Nebojte se zaměstnat lidi s handicapem (PRAKTICKÁ PŘÍRUČKA PRO ZAMĚSTNAVATELE) Autoři: Mgr. Monika Heczková JUDr. Jan Hutař

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Nebojte se zaměstnat lidi s handicapem (PRAKTICKÁ PŘÍRUČKA PRO ZAMĚSTNAVATELE) Autoři: Mgr. Monika Heczková JUDr. Jan Hutař"

Transkript

1 Nebojte se zaměstnat lidi s handicapem (PRAKTICKÁ PŘÍRUČKA PRO ZAMĚSTNAVATELE) Autoři: Mgr. Monika Heczková JUDr. Jan Hutař

2 Asociace poraden pro osoby se zdravotním postižením ČR, Praha 2012 ISBN: Publikace byla vydána s finanční podporou Úřadu vlády ČR a Vládního výboru pro zdravotně postižené občany.

3 Obsah: 1. Co je zdravotní postižení? 1.1. Vliv tělesného postižení na pracovní uplatnění 1.2. Vliv dlouhodobého onemocnění a tělesného oslabení na pracovní uplatnění 1.3. Vliv sluchového postižení na pracovní uplatnění 1.4. Vliv zrakového postižení na pracovní uplatnění 1.5. Vliv mentálního postižení na pracovní uplatnění 1.6. Vliv duševního onemocnění na pracovní uplatnění 1.7. Vliv záchvatovitých stavů na pracovní uplatnění 2. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v rámci zákona o zaměstnanosti (zákon č. 435/2004 Sb.) 2.1. Kdo jsou osoby se zdravotním postižením z hlediska zákona o zaměstnanosti? 2.2. Jak jsou podporováni zaměstnavatelé zaměstnávající osoby se zdravotním postižením? 2.3. Finanční příspěvky na chráněné pracovní místo a chráněnou pracovní dílnu 2.4. Finanční příspěvek na zaměstnávání osob se zdravotním postižením 2.5. Daňové zvýhodnění zaměstnavatelů zaměstnávajících osoby se zdravotním postižením 2.6. Práva a povinnosti zaměstnavatelů a úřadů práce 2.7. Povinnosti zaměstnavatelů zaměstnávat osoby se zdravotním postižením 3. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v rámci zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.) 3.1. Pracovněprávní vztah mezi zaměstnancem se zdravotním postižením a zaměstnavatelem 3.2. Povinnosti zaměstnavatele k zaměstnancům se zdravotním postižením 3.3. Souběh pracovního poměru s přiznáním invalidního důchodu 4. Využití nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti pro osoby se zdravotním postižením 4.1. Rekvalifikace Typy rekvalifikací Pro koho je rekvalifikace určena? Nedokončení rekvalifikace Kde se o rekvalifikaci žádá? Rekvalifikace na základě požadavků zaměstnavatele Rekvalifikace zaměstnanců u zaměstnavatelů 4.2. Investiční pobídky 4.3. Veřejně prospěšné práce 4.4. Společensky účelná pracovní místa 4.5. Příspěvek při přechodu na jiný podnikatelský program 5. Užitečné kontakty v rámci problematiky zaměstnávání osob se zdravotním postižením 6. Použitá literatura a prameny 7. Informace o vydavateli

4 1. Co je zdravotní postižení? Člověk se zdravotním postižením potřebuje při pohybu, vnímání a přijímání informací nebo při komunikaci s jinými lidmi určité speciální pomůcky nebo pomoc od ostatních lidí. Lidé se zdravotním postižením ve svém životě prožívají více situací, ve kterých prožívají určitý handicap. Mnoho situací, které člověka handicapují, nevzniká pouze na základě zdravotního postižení, ale v důsledku architektonických bariér a mezilidských vztahů. Zdravotní postižení s sebou přináší některá omezení, která si často lidé bez handicapu nedokáží představit. Zdravotní handicap v lidech vyvolává mnoho předsudků a obav. Určitá nedůvěra k lidem se zdravotním postižením se projevuje nejvíce v souvislostech s pracovním výkonem. Přestože by někteří zaměstnavatelé byli ochotni přijmout do zaměstnání zaměstnance se zdravotním postižením, často si nedokáží představit, jakou práci by mohl handicapovaný člověk vykonávat. Značné procento lidí se zdravotním postižením pracovat může a chce, ale potřebují přizpůsobit pracovní prostředí. Přizpůsobením pracovního prostředí, zajištěním vhodných kompenzačních pomůcek, zabezpečením asistenta pro práci nebo úpravou pracovního režimu se minimalizují omezení výkonu práce. Cílem této kapitoly je seznámit zaměstnavatele s určitými druhy zdravotního omezení a zdravotního postižení, popsat pracovní omezení, potřeby a možnosti pracovního uplatnění této skupiny lidí Vliv tělesného postižení na pracovní možnosti Mám problémy někam dojít, ale umím dosáhnout svého cíle. Lidé s tělesným postižením tvoří velkou skupinu, do které jsou zahrnuty osoby zdravotně oslabené, dlouhodobě nemocné, lidé s omezením pohybu nebo lidé s těžkým tělesným postižením. Zaměstnanci s omezením pohybu a těžkým tělesným postižením budou mít větší či menší omezení v oblasti mobility (pohybu) a sebeobsluhy. Pro některé zaměstnance s tělesným postižením bude nutné upravit přístupnost prostředí, pro jiné nikoliv. Záleží na typu a závažnosti tělesného postižení. Z hlediska přístupnosti pracovního prostředí a pracovního místa jsou nutné úpravy prostředí pro zaměstnance, kteří se pohybují na mechanickém ortopedickém vozíku nebo na elektrickém invalidním vozíku. Úpravy prostředí musí začít již u vstupu do areálu pracoviště nebo budovy pracoviště. Pokud má člověk omezené pohybové schopnosti, bude potřebovat využívat výtah. Jsou pracoviště, která výtah mají, ale není možné jej používat na invalidních vozících. Pro každého člověka je velmi podstatná přístupnost WC. Je nutné myslet i na to, jakým způsobem se bude zaměstnanec s tělesným postižením dostávat do místností využívaných pro různá setkání, jako jsou různá školení či porady zaměstnanců. Stejně tak je důležitá úprava a vybavení samotného pracovního místa. V praxi to znamená zajištění finančních prostředků na několik kompenzačních pomůcek, např. nájezdní plošinu do vchodu budovy, úchytná madla na WC, zvýšení pracovního stolu vzhledem k pohybu na elektrickém vozíku atd. Pozor!!! V této souvislosti je podstatné vědět, že zaměstnavatelé neprovádí úpravy prostředí na své vlastní finanční náklady. Zaměstnavatelé mohou zajistit úpravu prostředí z finančního příspěvku, o který lze zažádat na příslušném úřadě práce. Na základě písemné žádosti zaměstnavatele lze poskytnout finanční příspěvek, který se nazývá: Příspěvek na vytvoření chráněného pracovního

5 místa. Specifikace podmínek a možnosti využití příspěvku jsou uvedeny v 75. zákona č. 435/2004 Sb., zákona o zaměstnanosti. Zaměstnavatelé musí o tento finanční příspěvek požádat písemnou formou a před uzavřením pracovního poměru se zaměstnancem se zdravotním postižením. Informace a příslušné formuláře k této problematice naleznou zaměstnavatelé na webovém portále Ministerstva práce a sociálních věcí Někteří zaměstnanci s těžkým tělesným postižením potřebují k samotnému výkonu práce kromě úpravy prostředí i personální zajištění, tj. asistenci další fyzické osoby. V tomto případě může tuto roli plnit některý ze zaměstnanců, který v případě potřeby pomůže zaměstnanci s handicapem (např. na WC, ven z budovy atd.). Výše uvedené potřeby pro uplatnění zaměstnance s těžkým tělesným postižením vypadají komplikovaně, ale s pomocí konzultantů v poradnách pro osoby se zdravotním postižením nebo občanskými sdruženími zabývajícími se odstraňováním architektonických bariér lze tento problém svěřit odborníkům. V oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením a zdravotního postižení v celém rozsahu se zaměstnavatelé mohou obrátit na Poradnu Národní rady osob se zdravotním postižením. Veškeré kontakty je možné nalézt na webovém portále (viz kapitola 6). Zaměstnavatelé, kteří uvažují o zaměstnání zaměstnance s tělesným postižením, by měli vědět, že lidé s tělesným oslabením, dlouhodobým onemocněním nebo těžkým tělesným postižením budou využívat k pracovnímu výkonu spíše intelektový potenciál. Proto je třeba pro tuto skupinu zaměstnanců hledat nemanuální pracovní příležitosti. V tomto aspektu často zaměstnavatelé chybují a vyhledávají především lehkou stereotypní manuální práci. Setkáváme se i s tím, že lidé s tělesným postižením bývají zaměstnáváni jako strážní, ochránci objektů atd. Tato pracovní pozice ale vyžaduje dlouhé stání nebo delší chůzi. Tento typ práce vede ke zhoršení zdravotního stavu lidí s tělesným postižením. Vhodné profese a pracovní pozice pro zaměstnance s tělesným postižením: Učňovské obory košíkář, keramik, obuvník, aranžér květin atd. Pedagogické obory andragogika, speciální pedagogika. Technické obory - architekt, webmaster, IT specialista, servisní pracovník mechanických vozíků atd. Humanitní obory žurnalistika, filosofie, sociologie, knihovnictví, psychologie, studium jazyků, obory cestovního ruchu atd. Ekonomické obory daňový účetní, fakturant, mzdový účetní, odborný referent atd. Administrativa odborný referent, recepční atd. Služby pro veřejnost call centra, skladník, kosmetika atd. Umělecké obory fotograf, výtvarník, oděvní návrhář atd Vliv dlouhodobého onemocnění a zdravotního oslabení na pracovní uplatnění Není na mě vidět to, co mě trápí. Zaměstnanci s dlouhodobým onemocněním nebo zdravotním oslabením nepotřebují k výkonu své práce úpravu pracovního prostředí ve smyslu odstraňování architektonických bariér a používání zvláštních kompenzačních pomůcek. Zaměstnavatelé proto nemusí žádat

6 příslušný úřad práce o finanční příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa, tak jak bylo uvedeno v kapitole 1.1. Zdravotní oslabení a dlouhodobé onemocnění zahrnuje velmi široké spektrum různých poruch a onemocnění, z nichž každé má svá specifika a znevýhodnění. Zaměstnavatel by měl být informován o skutečnostech, které mohou zhoršit zdravotní stav zaměstnance s výše specifikovanými zdravotními omezeními. Zařazení zaměstnance s dlouhodobým onemocněním nebo zdravotním oslabením na nevhodnou pracovní pozici může znamenat zhoršení jeho zdravotního stavu a následné čerpání nemocenské. Mezi dlouhodobá onemocnění nebo zdravotní oslabení lze zahrnout: Kardiovaskulární onemocnění Kardiovaskulárním onemocněním mohou trpět osoby s vrozenou srdeční vadou, dále pak osoby se získaným postižením stavy po infarktech, po emboliích. Srdeční vady bývají kompenzovány léky nebo odoperovány (umělé chlopně, bypassy, transplantace). Po stabilizaci zdravotního stavu se zařazení do pracovního procesu řídí zdravotním stavem, tj. především unavitelností, vymezením pracovních činnosti, které jsou uvedeny v pracovní rekomandaci lékaře lékařské posudkové komise České správy sociálního zabezpečení, která takové posudky vystavuje v souvislosti s přiznáním invalidního důchodu. Řada lidí se srdeční vadou nemusí mít přiznaný invalidní důchod. Tito lidé mají odborné lékařské zprávy od kardiologů, kde jsou uvedeny možnosti zátěže nemocného. Pro zaměstnance se srdečními vadami jsou doporučovány pracovní pozice, při kterých se nepředpokládá fyzická námaha, jako jsou např. administrativní práce, odborné práce na PC, služby pro veřejnost (práce v knihovnách, prodej lístků na MHD, prodej vstupenek v divadlech, práce v informačních kancelářích, veřejných institucích atd.), ekonomické obory atd. Lidé s onemocněním srdce vykonávají především intelektové pracovní činnosti a sami si určují pracovní zátěž. Mnoho příčin onemocnění srdce si člověk zapříčiní sám svým životním stylem (málo pohybu, nadváha, kouření atd.). Proto je onemocnění srdce v mnoha případech považováno za civilizační chorobu a zaměstnavatelé se budou čím dál tím častěji setkávat se zaměstnanci s tímto zdravotním omezením. Onemocnění ledvin Při nedostatečnosti funkce ledvin jsou vhodné pracovní pozice, kde není pracovník vystaven fyzicky náročné práci a velkým výkyvům v teplotách na pracovišti. Zaměstnanci s onemocněním ledvin nesmějí být vystavováni chladnému prostředí, např. vykládání zboží z lednic a mrazáků, hlídání na stavbách atd. Zaměstnanci s tímto onemocněním musí častěji docházet do zdravotnických zařízení (na dialýzu čištění ledvin). Z těchto důvodů je pro ně vhodný pracovní poměr na zkrácený pracovní úvazek. Diabetes mellitus Pro diabetes mellitus - cukrovku, je charakteristické to, že slinivka břišní není schopna sama produkovat hormon inzulín. V druhém případě dochází k situacím, kdy slinivka břišní inzulín produkuje, ale tělo jej není schopno využít správně. První uvedená charakteristika cukrovky je typická pro diabetes mellitus I. stupně, který vznikl již v dětství. Druhá řečená skutečnost je charakteristická pro diabetes mellitus, který byl zjištěn u dospělých lidí.

7 Lidé s diabetem mellitem, a to ať už vrozeným nebo získaným, potřebují pravidelné přestávky na dodržování stravovacího režimu (přísun cukru) a na případné sledování a doplnění hladiny inzulínu. Jestliže jsou z nějakého důvodu na pracovišti stanoveny hromadné přestávky (např. při školeních, při výrobě atd.), je nutné, aby zaměstnavatel věděl, že zaměstnanec s diabetem mellitem se nemůže podřídit systému určenému všem zaměstnancům. Zaměstnanec s cukrovkou si musí udělat přestávky v jiné časy a častěji než ostatní zaměstnanci. Zaměstnanec s diabetem potřebuje využívat čisté, bezprašné prostředí na aplikaci kompenzačních léků (nebo injekcí). Zaměstnavatel by měl být informován a plně respektovat, že výše uvedený režim má pro zachování dobrého zdravotního stavu zaměstnance zásadní význam. Jakékoliv nedodržení některé důležité zásady nutné životosprávy může významným způsobem ohrozit život zaměstnance s tímto onemocněním nebo mu nenávratně poškodit zdraví. Při hypoglykemickém šoku (nedostatku cukru), který může nastat na základě nedodržení správného režimu, nebo hyperglykemickém šoku (při přebytku cukru v krvi) dochází k poškození nejen orgánů, ale i mozku. Existují pracovní pozice, které nejsou vzhledem k nepravidelnému pracovnímu režimu považovány za vhodné pro zaměstnání lidí s diabetem mellitem. Jedná se o pracovní pozice v továrnách mechanické práce u strojů a pásů, řidič z povolání, prodavač v obchodě, řemeslné obory (zedník, lakýrník, malíř) atd. Určité procento lidí s diabetem mellitem může vykonávat fyzicky náročné práce, ale musí je vykonávat za určitého režimu a za předpokladu, že znají reakce svého těla na fyzickou zátěž. Onkologická onemocnění Lidé, kteří prošli onkologickou léčbou, se chtějí vrátit zpět ke svému aktivnímu životu a mají zájem vrátit se do zaměstnání. Onkologická léčba je výrazným zásahem do zdravotního stavu člověka. Po takové léčbě lidé dlouhou dobu užívají různé léky, které mohou mít vedlejší nežádoucí účinky (nevolnost, únavu, třes rukou, bolesti hlavy, výpadky paměti atd.). Lidé po onkologické léčbě musí překonávat především fyzickou únavu. Pro zaměstnance, který prodělal onkologické onemocnění, by byla vhodná změna pracovního úvazku, a to na přechodnou dobu. Takový požadavek ze strany zaměstnance bývá problémem pro zaměstnavatele. Málokterý zaměstnavatel chce přijmout na přechodnou dobu dalšího zaměstnance, který by částečně vykonával povinnosti zdravotně oslabeného zaměstnance, jenž se léčí nebo léčil ze závažného onemocnění. Zaměstnavatelé tuto situaci řeší většinou hledáním možností ukončení pracovního poměru se zaměstnancem. Někteří zaměstnanci musí na základě onkologického onemocnění změnit náplň své pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele. Lidé, kteří již nemohou vykonávat svou původní profesi, neboť by její výkon mohl způsobit recidivu onkologického onemocnění, mohou požádat úřad práce o zajištění rekvalifikace na jinou profesi. Astma Vrozené postižení na základě alergií (součást atopického ekzému) či jiné vrozené vady plicního parenchymu. Na zdravotní stav lidí s astmatem mají velký vliv klimatické podmínky (počasí). Nevhodné klimatické podmínky působí dýchací obtíže a častější návštěvy u lékařů. Zaměstnavatel by měl znát důvod častějších návštěv u lékaře, aby zaměstnanec s astmatem nebyl považován za zaměstnance nespolehlivého.

8 Lidé s astmatem se musí vyvarovat především fyzicky náročné práce a práce v prašném prostředí, např. v dílnách, na stavbách, řemeslným pracím, práci se zvířaty, v zemědělství, s chemikáliemi, stěhování materiálů, úklidovým pracím atd Vliv sluchového postižení na pracovní uplatnění Jsem inteligentní, ale neslyším, a proto Vás občas špatně pochopím. Zaměstnanci s různým stupněm sluchového postižení potřebují z hlediska zajištění přístupného pracovního prostředí přizpůsobit některé aspekty pracoviště, jako je možnost využívat signalizační kompenzační pomůcky. Záleží na stupni sluchového postižení a způsobu komunikace zaměstnance se sluchovým postižením. Lidé s těžkým, středně těžkým sluchovým postižením a lidé od narození neslyšící používají ke komunikaci mezi sebou různé komunikační systémy, např. znakový jazyk, znakovanou češtinu, prstovou abecedu atd. Pro komunikaci s lidmi používajícími mluvený jazyk a řeč musí lidé se sluchovým postižením využívat tlumočníka do znakového jazyka neslyšících nebo tlumočníka do znakované češtiny. Lidé s lehčím stupněm sluchové vady nedoslýchaví využívají ke komunikaci sluch (určité procento sluchu) a zároveň svůj handicap kompenzují tím, že odezírají mluvenou řeč mluvčího. Pro schopnost komunikace je důležitá i srozumitelnost verbálního projevu. Člověk, který špatně slyší, i sám špatně mluví, neboť nemá adekvátní sluchovou kontrolu nad správnou výslovností a hlasitostí svého řečového projevu. Lidé se sluchovým postižením mají problémy nejen v produkci řeči a přijímání mluveného slova, ale i v písemném projevu. Řada lidí se domnívá, že problémy mluvené komunikace lze kompenzovat formou písemného projevu, tj. psaním lístečků. Taková forma komunikace je možná pouze u lidí, kteří získali sluchovou vadu po sedmém roce života (děti se učí číst a psát). Psaný projev lidí se sluchovým postižením vypadá jako psaný projev člověka s nízkou inteligencí. Důvody jsou však jiné než nedostatečný intelekt. Z objektivního hlediska lze charakterizovat dva hlavní důvody, proč mají lidé se sluchovým postižením problémy s pracovním uplatněním. Jedním je komunikační bariéra, která zapříčiňuje nejen obtíže v komunikaci s potenciálními zaměstnavateli, ale i problémy při komunikaci v rámci pracovního výkonu. Neschopnost přijímat, zpracovávat a vyjadřovat obsahy sdílených informací mluvenou řečí a jazykem bývá častou příčinou dosažení nižší profesní kvalifikace (vyučení, obory bez maturity). Pokud bude zaměstnanec se sluchovým postižením přijat do pracovního poměru, zaměstnavatel si musí uvědomit, že u zaměstnance s těžkým sluchovým postižením nastanou situace, kdy mu bude muset zajistit tlumočníka do a ze znakového jazyka. Podporu zaměstnavatelům v tomto směru poskytuje Agentura profesního poradenství pro neslyšící, která firmám nabízí službu tzv. on-line tlumočení. Prostřednictvím webových kamer lze tlumočit potřebné informace na dálku. Informace o službě této agentury je možné najít na webovém portálu: Na lidech s různým stupněm sluchového postižení není jejich handicap vidět. Tito lidé mají zdravý zrak a končetiny. Mohlo by se zdát, že pouhý handicap sluchu by neměl být velkým problémem v pracovním zařazení a uplatnění nedoslýchavých a neslyšících. Schopnost verbální komunikace je podstatným předpokladem pro většinu lidských profesí. Pro zaměstnance se sluchovým postižením není problémem plnit pracovní úkoly, ale schopnost domluvit se na jejich plnění. Ideální by bylo, kdyby měli stále k dispozici osobu, která ovládá

9 některý ze systémů znakové komunikace. Přítomnost tlumočníka na pracovišti je v podstatě analogií k přítomnosti pracovního asistenta pro zaměstnance s tělesným nebo zrakovým postižením. Vhodné profese a pracovní pozice pro zaměstnance se sluchovým postižením: Učňovské obory - cukrář, elektrikář, krejčí, kuchař, malíř (natěrač, lakýrník), pekař, zahradník, zámečník, automechanik, obuvník, knihař. Technické obory - asistent zubního technika, IT specialista, fotograf, technik v divadlech, nábytkářství atd. Humanitní obory český jazyk a znakový jazyk neslyšících, psychologie. Pedagogické obory - speciální pedagogika, andragogika. Umělecké obory herectví pro neslyšící. Administrativa (především pro nedoslýchavé) odborný referent, poštovní doručovatel. Služby pro veřejnost úklid, pokojová služba, služba v prádelnách, kosmetička, pedikérka, modeláž nehtů atd Vliv zrakového postižení na pracovní uplatnění K tomu, abych vyřešil to, co je potřeba, nepotřebuji vidět. Při zaměstnávání osob se zrakovým postižením je nutné přizpůsobit pracovní místo zaměstnanci se zrakovým postižením, a to ve smyslu zajištění zvláštních kompenzačních pomůcek pro zrakově postižené. Speciální kompenzační pomůcky budou využívány především k samotnému výkonu práce. Zaměstnavatelé mohou koupit speciální kompenzační pomůcky z finančního příspěvku, který poskytuje příslušný úřad práce na základě žádosti zaměstnavatele na vytvoření chráněného pracovního místa, a to v souladu s právním ustanovením 75 zákona č. 435/2004 Sb., zákona o zaměstnanosti. Zaměstnavatelé musí o tento finanční příspěvek požádat písemnou formou a před uzavřením pracovního poměru se zaměstnancem se zdravotním postižením. Informace a příslušné formuláře k této problematice naleznou zaměstnavatelé na webovém portále Ministerstva práce a sociálních věcí nebo na Zelené lince Skupinu osob se zrakovým postižením tvoří jednak lidé lehce slabozrací, těžce slabozrací a jednak lidé prakticky nebo úplně nevidomí. Pro tuto skupinu je charakteristický handicap v procesu vidění, tj. při čtení, psaní a při pohybu v orientaci v prostoru. Lidé s lehkým zrakovým postižením využívají ke své práci zrak, jehož oslabenou funkci podporují různými zvětšovacími kompenzačními pomůckami (ruční lupy, digitální lupy, dalekohledové brýle, zvětšovací lupy přímo v PC atd.). Lidé s těžkým zrakovým postižením kompenzují svůj zrakový handicap především sluchem a hmatem. Pro tento způsob výkonu práce využívají zvláštní kompenzační pomůcky (softwary s hlasovým výstupem, Braillův řádek s bodovým písmem atd.). Někteří zaměstnanci s těžkým zrakovým postižením potřebují pomoc jiné fyzické osoby k tomu, aby se na pracovišti zorientovali. Tuto službu může zajistit pracovní konzultant, který bude po nezbytně dlouhou dobu přítomen na pracovišti spolu se zrakově postiženým zaměstnancem. Úkolem pracovního konzultanta je, aby se zrakově postižený zaměstnanec seznámil s novým pracovním prostředím a mohl se bez pomoci druhých samostatně

10 pohybovat v prostorách pracoviště. Informace o poskytování uvedené služby lze najít na webovém portálu: Pro osoby se zrakovým postižením není nezbytně nutné upravovat prostředí ve smyslu odstraňování architektonických bariér. Schody a jiné bariéry jsou překážkou v pohybu zaměstnance se zrakovým postižením, ale jedná se o překážky, které lze překonat s pomocí kompenzačních pomůcek (bílá hůl) nebo s doprovodem jiné fyzické osoby. Jsou pracovní pozice, pracovní činnosti, při kterých potřebuje zaměstnanec s těžkým zrakovým postižením pomoc asistenta (jiného zaměstnance). Jedná se především o administrativní práce. Nelze ale obecně říci, že zaměstnanci se zrakovým postižením potřebují stálou pomoc jiného zaměstnance. Většina jich potřebuje občas kontrolu vidící osoby, a to především v rámci písemného projevu či sebeobsluhy na pracovišti (např. při nalévání horkého čaje, hledání předmětů v místnosti, pomoc při orientaci mimo známé prostředí pracoviště atd.). Lidé se zrakovým postižením se mohou uplatnit v určitých specifických profesích, které lze vykonávat bez zrakové kontroly. Mezi takové pracovní pozice patří např. ladič klavírů, masér, keramik atd. Vzhledem k nutnosti kompenzace zrakového handicapu jinými smysly a cílenému rozvoji určitých psychických funkcí, jako je paměť, soustředěnost, rychlé vyhodnocení situace, se řada lidí se zrakovým postižením uplatní v intelektových činnostech. Vhodné profese a pracovní pozice pro zaměstnance se zrakovým postižením: Učňovské obory knihař, čalouník, keramik, kuchař, košíkář, zahradník atd. Administrativa ekonom, referent, recepční, pracovník call center. Obory ve zdravotnictví masér, fyzioterapeut atd. Technické obory scanator, operátor digitalizačních zařízení, ladič klavírů, zvukový designer. Humanitní obory žurnalistika, filosofie, sociální práce, psychologie, práva, sociologie, historie, dějiny hudby, studium cizích jazyků, kulturologie atd. Pedagogické obory pedagog hudby, speciální pedagogika, andragogika, český jazyk - občanská nauka, český jazyk historie atd Vliv mentálního postižení na pracovní uplatnění To co dělám, dělám jinak, ale rád. Zaměstnanci s různým stupněm mentálního postižení (mentální retardací) nepotřebují ke zlepšení nebo k samotnému výkonu práce úpravu pracovního prostředí ve smyslu odstraňování architektonických bariér nebo zajištěním zvláštních kompenzačních pomůcek. Zaměstnavatelé, kteří chtějí zaměstnat osoby s mentálním postižením, nemusí žádat příslušný úřad práce o finanční příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa. Pro zaměstnávání osob s mentálním postižením je důležité především personální zajištění pro zapracování, dohled a vedení zaměstnance při pracovním výkonu. Je třeba, aby vedoucí a spolupracovníci byli dobře informováni o specifičnosti mentálního postižení, jehož nejvýraznějším projevem je odlišné jednání a chování. Pro jedince s mentální retardací jsou charakteristické dva faktory, které jsou příčinou tohoto zdravotního postižení. Je to opožděný a omezený vývoj rozumových

11 schopností. V konečném důsledku se jedná o jedince, jejichž rozumový vývoj nemůže nikdy dosáhnout v intelektové oblasti úroveň, která je obecně považována za průměrnou, a jakýkoliv rozvoj rozumových nebo jiných schopností je mnohem pomalejší než u zdravých jedinců. Na základě těchto dvou nejvýraznějších charakteristik mají lidé s mentálním postižením problém s učením a sociální adaptací. Při komunikaci v rámci pracovního procesu je nutné požadavky na práci mnohokrát slovně opakovat. Vysvětlování požadavků na pracovní výkon musí být jednoduché a především názorně předvedené (a zaměstnancem opakované). Při zapracování a jakémkoliv novém požadavku je třeba opakovaného názorného příkladu. Zaměstnanci s mentálním postižením očekávají vedení a sami neudělají více, než jim je řečeno a ukázáno. Tito zaměstnanci si často nejsou jisti, jestli úkoly, které jim byly zadány, vykonávají správně. Potřebují od vedoucího pracovní zpětnou vazbu o své činnosti. Každá změna, nový požadavek bývá pro zaměstnance s mentálním postižením stresující situací. Zaměstnance s lehkým či těžším stupněm mentální retardace by měl vést zkušený a trpělivý pracovník. Pro zaměstnavatele, který nemá zkušenosti se zaměstnáváním lidí s mentálním postižením, může být velmi užitečná např. i spolupráce s některou neziskovou organizací či organizací, která se zabývá podporovaným zaměstnáváním osob s mentálním postižením. Šest základních zásad, které by měly být dodržovány při zaměstnávání zaměstnanců s mentálním postižením, a další užitečné informace je možné najít na portále: Lidé s lehkou, středně těžkou a těžkou mentální retardací jsou schopni pracovat především manuálně. Pro tuto skupinu zaměstnanců jsou vhodné lehké manuální práce (práce pomocné), a to i tehdy, pokud je člověk s mentálním postižením vyučen v příslušném oboru. Vhodné profese a pracovní pozice pro zaměstnance s mentálním postižením: Obory v gastronomii a pohostinství pomocná síla v kuchyni, cukrárně, pekárně. Služby pro veřejnost úklid, pomocník v obchodě, pomocník ve skladu, balení materiálů pro zásilky, drobné manuální práce atd. Řemeslné obory pomocník ve stavebnictví, malířské a lakýrnické profese. Obory v zemědělství pomocná síla v zemědělství, zahradník, pomocník při ošetřování zvířat Vliv duševního onemocnění na pracovní uplatnění Mám zdravé ruce a nohy, ale občas nemohu vylézt z postele. Zaměstnanci s různou formou psychického onemocnění (psychické poruchy) nepotřebují ke zlepšení nebo k samotnému výkonu práce úpravu pracovního prostředí ve smyslu odstraňování architektonických bariér nebo zajištěním zvláštních kompenzačních pomůcek. Zaměstnavatelé, kteří chtějí zaměstnat osoby s psychickým onemocněním, nemusí žádat příslušný úřad práce o finanční prostředky na úpravu přístupnosti pracovního prostředí. Lidé s poruchami psychiky potřebují především úpravu pracovního režimu. Jejich pracovní výkon kolísá vzhledem k jejich momentálnímu zdravotnímu stavu. Určité psychické onemocnění se projevuje především v oblasti emocionální, v obsahu sdělovaných informací a v odlišném chování a jednání. Určitá kolísavost pracovního výkonu může být zaměstnavateli špatně vyhodnocena a některé způsoby chování mohou být

12 chápány jako nespolehlivé, nezodpovědné neplnění pracovních povinností atd. Určitá nespolehlivost, nestabilnost, nekonfekčnost v jednání bývá u lidí s psychickým onemocněním důvodem problémů v pracovněprávních vztazích. Mezi psychická onemocnění patří široká škála poruch, jako např. poruchy osobnosti, poruchy nálad, schizofrenní poruchy, neurotické poruchy. Psychická onemocnění jsou charakteristická tím, že jedinec má problémy v projevech chování, komunikaci, sociálních vztazích, nikoliv s intelektem! Při zaměstnávání zaměstnanců s psychickým onemocněním by mělo být v první řadě pamatováno na soulad mezi potřebami a možnostmi pracovníka a pracovními podmínkami, ve kterých se nachází. Lidé s psychickými poruchami mohou vykonávat jakoukoliv profesi, na kterou mají nadání, nebo se uplatňují ve vystudované profesi. Pro různé výkyvy zdravotního stavu bývá u této skupiny lidí problém s dokončením zamýšlených a stanovených cílů a činností, a to nejvíce ve stresových situacích. Problémy pracovního uplatnění lidí s psychickým onemocněním jsou úplně jiné než u lidí s viditelným zdravotním postižením. Pro zaměstnance s psychickým onemocněním je vhodný pracovní poměr na zkrácený pracovní úvazek, neboť i ve dnech zdravotních obtíží budou lépe zvládat pracovní zátěž Vliv záchvatovitých stavů na pracovní možnosti Pracuji rád, ale občas mi musí ostatní říci, co jsem dělal. Zaměstnanci se záchvatovitým onemocněním nepotřebují ke zlepšení nebo k samotnému výkonu práce úpravu pracovního prostředí ve smyslu odstraňování architektonických bariér, nebo zajištěním zvláštních kompenzačních pomůcek. Zaměstnavatelé nemusí žádat příslušný úřad práce o finanční příspěvek na úpravu přístupnosti pracovního prostředí. Pro zaměstnance s epilepsiemi je důležité pracovat v rámci pravidelného časového režimu. Není možné zaměstnat zaměstnance s epilepsií na směnný provoz. Vzhledem k prevenci možného úrazu při záchvatech je důležitá informovanost nejbližších spolupracovníků. Nejbližší pracovníci by měli být informování o zásadách poskytování pomoci při probíhajících epileptických záchvatech. Epilepsie (množné číslo) jsou skupina onemocnění projevujících se opakovaným výskytem epileptických záchvatů. Záchvaty vznikají nečekaně a trvají cca 30 sekund až 2 minuty. Existuje několik kategorií epileptických záchvatů. U jednoduchých epileptických záchvatů dochází k elektrickým výbojům na jednom místě mozku. U těchto záchvatů nedochází ke ztrátě vědomí a k typickým křečovitým projevům celého těla. Velké epileptické záchvaty jsou doprovázeny ztrátou vědomí, ztuhnutím a následným propuknutím křečí a škubavých pohybů celého těla. Četnost takových záchvatů je individuální. Zaměstnavatelé mívají obavy přijmout do zaměstnání zaměstnance s epilepsií, neboť je zde větší předpoklad pracovního úrazu a možnosti vymáhání odškodného po zaměstnavateli. Zaměstnanci s epilepsií nemohou vykonávat pracovní pozice, kde je vyžadován řidičský průkaz. Epilepsie je kontraindikací k možnosti získání řidičského průkazu. Pro zaměstnance se záchvatovitým onemocněním nejsou vhodné pracovní pozice, které vyžadují mechanickou práci, např. v továrnách u strojů, práce v lese s pilou, práce pokladního v obchodech atd. Mechanická práce vede k riziku vzniku záchvatu, neboť mozek není

13 dostatečně zaměstnán. Při práci u strojů, různých mechanických linek by mohlo dojít při záchvatu ke smrtelnému úrazu zaměstnance. Zaměstnanec s epilepsií potřebuje dodržovat pravidelný časový režim. Z těchto důvodů není možné zaměstnávat zaměstnance s epilepsií na nepravidelné pracovní směny a v různých denních či nočních dobách. Práce se zvířaty by mohla mít za následek pracovní úraz zaměstnance. Pro lidi s epilepsií je vhodná intelektová činnost. Pro pracovní uplatnění je podstatný typ epilepsie a četnost záchvatů, neboť záchvaty mají velký vliv na funkci pozornosti, paměti atd. Celkové důsledky epilepsií jsou individuální. Vzhledem k výše uvedeným informacím lze konstatovat, že lidé s epilepsií vyhledávají pracovní pozice především v administrativě, školství, oborech s ekonomickým zaměřením, oborech orientovaných na práci s výpočetní technikou, oborech mimo řemeslné, strojírenské, zdravotnické, dělnické a zemědělské profese atd. 2. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v rámci zákona o zaměstnanosti (zákon č. 435/2004 Sb.) V kapitole 1. byla charakterizována zdravotní omezení a možnosti pracovního uplatnění u lidí s dlouhodobým onemocněním, zdravotním oslabením a především s různým zdravotním postižením. Lidé se zdravotním postižením mají kvůli svému zdravotnímu stavu určitá omezení především při možném výběru pracovní profese, pracovní pozice a pracovního prostředí. Zaměstnávání lidí se zdravotním oslabením, dlouhodobým onemocněním a zdravotním postižením je problematické, a to nejen pro ně samotné, ale i pro zaměstnavatele. Proto některé zákony ČR obsahují speciální právní ustanovení, která upravují vztahy a způsob jednání vůči osobám se zdravotním postižením v oblasti zaměstnanosti. Taková právní ustanovení jsou součástí zákona č. 435/2004 Sb., zákona o zaměstnanosti, vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti. Účelem některých právních ustanovení je zvýhodnit zaměstnavatelé, kteří budou zaměstnávat osoby se zdravotním postižením Kdo jsou osoby se zdravotním postižením z hlediska zákona o zaměstnanosti? V souvislosti se zaměstnáváním lidí se zdravotním postižením je v zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v 67 odstavci 1) až 3) jasně specifikováno, kdo je považován za osobu se zdravotním postižením. Za osobu se zdravotním postižením se považuje člověk, kterému byla přiznána invalidita I., II. nebo III. stupně. Přiznání invalidity I., II. nebo III. stupně je spojeno s nárokem na pobírání invalidního důchodu. Dále je za osobu se zdravotním postižením považována osoba zdravotně znevýhodněná. Osoby zdravotně znevýhodněné mají objektivně prokazatelné zdravotní komplikace, které nejsou natolik závažné, aby jim byl přiznán invalidní důchod. 67 vymezuje a charakterizuje 4 skupiny, které jsou považovány za osoby se zdravotním postižením. Jedná se o osoby se zdravotním postižením, kterým byl přiznán invalidní důchod pro invaliditu I., II. nebo III. stupně a osoby zdravotně znevýhodněné (viz. Citace 67 odst. 2 a 3 zák. č. 435/2004 Sb.). 67 (2) Osobami se zdravotním postižením jsou fyzické osoby, které jsou

14 a) orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními ve třetím stupni (dále jen "osoby s těžším zdravotním postižením"), b) orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními v prvním nebo druhém stupni 32a), c) rozhodnutím úřadu práce uznány zdravotně znevýhodněnými (dále jen "osoby zdravotně znevýhodněné"). (3) Za zdravotně znevýhodněnou osobu podle odstavce 2 písm. c) se považuje fyzická osoba, která má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její schopnosti být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat jsou podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Zákonem č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, 8, je stanovena kompetence správních orgánů správy sociálního zabezpečení při posuzování zdravotního stavu žadatelů o statut osoby zdravotně znevýhodněné a žadatelů o invalidní důchod. Zdravotní stav pro účely zákona č. 306/2009 Sb., o důchodovém pojištění, a zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, posuzuje lékařská posudková komise České správy sociálního zabezpečení. Příslušná pracoviště ČSSZ vydávají v tomto smyslu úřední rozhodnutí. Bez rozhodnutí příslušného sociálního orgánu (ČSSZ, OSSZ, PSSZ, MSSZ) nelze považovat člověka s objektivně prokazatelnými zdravotními komplikacemi za osobu se zdravotním postižením ve smyslu zákona o zaměstnanosti. Posouzení a přiznání statutu osoby zdravotně znevýhodněné s sebou nenese žádný nárok na finanční či jiné kompenzace důsledků zdravotního postižení. Uznání osoby zdravotně znevýhodněné má vztah pouze k dokladování důvodů nemožnosti vykonávat práci v určitém pracovním prostředí, nestandardním pracovním provozu nebo na nevyhovujících pracovních pozicích. Např.: Osoba zdravotně znevýhodněná dokládá úřadu práce potvrzení o zdravotním znevýhodnění, které je způsobeno alergií na prach. Z těchto důvodů nemůže tato osoba pracovat jako strážce objektu na stavbě, ve skladu s materiálem atd. Ze zdravotních důvodů není uchazeč o práci vedený v evidenci uchazečů o práci povinen přijmout pracovní nabídku, která by ohrožovala jeho zdraví. Většina dlouhodobých nemocí a zdravotních postižení má vliv na pracovní výkon. Pokles pracovní schopnosti je hodnocen, posuzován v negativních procentech. Seznam nemocí a zdravotních postižení somatického i psychického původu je uveden ve vyhlášce č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity. Za zdravotně znevýhodněnou je považována osoba, jejíž pracovní schopnost poklesla z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 20%. I. stupeň invalidity je přiznán žadateli o invalidní důchod, jehož pracovní potenciál poklesl z důvodů dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o více než 35% - 49%. II. stupeň invalidity je přiznán žadateli o invalidní důchod, jehož pracovní potenciál poklesl z důvodů dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o více než 50% - 69%. III. stupeň invalidity je přiznán žadateli o invalidní důchod, jehož pracovní potenciál poklesl z důvodů dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o více než 70% - 100%. Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav je ve smyslu zákona č. 306/2009 Sb., o důchodovém pojištění, 26, považován stav který omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti pojištěnce významné pro jeho pracovní schopnost, pokud tento zdravotní stav trvá déle než 1 rok nebo podle poznatků lékařské vědy lze předpokládat, že bude trvat déle než 1 rok".

15 Procentuální vyjádření stupňů invalidity by mělo být z medicínského hlediska vyjádřením závažnosti zdravotního postižení. Těžké zdravotní postižení znamená zúžený výběr profesních oborů, a tudíž i nabídku vhodných pracovních pozic. Možnost rekvalifikace ve smyslu přizpůsobení nové sociální situaci je rovněž omezená. Přiznání I., II. nebo III. stupně invalidity může být ukazatelem náročnosti pro úpravu pracovního prostředí, pro opatření zvláštních kompenzačních pomůcek nebo pro potřebu využívat při práci asistenci další osoby atd. Z důvodů zvýšených nákladů na potřeby zaměstnanců se zdravotním postižením jsou zaměstnavatelé zaměstnávající osoby se zdravotním postižením finančně zvýhodňováni (viz kapitola 2.2., 2.3., 2.4., 2.5., 2.6., 2.7.). Stupeň invalidity není ukazatelem předpokládané kvality pracovního výkonu!!! Každý člověk má individuální schopnosti, dovednosti, vůli, vzdělání atd. Osobami se zdravotním postižením jsou lidé (fyzické osoby), kterým byl přiznán invalidní důchod pro invaliditu I., II. nebo III. stupně. Osoby se zdravotním postižením jsou lidé (fyzické osoby), kterým nebyl přiznán žádný invalidní důchod, ale kteří byli uznáni jako osoby zdravotně znevýhodněné. Invalidní důchody a statut osoby zdravotně znevýhodněné přiznávají lékaři lékařské posudkové komise České správy sociálního zabezpečení Jak jsou podporováni zaměstnavatelé zaměstnávající osoby se zdravotním postižením? Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, obsahuje řadu právních ustanovení, která garantují finanční podporu zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají osoby se zdravotním postižením (OZP). Uvedená zákonná ustanovení lze uplatnit pouze v rámci zaměstnávání osob se zdravotním postižením, nikoliv pro jiné skupiny občanů, kteří jsou nějakým způsobem znevýhodněni při hledání pracovních příležitostí, jako např. absolventi škol, uchazeči o práci v předdůchodovém věku atd. Jedná se o několik způsobů podpory zaměstnavatelů, k nimž patří: Příjem určitých finančních prostředků, které by zaměstnavatel nezískal, kdyby nezaměstnával OZP. Daňové zvýhodnění zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají OZP. Zaměstnavatelé mohou získat finanční příspěvky na: 1. Na chráněné pracovní místo a chráněnou pracovní dílnu, včetně částečné úhrady provozních nákladů. 2. Na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Zaměstnavatelé, kteří chtějí a budou zaměstnávat osoby se zdravotním postižením, jsou motivováni různými finančními příspěvky, o kterých se lze dozvědět v zákoně č.435/2004 Sb. o zaměstnanosti v Finanční příspěvky na chráněné pracovní místo a chráněnou pracovní dílnu Chráněné pracovní místo

16 Jakýkoliv zaměstnavatel může vytvořit v rámci svého pracoviště tzv. chráněné pracovní místo. Chráněné pracovní místo je určeno výhradně pro zaměstnání osoby se zdravotním postižením. Podmínky pro vytvoření a provozování chráněného pracovního místa upravuje 75 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, a 6, 7, 8 prováděcí vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti. Charakteristika chráněného pracovního místa viz citace 75 odst. 1: (1) Chráněné pracovní místo je pracovní místo vytvořené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s úřadem práce. Chráněné pracovní místo musí být provozováno po dobu nejméně 2 let ode dne sjednaného v dohodě. Na vytvoření chráněného pracovního místa může poskytnout úřad práce zaměstnavateli příspěvek. Výše citované právní ustanovení obsahuje tři podstatné informace: 1. Chráněné pracovní místo je podmíněno zaměstnáním osoby se zdravotním postižením. 2. Na chráněném pracovním místě musí zaměstnavatel zaměstnávat po dobu nejméně 2 let zaměstnance se zdravotním postižením. 3. Zaměstnavatel může požádat písemnou formou na určené formuláře příslušný úřad práce o finanční příspěvek na zajištění potřebného vybavení chráněného pracovního místa. Ve výše uvedených souvislostech neznamená vytvoření chráněného pracovního místa nutnost zaměstnávat jednoho konkrétního zaměstnance po dobu dvou let. Zaměstnavatel má povinnost udržet po dobu dvou let provoz chráněného pracovního místa, ale v rámci tohoto pracovního místa se může vystřídat více zaměstnanců s obdobným zdravotním postižením. Např.: Pokud je zřízeno chráněné pracovní místo pro člověka s těžkým tělesným postižením, kterému byl přiznán III. stupeň invalidity, musí být tyto parametry zaměstnance dodrženy po dobu dvou let. Pokud by zaměstnavatel ukončil pracovní poměr se zaměstnancem s touto specifikací, opětovně musí na toto místo přijmout zaměstnance s těžkým tělesným postižením, s přiznaným III. stupněm invalidity. O možných změnách v rámci provozu zřízeného chráněného pracovního místa je možné se dohodnout s příslušným úřadem práce. Úřad práce, který poskytl finanční příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa, může rozhodnout o zmírnění podmínek provozování takového pracovního místa. Pozor - v zákoně není řečeno!!! Finanční příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa lze získat před uzavřením pracovního poměru se zaměstnancem se zdravotním postižením. Pokud zaměstnavatel přijme do pracovního poměru zaměstnance a poté požádá příslušný úřad práce o poskytnutí finančního příspěvku na vytvoření chráněného pracovního místa, úřad práce může zamítnout poskytnutí finančního příspěvku z důvodů schopnosti pracovat bez potřeby úpravy pracovního prostředí (bez potřeby používání speciálních kompenzačních pomůcek nebo pomůcek pro mobilitu atd.) Zaměstnavatel rovněž může požádat příslušný úřad práce o finanční příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů na chráněné pracovní místo (viz 75 odstavec 10 zákona č. 435/2004 Sb.). Za provozní náklady lze na základě 6-8 vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti, považovat a uplatnit čerpání finančních příspěvků: a) nájemné a služby s ním spojené, b) náklady na povinné revize a pojištění objektu, ve kterém je provozováno chráněné pracovní místo nebo chráněná pracovní dílna, pokud je tento objekt ve vlastnictví zaměstnavatele, c) náklady na palivo a energii, d) vodné, stočné a náklady na odvoz a likvidaci odpadu,

17 e) náklady na dopravu do zaměstnání a zpět zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, f) náklady na dopravu materiálu a hotových výrobků, g) náklady provozních zaměstnanců, h) náklady na opravu a údržbu objektu, ve kterém je provozováno chráněné pracovní místo nebo chráněná pracovní dílna, pokud je tento objekt ve vlastnictví zaměstnavatele a náklady souvisí s provozováním chráněného pracovního místa nebo chráněné pracovní dílny, i) náklady na opravu a údržbu zařízení chráněného pracovního místa nebo chráněné pracovní dílny, pokud je toto zařízení ve vlastnictví zaměstnavatele. Zaměstnavatel může získat finanční příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa. Chráněné pracovní místo je určeno pouze pro zaměstnání osoby se zdravotním postižením (ne pro seniory, absolventy škol, matky po rodičovské dovolené atd.). O příspěvek musí zaměstnavatel žádat před uzavřením pracovního poměru se zaměstnancem se zdravotním postižením (nejdříve vytvořit a vybavit místo, pak přijmout zaměstnance). Chráněná pracovní dílna Lidé se zdravotním postižením nachází pracovní uplatnění nejen na otevřeném trhu práce, ale v tzv. chráněných pracovních dílnách. Zákon o zaměstnanosti charakterizuje typ pracoviště jako chráněnou dílnu v 76. Viz citace: (1) Chráněná pracovní dílna je pracoviště zaměstnavatele, vymezené na základě dohody s úřadem práce a přizpůsobené pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, kde je v průměrném ročním přepočteném počtu zaměstnáno nejméně 60 % těchto zaměstnanců. Chráněná pracovní dílna musí být provozována po dobu nejméně 2 let ode dne sjednaného v dohodě. Na vytvoření chráněné pracovní dílny poskytuje úřad práce zaměstnavateli příspěvek. Další odstavce 76 podrobně stanovují povinnosti zaměstnavatele vzhledem k této formě zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Provozovatel chráněné dílny může stejně jako u vytvořených chráněných pracovních míst žádat o finanční příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů na chráněnou pracovní dílnu (viz odst zákona č. 435/2004 Sb.). Za provozní náklady na fungování chráněné pracovní dílny jsou považovány náklady vyjádřené v 6-8 vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti, které jsou citovány výše v textu vztahujícím se k charakteristice chráněného pracovního místa. V chráněné pracovní dílně mohou být zřízena i chráněná pracovní místa. Zaměstnavatel může kombinovat čerpání finančních příspěvků na vytvoření chráněných pracovních míst, částečnou úhradu provozních nákladů chráněných pracovních míst a na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (viz kapitola 2.4.). Chráněná pracovní dílna je pouze pracoviště, které zaměstnává nejméně 60% lidí se zdravotním postižením. Zaměstnavatel může kombinovat čerpání finančních příspěvků na vytvoření chráněných pracovních míst, částečnou úhradu provozních nákladů chráněných pracovních míst a na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Chráněná pracovní dílna musí fungovat 2 roky, jinak zaměstnavatel vrací finanční příspěvek na vytvoření chráněné pracovní dílny.

18 2.4. Finanční příspěvek na zaměstnávání osob se zdravotním postižením Provozovatelé chráněných pracovních dílen mohou kromě výše uvedených finančních příspěvků žádat o příspěvek na zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Příspěvek musí být využit na skutečně vynaložené náklady spojené se mzdou zaměstnance. Příspěvek lze uplatnit na všechny skupiny zaměstnanců, kteří mají statut osoby zdravotně postižené na základě 67 zákona o zaměstnanosti. Podmínky nároku na tento příspěvek jsou stanoveny v 78 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti: (1) Zaměstnavateli zaměstnávajícímu více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců se poskytuje příspěvek na podporu zaměstnávání těchto osob. Příslušným úřadem práce pro poskytování příspěvku je úřad práce, v jehož obvodu má sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou, nebo v jehož obvodu má bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou. (2) Příspěvek náleží zaměstnavateli měsíčně ve výši skutečně vynaložených mzdových nákladů na zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou se zdravotním postižením, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nejvýše však Kč. Finanční příspěvek na zaměstnanost je zaměstnavatelům vyplácen zpětně za každé čtvrtletí. Výše finančního příspěvku pro zaměstnavatele se mění na základě legislativních změn zákona o zaměstnanosti. Na čerpání finančního příspěvku na zaměstnávání osob se zdravotním postižením mají legislativní nárok pouze zaměstnavatelé zaměstnávající více než 50% zaměstnanců se zdravotním postižením. Jiní zaměstnavatelé nikoliv. Finanční příspěvek lze žádat i pro osoby zdravotně znevýhodněné Daňové zvýhodnění zaměstnavatelů zaměstnávajících osoby se zdravotním postižením V zákoně č.586/1992 Sb., o dani z příjmu, v ustanovení 35, které má mimo jiné motivovat zaměstnavatele k zaměstnávání osob se zdravotním postižením, se specifikuje výše finanční částky z příjmu daně zaměstnavatele za zaměstnávání každého zaměstnance se zdravotním postižením. V praxi se toto právní ustanovení aplikuje tak, že za každého zaměstnance, kterému byl přiznán statut osoby zdravotně znevýhodněné, invalidita I. a II. stupně, odvádí zaměstnavatel na daních z příjmu o Kč méně za rok. Za každého zaměstnance, kterému byla přiznána invalidita III. stupně, je zaměstnavateli ponecháno Kč za 1 rok.

19 Za každého zaměstnance se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním si jakýkoliv zaměstnavatel odepisuje určitou finanční částku z daňového základu Práva a povinnosti zaměstnavatelů a úřadů práce Lidé se zdravotním postižením mají na základě svého zdravotního stavu problém nalézt vhodné pracovní uplatnění. Proto je třeba určité systémové součinnosti mezi zaměstnavateli a státními institucemi. Vhodnými strategiemi a koncepcemi v oblasti zaměstnávání se zabývají MPSV ČR a úřady práce. Nejen zaměstnavatelé mají vůči úřadům práce povinnosti, ale mohou také žádat o spolupráci těchto institucí. Viz citace zákona č. 435/2004 Sb.: 79 Zaměstnavatelé jsou oprávněni požadovat od úřadu práce a) informace a poradenství v otázkách spojených se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením, b) součinnost při vyhrazování pracovních míst zvláště vhodných pro osoby se zdravotním postižením, c) spolupráci při vytváření vhodných pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením, d) spolupráci při řešení individuálního přizpůsobování pracovních míst a pracovních podmínek pro osoby se zdravotním postižením. 80 Zaměstnavatelé jsou povinni a) u míst oznamovaných úřadu práce podle 35 označit, zda se jedná o pracovní místa vyhrazená pro osoby se zdravotním postižením, b) informovat úřad práce o volných pracovních místech vhodných pro osoby se zdravotním postižením, c) rozšiřovat podle svých podmínek a ve spolupráci s lékařem závodní preventivní péče možnost zaměstnávání osob se zdravotním postižením individuálním přizpůsobováním pracovních míst a pracovních podmínek a vyhrazováním pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením, d) spolupracovat s úřadem práce při zajišťování pracovní rehabilitace, e) vést evidenci zaměstnávaných osob se zdravotním postižením; evidence obsahuje údaje o důvodu, na základě kterého byla uznána osobou se zdravotním postižením [ 67 odst. 2 písm. a) až c)], f) vést evidenci pracovních míst vyhrazených pro osoby se zdravotním postižením Povinnosti zaměstnavatelů zaměstnávat osoby se zdravotním postižením Zákon č. 435/2004 Sb. ukládá v 81 povinnost zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají více než 25 zaměstnanců, zaměstnat 4% osob se zdravotním postižením. Právním ustanovením je řečeno, že zaměstnavatel, který zaměstnává nejméně 25 zaměstnanců, by měl do zaměstnání přijmout 1 zaměstnance, kterému byl přiznán statut osoby zdravotně znevýhodněné nebo osoby zdravotně postižené. Zaměstnavatel, který zaměstnává nejméně 25 zaměstnanců, nemusí vždy zaměstnávat zákonem stanovené povinné procento osob se zdravotním postižením. Někteří zaměstnavatelé nemusí v rámci své pracovní činnosti nalézt vhodného zaměstnance se zdravotním postižením, který by vyhovoval jejich pracovním požadavkům. Někteří nechtějí nebo nejsou

20 schopni vytvořit pracovní pozici, na které by mohli zaměstnat osobu se zdravotním postižením. Zákon o zaměstnanosti stanovuje v 81 i další způsoby, jak mohou zaměstnavatelé plnit povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením, aniž by museli plnit tuto povinnost zajištěním pracovního poměru. Zaměstnavatelé plní tuto povinnost i následujícími způsoby, uvedenými v 81 odst. 2 písmene b): b) odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků nebo služeb chráněných pracovních dílen provozovaných občanským sdružením, 47) státem registrovanou církví nebo náboženskou společností nebo právnickou osobou evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností 48) nebo obecně prospěšnou společností, 49) nebo zadáváním zakázek těmto subjektům nebo odebíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám, Pokud zaměstnavatel, který má povinnost zaměstnat osobu se zdravotním postižením, neplní tuto povinnost výše popsanými způsoby, musí odvést do státního rozpočtu 2,5násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za čtvrtletí příslušného kalendářního roku. Zaměstnavatelé mají povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením nebo zdravotním znevýhodněním, pokud zaměstnávají minimálně 25 zaměstnanců. Zaměstnavatelé nemusí zaměstnávat osoby se zdravotním postižením, ale musí odebírat od určitých subjektů výrobky nebo služby nebo jim zadávat pracovní zakázky. Zaměstnavatelé, kteří nezaměstnávají osoby se zdravotním postižením a ani neodebírají výrobky, služby atd., odevzdávají státu určitou finanční pokutu. 3. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v rámci zákoníku práce (zákona č. 262/2006 Sb.) 3.1. Pracovněprávní vztah mezi zaměstnancem se zdravotním postižením a zaměstnavatelem Oblast pracovněprávních vztahů mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem je upravena zákoníkem práce č. 262/2006 Sb. a v dalších doplňujících právních předpisech, které se nějakým způsobem dotýkají vztahu mezi oběma subjekty, jako jsou např. nařízení vlády atd. Řada zaměstnavatelů se domnívá, že pracovněprávní vztahy mezi zaměstnancem se zdravotním postižením a zaměstnavatelem mají v rámci zákoníku práce některá specifická právní ustanovení. Tak tomu opravdu bylo při účinnosti zákoníku práce č. 65/1965 Sb. Současně platným právním předpisem je zákoník práce č. 262/2006 Sb., který upravuje všechna práva a povinnosti zaměstnanců se zdravotním postižením stejným způsobem jako u jiných zaměstnanců. Formy pracovního poměru, trvání pracovního poměru, ukončení pracovního poměru jsou uplatňovány stejným způsobem jako u jiných zaměstnanců. Zákoník práce negarantuje v rámci pracovněprávního vztahu žádnou nadstandardní ochranu zaměstnancům se zdravotním postižením, a to především ve smyslu ukončení pracovního poměru.

Vývoj legislativy v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel Ptáčník Vládní výbor pro zdravotně postižené občany

Vývoj legislativy v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel Ptáčník Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Vývoj legislativy v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením JUDr. Pavel Ptáčník Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Situace v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením Na úřadech

Více

dne 21. 11. 2014, od 9,30 hod. Místo konání: Konferenční místnost č. 104 společnosti KVIC, Štefánikova 7, Nový Jičín

dne 21. 11. 2014, od 9,30 hod. Místo konání: Konferenční místnost č. 104 společnosti KVIC, Štefánikova 7, Nový Jičín Aplikační workshop realizovaný v rámci projektu Sociální pilíř konceptu společenské odpovědnosti firem (CSR), ve vztahu k zaměstnanosti OZP na volném trhu práce, OP LZZ číslo projektu: CZ.1.04/5.1.01/77.00003

Více

Příloha č. 2 Legislativa. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD

Příloha č. 2 Legislativa. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD Příloha č. 2 Legislativa materiálu Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD Pracovní materiál vytvořený v rámci KA č. 1 projektu Diverzita pro OZP, OP

Více

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PROČ SE ZAPOJIT DO PRACOVNÍHO PROCESU? Pocit užitečnosti. Překonání handicapu uvnitř sebe sama. Alespoň částečná finanční nezávislost. Aktivní zapojení do formování

Více

VYHLÁŠKA. ze dne 23. září 2004, kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

VYHLÁŠKA. ze dne 23. září 2004, kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 518 VYHLÁŠKA ze dne 23. září 2004, kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle 69 odst. 7, 77 odst. 1, 78 odst. 9, 81 odst. 5, 105 odst.

Více

Povinnosti zaměstnavatelů k úřadu práce a vzájemné vztahy

Povinnosti zaměstnavatelů k úřadu práce a vzájemné vztahy ~ 1 ~ Povinnosti zaměstnavatelů k úřadu práce a vzájemné vztahy Budeme se pohybovat v dimenzích Zákona o zaměstnanosti konkrétně mezi 4-62. Ihned v úvodu tj. 4 ZZ hovoří o účastnících právních vztahů,

Více

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením Zaměstnávání osob se zdravotním postižením Dominika Linhartová pracovní konzultantka APLA Praha, Střední Čechy, o. s. V Holešovičkách 593/1a, Praha 8 OZP Osobami se zdravotním postižením (OZP) jsou podle

Více

Co dělat při dlouhodobé nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením

Co dělat při dlouhodobé nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením Co dělat při dlouhodobé nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením 1. Co je dlouhodobá nezaměstnanost Dlouhodobá nezaměstnanost je nezaměstnanost je taková, která trvá déle než jeden rok. Tak je statisticky

Více

518/2004 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 23. září 2004, kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

518/2004 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 23. září 2004, kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 518/2004 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 23. září 2004, kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Změna: 507/2005 Sb. Změna: 452/2008 Sb. Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle 69 odst.

Více

Právní úprava zaměstnávání osob se zdravotním postižením Ekonomika nebo charita? JUDr. Jan Hutař Základní předpisy Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Vyhláška č. 518/2004 Sb.,kterou se provádí zákon

Více

Pracovní rehabilitace a zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Pracovní rehabilitace a zaměstnávání osob se zdravotním postižením Pracovní rehabilitace a zaměstnávání osob se zdravotním postižením Mgr. Libor Buganský Mgr. Andrea Pavelková libor.bugansky@ot.mpsv.cz andrea.pavelkova@ot.mpsv.cz Ostrava, 7.10.2011 Nezaměstnanost k 31.7.2011

Více

o zaměstnávání tuto oblast upravuje zákon č. 435/2004 Sb.,o zaměstnanosti

o zaměstnávání tuto oblast upravuje zákon č. 435/2004 Sb.,o zaměstnanosti o zaměstnávání tuto oblast upravuje zákon č. 435/2004 Sb.,o zaměstnanosti 1) Rovné zacházení a zákaz diskriminace při uplatňování práva na zaměstnání 2) Kompetence úřadů práce 3) Právo na zprostředkování

Více

Kdo je OZP a proč ji zaměstnat? Dominika Linhartová pracovní konzultant APLA Praha, Střední Čechy, o. s. V Holešovičkách 593/1a, Praha 8

Kdo je OZP a proč ji zaměstnat? Dominika Linhartová pracovní konzultant APLA Praha, Střední Čechy, o. s. V Holešovičkách 593/1a, Praha 8 Kdo je OZP a proč ji zaměstnat? Dominika Linhartová pracovní konzultant APLA Praha, Střední Čechy, o. s. V Holešovičkách 593/1a, Praha 8 TERMINOLOGIE OZP = Osoba se Zdravotním Postižením Druhy průkazů

Více

Informační dokument Úřadu práce ČR pro zaměstnavatele

Informační dokument Úřadu práce ČR pro zaměstnavatele Informační dokument Úřadu práce ČR pro zaměstnavatele Vážení zaměstnavatelé, dovolujeme si Vás oslovit jménem Kontaktního pracoviště Šumperk, Úřadu práce České republiky, Krajské pobočky v Olomouci s informací

Více

Zaměstnávání OZP. Mgr. Lucie Čížková sociální pracovnice, pracovní konzultantka APLA Praha, Střední Čechy, o. s. V Holešovičkách 593/1a, Praha 8

Zaměstnávání OZP. Mgr. Lucie Čížková sociální pracovnice, pracovní konzultantka APLA Praha, Střední Čechy, o. s. V Holešovičkách 593/1a, Praha 8 Zaměstnávání OZP Mgr. Lucie Čížková sociální pracovnice, pracovní konzultantka APLA Praha, Střední Čechy, o. s. V Holešovičkách 593/1a, Praha 8 7. 3. 2014 Legislativa osoba se zdravotním postižením OZP

Více

JAKÉ MÁM MOŽNOSTI, POKUD MĚ NEVEZMOU ANI NA ODVOLÁNÍ?

JAKÉ MÁM MOŽNOSTI, POKUD MĚ NEVEZMOU ANI NA ODVOLÁNÍ? JAKÉ MÁM MOŽNOSTI, POKUD MĚ NEVEZMOU ANI NA ODVOLÁNÍ? 1. Studium na vyšší odborné škole Nabídka dalšího vzdělávání formou vyššího odborného studia je opravdu široká, je dobré mít přihlášku na některé VOŠ

Více

Pracovní rehabilitace

Pracovní rehabilitace Novela zákona o zaměstnanosti, přijatá zákonem č. 375/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních službách, zákona o specifických zdravotních službách a zákona

Více

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením Zaměstnávání osob se zdravotním postižením Hana Potměšilová 7. února 2013 Zákonná úprava 2 Ústava Souběh invalidního důchodu s výdělečnou činností Zákon 435/2004 Sb. o zaměstnanosti ( ZoZ ) část III. 67-84

Více

ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. Z á s a d y

ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. Z á s a d y ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ Z á s a d y postupu úřadu práce při posuzování žádostí zaměstnavatelů a uchazečů o zaměstnání při poskytování příspěvků na zřízení chráněných pracovních míst u zaměstnavatelů a osob

Více

Nová právní úprava dávek a průkazů pro osoby se zdravotním postižením Mgr. Tereza Stoupová

Nová právní úprava dávek a průkazů pro osoby se zdravotním postižením Mgr. Tereza Stoupová Nová právní úprava dávek a průkazů pro osoby se zdravotním postižením Mgr. Tereza Stoupová Příjemce a realizátor projektu: Kancelář veřejného ochránce práv Copyright Veřejný ochránce práv, 2015 Co nás

Více

Při vzniku pracovního poměru budeme od zaměstnance vyžadovat:

Při vzniku pracovního poměru budeme od zaměstnance vyžadovat: Vznik pracovního poměru strana 14 4.4 DOKLADY PŘI VZNIKU PRACOVNÍHO POMĚRU 4.4.1 Doklady předkládané zaměstnancem Při vzniku pracovního poměru budeme od zaměstnance vyžadovat: 1. Osobní dotazník a životopis

Více

Posuzování invalidity od 1.1.2010 a ostatní systémy sociálního zabezpečení

Posuzování invalidity od 1.1.2010 a ostatní systémy sociálního zabezpečení Posuzování invalidity od 1.1.2010 a ostatní systémy sociálního zabezpečení 1.4.2010 MUDr. Dušan Gajdoštík Obsah 1. Zákon o důchodovém pojištění od 1.1.2010 2. Posuzování invalidity 3. Osoba zdravotně znevýhodněná

Více

Kulatý stůl APLA Praha Zaměstnávání osob se zdravotním postižením. 25. října 2013

Kulatý stůl APLA Praha Zaměstnávání osob se zdravotním postižením. 25. října 2013 Kulatý stůl APLA Praha Zaměstnávání osob se zdravotním postižením 25. října 2013 Legislativní změny od 1. 1. 2012 S účinností od 1. 1. 2012 novelizována ustanovení zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti,

Více

518/2004 Sb. VYHLÁŠKA ČÁST PRVNÍ PRACOVNÍ REHABILITACE OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

518/2004 Sb. VYHLÁŠKA ČÁST PRVNÍ PRACOVNÍ REHABILITACE OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM stav k 16. 2.2015 518/2004 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 23. září 2004, kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Změna: 507/2005 Sb. Změna: 452/2008 Sb. Změna: 390/2011 Sb. Změna: 340/2014 Sb. Ministerstvo

Více

Projekt realizuje ASISTA, s. r. o.

Projekt realizuje ASISTA, s. r. o. Projekt realizuje ASISTA, s. r. o. Jaké bariéry chceme odstranit Především na první pohled neviditelné bariéry: Snížená ochota zaměstnavatelů zdravotně postižené občany zaměstnávat a dát jim šanci Překážky

Více

POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI

POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Právní úprava především zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Důležité dokumenty: - Strategie obnovy a rozvoje EU (pro období 2001 2010) tzv. Lisabonská strategie - Národní akční

Více

518/2004 Sb. VYHLÁŠKA ČÁST PRVNÍ PRACOVNÍ REHABILITACE OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

518/2004 Sb. VYHLÁŠKA ČÁST PRVNÍ PRACOVNÍ REHABILITACE OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM 518/2004 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 23. září 2004, kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Změna: 507/2005 Sb. Změna: 452/2008 Sb. Změna: 390/2011 Sb. Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví

Více

Pilotní kurz lektorů SP CSR

Pilotní kurz lektorů SP CSR Pilotní kurz lektorů SP CSR j Přednášející: doc.phdr.jana Kutnohorská, CSc. Organizace: Ostravská univerzita v Ostravě Název projektu: Sociální pilíř konceptu společenské odpovědnosti (CSR), ve vztahu

Více

AKTUALIZACE ZÁKON O ZAMĚSTNANOSTI. Komentář

AKTUALIZACE ZÁKON O ZAMĚSTNANOSTI. Komentář AKTUALIZACE Aktualizace k 1. dubnu 2011 ZÁKON O ZAMĚSTNANOSTI Komentář Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, byl změněn s účinností od 1. dubna 2011 zákonem č. 73/2011 Sb.,

Více

SPRÁVNÍ UJEDNÁNÍ K PROVÁDĚNÍ SMLOUVY MEZI ČESKOU REPUBLIKOU REPUBLIKOU MAKEDONIE O SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ

SPRÁVNÍ UJEDNÁNÍ K PROVÁDĚNÍ SMLOUVY MEZI ČESKOU REPUBLIKOU REPUBLIKOU MAKEDONIE O SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ SPRÁVNÍ UJEDNÁNÍ K PROVÁDĚNÍ SMLOUVY MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A REPUBLIKOU MAKEDONIE O SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ Na základě článku 29 Smlouvy mezi Českou republikou a Republikou Makedonie o sociálním zabezpečení

Více

b) od 50 % do 79 %, považuje se dítě či osoba za dlouhodobě zdravotně postiženou,

b) od 50 % do 79 %, považuje se dítě či osoba za dlouhodobě zdravotně postiženou, o peněžních dávkách státní sociální podpory a sociální péče Státní sociální podpora Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

Více

Rodičovský příspěvek nově

Rodičovský příspěvek nově Rodičovský příspěvek nově Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, výrazným způsobem zasáhl do právní úpravy rodičovského příspěvku tím, že novelizoval mj. s účinností od 1.1.2008, zákon

Více

Analýza současných možností podpory zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce

Analýza současných možností podpory zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce Analýza současných možností podpory zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce I. Přehled vybraných zákonných ustanovení zaměřených na PODPORU zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce 1) Oblast

Více

Lidské zdroje na trhu práce. Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D.

Lidské zdroje na trhu práce. Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Lidské zdroje na trhu práce Aktivní a pasivní politika zaměstnanosti Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu

Více

6.4.1. Nástroje 1 aktivní politiky zaměstnanosti

6.4.1. Nástroje 1 aktivní politiky zaměstnanosti 6.4.1. Nástroje 1 aktivní politiky zaměstnanosti Aktivní politika zaměstnanosti napomáhá sociální průchodnosti ekonomické reformy, strukturálním změnám zaměstnanosti, sociálně-ekonomickému rozvoji v regionech,

Více

I. Úvod do problematiky

I. Úvod do problematiky Informace z ukončené kontrolní akce Hospodaření s finančními prostředky státního rozpočtu poskytovanými na zaměstnávání občanů se změněnou pracovní schopností Kontrolní akce byla zařazena do plánu kontrolní

Více

Rovný přístup k zaměstnání pro osoby se zdravotním postižením. Mgr. Jana Kvasnicová

Rovný přístup k zaměstnání pro osoby se zdravotním postižením. Mgr. Jana Kvasnicová Rovný přístup k zaměstnání pro osoby se zdravotním postižením Mgr. Jana Kvasnicová Obsah Rovné zacházení a zákaz diskriminace Antidiskriminační zákon Pojem zdravotního postižení Pojem diskriminace Ochránce

Více

Roztroušená skleróza z hlediska lékařské posudkové služby ČSSZ

Roztroušená skleróza z hlediska lékařské posudkové služby ČSSZ Roztroušená skleróza z hlediska lékařské posudkové služby ČSSZ MUDr. Vlastislav Kaplan Vrchní ředitel úseku lékařské posudkové služby Konference k RS v PSP 12. 11. 2014 1 Struktura práce LPS Posudky pro

Více

Žádost o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě

Žádost o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě Registrační číslo ÚP: PŘÍSPĚVEK - zaměstnávání OZP Úřad práce ČR krajská pobočka v 1) : OSÚ S 10 Žádost o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě 78

Více

INFORMACE O MOŽNOSTECH PRACOVNÍHO UPLATNĚNÍ

INFORMACE O MOŽNOSTECH PRACOVNÍHO UPLATNĚNÍ INFORMACE O MOŽNOSTECH PRACOVNÍHO UPLATNĚNÍ Souhrnné informace o možnostech pracovního uplatnění, zaměstnávání osob se zdravotním postižením a podnikání osob se zdravotním postižením podle zákona č. 435/2004

Více

Sociální politika. Březen 2012

Sociální politika. Březen 2012 Sociální politika Březen 2012 V oblasti sociální politiky máme Systém státní sociální podpory Dávky vyplácí úřady práce Státní politiku zaměstnanosti Dávky vyplácí úřady práce Systém sociálního zabezpečení

Více

Posuzování invalidity osob s postižením nervového systému

Posuzování invalidity osob s postižením nervového systému 18.11.2010 Posuzování invalidity osob s postižením nervového systému MUDr.Rostislav Čevela Ředitel Odbor posudkové služby MPSV Cíl přednášky 1. Právní úprava posuzování invalidity 2. Vyhláška č. 359/2009

Více

Aktuální projekty pro vzdělávání zaměstnanců v Olomouckém. Říjen 2014

Aktuální projekty pro vzdělávání zaměstnanců v Olomouckém. Říjen 2014 Aktuální projekty pro vzdělávání zaměstnanců v Olomouckém kraji Říjen 2014 Živé projekty A) Projekt Podpora odborného vzdělávání zaměstnanců, CZ.1.04/1.1.00/C3.00001; bližší informace na http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/olk/projekty_esf/v_realizaci/nip/podpora_odborneho_vzdelavani_

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y č. j. 3 Ads 70/2007-41 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Součkové a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína

Více

Bolest a ztížení společenského uplatnění a náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění

Bolest a ztížení společenského uplatnění a náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění 276/2015 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 12. října 2015 o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání Vláda nařizuje podle 271c odst. 2 zákona č.

Více

STANOVISKO. Legislativní rady ČMKOS. Některé změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 a jejich dopady do činnosti odborových organizací

STANOVISKO. Legislativní rady ČMKOS. Některé změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 a jejich dopady do činnosti odborových organizací STANOVISKO Legislativní rady ČMKOS Některé změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 a jejich dopady do činnosti odborových organizací A. Změna okruhu pojištěných osob Dne 1. ledna 2012 nabyl účinnosti

Více

ŠKOLENÍ BOZP. Aktuální stav v oblasti BOZP

ŠKOLENÍ BOZP. Aktuální stav v oblasti BOZP ŠKOLENÍ BOZP Aktuální stav v oblasti BOZP Ing. Jan Romaněnko Svazový inspektor bezpečnosti práce ČMOS PŠ pro Českou republiku OZO v prevenci rizik č. ROVS/2548/PRE/2013 Člen skupiny expertů BOZP při ČMKOS

Více

Tisková zpráva. Počet firem, které nahlásily v únoru hromadné propouštění, je nejméně za poslední rok. Úřad práce ČR Generální ředitelství

Tisková zpráva. Počet firem, které nahlásily v únoru hromadné propouštění, je nejméně za poslední rok. Úřad práce ČR Generální ředitelství Praha, 17. 3. 2014 Počet firem, které nahlásily v únoru hromadné propouštění, je nejméně za poslední rok V únoru 2014 nahlásilo hromadné propouštění celkem 13 zaměstnavatelů. Tento krok se dotkne 593 jejich

Více

Výběrové šetření o zdravotně postižených osobách v ČR za rok 2007. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.

Výběrové šetření o zdravotně postižených osobách v ČR za rok 2007. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso. Výběrové šetření o zdravotně postižených osobách v ČR za rok 2007 Kdo se na výběrovém šetření podílel MZ, MPSV a MŠMT Úřad pro ochranu osobních údajů statistická a výzkumná pracoviště - ČSÚ, ÚZIS, ÚIV,

Více

2015/11357-112 Ve věci informací a podkladů týkajících se problematiky osob se zdravotním postižením a jejich možnosti uplatnění v zaměstnání

2015/11357-112 Ve věci informací a podkladů týkajících se problematiky osob se zdravotním postižením a jejich možnosti uplatnění v zaměstnání 2015/11357-112 Ve věci informací a podkladů týkajících se problematiky osob se zdravotním postižením a jejich možnosti uplatnění v zaměstnání Dotaz: (ze dne 19. 2. 2015) Předmět*: Informace o zaměstnatelnosti

Více

KDY A JAK ŽÁDAT O INVALIDNÍ DŮCHOD PRÁVA A POVINNOSTI OBČANA

KDY A JAK ŽÁDAT O INVALIDNÍ DŮCHOD PRÁVA A POVINNOSTI OBČANA KDY A JAK ŽÁDAT O INVALIDNÍ DŮCHOD PRÁVA A POVINNOSTI OBČANA 1. Co je invalidní důchod, kdo, kdy a kde o něj může žádat Invalidní důchod (ID) je jedním z důchodů poskytovaných státem z důchodového pojištění

Více

Oznámení vzniku dočasné pracovní neschopnosti

Oznámení vzniku dočasné pracovní neschopnosti Oznámení vzniku dočasné pracovní neschopnosti - POKYNY K VYPLNĚNÍ - Vytiskněte všechny strany formuláře. Tento formulář vyplní pojištěná osoba. Vyplněný formulář a kopii lékařem vystaveného dokladu o dočasné

Více

PRACOVNÍ PRÁVO SNIŽOVÁNÍ VLIVU PSYCHO-SOCIÁLNÍCH HANDICAPŮ SMĚŘUJÍCÍ K POSÍLENÍ ZAMĚSTNATELNOSTI OBČANŮ LIBERECKÉHO KRAJE CZ.1.04/3.1.02/86.

PRACOVNÍ PRÁVO SNIŽOVÁNÍ VLIVU PSYCHO-SOCIÁLNÍCH HANDICAPŮ SMĚŘUJÍCÍ K POSÍLENÍ ZAMĚSTNATELNOSTI OBČANŮ LIBERECKÉHO KRAJE CZ.1.04/3.1.02/86. PRACOVNÍ PRÁVO SNIŽOVÁNÍ VLIVU PSYCHO-SOCIÁLNÍCH HANDICAPŮ SMĚŘUJÍCÍ K POSÍLENÍ ZAMĚSTNATELNOSTI OBČANŮ LIBERECKÉHO KRAJE CZ.1.04/3.1.02/86.00035 OBLASTI PRACOVNÍHO PRÁVA: vznik a zánik pracovního poměru

Více

Sociální služby. Sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením

Sociální služby. Sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením Sociální služby Sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením Posláním sociálních služeb je pomoci lidem udržet si nebo znovu získat své místo ve společnosti, v komunitě, kde žijí. Sociální

Více

I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců

I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců Tisková zpráva ze dne 11. září 2008 I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců Ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovalo očekávaný vývoj čistých mezd zaměstnanců v podnikatelském a nepodnikatelském sektoru

Více

O pracovní rehabilitaci

O pracovní rehabilitaci ÚŘAD PRÁCE O pracovní rehabilitaci Těžké slovo: pracovní rehabilitace Když je člověk osobou se zdravotním postižením, mám právo na pracovní rehabilitaci. Pracovní rehabilitace je služba úřadu práce. Pomůže

Více

Zákon č. 329/ 2011 o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením Publikováno ve sbírce zákonů dne: 13. října 2011 Účinnost od 1. 1.

Zákon č. 329/ 2011 o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením Publikováno ve sbírce zákonů dne: 13. října 2011 Účinnost od 1. 1. Sociální reforma Zákon č. 329/ 2011 o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením Publikováno ve sbírce zákonů dne: 13. října 2011 Účinnost od 1. 1. 2012 Změny dalších zákonů s tím související Martina

Více

Změny v úpravě dávek pro osoby se zdravotním postižením

Změny v úpravě dávek pro osoby se zdravotním postižením Změny v úpravě dávek pro osoby se zdravotním postižením Mgr. Tereza Stoupová Příjemce a realizátor projektu: Kancelář veřejného ochránce práv Copyright Veřejný ochránce práv, 2013 Jak šel čas s průkazy

Více

ZÁKLADNÍ REGISTRAČNÍ POVINNOSTI PODNIKATELŮ VŮČI FINANČNÍM ÚŘADŮM, OKRESNÍM SPRÁVÁM SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ A ÚŘADŮM PRÁCE

ZÁKLADNÍ REGISTRAČNÍ POVINNOSTI PODNIKATELŮ VŮČI FINANČNÍM ÚŘADŮM, OKRESNÍM SPRÁVÁM SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ A ÚŘADŮM PRÁCE ZÁKLADNÍ REGISTRAČNÍ POVINNOSTI PODNIKATELŮ VŮČI FINANČNÍM ÚŘADŮM, OKRESNÍM SPRÁVÁM SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ A ÚŘADŮM PRÁCE 1 Podnikatel fyzická osoba 1.1 Zahájení podnikatelské činnosti 1.1.1 Podnikatel

Více

Žádost o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Žádost o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením ne_10zadprisppodzam.pdf - Adobe Acrobat Professional Registrační číslo ÚP: Úřad práce 1) : PŘÍSPĚVEK - zaměstnávání OZP OSÚ S 10 Žádost o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Více

Zdravotní způsobilost členů jednotek SDH obcí

Zdravotní způsobilost členů jednotek SDH obcí Zdravotní způsobilost členů jednotek SDH obcí S účinností od 1.ledna 2004 bude pro posuzování zdravotní způsobilosti členů jednotek SDH obcí nebo členů SDH podniků, kteří vykonávají službu v těchto jednotkách

Více

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných Posuzování pracovní schopnosti U duševně nemocných Druhy posudkové činnosti Posuzování dočasné neschopnosti k práci Posuzování dlouhodobé neschopnosti k práci Posuzování způsobilosti k výkonu zaměstnání

Více

Výklad ČAS k vyhlášce Ministerstva zdravotnictví č. 391/2013 Sb., o zdravotní způsobilosti k tělesné výchově a sportu

Výklad ČAS k vyhlášce Ministerstva zdravotnictví č. 391/2013 Sb., o zdravotní způsobilosti k tělesné výchově a sportu Výklad ČAS k vyhlášce Ministerstva zdravotnictví č. 391/2013 Sb., o zdravotní způsobilosti k tělesné výchově a sportu (schválený předsednictvem ČAS dne 2. prosince 2014) 1. Úvod a) Vyhláška Ministerstva

Více

Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga

Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga v resortu MŠMT Uplatňované principy integrace a inkluze při vzdělávání, vzdělávání dětí/žáků/studentů se stále těžšími

Více

Ing. Štěpán Harašta vedoucí odboru školství, mládeže a tělovýchovy Krajského úřadu Ústeckého kraje. Č.ev.: 190035/2008

Ing. Štěpán Harašta vedoucí odboru školství, mládeže a tělovýchovy Krajského úřadu Ústeckého kraje. Č.ev.: 190035/2008 Metodický pokyn ke zřizování pracovního místa asistenta pedagoga ve třídě nebo studijní skupině, ve které se vzdělává dítě, žák nebo student se speciálními vzdělávacími potřebami, s účinností od 1.1. 2009

Více

R Á M C O V Á K R I T É R I A pro poskytování finanční podpory v rámci aktivní politiky zaměstnanosti platná od 1. března 2011

R Á M C O V Á K R I T É R I A pro poskytování finanční podpory v rámci aktivní politiky zaměstnanosti platná od 1. března 2011 Ú ř a d p r á c e v H r a d c i K r á l o v é R Á M C O V Á K R I T É R I A pro poskytování finanční podpory v rámci aktivní politiky zaměstnanosti platná od 1. března 2011 Cílem tohoto dokumentu je stanovit

Více

Některé právní předpisy pro školská zařízení pro zájmové vzdělávání

Některé právní předpisy pro školská zařízení pro zájmové vzdělávání Zdroj: www.drmacek.cz Některé právní předpisy pro školská zařízení pro zájmové vzdělávání Uvedené právní předpisy ani zdaleka nepředstavují úplný výčet všech, jejichž znalost je nutná, nejsou ani úplným

Více

Aktuální situace na trhu práce, současné a připravované možnosti aktivní politiky zaměstnanosti v Jihočeském kraji

Aktuální situace na trhu práce, současné a připravované možnosti aktivní politiky zaměstnanosti v Jihočeském kraji Aktuální situace na trhu práce, současné a připravované možnosti aktivní politiky zaměstnanosti v Jihočeském kraji Krajská pobočka ÚP ČR v Českých Budějovicích 21. října 2015 2 Situace na trhu práce podíl

Více

Dopad sociální reformy

Dopad sociální reformy Dopad sociální reformy Zaměstnanost Státní sociální podpora Sociální služby Dávky osobám zdravotně postiženým Daně a pojistné odvody Oblast zaměstnanosti Přehled zásadních změn: redukce státní podpory

Více

Úřad, u kterého je potřeba Místně příslušný úřad práce.

Úřad, u kterého je potřeba Místně příslušný úřad práce. ČR Notifikační povinnost Právnická nebo fyzická osoba, ke které jsou občané EU/EHP/Švýcarska nebo cizinci vysláni k výkonu práce, musí informovat úřad práce o jejich vyslání. Cizinci navíc (až na zákonné

Více

Dita Finková SPECIFIKA ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

Dita Finková SPECIFIKA ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Dita Finková SPECIFIKA ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM JAK NAŠE SPOLEČNOST POHLÍŽÍ NA OSOBY S POSTIŽENÍM? Vše posuzujeme na základě určité normy (legislativně daná x subjektivní) Na co se v

Více

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti zdravotně a sociálně znevýhodněných

Více

PŘÍLOHA č. 3: http://www.sbirka.cz/posl4tyd/nove/13-391.htm VYHLÁŠKA. ze dne 25. listopadu 2013

PŘÍLOHA č. 3: http://www.sbirka.cz/posl4tyd/nove/13-391.htm VYHLÁŠKA. ze dne 25. listopadu 2013 Směrnice k provádění preventivních lékařských prohlídek u výkonnostních sportovců startujících na akcích pořádaných ČVS PŘÍLOHA č. 3: Vyhláška o zdravotní způsobilosti k tělesné výchově a sportu č. 391/2013

Více

Zaměstnávání osob se ZP na volném trhu práce Prostředí, legislativa a ekonomika

Zaměstnávání osob se ZP na volném trhu práce Prostředí, legislativa a ekonomika Zaměstnávání osob se ZP na volném trhu práce Prostředí, legislativa a ekonomika 1 O čem to je Souvislosti a aktuální stav OZP na pracovišti Postoje zaměstnavatele Legislativa a změny Je problém jen v legislativě?

Více

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV)

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Zpracoval: Bc. Jaroslav Mikšaník, Úřad práce ČR E-mail: Jaroslav.Miksanik@ol.mpsv.cz Olomouc, 12. 10. 2011 Obsah přednášky 1)

Více

VYHLÁŠKA ze dne 25. listopadu 2013 o zdravotní způsobilosti k tělesné výchově a sportu

VYHLÁŠKA ze dne 25. listopadu 2013 o zdravotní způsobilosti k tělesné výchově a sportu Strana 6772 Sbírka zákonů č. 391 / 2013 Částka 152 391 VYHLÁŠKA ze dne 25. listopadu 2013 o zdravotní způsobilosti k tělesné výchově a sportu Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle 95 odst. 1 zákona

Více

vypracovala Petra Štelclová

vypracovala Petra Štelclová Rodina a handicap vypracovala Petra Štelclová Lidé s handicapem (dle speciální pedagogiky): jedinci, u nichž se objevila vada či porucha Mezinárodní kvalifikace ICIDH definuje tyto pojmy: Vada, porucha

Více

1/2012 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o zaměstnanosti

1/2012 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o zaměstnanosti 1/2012 Sb. ZÁKON ze dne 9. prosince 2011, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Více

Účetní jednotka: Stavební bytové družstvo Letohrad, Požárníků 791, Letohrad 561 51 Směrnice č. 32 Mzdový předpis

Účetní jednotka: Stavební bytové družstvo Letohrad, Požárníků 791, Letohrad 561 51 Směrnice č. 32 Mzdový předpis Účetní jednotka: Stavební bytové družstvo Letohrad, Požárníků 791, Letohrad 561 51 Směrnice č. 32 Mzdový předpis Příloha č.1 Tarifní stupnice Příloha č.2 Prémie za splnění prémiových úkolů 2014 Úvodní

Více

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Strana 2 Sbírka zákonů č. 1 / 2012 1 ZÁKON ze dne 9. prosince 2011, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na

Více

Žádost o poskytování sociální služby - domov pro seniory. 1. Žadatel:. příjmení a jméno. 2. Narozen(a): den, měsíc, rok

Žádost o poskytování sociální služby - domov pro seniory. 1. Žadatel:. příjmení a jméno. 2. Narozen(a): den, měsíc, rok Domov seniorů Beroun, příspěvková organizace Pod Studánkou 1884 266 01 BEROUN Žádost o poskytování sociální služby - domov pro seniory 1. Žadatel:. příjmení a jméno 2. Narozen(a): den, měsíc, rok 3. Bydliště:

Více

1. Pojem pracovního úrazu podle zákoníku práce... 36. 1.1 Úraz (úrazový děj)... 36 1.2 Plnění pracovních úkolů nebo přímá souvislost s ním...

1. Pojem pracovního úrazu podle zákoníku práce... 36. 1.1 Úraz (úrazový děj)... 36 1.2 Plnění pracovních úkolů nebo přímá souvislost s ním... Obsah Část A Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání I. Porovnání starého a nového zákoníku práce na úseku odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání (přehled změn)... 18 1. Co vyplývá

Více

Informační a poradenské středisko. Mgr. Jindřiška Dvorská

Informační a poradenské středisko. Mgr. Jindřiška Dvorská Informační a poradenské středisko Mgr. Jindřiška Dvorská osoby, místa v tis. Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst 650 600 550 500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0 uchazeči o

Více

PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011

PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011 Tisková zpráva 21. 12. 2010 PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011 V roce 2011 dochází k celé řadě změn v působnosti ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). K 1. 1. 2011 se mění: Podpora v nezaměstnanosti

Více

Plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením ( s vysvětlujícími příklady)

Plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením ( s vysvětlujícími příklady) 1 z 6 16.1.2013 14:54 Integrovaný portál MPSV Zaměstnanost > Obecné informace > Právní předpisy > Výklady a stanoviska > Plnění povinného podílu OZP Výklad 14 zákona č. 435/2004 Sb., Výklad 5 písm. d)

Více

Dávky státní sociální podpory

Dávky státní sociální podpory Dávky státní sociální podpory Tyto dávky najdeme v zákonu č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Kde lze o dávky SSP požádat? O dávky SSP se žádá na pracovištích úřadů

Více

KDO, CO, PROČ A JAK? Informace pro zaměstnance o podpoře studentů se specifickými potřebami. Středisko Augustin

KDO, CO, PROČ A JAK? Informace pro zaměstnance o podpoře studentů se specifickými potřebami. Středisko Augustin KDO, CO, PROČ A JAK? Informace pro zaměstnance o podpoře studentů se specifickými potřebami Středisko Augustin STUDENT SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM KDO Lehce zrakově postižený/uživatel zraku Student, jehož zraková

Více

Informace. Invalidní důchod

Informace. Invalidní důchod Informace Invalidní důchod Invalidní důchod Žádost Žádost se podává na Okresní správu sociálního zabezpečení (OSSZ). V Brně na Městskou zprávu sociálního zabezpečení (MSSZ). Adresu na vaši správu sociálního

Více

MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ DOSPĚLÝCH S WILLIAMSOVÝM SYNDROMEM

MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ DOSPĚLÝCH S WILLIAMSOVÝM SYNDROMEM MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ DOSPĚLÝCH S WILLIAMSOVÝM SYNDROMEM SOCIÁLNÍ SFÉRY - Práce - Bydlení - Volný čas - Partnerské vztahy - Rodina PRACOVNÍ UPLATNĚNÍ Pracovní trh Sociální služby Možnosti mimo systém LEGISLATIVA

Více

Tichá linka. Tichá linka. Tichá linka. Tichá linka. I neslyšící si občas potřebuje zatelefonovat

Tichá linka. Tichá linka. Tichá linka. Tichá linka. I neslyšící si občas potřebuje zatelefonovat Tichá linka CENTRUM ONLIN PRO OSOBY SE SLUCH Tichá linka Tichá linka I neslyšící si občas potřebuje zatelefonovat CENTRUM ONLIN PRO OSOBY SE SLUCH Tichá linka CENTRUM ONLINE KOMUNIKACE PRO OSOBY SE SLUCHOVÝM

Více

PRAKTICKÉ POZNATKY Z KONTROLNÍ A METODICKÉ ČINNOSTI V OBLASTI PERSONALISTIKY

PRAKTICKÉ POZNATKY Z KONTROLNÍ A METODICKÉ ČINNOSTI V OBLASTI PERSONALISTIKY KRAJSKÝ ÚŘAD PARDUBICKÉHO KRAJE PRAKTICKÉ POZNATKY Z KONTROLNÍ A METODICKÉ ČINNOSTI V OBLASTI PERSONALISTIKY Marie Kučerová TÉMATA: Platy od 1. 11. 2014 Příplatek za vedení Odměny dle 224 ZP Minimální

Více

Směrnice podávání žádosti o uvolnění z předmětu tělesná výchova

Směrnice podávání žádosti o uvolnění z předmětu tělesná výchova GYMNÁZIUM TIŠNOV, příspěvková organizace Směrnice podávání žádosti o uvolnění z předmětu tělesná výchova Obsah: 1. Pravidla při podávání žádosti o uvolnění z předmětu tělesná výchova 2 2. Příloha č. 1

Více

Žádost o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě

Žádost o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě Registrační číslo Úřadu práce ČR: Příspěvek na zaměstnávání OZP na CHPM Pracoviště Úřadu práce ČR 1) : S 15 Žádost o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním

Více

I. ÚPLNÉ ZNĚNÍ VNITŘNÍ MZDOVÝ PŘEDPIS VYSOKÉ ŠKOLY TECHNICKÉ A EKONOMICKÉ V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

I. ÚPLNÉ ZNĚNÍ VNITŘNÍ MZDOVÝ PŘEDPIS VYSOKÉ ŠKOLY TECHNICKÉ A EKONOMICKÉ V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 29. července 2013

Více

Navrhované změny na pracovním trhu

Navrhované změny na pracovním trhu Navrhované změny na pracovním trhu v souvislosti s novelami zákona o zaměstnanosti a dalších zákonů RNDr. Petr Nečas ministr práce a sociálních věcí 6. března 2008 Motto navrhovaných změn: Ten, kdo pracuje,

Více

Vzdělávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel PTÁČNÍK Vládní výbor pro zdravotně postižené občany

Vzdělávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel PTÁČNÍK Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Vzdělávání osob se zdravotním postižením { JUDr. Pavel PTÁČNÍK Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Vládní výbor pro zdravotně postižené občany: - je koordinačním, iniciativním a poradním orgánem

Více

518/2004 Sb. VYHLÁKA

518/2004 Sb. VYHLÁKA 518/2004 Sb. VYHLÁKA ze dne 23. září 2004, kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Změna: 507/2005 Sb. Změna: 452/2008 Sb. Změna: 390/2011 Sb. Změna: 340/2014 Sb. Ministerstvo práce a

Více

Úřad práce v Pardubicích

Úřad práce v Pardubicích Úřad práce v Pardubicích Seminář v rámci mikroprojektu Europraca Sudety Pardubice, 17.12.2009 Koordinace sociálního zabezpečení migrujících osob v EU/EHP E formuláře Radka Vojtíšková Eures poradce Vnitřní

Více

Sociální pojištění OSVČ v roce 2013

Sociální pojištění OSVČ v roce 2013 Sociální pojištění OSVČ v roce 2013 Ing. Pavlína Novotná Placení pojistného na sociální zabezpečení upravuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

Více