GENERALI TOP TALENT 2007

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "GENERALI TOP TALENT 2007"

Transkript

1 Návrh koncepce penzijní reformy v ČR Jan Krejsa

2 ÚVOD... 3 NUTNOST REFORMY... 4 Demografický vývoj... 4 Dlouhodobá udržitelnost veřejných financí... 5 Mezinárodní závazky... 6 IDEÁLNÍ DŮCHODOVÝ SYSTÉM?... 7 Finanční udržitelnost a soběstačnost... 7 Záchytná síť... 8 Vztah mezi výší důchodu a výší příspěvku... 8 Diverzifikace rizik... 8 Jednoduchost a efektivnost... 9 Motivace k setrvání na pracovním trhu... 9 Neutralita DŮVODY K PŘECHODU KE KAPITÁLOVÉMU SYSTÉMU Neschopnost průběžně financovaných důchodových systémů vyrovnat se s nepříznivým demografickým vývojem Odlišná citlivost na rizika Efektivita kapitálového systému Nízká závislost důchodu na výši příspěvku Nestabilita průběžně financovaných důchodových systémů v rámci jednotného trhu NAVRHOVANÝ DŮCHODOVÝ SYSTÉM Druhy vyplácených důchodů invalidní a pozůstalostní Invalidní důchody Pozůstalostní důchody První pilíř rovný důchod Výše důchodu Výše pojistného Vyměřovací základ u OSVČ Doba pojištění, minimální a maximální Náhradní doby Druhý pilíř mzdová složka Povinné nebo dobrovolné přispívání Soukromé nebo státní fondy Podoba fondů Regulace administrativních nákladů Společné pojistné Třetí pilíř? Modifikace důchodů v závislosti na počtu dětí Stropy pojistného VÝSLEDNÉ PARAMETRY ZAVEDENÍ A NÁKLADY REFORMY ZÁVĚR Použitá literatura Jan Krejsa 2

3 ÚVOD Reforma penzijního systému v České republice patří mezi nejskloňovanější politická a ekonomická témata a představuje bezesporu jednu z nejdůležitějších společenských a ekonomických výzev s dopady na několik následujících generací. Velmi často jsou používány termíny jako stárnutí populace, udržitelnost a krize penzijního systému, reforma, politický konsensus nebo rostoucí deficit. Většina komentářů a analýz vztahujících se k důchodovému systému se shoduje na skutečnosti, že český důchodový systém je ohrožen nepříznivým demografickým vývojem, s nímž se současný důchodový nebude bez zásadní reformy schopen vyrovnat. Cílem této práce je navrhnout přijatelnou reformu penzijního systému v České republice v návaznosti na zadání studentské soutěže Generali Top Talent. Podoba takového systému by měla vycházet především z těchto zásad: zajistit finanční udržitelnost penzijního systému, penzijní systém zjednodušit a zefektivnit, zvýšit závislost důchodu na výši příspěvku a snížit rizika systému. Při zpracování práce byla použita zejména metoda komparativní, systémová a kauzální analýza a finanční modelování. Jan Krejsa 3

4 NUTNOST REFORMY Na úvod se pokusím stručně načrtnout nejdůležitější důvody, které prokazující nutnost reformy důchodového systému. Nejdůležitějším z nich je nepříznivý demografický vývoj, který je příčinou dlouhodobé finanční neudržitelnosti důchodového systému. Podpůrným důvodem pro reformu nebo přinejmenším korekci důchodového systému je legislativa Evropské unie v současnosti připomenutá nedostatečnou implementací směrnice o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění. Demografický vývoj S ohledem na udržitelnost penzijního systému je demografický vývoj České republiky označován za mimořádně nepříznivý. Problémy spojené s demografickým vývojem spočívající zejména v prudkém poklesu porodnosti a naopak prodlužování očekávané délky dožití. Zatímco v roce 1975 se pohybovala porodnost okolo 1,9 a k této hodnotě se přibližovala i v roce 1991, v devadesátých letech došlo k pozoruhodnému poklesu; v roce 1996 činila porodnost 1,2 a v roce 2000 dosáhla pouhých 1,14, což je výrazně pod mírou považovanou nutnou k prosté reprodukci ve výši 2,1. 1 Očekávaná délka dožití se od roku 1970 do počátku devadesátých let pohyboval okolo 70 let, ale do současnosti vzrostla o více než 5 let a předpokládá se její další nárůst. 2 Důsledky nízké míry porodnosti a rostoucí očekávané délky dožití zobrazují následující grafy struktury populace podle věkových skupin: 60 Struktura populace podle věkových skupin Sruktura populace podle věkových skupin v roce ,9 18,7 % ,7 38, Pramen: B.Burcin a T.Kučera: Prognóza populačního vývoje České republiky na období Z uvedených grafů je zřejmý výrazný nárůst podílu věkové skupin nad 65 let a pokles podílu věkové skupiny let. V roce 2050 tento vývoj znamená, že v pracovní věku (skupina a 55 64) let) bude pouze polovina populace, což může produkovat značný tlak na finanční udržitelnost důchodového a celého sociálního systému. 4 Promítneme-li aktuální demografický vývoj do skutečného počtu nových důchodců a celkového počtu důchodců je i z velmi krátké časové osy patrný nárůst osob pobírající starobní penze. 1 OECD: Ageing and Employment Policies, Czech Republic, str OECD: Ageing and Employment Policies, Czech Republic, str Obdobné údaje v prognóze ČSÚ, viz doprovodný materiál výkonného týmu Demografie 4 Grafy zahrnují i prognózovanou migraci, kterou jsem vzhledem k přibližně konstantnímu vývoji v textu opomenul. Jan Krejsa 4

5 Počet nových důchodců Celkový počet důchodců Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem Pramen: Důchodové statistiky ČSSZ, vlastní výpočty Trend se bude v následujících letech ještě prohlubovat, protože důchodového věku budou dosahovat silné poválečné ročníky. Dlouhodobá udržitelnost veřejných financí Udržitelnost veřejných financí v současnosti úzce souvisí s demografickým vývojem, neboť zejména ve státním rozpočtu se zvyšuje podíl mandatorních výdajů, mezi nimiž dominují výdaje na důchodové zabezpečení. Stávající důchodový systém nemá nástroje, jimiž by se dokázal vyrovnat s nepříznivým demografickým vývojem naznačeným výše. Uvedená fiskální neudržitelnost je patrná zejména z analýzy dosahovaného deficitu v prognózovaném období. 5 Podle výpočtů by měl důchodový systém do roku 2023 vykazovat mírné přebytky, nicméně v dlouhodobém horizontu by nereformovaný důchodový systém vytvářel deficit na úrovni 4-5% HDP ročně, což představuje kumulovaný dluh cca 110% HDP v roce Saldo důchodového systému Kumulované saldo důchodového systému % -2-3 % Pramen: Popis základní varianty Porovnáme-li uvedené údaje s maastrichtskými kritérii, je zřejmé, že Česká republika by v důsledku rostoucího salda měla značné problémy s dodržením přinejmenším dvou kritérií, podle nichž schodek veřejných rozpočtů nesmí v běžném roce přesáhnout 3 % HDP a veřejný dluh nesmí přesáhnout 60 % HDP. 5 Výkonný tým: Popis základní varianty, 6 Předpokladem těchto výsledků je stabilní úroková míra a minimální zákonná valorizace důchodů. V případě dosažení uvedeného salda lze předpokládat, že úrokové sazby by se zvyšovaly s nárůstem rizikové prémie a klesajícího ratingu České republiky. Rovněž předpoklad minimální zákonné valorizace není příliš silný, neboť na základě politickým rozhodnutí docházelo v posledních letech ke zvyšování nad minimální úroveň. Jan Krejsa 5

6 Mezinárodní závazky Bylo již uvedeno, že nepřijetí penzijní reformy zpochybňuje schopnost České republiky splnit maastrichtská kritéria, nicméně absence reformy může být považována za právní problém rovněž s ohledem na nedostatečnou transformaci Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES ze dne 3. června 2003, o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi. Právní předpisy členských států měly být upraveny do souladu s touto směrnicí do 23. září Uvedená směrnice vychází z pojetí jednotného vnitřního trhu ES v oblasti finančních služeb a jejím cílem je umožnit přeshraniční přístup k penzijnímu připojištění všem občanům členských zemí a současně zaručit zásady obezřetného dohledu nad těmito institucemi ve všech zemích EU. 7 Nedostatečná implementace směrnice vede k absenci právního rámce upravujícího instituce penzijního pojištění běžně existující v členských státech EU a možnosti zaručované směrnicí, aby podniky na území České republiky přispívaly do penzijních institucí v jiných členských státech a aby penzijní instituce na území České republiky poskytovaly penzijní pojištění pro podniky v jiných členských státech Při zachování stavu chybějící implementace hrozí České republice přinejmenším tři okruhy žalob; žaloba na porušení Smlouvy, v řízení o předběžné otázce a na náhradu škody. 8 Byť se otázka včasné a řádné implementace jedné směrnice může zdát jako podružná vhledem k předchozím důvodům, neměla by být evropská legislativa pouštěna ze zřetele, neboť v budoucnu lze očekávat další iniciativu na poli důchodových systémů. 9 7 Tomášek M.: Penzijní reforma má podle EU i právní rozměr, 8 Blíže viz. Tomášek M.: Penzijní reforma má podle EU i právní rozměr, 9 Viz kapitola Nestabilita průběžně financovaných důchodových systému v rámci jednotného trhu Jan Krejsa 6

7 IDEÁLNÍ DŮCHODOVÝ SYSTÉM? Tuto kapitolu si dovolím uvést poněkud netradičně citátem: Ideální důchodový systém a ideální reforma neexistuje. Tuto větu v různých variacích nalezneme v závěrečné zprávě tzv. Bezděkovy komise přinejmenším devětkrát. 10 Znamená uvedené vyjádření, že je irelevantní, jakým způsobem bude provedena reforma důchodového systému, jaké parametry a jakým způsobem budou upraveny, nebo snad že je marné pokoušet se o jakoukoli reformu důchodového systému. Zcela jistě ne. Výkonný tým uvedenou formulací reagoval na skutečnost, že výhody každého důchodového systému jsou doprovázeny určitými nevýhodami, 11 že životní cíle, zájmy a postoje všech lidí jsou natolik odlišné, že je nelze dokonale sladit. 12 I přes uvedené tvrzení a závěry se pokusím formulovat rysy, které by měl ideální důchodový systém splňovat. Obecné zásady by měly být přijatelné pro většinu populace, přestože ani případná shoda nad obecnými rysy ideálního důchodového systému nezaručuje, že si různí lidé budou představovat splnění těchto rysů stejným způsobem. 13 Formulace těchto zásad má proto význam především jako určitý korektiv a kontrola, zda se je podařilo naplnit navrhovaným systémem. 14 Finanční udržitelnost a soběstačnost Samozřejmým předpokladem dlouhodobého fungování důchodového systému je jeho finanční udržitelnost. Pro splnění tohoto předpokladu by měl být důchodový systém zvolen v takové formě, aby nároky z důchodového systému neohrožovaly finanční stabilitu veřejných financí. Finanční udržitelnost důchodového systému je ale nedostatečným požadavkem. Důchodový systém by měl být především soběstačný, tzn. že důchodový systém by neměl být dotován finančními prostředky z jiného systému; veškeré výdaje důchodového systému by měly pokrývat příjmy, které se vyberou v rámci důchodového systému. Dotace do systému jsou přípustné pouze v situaci, kdy dochází k reformě systému, která může přinášet zvýšené transformační náklady. Výsledná podoba by měla být plánována takovým způsobem, aby byla schopná se vyrovnat demografickými, kapitálovými a dalšími riziky. Soběstačností důchodového systému je míněna rovněž schopnost důchodového systému poskytnout takovou výši starobního zabezpečení, která zajistí slušnou životní úroveň; důchodový systém je v tomto pojetí soběstačný, pokud v převážné míře nenutí poplatníky spořit na důchod další formou mimo rámec důchodového systému. Vedle pozitivního vymezení soběstačnosti důchodového systému je vhodné postulovat i negativní vymezení cílem důchodového systému by nemělo být řešení problémů ostatních sociálních a ekonomických systémů. Vliv důchodového systému na další sociální a ekonomické problémy může být zohledněn, ale důchodový systém jím nemůže být zatěžován. 15 Tento postulát souvisí rovněž s níže uvedenou zásadou jednoduchosti. 10 Závěrečná zpráva, str. 3, 9, 12, 40, 50, 64, 65, Závěrečná zpráva, str Závěrečná zpráva, str S určitou nadsázkou lze v této souvislosti předpokládat, že tři osoby, které by navrhovaly ideální důchodový systém na základě rysů, na nichž se shodly, by posléze prezentovaly čtyři odlišné varianty důchodového systému. 14 Obdobná kritéria pro posouzení důchodového systému viz. Hemmigs P., Whitehouse E.: ASSESING THE 2005 CZECH PROPOSAL FOR PENSION REFORM, 2006, str Viz. Špidla V.: Budoucnost odpovědné sociální politiky, Program 21, 4/2002, s. 2: Úkolem důchodového systému je zajistit důchodové zabezpečení ve stáří a v uznaných situacích, což je případ invalidity. Nic jiného. nebo Havlíčková K: Jan Krejsa 7

8 Záchytná síť Důchodový systém by měl všem osobám zjišťovat alespoň minimální životní standart, který by umožňoval uspokojování základních potřeb. Všechny osoby bez ohledu na výši příspěvků by měly mít minimální standart zajištěný záchytnou sítí tak, aby dávky poskytované z důchodového systému neklesaly pod hranici chudoby. Záchytná sít zaručuje, že starobní zajištění některých důchodců nemusí být financováno jinými systémy sociální zabezpečení a v tomto ohledu má být důchodový systém komplexní, tj. řešit starobní zajištění pro všechny zúčastněné osoby s různým sociálním postavením a nepřesouvat problémy spojené s důchodovým zabezpečením na jiné sociální systémy. Protože jde skutečně pouze o záchytnou síť, jejímž cílem je výhradně přerozdělení příspěvků 16 ve prospěch důchodců s nízkými příjmy a ochrana před hmotnou nouzí, může být minimální výše důchodu stanovena na poměrně nízké úrovni tak, aby skutečně vyplácený důchod společně s dalšími složkami důchodového systému přesahoval hranice chudoby. Vztah mezi výší důchodu a výší příspěvku Pokud důchodový systém poskytuje všem osobám minimální životní standart prostřednictvím záchytné sítě, musí být určen způsob jak stanovit skutečnou výši důchodů. V drtivé většině 17 případů je výše důchodu různými způsoby odvozována od výše příjmů v předdůchodovém věku. Je pochopitelné, že zejména v tomto ohledu se budou představy různých sociálních skupin o míře závislosti důchodu na výši příjmu diametrálně odlišovat. Uvedená otázka je v teorii řešena různými koncepcemi spravedlivého zdanění a přerozdělení. 18 V tomto ohledu si dovolím ponechat otázku míry závislosti otevřenou a bližší názor bude prezentován v samostatné kapitole. Nicméně už v tuto chvíli lze uzavřít, že výši důchodu by měla nějakým způsobem záviset na výši předdůchodového příjmu, z něhož se odvozuje výše příspěvku do systému. Diverzifikace rizik Důchodový systém a pozice účastníků tohoto systému je charakteristická dlouhodobostí. Je zřejmé, že fungování důchodového systému je ohroženo různými riziky, příkladmo lze uvést riziko demografické, investiční nebo politické. Absence diverzifikace rizika zvyšuje zranitelnost důchodového systému, která může ohrožovat finanční stabilitu systému nebo sociální situaci důchodců. Diverzifikace rizik naopak zvyšuje stabilitu důchodového systému, které je dosaženo na úkor výnosu důchodového systému. 19 V tomto ohledu je vhodné porovnat očekávání spojená s důchodovým systém s klasickým investičním trojúhelníkem tvořeným výnosností, rizikem a likviditou. Vzhledem k dlouhodobosti Penzijní reforma formou komplementární konverze, část Parametrické změny, II/ 2002: Úkolem důchodového systému není řešit celospolečenské problémy jako nezaměstnanost, nutnost péče o bezmocné osoby, ekonomický růst apod. To je záležitost jiných systémů sociálního, politiky zaměstnanosti. Tyto vmetky je třeba z důchodového systému odstranit. 16 Záchytná síť je výrazem redistribučního principu. 17 Výjimkou je tzv. rovný důchod ( flat rate ), který je stanoven na nízké úrovni a výrazně akcentuje nedistribuční princip. Na druhou stranu však předpokládá individuální vytváření finančních zdrojů na důchodový věk, takže i takovém případě existuje vztah mezi důchody a příspěvky, byť není regulován důchodovým systémem. 18 Různé pojetí daňové spravedlnosti viz. Kubátová K.: Daňová teorie a politika, str. 101 a násl. 19 Závěrečná zpráva, str. 9. Jan Krejsa 8

9 systému a poměrně striktnímu rozdělení na fáze, kdy se do systému přispívá a kdy se z něho čerpá, je přijatelná nízká likvidita investovaných prostředků. Málokdo by rovněž od důchodového systému očekával výrazné zhodnocení investovaných prostředků. Účastníci důchodového systému výměnou za nízkou likviditu a nízký výnos výrazně akcentují nízké riziko. K minimalizaci výše uvedených rizik je nezbytné si uvědomit, že průběžně a kapitálově financovanými systémy, stejně jako s dávkově a příspěvkově definovanými systémy jsou spojena odlišná rizika a výše těchto rizik. Z toho důvodu lze předpokládat, že minimalizaci rizik by přispěla kombinace odlišných systémů. 20 Jednoduchost a efektivnost Jednoduchost a efektivnost jsou úzce propojené požadavky. S fungováním jednoduchého systému budou pravděpodobně spojeny nižší náklady, a to přímé i nepřímé. Jednoduchost však navíc umožňuje účastníkům systému snáze se dlouhodobě rozhodovat a dosahovat očekávaných cílů. Požadavek efektivnosti systému chápaný jako minimalizace nákladů důchodového systému pravděpodobně nevyvolává vážnější kontroverze. Nicméně naplnění tohoto požadavku může určovat výslednou podobu důchodového systému, neboť průběžně financovaný systém je zpravidla spojen s nižšími náklady než kapitálově financované systémy. Snaha o zvyšování efektivnosti systému prostřednictvím snižování nákladů proto může vést k úvahám o regulaci nákladů subjektů podílejících na se na fungování důchodového systému. Pojem efektivnosti se však neomezuje jen na minimalizaci nákladů, efektivitu jednotlivých systémů lze poměřovat výší příspěvků, které musí poplatník zaplatit, aby dosáhl určité výše důchodu. Efektivnost důchodového systému však může být posuzována i z odlišného pohledu. Přestože jsem výše uvedl, že cílem důchodového systému by nemělo být řešení dalších společenských, nepenzijních cílů, lze za efektivní považovat takový systém, který k řešení těchto cílů přispívá. 21 Motivace k setrvání na pracovním trhu Motivace osob k setrvání na pracovním trhu a odložení pobírání důchodů má několik vzájemně provázaných důvodů. Prvním z nich je zachování finanční udržitelnosti důchodového systému. Důchodový systém, který by motivoval k předčasným odchodům do důchodu, by ohrožoval svou finanční stabilitu, a to zejména v případě průběžně financovaných dávkově definovaných systémů. Naopak vhodně nastavená motivace k pozdějším odchodům do důchodu může zvýšit finanční stabilitu důchodového systému. Nicméně v tomto ohledu je nutné si uvědomit, že hlavní motivací pro pozdější odchod do důchodu bude zvýšení důchodu, resp. obecně finančního přínosu spojeného s pozdějším odchodem do důchodu, který musí vynahradit kratší dobu pobírání důchodu, a proto nelze očekávat zásadní vliv na výdaje důchodového systému. 22 Pozdější odchod do důchodu bude mít ale zásadní vliv na trh práce. Podle prognózy demografického vývoje bude spolu s nárůstem osob v důchodovém věku klesat počet osob v pracovním věku, a proto je velmi důležitý způsob, jakým důchodový systém motivuje k setrvání na pracovním trhu. Dostatečný počet zaměstnanců je nezbytný pro udržení hospodářské výkonnosti a ekonomického 20 V zásadě jde o obecný předpoklad diverzifikace investičního rizika, které je závislé na počtu investičních nástrojů a jejich vzájemné korelaci. 21 Např. je prokázáno, že kapitálově financovaný systém přispívá k tvorbě úspor v ekonomice a k rozvoji kapitálových trhů. 22 Naopak nevhodně nastavený systém, který umožňuje předčasné odchody do důchodu, může v průběžném systému zásadně zvýšit výdaje důchodového systému. Jan Krejsa 9

10 růstu České republiky, a proto je motivace k setrvání na trhu práce v tomto ohledu důležitější než zajištění finanční udržitelnosti. 23 Doporučení, jakým způsobem motivovat osoby k setrvání na trhu práce, přesahují téma této práce, a proto odkazuji na publikaci OECD, kde jsou podrobně zpracovány. 24 Neutralita Neutralitou důchodového systému je míněno stejné zacházení s osobami, které se nacházejí v obdobné situaci. Z důchodového systémy by měly být odstraněny prvky, které zvýhodňují určitou sociální skupinu, přestože k tomu není závažný ekonomický nebo společenský důvod. Podmínkou pro dodržení zásady neutrality je, že bude existovat shoda na vymezení odlišných sociálních skupin a důvodů, které ospravedlňují odlišné zacházení s nimi. Zásada neutrality tedy nepopírá nutnost odlišného zacházení, neboli určité formy diskriminace, ale vyžaduje, aby bylo odlišné zacházení ospravedlněno závažnými důvody; v tomto ohledu zásada neutrality nezpochybňuje princip solidarity ani uplatňování redistribuce a vytvoření záchytné sociální sítě. Přesto má zásada neutrality neopomenutelný význam při přípravě reformy důchodového systému, neboť v důchodovém systému existují prvky odlišného zacházení bez přijatelného ospravedlnění. Příkladem může být např. poskytování vdovských a vdoveckých důchodů. Skutečnost, že některá osoba žila v manželském svazku, není dostatečným důvodem pro to, aby obdržela pozůstalostní důchod, na který nemají nárok osoby, které spolu žily společně bez uzavření manželství. Zásada neutrality má ovšem i další, pozitivní rovinu, která je v určitém ohledu obecnější formou postulované závislosti důchodu na výši příjmu. Neutrální důchodový systém by kromě odstranění diskriminací měl pozitivní formou zohledňovat příspěvky do systému, přičemž příspěvky nemusí být bezprostředně vymezeny pouze finančně Dokladem může být studie nizozemské společnosti SEO, podle níž by mělo v roce 2050 chybět Česku na 1,5 milionu pracovníků, viz. Studie: ČR bude trpět největším nedostatkem pracovníků v EU, 24 OECD: Ageing and Employment Policies, Czech Republic, str. 14 a násl. 25 Viz. kapitola Modifikace důchodu v závislosti na počtu dětí Jan Krejsa 10

11 DŮVODY K PŘECHODU KE KAPITÁLOVÉMU SYSTÉMU Vzhledem k výše uvedeným parametrům, které požadujeme u ideálního důchodového systému, se zdá nejvhodnější zkombinovat průběžně financovaný důchodový systémem s kapitálově financovým důchodovým systémem. Tato kapitola by proto měla shrnout důvody, která podporují zavedení kapitálového pilíře. Neschopnost průběžně financovaných důchodových systémů vyrovnat se s nepříznivým demografickým vývojem Základní rozdílem mezi průběžně a kapitálově financovaným důchodovým systémem je odlišná veličina, na jejímž vývoji jsou závislé výnosy důchodového systému. Zatímco v průběžně financovaném systému jsou výnosy závislé především na demografickém vývoji, ve fondovém systému závisí především na růstu finančních trhů. Základní parametry, které ovlivňují podobu a udržitelnost průběžně financovaného důchodového systému jsou: - okruh pojištěných osob, - pojistná částka odváděná do systému, - povinná doba pojištění (a náhradní a vyloučené doby), - věk odchodu do důchodu (motivace k předčasným a pozdějším odchodům do důchodu), - typy důchodů (starobní, invalidní, pozůstalostní), - výše důchodů. Průběžně financovaný důchodový systém může reagovat na nepříznivý demografický vývoj úpravou uvedených parametrů, např. snížením vyplácených důchodů, prodloužením povinné doby pojištění, zvýšením věku odchodu do důchodu apod., ale všechny tyto parametrické změny mají své reálné limity. Věk odchodu do důchodu a povinná doba pojištění je limitována přinejmenším zdravotním stavem starších osob a délkou života. Zvyšování pojistného může vést k efektu Lafferovi křivky a snižování důchodů ohrožuje sociální standart současných a budoucích důchodců. Rozhodující veličinou, která určuje výnosy a potažmo udržitelnost průběžně financovaného důchodového systému, je proto demografický vývoj, tj. zejména poměr počtu osob přispívajících do systému a počtu důchodců. Nejdůležitějšími parametry, které určují výnosy fondově financovaných důchodových systémů, jsou: - výnosy dosahované na kapitálových trzích, - míra a způsob regulace kapitálových trhů, - výše administrativních nákladů. Z uvedeného přehledu je zřejmé, že udržitelnost průběžně financovaného důchodového systému silně závisí na demografickém vývoji, a proto je účelné zvýšit význam fondového financování zejména v situaci České republiky, která je charakteristická mimořádně nepříznivým demografickým vývojem Ani fondový systém však není ušetřen nepříznivého demografického vývoje; prodlužování délky dožití vede ke snižování nově vyplácených důchodů. Jan Krejsa 11

12 Odlišná citlivost na rizika Bylo prokázáno, že průběžně a fondově financované důchodové systémy jsou v odlišné míře citlivé na rizika spojená s finanční udržitelností důchodových systémů. Zatímco průběžný systém je citlivý zejména na demografická rizika, jak bylo ukázáno výše, fondový systém je citlivý na vývoj kapitálových trhů. Riziko kolísání hodnoty investičních nástrojů je krátkodobě poměrně vysoké, což může být problematické v krátké době před výplatou důchodu, a to zejména v případě, pokud by byla vyplácena naspořená částka najednou. Toto riziko je nižší, pokud je naspořená částka vyplácena postupně, neboť tímto způsobem se prodlužuje časový horizont. Stabilita průběžného systému může být kromě demografické krize narušena v případech významných ekonomických krizí, kdy dochází k výraznému poklesu zaměstnanosti. Další odlišností mezi průběžným a fondových systémem je možnost diverzifikovat rizika mezinárodně, o které lze uvažovat ve fondovém systém prostřednictvím investic do mezinárodních aktiv. Odlišnou míru citlivosti můžeme pozorovat i u rizika, které lze označit jako politické. Průběžně financovaný systém je snáze ovlivnitelný rozhodováním politiků, což je patrné i v České republice při rozhodování o valorizaci důchodů. Fondový systém a prostředky v něm uložené, které jsou spravovány soukromými společnostmi, je politicky motivovanému rozhodování vystaven daleko méně. V širším měřítku lze proto hovořit rovněž o diverzifikaci mezi soukromý a veřejný sektor. Za využití analogie a určité modifikace lze diverzifikaci rizika důchodového systému prostřednictvím využití dvou nezávislých systémů odůvodnit rovněž teorií minimalizace nadměrného daňového břemene. Pokud při stanovení důchodu v závislosti na příspěvcích v rámci jednoho systému dochází k nespravedlivě pociťované redistribuci prostředků, která produkuje distorzi, je pravděpodobné, že využití dalšího, odlišně formulovaného systému může riziko distorze snížit, neboť jedna velká deformace má významnější důsledky než několik malých. 27 Pro ilustraci odlišného fungování průběžně a fondově financovaných důchodových systémů lze využít simulace citlivosti průběžně a fondově financovaného důchodové systému na konvergenci v úrovni produktivity práce, která se odráží v dynamice průměrné mzdy, která byla provedena expertním týmem. 28 Efektivita kapitálového systému Využití investičních nástrojů během spoření výrazně zvyšuje efektivitu kapitálového financování penzí oproti průběžným systémům, která se projevuje zvýšením náhradového poměru, resp. snížením výše příspěvků, které musí poplatník zaplatit, aby dosáhl určité výše důchodu. Srovnání dávkově definovaného průběžného systému, NDC modelu a kapitálového systému zobrazují následující grafy převzaté od Lukáška a Havlíčkové. Z uvedených grafů je patrné, že nejefektivnějším je kapitálový systém a proto je žádoucí zvýšit jeho význam v důchodovém systému Kubátová K.: Daňová teorie a politika, str Viz. Výkonný tým: Simulace citlivosti průběžného a fondového systému na konvergenci v úrovni produktivity práce 29 Parametry viz. Lukášek J., Havlíčková K.: Jaká bude cena důchodu, Jan Krejsa 12

13 Zdroj: Lukášek J., Havlíčková K.: Jaká bude cena důchodu Nízká závislost důchodu na výši příspěvku Důchodový systém v České republice je charakterizován poměrně silnou progresí a výraznou redistribucí, která se projevuje v nízké závislosti výše poskytovaných důchodů na příjmu, který osoby dosahovaly před odchodem do důchodu. Uvedená skutečnost je zejména patrná při mezinárodním srovnání, které v několika zprávách zpracovala OECD a Světová banka. Jako příklad výrazné progrese a redistribuce může sloužit např. ukazatel hrubého náhradového poměru (Gross Replacement Rate), který porovnává výši hrubého důchodu k hrubému příjmu dosahovaného v předdůchodovém věku. 30 Níže uvedené grafy rozdělují evropské země do skupiny podle výše závislosti mzdy na poskytovaném důchodu, samostatně je společně s Českou republikou uvedena skupina srovnatelných zemí ze střední a východní Evropy. 30 Obdobný ukazatel představuje tzv. čistý náhradový poměr (Net Replacement Level), porovnávající čisté příjmy dosahované v předdůchodovém věku a čistý důchod. Další relevantní ukazatele jsou např. relativní penzijní úroveň (Relative Pension Level) porovnávající výši příjmu dosahovaného v předdůchodovém věku a výši důchodu poměřovanou průměrným příjmem v ekonomice, nebo důchodové bohatství (Pension Wealth) rovnající se současné hodnotě penze k průměrnému výdělku v ekonomice. Pokud se v této práci používá náhradového poměru je míněn hrubý náhradový poměr. Jan Krejsa 13

14 90 Hrubý náhradový poměr Nízká závislost 90 Hrubý náhradový poměr Střední závislost ,5 0,75 1,0 1,5 2,0 2, ,5 0,75 1,0 1,5 2,0 2,5 Belgie Dánsko Irsko Velká Británie Švýcarsko Francie Německo Island Norsko Rakousko Hrubý náhradový poměr Vysoká závislost Hrubý náhradový poměr Střední a východní Evropa ,5 0,75 1,0 1,5 2,0 2,5 Finsko Řecko Itálie Lucembursko Nizozemí Portugalsko Španělsko Švédsko 0 0,5 0,75 1,0 1,5 2,0 2,5 Bulharsko Česká republika Estonsko Maďarsko Lotyšsko Litva Polsko Slovensko Pramen: Pension Panorama, World Bank and OECD V prvních třech grafech jsou uvedeny vyspělé evropské země řazené podle stupně závislosti, přičemž z uvedených grafů je zřejmé, že - v první skupině dosahuje hrubý náhradový poměr u trojnásobné mzdy okolo 20%, - v druhé skupině dosahuje hrubý náhradový poměr u trojnásobné mzdy přibližně 30-50%, - v třetí skupině dosahuje hrubý náhradový poměr u trojnásobné mzdy 60 90%. Průměr hrubého náhradového poměru výše uvedených vyspělých zemí včetně dalších mimoevropských zemí 31 dosáhl 74,6 % u poloviny průměrného příjmu a 42,1 % u příjmu trojnásobně vysokého oproti průměru. Česká republika, která u trojnásobku průměrného příjmu dosahuje 21,7% hrubého náhradového poměru, se evidentně řadí mezi země s nízkou závislostí mezi výší důchodu a výší předdůchodového 31 K první skupině s nízkou závislostí výše důchodu na výši příjmu patří Kanada a Nový Zéland, k druhé skupině Japonko, Korea a USA. Jan Krejsa 14

15 příjmu, což je patrné zejména ve skupině srovnatelných středo- a východoevropských zemí, jejichž úroveň důchodů je středně až vysoce závislá na předdůchodovém příjmu a průměr dosáhl 63,7% u poloviny průměrného příjmu a 46,5% u příjmu trojnásobně vysokého oproti průměru. 32 Jak bylo uvedeno již výše, nízká závislost výše důchodu charakterizuje výrazně progresivní a redistributivní důchodový systém. Vysoká míra redistribuce a progresivity přitom demotivuje skupinu obyvatel s vyššími příjmy, kteří tak nemohou očekávat výši důchodu adekvátní výši příspěvků. Subjektivně posuzovaná spravedlnost 33 poměru důchodu k výši příjmu dostává ekonomické konotace ve světle Lafferovi křivky; nízká závislost mezi výší důchodů a výši odvodů do systému může tyto osoby motivovat k nahrazování práce volným časem nebo vyhledávání daňových úniků. Z tohoto důvodu by se měla reforma penzijního systému zaměřit na snížení míry progresivity a redistribuce. Nestabilita průběžně financovaných důchodových systémů v rámci jednotného trhu Dalším důvodem, který by měl přispět k rozhodnutí zvýšit význam kapitálově financovaného pilíře, je zabudovaná nestabilita průběžně financovaných důchodových systémů plynoucí z dichotomie jednotného vnitřního trhu EU a nejednotného systému důchodových systémů, kterou prokázal Schneider na základě jednoduchého dynamického modelu s překrývajícími se generacemi (OLG model). 34 Závěry Schneidera lze sestupně shrnout v závislosti na modifikacích předpokladů OLG modelu. Za předpokladu dokonalé mobility je efektivní alokace pracovní síly narušena existencí průběžně financovaných důchodových systémů, pokud nedojde k absolutnímu sjednocení důchodových systému v rámci jednotného trhu. V případě nedokonalé mobility je efektivní alokace narušena, pokud obyvatelé správně posuzují neefektivnost důchodových systémů v jednotlivých zemích. Pouze v případě, kdy je mobilita pracovní síly výrazněji omezena a obyvatelé nemají představu o demografickém vývoji a perspektivách důchodových systému, je možné, že odlišné důchodové systémy mohou koexistovat v rámci jednotného trhu bez narušení efektivnosti alokace pracovní síly. Podmínkou efektivní koexistence je však vysoké tempo růstu populace v jednotlivých zemích a velmi omezený počet obyvatel ochotných odejít ze země. 35 Schneider uzavírá, že vysoká úroveň důchodových dávek a výrazné odlišnosti v průběžně financovaných důchodových systémech jednotlivých zemí zvyšuje ztrátu efektivnosti způsobené přemísťováním pracovní síly. A protože je v současnosti zřejmá nemožnost naprosté unifikace průběžně financovaných důchodových systému a splnění dalších předpokladů, může být jediným východiskem omezení průběžně financovaných důchodových systémů a zvýšení významu kapitálově financovaných důchodových systémů. 32 Obdobné výsledky viz. Pension Panorama, World Bank and OECD, str Různé pojetí daňové spravedlnosti viz. Kubátová K.: Daňová teorie a politika, str. 101 a násl. 34 Schneider O.: Důchodové systémy v Evropě a rozšíření Evropské unie 35 Schneider O.: Důchodové systémy v Evropě a rozšíření Evropské unie Jan Krejsa 15

16 NAVRHOVANÝ DŮCHODOVÝ SYSTÉM Druhy vyplácených důchodů invalidní a pozůstalostní Při konstrukci důchodového systému je nezbytné se hned na počátku rozhodnout, které druhy důchodů mají být vypláceny, jakým způsobem a z které pilíře důchodového systému. V současnosti jsou vypláceny starobní, invalidní a pozůstalostní důchody. Starobní zaopatření je primárním účelem důchodového systému, a proto jeho role není zpochybňována. Vedle starobního zabezpečení však musí být věnována pozornost rovněž invalidním a pozůstalostním důchodům, které v současnosti tvoří přibližně 28 % vyplácených dávek, přičemž invalidní důchody představují cca 70 % nestarobních důchodů. Invalidní důchody V případě invalidních důchodů se nabízí možnost odstranit zabezpečení invalidních osob z důchodového systému a financovat je jiným sociálním nebo zdravotním systémem. Invalidní důchody však podle mého názoru mají místo v českém důchodovém systém zejména z těchto důvodů: - invalidita je trvalou nebo přinejmenším dlouhodobou pracovní neschopností, - přesunutí do jiného sociální systému by si pouze vyžádalo přesunutí finančních prostředků na jejich úhradu, - počet invalidních osob zpravidla roste s věkem, - financování invalidity je tradiční součástí českého důchodového systému. Vzhledem k těmto skutečnostem se domnívám, že invalidní důchody by měly zůstat součástí důchodového systému, přestože potřeba úhrady invalidních důchodů je vyvolána primárně zdravotním stavem invalidních osob a nikoli stářím. Otázkou však zůstává, jakým způsobem by měly být invalidní důchody financovány. Základní úroveň financování invalidních důchodů, které jsou vyvolány zdravotním stavem, musí být zajišťována v rámci státního, průběžného systému, neboť invalidé zpravidla nemají možnost naspořit dostatek prostředků do druhého pilíře. Ovšem jakým způsobem určit výši invalidních důchodů, pokud je účelem státního systému vytvářet záchytnou sociální síť ve formě rovného důchodu, která se samo o sobě nachází pod hranicí chudoby? Za nejvhodnější řešení považuji odvádět část pojistného náležejícího do průběžného systému do pojistných produktů zdravotního pojištění, které by kryly riziko invalidity. V takovém případě by se invalidní důchod skládal z rovného důchodu a pojistného plnění, jehož výše by byla závislá na výši placeného pojistného. Díky pojištění by byl do systému vtažen další subjekt, který by snižoval riziko prostřednictvím diverzifikace, a pravděpodobně by i snížil finanční náročnost celého systému. Dalším důvodem, proč by měla být mzdová složka hrazena z komerčního pojištění, je adaptace lidí na reformu důchodového systému. Pokud by se zvyšovala hranice odchodu do důchodu a invalidní důchod by byl výhodnější než starobní důchod po povinné délce spoření, je pravděpodobné, že zejména nízko příjmové skupiny obyvatel by měly tendenci předčasně odcházet do invalidních důchodů. Tento morální hazard by byl potlačen, pokud by důchod z průběžného systému byl v obou situacích totožný, mzdová složka by rovněž v obou případech byla závislá na výši příspěvků a zejména by existoval subjekt, který by byl schopen kontrolovat a regulovat odchod do důchodu. Tímto subjektem by mohly být zdravotní pojišťovny, které mají finanční zájem, aby lidé neodcházeli Jan Krejsa 16

17 do invalidních důchodu, a vzhledem k podrobné znalosti zdravotního stavu pojištěnců disponují účinnými nástroji kontroly. Pozůstalostní důchody Zcela odlišný postoj zastávám k financování pozůstalostních důchodů, s nimiž je podle mého názoru spojeno několik problémů. Za prvé považuji vdovské a vdovecké důchody v současné podobě za relikt minulosti, kdy bylo obvyklé, že ženu živil muž. 36 Vyplácení vdovských a vdoveckých důchodů je nespravedlivé vůči partnerům, kteří společně žijí nesezdaní, případně vůči osobám, které jsou rozvedené. 37 Za druhé jde o popření individuální odpovědnosti za své starobní zaopatření. Argumentem pro zachování těchto důchodů je naopak skutečnost, že se osoba po ztrátě partnera může ocitnout v obtížné situaci, zejména z důvodu jednorázových nákladů a úhrady fixních životních nákladů. V takovém případě je však sporné, zda vdovské a vdovecké důchody nenahrazují systémy sociální péče nebo podpory. 38 Dalším důvodem pro zachování pozůstalostních důvodů může být argument, že zůstavitel přispíval do systému, aniž by z něho čerpal. Přijmeme-li poslední uvedený argument jako východisko naší úvahy, považuji za spravedlivé a logické, aby pozůstalostní důchody byly přesunuty do kapitálového systému. Účelem prvního pilíře je poskytnout důchodcům rovný důchod ve formě záchytné sociální sítě, aniž by byla zohledněna výše příspěvků do systému princip ekvivalence je maximálně potlačen ve prospěch principu redistribuce. Proto považuji za nesystémové, aby pozůstalostní důchody byly vypláceny z tohoto pilíře. Naopak v případě druhého pilíře, jehož účelem je zajistit vazbu mezi výší příspěvku a výši důchodu prostřednictvím spoření na vlastní účet, je vhodné, aby nevyplacená, naspořená částka byla předmětem dědictví. V tomto případě by bylo možné poskytnout celou částku přednostně osobě, která s poplatníkem žila ve společné domácnosti a podílela se úhradě nákladů na společné potřeby, což bude zpravidla manžel/ manželka, resp. obecně partner. Přesunutí pozůstalostních důchodů do kapitálového systému by snížilo finanční náročnost prvního pilíře a vyplácení zbývající části z kapitálového systému by zároveň přesněji odráželo výši prostředků, které si partneři uspořili na důchod. Sirotčí důchody mají zanedbatelnou roli a podle mého názoru nepatří do důchodového systému, protože jejich výplata se poskytuje pouze do dosažení zletilosti, resp. počátku výdělečné činnosti. Zčásti bych proto jejich úhradu vyřešil stejně jako u vdovských a vdoveckých důchodů a zčásti je financoval z dalších systémů sociální péče a podpory. První pilíř rovný důchod První pilíř důchodového systému je v mém návrhu tvořen průběžným systémem, jehož cílem je především získat dostatek prostředků pro vytvoření záchytné sítě, která má zajistit minimální životní standart všem důchodcům. Průběžný systém by tedy měl produkovat základní úroveň důchodu společnou pro všechny; výslednou dávkou průběžného systému by proto byl rovný důchod, což v této části důchodového systému znamená plné uplatnění redistribučního principu. 36 V tomto ohledu zastávám stejné stanovisko jako Havlíčková K:, Penzijní reforma metodou komplementární konverze 37 Uvedená skutečnost je v příkrém rozporu se zásadou neutrality vymezenou výši. Důchodový systém by zcela jistě neměl motivovat k některým formám rodinného soužití. 38 Viz např. pohřebné, pro osoby, které hradily náklady pohřbu. Jan Krejsa 17

18 Důvodem pro poskytování dávek ve formě rovného důchodu je jeho jednoduchost. Díky nulové závislosti mezi výši příspěvku a důchodu zcela odpadá složitá administrativa související s výpočtem důchodu závislého na výši příspěvku. Výše důchodu Nejdůležitějším parametrem průběžného systému je bezpochyby výše pojistného a dávka důchodu. Jak bylo již uvedeno, primárním cílem prvního pilíře je vytvořit záchytnou sociální síť, které zajistí, aby se nízko příjmové skupiny obyvatel nedostaly v důchodovém věku pod hranici chudoby. Hranice chudoby je zpravidla odvozována od životního minima. Nicméně v České republice se životní minimum stanovené zákonem 39 pohybuje pouze cca okolo 15 % průměrné mzdy, a proto je nelze využít pro stanovení výše rovného důchodu (ostatně systém sociálních dávek poskytuje občanům vyšší příjem než životním minimum). Z porovnání jednotlivých evropských států vyplývá, že se životní minimum pohybuje přibližně v rozmezí 19-30%. Expertní tým arbitrárně stanovil hranici chudoby na 24,5 %. Explicitní stanovení hranice chudoby však nevyžaduje, aby rovný důchod odpovídal hranici chudoby. Rovný důchod ve formě záchytné sociální sítě se může nacházet mírně pod hranicí chudoby, pokud v kombinaci s druhým pilíře tuto hranici překročí. Za rozumnou výši rovného důchodu považuji úroveň ve výši 20% průměrné mzdy, které v kombinaci se spořením do fondu zajistí překročení hranice chudoby i při relativně krátké době přispívání (viz kapitola Výsledné parametry). Pro zachování relativní úrovně starobních důchodů vůči průměrné mzdě, musí být výše důchodu poskytovaného z průběžného systému valorizována mzdově. Mzdová valorizace současně zaručuje, že se poskytovaný důchod nesníží pod hranici chudoby ani během doby pobírání důchodu. Výše pojistného V návaznosti na požadovanou úroveň důchodu musí být stanovena výše pojistného, která je schopna ufinancovat částku vyplácených důchodů. Protože mým cílem je v tomto bodě navrhnout penzijní systém ve stabilní fázi, je nezbytné výši pojistného odvozovat pro dobu, kdy se relativně ustálí věková struktura obyvatel. Podle demografické prognózy 40 se přibližně v roce 2050 se ustálí poměr podílu aktivní části populace k části populace v důchodovém věku přibližně na úrovni 5/3. Výhodou rovného důchodu, tj. dávkově definovaného průběžného systému, je jeho jednoduchost; s vědomím určitého zjednodušení proto můžeme vztah mezi výší důchodu a výší pojistného principiálně vyjádřit velmi jednoduchým vzorcem uvedeným níže. 41 Tato zjednodušení by měla být zčásti vyrovnána parametrem k. Je zřejmé, že parametr k představuje rozhodující veličinu určující smysluplnost celého vzorce. Parametr k můžeme určit odhadem nebo vypočítat jeho hodnotu na základě dat poskytovaných Českou správou sociálního pojištění. Pro zvýšení věrohodnosti jsem v dále uvedeném výpočtu využil druhé možnosti. První rovnice vyjadřuje rovnováhu průběžného systému, kde se příjmy rovnají příspěvkům 39 Podle ust. 2 zákona č. 110/2006, o životním a existenčním minimu, činí životní minimum 3 126,-. 40 B.Burcin a T.Kučera: Prognóza populačního vývoje České republiky na období , Bezděk V.: The public pension systém in the Czech republic from the point of view of public finance, str Ke zjednodušujícím předpokladům patří především zanedbání studentů, invalidů a nezaměstnaných, stropy sociálního pojištění, odlišná konstrukce u osob samostatně výdělečně činných, sleva pojistného za vychovávané děti atd.dalším zjednodušením tohoto vztahu je jeho statičnost, která nepředpokládá rostoucí hranici pro odchodu do důchodu, která může měnit poměr aktivní populace k důchodcům. Jan Krejsa 18

19 (1) k AP P = DP D k. Parametr zohledňující nezaměstnané, studenty, invalidy a další zjednodušující předpoklady AP Podíl aktivní populace (v %) P. Pojistné (v %) DP. Podíl populace v důchodovém věku (v %) D. Výše důchodu (jako % průměrné mzdy) Banální matematickou úpravou dostáváme podobu vzorce, která nám umožňuje vypočítat pojistné. (2) DP P = D k AP Parametr k byl určen na základě dostupných údajů prostřednictvím tohoto vzorce: (3) k = VP pap PM P k. Parametr zohledňující nezaměstnané, studenty, invalidy a další zjednodušující předpoklady VP..Vybrané pojistné v roce 2006 (cca 269 mld.kč) pap Počet lidí v pracovním věku (cca 6,04 mil) PM.Průměrná mzda (20.000,- Kč) P. Pojistné (28 %) Dosazením uvedených údajů získáme hodnotu parametru k 0,8. Dosazením do rovnice (2) zjišťujeme, že pojistné, které postačuje k financování rovného důchodu ve výši 20 % průměrné mzdy za situace, kdy poměr ekonomicky aktivní populace k důchodcům odpovídá 5/3, činí přibližně 15 %. Jak bylo již uvedeno, jsem si vědom maximálního zjednodušení při tomto výpočtu, nicméně se domnívám, že je pro přibližnou představu využitelný, a to zejména s ohledem na skutečnost, že vzhledem k navrhovaným parametrickým úpravám (omezení náhradních dob, prodloužení minimální doby pojištění, zvýšení vyměřovacího základu u OSVČ, reforma invalidních a pozůstalostních důchodů atd.) je koeficient opatrný a v budoucnu by mohl být spíše vyšší, což by snížilo potřebnou sazbu pojistného. 42 Vzhledem k reformě invalidních důchodů by na jejich úhradu mělo postačovat pojistné ve výši 4%. Vyměřovací základ u OSVČ Osoby samostatně výdělečně činné mají v současném systému odlišné postavení oproti zaměstnancům. Pojistné odvádí pouze z 50% rozdílu příjmů a výdajů, mají nižší sazbu sociálního pojistného a mají relativně nízký minimální a maximální vyměřovací základ. V důsledku těchto odlišností by se OSVČ v případě navrhovaného systému podílely pouze malou měrou na financování prvního pilíře a zároveň by obdržely relativně nízký důchod z druhého pilíře. Uvedené odlišnosti jsou evidentně v rozporu s formulovanou zásadou neutrality. Porušení zásady neutrality v takové míře nemůže být odůvodněno ani podporou samostatné činnosti, neboť primárním účelem penzijního systému není zlepšovat podnikatelské prostředí, ale zajistit slušnou životní úroveň 42 V důsledku parametrických úprav by se první pilíř měl v době vyplácení rovného důchodu dostávat do přebytku, který by mohl sloužit k úhradě transformačních nákladů. Jan Krejsa 19

20 v důchodu. Participace OSVČ na důchodovém systému by se proto měla v maximální možné míře přiblížit zaměstnancům. Z tohoto důvodu je nutné zvýšit vyměřovací základ a sjednotit stropy pojistného se zaměstnanci (viz níže). Při stanovení vyměřovacího základu musí být pojistné ve stejné sazbě vybíráno pouze z určité části rozdílu příjmů a výdajů, neboť v případě zaměstnanců je základem výpočtu hrubá mzda a nikoli celkové náklady zaměstnavatele. Vyměřovací základ OSVČ, jehož výše by odpovídala zaměstnancům, činí přibližně 74% rozdílu příjmů a výdajů. 43 K této výši by se proto měl vyměřovací základ přibližovat. Na problém s odpisy v této souvislosti upozornila Havlíčková: Pokud budou OSVČ platit pojistné stejně jako zaměstnanci, budou platit pojistné i z části, kterou vydaly na investice, což je de facto nedobrovolné úvěrování státu. 44 Řešením pro výpočet vyměřovacího základu může být považovat za výdaj celou investice už v roce pořízení. Protože toto řešení by zkomplikovalo výpočet vyměřovacího základu, 45 přiklonil bych se ke stanovení nižšího procenta. Vyměřovací základ lze proto postupně stanovit cca na 65% rozdílu příjmů a výdajů. 46 Hranice odchodu do důchodu Jak bylo výše prokázáno průběžný systém je závislý na demografickém vývoji, a proto je nezbytné stanovit hranici odchodu do důchodu a povinnou dobu pojištění v závislosti na demografickém vývoji. Demografická prognóza předpokládá poměrně výrazný nárůst předpokládané doby dožití, a proto je nutné přizpůsobit oba parametry této skutečnosti. Při stanovení těchto parametrů musíme zohlednit skutečnost, že příjmy průběžného systému by se měly rovnat výdajům průběžného systému, přičemž poměr příjmů a výdajů systému je ovlivňován dobou odchodu do důchodu. Zvýšením hranice odchodu do důchodů se snižuje počet důchodců a zprostředkovaně výdaje systému ve prospěch aktivní části populace a příjmů systému. Je pochopitelné, že zajistit rovnováhu příjmů a výdajů není možné pouze prostřednictvím zvyšování hranice odchodu do důchodu, nicméně zvyšování této hranice má poměrně významný vliv na jeho finanční vyrovnanost. Za nejvhodnější nástroj, na jehož základě by byla stanovena doba odchodu do důchodu, považuji poměr mezi průměrnou dobou strávenou v důchodu a dobou přispívání do systému. Průměrnou dobu strávenou v důchodu lze určit rozdílem průměrné doby dožití a statutární hranice pro odchodu do důchodu. 47 V současnosti se pohybuje okolo 19 let u mužů a 27,5 let u žen. 48 Dobu přispívání do systému je nejvhodnější stanovit jako rozdíl mezi statutární věkem odchodu do důchodu a dosažením zletilosti. Toto kritérium je vhodnější než např. minimální doba pojištění, neboť zde existuje přímá vazba mezi tímto ukazatelem a hranicí odchodu do důchodu, což umožňuje určit výše uvedený poměr pobírání důchodu / přispívání do systému jako jednoznačné kritérium pro posouvání hranice odchodu do důchodu. 43 Výpočet: Má-li zaměstnanec mzdu o výši 100, je jeho situace srovnatelná s náklady OSVČ, jehož rozdíl mezi příjmy a výdaji odpovídá 134,5, což jsou náklady zaměstnavatele po zaplacení pojistného (bez zohlednění zdravotního pojištění). Příslušný poměr vypočteme 100/134,5 = 0,74. Při výpočtu opomíjím vliv daňového štítu. 44 Havlíčková K:, Penzijní reforma metodou komplementární konverze 45 Odlišovat výpočet vyměřovacího základu od základu daně by zcela popíralo v současnosti opačnou tendenci. 46 Ke zvyšování vyměřovacího základu by mohlo docházet každý rok od startu reformy o 5%. 47 V této souvislosti je nezbytné si uvědomit, že průměrná délka života téže průměrné osoby, resp. téhož ročníku narození je při narození odlišná od průměrné doby dožití ve věku odchodu do důchodu. Vysvětlení viz. 48 Výkonný tým: Závěrečná zpráva, str. 74 Jan Krejsa 20

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Důchodová reforma Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Zvyšování věkové hranice pro nárok na starobní důchod Omezení možnosti předčasného odchodu do důchodu Omezení zápočtu

Více

Proč potřebujeme důchodovou reformu?

Proč potřebujeme důchodovou reformu? Proč potřebujeme důchodovou reformu? V roce 2008 byl důchodový účet vyrovnaný. Dnes chybí ročně 30 40 mld. Kč. o Přibylo 80 000 důchodců (~ 10 mld. Kč) o Ubylo 180 000 zaměstnanců (~ 15 mld. Kč) o Mimořádná

Více

Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém)

Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém) Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém) zdroj financování pojistné, daně vlastnosti: plátci a příjemci rozdílné osoby běžné výdaje roku financovány

Více

Postoj ČMKOS k vládnímu návrhu důchodové reformy

Postoj ČMKOS k vládnímu návrhu důchodové reformy Postoj ČMKOS k vládnímu návrhu důchodové reformy I. Deficit státního rozpočtu způsobený vyvedením části pojistného Návrh vládní důchodové reformy představený panem ministrem práce a sociálních věcí Ing.

Více

NÁVRH DŮCHODOVÉ REFORMY V ČR

NÁVRH DŮCHODOVÉ REFORMY V ČR Jaroslav Pilný Ústav ekonomie FES UPa Analýza současného stavu NÁVRH DŮCHODOVÉ REFORMY V ČR Současný základní důchodový systém je při splnění stanovených předpokladů povinný pro všechny ekonomicky aktivní

Více

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou.

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou. Daňová kvóta Daňová kvóta (Tax Quota) patří mezi významné ukazatele uplatňované při mezinárodní komparaci. Je poměrovým ukazatelem vyjadřujícím úroveň daňových výnosů ve vztahu k hrubému domácímu produktu

Více

Důchodová reforma v ČR: návrhy, modely, analýzy

Důchodová reforma v ČR: návrhy, modely, analýzy Důchodová reforma v ČR: návrhy, modely, analýzy Jakub Fischer místopředseda Politického klubu TF Katedra ekonomické statistiky VŠE v Praze Česká spořitelna, a. s. Chair 32. sezení PK TF, 28. května 2005

Více

Jak dál v rozvoji doplňkového penzijního spoření?

Jak dál v rozvoji doplňkového penzijního spoření? Jak dál v rozvoji doplňkového penzijního spoření? JUDr. Vít Samek PT 1 Praha, MPSV, 21. května 2015 Odborná komise pro důchodovou reformu Mandát 2015 PT1 Odborné komise pro DR Analyzovat efektivitu státní

Více

Penzijní systém ČR. Pátek 30. března 2007 S 34 13:45 17:00 hod.

Penzijní systém ČR. Pátek 30. března 2007 S 34 13:45 17:00 hod. Penzijní systém ČR Pátek 30. března 2007 S 34 13:45 17:00 hod. Rozložení tématického okruhu do dílčích témat Podstata systému tradičního veřejného sociálního pojištění a jeho stručná historie v ČR Hlavní

Více

Jak stabilizovat veřejný dluh?

Jak stabilizovat veřejný dluh? Jak stabilizovat veřejný dluh? Prof. Jan Švejnar E-mail: kancelar@jansvejnar.cz web: http://idea.cerge-ei.cz 9. června 2011 Struktura prezentace Fiskální situace ČR v mezinárodním srovnání Ekonomie vývoje

Více

IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část

IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část Zhodnocení platného právního stavu Důchody z důchodového pojištění se zvyšují na základě ustanovení 67 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění

Více

Citlivostní analý za valorizace dů chodů

Citlivostní analý za valorizace dů chodů Popis výsledků citlivostní analýzy valorizace důchodů Zadání Na základě požadavku Odborné komise pro důchodovou reformu se níže uvedená citlivostní analýza zabývá dopady změny výše valorizace vyplácených

Více

Jakou formou je penzijní připojištění podporováno státem? (dle současné právní úpravy k 1. 1. 2006)

Jakou formou je penzijní připojištění podporováno státem? (dle současné právní úpravy k 1. 1. 2006) Doktorand: Jiří Vopátek VŠE Praha, Fakulta managementu v J. Hradci Anotace: Příspěvek je zaměřen na problematiku II. pilíře v rámci důchodového zabezpečení ve stáří. Příspěvek přibližuje uvedený pilíř

Více

I. pilíř. SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ)

I. pilíř. SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ) I. pilíř SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ) Dávky vyplácené z I. pilíře a) dávky nemocenského pojištění b) dávky důchodového pojištění c) státní politika zaměstnanosti (podpora v nezaměstnanosti

Více

ČSSD počítá s větším podílem kapitálových trhů na vytváření soukromých důchodů

ČSSD počítá s větším podílem kapitálových trhů na vytváření soukromých důchodů ČSSD počítá s větším podílem kapitálových trhů na vytváření soukromých důchodů Dr. Vít Samek Hotel Renaissance 30. března 2006 PRAHA Důchodové systémy dnes World Bank terminologie Státní penze Povinné

Více

Váš průvodce důchodovou reformou ...---. JIŘí PĚNKAVA. ČESKÉ POJIŠŤOVNY a.s, REFORMA PENZí ) PENZIJNí FOND ČESKÉ POJlŠŤOVNY

Váš průvodce důchodovou reformou ...---. JIŘí PĚNKAVA. ČESKÉ POJIŠŤOVNY a.s, REFORMA PENZí ) PENZIJNí FOND ČESKÉ POJlŠŤOVNY JIŘí PĚNKAVA pojišťovací a investiční poradce ČESKÉ POJIŠŤOVNY a.s, Agentura 336 Plzeň II, jednatelství Rokycany Bydliště: Iěškovská 557, Mýto, 33805 Tel.: 723 599657, TeIJFax: 371 750126 REFORMA PENZí

Více

Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře)

Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře) Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře) Následující analýza výhodnosti vstupu do II. pilíři vychází ze stejné metodologie, která je popsána v Pojistněmatematické zprávě

Více

Reforma systému zdravotnictví v rámci strukturálních reforem veřejných financí. Euro Forum 21.6.2004

Reforma systému zdravotnictví v rámci strukturálních reforem veřejných financí. Euro Forum 21.6.2004 Reforma systému zdravotnictví v rámci strukturálních reforem veřejných financí Euro Forum 21.6.2004 Osnova příspěvku Reforma veřejných rozpočtů 2 fáze Veřejné zdravotní pojištění v rámci veřejných financí

Více

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Právo sociálního zabezpečení

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Právo sociálního zabezpečení Metodické listy pro kombinované studium předmětu Právo sociálního zabezpečení Základním cílem kurzu je získání celkového přehledu o právní úpravě soustavy sociálního zabezpečení v České republice a jednotlivých

Více

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice MUDr. Tomáš Julínek DNEŠNÍ PROGRAM Důvody pro změnu Návrh nového systému Postup realizace nového systému 1 NUTNOST ZMĚNY Krize institucí v

Více

I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců

I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců Tisková zpráva ze dne 11. září 2008 I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců Ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovalo očekávaný vývoj čistých mezd zaměstnanců v podnikatelském a nepodnikatelském sektoru

Více

NÁVRH NA ÚPRAVU MINIMÁLNÍ MZDY od 1. ledna 2012

NÁVRH NA ÚPRAVU MINIMÁLNÍ MZDY od 1. ledna 2012 NÁVRH NA ÚPRAVU MINIMÁLNÍ MZDY od 1. ledna 2012 Vláda má podle zákoníku práce možnost stanovit nařízením vlády výši základní sazby minimální mzdya dalších jejích sazeb odstupňovaných podle míry vlivů omezujících

Více

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065 PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 29-265 1. Demografická konference Ph.D. studentů demografie Praha, 26.11.29 Český statistický úřad, oddělení demografie PROJEKCE ČSÚ 29 ZÁKLADNÍ FAKTA vypracována

Více

Sociální reformy. Zhoršení stavu předvolebním zvýšením mandatorních výdajů o 68 miliard Kč

Sociální reformy. Zhoršení stavu předvolebním zvýšením mandatorních výdajů o 68 miliard Kč Sociální reformy Petr Nečas Hlavní cíl zastavení tempa zadlužování země Hlavní problém prudké tempo zadlužování státu růstem mandatorních výdajů především v posledních dvou letech vlády Jiřího Paroubka

Více

Činnost PT1 Odborné komise pro důchodovou reformu. Vít Samek (Vladimír Bezděk)

Činnost PT1 Odborné komise pro důchodovou reformu. Vít Samek (Vladimír Bezděk) Činnost PT1 Odborné komise pro důchodovou reformu Vít Samek (Vladimír Bezděk) Mandát PT1 OK pro DR Analyzovat efektivitu státní podpory doplňkových důchodových systémů s ohledem na jejich motivační funkci

Více

Návrh reformy pojistného na důchodovépojištění a zdanění příjmů ze závislé činnosti

Návrh reformy pojistného na důchodovépojištění a zdanění příjmů ze závislé činnosti Návrh reformy pojistného na důchodovépojištění a zdanění příjmů ze závislé činnosti Jaroslav Vostatek Seminář Odborné komise pro důchodovou reformu 21. 5. 2015 Osnova Vysoké náklady na výběr a placení

Více

VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS

VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS Rostislav Čevela, Libuše Čeledová MPSV Praha, Odbor posudkové služby X: 1 107, 2008 ISSN 1212-4117 Souhrn Počet

Více

Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení

Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení Český důchodový systém se skládá ze tří částí Prvním pilířem je povinné základní důchodové pojištění, dávkově definované a průběžně financované.

Více

PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011

PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011 Tisková zpráva 21. 12. 2010 PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011 V roce 2011 dochází k celé řadě změn v působnosti ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). K 1. 1. 2011 se mění: Podpora v nezaměstnanosti

Více

Penzijní fondy a důchodová reforma. Kristýna Nevolová

Penzijní fondy a důchodová reforma. Kristýna Nevolová Penzijní fondy a důchodová reforma Kristýna Nevolová Penzijní fond Právnická osoba (a.s.), sídlo ČR Provozuje penzijní připojištění Hodnota základního kapitálu PF: 50 000 000 Kč Musí s majetkem hospodařit

Více

VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ

VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra demografie a geodemografie VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ KRISTÝNA RYBOVÁ Úvod Úvod Vývoj výdajů

Více

DŮCHODOVÁ REFORMA (vládní návrh)

DŮCHODOVÁ REFORMA (vládní návrh) DŮCHODOVÁ REFORMA (vládní návrh) Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Obsah tématu : 1. Cíle a důvody realizace důchodové reformy. 2. Státní důchod (I. pilíř). 3. Základní fakta a mechanismus fungování důchodové

Více

Popis změny Penzijní společnost Centrální registr smluv Vznik účasti ve II. pilíři

Popis změny Penzijní společnost Centrální registr smluv Vznik účasti ve II. pilíři Popis změny V prosinci 2011 byl schválen nový zákon o důchodovém spoření. Tímto zákonem bude vytvořen nový, kapitálově financovaný pilíř důchodového systému (důchodové spoření, tzv. II. pilíř), který bude

Více

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl OBSAH Úvod................................................. 11 I. Oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika....... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému........

Více

Důsledky nálezu Ústavního soudu. v nemocenském pojištění

Důsledky nálezu Ústavního soudu. v nemocenském pojištění Změny v nemocenském pojištění v souvislosti s Nálezem Důsledky nálezu Ústavního soudu (č. 166/2008 Sb.) Ústavního soudu v nemocenském pojištění Petr Nečas místopředseda vlády ministr Květen práce 2008

Více

DŮVODY REFORMY Současný důchodový systém nediverzifikovaný velmi solidární/rovnostářský pokračovat v postupných parametrických úpravách

DŮVODY REFORMY Současný důchodový systém nediverzifikovaný velmi solidární/rovnostářský pokračovat v postupných parametrických úpravách DŮVODY REFORMY Současný důchodový systém v ČR je nediverzifikovaný (asi 95 % příjmů důchodců pochází ze základního důchodového pojištění) a velmi solidární/rovnostářský. V současné době by se dalo zjednodušeně

Více

Reforma přímých daní a odvodů. III. pilíř daňové reformy. Miroslav Kalousek ministr financí 18. března 2011

Reforma přímých daní a odvodů. III. pilíř daňové reformy. Miroslav Kalousek ministr financí 18. března 2011 Reforma přímých daní a odvodů III. pilíř daňové reformy Miroslav Kalousek ministr financí 18. března 2011 Cíle daňové reformy Jednoduchý a přehledný systém Dlouhodobá stabilita bez nesystémových zásahů

Více

Návrh systému odloženého školného. Radim Valenčík

Návrh systému odloženého školného. Radim Valenčík Návrh systému odloženého školného Radim Valenčík 1 Otázky, které si - ke škodě věci ne vždy klademe: Školné - co je důležitější, zda či jak zavést? Víme a shodneme se v odpovědi, proč zavést školné? Kdo

Více

Počátky penzijního připojištění v ČR

Počátky penzijního připojištění v ČR Penzijní reforma a finanční trhy Milan Indra/Daniel Tošner Ministerstvo financí Semináře odboru 37 MF: Reformy veřejných financí a jejich důsledky pro zdravý makroekonomický vývoj Smilovice, 3. prosince

Více

Klíčové kompetence do obcí obecné i odborné vzdělávání na dosah

Klíčové kompetence do obcí obecné i odborné vzdělávání na dosah Vítáme Vás na semináři organizovaném v rámci projektu Klíčové kompetence do obcí obecné i odborné vzdělávání na dosah Reg. číslo projektu: CZ.1.07/3.1.00/50.0015 Tento projekt je spolufinancován Evropským

Více

Péče o děti v penzijních systémech. Workshop Centra pro ekonomické studie a analýzy VŠFS. Děti a penze. středa 17. června 2015.

Péče o děti v penzijních systémech. Workshop Centra pro ekonomické studie a analýzy VŠFS. Děti a penze. středa 17. června 2015. Péče o děti v penzijních systémech Workshop Centra pro ekonomické studie a analýzy VŠFS Děti a penze středa 17. června 2015 Martin HOLUB 1 Úvod Důchodové systémy, stejně jako ostatní subsystémy sociální

Více

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl OBSAH Úvod................................................. 11 I. Oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika....... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému........

Více

důchodová reforma, stabilizační balíček (solidární daň a jiné), aneb opět změna pravidel v daních z příjmů

důchodová reforma, stabilizační balíček (solidární daň a jiné), aneb opět změna pravidel v daních z příjmů Změny v daních z příjmů od roku 2013 RNDr. Ivan BRYCHTA důchodová reforma, stabilizační balíček (solidární daň a jiné), aneb opět změna pravidel v daních z příjmů 1 Obsah přehled novel ZDP + drobné změny

Více

předmětu Alternativy reformy penzijního systému v ČR

předmětu Alternativy reformy penzijního systému v ČR Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia Název tématického celku: Východiska a principy konstrukce penzijních systémů I. Cíl: Objasnit podmínky, za kterých je možné uspořádat penzijní

Více

ANALÝZA MOŽNOSTI PŘEDDŮCHODŮ V ČESKÉ REPUBLICE OD ROKU 2013

ANALÝZA MOŽNOSTI PŘEDDŮCHODŮ V ČESKÉ REPUBLICE OD ROKU 2013 ANALÝZA MOŽNOSTI PŘEDDŮCHODŮ V ČESKÉ REPUBLICE OD ROKU 2013 Martina Miskolczi Jitka Langhamrová Tomáš Fiala Abstrakt Institut předdůchodů je nová možnost, využitelná od roku 2013. Její podstatou je odchod

Více

Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta 2003-2008)

Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta 2003-2008) Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta 2003-2008) Jan Vlach Konference: Dokážeme hájit zájmy zaměstnavatelů i zaměstnanců? 9. září 2010, Clarion Congress Hotel

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 23. 9. 2013 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Věra Keselicová. Prosinec 2011

Věra Keselicová. Prosinec 2011 VY_62_INOVACE_VK11 Jméno autora výukového materiálu Datum (období), ve kterém byl VM vytvořen Ročník, pro který je VM určen Vzdělávací oblast, obor, okruh, téma Anotace Věra Keselicová Prosinec 2011 8.

Více

MODEL ZAMĚSTNANOSTI A PŘEPRAVY

MODEL ZAMĚSTNANOSTI A PŘEPRAVY MODEL ZAMĚSTNANOSTI A PŘEPRAVY Kateřina Pojkarová Anotace:Článek se zabývá vzájemnými vazbami, které spojují počet zaměstnaných osob a osobní přepravu vyjádřenou jako celek i samostatně pro různé druhy

Více

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 27 A V DALŠÍCH LETECH Mirek Topolánek předseda vlády ČR Stav veřejných financí vládní deficit Trvale deficitní hospodaření -1-2 -3 % HDP -4-5 -6-7 -8 Saldo vládního sektoru

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014 Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014 Obsah: strana 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 4 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi,

Více

Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů

Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů Prof. Michal Mejstřík Petr Janský, M.Sc. EEIP, a.s. Institut ekonomických studií, Fakulta sociálních věd Univerzita Karlova II. konference

Více

Poznámka: Od 1.1.2006 zanikl u odbytného nárok na daňový odpočet a daňové úlevy získané po 1.1.2006 se v případě odbytného dodaňují

Poznámka: Od 1.1.2006 zanikl u odbytného nárok na daňový odpočet a daňové úlevy získané po 1.1.2006 se v případě odbytného dodaňují Přehled základních daňových ustanovení v oblasti penzijního připojištění účinných od 1. 1. 2008 po novele zákona o dani z příjmů realizované zákonem č. 261/2007 Sb. 1. Daňové úlevy účastníků penzijního

Více

NÁVRHY ZMĚN PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ V OBLASTI DAŇOVÉ

NÁVRHY ZMĚN PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ V OBLASTI DAŇOVÉ NÁVRHY ZMĚN PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ V OBLASTI DAŇOVÉ Daňová reforma 2008 2010 Mirek Topolánek předseda vlády ČR 1. Daňová kvóta 40 35 30 25 20 15 10 5 0 1995 1997 1999 2001 2003 2005* Průměr zemí OECD Česká

Více

Parametr důchodového věku v základním systému důchodového zabezpečení situace v ČR a doporučení ze strany EU

Parametr důchodového věku v základním systému důchodového zabezpečení situace v ČR a doporučení ze strany EU Parametr důchodového věku v základním systému důchodového zabezpečení situace v ČR a doporučení ze strany EU Důchodový věk (vývoj zákonné úpravy od roku 1924) - Zavedena flexibilita (např. předčasný a

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 16. 7. 2009 35 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 31. 8. 2012 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015

Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015 MATERIÁL NA JEDNÁNÍ RADY HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ DOHODY Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015 Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny, kterou je povinen zaměstnavatel poskytnout za práci

Více

MODELY STAROBNÍCH PENZÍ A JEJICH FINANCOVÁNÍ

MODELY STAROBNÍCH PENZÍ A JEJICH FINANCOVÁNÍ MODELY STAROBNÍCH PENZÍ A JEJICH FINANCOVÁNÍ Jaroslav Vostatek Odborná komise pro důchodovou reformu, 4. 6. 2014 4 základní sociální modely starobních penzí Liberální modely Konzervativní modely Sociálně-demokratické

Více

Popis varianty parametrická optimalizace důchodového systému

Popis varianty parametrická optimalizace důchodového systému Popis varianty parametrická optimalizace důchodového systému Upozornění pro čtenáře: Tyto propočty jsou pracovním výstupem Výkonného týmu a mohou podléhat revizím a úpravám. Byly zpracovány s cílem podat

Více

Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců

Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců Zpracoval tým Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR ve spolupráci se serverem Podnikatel.cz 27.5.2015, Praha Obsah: Porovnání odvodů daní z příjmů Porovnání

Více

Vývoj pracovní neschopnosti

Vývoj pracovní neschopnosti VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH Statistické podklady pro sledování pracovní neschopnosti Statistika pracovní neschopnosti využívá 3 základní zdroje: Český statistický úřad (ČSÚ),

Více

Penzijní připojištění - změny od 1.1.2013

Penzijní připojištění - změny od 1.1.2013 Penzijní připojištění - změny od 1.1.2013 Víte, co se stane v rámci důchodové reformy od roku 2013 s penzijním připojištěním? Mimo jiného se změní výše státního příspěvku, posune se hranice pro možnost

Více

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Vladimír Tomšík Konference Evropské fórum podnikání Česká ekonomika a inovace v Praze, CERGE-EI, 29. října 214 Obsah

Více

NÁRODNÍ EKONOMICKÁ RADA VLÁDY DŮCHODOVÁ REFORMA

NÁRODNÍ EKONOMICKÁ RADA VLÁDY DŮCHODOVÁ REFORMA NÁRODNÍ EKONOMICKÁ RADA VLÁDY DŮCHODOVÁ REFORMA 1 Způsob práce skupiny důchodová reforma Východisko: materiály PES z června 2010 Pracovní skupina rozšířena o externí členy 6 schůzek pracovní skupiny v

Více

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy 8 NEZAMĚSTNANOST 8.1 Klíčové pojmy Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je definováno jako suma zaměstnaných a nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti je definovaná jako procento ekonomicky aktivního obyvatelstva,

Více

I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika Typy (modely) sociální politiky, její funkce a nástroje

I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika Typy (modely) sociální politiky, její funkce a nástroje OBSAH Úvod................................................ 11 I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika.................... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému....

Více

MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ MZDOVÝCH ÚROVNÍ A STRUKTUR

MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ MZDOVÝCH ÚROVNÍ A STRUKTUR MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ MZDOVÝCH ÚROVNÍ A STRUKTUR Za referenční rok 2002 bylo provedeno pan-evropské strukturální šetření mezd zaměstnanců (SES) ve všech dnešních členských státech Evropské unie kromě Malty

Více

MKOS. Úsporná opatření vpůsobnosti MPSV a daních z příjmů

MKOS. Úsporná opatření vpůsobnosti MPSV a daních z příjmů MKOS Úsporná opatření vpůsobnosti MPSV a daních z příjmů Přehled dotčených oblastí Změny platné od 1.1.2011 v oblasti Nemocenských dávkách Sociálního pojištění Dávek státní sociální podpory Sociálních

Více

Dohledový benchmark č. 3/2012

Dohledový benchmark č. 3/2012 Dohledový benchmark č. 3/2012 Nákladovost produktu životního pojištění Informace o odkupném I. Nákladovost produktu životního pojištění z pohledu pojistníka Smyslem informování o nákladovosti produktu

Více

Modelování čistých příjmů domácností pro účely zmapování disparit ve finanční dostupnosti bydlení

Modelování čistých příjmů domácností pro účely zmapování disparit ve finanční dostupnosti bydlení Modelování čistých příjmů domácností pro účely zmapování disparit ve finanční dostupnosti bydlení Petr SUNEGA petr.sunega@soc.cas.cz Telefon: 221 183 225 http://seb.soc.cas.cz Oddělení ekonomické sociologie,

Více

Novinky ve zpracování mezd pro rok 2013. v programech STEREO a DUEL

Novinky ve zpracování mezd pro rok 2013. v programech STEREO a DUEL Novinky ve zpracování mezd pro rok 2013 v programech STEREO a DUEL Část 1 Důchodové spoření 1. Důchodové spoření legislativa Reforma penzijního systému zavedla tzv. tři pilíře I. pilíř důchodové pojištění

Více

Téma VI.2.2 Peníze, mzdy, daně a pojistné 20. Sociální pojištění v ČR. Mgr. Zuzana Válková

Téma VI.2.2 Peníze, mzdy, daně a pojistné 20. Sociální pojištění v ČR. Mgr. Zuzana Válková Téma VI.2.2 Peníze, mzdy, daně a pojistné 20. Sociální pojištění v ČR Mgr. Zuzana Válková CO JE SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ (SP) A K ČEMU SLOUŽÍ? Sociální pojištění (na rozdíl od zdravotního pojištění) není pro

Více

PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Důchodové pojištění. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.cechak@mail.vsfs.cz

PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Důchodové pojištění. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.cechak@mail.vsfs.cz PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.cechak@mail.vsfs.cz Právní úprava: zákon č. 155/1995 Sb., zákon o důchodovém pojištění prováděcí předpisy (zvláštní úprava např. pro horníky,

Více

PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ

PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ Mgr. Erika Chmelířová, CHM_62_INOVACE_8.M.36 8. ročník (VI/2 EU OPVK) 12.6.2013 Matematické praktikum 8. roč. PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ Výukový materiál je připraven pro 8. ročník s využitím

Více

DŮCHODOVÁ REFORMA START 2013

DŮCHODOVÁ REFORMA START 2013 DŮCHODOVÁ REFORMA START 2013 PROČ? 2012: 1důchodce = 1,8 ekonomicky aktivních 2050: 1 důchodce = 1,2 ekonomicky aktivních Schodek důchodového účtu v roce 2012 = 45 mld. Kč 95 % příjmů důchodců je tvořeno

Více

Jak se budou vyvíjet výplaty dávek z penzijního připojištění v časovém horizontu za 30 a 40 let?

Jak se budou vyvíjet výplaty dávek z penzijního připojištění v časovém horizontu za 30 a 40 let? Jak se budou vyvíjet výplaty dávek z penzijního připojištění v časovém horizontu za 30 a 40 let? Vědecký seminář doktorandů VŠFS, 30. ledna 2013, VŠFS, Estonská 500, Praha 10 Jana Kotěšovcová Vysoká škola

Více

Analýzy sladěnosti -přednosti a nedostatky

Analýzy sladěnosti -přednosti a nedostatky Analýzy sladěnosti -přednosti a nedostatky Vladimír r Tomší šík člen bankovní rady ČNB SeminářČeské společnosti ekonomické a ŠkodyAuto Vysoké školy Pozice nových zemí EU v rámci evropské integrace 12.

Více

Sociální politika. Březen 2012

Sociální politika. Březen 2012 Sociální politika Březen 2012 V oblasti sociální politiky máme Systém státní sociální podpory Dávky vyplácí úřady práce Státní politiku zaměstnanosti Dávky vyplácí úřady práce Systém sociálního zabezpečení

Více

Sociální kvóta. analogie s daňovou kvótou podílový ukazatel = sociální výdaje / HDP vazba na GINI koeficient

Sociální kvóta. analogie s daňovou kvótou podílový ukazatel = sociální výdaje / HDP vazba na GINI koeficient Sociální kvóta analogie s daňovou kvótou podílový ukazatel = sociální výdaje / HDP vazba na GINI koeficient sociální výdaje a) veřejné výdaje na sociální zabezpečení - výdaje na: zdraví (tj. zdravotní

Více

Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie

Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Harmonizace

Více

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně Praha, 16. května 2013 Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu Zpracování analýz sociálního dialogu a

Více

Název školy: Střední odborné učiliště Valašské Klobouky. Název materiálu: Daň ze mzdy, zdravotní a sociální pojištění

Název školy: Střední odborné učiliště Valašské Klobouky. Název materiálu: Daň ze mzdy, zdravotní a sociální pojištění Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 Název školy: Střední odborné učiliště Valašské Klobouky Autor : Ing. Jaroslava Pospíšilová

Více

Péče o děti v daňových systémech

Péče o děti v daňových systémech Péče o děti v daňových systémech Jaroslav Vostatek Workshop CESTA VŠFS 17. 6. 2015 Osnova Fiskalizacedětských dávek Modely zdanění osobních příjmů vč. navazujících dětských dávek Liberální modely Konzervativní

Více

IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část

IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část Zhodnocení platného právního stavu Důchody z důchodového pojištění se zvyšují na základě ustanovení 67 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění

Více

Moderní žena myslí na budoucnost. Jan Diviš Kateřina Dalecká

Moderní žena myslí na budoucnost. Jan Diviš Kateřina Dalecká Moderní žena myslí na budoucnost Jan Diviš Kateřina Dalecká Na úvod pár zajímavých statistik Data z r. 2004 Naděje dožití věk Muži Ženy 30 43,66 49,67 40 34,21 39,92 50 25,32 30,51 60 17,59 21,64 - střední

Více

Státní rozpočet na rok 2005. Tisková konference Ministerstva financí 22.9.2004

Státní rozpočet na rok 2005. Tisková konference Ministerstva financí 22.9.2004 Státní rozpočet na rok 2005 Tisková konference Ministerstva financí 22.9.2004 Východiska Koncepce reformy veřejných financí 2003-2006 Konvergenční program ČR Makroekonomická predikce MF Cíl Zvrácení negativního

Více

DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ A DÁVKY Z NĚJ PLYNOUCÍ

DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ A DÁVKY Z NĚJ PLYNOUCÍ DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ A DÁVKY Z NĚJ PLYNOUCÍ PRÁVNÍ ÚPRAVA Základním právním předpisem, který upravuje nároky na důchody ze základního důchodového pojištění, způsob stanovení výše důchodů a podmínky pro

Více

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 1. Vznik a vývoj sociálního zabezpečení ve světě a na území Česka. Obecná teorie konstrukce dávky. 2. Struktura sociálního zabezpečení v ČR, organizace a provádění

Více

Daňové a sociální změny 2008. Tomas Sedlacek 3. duben 2007 Chief Macroeconomic Strategist, ČSOB

Daňové a sociální změny 2008. Tomas Sedlacek 3. duben 2007 Chief Macroeconomic Strategist, ČSOB Daňové a sociální změny 2008 Tomas Sedlacek 3. duben 2007 Chief Macroeconomic Strategist, ČSOB Reforma jde dobrým směrem Chvályhodné je zejména: snaha snižovat výdajovou stránku snaha pohnout s reformou

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050 Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050 MUDr. Pavel Hroboň, M.S. - 28. dubna 2005 Tato studie vznikla za podpory Českého zdravotnického fóra při Nadačním fondu Elpida PROGRAM DNEŠNÍ

Více

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)

Více

Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany

Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany 1 Přehled změn od 1. 1. 2011 Od 1. 1. 2011 změny v oblasti: Nemocenských dávek Sociálního pojištění Dávek státní sociální podpory Sociálních

Více

Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany

Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany 1 Přehled změn od 1. 1. 2011 Od 1. 1. 2011 změny v oblasti: Nemocenských dávek Sociálního pojištění Dávek státní sociální podpory Sociálních

Více

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)

Více

Hodnocení ekonomické efektivnosti projektů Průměrný výnos z investice, doba návratnosti, ČSH, VVP

Hodnocení ekonomické efektivnosti projektů Průměrný výnos z investice, doba návratnosti, ČSH, VVP Hodnocení ekonomické efektivnosti projektů Průměrný výnos z investice, doba návratnosti, ČSH, VVP Investice je charakterizována jako odložená spotřeba. Podnikové investice jsou ty statky, které nejsou

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 1. 8. 2014 19 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH

VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH Statistické podklady pro sledování pracovní neschopnosti Statistika pracovní neschopnosti využívá 3 základní zdroje: Český statistický úřad (ČSÚ),

Více