MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Pedagogická fakulta DIPLOMOVÁ PRÁCE

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Pedagogická fakulta DIPLOMOVÁ PRÁCE"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Pedagogická fakulta DIPLOMOVÁ PRÁCE Brno 2005 Karel Mach 1

2 MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Pedagogická fakulta KATEDRA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY V růžovém sadu Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: PhDr. Jarmila Pipeková, PhD. Vypracoval: Karel Mach Brno

3 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a použil jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům.... podpis 3

4 Poděkování Děkuji své diplomové vedoucí PhDr. Jarmile Pipekové, PhD. za trpělivost, kterou se mnou během našich nemnoha setkávání měla, Vladimírovi Procházkovi za to, že dává smysl mojemu snažení a za odbornou i lidskou pomoc (a za to, že mi vysvětlil proč nejet na Nový Zéland opravovat lodě), p. řediteli Huzlíkovi za praktické rady a nakažlivý optimismus, pracovníkům Růžového sadu Daliborovi, Petrovi a Radkovi zato, že JSOU a JSME, a také za vstřícnost, se kterou mě přijali jejich rodiče. Děkuji bc. Lence Kulišťákové, že mě nenechala jít na vandr, když bylo nejhůře.děkuji svým rodičům, že mi drželi pěsti často i několik dní po zkouškách které jsem udělal a s úsměvem mi vysvětlili, které věci jsou v životě důležité. A také děkuji svému kamarádu Petru Nistorovi za to, jaký byl, a že byl. 4

5 Úvod S návratem České republiky k demokratickému zřízení po roce 1989 se začaly měnit přístupy nahlížení společnosti na problematiku lidí s mentálním postižením. Do současného dne bylo legislativou přijato mnoho změn, které upravují jejich pozici v majoritní společnosti týkajících se edukačního procesu, pravidel pro zaměstnávání a změn v kvalitě celého dospělého života. Stále však naše společnost neumí zcela přijmout jejich jinakost a jedinečnost obohacující naše vidění světa, umožňující poznat, že i oni vytvářejí hodnoty zasluhující uznání a obdiv, a tím jsou neustálou výzvou všem ostatním. Cílem této diplomové práce je především utvoření co nejvýstižnějšího pohledu na zaměstnávání jedinců s tímto typem postižení, který je založen na dlouhodobém setkávání s atmosférou a pracovníky dílny pro lidi s mentálním handicapem vytvořené občanským sdružením, kterou jeden můj budoucí kolega nazval fenoménem růžového sadu. Jde o kvalitativní zpracování v současnosti často zmiňovaného tématu zaměstnávání jedinců s výraznějším mentálním postižením, avšak ne z pohledu teoretického, který často podává zkreslenou představu o kladech a bariérách tohoto procesu, ale o konkrétními informacemi vykreslené možnosti v této oblasti nečekané a nezvyklé. Tato diplomová práce je rozdělena do čtyř obsáhlejších celků. První tři z nich se snaží v teoretických rovinách nastínit základní problematiku mentální retardace, analyzovat oblast edukace jedinců s mentálním postižením od dětského věku po období dospělosti, a pojmenovat možnosti jejich stávajícího uplatnění s důrazem na řešení zaměstnanosti. Poslední, prakticky orientovanou kapitolou, jsou shrnuty závěry kvalitativní studie jednoho konkrétního chráněného pracoviště, vytvořeného občanským sdružením V růžovém sadu, které usiluje o rozšíření stávajících variant zaměstnávání lidí s mentálním handicapem, naplňuje idee o integraci svých pracovníků do majoritní společnosti a pokouší se, skrze smysluplnou originální práci významově posunout dnešní trend v zaměstnávání jedinců s mentální retardací, a zároveň působit na povědomí veřejnosti a jejího nazírání na práci lidí s mentálním postižením. Při zpracování dostupných údajů jsem použil metodu obsahové analýzy textů spojenou s doplňujícími rozhovory s jejich myšlenkovým tvůrcem Vladimírem Procházkou a dalšími osobami zainteresovanými v projektu dílny V růžovém sadu. Charakteristiky pracovníků s handicapem jsou zpracovány jako kazuistiky doplněné o participační pozorování a rozbor výsledků činnosti. Byly použity rovněž nestrukturované 5

6 rozhovory se zákonnými zástupci zmíněných pracovníků, a se svolením Procházky publikovány odpovědi pracovníků ze strukturovaného rozhovoru, které jsou pro ilustraci jejich pohledu na fungování dílny doloženy v příloze, společně s fotografiemi přibližujícími výtvarný styl a produkci dílny. Důvodem, pro který jsem si zvolil toto téma bylo setkání s místem, ve kterém se pojí filozofie s praxí speciální pedagogiky, a kde prostředkem k dosažení stanovených cílů je využita smysluplná práce s lidmi s mentálním handicapem a zároveň dřevo, jako základní materiál, ke kterému mám osobní vztah. Přál bych si, aby tato práce neušla pozornosti studentů speciální pedagogiky převážně prezenčního studia na Pdf MU v Brně, kteří dle mého názoru mají být konfrontováni v největší možné míře s pozitivními vzory z oblasti současné speciálněpedagogické praxe, a dostat tím možnost překročení teoretického měřítka této disciplíny a uchopení smyslu svého studia speciální pedagogiky. V případě hlubšího zájmu by se mohla stát také podnětem k navštívení tohoto místa a následně obohacením o znalosti, které jsou jen obtížně dosažitelné teoretickým studiem. 6

7 OBSAH ÚVOD 1 Teoretická východiska Mentální retardace a její příčiny Klasifikace mentální retardace Charakteristika jednotlivých stupňů Zvláštnosti psychiky jedinců s mentálním postižením Vztah společnosti k osobám s mentálním postižením Současný systém edukace osob s mentálním postižením v České republice Současné přístupy k edukaci jedinců s mentálním postižením Legislativa vymezující edukaci jedinců s mentálním postižením Předškolní výchova a edukace v období povinné školní docházky Profesní příprava jedinců s mentálním postižením Edukace dospělých osob s mentálním postižením Možnosti uplatnění a zaměstnávání jedinců s mentálním handicapem Legislativa zaměstnávání osob s mentálním handicapem Úloha úřadu práce Chráněné dílny Podporované zaměstnávání Nestátní neziskové organizace Dílna "V růžovém sadu" Projekt dílny občanského sdružení "V růžovém sadu" Historie dílny Současný stav Předpokládaný vývoj [vize] Výrobní program Specifika dílny a jejího výrobního procesu Zaměstnanci dílny - kazuistiky Závěr Shrnutí Summary Seznam literatury Přílohy

8 1 Teoretická východiska 1.1 Mentální retardace a její příčiny Termín mentální retardace je odvozen z latinského mens, mentis mysl, rozum a retardio zaostávat, opožďovat, zdržet, a znamená opožděnost rozumového vývoje. Nazýváme jím vývojovou poruchu integrace psychických funkcí, která vznikla v důsledku organického poškození mozku. Jejím nejvýraznějším rysem je snížení rozumových funkcí různého stupně. Znamená trvalý stav, vrozený nebo časně získaný, který je třeba odlišit od demence, charakterizované rozpadem normálního mentálního vývoje po druhém roce života, a stejně tak od pseudooligofrenie, poruše založené na sociálním podkladě, nejčastěji vlivem nepodnětného sociokulturního prostředí, u které může dojít ke zlepšení stavu. Obecně toto postižení zasahuje všechny složky osobnosti, každou v závislosti na hloubce postižení a jeho charakteru. Kromě toho se mentální retardace často vyskytuje v kombinaci s dalšími typy postižení (tělesným, smyslovým, psychickým onemocněním atd.). Každý z těchto vlivů jeho situaci dále výrazně mění a komplikují [27]. Během svého života jsou jedinci s tímto typem postižení odkázáni v závislosti na individuálních odlišnostech k pomoci svého okolí(odborné i laické), jelikož jsou mezi nimi mnozí, kteří se nedokáží vlastními silami vypořádat se svými problémy, a to nejen učebními a výchovnými, ale i sociálními [1]. Mentální retardace může mít celou řadu různorodých příčin, které se vzájemně podmiňují, prolínají a spolupůsobí. Ve výzkumu příčin vzniku mentální retardace vždy významně vystupují dvě rozdílná, mnohdy vzájemně se doplňující hlediska. Jedno se opírá o hledání příčin vnějšího (exogenního) rázu, druhé staví do popředí příčiny vnitřní (endogenní). Vnitřní příčiny jsou zakódovány již v systémech pohlavních buněk, jejichž spojením vzniká nový jedinec, jsou to příčiny genetické. Vnější činitelé, kteří mohou způsobit mentální retardaci, působí od početí v průběhu celé gravidity, porodu, poporodního období i v ranném dětství [31]. Švarcová (2000, s.52) jako nejčastější příčiny mentální retardace uvádí: Následky infekcí a intoxikací: prenatální infekce (např. zarděnková embriopatie, kongenitální sifilis), postnatální infekce (např. zánět mozku), intoxikace (např. toxemie matky, otrava olovem), 8

9 kongenitální toxoplazmóza. Následky úrazů nebo fyzikálních vlivů: mechanické poškození mozku při porodu (novorozenecká hypoxie), postnatální poranění mozku nebo hypoxie. Poruchy výměny látek, růstu, výživy (např. mozková lipoidóza, hypotyreózakreténismus, fenylketonurie, glykogenózy a další). Makroskopické léze mozku (novotvarem, degenerací, postnatální sklerózou). Nemoci a stavy způsobené jinými a nespecifickými prenatálními vlivy (např. vrozený hydrocefalus, mikrocefalie, kraniostenóza a další). Anomálie chromozómů (např. Downův syndrom). Nezralost (stavy při nezralosti bez uvedení jiných chorobných stavů). Vážné duševní poruchy. Psychosociální deprivace (stavy se snížením intelektu vlivem nepříznivých sociokulturních podmínek). Jiné a nespecifické etiologie. Další, odbornou literaturou popisovaná příčina kombinuje oba výše zmíněné vlivy. Vágnerová k tomu uvádí: Mentální postižení poměrně často vzniká na základě kombinace polygenně podmíněného nižšího nadání a výchovné nepodnětnosti, nebo dokonce zanedbanosti. Jde obvykle o děti podobně postižených rodičů, jejichž intelektová i vzdělanostní úroveň je nízká. Podnětnost takového rodinného prostředí bývá nedostatečná (Vágnerová 1999 in Švarcová 2000). Jakkoli jsou však propracované metody moderní lékařské diagnostiky v oblasti posuzování genetických predispozic, sledování vývoje plodu v ranných fázích těhotenství nebo neurologická vyšetření už ke konci novorozenecké fáze vývoje, výzkum příčin mentální retardace zdaleka není u konce, jelikož se předpokládá, že až 80% případů mentální retardace, převážně v pásmu lehkého poškození má neznámý (resp.neurčený) původ. 9

10 1.2 Klasifikace mentální retardace V době před listopadem 1989 bylo podle tehdejších terminologických vymezení zaužívané používat pro jednotlivé stupně mentální retardace označení debilita, imbecilita, idiocie. Tyto pojmy však časem dosáhly pejorativního zabarvení a dnes by znamenaly zcela nedůstojné a neodpovídající nazírání na jedince s postižením. Také z tohoto důvodu jsme přijali od roku 1993 platnou 10. revizi Mezinárodní klasifikace nemocí zpracovanou Světovou zdravotnickou organizací v Ženevě, podle které se mentální retardace dělí do šesti základních kategorií: F70- lehká mentální retardace. F71-středně těžká mentální retardace. F72-těžká mentální retardace. F73-hluboká mentální retardace. F78-jiná mentální retardace. F79-nespecifikovaná mentální retardace. Podle tohoto členění spadá mentální retardace do oddílu psychiatrie, proto má jako první písmeno F. Určujícím hlediskem je zde stanovení inteligenčního kvocientu (měřeného obvykle standardizovanými testy inteligence), který bývá zohledňován při zařazování žaků do vzdělávacího systému. Přitom je však třeba zdůraznit, že takto je možno určit pouze orientační stupeň mentálního handicapu. K posouzení celkového stavu jedince je nutno zahrnout také všeobecné intelektové funkce, důležité pro adaptaci v určitém prostředí. Diagnóza též odpovídá pouze současnému stavu duševních funkcí, jelikož intelektuální schopnosti a sociální přizpůsobivost se mohou měnit v průběhu času a i snížené hodnoty se mohou zlepšovat cvičením a rehabilitací (Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů desátá revize 1993). 1.3 Charakteristika jednotlivých stupňů Každý člověk, a stejně tak i každý člověk s mentálním postižením je svébytný subjekt s charakteristickými rysy a vlastnostmi. Hloubka mentálního postižení však do určité míry určuje společné znaky, které lze objektivně vysledovat, a které pro potřeby diagnostiky rozdělují jedince s mentální retardací do několika skupin. Musíme si však 10

11 znovu uvědomit, že mezi uvedenými skupinami existují plynulé přechody i poměrně výrazné interindividuální rozdíly v jednotlivých schopnostech [31]. Lehká mentální retardace, IQ (F70) U jedinců této skupiny bývá do 3. roku věku pozorované jen malé opoždění nebo zpomalení psychického vývoje, které se znatelněji projeví až v předškolním věku. Hlavní potíže se u nich obvykle projevují při teoretické práci ve škole [34]. Bývají to např. problémy se čtením a psaním, v jemné motorice, nácvik běžných dovedností trvající mnohem déle, paměť je spíše mechanická než logická, myšlení velmi konkrétní a nepřesné s infantilními znaky. Intelektová úroveň v této skupině odpovídá přibližně mentálnímu věku 9-12 let u dospělých jedinců.většina osob s lehkou mentální retardací dosáhne schopnosti užívat řeč účelně v každodenním životě, většina z nich také dosáhne celkové nezávislosti v osobní péči a v praktických domácích dovednostech, i když je vývoj oproti normě mnohem pomalejší. Mohou se u nich v individuálně různé míře projevit i přidružené chorobné stavy, jako je autismus, epilepsie, poruchy chování nebo tělesné postižení, ale jejich výskyt je jen ojedinělý.většinu jedinců na horní hranici lehké mentální retardace také lze zaměstnat prací, která vyžaduje spíše praktické než teoretické schopnosti, včetně nekvalifikované nebo málo kvalifikované manuální práce. V sociokulturním kontextu, kde se klade malý důraz na teoretické znalosti, nemusí lehký stupeň mentální retardace působit žádné vážnější problémy. Důsledky retardace se však projeví, pokud je postižený také značně emočně a sociálně nezralý, není schopen vyrovnat se s požadavky manželství nebo výchovy dětí, nedokáže samostatně řešit problémy plynoucí z nezávislého života, jako je získání a udržení si odpovídajícího zaměstnání či jiného finančního zabezpečení, zajištění úrovně bydlení, zdravotní péče apod. (Švarcová 2000, s. 28). Středně těžká mentální retardace, IQ (F71) U většiny osob se střední mentální retardací lze zjistit organickou etiologii. Často se vyskytují tělesná postižení a neurologická onemocnění, zejména epilepsie. Vývojová opoždění jsou znatelná již v dětství, je např. výrazně opožděn rozvoj chápání a užívání řeči a i jejich konečné schopnosti v této oblasti jsou omezené. Podobně je také omezena schopnost sebeobsluhy a zručnost. Psychika je celkově omezená se sníženou koncentrací pozornosti i kapacity paměti. Emocionalita bývá labilní se sklony k afektivním reakcím a zkratkovitému jednání.v této skupině jsou obvykle podstatné rozdíly v povaze schopností. 11

12 Někteří jedinci dosahují vyšší úrovně v dovednostech senzoricko-motorických než v úkonech závislých na verbálních schopnostech, zatímco jiní jsou značně neobratní, ale jsou schopni sociální interakce a komunikace [31]. V dospělosti jsou jedinci se střední mentální retardací obvykle schopni vykonávat jednoduchou manuální práci, jestliže úkoly jsou pečlivě strukturovány a jestliže je zajištěn odborný dohled. Zřídka možný je v dospělosti je zcela samostatný život. Zpravidla také bývají plně mobilní a fyzicky aktivní a většina z nich prokazuje vývoj schopností k navazování kontaktů, ke komunikaci s druhými a podílí se na jednoduchých sociálních aktivitách. Těžká mentální retardace, IQ (F72) Snížená úroveň schopností zmíněná pod F 71 je v této skupině mnohem výraznější. Většina jedinců z této kategorie (narozdíl od předcházející kategorie), trpí výrazným poškozením motoriky nebo jinými přidruženými vadami, které prokazují přítomnost klinicky signifikantního poškození či vadného vývoje ústředního nervového systému (Švarcová 2000,s.29). Výrazně omezená je též úroveň všech psychických schopností, rozvoj komunikačních dovedností je minimální a afektivní sféra je celkově poškozena. Komunikace jako taková se odehrává převážně v rovině nonverbální (neartikulovatelné výkřiky, případně jednotlivá slova). Při soustavném výchovném působení jsou schopni vykonávat některé jednoduché úkony, ale bývají celoživotně závislí na trvalé péči jiných osob. Hluboká mentální retardace, IQ je nižší než 20 (F73) Ve většině případů hluboké mentální retardace lze určit organickou etiologii.většina osob z této kategorie je imobilní nebo výrazně omezena v pohybu, není schopna sebeobsluhy a vyžaduje stálou podporu a dohled. Častá jsou přidružená smyslová postižení, epilepsie a nejtěžší formy pervazivních vývojových poruch, zvláště atypický autismus. IQ nelze přesně změřit, je odhadováno, že je nižší než 20. Možnosti výchovy a vzdělávání jsou velmi omezené Chápání a používání řeči je přinejlepším omezeno na vyhovění jednoduchým požadavkům. Jiná mentální retardace (F 78) Stanovení stupně intelektové retardace použitím obvyklých metod je zvláště nesnadné nebo nemožné z důvodů přidruženého senzorického nebo somatického postižení (nevidomí, neslyšící, jedinci s těžkými poruchami chování, osoby s autismem atd.) 12

13 Nespecifikovaná mentální retardace (F 79) Mentální retardace je prokázána, ale není možno zařadit pacienta do jedné ze shora uvedených kategorií pro nedostatek informací. Četnost mentálního postižení v populaci Absolutní počet jedinců s mentální retardací v naší populaci není znám. Uvádí se, že mentální retardací trpí asi 3% občanů. Na základě některých pedagogicko-psychologických studií je intelektově podprůměrných 10-15% dětí školního věku. Podle kvalifikovaných odhadů se předpokládá, že v naší republice žije asi 300 tisíc osob s mentálním postižením. Procentální zastoupení mezi skupinami osob s mentální retardací je rozloženo přibližně takto: Lehká mentální retardace.80%. Středně těžká mentální retardace 12%. Těžká mentální retardace 7%. Hluboká mentální retardace.1%. 1.4 Zvláštnosti psychiky jedinců s mentálním postižením Každý mentálně postižený je svébytný subjekt s charakteristickými osobnostními rysy. Přesto se však u značné části z nich projevují (ve větší či menší míře) určité společné znaky. V utváření osobnostních charakteristik lidí s mentálním postižením, pomineme-li vliv primárního handicapu, hraje velkou roli prostředí, jeho podnětnost či nepodnětnost, poskytované kompetence nutné pro rozvoj samostatnosti a uspokojování citových potřeb. Je možné pozorovat značné odlišnosti mezi jedinci vyrůstávajícími v rodině a klienty ústavní péče. Slowík (2003) k tomu poznamenává: V jiné pozici při hledání a vytváření přijatelných a odpovídajících hodnot stojí mentálně postižený člověk žijící v ústavní péči anebo v rodině. Ústavní způsob života brzdí osobnostní rozvoj jednotlivců, a tím výrazně mění jejich hodnotovou orientaci a možnost vytváření vlastních hodnot. Postižení lidé žijící v rodinné péči jsou naproti tomu většinou daleko samostatnější, osobitější. Dětství každého jedince určuje a předznamenává jeho budoucí vývoj. Dítě s mentální retardací prožívá poznávání světa pomaleji než jeho nepostižení vrstevníci, projevuje menší touhu objevovat své okolí, komunikovat s blízkými lidmi, a stává se, že rodiče těchto dětí své výchovné aktivity omezí na pečování o základní fyziologické potřeby, což v důsledku ještě 13

14 více zbrzdí jeho proces psychického vývoje a socializace. Zrakové vnímání dítěte s mentální retardací má neaktivní charakter, nedovede se pozorně dívat a výběrově sledovat okolní svět, neumí se odpoutat od výrazných a poutavých stránek vnímaných objektů, které jsou však v daném momentě nepodstatné. Značnou úlohu v psychickém vývoji má sluchové vnímání, které velmi těsně a bezprostředně souvisí s rozvojem řeči (Švarcová 2000,s.38). Jestliže se podmíněné spoje sluchového analyzátoru vytvářejí pomalu, je velmi pravděpodobné i opoždění utváření řeči a schopnost rozlišovat hlásky, což opět způsobuje opoždění psychického vývoje. Stejně tak je opožděno i vnímání hmatové a kinestetické, které pomocí změny polohy těla umožňuje kvalitativně jiný kontakt se svým okolím. Nedokonalé počitky a vjemy jsou základními symptomy, které brzdí, zpomalují rozvoj psychických procesů, zejména myšlení (Vygotskij in Vítková 2003, s. 130). Zpomalené tempo vývoje řeči a artikulace je spojeno se slabou schopností rozlišovat slyšené podněty v oblasti sluchového analyzátoru a nedostatečné motoriky mluvidel. To brzdí zdokonalování výslovnosti a její nepřesnost ztěžuje zlepšení kvality sluchových vjemů. Slovní zásoba žáků s mentální retardací v mladším školním věku je mnohem menší než u jejich zdravých vrstevníků. Rozdíl je také mezi aktivní a pasivní slovní zásobou. Žáci hojně používají zájmen, místo aby jmenovali jednající osoby [34]. Nápadné bývá také porušení gramatické shody ve větách. Psychickou funkcí těsně navazující na vnímání je myšlení. Dítě s mentální retardací narozdíl od zdravého má velmi omezenou schopnost abstrakce a zobecňování a patrně pouze u dětí s lehkou mentální retardací se myšlení může překročit hranici konkrétnosti. Pro myšlení dětí s mentální retardací jsou charakteristické ještě další zvláštnosti. Patří k nim zejména nesoustavnost myšlení. Od správného řešení úkolů je obvykle odvádí přerušení pozornosti, náhodná chyba, někdy dítě zdánlivě bezdůvodně ztratí myšlenkovou souvislost a začne mluvit o něčem docela jiném [31]. Dalším závažným nedostatkem je slabá řídící úloha myšlení, to, že nedovedou v případě potřeby užít již osvojené rozumové operace a zpravidla nepředvídají důsledek svého jednání, což je spojeno s tzv. nekritičností myšlení. Charakteristickým rysem pro děti s mentální retardací je také nepochybnost o správnosti svých okamžitých domněnek, následkem čehož pak zřídka zpozorují své chyby. Díky paměti si dítě uchovává a zobecňuje minulou zkušenost, získává vědomosti a dovednosti (Pipeková in Vítková 2003, s. 131). Děti s mentální retardací si všechno nové osvojují velmi pomalu až po mnohočetném opakování. Příčina spočívá především ve vlastnostech nervových procesů mentálně retardovaných dětí, které jim zpravidla umožní lépe si zapamatovat vnější znaky předmětů a jevů v jejich náhodných spojeních, ale nezapamatují si vnitřní logické 14

15 souvislosti, protože je prostě nedokáží vyčlenit. Pro začlenění lidí s mentální retardací do společnosti hraje významnou roli emocionalita a úroveň rozvinutosti volních vlastností. Ve své většině jsou děti s mentálním postižením emočně nevyspělé a chovají se jako děti nižší věkové úrovně. Reagují proto adekvátně jen na takové přístupy, které tuto skutečnost respektují (Švarcová 2000,s. 42). City dětí s mentálním postižením jsou často neadekvátní podnětům vnějšího světa. Častěji se projevuje impulzivnost, nedostatečná diferencovanost jemných odstínů emocí vedoucí k černobílému vnímání světa. Způsob projevování emocí je u lidí s mentálním postížením v přímé souvislosti s nedostatečnou sebekontrolou ohledně norem. Projevy radosti jsou přesným odrazem její intenzity [6]. Hodnotu budou připisovat především tomu, co se jim právě líbí, co jim dělá radost, co uspokojuje jeho okamžité potřeby,protože pro ně jsou právě tyto hodnoty zpravidla důležitější než společenské a praktické významy věcí a dějů. U dětí s mentálním postižením na jedné straně vystupuje do popředí sugestibilita, nekritické přijímání rad a pokynů od okolních lidí, neschopnost ověřit si je a srovnat s vlastními zájmy a zkušenostmi, a na druhé straně tytéž děti mohou být vůči jiným pokynům a požadavkům lidí kolem sebe neobyčejně imunní, dovedou dlouho vzdorovat rozumným důvodům a projevovat snahu udělat něco jiného než oč jsou žádány [31]. Obraz a hodnocení sebe, sebepojetí, formuje povahové rysy, ovlivňuje dynamiku osobnosti, jednání a chování jedince. Je úzce provázáno s motivací. U dětí a žáků s mentální retardací můžeme najít jak nerealisticky vysoké, tak nerealisticky nízké aspirace. Chování takového žáka je na jedné straně motivováno snahou vyhnout se úkolům, obavami z nezdaru, ze selhání, a z těchto pocitů pak vyplývá nízká aspirace, která je v rozporu s jeho skutečnými schopnostmi. Na druhé straně tam, kde jde o plánované jednání, o úvahu o svých možnostech a o podmínkách, které jsou dány určitou situací, tam se dítě nerealisticky hodnotí a uplatňuje nerealisticky vysoké aspirace (Dolejší in Vítková 2003, s. 133). 1.5 Vztah společnosti k osobám s mentálním postižením Zkušenosti lidí, kteří dlouhou dobu žili nebo pracovali s dětmi i dospělými s mentální retardací, ukazují, že pokud s nimi lidé v jejich okolí jednají vlídně a laskavě, zpravidla jim to oplácejí přátelským chováním a oddaností. Dovedou mít rádi své blízké, jsou velmi vnímaví k jejich bolesti a trápení a jsou ochotní pomáhat každému, kdo jejich pomoc potřebuje (Švarcová 2000, s. 45). Lidé s mentálním postižením potřebují ke svému bezproblémovému fungování ve společnosti zejména zřetelně vymezené vztahy svého 15

16 okolí, takové, které nepřináší mnoho otázek s širokým spektrem odpovědí a z nich vyplývající nejistotu. Z tohoto důvodu, najdeme mezi obyvately venkova dodnes téměř bezproblémově integrované i lidi se středně těžkou mentální retardací, kteří netrpí komunikační bariérou právě proto, že žijí v prostředí s jasně strukturovaným, průhledným a přiměřeně jednoduchým komunikačním rámcem (Slowík 2005). Lidé s mentálním postižením často nemohou obstát ve společnosti právě z důvodu neporozumění její komunikační strategii a průhlednosti, se kterou tito jedinci do komunikace vstupují. Intaktní společnost totiž neukazuje dost čitelně svá pravidla hry. Možná je ukazuje způsobem dostatečně pochopitelným pro své členy, nikoliv však způsobem dostatečně čitelným pro lidi s mentálním postižením (Lednická 2004). Při vší dobré vůli si tak často neuvědomujeme, že k nim hledáme cestu vhodnou z našeho pohledu, odpovídající našim vlastním měřítkům jednoduchosti. Na způsob projevování emocí u lidí s mentálním postižením je u intaktní společnosti pohlíženo jako na nezvyklý, dětinský, možná až nedůstojný. Obdobné projevy bývají považovány za nevhodné s tím, že je třeba chování lidí s mentálním postižením usměrňovat. Při hlubším pohledu na tuto věc dojdeme k pochopení, že upřímnost v projevech těchto lidí spočívá především v nedomýšlení jejich jednání do širších důsledků. Z toho vyplývá nutnost srozumitelně vysvětlit a učit tyto lidi např. odstupu, nejen proto, že z pohledu majoritní společnosti plně zdravý člověk neobjímá každého, ale i proto, že jejich bezprostřednost je vcelku snadno zneužitelná, jelikož pro většinu z nich je charakteristické, že přijímají svět a lidi jako potencionálně dobré (Novosad; Švingalová 2002 in: Lednická 2004). Další důležitou skutečností, kterou je zapotřebí si uvědomit a nesnadné ji používat, je co je sdělováno a jak. Jen tím umožníme, aby naše vzájemná komunikace byla efektivní a vzájemně smysluplná. Je-li naše sdělení po obsahové stránce relevantní a zajímavé a po formální stránce dostatečně srozumitelné, navíc provázené jasnými, srozumitelnými, nonverbálními projevy, i těžce mentálně postižený člověk je schopen nám porozumět a reagovat s adekvátní odezvou. Právě ona prostá jednoduchost a srozumitelnost vyjadřování, ale nakonec i obsahová nosnost a zajímavost našich sdělení může být spíše pro mnohé z nás, nepostižených, tím nejtěžšímtím, čeho nejsme dost dobře schopni a co nám komunikaci s mentálně postiženými lidmi znesnadňuje (Slowík 2005). Pokud nahlížíme tímto způsobem, pak odvolávání se na nemožnost porozumět lidem s mentálním handicapem ukazuje více méně jako pouhá výmluva. 16

17 S otevřením se demokratickému světu a s přijetím hodnot humanizace a normalizace se mění postoje společnosti v nahlížení a přístupech k jedincům s postižením. Hledají se nové cesty pro jejich úspěšnou životní dráhu naplňováním procesu sociální integrace s ůmyslem vzájemně se poznat a porozumět si, aby svět byl pro všechny. V tomto duchu doporučuje organizace Inclusion international (dříve Mezinárodní liga asociací pro osoby s mentálním handicapem) užívat označení člověk (dítě, mladistvý) s mentálním postižením (s mentální retardací), který je také používán v celém textu této práce. Je tím vyjádřena skutečnost, že retardace není integrální součástí člověka, ale je pouze jedním z mnoha jeho osobnostních rysů. Úkolem společnosti je otevřít lidem s mentálním postižením jejich možnosti nebo jim pomoci je kompenzovat. Není to však proces jednostranný, neboť lidé s mentálním postižením naopak otevírají intaktní společnosti možnosti, které nezná či které ve spěchu a při zdůrazňování jen některých oblastí života zapomněla. Příkladem takové možnosti je např. radost ze samozřejmých věcí (Lednická 2004, s. 9). 17

18 2 Současný systém edukace osob s mentálním postižením v České republice 2.1 Současné přístupy k edukaci jedinců s mentálním postižením V deklaraci OSN o právech mentálně postižených osob z r.1971 se říká: Mentálně postižený má mít v nejvyšší možné míře stejná práva jako ostatní lidské bytosti. K tomuto se pojí také slova Adriana D. Warda že kvalita společnosti se může měřit podle způsobu, jakým se stará o své nejzranitelnější a nejzávislejší členy. To nejpotřebnější, čím můžeme zkvalitnit život osobám s mentálním handicapem a naučit je v nejvyšší možné míře využívat jejich vlastní potenciál, a tím jim umožnit prožitek svobodného rozhodování ve všem co se jich dotýká, je vzdělání. Právo na vzdělání pro všechny je dnes již pevně zakotveno v našem právním systému a spolu s uvedenými ideemi se v současné době v oblasti edukace jedinců s mentálním postižením prosazují tři základní tendence integrace, humanizace a normalizace. Integrace je postoj společnosti k handicapovaným občanům, který je neodmítá, nesegreguje, ale naopak se snaží vytvářet optimální podmínky pro jejich začlenění do hlavního proudu společenského života. Humanizace vidí a respektuje lidi s postižením jako rovnoprávné členy, vyžadující ve srovnání s ostatními více pozornosti a péče, a jež jim pomůže do určité míry kompenzovat jejich odlišnost, která znamená, že při jakémkoliv rozhodování o nich je nutno brát v potaz jejich oprávněné zájmy a potřeby, a pokud jsou toho schopni, umožnit jim, aby se na rozhodování o sobě v co největší možné míře podíleli. Normalizace vyjadřuje skutečnost, že lidé s mentálním postižením mají, pokud je to možné, žít normálním životem, tak jako jejich ostatní spoluobčané. To znamená žít nikoli v ústavním zařízení, ale v rodině, kde jsou uspokojovány jejich přirozené potřeby lásky, pozornosti, zájmu a bezpečí, znamená to také mít možnost navštěvovat školu nebo školské zařízení, které dětem a mládeži umožní maximální možný rozvoj jejich schopností, připravovat se na určité profesní uplatnění a v dospělosti mít odpovídající zaměstnání, kde je možné vytvářet určité hodnoty pro společnost nebo alespoň pro vlastní uspokojení (Švarcová 2000, s ). 18

19 2.2 Legislativa vymezující edukaci jedinců s mentálním postižením Stávající legislativa v České republice akceptuje mezinárodní dokument Úmluvu o právech dítěte, ve které se říká: výchova dítěte má směřovat k rozvoji osobnosti dítěte, jeho nadání a jeho rozumových schopností na nejvyšší možnou míru (zákon ČSFR č.22/91 Sb.). Také na ni navazuje Bílá kniha jako Národní plán rozvoje v ČR, která je pojata jako systémový projekt, formulující myšlenková východiska, obecné záměry a rozvojové programy směrodatné pro vývoj vzdělávací soustavy ve střednědobém horizontu. Určujícím dokumentem našeho vzdělávacího systému směrodatným rovněž pro výchovu a vzdělávání jedinců s mentálním postižením je nový školský zákon, tj. Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. Na tento legislativní dokument pak dále navazují tyto vyhlášky: Vyhláška MŠMT č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, na jejichž základě pomáhají speciálně-pedagogická centra řešit náročné situace spojené s výchovou a vzděláváním dětí a žáků s mentálním handicapem. Vyhláška MŠMT č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, která nahrazuje vyhlášku 127/1997 o speciálních školách a speciálních mateřských školách. Vyhláška MŠMT č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání. Vyhláška MŠMT č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky. Vyhláška MŠMT č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři. Vyhláška MŠMT č. 10/2005 Sb., o vyšším odborném vzdělávání. V oblasti základního vzdělávání dětí a žáků s mentální retardací MŠMT ČR schválilo jako učební dokumenty a v současné době stále platí Vzdělávací program zvláštní školy č. j /97-22, a Vzdělávací program pomocné školy a přípravného stupně pomocné školy č. j /97-22, které však budou během dvou následujících let nahrazeny školními vzdělávacími programy pro základní vzdělávání upravenými pro jednotlivé stupně mentální retardace. V těch se vychází z Rámcového vzdělávacího programu upraveného pro žáky s mentálním postižením které vypracovalo MŠMT ČR, a budou pak stejně jako u 19

20 běžných základních škol vymezovat klíčové kompetence, jež by měli žáci dosáhnout, a očekávané výstupy vědomostí v jednotlivých vzdělávacích okruzích. Podmínky integrace dětí a žáků s mentálním postižením do předškolních a školních zařízení upravuje Směrnice MŠMT ČR k integraci dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do škol a školských zařízení č.j.: / ze dne Předškolní výchova a edukace v období povinné školní docházky Předškolní výchova dětí s mentální retardací Děti předškolního věku s mentálním postižením mohou navštěvovat buď speciální mateřskou školu pro děti s mentálním postižením denního, případně internátního typu, speciální třídu jim určenou při běžné mateřské škole, nebo běžnou mateřskou školu formou individuální integrace. Existence speciálních mateřských škol pro mentálně postižené je dána novým školským zákonem ze září roku 2004, a to především jeho druhou částí o předškolním vzdělávání. Organizační náležitosti provozu a další speciální péči určuje následně vyhláška č. 73/2005 Sb. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných. Základním principem současné předškolní pedagogiky je tendence zachovat v co největší možné míře přímý vliv rodiny na vývoj dítěte a individuální přístup ke každému dítěti, určující jeho aktuální vývojové potřeby. Speciální mateřská škola má vytvářet optimální podmínky pro rozvoj dětí s mentálním postižením v oblastech hrubé a jemné motoriky, rozvoje myšlení a řeči, sociálního i citového vývoje, a děti mají být vedeny k samostatnosti, k sebeobsluze a odpovědnosti. Časté je využití zkušeností mateřských škol Montessoriové, prvků Waldorfské pedagogiky nebo zařazení tvořivé dramatiky. Speciálně pedagogická centra (SPC) pro mentálně postižené Jsou speciální školská zařízení, zřizovaná podle současné legislativy zpravidla jako součást speciálních mateřských škol pro mentálně postižené, základních škol praktických, základních škol speciálních nebo jako samostatná školská účelová zařízení. Stěžejním úkolem SPC je pravidelná a dlouhodobá práce s postiženým dítětem od nejranějšího věku až do ukončení školní docházky a s jeho rodiči, která se provádí buď ambulantně v centru, 20

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Předmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17

Předmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17 Obsah Předmluva 11 KAPITOLA 1 Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13 KAPITOLA 2 Práva lidí s mentální retardací 17 KAPITOLA 3 Metodologické problémy vzdělávání a vzdělavatelnosti

Více

Vzdělávání žáků s těžší mentální retardací

Vzdělávání žáků s těžší mentální retardací Vzdělávání žáků s těžší mentální retardací Historické kořeny vzdělávání dětí s mentální retardací Vzdělávání lidí s mentální retardací má v naších zemích poměrně dlouhou tradici. První ústav pro slabomyslné

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA otázky k SZZ 1) Speciální pedagogika jako vědní obor, vymezení předmětu, vztah speciální pedagogiky k dalším vědním oborům. Vztah k pedagogice, psychologii, medicínským oborům, k sociologii.

Více

Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu č. 2/2016

Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu č. 2/2016 Základní škola Soběslav, tř. Dr. Edvarda Beneše 50 Tř. Dr. E. Beneše 50/II, 392 01 Soběslav IČO: 00582841 tel: 381 521 223 e-mail: skola@zs-ebeso.cz čj. ZŠ 254/2016 Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu

Více

Inkluze ve vzdělávání - SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ

Inkluze ve vzdělávání - SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Inkluze ve vzdělávání - SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Petr BANNERT ředitel odboru vzdělávání 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 tel.: +420 234 812 163 msmt@msmt.cz www.msmt.cz

Více

Inkluzivní vzdělávání

Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání Instand Karlovy Vary 2014 PhDr. J. Slowík, Ph.D. Mgr. Ivana Čamková Co je to inkluze? postoj vycházející z přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech nikdy

Více

Dodatek č. 8 k ŠVP Heřmánek

Dodatek č. 8 k ŠVP Heřmánek Dodatek č. 8 k ŠVP Heřmánek Škola: Heřmánek Praha, základní škola Ředitelka školy: Mgr. Miroslava Adamcová Platnost dokumentu: od 1. 9. 2016 Dodatek k ŠVP ZV č. 1 byl projednán školskou radou dne: 29.

Více

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti zdravotně a sociálně znevýhodněných

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky

1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÁ DIAGNOSTIKA 1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky Cílem je poznání člověka s postižením. Cílem není léčba, ale výchova a vzdělávání. Diagnostika zkoumá průběh vývoje člověka.

Více

Problematika předčasných odchodů ze vzdělání

Problematika předčasných odchodů ze vzdělání Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Příloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit

Příloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit Příloha č. 1 k výzvě č. 01 pro oblast podpory 1.2 - Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Podrobný rozpis podporovaných aktivit Podporovaná aktivita:

Více

KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ

KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ Modul A ZÁKLADY PRÁVA Národní institut pro další vzdělávání, 2013 IV. Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami

Více

Zákonné a podzákonné normy ve školství speciální vzdělávání

Zákonné a podzákonné normy ve školství speciální vzdělávání Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33. Asistent pedagoga

Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33. Asistent pedagoga Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33 Asistent pedagoga Základní úkoly, fungování ve třídě a spolupráce s učiteli, zákonnými zástupci a pracovníky školního poradenského pracoviště V Olomouci

Více

Zprávy K OBSAHU ČINNOSTÍ ODBORNÝCH PRACOVNÍKŮ SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÝCH CENTER

Zprávy K OBSAHU ČINNOSTÍ ODBORNÝCH PRACOVNÍKŮ SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÝCH CENTER Zprávy K OBSAHU ČINNOSTÍ ODBORNÝCH PRACOVNÍKŮ SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÝCH CENTER Hana Smejkalová Speciální pedagog, psycholog a sociální pracovník by měli tvořit v tomto minimálním zastoupení základní odborný

Více

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby. Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.

Více

Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, ve znění pozdějších předpisů, uvádí požadavky na odbornou kvalifikaci v 20:

Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, ve znění pozdějších předpisů, uvádí požadavky na odbornou kvalifikaci v 20: PŘÍLOHY Příloha č. 1 Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, ve znění pozdějších předpisů, uvádí požadavky na odbornou kvalifikaci v 20: (1) Asistent pedagoga, který vykonává přímou pedagogickou

Více

Základní škola a Praktická škola Chotěboř, Hradební 529. Řád přijímacího řízení

Základní škola a Praktická škola Chotěboř, Hradební 529. Řád přijímacího řízení Základní škola a Praktická škola Chotěboř, Hradební 529 Řád přijímacího řízení Datum: 22.1.2016 Vypracovala: Mgr. Danielková Drahomíra Řád přijímacího řízení je vydán v souladu s 59 a 60 Zákona 561/2004

Více

Dodatek č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro předškolní vzdělávání

Dodatek č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro předškolní vzdělávání Dodatek č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro předškolní vzdělávání 1 Platnost dokumentu od 1. 9. 2016 Schváleno na pedagogické radě dne 1. 9. 2016 2 Tento dodatek je zpracován v souladu s vyhláškou

Více

Věc: návrh na novelizaci ustanovení vyhlášky MŠMT č. 73/2005 Sb. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami

Věc: návrh na novelizaci ustanovení vyhlášky MŠMT č. 73/2005 Sb. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami Doc. Mgr. PaedDr. Jan Michalík, Ph.D. Katedra speciální pedagogiky, Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, Žižkovo nám. 5, 771 40 Olomouc, tel.: 777809040, fax: 585 231 400, mail:janmichalik@email.cz

Více

Kariérové poradenství

Kariérové poradenství Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi

Více

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti, na celkový osobnostní rozvoj

Více

Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga

Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga v resortu MŠMT Uplatňované principy integrace a inkluze při vzdělávání, vzdělávání dětí/žáků/studentů se stále těžšími

Více

Školní preventivní strategie pro období 2014-2019

Školní preventivní strategie pro období 2014-2019 Školní preventivní strategie pro období 2014-2019 Schválil : Mgr. Jindřich Honzík Ředitel OU a PrŠ Hlučín Zpracovala :... Mgr. Marcela Kirmanová ŠMP Školní preventivní strategie je dlouhodobým preventivním

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 78-62-C/01 PRAKTICKÁ ŠKOLA JEDNOLETÁ

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 78-62-C/01 PRAKTICKÁ ŠKOLA JEDNOLETÁ ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 78-62-C/01 PRAKTICKÁ ŠKOLA JEDNOLETÁ OBSAH ŠVP ÚVODNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 3 PROFIL ABSOLVENTA... 4 PODMÍNKY PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ... 6 ZDRAVOTNÍ ZPŮSOBILOST... 6 UČEBNÍ PLÁN...

Více

Zprávy. Praktické školy

Zprávy. Praktické školy Zprávy Praktické školy Dalšímu vzdělávání zdravotně znevýhodněných žáků s různou mírou mentální retardace slouží systém praktických škol. Tento systém vznikl na základě požadavku pedagogické praxe, která

Více

* Obsah vzdělávací oblasti je rozdělen na 1. stupni na čtyři tematické okruhy

* Obsah vzdělávací oblasti je rozdělen na 1. stupni na čtyři tematické okruhy Výchovy na ZŠP a ZŠS Specializace:Psychopedie * Vytváří základní předpoklady pro socializaci osob s MP v období dospívání a dospělosti. * Jeden z nejdůl. prostředků profesní orientace. * Vytváření schopnosti

Více

Školský zákon, ve znění zákona č. 82/2015 Sb.

Školský zákon, ve znění zákona č. 82/2015 Sb. Školský zákon, ve znění zákona č. 82/2015 Sb. Od 1.9. 2016 dochází k redefinici žáka. Namísto znevýhodnění, zdravotního postižení, statutu azylanta a sociálně znevýhodněného je definován žák s potřebou

Více

Metody výuky jako podpůrná opatření

Metody výuky jako podpůrná opatření Metody výuky jako podpůrná opatření Mgr. Anna Doubková PaedDr. Karel Tomek Mgr. Anna Doubková, PaedDr. Karel Tomek www.annadoubkova.cz; www.kareltomek.cz Mgr. Anna Doubková, PaedDr. Karel Tomek www.annadoubkova.cz;

Více

NOVÁ FORMA VZDĚLÁVÁNÍ - PRAKTICKÁ RODINNÁ ŠKOLA

NOVÁ FORMA VZDĚLÁVÁNÍ - PRAKTICKÁ RODINNÁ ŠKOLA NOVÁ FORMA VZDĚLÁVÁNÍ - PRAKTICKÁ RODINNÁ ŠKOLA Alena Keblová - Iva Švarcová Úvod Společenské a pracovni uplalnéní absolventů, zejména vlak absolventek zvláštnich a speciálních škol se dostalo s přechodem

Více

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,

Více

Koncepce rozvoje školy

Koncepce rozvoje školy Střední škola technická a ekonomická, Brno, Olomoucká 61 Příručka kvality - příloha č. 7.51 ON_35/01022014 Verze: 2.0 Počet stran: 4 Počet příloh: 0 Koncepce rozvoje školy Dokument v listinné podobě je

Více

ÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ

ÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ 2005/73 Sb. Vyhláška o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných 73/2005 Vyhláška o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

73/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005

73/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005 73/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Více

VYHLÁŠKA. ze dne 9. února 2005. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných

VYHLÁŠKA. ze dne 9. února 2005. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných 73 VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví

Více

DODATEK č. 2. ke Školnímu vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání K A P K A /1 ZÁKLADNÍ ŠKOLY, JEJÍŽ ČINNOST VYKONÁVÁ

DODATEK č. 2. ke Školnímu vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání K A P K A /1 ZÁKLADNÍ ŠKOLY, JEJÍŽ ČINNOST VYKONÁVÁ DODATEK č. 2 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání K A P K A /1 ZÁKLADNÍ ŠKOLY, JEJÍŽ ČINNOST VYKONÁVÁ ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA OSTRAVA-ZÁBŘEH, BŘEZINOVA 52, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE

Více

Individuální vzdělávací plán

Individuální vzdělávací plán I. Vyplní škola: Škola Individuální vzdělávací plán Jméno a příjmení Datum narození Třída Bydliště Školní rok Rozhodnutí o povolení vzdělávání podle IVP ze dne Zdůvodnění (informace o schopnostech, důvody

Více

Mgr. Jana Matochová Ph.D., školní psycholog

Mgr. Jana Matochová Ph.D., školní psycholog Mgr. Jana Matochová Ph.D., školní psycholog 1 STŘE DNÍ Š KO LA PRO F. ZDEŇKA MATĚ J ČKA O STRAVA - PO RUBA, 17. LISTO PADU 1123, PŘÍS PĚVKO VÁ O RG ANIZACE Škola je komplexem plně bezbariérových objektů

Více

Systém škol a školských poradenských zařízení

Systém škol a školských poradenských zařízení Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Pravidla pro hodnocení žáků

Pravidla pro hodnocení žáků Pravidla pro hodnocení žáků Hodnocení výsledků vzdělávání žáků se řídí příslušnými paragrafy školského zákona. Podrobnosti o hodnocení výsledků žáků a jeho náležitostech stanoví ministerstvo prováděcím

Více

Dlouhodobý plán výchovného poradenství

Dlouhodobý plán výchovného poradenství Základní škola, Zruč nad Sázavou, Okružní 643 Dlouhodobý plán výchovného poradenství Zpracovala: Mgr. Zdeňka Kunčická, výchovná poradkyně Schválila: Mgr. Jana Marečková, ředitelka školy Ve Zruči nad Sázavou

Více

Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku

Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku Jeden ze základních principů speciálního vzdělávání je princip zajištění jednoty výuky, výchovy, kompenzace, zotavení a (nebo) převýchovy.

Více

Jazykové gymnázium Pavla Tigrida,

Jazykové gymnázium Pavla Tigrida, Jazykové gymnázium Pavla Tigrida, Ostrava Poruba, příspěvková organizace Gustava Klimenta 493/3 708 00 Ostrava Poruba tel.: +420 596 912 198, e-mail:profesor@jazgym.cz; www.jazgym.cz čj.: JGPT/1314/2016

Více

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných Posuzování pracovní schopnosti U duševně nemocných Druhy posudkové činnosti Posuzování dočasné neschopnosti k práci Posuzování dlouhodobé neschopnosti k práci Posuzování způsobilosti k výkonu zaměstnání

Více

Hodnocení žáků - ŠVP: Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Frýdek-Místek, příspěvková organizace

Hodnocení žáků - ŠVP: Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Frýdek-Místek, příspěvková organizace 6. Hodnocení žáků 6.1 Zásady klasifikace a hodnocení hodnocení žáka je nedílnou součástí výchovně vzdělávacího procesu a je komplexním posouzením prospěchu a chování žáka klasifikace je jednou z forem

Více

Základní škola T. G. Masaryka a gymnázium Česká Kamenice. Dodatek k ŠVP č. 1. Školní vzdělávací program pro osmileté gymnázium

Základní škola T. G. Masaryka a gymnázium Česká Kamenice. Dodatek k ŠVP č. 1. Školní vzdělávací program pro osmileté gymnázium Základní škola T. G. Masaryka a gymnázium Česká Kamenice Palackého 535, 407 21 Česká Kamenice 412 584 468, fax: 412 582 214 e-mail: skola@zs-tgm.cz internet: www.zs-tgm.cz Dodatek k ŠVP č. 1 Školní vzdělávací

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE,

ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE, ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE, okres Hodonín, ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdělávání Máš na to! Příloha č.1: Pravidla pro hodnocení žáků Verze z 30.08.2009 zpracována podle RVP ZV Platnost : 1.9.2009

Více

Platné znění dotčených částí zákona o pedagogických pracovnících, školského zákona a zákoníku práce s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

Platné znění dotčených částí zákona o pedagogických pracovnících, školského zákona a zákoníku práce s vyznačením navrhovaných změn a doplnění Platné znění dotčených částí zákona o pedagogických pracovnících, školského zákona a zákoníku práce s vyznačením navrhovaných změn a doplnění I. Platné znění zákona o pedagogických pracovnících ČÁST PRVNÍ

Více

Koncepce poradenských služeb ve škole

Koncepce poradenských služeb ve škole ŠKOLNÍ PORADENSKÉ PRACOVIŠTĚ Školní poradenské pracoviště spadá do oblasti poradenských služeb ve škole. Poradenské služby ve škole jsou na naší škole zajišťovány výchovným poradcem, Mgr. Janou Wolfovou.

Více

Vzdělávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel PTÁČNÍK Vládní výbor pro zdravotně postižené občany

Vzdělávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel PTÁČNÍK Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Vzdělávání osob se zdravotním postižením { JUDr. Pavel PTÁČNÍK Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Vládní výbor pro zdravotně postižené občany: - je koordinačním, iniciativním a poradním orgánem

Více

ZŠ a MŠ Vlasatice. Statut školního poradenského pracoviště

ZŠ a MŠ Vlasatice. Statut školního poradenského pracoviště ZŠ a MŠ Vlasatice Statut školního poradenského pracoviště 1. Úvod MŠMT změnilo v souladu s 4 odst. 4 zákona č.561/2004 Sb. (školský zákon) Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání s účinností

Více

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání legislativně vymezené, obsahově stanovené a časově ohraničené úseky vzdělávání, které odpovídají vzdělávání podle daného rámcového vzdělávacího programu integrace vzdělávacího

Více

Kurz Jak se stát obhájcem práv lidí s postižením Brno

Kurz Jak se stát obhájcem práv lidí s postižením Brno Kurz Jak se stát obhájcem práv lidí s postižením 9.11.2013 Brno Legislativa: Nadnárodní normy Ústava České republiky Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělání

Více

Integrace žáka s PAS do MŠ, ZŠ nebo SŠ žák se speciálními vzdělávacími potřebami 20. 4. 2015 1

Integrace žáka s PAS do MŠ, ZŠ nebo SŠ žák se speciálními vzdělávacími potřebami 20. 4. 2015 1 Integrace žáka s PAS do MŠ, ZŠ nebo SŠ žák se speciálními vzdělávacími potřebami 20. 4. 2015 1 Edukace žáka s PAS Vzdělávání žáků s PAS (v ČR 5tis.) - Zkušenosti MŠ, ZŠ, SŠ tradice - Co po ukončení školy????

Více

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci se zdravotním postižením, žáci se zdravotním znevýhodněním a žáci se sociálním znevýhodněním.

Více

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Projekt Příprava dětí na povinnou školní docházku v posledním roce před zahájením povinné školní docházky dle očekávaných

Více

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Základy pedagogiky a sociální pedagogiky 1. Předmět pedagogiky. Systém pedagogických

Více

Seminář ze společenských věd dvouletý volitelný předmět pro 3. ročník (2h. 3.r.+3h. 4.r.)

Seminář ze společenských věd dvouletý volitelný předmět pro 3. ročník (2h. 3.r.+3h. 4.r.) Seminář ze společenských věd dvouletý volitelný předmět pro 3. ročník (2h. 3.r.+3h. 4.r.) Seminář ze společenských věd navazuje na předmět ZSV a je určen zejména žákům, kteří se chtějí v budoucnu věnovat

Více

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků V Karlových Varech 29. srpna 2012 Mgr. Jana Hynková ředitelka školy 1 Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků ve škole při zdravotnických zařízeních

Více

Dodatek č. 1. ke školnímu vzdělávacímu programu Prodavač a výrobce lahůdek platnost od 1. 9. 2013. Kód a název oboru: 66 51 H/01 Prodavač

Dodatek č. 1. ke školnímu vzdělávacímu programu Prodavač a výrobce lahůdek platnost od 1. 9. 2013. Kód a název oboru: 66 51 H/01 Prodavač Střední škola pro tělesně postižené GEMINI, Brno, Vaculíkova 14 Dodatek č. 1 ke školnímu vzdělávacímu programu Prodavač a výrobce lahůdek platnost od 1. 9. 2013 Kód a název oboru: 66 51 H/01 Prodavač Vypracoval:

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 78-62-C/02 PRAKTICKÁ ŠKOLA DVOULETÁ

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 78-62-C/02 PRAKTICKÁ ŠKOLA DVOULETÁ ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 78-62-C/02 PRAKTICKÁ ŠKOLA DVOULETÁ OBSAH ŠVP ÚVODNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 3 PROFIL ABSOLVENTA... 4 PODMÍNKY PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ... 6 ZDRAVOTNÍ ZPŮSOBILOST... 7 UČEBNÍ PLÁN...

Více

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole SMĚRNICE č.503 /2013 Poradenské služby ve škole Obsah: ČL.1 - ČL.2 - ČL.3 - ČL.4 - ČL.5 - ČL.6 - ČL.7 - ČL.8 - ČL.9 - ČL.10 - ČL.11 - Úvod Obsah poradenských služeb Pracovníci poskytující poradenské služby

Více

Cvičení v anglickém jazyce

Cvičení v anglickém jazyce Počet vyučovacích hodin za týden 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 0 0 0 0 0 0 2 2 2 6 Volitelný Volitelný Volitelný Celkem Název předmětu Oblast

Více

ŘÁD PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ. pro školní rok 2015/2016

ŘÁD PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ. pro školní rok 2015/2016 ŘÁD PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ pro školní rok 2015/2016 ŘŠ-01-2015-2 IČO 7 0 8 3 1 4 3 2 Č.j. ZŠspecVM 40/2015 Řád přijímacího řízení je vydán v souladu s 59 a 60 Zákona 561/2004 Sb. o předškolním, základním,

Více

Hodnocení a vlastní hodnocení školy

Hodnocení a vlastní hodnocení školy Hodnocení a vlastní hodnocení školy 5.1. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků 5.1.1. Zásady hodnocení Pedagogičtí pracovníci při hodnocení výsledků vzdělávání žáků vychází z posouzení míry dosažení

Více

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D.

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. POJMY Diagnostika je poznávacím procesem, jehož cílem je co nejdokonalejší poznání daného předmětu či objektu našeho zájmu, a to všech jeho důležitých znaků a charakteristik

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů. RNDr.

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů. RNDr. I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů RNDr. Radmila Hýblová Vzdělávací programy základní vymezení ve školském zákonu (zákon

Více

Podkladová data pro zpracování ANALÝZY POTŘEB V ÚZEMÍ. E) Podpora inkluze a další specifická témata Ústeckého kraje

Podkladová data pro zpracování ANALÝZY POTŘEB V ÚZEMÍ. E) Podpora inkluze a další specifická témata Ústeckého kraje Podkladová data pro zpracování ANALÝZY POTŘEB V ÚZEMÍ E) Podpora inkluze a další specifická témata Ústeckého kraje 1. Charakteristika podpory inkluze Inkluzivní vzdělávání je přístup ke vzdělávání, kde

Více

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2015/2016

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2015/2016 Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2015/2016 Mgr. Lenka Felcmanová 1. Speciálněpedagogická intervence u jedinců se specifickou poruchou učení 2. Speciálněpedagogická intervence

Více

Agropodnikání Přírodovědné lyceum Veřejnosprávní činnost. Směrnice k udělování individuálního vzdělávacího plánu Individuální vzdělávací plán

Agropodnikání Přírodovědné lyceum Veřejnosprávní činnost. Směrnice k udělování individuálního vzdělávacího plánu Individuální vzdělávací plán Střední odborná škola, Stříbro, Benešova 508 Benešova 508, 349 01 Stříbro IČO: 68783728, DIČ: CZ68783728, REDIZO: 600 009 980 tel: +420 374 630 210, email: skola@sosstribro.cz, www.sosstribro.cz Agropodnikání

Více

Koncepce rozvoje školy

Koncepce rozvoje školy Střední škola technická a ekonomická Brno, Olomoucká, příspěvková organizace Příručka kvality - příloha č. 7.51 ON_35/01092016 Verze: 1.0 Počet stran: 4 Počet příloh: 0 Koncepce rozvoje školy Dokument

Více

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE 1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE Šablona stáže představuje rámec odborné stáže pro typovou pozici a obsahuje požadavky na obsah a průběh stáže, na stážistu i na poskytovatele stáže. Bílá pole označují text, který

Více

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání Vzdělávací aktivity ve vzdělávání dospělých Cíle výuky, učební cíl Cíl výuky zachycuje to, co má účastník na konci učební jednotky vědět nebo umět. Učební cíl tedy popisuje ne to, co lektoři chtějí nebo

Více

STUDIUM PEDAGOGIKY 2011

STUDIUM PEDAGOGIKY 2011 STUDIUM PEDAGOGIKY 2011 Obsah a průběh studia Obsah vzdělávacího programu Studium pedagogiky vychází z podmínek a požadavků stanovených v 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících

Více

Pedagogická a speciálně pedagogická diagnostika

Pedagogická a speciálně pedagogická diagnostika Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok (CZ.2.17/3.1.00/36073) SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Proč? Na co

Více

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE Rytmus, o.s. duben 2012 Doc. PhDr.Marie Černá, CSc ZÁKLADNÍ POJMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLANOST VZDĚLÁNÍ VZDĚLAVATENOST EDUKACE VÝCHOVA VÝUKA VYUČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ = PROCES jehož výsledkem

Více

Ing. Štěpán Harašta vedoucí odboru školství, mládeže a tělovýchovy Krajského úřadu Ústeckého kraje. Č.ev.: 190035/2008

Ing. Štěpán Harašta vedoucí odboru školství, mládeže a tělovýchovy Krajského úřadu Ústeckého kraje. Č.ev.: 190035/2008 Metodický pokyn ke zřizování pracovního místa asistenta pedagoga ve třídě nebo studijní skupině, ve které se vzdělává dítě, žák nebo student se speciálními vzdělávacími potřebami, s účinností od 1.1. 2009

Více

Analýza rovných příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Analýza rovných příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Analýza rovných příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami pro výzvu č. 02 globálního grantu Olomouckého kraje Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků

Více

Zařazování dětí do režimu speciálního vzdělávání

Zařazování dětí do režimu speciálního vzdělávání 01. Identifikační kód 02. Kód 03. Pojmenování (název) životní situace Zařazování dětí do režimu speciálního vzdělávání 04. Základní informace k životní situaci Výchovu a vzdělávání dětí se zdravotním postižením

Více

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING.

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. ALENA STŘELCOVÁ Autismus činí člověka osamělým. S pocitem vlastní jinakosti se

Více

TERMÍNY. Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com.

TERMÍNY. Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com. TERMÍNY Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com. Název Datum Čas Místo Agresivita a agrese v současné společnosti 18.12.2007

Více

Inkluzivní vzdělávání žáků s poruchou autistického spektra. MAP Místní akční plán

Inkluzivní vzdělávání žáků s poruchou autistického spektra. MAP Místní akční plán Inkluzivní vzdělávání žáků s poruchou autistického spektra MAP Místní akční plán Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání neboli společné vzdělávání, je založeno na přesvědčení, že všichni žáci mají

Více

SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ. Mgr. Martina Habrová

SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ. Mgr. Martina Habrová SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Mgr. Martina Habrová SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Segregace, integrace, inkluze, heterogenita, mnohočetná identita Důvody pro implementaci inkluzivního vzdělávání, základní principy, právní

Více

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE 1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE Šablona stáže představuje rámec odborné stáže pro typovou pozici a obsahuje požadavky na obsah a průběh stáže, na stážistu i na poskytovatele stáže. Bílá pole označují text, který

Více

Základní škola, Ostrava-Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace. Školní řád. Hlava II. Pravidla hodnocení žáků

Základní škola, Ostrava-Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace. Školní řád. Hlava II. Pravidla hodnocení žáků Školní řád Hlava II. Pravidla hodnocení žáků Pravidla hodnocení výsledků vzdělávání žáků jsou vydána v souladu se zákonem 561/2004 Sb. 30, odst. 2, 51 a 52 (Školský zákon), vyhláškou 48/2005 Sb. 14, 15,

Více

Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015

Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 mentální postižení vrozené nebo do 2 let získané postižení psychických schopností člověka nemožnost dosáhnout

Více

75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ

75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ dálková forma vzdělávání OBSAH ÚVODNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 3 PROFIL ABSOLVENTA... 4 PODMÍNKY PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ... 5 ZDRAVOTNÍ

Více

Dodatek k ŠVP ZV č.1

Dodatek k ŠVP ZV č.1 Dodatek k ŠVP ZV č.1 Název školního vzdělávacího programu: Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Název školy: Základní škola T. G. Masaryka a Mateřská škola, Hovorany, příspěvková organizace

Více

RVP v širších souvislostech

RVP v širších souvislostech RVP v širších souvislostech Bílá kniha Národní program rozvoje vzdělávání základní koncepční materiál, na kterém byla nalezena společenská shoda popisuje vztah kurikulárních dokumentů mezi sebou, jejich

Více

PhDr. Lenka Gajzlerová, Ph.D.

PhDr. Lenka Gajzlerová, Ph.D. ZÁKONY & VYHLÁŠKY PhDr. Lenka Gajzlerová, Ph.D. MI3DC_DSP Speciální pedagogika SP4RC_SP Speciální pedagogika SZ7BK_SP1P Speciální pedagogika OP3DC_DSP Speciální pedagogika SP2BK_SP1 Speciální pedagogika

Více

Investice do rozvoje vzdělávání. Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů. Školská legislativa

Investice do rozvoje vzdělávání. Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů. Školská legislativa Investice do rozvoje vzdělávání Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů Školská legislativa Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Více

Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami

Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami Příloha č.1 ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU MŠ POBĚŽOVICE č.j.: MŠ/130/12 Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami Obsah: 1. Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami /dále SVP/

Více

ZÁKON ze dne , kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

ZÁKON ze dne , kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů ZÁKON ze dne.. 2012, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl.

Více

Oddělení prevence a speciálního vzdělávání 16 školského zákona

Oddělení prevence a speciálního vzdělávání 16 školského zákona Oddělení prevence a speciálního vzdělávání 16 školského zákona 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 tel.: +420 234 811 111 msmt@msmt.cz www.msmt.cz OBSAH PŘÍSPĚVKU

Více