Bakteriologické srovnávací průzkumy keramických polevů

Transkript

1 Bakteriologické srovnávací průzkumy keramických polevů Prof. Dr. Franco Marcullo, vedoucí oddělení pro klinická šetření nemocnice v Modeně zpracoval na základě objednávky firmy SISP srovnávací studii různých druhů povrchů užívaných při přípravě pokrmů. Byly provedeny různé průzkumy pomocí nichž byly měřeny nejrůznější povrchy a to v souvislosti s: 1. rozsahem přirozených znečištění mlékem, masovým vývarem a masem, 2. rozsahem uměle způsobených znečištění známými kulturami bakterií, 3. rozsahem čistících možností za působení chemicko fyzikální látek. Pokusy byly provedeny na surovém a zvláštním způsobem upraveném povrchu různých materiálů, které byly následně uloženy v chladničce. Těmito materiály byly: 1. Nerez ocel Neupravený Smaltovaných Polystyrol 9. Poly-Tetra-Fluoretylén (PTFE) Zkušební materiály a metody Pokusy byly provedeny na devíti různých destičkách, ohýbaných do úhlu, všechny o rozměrech 50 x 50 x 12,5 mm, které byly sterilizované ultrafialovým světlem a uložené v suchých, sterilizovaných Petriho miskách. A) Přirozené znečištění Zde bylo zkoumáno spontánní rozmnožování bakteriální flory z masa, mléka a masového vývaru. Po zjištění stavu napadení bakteriemi na začátku pokusné doby se kontroloval stav vždy po 24, 48 a 144 hodinách. B) Uměle způsobené znečištění Touto metodou byl zjišťován vývoj kolonií známých staphylokoků, Eschericchia colo a Protaus mirabilis po 24, 48 a 144 hodinách. C) Možnost čištění V této metodě byl povrch příslušných destiček nejprve očištěn a bylo proměřováno eventuální působení bakteriální flóry podle odst. A vždy po 24, 48, 72 a 144 hodinách. Destičky byly čištěny pomocí kartáče a látky a to: 1) vodou a mýdlem, 2) vodou a kyselinou octovou,

2 3) vodou a uhličitanem sodným. Záměrně byly zvoleny látky a měkké kartáče, aby nezpůsobily škrábanci, poněvadž by na zdrsnělém povrchu bylo čištění značně ztížené a vývoj bakterií podpořen. Zvlášť byl zjišťován jev zvaný napadení zárodky. Došlo se k závěru, že i nejnepatrnější poškození povrchů podporuje existenci zárodků a to obzvláště na povrchu ABS, na lakovaném u, Polystyrolu, na lakovaném u a i na PTEE. Naproti tomu stejná poškození povrchů z nerez. ocelí a z elokovaného u téměř neovlivnila existenci zárodků a už vůbec je neovlivnila na smaltovaném u. Aby byly změny při napadení zárodky lépe rozpoznatelné, byly potraviny určené ke kontrole uskladněny při teplotě 37 C (mléko, vývar z masa a maso) o to do té doby dokud nebyl zjištěn dostačující počet zárodků ( ccm). Každá pokusná řada se skládala z 15 měření. Pokus č. 1 přirozený nápor zárodků Výsledky u mléka, masového vývaru a masa byly téměř totožné, proto jsou v tabulce uváděny úhrnem. Tato tabulka vykazuje střed napadení zárodky u 15-ti měření. Tabulka 1 Napadení zárodky ( x 1000 ) povrchu po 0 hod po 24 hod po 48 hod po 72 hod po 144 hod Nerez ocel Smaltovaný Polystirol PTFE Neupravená Pokus č. 2 uměle vyvolané napadení zárodky I v tomto pokusu je za výsledek brán střed z 15-ti měření různých druhů povrchů. Poněvadž jsou téměř konstantní jsou uváděny jako souhrn v tabulce 2, 3 a 4.

3 Tabulka 2 Staphylokokus piogenes, počet zárodků ( x 1000 ) Nerez ocel Neupravená Smaltovaný Polystirol PTFE Tabulka 3 Eschericchia coli, počet zárodků ( x 1000 ) Nerez ocel Neupravená Smaltovaný Polystirol PTFE Tabulka 4 Protaus mirabilis, počet zárodků ( x 1000 ) Nerez ocel Neupravená

4 Smaltovaný Polystirol PTFE Pokus č. 3 čištění Jako u všech předchozích pokusů se i u tohoto bere střed z 15-ti měření pro každý druh povrchu a tyto hodnoty jsou konstantní pro všechny tři druhy použitých čistících prostředků (voda a mýdlo, voda a kyselina octová a voda a soda), tudíž se v tabulce 5 uvádí v souhrnu. Tabulka 5 Protaus mirabilis, počet zárodků ( x 1000 ) Nerez ocel Neupravená Smaltovaný Polystirol PTFE Závěry ze studie prof. Dr. Franca Marculla Výsledky provedené studie lze shrnout do následujících závěrů: Pokus č. 1 přirozený nápor zárodků U všech druhů povrchů se počáteční nápor zárodků podstatně snižuje již v prvních 24 hodinách. Největší snížení a to o více než 50 % oproti počátečnímu stavu vykazuje smaltovaný. Pokus č. 2 uměle vyvolaný nápor zárodků U všech druhů povrchů a zárodků se bakteriální činnost rychle a silně snižuje, nejvýrazněji u smaltovaného u.

5 Pokus č. 3 čištění U všech druhů a povrchů a za použití všech druhů čištění dochází k uspokojivému zbavování zárodků, nejmarkantnější je tento fakt u smaltovaného u. Zajímavost na závěr Hladší a kompaktnější povrchy lze čistit snáze, stejně jako ty, které jsou méně opotřebované, případně takové, které jsou vůči poškozen odolnější. Z toho důvodu se dá usuzovat, že různé druhy povrchů vykazují u spontánního a uměle vyvolaného náporu zárodků nějaké fyzikální a chemické vlastnosti. Tyto buď přímo působí na výměnu látek bakterií nebo působí přímo na použité potraviny, resp. Kultury bakterií a omezují tak jejich životnost. Tento fakt byl pozorován rovněž u plísní, které se, jak známo, často vyskytují uvnitř chladniček a které lze jen velmi obtížně odstranit. Zjištěný stupeň úbytků zárodků tak, jak byl měřen u kultur bakterií, platí ve stejné míře i u plísní a to podle následujícího pořadí: 1. smaltovaný : značný úbytek 2. lakovaný střední úbytek 3. lakovaný střední úbytek 4. Polymer 5. Polystyrol 6. surový 7. nerez. ocel 8. eloxovaný 9. PTFE