Postavení osob se zdravotním postižením na trhu práce v městě Brně

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Postavení osob se zdravotním postižením na trhu práce v městě Brně"

Transkript

1 Grantový projekt Podpora komunitního plánování sociálních služeb v Brně registrační číslo CZ.1.04/3.1.03/ , financovaný z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. Zajištění odborných studií a analýzy pro účely sestavení 3. komunitního plánu sociálních služeb města Brna pro období Postavení osob se zdravotním postižením na trhu práce v městě Brně Zadavatel: Sociální nadační fond města Brna "Domovy potřebných" Mečová 368/5, Brno Vypracoval: Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií Joštova 10, Brno Brno, listopad 2012

2 Řešitelský tým: Winkler Jiří Doc. PhDr. Ph.D. řešitel Dohnalová Zdeňka Mgr. Ph.D. člen řešitelského týmu Horňáček Josef Mgr. člen řešitelského týmu Kubalčíková Kateřina PhDr. Ph.D. člen řešitelského týmu Zelenková Iveta Mgr. člen řešitelského týmu

3 Postavení osob se zdravotním postižením na trhu práce v městě Brně Zpracoval: Mgr. Josef Horňáček

4 Obsah 1 Úvod Cíl Problém a jeho sociální a psychologický kontext Integrace a adaptace OZP Trh práce a jeho segmentace Etiketizace a související handicapy Důležitost politiky zaměstnanosti Efekty současné právní úpravy Podpora z ESF Analýza potřeb Modely zdravotního postižení a jejich praktické souvislosti Příčinné souvislosti problému Současné způsoby řešení Metodologie šetření Praktické problémy zaměstnanosti OZP v Brně městě Riziková populace a cílová skupina opatření Rizika zaměstnávání OZP ze strany zaměstnavatelů Možnosti NNO při integraci OZP na trh práce Výsledky šetření Shrnutí Formulace strategických cílů Informovanost Nesoulad nabídky a poptávky na TP Podpora chráněného TP Možnosti sociální ekonomiky Závěr Praktická doporučení LITERATURA ZDROJE

5 1 Úvod Osoby se zdravotním postižením (OZP) představují na pracovním trhu rizikovou populaci, která se vyznačuje kvalitativně rozličnými charakteristikami. Tato populace je však decizní sférou, tvůrci a implementátory veřejných politik vnímána jako relativně homogenní, což se projevuje i v přípravě a realizaci opatření aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) v ČR. Tato riziková populace je diferencována především druhem a stupněm postižení, což má vliv na míru pracovní schopnosti a schopnost jejích členů uplatnit se jako aktéři trhu práce, schopnost často podmíněnou rodinným zázemím, dosaženým vzděláním a jeho specializací. Další objektivní problémy mohou vyplývat i z vyšší nemocnosti OZP, nároků na pracovní rehabilitaci, případně z nižší produktivity práce, která se však u různých jedinců značně liší v závislosti nejen na druhu postižení, ale zejména na charakteru vykonávané práce. Vedle těchto objektivních problémů jsou OZP rovněž znevýhodněny prostřednictvím fungujících mechanismů sociální konstrukce identity jedince, což má vedle jeho schopností a možností nezřídka negativní vliv na umisťování těchto jedinců na pracovní trh a zacházení s nimi při hledání i v průběhu pracovního poměru. I přes pokroky zdravotní péče, zavádění nových metod ve zdravotnictví a možnosti, které do budoucnosti medicína slibuje, můžeme stěží očekávat pokles počtu OZP v populaci. Proti tomuto trendu se staví jak demografický vývoj populace a prodloužení střední délky života, tak i vlivy prostředí včetně ekologické zátěže. Uplatnitelnost OZP na trhu práce vytváří novou kategorii sociálních a ekonomických rizik, se kterou předchozí generace nemohly mít zkušenost. Jedná se zejména o vytváření vhodných pracovních míst pro OZP a o péči a zázemí, které jim donedávna vytvářela nukleární rodina. Tím se problematika zaměstnávání OZP stává společenským, nikoli individuálním problémem. Podíl OZP ve struktuře společnosti je dán souhrnem endogenních i exogenních vlivů, působících na vývoj a život jedince a rovněž pokrokem lékařské vědy, která dává šance na přežití jednak novorozencům s vysokou pravděpodobností postižení, tak i osobám s nemocemi a úrazy, které by dříve měly fatální vyústění. OZP bývají postiženy nejen z hlediska zdravotního stavu, ale často také zjevnou či latentní diskriminací při pokusech o jejich zařazení na trh práce, společenskou izolovaností a omezenými možnostmi prosadit svoje zájmy a potřeby v rámci společenských institucí. V důsledku toho je ohrožena jejich schopnost podílet se na společenském 2

6 dění, nemají rovný přístup k právům a příležitostem a tím jsou sekundárně postihovány i ekonomicky. Postavení OZP na trhu práce je spjato s jejich individuálními schopnostmi a společenským prostředím. U části OZP můžeme odůvodněně předpokládat, že konkrétní OZP je zaměstnatelná, tedy že její konkrétní individuální a společenské dispozice jí umožňují zapojit se do pracovního procesu. Obecným cílem u těchto OZP je společenská integrace jako plné začlenění a splynutí osoby s postižením se společností. Handicap plynoucí z postižení je u těchto osob kompenzován, jedinec je schopen plnit všechny sociální funkce a stává se aktérem v běžných oblastech profesní přípravy, osobního i pracovního uplatnění a společenského života. Aby toho byl schopen, je nutné působit na omezení, která z jeho postižení vyplývají. 1.1 Cíl Cílem této práce je analýza vzájemného vztahu osob se zdravotním postižením a společnosti se zaměřením na uplatnění OZP na trhu práce (TP). Tato analýza se vedle zdravotního a pracovněprávního aspektu problému zaměří, a to především, na sociální aspekty problému, na jeho občansko-právní a politickou dimenzi. Jedná se o emancipaci OZP od společenských mechanismů umisťování a zacházení s handicapovanými jedinci, posílení jejich participace na trhu práce, rovnost šancí a prevenci sociální exkluze. Tématy jsou tedy etiketizace, diskriminace, stigmatizace a liminalita (působení omezení a bariér) na pracovním trhu. Práce neznamená pro OZP jen prostředek k uspokojení jeho fyzických potřeb, vytváří i možnosti pro jejich seberealizaci prostřednictvím rozvíjení a využívání jejich talentu a dovedností. Předpokladem dosažení seberealizace je odpovídající podchycení těch vloh člověka, které nejsou ovlivněny poruchou, nemocí nebo úrazem. To předpokládá poznat osobnost, schopnosti i znalosti jedince a vhodně ho začlenit na pracovní trh, k čemuž může být využito jak nástrojů APZ, tak i dalších sociálních služeb. Tato studie by měla přinést analýzu potřeb a návrh strategických cílů budoucích opatření. Sumarizuje teoretické poznatky o příčinách problémů a selhávání OZP na trhu práce. Zaměří se na popis problému uplatnění zdravotně postižených na trhu práce v ČR a v regionálním měřítku města Brna podle věku, pohlaví, vzdělání a vybraných typů postižení. V rámci analýzy budou popsána stávající opatření pro řešení situace OZP v městě Brně ve vazbě na strategie, metody nástroje státní APZ. V úvahu budou vzaty i další složky systému komunitního plánování, jako 3

7 jsou potencionální zaměstnavatelé, nestátní neziskové organizace a vybrané složky státní správy. Naším cílem je odpovědět na otázku: Co je nutné udělat v městě Brně ve spolupráci aktérů trhu práce pro to, aby se postavení OZP při získávání zaměstnání zlepšilo? Abychom mohli tuto otázku zodpovědět, zaměříme se na upřesnění definice cílové skupiny budoucích opatření, na stávající opatření APZ a jejich fungování na území města Brna a na posouzení priorit formulovaných v pracovní skupině komunitního plánování. Zároveň chceme informovat o rizicích zaměstnávání OZP tak, jak je vnímají zaměstnavatelé a jak je dokumentují starší i novější výzkumy. Soustředíme se na zaměstnavatele zaměstnávající OZP na volném pracovním trhu. 4

8 2 Problém a jeho sociální a psychologický kontext Problematika zaměstnávání osob se zdravotním postižením představuje velmi různorodou a přitom komplexně provázanou skupinu sociálních problémů. Osoby se zdravotním postižením tvoří velmi heterogenní cílovou skupinu pro aktivační politiku na trhu práce. Vyžadují jako způsoby řešení spíše individuální a vnitřně provázané služby a opatření. Poznatky z českého trhu práce ukazují na variabilitu typů postižení s odlišnými implikacemi pro pracovní uplatnění. V současném zaměstnaneckém systému ČR přitom existuje jen málo možností pro přizpůsobení pracovních podmínek potřebám OZP. Ukazuje se, že lidé s handicapem, kteří jsou dlouhou dobu nezaměstnaní, ztrácí motivaci při hledání pracovního místa. Stimulovat a rozvíjet tyto uchazeče pro účast na TP se ukazuje jako složitý úkol, v němž současné státní systémy služeb zaměstnanosti často selhávají. Vedle toho však vidíme, že soukromé neziskové organizace, které často doplňují a přebírají tyto služby, potřebují určitou koordinaci se zaměstnavateli a přístup k aktuálním databázím pracovního trhu. Zdravotní postižení a jeho dopad na život jedince v jeho aktuální životní situaci má nejrůznější aspekty psychické, sociální, ekonomické i právní. Z definice zdravotního postižení podle Světové zdravotnické organizace (WHO, 2011) se jedná o: částečné nebo úplné omezení schopnosti vykonávat některou činnost či více činností, které je způsobeno poruchou nebo dysfunkcí orgánu. Toto postižení (dále též disabilita) nemusí znamenat neschopnost pracovat, avšak podmiňuje přístup k práci kompenzací postižení, odstraněním bariér a existencí vhodných pracovních míst nebo rozložením pracovní doby. Pokud jedinec není zaměstnán, i když by mohl, je odkázán na pomoc druhých a často žije v osamělosti a s nedostatečnými příjmy. Cílem sociální politiky se tedy stává redukce handicapujících důsledků zdravotního postižení. Úsilí o vyrovnání podmínek se zdravou populací závisí na struktuře, sdílených hodnotách a institucionálním uspořádání společnosti. V této práci se budeme snažit popsat zdravotní postižení jako sociální, objektivně a nezávisle na našem vědomí existující jev i jako společenskou konstrukci, založenou na typizaci a subjektivních představách o tom, co zdravotní postižení ve svých důsledcích pro uplatnění na trhu práce znamená. 5

9 Existuje určitá asociace mezi vztahem zdraví nemoc a pracovní schopnost neschopnost. Jednoduchá analogie mezi oběma vztahy implikuje neschopnost, nezpůsobilost a ve svých důsledcích nemožnost a nemyslitelnost uplatnění OZP v profesionálním životě. Na této bázi vznikají předsudky, jejichž zdrojem bylo pojetí tělesného zdraví jako schopnosti člověka vyrovnat se s nároky prostředí. Pokud se jedinec s nároky prostředí není schopen vyrovnat, bývá označen za nemocného, což se promítá do všech aspektů jeho života. Zároveň se často zaměňují pojmy zdraví a normalita, kdy se k normalitě vztahují nejčastější nebo společensky žádoucí formy zdravotního stavu. Současné pojetí zdraví přináší kvalitativně nový pohled na nemoc i postižení, kdy chápe nemoc jako projev dysfunkční interakce mezi biologickými a psychickými funkcemi individua, přírodou a sociálním prostředím, ve kterém člověk žije. Jejich poškození má pak dopad na fungování celého systému lidského zdraví a nemoci (Novosád, 2009). Tato poškození zahrnují: - percepční/senzitivní složku (bolesti, vegetativní potíže) - emoční složku a její vliv na proces úzdravy (strach, úzkost, naděje); - volní složku (motivace, odolnost, aktivita); - racionální složku (vědomosti a hodnocení nemoci). Ovlivňováním sociálních podmínek života OZP můžeme přispět k ozdravnému procesu nebo udržení zdravotního stavu. Přínosem tohoto holistického (celostního) přístupu je pak zvýraznění potřeby větší kooperace mezi zdravotní péčí a sociálními službami. Uplatnění a integrace na trhu práce je podstatným, ale ne jediným a nutným výstupem procesu sociálního začleňování. Na druhé straně je nutné zdůraznit, že ztráta zaměstnání působí stres, který prohlubuje psychické i somatické potíže OZP. Negativně hodnocená životní situace bez výhledu na přijatelné řešení ohrožuje i zdravotní stav nezaměstnaného. Nejčastěji narušuje imunitní funkce a rovněž ohrožuje kardiovaskulární systém. Stres a jeho zdravotní důsledky bývají posilovány tendencí postižených uchylovat se k alkoholu, lékům a drogám. Zároveň nezaměstnanost narušuje integritu sociálního statusu jedince (Vágnerová, 1999). 2.1 Integrace a adaptace OZP Sociální integrace OZP znamená proces rovnoprávného společenského začleňování do společenských procesů jako je získávání kvalifikace, obsazování vhodných pracovních míst, 6

10 odstraňování bariér a paralelně rostoucí úroveň zdravotní kompenzace postižení. Jak uvádí Novosád (2009), integrace OZP je v kontextu péče o člověka a jeho rozvoj nejvyšším stupněm socializace jednotlivce, která je definována jako schopnost zapojit se do společnosti, akceptovat její normy a pravidla, vytvářet a formovat k ní pozitivní vztahy a postoje. Možnost socializace a tím i integrace není u všech jedinců rizikové populace OZP stejná. Novosad (ibid) rozlišuje čtyři základní stupně inkluze (začleňování): integritu, adaptaci, utilitu a inferioritu. Z praktického pohledu zaměstnávání OZP jsou významné integrace a adaptace. Integrace je plným začleněním a splynutím OZP se společností. Předpokládá samostatnost, nezávislost jedince, jenž nevyžaduje zvláštní ohledy nebo přístupy ze strany přirozeného prostředí. Znevýhodnění plynoucí z postižení se u něj v podstatě nerozvinulo, případně se s ním vyrovnal a jeho následky dokázal adekvátně kompenzovat, je schopen plnit funkce vyplývající z plné socializace a je rovnoprávným partnerem, aktérem ve všech běžných oblastech profesní přípravy, osobního a pracovního uplatnění a společenského života. Integrovaná OZP je však spíše modelem, než skutečným člověkem, ideálem, ke kterému směřuje programové úsilí a cílovým stavem, který není vždy dosažitelný. Často se mezi uchazeči o zaměstnání z řad OZP setkáváme se socializací ve stupni adaptace. Charakterizujeme ji jako schopnost handicapovaného jedince přizpůsobovat se sociálnímu prostředí, komunitě, společenským podmínkám. Stupně adaptace lze dosáhnout i u postižení či poruch těžšího typu, jako jsou smyslová postižení, komplikované poruchy mobility, autismus, lehká mentální retardace či roztroušená skleróza. Tato postižení jsou vedle zdravotních potíží často doprovázena nízkým sebehodnocením, což komplikuje výchovně-vzdělávací i socializační proces. Záleží tedy i na osobnosti, schopnostech a potřebách OZP, jak se dokáže včlenit mezi zdravé i postižené tak, aby byl akceptován prostředím, v němž žije (ibid). Soužití OZP a populace jako celku je spojeno a podmíněno procesy formování osobnosti, dále pak informačními, sociálně komunikačními, adaptačními nebo kooperačními procesy. V praktickém řešení integrace se rozvinuly dva směry: asimilační a adaptační. Asimilační směr je založen na akceptování hodnot, postojů, zvyků a jednání majoritní společnosti. Integrace je z tohoto pohledu především věcí znevýhodněné skupiny, reprezentuje ztotožnění se minority s identitou majority. Základní podmínkou integrace je přijetí psaných, fixovaných i nepsaných norem společnosti, jejích vzorců chování, obyčejů, zvyků a tradic. 7

11 Hlavním způsobem řešení integrace je začlenění znevýhodněných lidí do institutů majority intaktní (bez znevýhodnění) populace. Pro uvedený směr jsou typická spíše rychlá, praktická, organizační a legislativní opatření, často jednorázová, necílená a nahodilá, než systémová řešení. Adaptační směr pojímá integraci jako společný problém lidí postižených i bez postižení, integrace je založena na harmonizaci vztahů a partnerství mezi všemi zúčastněnými. Integrace tím pádem přináší novou hodnotu a kvalitativně vyšší formu společenského bytí, která vychází ze vzájemného přijetí a pochopení hodnot majority a minority. Začlenění lidí s postižením do institucí společnosti a na trh práce přitom není jedinou formou integrace, jedná se i o přizpůsobení intaktní společnosti potřebám OZP. Integraci lze v tomto smyslu definovat jako: partnerský vztah, jehož potenciální konfliktnost nesmí být považována za překážku, ale spíše za stimul dalšího praktického usilování, (ibid: 25). Stabilita integrace a začleňování na pracovní trh přitom závisí na vnějších podmínkách, jako jsou rodinné zázemí, atmosféra ve společnosti, socio-ekonomický status (vzdělání, dosavadní praxe), bydlení i na subjektivních faktorech na straně jedince, zde zejména na vývoji jeho zdravotního stavu. V procesu integrace mohou nastat fáze regrese a integrační úsilí bývá proto opakované nebo trvalé. Zaměstnatelnost OZP začíná u vzdělávání. Aby byly přínosy integračního úsilí dlouhodobé, je nutné začít s celým procesem již v rámci školní docházky. Často se uplatňuje přístup (např. ve Skandinávii), kdy každé znevýhodněné dítě, u kterého tomu nebrání vážné překážky, je prvotně zařazeno do běžné školy bez ohledu na typ jeho postižení. Rozhodující z hlediska posouzení přínosu je, zda při zařazení do běžné třídy převažují pozitiva nad případnými negativy. Tomu může napomáhat bezbariérové prostředí, kvalitní kompenzační a edukační pomůcky, individuální podpora a případně pomoc učitelského nebo osobního asistenta. Role školy v procesu socializace je komplementární s její rolí jako zprostředkovatele vědomostí nutných ke kvalifikaci jedince. Umísťováním OZP do běžných škol je podpořena jejich motivace a tím více mohou vyniknout jeho schopnosti a dovednosti, které nejsou ovlivněny zdravotním postižením. Zároveň se uvolní kapacity ve vzdělávacích zařízeních pro děti a mládež, jejichž stupeň tělesného, smyslového nebo mentálního postižení je natolik závažný, že je vhodné zařazení do školských zařízení specializovaných na individualizovanou edukační péči. Důležitost inkluzivního vzdělávání je nutné vnímat u všech stupňů škol, včetně terciárního vzdělávání. V současné době je jistou výhodou možnost zapojení informačních a komunikačních technologií 8

12 do výukového procesu tak, aby byl snížen informační deficit OZP a jejich podnětová deprivace, minimalizována sociální izolace a zároveň aby došlo k jejich aktivizaci. 2.2 Trh práce a jeho segmentace Trh práce je často popisován jako stratifikovaná sociální struktura zaměstnavatelů a zaměstnanců. V elementárních představách je trh práce duální, rozčleněný do primárního a sekundárního segmentu, na nichž se uplatňují vzájemně odlišné typy zaměstnanců a zaměstnavatelů (Kuchař, 2007, Sirovátka, 1997). Sociální a ekonomické komponenty statusu zaměstnance jako mzda, společenské ocenění práce nebo jistota pracovního místa jsou distribuovány v obou segmentech na různých úrovních. Zároveň se liší požadavky zaměstnavatelů na pracovní sílu. Pokud přijímáme pohled na pracovní trh jako na dvě rozdělené, ale částečně se prolínající entity, pak se primární trh jeví jako prostředí omezující ekonomicky racionální vyrovnání nabídky pracovní síly a poptávky po ní, zatímco sekundární sektor je určován v oblasti nabídky a poptávky po práci volnou hrou tržních sil. S tím souvisí všechny další aspekty, které mají vliv na vytváření pracovních míst a uplatnění znevýhodněné, stigmatizované a marginalizované pracovní síly obecně. Proces marginalizace tak vyvstává jako problém sociální struktury a problém společenské stratifikace. Očekáváme, že sociální status OZP je jak z objektivních důvodů, tak v důsledku etiketizace a marginalizace nekonzistentní, což tyto osoby poškozuje při hledání kvalitního pracovního místa. Primární segment. Jedná se především o interní pracovní trhy organizací, pracovní poměr mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci na nich vzniká a plným uplatněním zákoníku práce nebo obdobných pracovně právních předpisů. Pracovní poměry jsou zde uzavírány zpravidla na dobu neurčitou, konflikty jsou v organizacích harmonizovány prostřednictvím stabilizovaných zaměstnaneckých vztahů, na kterých mají zaměstnanci možnost participovat. Poskytuje jak jistotu zabezpečení růstem mezd, placením sociálního a zdravotního pojištění nebo různých forem benefitů, tak růst oprávnění prostřednictvím participace. Odměňování je založeno spíše na standardizovaném fixním příjmu definovaném pro pracovní místo než na výkonovém principu. Primární segment zároveň podporuje zvyšování kvalifikace, čímž dochází zpětně k dalšímu posílení stability pracovního místa. Sekundární segment. Jedná se často o externí pracovní trhy organizací, pracovní závazky mohou, ale nemusí vznikat na základě zákoníku práce. V případě vzniku pracovního poměru se 9

13 jedná o pracovní poměry především na dobu určitou, v organizacích nejsou uspořádané zaměstnanecké vztahy a neexistuje stabilita procesů uvnitř organizace. Zaměstnavatelé poskytují zabezpečení placením sociálního a zdravotního pojištění, případně poskytováním benefitů substituujících příjem nebo kompenzujících pracovní podmínky (stravenky, zlevněné nákupy zboží ), ale neposkytují oprávnění, pracovníci neparticipují a nemají podíl na rozhodování o důležitých událostech vlastního pracovního života. Často se vyskytuje případ propojení sekundárního a primárního segmentu, kdy externí trh organizace slouží jako vstupní brána na interní trh organizace postupem integrace pracovníka prostřednictvím stále výhodnějších pracovních smluv (v sekvenci zkušební doba pracovní poměr na dobu určitou pracovní poměr na dobu neurčitou). V nižší formě mohou zaměstnavatelé poptávat pracovní sílu, se kterou uzavírají smlouvy charakterizované maximální flexibilitou: práce konané mimo pracovní poměr podle Zákoníku práce (DPČ, DPP), ale také na základě obchodního nebo občanského kodexu (švarcsystém, mandátní smlouvy, kooperující samozaměstnavatelé). Poskytují zabezpečení na nízké úrovni, jedná se o nestabilní a většinou špatně placenou práci. Zabezpečení je nutné v závislosti na uspokojování individuálních potřeb - doplnit z jiných zdrojů (rodina, obec, státní sociální pomoc, ale také spotřebitelské úvěry, půjčky). V organizacích existuje vysoká fluktuace. Tento segment může být charakterizován jednáním vyznačujícím se konfliktem mezi cíli dosahovat efektivitu a zisk a platnými zákony (nelegální zaměstnávání, daňové úniky, kumulace kriminogenních faktorů). Segmentaci tedy chápeme jako specifickou diferenciaci pracovního trhu. Důsledkem rozdělení pracovního trhu do jednotlivých vrstev v rámci duální segmentace je proces marginalizace, který chápeme jako snížení až absenci participace jednotlivce v jeho zaměstnání. Procesem marginalizace vzniká jako sociální konstrukt marginalizovaná pracovní síla, jejímž nositelem je jednotlivec operující na marginálním segmentu pracovního trhu. OZP tak mohou být v důsledku marginalizace postiženy sociální exkluzí následkem společensky dysfunkční etiketizace, stigmatizace a diskriminace. 2.3 Etiketizace a související handicapy V této studii předpokládáme, že segmentace a marginalizace jsou formy procesů jednoho sociálního fenoménu, kterým je nerovnost obecně a v přístupu k placené práci zvláště. Tyto 10

14 procesy by měly být zkoumány z různých úhlů pohledu, a to v zájmu hlubší perspektivy a větší přehlednosti výsledného obrazu. Z tohoto důvodu se díváme na problémy zaměstnávání OZP ze dvou teoretických východisek, kterými jsou konsensuální a interpretativistické teorie zejména v pojetí Mertona (2007), Bergera a Luckmanna (1999). Tato teoretická východiska by měla být základem celostního pohledu na oblast trhu práce, na kterém operují OZP. Podle Bergera a Luckmanna (1999) svět každodenního života není jen danou realitou, ale je to i svět, který má svůj původ v myšlenkách a činnostech obyčejných členů společnosti, kteří ho opět svými myšlenkami a činnostmi jako reálný udržují. Naše vlastní zkušenosti jazyk typizuje a umožňuje nám jejich zařazení do kategorií, čímž se svět stává srozumitelnějším, přičemž typizované zkušenosti sdílíme s ostatními lidmi. Tímto procesem se stáváme účastníky na sociální zásobě vědění, která umožňuje umístění jedinců ve společnosti a zacházení s nimi příslušným způsobem. Naše poznání situace OZP tedy není pouhým zrcadlením, ale interpretací skutečnosti. To, co vnímáme, je ovlivněno kulturními vzorci a je výsledkem interpretace, přičemž reality jsou organizovány a udržovány předáváním významů a vědění v procesu socializace. Z pohledu interpretativní teorie je pro nás důležitá definice situace jako posouzení a interpretace sociálního, materiálního a významového kontextu, ve kterém se OZP nacházejí. Při tom předpokládáme, že OZP se adaptují na svou životní situaci, což se projevuje úsilím jednat nějakým způsobem nebo nejednat vůbec. Definice situace zaměstnávání OZP se opírá o zobecněnou představu, podle které: jestliže lidé definují situace jako reálné, jsou tyto reálné ve svých důsledcích, (Merton, 2007). Lidé tedy reagují nejen na objektivní charakteristiky situace, ale také a někdy především na význam, který pro ně tato situace má. Jakmile přiřknou situaci nějaký význam, jejich následné chování a některé z konsekvencí tohoto chování jsou determinovány připsaným významem. Otázka, kterou řešíme, je, jakou funkci ze společenského hlediska sociální konstrukce pozice OZP na trhu práce naplňuje, a zda nebo do jaké míry přináší efekty, které můžeme identifikovat jako dysfunkční. Abychom mohli na tuto otázku odpovědět, je nutné vzít pří interpretaci faktů v úvahu motivy a zájmy zúčastněných, objektivované důsledky marginalizace a stigmatizace, společenské mechanismy, jichž uplatněním je funkce dosahováno, zvážit strukturální kontext a možné alternativy. Přinejmenším však můžeme předběžně konstatovat, že zaměstnavatelé 11

15 odmítají přijímat riziko při zaměstnávání OZP, což je příčinou celospolečenských ztrát, protože OZP jsou nuceni volit životní strategie, které jsou alternativou uplatnění na pracovním trhu. Jednou z možných a často využívaných alternativ je invalidizace, kterou společnost opět vnímá negativně. Pak ovšem předsudky a diskriminace intaktní populace vůči OZP nejsou nehledě na vnější zdání důsledkem toho, že tato skupina volí uvedenou strategii. Řečeno s Mertonem (2007: 206), jsou předsudky: zakořeněny hluboko ve struktuře naší společnosti a sociální psychice jejích členů. Handicapy vyplývající z postojů, stereotypů a předsudků prohlubují důsledky objektivního zdravotního postižení, které jsou dále komplikovány dopravními a stavebními bariérami. Novosád (2009) zmiňuje čtyři druhy předsudků vůči OZP. Tyto předsudky se netýkají jen jednotlivců, ale také často jejich sociálního okolí, jejich rodin a jejich schopností. 1) Paternalisticko-podceňující, založené na postoji, že OZP si zaslouží politování a soucit spojený s charitativním přístupem. Jsou bezmocní a zaslouží si pomoc druhých, včetně profesionálních pomáhajících pracovníků, kteří mají nejlépe vědět, co je pro postižené dobré a dosažitelné. Situace OZP je vnímána jako tragédie a neštěstí. 2) Odmítavé, spojené s postojem, že OZP jsou neužiteční, zatěžující, neproduktivní a v důsledku parazitující. Ztráta funkční schopnosti je trestem, který si postižený přivodil sám, případně jako trest pro člena zatížené minoritní skupiny. Jeho jinakost je vnímána jako nežádoucí až patologická, bává označován jako mrzák, invalida, defektní jedinec. 3) Protektivně-paušalizující, převážně formované zpravodajskými médii. Ve veřejnosti je formován dojem, že OZP mají k dispozici množství výhod, které nejsou normálnímu občanovi dostupné. Tyto výhody jsou přijímány jako nesporné, i když jsou podmíněny mnoha kritérii medicinskými a byrokratickými, jejichž naplňování je pravidelně kontrolováno a vyhodnocováno a které jsou nenárokové. Protektivně-paušalizující předsudky charakterizuje názor, že OZP mají mnoho diskutabilních výhod. 4) Idealizující, které jsou založeny na předpokladu kompenzace postižení jinými vlastnostmi a funkcemi organismu, případně duševním a mravním povznesením jedince. I tento druh předsudků je pro OZP nepříznivý, jelikož v nich převládá emocionální a na tradici založené vnímání skutečnosti nad fakty. 12

16 Etiketizaci a stigmatizaci nechápeme jako dva termíny pro jeden koncept, nýbrž předpokládáme, že etiketizace vnějším okolím předchází stigmatizaci jako internalizaci etiketizace osobou se zdravotním postižením, kdy přijetí takovéto nálepky vede postupně k diskriminaci jedince jako pracovní síly a současně i v dalších aspektech životní situace - což má za následek jeho sociální exkluzi. Etiketizace a stigmatizace, které analyticky rozlišujeme, jsou v dialektickém vztahu, jedna druhou nepodmiňují, ale navzájem se ovlivňují. Sociální realita OZP je tak průnikem objektivních daností se subjektivními interpretacemi a definicemi. 2.4 Důležitost politiky zaměstnanosti Práce je cílevědomá aktivita směřující k vytváření hodnot, které mají význam pro jedince i společnost. Aby byla modifikována rizika a omezení pro OZP na trhu práce, rozvinuly se v moderních státech systémy, které nazýváme politikami zaměstnanosti. Práce je pro člověka důležitá v následujících směrech (Novosád, 2009). - Existenční a materiální. Mzda za práci zpřístupňuje člověku jiné produkty nutné k jeho existenci i k uspokojení osobních potřeb. Empirická zkušenost z pracovní činnosti vede k pochopení ceny, hodnoty lidské práce i k lepšímu chápání času, prostoru a energie. - Rozvojový a tvořivý. Práce rozvíjí tělesné a duševní schopnosti člověka a umožňuje mu tvůrčím způsobem realizovat představy o světě i výsledcích a funkčních produktech lidské činnosti. - Kooperační a socializační. Člověk svou prací navazuje na práci jiných lidí, spolupracuje s nimi, učí se ostatní respektovat a komunikovat s nimi, stává se součástí pracovního týmu a vytváří podmínky pro své začlenění do společnosti. - Estetický a kulturní. Člověkem vytvářené i používané produkty reflektují určitá individuální estetická kritéria, která překračují i do tvůrčí oblasti a v zevšeobecněné podobě přetrvávají v povědomí společnosti a v její kulturnosti. Pracovní uplatnění se tak stává jedním z priorit jak politik zaměstnanosti, tak i sociální a zdravotní podpory OZP. Předchází ztrátě motivace, směřuje k překonávání překážek, ke vzdělávání, pracovní přípravě a k odbornému růstu. Svou roli v profesní přípravě a zaměstnávání OZP hraje celá řada institucí od rodiny, školy, azylových a pobytových zařízení spolu s opatřeními na TP, která směřují k inkluzivnějšímu pojetí zaměstnávání a podpoře 13

17 zaměstnavatelů při zaměstnávání OZP. Problém je nenárokovost podpor, což nepodporuje systematické omezování rizika při zaměstnávání OZP (ibid). 2.5 Efekty současné právní úpravy Současná právní úprava a zejména společenská praxe mají rozporuplný dopad na možnosti uplatnění OZP na trhu práce, jistoty pracovního místa, jeho ochrany i čerpání dávek. Problematika zaměstnávání OZP je řešena několika právními předpisy zejména v oblasti pracovního, ale také finančního (daňová zvýhodnění) a správního práva. Jak uvádějí Bruthansová a Jeřábková (2012), stávající právní úprava přináší určité synergické efekty, především stanovením jednoho výplatního místa, tedy Úřadu práce, což by mělo ve svých důsledcích přinést větší komfort pro klienty, ale negativní efekty jsou mnohem příznačnější. Současná legislativa v rámci pojednávané problematiky operuje především s těmito základními pojmy (ibid): - Invalidita jako jakékoliv omezení nebo neexistence schopností, vyplývající z postižení, které jsou nutné k vykonávání činností či úkonů tím způsobem a v takovém rozsahu, jenž se považuje za normální. Invalidita úzce souvisí s postižením, poruchou a znevýhodněním. - Osoba se zdravotním postižením OZP, jimiž jsou fyzické osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními ve třech stupních invalidity. Skutečnost, že je osobou se zdravotním postižením dokládá fyzická osoba posudkem nebo potvrzením orgánu sociálního zabezpečení. Zatímco u prvních dvou stupňů postižení se předpokládá částečné zachování pracovní schopnosti, u postižení ve třetím stupni se jedná o občana, jenž byl uznán plně invalidním a který je schopen vykonávat soustavné zaměstnání jen za zcela mimořádných podmínek. - Osoba se zdravotním znevýhodněním OZZ jako zbytková kategorie obtížně uplatnitelných osob na trhu práce, kterým však byla odňata podpora. Od již není Úřadu práce ČR umožněno vydávat rozhodnutí o uznání osobou zdravotně znevýhodněnou. Dle přechodných ustanovení zákona o zaměstnanosti platí rozhodnutí o uznání osobou zdravotně znevýhodněnou vydaná do po dobu, na kterou byla vydána, nejdéle však do

18 Zaměstnávání OZP upravuje po formální stránce zákoník práce. Jeho současné znění (zák. č. 262/2006 Sb.) obsahuje právní ustanovení, která podstatně mění zvýšenou pracovněprávní ochranu zaměstnanců se zdravotním postižením. Zákoník jen obecně stanoví povinnost zaměstnavatele zaměstnávat osoby se zdravotním postižením a vytvářet podmínky pro jejich zaměstnání. Konkrétně je v něm stanovena pouze povinnost zaměstnavatele oznámit ukončení pracovního poměru s OZP příslušnému úřadu práce. Dále podle 103 odst. 5 je zaměstnavatel povinen pro zaměstnance, který je OZP, zajišťovat na svůj náklad technická a organizační opatření, a to zejména pro potřebnou úpravu pracovních podmínek, úpravu pracovišť, zřízení chráněných pracovních míst a dílen, zaškolení nebo zaučení těchto zaměstnanců a zvyšování jejich kvalifikace při výkonu jejich pravidelného zaměstnání. Řada problémů zaměstnávání OZP je spojena s invaliditou a invalidním důchodem (ID) jako dávkou substituující příjmy z práce a pracovního poměru. Radikální změny v přiznávání ID přináší novela zákona o důchodovém pojištění (zákon) č. 306/2008 Sb., podle níž s účinností od zaniklo členění invalidních důchodů na plné a částečné. Invalidita je od výše uvedeného data stanovena ve třech stupních (Bruthansová, Jeřábková, 2012). Pojištěnec má nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let a stal se: (a) invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod, (b) invalidním následkem pracovního úrazu. Pokles pracovní schopnosti pojištěnce musí být nejméně o 35 %. Míra pokles je dále stanovena na třístupňové škále s kritickými hodnotami 35% (I. stupeň), 50% (II. stupeň) a 70% (III. stupeň). Pracovní schopností se rozumí schopnost vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Za zdravotní postižení se pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti považuje soubor všech funkčních poruch, které s ním souvisejí. Při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu: (a) zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, (b) zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, (c) zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, (d) schopnost rekvalifikace 15

19 pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával, (e) ve II. stupni schopnost využití zachované pracovní schopnosti, (f) v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Je zřejmé, že tyto definice a interní směrnice MPSV (Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR) neodpovídají současným potřebám a to zejména proto, že: umožňují rozdílné až subjektivizované výklady dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a podstatně omezené možnosti pracovního uplatnění. Objektivní posuzování práceschopnosti i míry postižení totiž do značné míry závisí na kvalifikovanosti, zkušenosti a přístupu lékaře příslušné posudkové komise, (Novosád, 2009: 49). 2.6 Podpora z ESF Opatření podporující zaměstnávání OZP ze strany státu se nejeví jako dostatečná. Nejenže jsou poddimenzovaná svým rozsahem, ale nejsou schopna začlenit uchazeče na TP tak, aby byly respektovány jeho možnosti a omezení. Jak ukazují Horáková, Hora a Vyhlídal (2010), APZ významnost zdravotní bariéry pro účast na pracovním trhu nezohledňuje. Ve všech jejích opatřeních vyjma chráněných zaměstnání převažují účastníci s dobrým zdravotním stavem. Rovněž analýza struktury účastníků projektů financovaných z Evropských sociálních fondů (ESF) potvrzuje, že tyto projekty jsou zaměřeny na jinak znevýhodněné uchazeče a cílenost na OZP meziročně klesá (ibid.). V celonárodním měřítku je patrná snaha zařazovat do programů ve většině případů nezaměstnané bez jakýchkoliv zdravotních omezení či obtíží, což platí jak pro projekty národní, tak také grantové a nadregionální. Význam zdravotního postižení je v programech zaměstnanosti značně opomíjen. To platí především pro projekty národního charakteru, které svým zaměřením a obsahem inklinují k běžným nástrojům státní aktivní politiky pracovního trhu. Národních projektů se účastní v naprosté většině lidé zdraví, OZP tvoří necelých 5 % účastníků V případě rekvalifikací je cílenost na osoby zdravotně znevýhodněné nebo v invalidním důchodu v projektech stejně nízká, jako cílenost státních rekvalifikací na tuto skupinu nezaměstnaných a OZP jsou opět poddimenzovány (lidé se zdravotními problémy tvoří cca 12 % všech účastníků). Opět se tedy ukazuje, že rekvalifikace v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ), podporovaného z ESF, nejsou z hlediska zdravotního stavu 16

20 účastníků lépe cílené než rekvalifikace státní. Cílenost programů APZ přitom závisí jak na možnostech samotných uchazečů, tak na očekávání a jednání pracovníků ÚP ČR. Výrazněji k OZP směřují opatření v prioritě 2.1 OP LZZ, tj. programy, které důsledně sledují rozvoj lidského kapitálu a celkové zvýšení šancí na trhu práce. Jsou cílené na nejvíce znevýhodněné uchazeče o zaměstnání a předně na dlouhodobě nezaměstnané. I když tyto programy OP LZZ nefungují ideálně, představují významnou příležitost pro pracovní a sociální začlenění OZP (ibid), protože dlouhodobá nezaměstnanost je u osob s vážnějšími zdravotními problémy průvodním znakem jejich obtížného postavení na pracovním trhu. 17

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PROČ SE ZAPOJIT DO PRACOVNÍHO PROCESU? Pocit užitečnosti. Překonání handicapu uvnitř sebe sama. Alespoň částečná finanční nezávislost. Aktivní zapojení do formování

Více

Vývoj legislativy v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel Ptáčník Vládní výbor pro zdravotně postižené občany

Vývoj legislativy v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel Ptáčník Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Vývoj legislativy v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením JUDr. Pavel Ptáčník Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Situace v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením Na úřadech

Více

o zaměstnávání tuto oblast upravuje zákon č. 435/2004 Sb.,o zaměstnanosti

o zaměstnávání tuto oblast upravuje zákon č. 435/2004 Sb.,o zaměstnanosti o zaměstnávání tuto oblast upravuje zákon č. 435/2004 Sb.,o zaměstnanosti 1) Rovné zacházení a zákaz diskriminace při uplatňování práva na zaměstnání 2) Kompetence úřadů práce 3) Právo na zprostředkování

Více

Příloha č. 2 Legislativa. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD

Příloha č. 2 Legislativa. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD Příloha č. 2 Legislativa materiálu Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD Pracovní materiál vytvořený v rámci KA č. 1 projektu Diverzita pro OZP, OP

Více

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením Zaměstnávání osob se zdravotním postižením Dominika Linhartová pracovní konzultantka APLA Praha, Střední Čechy, o. s. V Holešovičkách 593/1a, Praha 8 OZP Osobami se zdravotním postižením (OZP) jsou podle

Více

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením Zaměstnávání osob se zdravotním postižením Hana Potměšilová 7. února 2013 Zákonná úprava 2 Ústava Souběh invalidního důchodu s výdělečnou činností Zákon 435/2004 Sb. o zaměstnanosti ( ZoZ ) část III. 67-84

Více

dne 21. 11. 2014, od 9,30 hod. Místo konání: Konferenční místnost č. 104 společnosti KVIC, Štefánikova 7, Nový Jičín

dne 21. 11. 2014, od 9,30 hod. Místo konání: Konferenční místnost č. 104 společnosti KVIC, Štefánikova 7, Nový Jičín Aplikační workshop realizovaný v rámci projektu Sociální pilíř konceptu společenské odpovědnosti firem (CSR), ve vztahu k zaměstnanosti OZP na volném trhu práce, OP LZZ číslo projektu: CZ.1.04/5.1.01/77.00003

Více

Informační dokument Úřadu práce ČR pro zaměstnavatele

Informační dokument Úřadu práce ČR pro zaměstnavatele Informační dokument Úřadu práce ČR pro zaměstnavatele Vážení zaměstnavatelé, dovolujeme si Vás oslovit jménem Kontaktního pracoviště Šumperk, Úřadu práce České republiky, Krajské pobočky v Olomouci s informací

Více

2. Evropský sociální fond

2. Evropský sociální fond 2. Evropský sociální fond Úkoly Evropského sociálního fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ESF), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Smlouva o ES: Hlava XI článek 146/ex-čl.

Více

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV)

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Zpracoval: Bc. Jaroslav Mikšaník, Úřad práce ČR E-mail: Jaroslav.Miksanik@ol.mpsv.cz Olomouc, 12. 10. 2011 Obsah přednášky 1)

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Marie Hatalová Jihlava 2. prosince 2014 Současný stav přípravy OPZ Schválení návrhu OPZ vládou ČR - 9. 7. 2014 Zaslání návrhu

Více

Podpora hospodářské činnosti v komunitách. Pokročilá komunitní práce KSP FF UK PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D.

Podpora hospodářské činnosti v komunitách. Pokročilá komunitní práce KSP FF UK PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. Podpora hospodářské činnosti v komunitách Pokročilá komunitní práce KSP FF UK PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. Podpora komunitních aktivit Podporované zaměstnávání Veřejně prospěšné práce Sociální ekonomika

Více

Povinnosti zaměstnavatelů k úřadu práce a vzájemné vztahy

Povinnosti zaměstnavatelů k úřadu práce a vzájemné vztahy ~ 1 ~ Povinnosti zaměstnavatelů k úřadu práce a vzájemné vztahy Budeme se pohybovat v dimenzích Zákona o zaměstnanosti konkrétně mezi 4-62. Ihned v úvodu tj. 4 ZZ hovoří o účastnících právních vztahů,

Více

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ Oblast regionálního školství se zaměří na tyto priority: excelentní vzdělávání

Více

Pro jednání 107. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR

Pro jednání 107. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR Ministerstvo práce a sociálních věcí Praha dne 17. března 2014 Pro jednání 107. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR Věc: Aktivní politika zaměstnanosti, vyhodnocení programů na podporu

Více

Co dělat při dlouhodobé nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením

Co dělat při dlouhodobé nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením Co dělat při dlouhodobé nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením 1. Co je dlouhodobá nezaměstnanost Dlouhodobá nezaměstnanost je nezaměstnanost je taková, která trvá déle než jeden rok. Tak je statisticky

Více

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných Posuzování pracovní schopnosti U duševně nemocných Druhy posudkové činnosti Posuzování dočasné neschopnosti k práci Posuzování dlouhodobé neschopnosti k práci Posuzování způsobilosti k výkonu zaměstnání

Více

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti, na celkový osobnostní rozvoj

Více

Priorita VI. - Řešení/podpora zaměstnávání ohrožených osob

Priorita VI. - Řešení/podpora zaměstnávání ohrožených osob Opatření VI. 1.: Podpora zaměstnávání ohrožených osob Ze sociologického šetření prováděného v rámci komunitního plánování v Mladé Boleslavi vyplynulo, že problém získat a udržet si práci je pro dotazované

Více

Eliminace negativních dopadů profesní adjustace. Neocenitelné zaměstnavatelské benefity

Eliminace negativních dopadů profesní adjustace. Neocenitelné zaměstnavatelské benefity Eliminace negativních dopadů profesní adjustace Neocenitelné zaměstnavatelské benefity Labour vincit omnia Práce pomáhá překonávat všechno. Práce = nezbytná potřeba. Etické krédo: Lidé se zdravotním postižením

Více

Posuzování invalidity od 1.1.2010 a ostatní systémy sociálního zabezpečení

Posuzování invalidity od 1.1.2010 a ostatní systémy sociálního zabezpečení Posuzování invalidity od 1.1.2010 a ostatní systémy sociálního zabezpečení 1.4.2010 MUDr. Dušan Gajdoštík Obsah 1. Zákon o důchodovém pojištění od 1.1.2010 2. Posuzování invalidity 3. Osoba zdravotně znevýhodněná

Více

Zaměstnávání osob se ZP na volném trhu práce Prostředí, legislativa a ekonomika

Zaměstnávání osob se ZP na volném trhu práce Prostředí, legislativa a ekonomika Zaměstnávání osob se ZP na volném trhu práce Prostředí, legislativa a ekonomika 1 O čem to je Souvislosti a aktuální stav OZP na pracovišti Postoje zaměstnavatele Legislativa a změny Je problém jen v legislativě?

Více

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM Přivést na svět nový život znamená pro rodiče vždy jednu z nejradostnějších událostí jejich života. Tato událost ve větší či menší míře u každého jedince pozměňuje vztahy

Více

Definice zdraví podle WHO

Definice zdraví podle WHO Zdravotní politika ZDRAVOTNÍ POLITIKA Zdraví a nemoc jsou předmětem sociální politiky. Zdraví je však pojímáno buď úzce (biologický stav člověka) nebo široce (biologicky přijatelné podmínky a prostředí).

Více

Zaměstnávání OZP. Mgr. Lucie Čížková sociální pracovnice, pracovní konzultantka APLA Praha, Střední Čechy, o. s. V Holešovičkách 593/1a, Praha 8

Zaměstnávání OZP. Mgr. Lucie Čížková sociální pracovnice, pracovní konzultantka APLA Praha, Střední Čechy, o. s. V Holešovičkách 593/1a, Praha 8 Zaměstnávání OZP Mgr. Lucie Čížková sociální pracovnice, pracovní konzultantka APLA Praha, Střední Čechy, o. s. V Holešovičkách 593/1a, Praha 8 7. 3. 2014 Legislativa osoba se zdravotním postižením OZP

Více

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Příloha č. 1 TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Dle bodů 1-3 je možné samostatně zvolit téma. Tento výběr podléhá schválení pracovní skupinou Domácí práce. 1. Samostatně vybrané téma na základě studia

Více

Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti

Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti s ohledem na připravovanou novou právní úpravu vstupu a pobytu cizinců na území České republiky Předkládaná doporučení vychází především

Více

Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování

Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Venkov 2011,

Více

Sociální pilíř CSR ve vztahu k zaměstnávání OZP LEGISLATIVA

Sociální pilíř CSR ve vztahu k zaměstnávání OZP LEGISLATIVA Sociální pilíř CSR ve vztahu k zaměstnávání OZP LEGISLATIVA Karel Rychtář (AZZP ČR) Ostrava, 15.9.2014 OP LZZ, CZ.1.04.5.1.01/77.00003 PPS pilotní kurz legislativa 1. Úvod 2. Osoba se zdravotním postižením

Více

Zadání tohoto úkolu, jeho potřebnost a jeho důležitost vyplývají ze stavu: probíhající reformy veřejného sektoru, což je jistě závislé na odborné

Zadání tohoto úkolu, jeho potřebnost a jeho důležitost vyplývají ze stavu: probíhající reformy veřejného sektoru, což je jistě závislé na odborné HODNOCENÍ KVALITY VZDĚLÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ MANUÁL PRO LEKTORY VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMŮ v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0069 Tvorba vzdělávacích programů

Více

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb: 1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé

Více

Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb

Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb LADISLAV P R Ů Š A BANSKÁ BYSTRICA, 25. BŘEZNA 2014 Osnova 1. Aktuální situace na trhu práce 2.

Více

6.4.1. Nástroje 1 aktivní politiky zaměstnanosti

6.4.1. Nástroje 1 aktivní politiky zaměstnanosti 6.4.1. Nástroje 1 aktivní politiky zaměstnanosti Aktivní politika zaměstnanosti napomáhá sociální průchodnosti ekonomické reformy, strukturálním změnám zaměstnanosti, sociálně-ekonomickému rozvoji v regionech,

Více

Zpracovatel: QQT, s.r.o., www.qqt.cz Nositel projektu: Karlovarský kraj. Publikace vznikla jako výstup z realizace veřejné zakázky v rámci projektu V

Zpracovatel: QQT, s.r.o., www.qqt.cz Nositel projektu: Karlovarský kraj. Publikace vznikla jako výstup z realizace veřejné zakázky v rámci projektu V I 1 Osoba v nepříznivé sociální situaci přijímá službu, která je podmíněná ochotou řešit nepříznivou sociální situaci stabilizace Ubytování Strava Ubytování chráněné prostředí pro řešení nepříznivé sociální

Více

Kulatý stůl APLA Praha Zaměstnávání osob se zdravotním postižením. 25. října 2013

Kulatý stůl APLA Praha Zaměstnávání osob se zdravotním postižením. 25. října 2013 Kulatý stůl APLA Praha Zaměstnávání osob se zdravotním postižením 25. října 2013 Legislativní změny od 1. 1. 2012 S účinností od 1. 1. 2012 novelizována ustanovení zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti,

Více

PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR

PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR 2. 12. 2014 Týn nad Vltavou Jitka Čechová Sociální podnikání podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí propojuje oblast sociální, ekonomickou

Více

Dopad sociální reformy

Dopad sociální reformy Dopad sociální reformy Zaměstnanost Státní sociální podpora Sociální služby Dávky osobám zdravotně postiženým Daně a pojistné odvody Oblast zaměstnanosti Přehled zásadních změn: redukce státní podpory

Více

Právní úprava zaměstnávání osob se zdravotním postižením Ekonomika nebo charita? JUDr. Jan Hutař Základní předpisy Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Vyhláška č. 518/2004 Sb.,kterou se provádí zákon

Více

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Vedení lidí Je proces ovlivňování podřízených k takovému chování, které je optimální pro dosahování cílů organizace. Zohledňuje

Více

Hospodářská komora České republiky

Hospodářská komora České republiky Hospodářská komora České republiky Proč a jak zaměstnávat OZP, kde hledat motivované pracovníky Michal Vokurka Cíl prezentace Uvedení souvislostí zaměstnávání OZP Rekapitulace důvodů proč zaměstnávat OZP

Více

3.3. Začlenění průřezových témat

3.3. Začlenění průřezových témat 1.3. morál ní 1.2. sociální 1.1. osobnostní 3.3. Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve Školním vzdělávacím programu v souladu s RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa.

Více

Sociální služby v Pardubickém kraji. v kontextu péče o osoby s poruchou. autistického spektra

Sociální služby v Pardubickém kraji. v kontextu péče o osoby s poruchou. autistického spektra Sociální služby v Pardubickém kraji v kontextu péče o osoby s poruchou autistického spektra Bc. Edita Moučková Krajský úřad Pardubického kraje 20. 4. 2015 ÚVOD Poruchou autistického spektra trpí v ČR odhadem

Více

CÍL 2: SPRAVEDLNOST VE ZDRAVÍ

CÍL 2: SPRAVEDLNOST VE ZDRAVÍ CÍL 2: SPRAVEDLNOST VE ZDRAVÍ DO ROKU 2020 SNÍŽIT ZDRAVOTNÍ ROZDÍLY MEZI SOCIOEKONOMICKÝMI SKUPINAMI NEJMÉNĚ O JEDNU ČTVRTINU ZLEPŠENÍM ÚROVNĚ DEPRIVO- VANÝCH POPULAČNÍCH SKUPIN Spravedlnost ve zdraví

Více

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Sociální podnikání zaměstnanecká družstva Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Sociální inovace Koncept BEC BEC Družstvo Šumperk

Více

Představení veřejné zakázky v rámci projektu PREGNET Regionální sítě spolupráce v pracovní rehabilitaci

Představení veřejné zakázky v rámci projektu PREGNET Regionální sítě spolupráce v pracovní rehabilitaci Představení veřejné zakázky v rámci projektu PREGNET Regionální sítě spolupráce v pracovní rehabilitaci Mgr. Rücker Patrik, Vzdělávací společnost EDOST spol. s r.o. 3. národní konference o podporovaném

Více

Komunitní plán sociálních služeb Českolipsko

Komunitní plán sociálních služeb Českolipsko Op1-1 Zajištění pobytových odlehčovacích služeb Podpora vzniku sociální služby na základě zmapování skutečné poptávky pro osoby se zdravotním postižením i pro klienty cílové skupiny seniorů. Tento typ

Více

Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace

Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace SNP 2304/6, Ústí nad Labem, IČ 44226233 SMĚRNICE č. 17/2007 Poradenské sluţby ve škole Obsah: ČL.1 ČL.2 ČL.3 ČL.4 ČL.5

Více

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD)

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) SEMINÁŘ PRO MAS PRAHA 29. 7. 2015 VĚCNÉ ZAMĚŘENÍ OPZ IP 2.3 CLLD Specifický cíl 2.3.1: Zvýšit zapojení lokálních aktérů do řešení problémů nezaměstnanosti

Více

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: Název Cíle: Popis a zdůvodnění Cíle: Na která zjištění z analýz cíl reaguje Seznam opatření, které vedou k naplnění Cíle: 5.1 Udržení stávajících

Více

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013 Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Sociální integrace a rovné příležitosti Podpora a rozvoj systému sociálních služeb je

Více

Posuzování invalidity osob s postižením nervového systému

Posuzování invalidity osob s postižením nervového systému 18.11.2010 Posuzování invalidity osob s postižením nervového systému MUDr.Rostislav Čevela Ředitel Odbor posudkové služby MPSV Cíl přednášky 1. Právní úprava posuzování invalidity 2. Vyhláška č. 359/2009

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška TÉMATA

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška TÉMATA PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ ZABEZPEČENÍ SOCIÁLNÍ PÉČE Obor vzdělání: Výchovná a humanitární činnost - Sociálně administrativní činnost Kód

Více

OBSAH 1. ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ...11

OBSAH 1. ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ...11 Obsah 3 OBSAH 1. ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ...11 Slovníček ke kapitolám 1 až 3...12 Použité zkratky...18 1.1 POTŘEBUJEME, CHCEME NEBO NECHCEME PERSONÁLNÍ STRATEGIE?...19 1.1.1 Strategie rozvoje lidských zdrojů

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ ZABEZPEČENÍ (SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ ZABEZPEČENÍ, SOCIÁLNÍ PÉČE) Obor vzdělání: Výchovná a humanitární činnost -

Více

UCELENÁ REHABILITACE. MUDr. Jan Šťastný

UCELENÁ REHABILITACE. MUDr. Jan Šťastný UCELENÁ REHABILITACE MUDr. Jan Šťastný srpen 2005 CESTY K REALIZACI STŘEDOVÉHO MODELU I. Definice a plošné zajištění solidárně hrazené péče. II. Třístupňová garance péče. III. Řízená péče. IV. Ucelená

Více

1 Zdraví, právo na zdraví

1 Zdraví, právo na zdraví 1 Zdraví, právo na zdraví V současné době není žádný stát na světě schopen zabezpečit takovou zdravotní péči, která by jeho občanům poskytla vše, co medicína umožňuje. Uvedený problém není pouze problémem

Více

Inkluzivní vzdělávání

Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání Instand Karlovy Vary 2014 PhDr. J. Slowík, Ph.D. Mgr. Ivana Čamková Co je to inkluze? postoj vycházející z přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech nikdy

Více

INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE

INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE Popis iniciativy a jejího cíle Iniciativa EQUAL je definována čl. 20 (1) Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999, o obecných ustanoveních o Strukturálních fondech,

Více

Včasná intervence pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami raná péče, problematika rodiny

Včasná intervence pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami raná péče, problematika rodiny Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

PRACOVNÍ ZAČLENĚNÍ HANDICAPOVANÝCH OSOB VE FRANCII

PRACOVNÍ ZAČLENĚNÍ HANDICAPOVANÝCH OSOB VE FRANCII PRACOVNÍ ZAČLENĚNÍ HANDICAPOVANÝCH OSOB VE FRANCII Hervé JEAN TOUFFET 7. Října 2013 Preambule Tato přednáška si neklade za cíl seznámit vás se vším. Popisuje hlavní charakteristické aspekty a zásady fungování

Více

Koordinace ucelené rehabilitace osob se zdravotním postižením

Koordinace ucelené rehabilitace osob se zdravotním postižením Koordinace ucelené rehabilitace osob se zdravotním postižením Pilotní projekt Praha, 22. 10. 2010 Mgr. Pavel Duba, MPSV Odbor sociálních služeb a sociálního začleňování Ucelená rehabilitace -je souvislá

Více

NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU REALIZACE KONCEPCE VČASNÉ PÉČE O DĚTI ZE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODŇUJÍCÍHO PROSTŘEDÍ

NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU REALIZACE KONCEPCE VČASNÉ PÉČE O DĚTI ZE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODŇUJÍCÍHO PROSTŘEDÍ NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU REALIZACE KONCEPCE VČASNÉ PÉČE O DĚTI ZE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODŇUJÍCÍHO PROSTŘEDÍ Vláda ČR na svém zasedání dne 14. května 2008 schválila usnesením č. 539 Zprávu vlády o realizaci Koncepce

Více

7. Občanská výchova 81

7. Občanská výchova 81 7. Občanská výchova 81 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Výchova k občanství Vyučovací předmět: Občanská výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obor Občanská výchova

Více

DALŠÍ PŘÍJMY DOMÁCNOSTI, NEZAMĚSTNANOST A ÚŘAD PRÁCE Mgr. Ivana Svozilová

DALŠÍ PŘÍJMY DOMÁCNOSTI, NEZAMĚSTNANOST A ÚŘAD PRÁCE Mgr. Ivana Svozilová DALŠÍ PŘÍJMY DOMÁCNOSTI, NEZAMĚSTNANOST A ÚŘAD PRÁCE Mgr. Ivana Svozilová 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky zřídil Úřad práce ČR (dále jen ÚP ), stanovil organizační členění ÚP, stanovil úkoly

Více

Formulář závěrů ze SWOT analýzy. Zpracovatelé analýzy (seznam členů pracovní skupiny, kteří se na zpracování SWOT analýzy podíleli):

Formulář závěrů ze SWOT analýzy. Zpracovatelé analýzy (seznam členů pracovní skupiny, kteří se na zpracování SWOT analýzy podíleli): Formulář závěrů ze SWOT analýzy Název pracovní skupiny: Osoby s mentálním a kombinovaným postižením Moderátor: PaedDr. Zdenka Šándorová, Ph.D. Zapisovatel: PaedDr. Zdenka Šándorová, Ph.D. Zpracovatelé

Více

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v Evropě. Zuzana Kaprová

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v Evropě. Zuzana Kaprová Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v Evropě Zuzana Kaprová Evropská agentura pro rozvoj speciálního vzdělávání European Agency for Development in Special Needs Education www. european-agency.org

Více

MPSV PŘIPRAVILO PRO ROK 2011 SOCIÁLNÍ REFORMU

MPSV PŘIPRAVILO PRO ROK 2011 SOCIÁLNÍ REFORMU MPSV PŘIPRAVILO PRO ROK 2011 SOCIÁLNÍ REFORMU Ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovalo návrhy změn, které zahájí legislativní proces sociální reformy. Z velké většiny by měly nabýt účinnost od 1.

Více

Základní škola Poběžovice

Základní škola Poběžovice Základní škola Poběžovice Inkluze hledání možných cest Motto: Otevřít školu znamená otevřít především sebe sama Proč chceme právě inkluzivní školu? Chceme dát šanci na kvalitní vzdělání všem dětem bez

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Hlavní zaměření programu Globálním cílem OP VVV je urychlit přechod ČR k růstu prostřednictvím lidského kapitálu pomocí investic do základů znalostní ekonomiky.

Více

Profil absolventa vyššího odborného studia oboru sociální práce

Profil absolventa vyššího odborného studia oboru sociální práce Střední zdravotnická škola a vyšší odborná škola Cheb Hradební 2, 350 38 Cheb tel: 354 422 877, 354 422 259 fax: 354 422 089 E-mail : szs.cheb@worldonline.cz http://szscheb.cz Profil absolventa vyššího

Více

Individuální projekt OP LZZ

Individuální projekt OP LZZ Individuální projekt OP LZZ Systémová podpora procesů transformace systému péče o rodiny a děti Karlovy Vary, 8. říjen 2012 PhDr. Miloslav Macela ředitel odboru rodiny a ochrany práv dětí Reforma systému

Více

Sociální politika. Březen 2012

Sociální politika. Březen 2012 Sociální politika Březen 2012 V oblasti sociální politiky máme Systém státní sociální podpory Dávky vyplácí úřady práce Státní politiku zaměstnanosti Dávky vyplácí úřady práce Systém sociálního zabezpečení

Více

Dopadová studie č. 31

Dopadová studie č. 31 Dopadová studie č. 31 BOZP, stres na pracovišti a jeho specifika v odvětví zdravotnictví Vytvořeno pro Projekt reg.č.: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Název projektu: Posilování bipartitního dialogu v odvětvích

Více

Nabídka kurzů pro práci s žáky ze sociokulturně znevýhodněného prostředí

Nabídka kurzů pro práci s žáky ze sociokulturně znevýhodněného prostředí Nabídka kurzů pro práci s žáky ze sociokulturně znevýhodněného prostředí Sociální znevýhodnění osob se sluchovým postižením pravidla komunikace 1 den Cílem kurzu je seznámit frekventanty s jazykovou a

Více

2015/11357-112 Ve věci informací a podkladů týkajících se problematiky osob se zdravotním postižením a jejich možnosti uplatnění v zaměstnání

2015/11357-112 Ve věci informací a podkladů týkajících se problematiky osob se zdravotním postižením a jejich možnosti uplatnění v zaměstnání 2015/11357-112 Ve věci informací a podkladů týkajících se problematiky osob se zdravotním postižením a jejich možnosti uplatnění v zaměstnání Dotaz: (ze dne 19. 2. 2015) Předmět*: Informace o zaměstnatelnosti

Více

Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů JMK 2012-2013 David Póč Katedra veřejné ekonomie

Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů JMK 2012-2013 David Póč Katedra veřejné ekonomie Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů JMK 2012-2013 David Póč Katedra veřejné ekonomie Zápatí prezentace 1 Řízení lidských zdrojů v JMK Jihomoravský kraj dlouhodobý aktivní přístup

Více

Aktuální úkoly na trhu práce

Aktuální úkoly na trhu práce Aktuální úkoly na trhu práce Ing. Jan Marek Ministerstvo práce a sociálních věcí náměstek pro zaměstnanost AIVD 20.11.2014 Obsah vystoupení 1. Základní problémy na trhu práce v ČR 2. Strategie rozvoje

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 MÍSTNÍ ROZVOJ VEDENÝ KOMUNITAMI POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 Evropská komise v říjnu roku 2011 přijala legislativní návrhy na politiku soudržnosti pro období od roku 2014 do roku 2020 Tento infolist

Více

Výzkum trhu. Vzdělávací materiál ke kurzu Zahraniční obchod, tutoriál Mezinárodní podnikání

Výzkum trhu. Vzdělávací materiál ke kurzu Zahraniční obchod, tutoriál Mezinárodní podnikání Výzkum trhu Vzdělávací materiál ke kurzu Zahraniční obchod, tutoriál Mezinárodní podnikání Slezská univerzita v Opavě Okresní hospodářská komora Karviná 2010-2013 Výukový materiál je výstupem projektu

Více

Při vzniku pracovního poměru budeme od zaměstnance vyžadovat:

Při vzniku pracovního poměru budeme od zaměstnance vyžadovat: Vznik pracovního poměru strana 14 4.4 DOKLADY PŘI VZNIKU PRACOVNÍHO POMĚRU 4.4.1 Doklady předkládané zaměstnancem Při vzniku pracovního poměru budeme od zaměstnance vyžadovat: 1. Osobní dotazník a životopis

Více

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Helena Kolibová Karviná 2012 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176) Rozvoj kompetencí

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

SOCIÁLNÍ FIRMA nový model zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce

SOCIÁLNÍ FIRMA nový model zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce SOCIÁLNÍ FIRMA nový model zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce výstup projektu Rozvoj sociální firmy Výroční konference CIP Equal Praha, 22.-23.4.2008 Ing. Markéta Würtherlová, Fokus Praha, o.s.

Více

Seznam pojmů používaných v klíčové aktivitě 6 Uznávání neformálního vzdělávání

Seznam pojmů používaných v klíčové aktivitě 6 Uznávání neformálního vzdělávání Seznam pojmů používaných v klíčové aktivitě 6 Uznávání neformálního vzdělávání Aktivní politika zaměstnanosti aktivní politikou zaměstnanosti se podle zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, rozumí souhrn

Více

Memorandum o spolupráci

Memorandum o spolupráci Memorandum o spolupráci Česká republika - Úřad vlády ČR Agentura pro sociální začleňování (dále jen Agentura ) zastoupená: Bc. Martinem Šimáčkem, ředitelem sídlem: nábřeží Edvarda Beneše 4, 118 01, Praha

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA otázky k SZZ 1) Speciální pedagogika jako vědní obor, vymezení předmětu, vztah speciální pedagogiky k dalším vědním oborům. Vztah k pedagogice, psychologii, medicínským oborům, k sociologii.

Více

518/2004 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 23. září 2004, kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

518/2004 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 23. září 2004, kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 518/2004 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 23. září 2004, kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Změna: 507/2005 Sb. Změna: 452/2008 Sb. Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle 69 odst.

Více

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011)

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) 1. Vymezení poradenských služeb ve škole 2. Standardní činnosti poradenských pracovníků školy 3. Standardní činnosti pedagogů,

Více

PRIORITNÍ OSY A JEJICH SPECIFICKÉ CÍLE

PRIORITNÍ OSY A JEJICH SPECIFICKÉ CÍLE PRIORITNÍ OSY A JEJICH SPECIFICKÉ CÍLE V rámci jednotlivých prioritních os pracujeme s tzv. specifickými cíli. Objem finančních prostředků bude vždy předmětem vyhlášené výzvy. Vzhledem k vývoji čerpání

Více

Změny v oblasti podpory zaměstnávání OZP

Změny v oblasti podpory zaměstnávání OZP Změny v oblasti podpory zaměstnávání OZP Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti vládní návrh předložen v květnu 2013 49 novela zákona o zaměstnanosti (od 1.10. 2004) Současně jsou novelizovány zákon č.

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 XVII. celostátní finanční konference Mgr. Lenka Kaucká, MPSV Praha 4. prosince 2014 Obsah prezentace Věcné zaměření OP Zaměstnanost

Více

Stručný obsah projektu Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené děti a rodiny

Stručný obsah projektu Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené děti a rodiny Příloha č. 6 Stručný obsah projektu Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené děti a rodiny Aktivita 01: Návrh optimalizace řízení a financování systému péče o ohrožené děti a rodiny

Více

Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí. Gestor MPSV Spolugestor MF ČR, MPO, MV

Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí. Gestor MPSV Spolugestor MF ČR, MPO, MV 25 Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí Název projektu Gestor MPSV Spolugestor MF ČR, MPO, MV Zahájení projektu 1.5.2011 Ukončení projektu 31.12.2013 Obsah, charakteristika projektu

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Úvod. Kontext vzniku Kritérií. Východiska pro kritéria komunitní sociální služby

Úvod. Kontext vzniku Kritérií. Východiska pro kritéria komunitní sociální služby Kritéria komunitní sociální služby aktivita 5.01 Zpracování indikátorů hodnocení Kritérií transformace, humanizace a deinstitucionalizace vybraných služeb sociální péče a metodiky jejich naplňování Úvod

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole SMĚRNICE č.503 /2013 Poradenské služby ve škole Obsah: ČL.1 - ČL.2 - ČL.3 - ČL.4 - ČL.5 - ČL.6 - ČL.7 - ČL.8 - ČL.9 - ČL.10 - ČL.11 - Úvod Obsah poradenských služeb Pracovníci poskytující poradenské služby

Více

Situační SWOT analýza jako vhodný podklad pro přípravu DZ MŠMT Milan Pospíšil Ostrava, 27. listopadu 2014

Situační SWOT analýza jako vhodný podklad pro přípravu DZ MŠMT Milan Pospíšil Ostrava, 27. listopadu 2014 Situační SWOT analýza jako vhodný podklad pro přípravu DZ MŠMT Milan Pospíšil Ostrava, 27. listopadu 2014 www.kredo.reformy-msmt.cz Úvodní SWOT analýza IPN KREDO Byla provedena analýza 33 domén v 7 strategických

Více

Vize propojení zdravotního pojištění a sociálního systému. RNDr. Jiří Schlanger 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze

Vize propojení zdravotního pojištění a sociálního systému. RNDr. Jiří Schlanger 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze Vize propojení zdravotního pojištění a sociálního systému RNDr. Jiří Schlanger 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze Proč je nezbytné propojení zdravotního pojištění a sociálního systému Zdravotní

Více

PODPORA SOCIÁLNÍHO BYDLENÍ V INTEGROVANÉM REGIONÁLNÍM OPERAČNÍM PROGRAMU

PODPORA SOCIÁLNÍHO BYDLENÍ V INTEGROVANÉM REGIONÁLNÍM OPERAČNÍM PROGRAMU PODPORA SOCIÁLNÍHO BYDLENÍ V INTEGROVANÉM REGIONÁLNÍM OPERAČNÍM PROGRAMU 12.11.2013 Praha CO SE DOVÍTE 1. Představení programu IROP 2. Sociální bydlení v IROP 3. Co nás ještě čeká 4. Kde hledat další informace

Více