bývají èastìji vidìni mladí ptáci. Vzhledem k tomu, že byly tyto 2 druhy taxonomicky oddìleny teprve velmi nedávno, nelze souèasné poèetnosti každého z nich se staršími daty srovnávat. Zcela ojedinìle se na støedoèeských tocích objevuje racek žlutonohý (Larus fuscus). Lyska èerná (Fulica atra) je bìžným zimujícím druhem na všech sledovaných lokalitách, její poèetnost v uplynulém období mírnì poklesla. Svojí poèetností témìø nereaguje na zmìny teplot v prùbìhu zimy. Maximální poèetnosti ve vrcholu zimy dosahuje kolem 3 až 5 tisíc jedincù (Obr. 1). Zaèátek a konec zimy je èásteènì ovlivnìn protahujícími ptáky. 6 Fulica atra - Vltava a Labe 21/2-24/ /2 22/3 24/5 mìsíc/month Obr. 1: Celkové poèty lysek èerných (Fulica atra) na Vltavì a Labi ve støedních Èechách. Fig. 1: Total numbers of Coots (Fulica atra) on Vltava and Labe rivers in Central Bohemia. K druhùm, které se vyskytují v nižších poètech, avšak pravidelnì, patøí slípka zelenonohá (Gallinula chloropus) a potápka malá (Tachybaptus ruficollis). Jejich poèetnost je pøi sèítání pravdìpodobnì mírnì podhodnocována, protože èasto unikají pozornosti vzhledem ke zpùsobu života (nejen slípka, ale i potápka malá se èasto vyskytuje skrytì u bøehù, potápka malá navíc tráví velkou èást èasu pod vodou). Potápka roháè (Podiceps cristatus) vykazuje vyšší poèty v chladnìjších zimách. Poèetnost zimujících volavek popelavých (Ardea cinerea) je problematické pøesnì

9 stanovit, nebo mnoho jedincù se zdržuje ve velkých vzdálenostech od vody a do našeho sèítání tedy není zahrnuto. Závìry Údaje prezentované v tomto èlánku dokumentují zmìny poèetnosti nejhojnìjších druhù na nejvìtších a tradiènì sledovaných tocích ve støedních Èechách a to Vltavì a Labi. Do zmìn poèetnosti jednotlivých zimujících druhù zasáhly v poslední dobì pøedevším povodnì v létì 22 (FIŠEROVÁ & BERGMANN 23). Pøi tìchto povodních došlo na dolní Vltavì k vymletí koryta až na štìrk a tím ke ztrátì potravní nabídky pro vodní ptáky. To se markantnì projevilo u obou zde pravidelnì zimujících druhù rodu Aythya tj. poláka velkého a chocholaèky, které se živí pøevážnì živoèišnou potravou ze dna øeky (Redukce zimoviš poláka chocholaèky na dolní Vltavì byla èásteènì kompenzována nárùstem poèetnosti na jiných našich zimovištích pøedevším na nìkterých úsecích Labe od Mìlníka po Lovosice). Podstatnì ménì se pokles poèetnosti projevil u kachny divoké nebo lysky èerné, u kterých v potravì pøevažuje rostlinná složka. U kormorána velkého nedošlo vlivem povodní k významnìjším zmìnám poèetnosti. Sezónní dynamiku poèetnosti jednotlivých druhù ovlivòují pøedevším klimatické podmínky té které zimy. Sledovaná sezónní dynamika mùže v nìkterých pøípadech znamenat odlet ptákù ze sledované oblasti, v jiných však pøesun jedincù na stojaté vody (MOURKOVÁ & BERG- MANN 25). Vzhledem k malému množství dat ze stojatých vod (teprve 2 sezóny), bude možné podrobné sledování tohoto fenoménu až v prùbìhu dalšího výzkumu. Summary Results of the waterfowl census in Central Bohemia, including the important wintering site on Vltava river in Prague are summarized in this paper. Reasons of the abundance changes are discussed. The results are summarised in the figures. Literatura BERGMANN P., 22: Zmìny v zimování vodních ptákù na Vltavì v Praze v poslední ètvrtinì 2. století. Sylvia, 38: BERGMANN P., BÍLÝ M. & MOURKOVÁ J., 25: Zimní sèítání vodních ptákù ve støedních Èechách v sezónì 24/5. Zprávy ÈSO, 61: FIŠEROVÁ J. & BERGMANN P. 23: Zimní sèítání vodních ptákù ve støedních Èechách Vltava, Labe 21/22 a 22/23. Zprávy ÈSO, 58: MOURKOVÁ J. & BERGMANN P., 25: Zimní sèítání vodních ptákù ve støedních Èechách v zimì. Zprávy ÈSO, 6: MUSIL P. & MUSILOVÁ Z., 24: Mezinárodní sèítání vodních ptákù v Èeské republice v lednu 24. Zprávy ÈSO, 59: ISBN