Institut Václava Klause

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Institut Václava Klause"

Transkript

1 Institut Václava Klause

2 Pavel Ryska, Jan Průša Korupce: ekonomie vs. mýty Publikace č. 6/2013

3 Obsah Předmluva Úvod Co je korupce Definice korupce Dva druhy korupce ve veřejném sektoru Ekonomické atributy definující byrokratickou korupci Pojem korupce a jeho vztah s legálností a morálností Vydává Institut Václava Klause Šárecká 29, Praha 6 Pavel Ryska, Jan Průša Recenzent: JUDr. Ing. Dušan Tříska, CSc. Redaktoři: Martin Slaný, Marek Loužek Sazba: Vladimír Vyskočil KORŠACH Tisk: Uniprint s.r.o. Vydání první, prosinec 2013 ISBN MK ČR E ISSN Korupce v soukromém sektoru Korupce, či krádež? Konflikt zájmů a černý trh Trh přirozeně mýtí škodlivou korupci Korupce ve veřejném sektoru Rysy shodné se soukromým sektorem Zásadní odlišnosti od soukromého sektoru Absence měřítka efektivity Absence vlastníka Důsledky

4 4.3.1 Korupce je příznak problému, nikoli problém sám o sobě Korupce je náhrada za zisk a ztrátu Korupce je černý trh s vlastnickými právy tam, kde není majitel Korupce přináší efektivnost svého druhu Korupce plní motivační roli Efektivnost ve veřejném sektoru Odlišení technické a ekonomické efektivnosti Neměřitelnost efektivnosti ve veřejném sektoru Minimalizace nákladů nestačí Ekonomická efektivnost podnikatele Motivace úředníka Modely podniků bez zisku Zájmem úředníků je předražovat Korupce a reálný byznys Cenový mechanismus a konkurence Explicitní trh a explicitní ceny Destruktivní podnikání Jak (ne)bojovat s korupcí Tresty za korupci Lze dobře stíhat zločin bez oběti? Přísnější tresty zvýší průměrný úplatek Stíhání za korupci je snadno zneužitelné Mzdy státních zaměstnanců Transparentnost veřejného sektoru Alternativa: systematické omezení státního sektoru Dobývání rent v politice Otevřená politická soutěž Rostoucí vliv zájmových skupin v čase Historický příklad: Kartelizace italské a německé ekonomiky mezi světovými válkami Volební korupce Měření korupce Postavení ČR v Evropě Jsou Češi výjimeční? Mýty o Švédsku Závěr Dodatek: Korupce z pohledu behaviorální ekonomie a psychologie Tři příběhy z psychologického výzkumu a behaviorální ekonomie Luciferův efekt Malé podvody, které dělají všichni Zámky nejsou proti zlodějům, ale proti slušným lidem Paralely s politikou Literatura

5 Motto Předmluva Lidé si rádi myslí, že korupce v jejich zemi je unikátní že jejich politici, úředníci a podnikatelé jsou obzvláště zkažení. Avšak zdroj korupce na veřejných postech je všude stejný: velký stát s mocí rozdávat benefity různým skupinám. Gary Becker (1995) laureát Nobelovy ceny za ekonomii Široce rozšířené odsuzování korupce začalo představovat vážnou překážku pro prozkoumání věci. Tato kritika se stala jakýmsi rituálem a symbolickým úvodem, který doprovází politickou diskusi a politické výroky... Nathaniel Leff (1964) Moc korumpuje, a absolutní moc korumpuje absolutně. John Dalberg-Acton (1887) Jestli existuje žebříček nejfrekventovanějších slov v češtině, zcela určitě v něm několik posledních let boduje na předních příčkách slovo korupce. Od bulváru po tzv. seriózní tisk, od televizního zpravodajství a publicistiky až po nekonečné seriály ze současnosti, tam všude vrací ozvěna na každé slovo stejnou odpověď: korupce. Co se to s námi stalo? To se opravdu najednou necháváme všichni podplácet? Nebo jsme všichni začali dávat kolem sebe úplatky? Dokonce nám pravidelně strkají pod nos různé průzkumy, podle kterých občané považují korupci za hlavní problém doby. Ty průzkumy jsou vůbec zajímavé. Měří (snad) sice pouze to, jak veřejnosti korupce vadí, jsou však vykládány jako zpráva o míře korupce samotné. A tak jsme si mohli v médiích přečíst, jak jsme na tom ve vnímání korupce špatně, jak jsme klesli až někam k Burundi a Svazijsku. Korupce je slovo nabité emocemi. Je nabité spravedlivým rozhořčením, jehož nositel ve svých očích vypadá poctivěji a zásadověji než ta všudypřítomná zkorumpovaná džungle kolem. A čím více emocí, tím méně vlastního obsahu. Možná by byl zajímavý průzkum, který by zjistil, co si lidé vlastně pod tím slovem korupce většinově představují. Patrně by vyšlo, že to je souhrnné označení pro ty lumpárny těch lidí nahoře. Za této atmosféry není zrovna jednoduché podívat se na fenomén korupce střízlivě, analyticky, chladně logicky. Přesto se o to dvojice 9

6 mladých autorů ekonomové Pavel Ryska a Jan Průša pokusila. Jejich dílo Korupce: Ekonomie versus mýty, kterou vydává Institut Václava Klause, je přínosné už tím, že autoři na fenomén korupce použili deskriptivní ekonomické instrumentárium, zbavené hysterického emočního a moralistního balastu. Velmi by se ale mýlil ten, kdo by si myslel, že užití tohoto instrumentária vede k relativizaci korupce, k její nějaké legitimizaci, zlehčování či ignoraci. Je tomu přesně naopak. Průša s Ryskou právě díky zvolenému přístupu nacházejí nejen vlastní podstatu fenoménu korupce, ale i jedinou účinnou metodu její eliminace. A tou metodou nemůže být nic jiného, než zásadní omezení moci institucí, zásadní omezení přerozdělování i distribuce nejrůznějších privilegií. Veřejná moc, disponující širokými pravomocemi, je lákavým soustem pro nejrůznější zájmové skupiny, které se nakonec ke svému cíli dostanou bez ohledu na jakákoli kontrolní opatření. K podobnému závěru došel i kolektiv autorů Institutu Václava Klause v letošní knize Česká republika na rozcestí čas rozhodnutí : Korupce je trvale přítomným a v každém případě negativním jevem v každé společnosti, tedy i u nás. A není možné se s ní smiřovat. Jako společenský problém však není primárně problémem morálním, ale systémovým. Jako obecný fenomén není odstranitelná metodami represe a nalezením nějakých lepších lidí na odpovědné pozice ve státní administrativě, ale minimalizací rozsahu role státu v ekonomice a odstraňováním příležitostí, které možnost a eventuálně i potřebu korupčního jednání vyvolávají. (str. 103) Autoři Ryska a Průša důsledně oddělují projevy korupce v soukromém a veřejném sektoru a správně vyvozují, že v soukromém sektoru je jediným nástrojem k eliminaci korupce důsledný výkon vlastnických práv. Tím v zásadě mohou s celou tématikou korupce v reálné ekonomice skončit a soustředit se na černý trh s razítky, tedy na obchodování se specifickým zbožím, kterým je rozhodnutí úředníka nebo politika. Média nás učí, že podstatou korupce je úplatek. A do značné míry tuto interpretaci přejímá i naše trestní právo. Jde tedy o oblast, ve které se právo zřetelně a stále více rozchází se zdravým rozumem. Průša s Ryskou se na této křižovatce neztratili a sledují cestu zdravého rozumu. Ten jim říká, že úplatek je jen formou podněcování k zločinu. A tím zločinem je pouze vědomé suboptimální rozhodnutí veřejné autority. Tedy rozhodnutí poškozující zájem, který má korumpovaná osoba hájit. A právě tato újma je vlastním jádrem korupce, to je vlastní zdroj její společenské nebezpečnosti. Autor těchto řádek docházel na schůze vládního poradního sboru o korupci. Jeho členy byli jak zástupci vládní byrokracie, tak i bezpečnostních složek. Skoro polovinu pak tvořili delegáti různých aktivistických sdružení (státem dotovaných), které dodávaly další a další nápady na zavedení lepší kontroly úředníků, podrobnější pravidla pro zadávání zakázek či pro vyšší motivaci udavačů ve státní správě. Všechna tato opatření mohou vést leda k tomu, že veřejné instituce z alibismu raději nevydají rozhodnutí žádné, popřípadě se sám proces vydávání tohoto rozhodnutí silně prodraží. O zbytnělé moci státu, postavené na spletité regulační a přerozdělovací legislativě, zpravidla nepadlo ani slovo. Myslím, že je to pro celou společenskou debatu kolem fenoménu korupce docela příznačné. Ryska s Průšou si na několika místech knihy všímají i toho, proč se problém korupce stal tak oblíbeným veřejným tématem. S různou měrou 10 11

7 explicitnosti i oni říkají, že se stal substitucí politiky, a to substitucí vědomou a úmyslnou. Akcentováním problému korupce se politické i mediální elity mohou zcela vyhnout vlastním politickým tématům a tím je uklidit z nasvíceného pódia zcela mimo zájem a kontrolu veřejnosti. Cílem je, aby se o zásadních politických tématech, čili o vztahu státu a jednotlivce, o míře svobody, o hranici mezi soukromým a veřejným, rozhodovalo mimo demokratické instituce, nebo se už nerozhodovalo vůbec, aby se tak petrifikoval současný stav věci. Lidem se tím vnucuje pocit, že daleko důležitější je debata o tom, jak lze vyššími postihy či lepší kontrolou ušetřit na tom či onom projektu, než debata o tom, zda jde vůbec o projekt, který je hoden veřejných peněz a nástrojů veřejného práva. Pokud budeme na korupci pohlížet chladným analytickým zrakem, jak nám nabízejí ve své knize Pavel Ryska a Jan Průša, možná nám pak zbyde čas a síla věnovat se i samotné politice, dosud tak opomíjené. Ladislav Jakl V Praze, 3. prosince Úvod Když v závěru 90. let přišla do Asie finanční a hospodářská krize, výrazně stoupl zájem médií a mezinárodních organizací o problém korupce. Frustrace zemí, které do té doby zažívaly bezprecedentní hospodářský růst, vedla k hledání viníka krize a korupce tuto poptávku naplnila. Náhlý zájem nalézt za každým neúspěchem korupci byl nápadný. Postupy, které do té doby generovaly hospodářský růst v těchto zemích, byly teď označeny za korupční a byly viněny za finanční krizi, píší švédští autoři Bauhr a kol. (2010, s. 5). Podobný vzestup zájmu o korupci zažíváme v posledních letech i v České republice. Ne náhodou to je v době, kdy česká ekonomika dlouhodobě stagnuje a zažívá dlouhodobou krizi ekonomickou, politickou i širší celospolečenskou, jak dokládá Klaus a kol. (2013). Některým novinářům, politikům a aktivistům se podařilo přesvědčit velkou část naší veřejnosti o dvou věcech že korupce je naším největším současným problémem a že je způsobena mimořádně nemorálním chováním politiků, úředníků a podnikatelů. Zcela zásadní je, že se problém korupce podařilo personifikovat. Lidé hledající kořeny korupce v mravní zkaženosti jedinců pak rádi věří tvrzením o tom, že tam jinde nejčastěji ve Skandinávii, kde jsou prý lidé od přírody slušnější, korupce takový problém není. Prezentování korupce jako morálního problému není náhodné. Je-li totiž korupce vydávána za věc morálky, hodí se jako univerzální zbraň do politického boje. Kohokoli je možné z ní osočit a nabídnout sebe 12 13

8 jako slušnou a neposkvrněnou alternativu. Není nutné nic reformovat, stačí vyměnit neslušného politika za slušného, říká se. Věc zašla tak daleko, že politika coby souboj idejí byla zcela nahrazena spory o to, kdo je více zkorumpovaný. Rovněž není náhodné, že prakticky nikdo nedokáže (a nechce) vymezit, co přesně korupce je. Vágnost pojmu korupce totiž umožňuje s tímto termínem libovolně zacházet a stejně libovolně kohokoli obviňovat bez nutnosti cokoli dokazovat. Obviněný se nikdy nemůže očistit, protože v první řadě není jasné, z čeho byl vlastně médii obviněn. Jasné má být pozorovateli jenom to, že na jeho zkorumpovanosti zřejmě něco bude a že by měl dotyčný politik či úředník odejít. Nejsme ani první ani poslední země, která si prošla vlnou mediální posedlosti korupcí. Britské Financial Times 31. prosince 1995 v úvodníku vyhlásily rok 1995 rokem korupce, jako kdyby předtím nikdy tolik korupce nebylo. Přitom o korupci vznikaly dokumenty již staletí před naším letopočtem, což ukazuje, že jde o fenomén tak starý, jako jsou staré člověkem vytvořené státní útvary. 1 Člověk nemusí být expertem na problematiku korupce, aby cítil, že na příběhu o korupci, který je nám médii a nejrůznějšími nezávislými aktivisty nabízen, je něco zvláštního. Československá zkušenost s reálným socialismem ukázala, že úplatky mohou být v systému postátněné ekonomiky naprostou nezbytností. V ekonomice, které zcela dominovali byrokraté a státní sektor, byly úplatky způsobem, jak zajistit sobě a svým nejbližším dokonce i základní potraviny či hygienické potřeby. Byla tedy tato korupce, jíž se účastnil prakticky celý národ, také tak nemorální a odsouzeníhodná, jako je podle médií ta dnešní? Jsou dnešní mravokárci se stejnou vervou připraveni odsoudit patnáct milionů 1 Indické dílo Arthashastra (Politická věda), napsané ministrem indického krále ve 4. století př. n. l., je z velké části o korupci. Viz Tanzi (1998). Čechů a Slováků za to, že po velkou část svého života upláceli, aby si přilepšili? Anebo je to s korupcí celé jinak a i dnešní korupce má svůj původ v přebujelém státním sektoru? Na tyto a další klíčové otázky odpovídáme v tomto textu. Naším cílem je analyzovat korupci bez hodnotových soudů a použít k jejímu rozboru nástrojů ekonomické vědy. Jelikož korupce není ničím jiným než směnou mezi dvěma subjekty (může to být totiž i skupina osob na obou stranách), domníváme se, že právě ekonomie je disciplínou, která musí na otázky týkající se korupce odpovídat jako první. Ekonomové se však hledání příčin korupce zatím příliš nevěnovali. Tuto mezeru chceme zaplnit. Tento text má následující strukturu. Ve druhé kapitole nejprve definujeme, co korupce znamená. Již na definici ukazujeme, že i odborná literatura se setkává s obtížemi, jak tento pojem vymezit. V kapitole 3 se zabýváme tím, jakou povahu má korupce v soukromém sektoru. Ukazujeme, že u soukromých firem lze (na rozdíl od státu) jasně určit, zda korupce vede ke škodě, a díky tomu lze negativní důsledek korupce postihnout jako krádež. Jádrem textu jsou kapitoly 4 a 5, které analyzují korupci pomocí nástrojů ekonomické teorie. Ve čtvrté kapitole vysvětlujeme, v čem je státní správa zásadně odlišná od soukromého sektoru a proč nutně dává vzniknout korupci. Nosným argumentem je zde nemožnost jakkoli měřit efektivitu státních úřadů, což otevírá prostor pro korupci coby náhradní způsob rozhodování. V páté kapitole se pak podrobněji zabýváme pojmem efektivnost. Ukazujeme, že problém státního sektoru je podstatně hlubší, než se obecně připouští: úředníci nejenom že nevědí, za jakou cenu financovat projekty, ale především nevědí, do jakých projektů se pustit. Stavíme se kriticky k názoru, že stát může technickými 14 15

9 výpočty dosáhnout hospodárného nakládání s penězi. Zde také narážíme na paralelu s plánovanou socialistickou ekonomikou. Zatímco 4. a 5. kapitola jsou teoretičtějšího rázu a zabývají se dvěma ideálními protipóly (zcela neregulovaný versus státní sektor), v 6. kapitole zasazujeme diskusi do praktického rámce. Odpovídáme v ní na otázku, proč lze i v soukromých firmách běžně pozorovat neefektivní chování. Zdůrazňujeme zde vliv státních regulací a zásahů na soukromý sektor, který je tak od ideálu svobodné konkurence výrazně vzdálen. V kapitole 7 odpovídáme na návrhy boje s korupcí, které se objevují ve veřejné diskuzi. Ukazujeme, že nejčastěji doporučované postupy (vyšší tresty, vyšší platy úředníků, transparentnost veřejného sektoru) nedokáží omezit plýtvání a že navíc přinášejí nová významná rizika, ať už právní či ekonomické povahy. Jako alternativu zde navrhujeme systematické omezení role státu v ekonomice, které jako jediné dokáže omezit plýtvání i korupci zároveň. V 8. kapitole se vzdalujeme od běžné byrokratické korupce a zabýváme se tzv. dobýváním renty (či politickou korupcí ) a jeho opomíjeným významem. Je to právě dobývání renty, co stojí u vzniku regulací a přerozdělování, které pak dávají vznik korupci. V 9. kapitole diskutujeme obtíže s měřením korupce, problematiku nejrůznějších indexů korupce, a tím i hodnocení postavení České republiky. Dáváme návrh na vlastní index korupčního potenciálu. V desáté kapitole shrnujeme hlavní body textu. Dodatek k textu (11. kapitola) doplňuje ekonomické argumenty o poznatky psychologie a behaviorální ekonomie. Tyto disciplíny ukazují, že nežádoucí chování jedinců nemívá kořeny v jejich mravní výbavě, ale především v systému, v němž se nacházejí. Zasazujeme tak diskusi o korupci do širší debaty o ekonomickém systému a politice. 2 Co je korupce Z intenzity veřejné debaty o korupci by se zdálo, že všichni její účastníci přesně vědí, podle jakých znaků korupci poznat. Bližší pohled však ukazuje, že tomu tak není. V odborné literatuře neexistuje obecně uznávaná definice korupce, a o to méně se definici úplatkářství věnuje veřejná debata. V následující kapitole se proto věnujeme jednotlivým příznakům korupce a navrhujeme její ekonomickou definici. 2.1 Definice korupce Literatura nejčastěji definuje korupci jako zneužití veřejné moci pro soukromý prospěch. Z této definice přímo plyne, že úplatky pozorované v soukromých firmách nejsou korupcí v tradičním slova smyslu, a odborné publikace o korupci se jimi téměř nezabývají. Zřídka se vyskytuje i obecnější definice, která chápe korupci jako zneužití pracovního vztahu. Tato definice už nevymezuje, zda jde o pracovní vztah ve veřejném sektoru či v soukromé firmě, a připouští obě možnosti. Domníváme se, že pro úplné pochopení fenoménu korupce je třeba pochopit i úplatky poskytované v soukromých firmách, které jsou dobrým výchozím bodem analýzy pro hlavní korupční oblast veřejný sektor. Proto se v kapitole 3 nejprve stručně zabýváme úplatky v soukromých firmách, abychom mohli v dalších kapitolách popsat, v čem je veřejný sektor podobný a v čem se naopak liší. Analýza korupce ve veřejném sektoru je hlavním předmětem tohoto textu

10 Běžně používaná definice korupce coby zneužití veřejné moci pro soukromý prospěch je zajímavá tím, že nijak nezmiňuje peněžní odměnu. Korupce tak zahrnuje i případy dvou vzájemných protislužeb, kde nedochází k žádné peněžní platbě. Ekonom Vito Tanzi (1998) ale v této věci upozorňuje na problematičnost definice: pokud chápeme korupci jako zneužití veřejné moci či úřadu pro soukromý prospěch, tak i využívání pracovního času pro soukromé aktivity, neplnění povinností či předstíraná nemoc úředníka jsou akty korupce. Přitom zde nedochází k žádné směně mezi dvěma lidmi, a to ani peněžní ani žádné jiné. Korupci bychom pak snadno našli v určité míře v každém úřadě a v každé zemi. 2 Nejčastěji je však korupce chápána jako akt reciprocity jedna služba je provedena výměnou za druhou, přičemž směna může i nemusí obnášet peníze. Terminologické vymezení korupce, jak vidíme, je velmi široké a můžeme konstatovat, že přesné a jednotné vymezení termínu korupce v současnosti neexistuje. Níže proto využijeme ekonomickou analýzu pro jeho zpřesnění. 2.2 Dva druhy korupce ve veřejném sektoru Pro analýzu korupce ve veřejném sektoru je užitečné dělení na korupci byrokratickou a politickou. Byrokratická korupce se týká státních úředníků. Nastává např. tehdy, když úředník přijme úplatek, aby z titulu své funkce vystavil uplácejícímu potřebné povolení či se zasadil o to, aby uplácející získal zakázku z veřejných peněz. Jak média, tak odborné publikace se nejvíce zabývají právě byrokratickou korupcí. Politická korupce se naopak týká vrcholných politiků a neobnáší pouze rozhodování o veřejných zdrojích, ale i zákonodárnou činnost. 2 Široké chápání pojmu korupce by odpovídalo i významu původního latinského slovesa corrumpere zmařit, zkazit, zneužít. Sloveso neznamenalo specificky uplatit. Když se politik zasadí o přijetí zákonů, které zvýhodňují určitou zájmovou skupinu, a zároveň tato zájmová skupina významně přispěje do rozpočtu politikovy strany, jde o politickou korupci nebo také dobývání rent. Tato politická korupce je zcela běžná v zemích, kde průzkumy jinak ukazují relativně málo korupce byrokratické (např. USA či Skandinávie). Termín politická korupce je zároveň v literatuře velmi sporný, jelikož se částečně kryje s pojmy lobbying či dobývání rent (rent-seeking). Tyto pojmy označují snahu ovlivnit společenské instituce tak, aby vybraná zájmová skupina získávala větší podíl z již vytvořeného bohatství. 3 Typickým příkladem jsou daňové výjimky, dotace, licence či na míru připravené regulace. Systematické odlišení politické korupce od lobbování či dobývání rent v literatuře neexistuje. Tyto dva druhy korupce, politickou a byrokratickou, lze rovněž jinak nazvat jako korupci při schvalování zákonů a korupci při vymáhání zákonů. Politik může být korumpován, když se rozhoduje, pro jaké zákony hlasovat. Byrokrat může být korumpován, když se rozhoduje, jak zákony či jiná nařízení vynucovat a aplikovat. Přitom pro účely tohoto textu rozumíme politikem každého zákonodárce v Parlamentu ČR a dále volené členy územních samospráv. Za byrokrata pak považujeme zaměstnance veřejného sektoru, a to nejen nevolené úředníky na ministerstvech a jiných úřadech, ale také do jisté míry například diplomaty, lékaře veřejných zdravotnických zařízení nebo policisty. Přitom posty politika a úředníka se nemusí nutně vylučovat, 3 Dobývání rent či rent-seeking definuje ekonomie jako užívání zdrojů k získání většího podílu na existujícím bohatství, namísto užití těchto zdrojů k vytvoření nového bohatství. Např. řemeslník se chová jako podnikatel, pokud investuje peníze k rozšíření své živnosti, tedy k vytvoření nových produktů a nového bohatství. Chová se nicméně jako rent-seeker, pokud tyto peníze místo investice využije na lobbování v parlamentu, jehož výsledkem je vytvoření řemeslnického cechu, který rozhoduje o licencích pro nové řemeslníky. Řemeslník tak nezvýší svůj zisk vytvořením nového bohatství, ale omezením konkurence ve svém oboru (zvýšením cen pro zákazníky), tedy přerozdělením existujícího bohatství

11 například ministr vlády je nezřídka volený člen Parlamentu a zároveň ze své ministerské pozice také úředník. Není proto divu, že tyto osoby jsou ke korupci nejvíce náchylné, neboť jsou vystaveny oběma typům korupce zároveň. Na druhou stranu poznamenejme, že politik má proti úředníkovi jednu výhodu: jeho sklony ke korupci částečně tlumí jeho ambice být znovu zvolen v následujících volbách. Právě tato veřejná občanská kontrola, byť v dlouhých intervalech, zajišťuje určitý tlak na politikovu odpovědnost při jeho hlasování. Naopak na kariérní úředníky se žádná podobná občanská kontrola s následným schvalováním ve volbách nevztahuje. Tím méně jsou úředníci odolní vůči korupci. Konečně, mějme také na paměti, že podklady pro politická rozhodnutí zpravidla politikům připravují jim podřízení úředníci, a to formou důvodových zpráv k zákonům, zpráv hodnotících dopady zákonů a podobně. Proto může být politická korupce při schvalování zákonů často ovlivněna i zkorumpovanými úředníky. V tomto textu se věnujeme především byrokratické korupci. Korupce politická je diskutována v kapitole 7. Zcela mimo záběr tohoto textu stojí korupce v oblasti spravedlnosti a jejího vymáhání. Situacemi, kdy přijme úplatek soudce, aby odsoudil nevinného či naopak osvobodil vinného, anebo se nechá uplatit policista, aby zničil důkaz, se v tomto textu nezabýváme. Předmětem našeho zájmu je korupce vznikající v důsledku státních regulací a při vzniku těchto regulací, nikoli korupce ve věci ochrany zdraví a majetku občanů. 2.3 Ekonomické atributy definující byrokratickou korupci Z hlediska ekonomie se byrokratická korupce vyznačuje několika důležitými znaky. Prvním je užití moci mimo předpisy, tedy její zneužití v rámci působnosti veřejné správy. To znamená, že korupce patří do sféry šedé ekonomiky. Nelze přitom obecně tvrdit, že čin vyvolaný úplatkem (tj. protislužba) je v rozporu se zákonem. Pokud úředník rozhoduje o povolení v rámci určité lhůty, uspíšení rozhodnutí samo o sobě není porušením předpisů a nezákonným se stane až po přijetí úplatku. Naopak pokud policista zničí při vyšetřování důkaz, jeho čin je nezákonný, ať už současně přijal úplatek či nikoliv. Předpisy nemohou být nikdy tak přesné, aby jednoznačně určovaly veškerou úředníkovu činnost. Úředník má vždy určitou volnost, které může uplácející osoba využít, a úředníkova protislužba nemusí vždy být sama o sobě ilegální, ale pouze pohybem v šedé zóně. Za druhé, předmětem byrokratické korupce je zpravidla konkrétní rozhodnutí, tedy statek, který nabízí úředník. Je to právě moc úředníka rozhodovat nad ostatními, která vytváří poptávku po jeho rozhodnutích. Tímto statkem může být jak licence k podnikání nebo stavební povolení, tak třeba přidělení státní zakázky. Třetím znakem, který přímo navazuje na předchozí, je již zmiňovaná reciprocita, kdy na jedné straně stojí úředníkovo rozhodnutí a na druhé straně jistá výhoda nebo prospěch pro úředníka. Odměna nemusí být vždy peněžní, ovšem podstatné pro analýzu je, že úředník za své rozhodnutí očekává konkrétní zvýšení užitku. Z těchto dvou atributů proto vyplývá, že na korupci lze z ekonomického hlediska pohlížet jako na směnu obchod. Konečně čtvrtým znakem je dopad na ekonomickou rovnováhu. Zde je nutné zdůraznit, že se v žádném případě nemusí jednat o negativní vliv na třetí osoby nebo dokonce o způsobení škody, kterou je ve veřejném sektoru navíc nemožné vyčíslit, jak uvidíme níže. Máme na mysli obecný implicitní vliv na ekonomickou rovnováhu. Stejně jako každý legální obchod na trhu mění jeho poměry, stav nabídky a poptávky 20 21

12 a přeskupuje hospodářské zdroje, tak i korupce mění poměry ve veřejném sektoru a ovlivňuje nabídku a poptávku týkající se veřejných statků. Na základě těchto znaků můžeme byrokratickou korupci přesněji definovat jako černý trh s byrokratickými statky. Jde skutečně o trh, neboť vzhledem k úředníkově moci existuje nabídka byrokratických statků a zároveň vzniká poptávka po jeho rozhodnutích. Jelikož oficiální cena u takových rozhodnutí buď není stanovena vůbec, nebo je stanovena náhodně bez vztahu ke skutečné poptávce, vytváří se současně neoficiální, stínová cena ve formě úplatku. Proto také tento trh stojí mimo legální tržní systém a spadá do šedé ekonomiky. Abychom mohli korupci jako jev zkoumat, stavíme se k ní v této analýze zcela neutrálně a nemáme za cíl vyvozovat žádné hodnotové soudy, zda je ten či onen druh korupce morálně správný či nikoli. Cílem této poznámky je upozornit čtenáře, že akt korupce nemusí být nutně spojen ani s nelegálností, ani s nemorálností. 2.4 Pojem korupce a jeho vztah s legálností a morálností Je pozoruhodné, že již naše stručná diskuse o definici a druzích korupce naznačuje velmi komplikovaný vztah mezi korupcí na jedné straně a pojmy jako legálnost a morálnost na straně druhé. Politická korupce, kdy jsou strany financovány výměnou za zákony ušité na míru, je typickým příkladem, kdy jde o korupci legálního charakteru, nicméně o korupci, která je pro mnoho lidí morálně problematická. Existují ale i opačné příklady. Když bude policista se zadrženým zacházet nepřijatelně hrubým způsobem a pouze úplatek jej přiměje ke slušnému chování, jde pro řadu lidí o morálně správný úplatek, ačkoli je ze zákona ilegální. 4 Stejně tak může nastat situace, kdy má občan např. právo na vystavení určitého povolení, ale úředník měsíce zahálí, ačkoli si je vědom, že do určité lhůty povolení musí vystavit. Nabídnutí úplatku za rychlejší vyřízení pak také může být pro řadu lidí morálně přijatelné, jelikož nevybízí k poskytnutí žádné výhody, ale pouze urychluje to, na co má občan nárok. 4 Tento příklad je z Bardhan (2006, s. 342)

13 3 Korupce v soukromém sektoru Korupce je běžně pozorována i v soukromém sektoru, je však možné ukázat, že zde je problémem jiného druhu než korupce ve veřejném sektoru. Stručná diskuse korupce v soukromém sektoru proto slouží jako dobrý odrazový můstek pro korupci ve státní sféře. 3.1 Korupce, či krádež? Řada těch, kdo považují korupci za morální problém, argumentuje, že korupce nemůže být způsobena velkým rozsahem státu, protože se přece odehrává i v soukromém sektoru. V určitém slova smyslu mají pravdu úplatek jistě může dát a přijmout i představitel soukromé firmy. Chceme však ukázat, že důsledky tohoto aktu jsou v soukromém a veřejném sektoru diametrálně odlišné. Příklad 1 Manažer soukromé firmy rozhoduje o projektech Představme si, že manažer soukromé firmy, která staví a prodává rodinné domy, má na starost nákup materiálu pro stavby. Majitel firmy má jediný cíl maximalizovat zisk. Na manažerech tak je, aby u každého projektu dosáhli co největšího rozdílu mezi tržbami a náklady. U kaž dého projektu, který firma staví, přitom neplatí, že čím levnější vstupy (materiál, pozemky, atd.), tím vyšší zisk pro firmu. Když totiž firma postaví dům z kvalitnějšího, dražšího materiálu, nebo vybere atraktivnější lokalitu, nabízí zákazníkovi luxusnější zboží, a může tak dostat 25

14 vyšší cenu. U každého projektu bude optimální způsob výroby jiný: někde firma zjistí, že je nejlepší koupit ten nejlevnější materiál a prodávat domy za nízkou cenu. Jinde jí přinese nejvyšší zisk naopak dům z nejdražších materiálů, pro který najde velmi solventního kupce. Tento fakt je klíčem k pochopení rozdílu mezi korupcí v soukromém a veřejném sektoru. Uvažme situaci, kdy má firma připravený projekt a spočítaný optimální způsob stavby domů tak, aby měla co nejvyšší zisk. V tom přijde za manažerem dodavatel materiálů s tím, že pokud by se stavební firma rozhodla použít jiný, dražší typ cihel, byl by odměněn vysokým úplatkem. Manažer dobře ví, co to znamená: zisk by firmě výrazně klesl a projekt by se nevyplatil. To už by bylo lepší využít pracovní sílu na jiný projekt, kde by zisk byl vyšší. Ví totiž, jaká klientela poptává domy v této lokalitě a kolik je maximálně ochotna za domy platit. I kdyby použil dražší cihly, které jsou kvalitnější, o moc vyšší cenu by od zákazníků nedostal. Manažer si uvědomuje, že změna rozhodnutí vyvolaná úplatkem sníží zisk majiteli firmy. Pokud manažer úplatek přijme, okrade majitele firmy o zisk. Příklad ilustruje, že pokud příjemce úplatku ví, že jeho rozhodnutí způsobuje majiteli škodu, korupce není ničím jiným než krádeží. Používání pojmu korupce je zde matoucí: úplatek je zde pouze motivací k činu, ale čin samotný je krádež. Dopad na bohatství majitele firmy může být úplně stejný, jako kdyby manažer přímo ukradl peníze z pokladny firmy. V obou případech jde o krádež. 3.2 Konflikt zájmů a černý trh Situace popsaná výše se v ekonomii nazývá tzv. principal-agent problem, tedy problém vztahu mezi majitelem a správcem. Správcem nemusí být pouze manažer, ale je jím i každý zaměstnanec, který ve firmě pracuje. Manažeři a zaměstnanci v roli správců mají reprezentovat zájmy majitele, ale jejich cíle mohou být jiné. Mohou si přivlastňovat bohatství majitele ať už přímou krádeží nebo právě rozhodnutím, které majiteli snižuje zisk. 5 Může se stát, že manažer přijme úplatek, aby změnil své rozhodnutí, ale ukáže se, že majitele nepoškozuje. V našem příkladu může nastat situace, že firma sice koupí dražší cihly, ale při prodeji domů se objeví kupci, kteří budou ochotni si za kvalitu připlatit, a vyšší náklady tak firmě vykompenzují. Pokud tento případ nastal, úplatek pomohl manažerovi, aniž by poškodil majitele, a nejde tak o škodlivou korupci. Ve většině případů půjde ale o situaci, kdy manažer dobře ví, která varianta firmě maximalizuje zisk, a přijetím úplatku rozhodnutí změní v neprospěch majitele. Potom nastává mezi majitelem a manažerem konflikt zájmů. To, co vytváří manažer či zaměstnanec bez vědomí majitele, lze také nazvat černým trhem. Manažer by správně měl pouze uvádět do praxe cíl majitele, jímž je maximalizace zisku. Tím, že manažer nabídne svoji rozhodovací pravomoc k užitku třetí osoby výměnou za úplatek, vstupuje na černý trh, jelikož ilegálně směňuje něco, co mu nepatří. 5 Principal-agent problem bývá rovněž spojen s pojmy asymetrická informace a morální hazard. Asymetrická informace je u firem častým jevem: manažer, který je v dennodenním kontaktu s chodem firmy, má lepší informace o stavu společnosti a o ziskových příležitostech než majitel. Má tak nad majitelem informační převahu, což mu může pomoci obhájit např. špatné výsledky společnosti. Morální hazard je situace, kdy konající jedinec nenese veškeré náklady svého jednání. Manažer může činit rozhodnutí, která prospívají jemu samému, ale škodí majiteli. Jeho manažerská smlouva může být nastavena tak, že veškeré náklady takových rozhodnutí ponese majitel firmy. Je potom motivován k chování, které je z pohledu majitele nežádoucí

15 3.3 Trh přirozeně mýtí škodlivou korupci Každý vlastník firmy musí denně čelit tomuto zneužívání pravomocí svými zaměstnanci (včetně manažerů) a jejich pokusům o přivlastnění si jeho zisků. Čím větší firma, tím větší úsilí musí majitel vynakládat na systémy vnitřních kontrol zaměřených na to, aby ho zaměstnanci nemohli okrádat. Na straně majitele však stojí jeden mocný nástroj, který mu umožňuje neustále sledovat, zda firma zvyšuje či snižuje jeho bohatství výkaz zisku a ztráty. Účetnictví může velmi rychle odhalit, že firma či některá její část nedosahuje adekvátního zisku (či je přímo ve ztrátě) a majitel podle toho může jednat. Málokterý majitel dopustí, aby přicházel o bohatství kvůli rozsáhlým krádežím, které mohou být vyvolány uplácením. Když bude mít pochyby o výkonnosti firmy, vždy může manažery vyměnit nebo poslat do firmy externí poradce, aby mu zjistili, zda firma funguje efektivně. 6 Zájem na zisku a nástroj v podobně účetních výkazů ukazují, proč korupce, která by majitele okrádala, nemůže v tržním prostředí nabýt velkého významu. Majitel firmy, který nedokáže okrádání zastavit nebo jej identifikuje až příliš pozdě, zkrachuje a jeho aktiva přejdou do rukou jiného, schopnějšího. Naopak ten majitel, který dokáže okrádání minimalizovat, je na trhu odměněn zisky. Trh tak přirozeně mýtí korupci, resp. krádeže, které ochuzují vlastníky. Je samozřejmě možné, že vlastník ne vždy odhalí okrádání, které ve firmě probíhá. Pravděpodobnost neodhaleného okrádání roste se ziskovostí firmy. Firma, která dosahuje mimořádných a rostoucích zisků, pravděpodobně nepodnítí majitele k podrobnému zkoumání 6 Význam výkazu zisku a ztráty potvrzují i průzkumy mezi majiteli firem. Časopis Euro (18/2011, s. 48) uvedl názor vlastníka významné české firmy, že krádežím lze zabránit jen za situace, kdy majitel firmy pravidelně jedná s managementem a má informace o její finanční situaci. Bez měřítka finanční kondice hlavně ziskovosti nelze objektivně posoudit, jak dobře management pro vlastníka pracuje. efektivity a hledání možností, jak zisky ještě o něco navýšit. Takto ignorované okrádání není selháním trhu. Je pouze výrazem stavu, kdy je majitel s výkonností spokojen a ačkoli si může být vědom, že manažeři či zaměstnanci si na úkor jeho zisků občas přilepší, ztrátu nepovažuje za významnou. Naopak u firmy, která se propadá do ztráty nebo vykazuje jen malé zisky, podnikne majitel razantní kroky, aby ziskovost ochránil. 7 7 Častým případem jsou krádeže ve firmách, které mají garantované tržby díky státním regulacím. Společnosti, jimž stát dává plný či částečný monopol, garantuje ceny výstupu či zajišťuje poptávku (např. stanovuje povinnost jiným firmám kupovat si produkt, který tato firma poskytuje), se těší privilegovanému postavení, v němž nemusejí bojovat o tržby a zisky jako firmy na volném trhu. Garantované tržby a nadstandardní, snadné zisky pak často vedou k laxnímu přístupu majitelů, kteří jsou ochotni připustit více krádeží a neefektivity než firmy na volném trhu, které každý den musejí bojovat o své místo na trhu. Detailněji viz kapitola

16 4 Korupce ve veřejném sektoru Motivace státního zaměstnance nejsou zásadně odlišné od motivací zaměstnance či manažera soukromé firmy. Oba se mohou pokusit vstoupit na černý trh vlastnických práv a proti pravidlům zpeněžit pravomoc, která jim byla svěřena. V této části ukazujeme, že ačkoli jsou motivace k nekalému činu v obou sférách podobné, možnost zjistit škodu a zasáhnout tak proti nežádoucímu jednání je zcela odlišná. 4.1 Rysy shodné se soukromým sektorem Rozlišme nejprve dva nejčastější druhy byrokratické korupce. Prvním je rozhodnutí úředníka o poskytnutí jisté monopolní služby státem typickým příkladem je udělení licence, stavebního povolení či sestavení příznivého územního plánu. V tomto případě je stát v roli monopolu, který skrze zákony, které po občanech vyžadují získání daného souhlasu, sám sobě vytváří poptávku. Občané, pokud chtějí podnikat v určité oblasti, postavit dům či využít pozemek pro daný účel, nemohou stát obejít. Poptávka po této službě tedy nemůže být nulová (leda že by vymizela veškerá ekonomická aktivita v zemi). Už toto pozorování ukazuje, že mezi úředníkem a občany se může vytvořit přirozený trh s rovnovážnou cenou. Lidé dané razítko nějak oceňují a úředník naopak nějak oceňuje to, že vyloží daný předpis ve prospěch občana či mu poskytne souhlas rychleji, než nutně musí. Takový trh není v principu v ničem odlišný od běžně se vyskytujících monopolních trhů v soukromém sektoru. 31

17 Druhým, a médii častěji rozebíraným druhem, je rozhodnutí úředníka o přidělení státní zakázky vybrané firmě. Zatímco stát je zde poptávajícím dané služby a firma nabízejícím této služby, korupce probíhá v opačném směru. Statkem, který je předmětem korupce, je totiž rozhodnutí úředníka o přidělení zakázky dané firmě. Úředník je proto nabízejícím tohoto rozhodnutí, zatímco firma je poptávajícím. Míra, jakou si firmy cení přidělení zakázky, se odvíjí od výlučnosti státu coby zákazníka. Pokud se státní úřad rozhodne nakoupit sto stolních počítačů, pro nabízející firmy bude úřad pouze jedním z mnoha zákazníků. Naopak, pokud státní úřad rozhodne o vybudování 100 km dálnic, je jediným odběratelem tohoto statku (tzv. monopsonem) a pro stavební firmu je na tomto poli nenahraditelný. Trh s rozhodnutím úředníka, jak můžeme situaci nazvat, bude mít tendenci ustavit tím vyšší cenu, čím více jsou firmy závislé na státu coby zákazníkovi. Byrokratická korupce má v obou případech stejný základ, a sice rozhodnutí úředníka, které je pro občany a firmy vzácným statkem. V tomto základním ohledu je tak situace obdobná korupci v soukromém sektoru, kde je rozhodnutí manažera rovněž vzácným statkem. Proto se na trhu s těmito rozhodnutími ustavuje nenulová cena a vzniká prostor pro úplatky. V soukromém sektoru i ve veřejné sféře může vzniknout černý trh, kde se nabízí dodání příznivého rozhodnutí za odměnu. Veřejný sektor má však některé zásadní odlišnosti. 4.2 Zásadní odlišnosti od soukromého sektoru Absence měřítka efektivity V kapitole 3 jsme ukázali, proč je častým důsledkem korupce v soukromém sektoru krádež. Soukromý sektor totiž dokáže měřit efektivitu pomocí zisku dokáže říci, které kroky manažerů prospívají majiteli a které naopak majitele poškozují. Je pak například možné prokázat, že přijetí úplatku manažerem poškodilo majitele a na základě toho manažera i trestně postihnout. Ve veřejném sektoru však nic z tohoto možné není. Důvodem je to, že ve veřejném sektoru nelze efektivitu změřit. Příklad 2 Úředník rozhoduje o stavbě dálnice Pokračujme v příkladu z kapitoly 3.1 a představme si, že o stavebních projektech nerozhoduje soukromá firma, ale státní úřad, který firmám zadává zakázky. Úřad nemá žádné tržby, jelikož se financuje předem z výběru daní od daňových poplatníků. Od ministerstva dostane roční rozpočet a rámcový popis toho, za co jej má utratit. Protože nenabízí služby výměnou za tržby, nemá náklady s čím porovnat. Proto ani nemůže vykázat nic jako zisk nebo ztrátu. A jelikož u něj není možné změřit zisk, neexistuje žádné měřítko efektivity jeho hospodaření. 8 Uvažujme, že úředník má rozhodnout o spojení dvou měst rychlostní komunikací a vybírá ze dvou projektů od dvou firem. Jedna nabízí prvotřídní, ale drahou dálnici, druhá navrhuje postavit méně nákladnou rychlostní silnici. Úředník bohužel nemá žádný ekonomický nástroj, jak rozhodnout, která varianta je lepší. Podnikatel by v takové situaci hleděl jenom na jeden ukazatel očekávaný zisk. Průzkumem trhu by se snažil odhadnout ochotu řidičů platit za daný úsek komunikace v obou případech, uvažoval by o optimálním počtu dálničních sjezdů a o optimální trase. Proti tomu by na straně nákladů musel započítat nejen výdaje na stavbu a náklady bankovních úvěrů, ale i cenu pozemků pod 8 Lze namítnout, že státní příspěvkové organizace jako např. Ředitelství silnic a dálnic běžně vykazují výsledek hospodaření, tj. výkaz zisku a ztráty. Podstatné ale je, že nejde o tržní výkaz zisku a ztráty. Místo tržeb (výnosů), které by pocházely od zákazníků, takové organizace vykazují na místě výnosů transfer (dotaci) od státu. Tento typ výnosů je zcela odtržený od služeb, které organizace poskytuje, a vykázaný zisk či ztráta tak nemá žádný ekonomický smysl. Je pouhým aritmetickým výsledkem odečítání čísel, která spolu nesouvisejí

18 komunikací, které je nejprve třeba vykoupit. Zisky z obou variant by porovnal a podle toho se rozhodl. Pokud by již existovaly podobné projekty postavené soukromým sektorem, informoval by se, jak jsou ziskové či ztrátové. Možné také je, že ani jeden projekt by nebyl dostatečně ziskový (což by značilo nezájem zákazníků), a podnikatel by tak projekt nikdy nezrealizoval. Úředník je ale bezradný. Úřad tržby realizovat nebude, jelikož stavbu financuje z daní. Nemá proto nic jako očekávaný zisk či ztrátu. Jak má tedy rozhodnout, který projekt je správné vybrat (pokud vůbec nějaký)? Úředník žádný smysluplný nástroj po ruce nemá. Nyní si opět představme, že úředníka osloví manažer firmy, která nabízí postavit mezi městy drahou dálnici. Úředníkovi nabídne úplatek za to, že vybere jeho firmu, a úředník na návrh přistoupí. Je ale možné prokázat, že úředník způsobil státu škodu? To by bylo možné tehdy, pokud bychom měli nástroj, jak kvantifikovat výnosy ze státních výdajů, tedy cosi jako zisk či ztrátu z každého projektu. Nic takového však není k dispozici. To, že úředník vybral po přijetí úplatku dražší variantu, totiž neznamená, že vybral horší či méně výhodný projekt. Vyšší náklady na dražší variantu jsou jednou stranou mince, ale druhou stranou mince je rychlejší spojení měst, vyšší povolená rychlost díky lepší kvalitě, více sjezdů a trasa vedoucí přes obydlenější místa to vše by zvyšovalo poptávku řidičů a tím tržby, pokud by se stát choval jako podnikatel na trhu. Vyšší tržby by mohly více než vyvážit vyšší náklady a výsledkem by byl vyšší zisk. Nic takového ale není možné v případě úřadu zjistit, a to ani před výběrem projektu ani dodatečně po realizaci, protože úřad na ziskovém principu nefunguje. Korupce dala úředníkovi vodítko, jaký projekt vybrat, ale není možné zjistit, zda tím stát poškodila. Úředník totiž ani před nabídnutím úplatku od manažera nevěděl, který projekt vybrat, jelikož k tomu neměl žádný nástroj. Korupce jej tedy ani nemohla odvést od správného (optimálního) rozhodnutí, jak situaci často vykreslují média. Nic jako měřitelně správné rozhodnutí ve státním sektoru neexistuje. 9 Detailně se k tomuto bodu vrátíme v kapitole Absence vlastníka Druhou zásadní odlišností veřejného sektoru od sektoru soukromého je absence vlastníka. Jde přitom o druhou stranu mince výše popsané absence měřítka efektivnosti. Jelikož státní úřady ani stát jako celek nemají vlastníka, neexistuje žádná motivace k tomu, aby hospodařily na principu zisku a ztráty. Kauzalita platí i naopak: jelikož státní úřady nehospodaří na principu zisku a ztráty, úředníci a politici se ani nemohou chovat jako vlastníci (majitelé) a dohlížet na efektivitu. 10 Soukromé vlastnictví a efektivita jdou ruku v ruce; jedno bez druhého nemůže existovat. Občas se objevují názory, že stát lze chápat jako jednu obří akciovou společnost s rozptýleným vlastnictvím, kde voliči jsou paralelou k jednotlivým akcionářům s právem pravidelného hlasování. Zastánci tohoto příměru argumentují, že stát může být řízen podobně jako veliké soukromé akciové společnosti, neboť voliči mají také právo pravi- 9 Tuto zásadní skutečnost brilantně objasnil ekonom rakouské školy Ludwig von Mises, který v knize Byrokracie rozlišil ziskový a byrokratický management: Dosažní zisku podnikatelem vyjadřuje skutečnost, že dobře sloužil zákazníkům, tj. všem lidem. V případě hodnocení užitečnosti služeb úřadu však žádný způsob zjištění úspěšnosti či nezdaru pomocí kalkulace nemáme. (Mises 2002, s. 153.) 10 Jedno české politické uskupení používalo v r jako jedno ze svých hesel cíl řídit stát jako firmu. Tento cíl je zcela nesmyslný. Nelze řídit jako firmu něco, co postrádá tržby (výnosy) jako protiváhu nákladů (výdajů). Firma bez výkazu zisku a ztráty není firma, ale byrokratický úřad

19 delně rozhodovat o tom, kdo stát povede a jak, stejně jako akcionáři rozhodují o manažerech firmy. Tento příměr však není správný. Aby mohl být volič považován za obdobu vlastníka firmy, musel by mít i možnost kdykoli se vlastnictví vzdát (prodat ho) či naopak vlastnický podíl navýšit (přikoupit jej). To jsou totiž ty vlastnosti, které umožňují efektivní řízení i u obřích akciových firem s miliony akcionářů. Představme si, že se firmě nedaří a vykazuje ztráty (odhlédněme nyní také od zásadního faktu z předchozí podkapitoly, že stát nemá nic jako zisk a ztrátu, takže volič zdaleka není v situaci jako akcionář firmy). Pokud se firmě nedaří, akcionáři na trhu akcie prodávají, čímž stlačují dolů jejich cenu. Nižší cena je signálem pro jiné potenciální majitele, že s firmou je něco špatně a že ve firmě by se dal levně pořídit podíl a poté v ní provést nezbytné změny vedoucí k zisku. Ti, kdo vědí, jak firmu lépe řídit, toho mohou využít. Přesně takto cenovým principem trh trestá špatné manažery a špatné majitele a dává šanci lepším manažerům a lepším majitelům. U státu ale nic takového není možné, protože stát vylučuje možnost exitu jakéhokoli z voličů. Za prvé, i když volič nemusí volit, neznamená to jeho odchod z organizace, jelikož je nadále daňovým poplatníkem a nositelem všech závazků státu. Za druhé, jelikož hlasy voličů nemají žádnou cenu (nelze s nimi obchodovat), rozhodnutí občana hlasovat či nehlasovat ve volbách nevysílá žádný ekonomický signál a neumožňuje nikomu sehrát roli nového majitele, který by stát-firmu vedl lépe. Stručně řečeno, stát nemá vlastníky a nemá ani žádné jejich obdoby. Je zcela výjimečnou entitou, která nemá paralelu v soukromém sektoru. Neodstranitelný problém neefektivity státního sektoru bývá často mylně připisován jeho velikosti. Argumentuje se, stát je špatný hospodář, protože zaměstnává statisíce lidí, má široké spektrum činností a rozděluje obrovské sumy peněz. Proto je pro něj charakteristické těžkopádné řízení, nepřehlednost a z toho plynoucí plýtvání a neefektivita. Domníváme se, že toto přesvědčení je chybné. Je jistě pravda, že čím větší je daná organizace, tím menší má management přehled o dění v jednotlivých částech a tím složitější je její řízení. Je to však překážkou dosahování efektivity? Existence obřích společností, které dosahují zisku, naznačuje opak. Podle většiny zdrojů je americký řetězec obchodních domů Wal- Mart největší soukromou firmou na světě podle počtu zaměstnanců. Firma zaměstnává cca 2,2 mil. lidí, což je více než čtyřnásobek počtu zaměstnanců úřadů a příspěvkových organizací státu v České republice. Wal-Mart hospodařil v posledním účetním roce 2012/13 s výnosy, které jsou v přepočtu takřka osminásobkem českého státního rozpočtu za rok Přes svou obří velikost dokázal být Wal- Mart ziskovou firmou. Ziskovost (efektivitu) je totiž možné sledovat u jednotlivých dostatečně malých jednotek firmy a navíc v krátkých časových intervalech, aby management pohotově věděl, které jednotky pomáhají k ziskům a které je naopak snižují. Pokrok informačních technologií v posledních desetiletích toto úsilí významně usnadňuje. 11 Ukazuje se tak, že pokud je firma v tržním prostředí a má tak smysluplný výkaz o hospodaření, ani obří velikost nemusí být překážkou efektivity. Státní sektor tak není nehospodárný kvůli své velikosti, ale kvůli nemožnosti hospodárnost měřit. 11 Důležitost výkazu zisků a ztrát podtrhuje i opačný příklad, totiž že bankroty velkých firem jsou velmi často spojeny se záměrným falšováním účetních výkazů ve snaze zamaskovat ztrátové (neefektivní) hospodaření, které by pravdivé účetnictví navenek ihned odhalilo. Z případů mediálně známých v ČR lze zmínit např. Enron nebo Kodak

20 4.3 Důsledky Dvě klíčové odlišnosti státu od soukromého sektoru absence měřítka efektivity a absence vlastníka mají podstatné důsledky pro pochopení korupce Korupce je příznak problému, nikoli problém sám o sobě Plýtvání ve veřejném sektoru je způsobeno faktem, že státní úřady nemají měřítko, jakým by mohly posoudit užitečnost daného projektu či výdaje. Rozhodování úředníků lze přirovnat k bloudění ve tmě, kdy ten, kdo rozhoduje, nezná žádnou metodu jak utratit přidělené peníze co nejužitečněji. Úředníci rozhodují zcela náhodným výběrem či subjektivním pocitem. V porovnání s trhem tak ve veřejném sektoru nutně vzniká plýtvání, kdy se často peníze rozdělují jinak, než jak by je nejvíce ocenila většina spotřebitelů. Právě toto plýtvání je samotným problémem veřejného sektoru. Korupce je až důsledkem (příznakem) tohoto problému. Vyskytuje se totiž právě tam, kde efektivitu nelze podchytit a tím ani vynucovat. Na korupci nelze z ekonomického pohledu nahlížet a priori negativně či pozitivně, protože správný projekt za správnou cenu ve státním sektoru neexistuje Korupce je náhrada za zisk a ztrátu Korupce coby náhradní vodítko rozhodování je alternativou za rozhodování na principu zisku a ztráty v soukromém sektoru. Mediálně populární kritika korupce často nedoceňuje, že úředník nějak o projektech musí rozhodovat. Když není k dispozici očekávaný zisk či ztráta daného projektu, jak má úředník rozhodnout? Bohužel, na tuto odpo- 12 Často se vyskytuje názor, že škodlivost korupce spočívá v navyšování nákladů jednotlivých projektů. Tento názor je mylný, jelikož nezohledňuje dopad vyšších nákladů na výnosy, které by projekt spotřebitelům přinesl, ale které nejsou kvůli absenci tržeb u státních projektů vidět. Podrobněji viz část 5.3. věď ti, kdo nejčastěji korupci odsuzují, nedokáží odpovědět. Nechápou totiž, že úředník je ekonomicky zcela slepý a že o slovo se tak logicky musí přihlásit jiný mechanismus, jímž je právě korupce. Zde je také nejostřeji vidět rozdíl mezi soukromým a veřejným sektorem. Manažer či zaměstnanec soukromé firmy je také v pokušení podlehnout korupci. Ale neustálý dohled majitele a jeho lpění na zisku mu k tomu dává jen minimum prostoru. Na čem se ale má lpět ve veřejném sektoru, kde nic jako zisk a ztráta neexistuje? Korupce je černý trh s vlastnickými právy tam, kde není majitel Předcházející úvaha nás vede k dalšímu důsledku, který jsme předběžně diskutovali v části 3.2. Korupce je vždy černým trhem s vlastnickými právy, tj. trhem, kde si některé osoby přivlastňují vlastnická práva a obchodují s nimi, ačkoli jim nepřísluší. V soukromém sektoru je jasné, komu zkorumpovaný manažer vlastnické právo bere majiteli. Pokud je majitel (ač zřídkakdy) zcela laxní a o zisk se nezajímá, dává tím manažerům zelenou, aby s jeho vlastnickými právy začali nakládat sami. Ve veřejném sektoru je situace však řádově horší: žádný majitel zde není, a zacházení s vlastnickými právy tak musí zcela logicky připadnout na politiky a jejich zmocněnce, tedy úředníky. Z pohledu práva a zákonů úředník není majitelem státních peněz. Avšak neexistuje-li majitel těchto peněz a není-li k dispozici návod, jak s penězi naložit, úředník nutně rozhoduje podle svých preferencí, jako by vlastnická práva byla jeho. Dochází tak podobné situaci, k jaké by došlo ve firmě, kde majiteli nezáleží na zisku a pouze každý rok přidělí manažerům sumu peněz s rámcovou instrukcí, na co mají peníze utratit. Takováto firma (kterou bychom těžko hledali v reálném světě) jakoby neměla majitele stejně 38 39

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování..

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování.. Obsah Úvodem.................................................. 15 KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie.................... 17 1 Předmět a základní pojmy národohospodářské

Více

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 1. Firmy působí: a) na trhu výrobních faktorů b) na trhu statků a služeb c) na žádném z těchto trhů d) na obou těchto trzích Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 2. Firma na trhu statků a služeb

Více

Korupce pohledem ekonoma

Korupce pohledem ekonoma Vize 2020 Obrana svobody (veřejná diskuze) Korupce pohledem ekonoma Olomouc, 7.1.2010 Jiří Schwarz 1 Co považuje ekonom za korupci? 1. Platba za dobře odvedenou operaci v krajském zdravotnickém zařízení?

Více

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor?

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Miroslav Scheinost Institut pro kriminologii a sociální prevenci Praha 4. olomoucká sociologická podzimní konference Olomouc, FF UP 23. 24. října 2014 Korupce

Více

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b. Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede

Více

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Základy ekonomie Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Využití ekonomie informací v teorii firmy. Morální hazard. Agency teorie. Nepříznivý výběr. Signalizační chování a filtrování (screening).

Využití ekonomie informací v teorii firmy. Morální hazard. Agency teorie. Nepříznivý výběr. Signalizační chování a filtrování (screening). Využití ekonomie informací v teorii firmy. Morální hazard. Agency teorie. Nepříznivý výběr. Signalizační chování a filtrování (screening). Teorie firmy Asymetrická informace Jedna strana ekonomického vztahu

Více

ejné tková Korupce ve veřejn Ing. Jaroslava Syrovátkov

ejné tková Korupce ve veřejn Ing. Jaroslava Syrovátkov Veřejn ejná správa Ing. Jaroslava Syrovátkov tková ejné správě Korupci lze charakterizovat jako zneužití postavení nebo funkce k osobnímu prospěchu v politice, veř a hospodářství, spojené s porušením principu

Více

Katedra politologie Fakulta mezinárodních vztahů VŠE v Praze

Katedra politologie Fakulta mezinárodních vztahů VŠE v Praze Petr Vymětal Katedra politologie Fakulta mezinárodních vztahů VŠE v Praze přesnost nebo obecnost definice? jsou to veškerá selhání? je to obecnější pojem pro jiné (související) trestné činy a selhání?

Více

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Trh = místo, kde se střetává nabídka s poptávkou Tržní mechanismus = zajišťuje spojení výrobce a spotřebitele, má dvě strany: 1. nabídka, 2. poptávka. Znaky tržního mechanismu: - výrobky

Více

Reforma? Ne, jen experiment v zájmu vlastníků zdravotních pojišťoven a zdravotnických řetězců na úkor pacientů i lékařů. MUDr.

Reforma? Ne, jen experiment v zájmu vlastníků zdravotních pojišťoven a zdravotnických řetězců na úkor pacientů i lékařů. MUDr. Reforma? Ne, jen experiment v zájmu vlastníků zdravotních pojišťoven a zdravotnických řetězců na úkor pacientů i lékařů MUDr. Milan Kubek Experiment prosazovaný silou Zdravotnictví funguje proč tedy ten

Více

E-učebnice Ekonomika snadno a rychle ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ POJMY

E-učebnice Ekonomika snadno a rychle ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ POJMY E-učebnice Ekonomika snadno a rychle ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ POJMY PŘEDMĚT EKONOMIE ekonomie je věda, která se zabývá společenskou realitou zvanou ekonomika, je to společenská věda, nelze oddělovat ekonomickou

Více

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena a směnná hodnota 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba práce Dělba práce Jednotliví lidé se

Více

Kapitálový trh (finanční trh)

Kapitálový trh (finanční trh) Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 9 Kapitálový trh (finanční trh) Obsah 1. Podstata kapitálového trhu 2. Volba mezi současnou a budoucí

Více

PODZIMNÍ ŠKOLA Zdravých měst

PODZIMNÍ ŠKOLA Zdravých měst PODZIMNÍ ŠKOLA Zdravých měst úvodní seminář Moravskoslezský kraj - Ostrava, 5. listopadu 2014 www.zdravamesta.cz/ps2014 Akce je součástí projektu NSZM ČR Strateg-2 podpořeného finančními prostředky z ESF

Více

Tvorba podnikatelského plánu

Tvorba podnikatelského plánu Tvorba podnikatelského plánu Seminář A3RIP Řízení projektů 5. 12. 2012 Obsah 1. Proč se tvoří podnikatelský plán / projekt 2. Hlavní zásady tvorby projektu 3. Návrh podnikatelského plánu 3a. Předběžná

Více

marketingu Definice pojmů Ing. Lucie Vokáčov ová, vokacova@pef.czu.cz

marketingu Definice pojmů Ing. Lucie Vokáčov ová, vokacova@pef.czu.cz Koncept jádra j marketingu Definice pojmů Ing. Lucie Vokáčov ová, vokacova@pef.czu.cz Pojetí marketingu Pohled ekonomů: Marketing je proces výměny užitné hodnoty, kterou kupující získává od prodejce ve

Více

Dětský domov se školou, základní škola a školní jídelna, Veselíčko 1 INTERNÍ PROTIKORUPČNÍ PROGRAM

Dětský domov se školou, základní škola a školní jídelna, Veselíčko 1 INTERNÍ PROTIKORUPČNÍ PROGRAM Dětský domov se školou, základní škola a školní jídelna, Veselíčko 1 INTERNÍ PROTIKORUPČNÍ PROGRAM Veselíčko dne 28.4.2014 1 I. ÚVOD Interní protikorupční program je zpracován na základě úkolu z usnesení

Více

Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH 1999 E.4A

Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH 1999 E.4A Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH Žatec 1999 E.4A Bílek Viktor Trh Počátky rozvoje trhu spadají až k samým počátkům vývoje lidského společenství. Již s první dělbou práce

Více

Témata. k ústní maturitní zkoušce. Ekonomika a Podnikání. Školní rok: 2014/2015. Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková

Témata. k ústní maturitní zkoušce. Ekonomika a Podnikání. Školní rok: 2014/2015. Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková Témata k ústní maturitní zkoušce Obor vzdělání: Předmět: Agropodnikání Ekonomika a Podnikání Školní rok: 2014/2015 Třída: AT4 Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková Projednáno předmětovou komisí dne: 13.2.

Více

Svět trhu. Vzdělávací program SPOTŘEBITELSKÁ GRAMOTNOST Téma č.1

Svět trhu. Vzdělávací program SPOTŘEBITELSKÁ GRAMOTNOST Téma č.1 Svět trhu Vzdělávací program SPOTŘEBITELSKÁ GRAMOTNOST Téma č.1 Trh Definice trhu Uspořádání, při kterém na sebe vzájemně působí prodávající a kupující, což vede ke stanovení cen a množství komodity (oblast

Více

Hospodářská politika (HP) = soubor cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření státu v jednotlivých oblastech života společnosti.

Hospodářská politika (HP) = soubor cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření státu v jednotlivých oblastech života společnosti. Ekonomie 1 RNDr. Ondřej Pavlačka, Ph.D. pracovna 5.052 tel. 585 63 4027 e-mail: ondrej.pavlacka@upol.cz 8. Hospodářská politika Hospodářská politika (HP) = soubor cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů

Více

WORKSHOP NO.3 Podnikatelský plán. Specifikace podnikatelského plánu. Obsah podnikatelského plánu - obecně. Můj podnikatelský plán pro investora.

WORKSHOP NO.3 Podnikatelský plán. Specifikace podnikatelského plánu. Obsah podnikatelského plánu - obecně. Můj podnikatelský plán pro investora. WORKSHOP NO.3 Podnikatelský plán Specifikace podnikatelského plánu. Obsah podnikatelského plánu - obecně. Můj podnikatelský plán pro investora. Co je podnikatelský plán? Specifikace podnikatelského plánu

Více

Peníze nerostou na stromech

Peníze nerostou na stromech HOSPODAŘENÍ Peníze nerostou na stromech V minulých podkapitolách jsme si řekli, jak výrobky a služby vznikají, k čemu je využíváme, i to, jak vzniká jejich cena. Víme, že k tomu, abychom mohli něco koupit,

Více

Jak na podnikání? VYPRACOVÁNÍ PODNIKATELSKÉHO ZÁMĚRU

Jak na podnikání? VYPRACOVÁNÍ PODNIKATELSKÉHO ZÁMĚRU Projekt reg. č.: CZ.1.04/3.4.04/88.00372 je financován z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR, název projektu: PODNIKATELSKÝ MINIINKUBÁTOR. Jak na podnikání? VYPRACOVÁNÍ PODNIKATELSKÉHO

Více

Financování a ekonomické řízení

Financování a ekonomické řízení Financování a ekonomické řízení Principy a pravidly finančního řízení Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu

Více

Rozdíl mezi nejlevn jší a nejdražší Položka kalkulace položkou (OL) Celková splátka 26%

Rozdíl mezi nejlevn jší a nejdražší Položka kalkulace položkou (OL) Celková splátka 26% TCO - objektivní nástroj pro volbu parametrů vozového parku 1 Rozšířené mýty Výběr nejlevnějšího dodavatele je nejvýhodnější Je jedno univerzálně nejvýhodnější auto Je jedna univerzálně výhodná forma financování

Více

Jak splním svoje očekávání

Jak splním svoje očekávání Jak splním svoje očekávání Zlatá investice SPOLEHLIVÝ PARTNER PRO ÚSPĚŠNÉ INVESTOVÁNÍ Proč investovat do zlata? Cena (USD) Vývoj ceny zlata v letech 2000 až 2012 Zdroj: Bloomberg Investice do zlata je

Více

Ekonomika III. ročník. 006_Rozdělování, přerozdělování, směna a spotřeba

Ekonomika III. ročník. 006_Rozdělování, přerozdělování, směna a spotřeba Ekonomika III. ročník 006_Rozdělování, přerozdělování, směna a spotřeba Znovu si připomeňme: Tzv. hospodářský proces má 4 fáze: 1. Výroba 2. Rozdělování peněz (zaměstnanec x podnikatel) a přerozdělování

Více

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice MUDr. Tomáš Julínek DNEŠNÍ PROGRAM Důvody pro změnu Návrh nového systému Postup realizace nového systému 1 NUTNOST ZMĚNY Krize institucí v

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

Ekonomika III. ročník. 008_Zákony trhu_nabídka + Poptávka

Ekonomika III. ročník. 008_Zákony trhu_nabídka + Poptávka Ekonomika III. ročník 008_Zákony trhu_nabídka + Poptávka Hospodářský proces Chování tržních subjektů (firmy, výrobci, nakupující zákazníci, vláda, instituce) je ovlivněno zákony trhu. Chování spotřebitele,

Více

BOJ S KORUPCÍ KONKRÉTNÍ ČINY, NE MARKETINGOVÉ KAMPANĚ

BOJ S KORUPCÍ KONKRÉTNÍ ČINY, NE MARKETINGOVÉ KAMPANĚ BOJ S KORUPCÍ KONKRÉTNÍ ČINY, NE MARKETINGOVÉ KAMPANĚ 14. února 2012 Petr Nečas předseda Vlády ČR Karolína Peake místopředsedkyně Vlády ČR O kolik peněz přijde Evropská unie kvůli korupci? Boj proti korupci

Více

Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně

Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně Nezaměstnanost Definice nezaměstnanosti Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně ji hledá Co je to aktivní hledání? Stačí registrace na Úřadu práce? Jakákoliv definice aktivního hledání je arbitrární

Více

Metodický list pro čtvrté soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_B, Mikroekonomie B Název tematického celku: Mikroekonomie B čtvrtý blok

Metodický list pro čtvrté soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_B, Mikroekonomie B Název tematického celku: Mikroekonomie B čtvrtý blok Cíl tématického celku: pochopit problematiku nedokonalé konkurence včetně jednotlivých forem nedokonalé konkurence (monopolistická konkurence, oligopol, monopol), pochopit formování křivky poptávky výrobních

Více

4 NÁKLADY A VÝNOSY, VÝSLEDOVKA

4 NÁKLADY A VÝNOSY, VÝSLEDOVKA 4 NÁKLADY A VÝNOSY, VÝSLEDOVKA 4.1 Výsledek hospodaření na akruální bázi versus výsledek hospodaření na peněžní bázi Tuto kapitolu otevřeme poněkud pesimistickým konstatováním: Výsledek hospodaření lze

Více

Výstup aktivity č. 9. Studie proveditelnosti pro nastavení účetních a ekonomických standardů pro oblast sociálních služeb. Ing.

Výstup aktivity č. 9. Studie proveditelnosti pro nastavení účetních a ekonomických standardů pro oblast sociálních služeb. Ing. Výstup aktivity č. 9 Studie proveditelnosti pro nastavení účetních a ekonomických standardů pro oblast sociálních služeb Ing. Linda Maršíková O čem budeme hovořit? Původní nastavení a obsah aktivity Změna

Více

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola, Vyšší

Více

Maturitní témata pro obor Informatika v ekonomice

Maturitní témata pro obor Informatika v ekonomice 1. Kalkulace, rozpočetnictví - význam kalkulací, druhy kalkulací - náklady přímé a nepřímé, charakteristika - typový kalkulační vzorec - kalkulační metody - kalkulace neúplných nákladů a srovnání úplných

Více

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce,

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, 1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, druhy práce, pojem pracovní síla Výroba, výrobní faktory,

Více

15 Poptávka na nedokonale konkurenčním trhu práce

15 Poptávka na nedokonale konkurenčním trhu práce 15 Poptávka na nedokonale konkurenčním trhu práce Existuje-li na trhu výstupu omezený počet firem nabízejících svou produkci, hovoříme o nedokonalé konkurenci, jejíž jednotlivé formy (monopol, oligopol

Více

MATURITNÍ OKRUHY. Ekonomika podniku

MATURITNÍ OKRUHY. Ekonomika podniku MATURITNÍ OKRUHY Ekonomika podniku školní rok 2010/2011 1. EKONOMIE JAKO VĚDA, ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ POJMY předmět ekonomie, pojmy - ekonomie, ekonomika, makroekonomie, mikroekonomie, základní ekonomické

Více

Inteligentní firemní mobilita - komfort i úspory současně

Inteligentní firemní mobilita - komfort i úspory současně Inteligentní firemní mobilita - komfort i úspory současně Několik faktů o firmě Fleet Partners Aktivní v České republice a dalších zemích Evropy Orientace na: podporu efektivní správy firemních vozových

Více

3. Očekávání a efektivnost aplikací

3. Očekávání a efektivnost aplikací VYUŽÍVANÍ INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ V ŘÍZENÍ FIREM Ota Formánek 1 1. Úvod Informační systémy (IS) jsou v současnosti naprosto nezbytné pro úspěšné řízení firem. Informačním ním systémem rozumíme ucelené softwarové

Více

Zrádné detaily penzijní reformy

Zrádné detaily penzijní reformy Zrádné detaily penzijní reformy O co jde v druhém pilíři Pavel Kohout Proč nestačí průběžný systém? Průběžné systémy byly zavedeny po II. světové válce ve všech vyspělých zemích Před válkou existovaly

Více

MUDr. Miloš Suchý, Bc. Petr Suchý, Konference QUIP, Praha 12.2.2008. Měření výkonnosti, zkušenosti ze zdravotnictví a sociální péče

MUDr. Miloš Suchý, Bc. Petr Suchý, Konference QUIP, Praha 12.2.2008. Měření výkonnosti, zkušenosti ze zdravotnictví a sociální péče MUDr. Miloš Suchý, Bc. Petr Suchý, Konference QUIP, Praha 12.2.2008 Měření výkonnosti, zkušenosti ze zdravotnictví a sociální péče Měření výkonnosti Slovo výkonnost je českou obdobou slova performance

Více

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo obor Podnikání 1. Základní ekonomické pojmy - Předmět ekonomie, základní ekonomické systémy, hospodářský proces, potřeby, statky, služby,

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA, PLATEBNÍ BILANCE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl

Více

Krize veřejných zdravotních systémů a reforma financování

Krize veřejných zdravotních systémů a reforma financování Krize veřejných zdravotních systémů a reforma financování Seminar Starting points for Czech health reform 16.4. 17.4. Prague Macháček, Hroboň, Julínek Health reform.cz PROBLÉMY VEŘEJNÝCH SYSTÉMŮ ZDRAVOTNÍ

Více

Vytvoření webové platformy s nezávislými oponenturami k veřejným zakázkám

Vytvoření webové platformy s nezávislými oponenturami k veřejným zakázkám Vytvoření webové platformy s nezávislými oponenturami k veřejným zakázkám Etický rozměr problematiky veřejných zakázek je nesporný jedná se o výraznou složku veřejných zdrojů a kvůli nedostatečné transparentnosti

Více

5. Ceny Ekonomika podniku - 2009

5. Ceny Ekonomika podniku - 2009 5. CENY 5.1. Stanovení ceny nového výrobku 5.2. Cenové změny Cena je obecně definována jako specifická forma směnné hodnoty vyjádřená v penězích jako všeobecném ekvivalentu; v praxi je cena určena jako

Více

5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka. Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte:

5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka. Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte: 5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte: s vymezením agregátní poptávky (AD) s příčinami změn AD (tzv. poptávkové šoky) s pojetím agregátní nabídky

Více

Popis projektu NA FINANČNÍ KRIZI S ROZUMEM

Popis projektu NA FINANČNÍ KRIZI S ROZUMEM Popis projektu NA FINANČNÍ KRIZI S ROZUMEM Tato příloha popisuje cíle projektu Na finanční krizi s rozumem ( Projekt ), okruhy otázek, které budou v rámci projektu diskutovány, postup při realizaci Projektu,

Více

Zadání tohoto úkolu, jeho potřebnost a jeho důležitost vyplývají ze stavu: probíhající reformy veřejného sektoru, což je jistě závislé na odborné

Zadání tohoto úkolu, jeho potřebnost a jeho důležitost vyplývají ze stavu: probíhající reformy veřejného sektoru, což je jistě závislé na odborné HODNOCENÍ KVALITY VZDĚLÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ MANUÁL PRO LEKTORY VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMŮ v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0069 Tvorba vzdělávacích programů

Více

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční

Více

1 Úvod do ekonomie. 1.1 Charakterizujte pojmy

1 Úvod do ekonomie. 1.1 Charakterizujte pojmy 1 Úvod do ekonomie. 1.1 Charakterizujte pojmy potřeba ekonomické potřeby statek zdroje výrobní faktory práce produktivita práce intenzita práce dělba práce kooperace prací půda jako výrobní faktor kapitál

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

PODSTATA, VÝZNAM A FUNKCE ÚČETNICTVÍ PODSTATA, VÝZNAM A FUNKCE ÚČETNICTVÍ PODSTATA, VÝZNAM A FUNKCE ÚČETNICTVÍ PODSTATA, VÝZNAM A FUNKCE ÚČETNICTVÍ

PODSTATA, VÝZNAM A FUNKCE ÚČETNICTVÍ PODSTATA, VÝZNAM A FUNKCE ÚČETNICTVÍ PODSTATA, VÝZNAM A FUNKCE ÚČETNICTVÍ PODSTATA, VÝZNAM A FUNKCE ÚČETNICTVÍ ÚVOD DO ÚČETNICTVÍ OBSAH KAPITOLY Podstata, význam a funkce účetnictví Účetní soustavy Účetní doklady, jejich význam, náležitosti, vyhotovování Ing. Lukáš Kučera SOŠ SE Velešín účetnictví je písemné zaznamenávání

Více

1. K morálnímu opotřebení dlouhodobého majetku nedochází: Vlivem vědeckotechnického pokroku Růstem produkce práce Intenzivním využíváním 2.

1. K morálnímu opotřebení dlouhodobého majetku nedochází: Vlivem vědeckotechnického pokroku Růstem produkce práce Intenzivním využíváním 2. 1. K morálnímu opotřebení dlouhodobého majetku nedochází: Vlivem vědeckotechnického pokroku Růstem produkce práce Intenzivním využíváním 2. Neomezené ručení znamená, že podnikatel ručí za závazky podniku:

Více

Manažerské účetnictví

Manažerské účetnictví Manažerské účetnictví Program 1. Úvod 2. Význam manažerského účetnictví pro řízení 3. Několik definic 4. Řízení nákladů 5. Podpora typických rozhodování manažerským účetnictvím 6. Jednotlivé složky manažerského

Více

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Vedení lidí Je proces ovlivňování podřízených k takovému chování, které je optimální pro dosahování cílů organizace. Zohledňuje

Více

Vyhodnocení průzkumu v oblasti odpadového hospodářství mezi členy AMSP

Vyhodnocení průzkumu v oblasti odpadového hospodářství mezi členy AMSP Příloha č. 1 Zprávy za rok 2008 k projektu SPII2f1207 Vyhodnocení průzkumu v oblasti odpadového hospodářství mezi členy AMSP Informace o výzkumu: Termín výzkumu: srpen - září 2008 Způsob oslovení respondentů:

Více

Systém zadávání a kontrola veřejných zakázek v ČR Předražené zakázky: Jaká protikorupční opatření navrhuje NERV?

Systém zadávání a kontrola veřejných zakázek v ČR Předražené zakázky: Jaká protikorupční opatření navrhuje NERV? Systém zadávání a kontrola veřejných zakázek v ČR Předražené zakázky: Jaká protikorupční opatření navrhuje NERV? Jan Pavel Říjen 2011 Názory prezentované v tomto příspěvku jsou názory autora a nemusí odpovídat

Více

Veletrhy a výstavy jsou zrcadlem hospodářství země 19. 8. 2013 - SOVA ČR (Společenstvo organizátorů veletržních a výstavních akcí v ČR)

Veletrhy a výstavy jsou zrcadlem hospodářství země 19. 8. 2013 - SOVA ČR (Společenstvo organizátorů veletržních a výstavních akcí v ČR) Veletrhy a výstavy jsou zrcadlem hospodářství země 19. 8. 2013 - SOVA ČR (Společenstvo organizátorů veletržních a výstavních akcí v ČR) Veletrhy potvrdily svůj význam v mezinárodním obchodu a nadále představují

Více

MANAŽERSKÉ ÚČETNICTVÍ - SKRIPTA

MANAŽERSKÉ ÚČETNICTVÍ - SKRIPTA MANAŽERSKÉ ÚČETNICTVÍ UKÁZKA ŠKOLÍCÍCH MATERIÁLŮ Centrum služeb pro podnikání s.r.o. 2014, I. Verze 1 OBSAH KAPITOLA 1 - ZÁKLADY ÚČETNICTVÍ... 3 1.1. SOUVISEJÍCÍ LEGISLATIVA... 3 1.2. FINANČNÍ ÚČETNICTVÍ...

Více

POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY ÚTVAR ODHALOVÁNÍ KORUPCE A FINANČNÍ KRIMINALITY SKPV

POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY ÚTVAR ODHALOVÁNÍ KORUPCE A FINANČNÍ KRIMINALITY SKPV POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY ÚTVAR ODHALOVÁNÍ KORUPCE A FINANČNÍ KRIMINALITY SKPV ředitel útvaru: plk. Mgr. Ing. Jaroslav Vild adresa: Celetná 31, Praha 1 telefon: 00420 974 863 416 fax: 00420 974 863 808 email:

Více

Investiční espresso - srovnání smíšených fondů

Investiční espresso - srovnání smíšených fondů Investiční espresso - srovnání smíšených fondů 9.9.2012 Vydání č.3 Smíšené otevřené fondy - jejich strategie a nabídka v ČR Obsah Úvod - strana 1 Fond C- Quadrat Arts Best Momentum ve srovnání s jinými

Více

Interní protikorupční program

Interní protikorupční program Interní protikorupční program 1. Úvod Interní protikorupční program (dále IPP) se vydává na základě příkazu ministra zdravotnictví č. 25/2014 s použitím příkazu ministra zdravotnictví č. 3/2013 a opírá

Více

ČSOB INVESTIČNÍ DOTAZNÍK

ČSOB INVESTIČNÍ DOTAZNÍK ČSOB INVESTIČNÍ DOTAZNÍK Pomůžeme vám stanovit investiční profil Vážená paní, vážený pane, před samotným investováním se Vám dostává do rukou investiční dotazník ČSOB, který nám pomůže nalézt pro Vás vhodné

Více

5IE412 Behaviorální ekonomie

5IE412 Behaviorální ekonomie 5IE412 Behaviorální ekonomie Přednášející: Petr Houdek KIE NF VŠE 12. Behaviorální veřejná volba. Přesvědčování; politika a média (korupce) *zkráceno+ Specializace 5BE Ekonomie a psychologie (garant: dr.

Více

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Investice a investiční činnost Ekonomika lesního hospodářství 4. cvičení Investice Investice

Více

Podnik prochází během doby své existence různými vývojovými fázemi, ve kterých se potýká s různými problémy, které mohou ohrozit jeho existenci.

Podnik prochází během doby své existence různými vývojovými fázemi, ve kterých se potýká s různými problémy, které mohou ohrozit jeho existenci. Život podniku Podnik prochází během doby své existence různými vývojovými fázemi, ve kterých se potýká s různými problémy, které mohou ohrozit jeho existenci. Nové podmínky 20. a 21. století nutí podniky

Více

Test obecné finanční gramotnosti

Test obecné finanční gramotnosti Test obecné finanční gramotnosti Finanční inteligence je něco, co se ve škole nenaučíte. A přitom je to obor stejně důležitý ne-li důležitější než algebra v matematice nebo historie literatury v češtině.

Více

Metodický list pro čtvrté soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_I, Mikroekonomie I Název tematického celku: Mikroekonomie I čtvrtý blok

Metodický list pro čtvrté soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_I, Mikroekonomie I Název tematického celku: Mikroekonomie I čtvrtý blok Cíl tématického celku: pochopit problematiku nedokonalé konkurence včetně jednotlivých forem nedokonalé konkurence (monopolistická konkurence, oligopol, monopol), pochopit formování křivky poptávky výrobních

Více

I. Sekaniny1804 Finanční výchova

I. Sekaniny1804 Finanční výchova Finanční výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Finanční gramotnost je jedna z klíčových kompetencí člověka, tj. znalosti, dovednosti a hodnotové postoje,

Více

Daňová jistota v České republice Průzkum Deloitte v rámci regionu EMEA

Daňová jistota v České republice Průzkum Deloitte v rámci regionu EMEA Daňová jistota v České republice Průzkum Deloitte v rámci regionu EMEA Září 2012 Obsah Představení průzkumu Jedná se v pořadí o 2. průzkum (1. proběhl před dvěma lety) Zkušenosti velkých firem s daněmi

Více

Investiční rozhodování, přehled metod a jejich využití v praxi

Investiční rozhodování, přehled metod a jejich využití v praxi PE 301 Eva Kislingerová Investiční rozhodování, přehled metod a jejich využití v praxi Eva Kislingerová 4-2 Struktura přednášky Základní pojmy NPV a její konkurenti Metoda doby splacení (The Payback Period)

Více

Čistá současná hodnota a vnitřní výnosové procento

Čistá současná hodnota a vnitřní výnosové procento Čistá současná hodnota a vnitřní výnosové procento Co je to čistá současná hodnota? Čistá současná hodnota představuje rozdíl mezi diskontovanými peněžními příjmy z určité činnosti a výdaji na tuto činnost.

Více

Teze k vystoupení na Akademickém sněmu AV ČR *

Teze k vystoupení na Akademickém sněmu AV ČR * Teze k vystoupení na Akademickém sněmu AV ČR * Václav Klaus 1. Děkuji za pozvání na Vaše zasedání, a za možnost zde dnes vystoupit, i když musím přiznat, že jsem se slova projev trochu polekal. Dovolím

Více

Autor: Ing. Tomáš Tyl 11. 7. 2011 Schválil: Ing. Vladimír Fichtner

Autor: Ing. Tomáš Tyl 11. 7. 2011 Schválil: Ing. Vladimír Fichtner V Itálii střadatelé vkládající peníze pouze na spořicí účty 1 přišli o 50% za 35 let díky inflaci. Italského investora ochránila investice do zahraničních akcií v cizích měnách. Autor: Ing. Tomáš Tyl 11.

Více

EPC NÁSTROJ PRO DOSAHOVÁNÍ ÚSPOR ENERGIE BEZ VÝRAZNÉ POTŘEBY INVESTIC

EPC NÁSTROJ PRO DOSAHOVÁNÍ ÚSPOR ENERGIE BEZ VÝRAZNÉ POTŘEBY INVESTIC EPC NÁSTROJ PRO DOSAHOVÁNÍ ÚSPOR ENERGIE BEZ VÝRAZNÉ POTŘEBY INVESTIC Ing. Vladimír Sochor SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. vladimir.sochor@svn.cz Abstrakt Energetické služby poskytované

Více

Hodnocení efektivnosti programů podpory malého a středního podnikání na základě realizace projektů podpořených

Hodnocení efektivnosti programů podpory malého a středního podnikání na základě realizace projektů podpořených Příloha č. 2 Hodnocení efektivnosti programů podpory malého a středního podnikání na základě realizace projektů podpořených Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou Skutečné efekty podpor z roku 2003

Více

Investiční výdaje (I)

Investiční výdaje (I) Investiční výdaje Investiční výdaje (I) Zkoumáme, co ovlivňuje kolísání I. I = výdaje (firem) na kapitálové statky (stroje, budovy) a změna stavu zásob. Firmy si kupují (pronajímají) kapitálové statky.

Více

Kdy obměnit vozy ve firmě?

Kdy obměnit vozy ve firmě? Kdy obměnit vozy ve firmě? Co děláme? 1. Pomáháme firmám zajistit mobilitu svých pracovníků efektivně 2. Pomáháme dodavatelům na automobilové trhu prodávat produkty a služby s co nejvyšší přidanou hodnotou

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA Průzkum asociace facility manažerů: Ministerstva mohou dosáhnout až stamilionových úspor, s penězi nakládají nehospodárně

TISKOVÁ ZPRÁVA Průzkum asociace facility manažerů: Ministerstva mohou dosáhnout až stamilionových úspor, s penězi nakládají nehospodárně International Facility Management Association Česká pobočka Vinohradská 112, 130 00 Praha 3 korespondenční adresa: U Sluncové 71/14, 186 00 Praha 8 e-mail: administrativa@ifma.cz http://www.ifma.cz IČO:

Více

Doporučujeme redukovat pozice v Emerging Markets

Doporučujeme redukovat pozice v Emerging Markets Doporučujeme redukovat pozice v Emerging Markets Shrnutí Rozvíjející se trhy (Emerging Markets dále jen EM) jsou mezi investory a bankéři v Česku oblíbené, ale ve světovém indexu zaujímají jen malé místo

Více

FINANČNÍ GRAMOTNOST (9. ročník)

FINANČNÍ GRAMOTNOST (9. ročník) FINANČNÍ GRAMOTNOST (9. ročník) Charakteristika předmětu Finanční gramotnost je výukový předmět zařazený do 9. ročníku jako součást oblasti Člověk a svět práce. Jeho zařazení vychází z aktuální společenské

Více

PŘÍKAZ ŘEDITELKY Č. 3/2014. Interní protikorupční program Fakultní nemocnice Plzeň

PŘÍKAZ ŘEDITELKY Č. 3/2014. Interní protikorupční program Fakultní nemocnice Plzeň PŘÍKAZ ŘEDITELKY Č. 3/2014 Účinnost od: 1.7.2014 Platnost do: neomezeně Rozsah působnosti: Všechna pracoviště FN Plzeň V souladu s příkazem ministra zdravotnictví č. 25/2014 Rezortní interní protikorupční

Více

Jak si stanovit osobní vizi

Jak si stanovit osobní vizi Action Academy Jak si stanovit osobní vizi ebook Blanka 2014 Jak si stanovit osobní vizi Osobní vize je jasná, konkrétní, působivá a aktivující představa budoucího stavu dosažených výsledků, postavení

Více

6.ročník ČLOVĚK VE SPOLEČNOSTI

6.ročník ČLOVĚK VE SPOLEČNOSTI PŘEDMĚT OBČANSKÁ VÝCHOVA 6.ročník Prosinec Březen Duben NAŠE ŠKOLA život v naší škole, práva a povinnosti žáků,význam činnosti žákovské samosprávy,školního parlamentu,společná pravidla a normy,vklad vzdělání

Více

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Agregátní nabídka a agregátní poptávka cena

Více

SOCIÁLNÍ NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ

SOCIÁLNÍ NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ SOCIÁLNÍ NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ MŮŽEME MÍT prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc. vedoucí katedry rozpočtové politiky a managementu veřejného sektoru 19. 11. 2008 OSNOVA Studium veřejných financí na VŠFS Hypotéza

Více

HIGH-FREQUENCY TRADING

HIGH-FREQUENCY TRADING HIGH-FREQUENCY TRADING Představení Vysokofrekvenční obchodování je alternativním způsobem správy kapitálu na globálních finančních trzích. Je tu pro investory, kteří hledají možnosti diverzifikace pro

Více

Rozlišení zisku. Mikroekonomie. Účetní zisk = Ekonomický zisk. Normální zisk. Zisk firmy. Co je důležité pro členění zisku

Rozlišení zisku. Mikroekonomie. Účetní zisk = Ekonomický zisk. Normální zisk. Zisk firmy. Co je důležité pro členění zisku Zisk firmy Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Zisk (π) je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady. Π = TR - TC Je také vynásobený objem produkce rozdílem průměrného

Více

5 INVESTIČNÍ RIZIKO, ČISTÝ PRACOVNÍ KAPITÁL A STRATEGIE FINANCOVÁNÍ, FINANČNĚ-ANALYTICKÁ KRITÉRIA VÝKONNOSTI PODNIKU

5 INVESTIČNÍ RIZIKO, ČISTÝ PRACOVNÍ KAPITÁL A STRATEGIE FINANCOVÁNÍ, FINANČNĚ-ANALYTICKÁ KRITÉRIA VÝKONNOSTI PODNIKU 5 INVESTIČNÍ RIZIKO, ČISTÝ PRACOVNÍ KAPITÁL A STRATEGIE FINANCOVÁNÍ, FINANČNĚ-ANALYTICKÁ KRITÉRIA VÝKONNOSTI PODNIKU 5.1 Investiční riziko (měření a ochrana) 5.1.1 Měření investičního rizika Definovat

Více

Gymnázium K. V. Raise, Hlinsko, Adámkova 55

Gymnázium K. V. Raise, Hlinsko, Adámkova 55 OPAKOVÁNÍ A 1. Napiš 3 funkce peněz: 2. Doplň druh peněz: mince z drahých kovů, jejich nominální hodnota byla kryta drahým kovem, z něhož byly vyrobeny mince z obecných kovů (mosaz, hliník, ), od 18. století

Více

Index očekávání firem: výhled na 1Q 2015 a dál

Index očekávání firem: výhled na 1Q 2015 a dál Index očekávání firem: výhled na 1Q 2015 a dál Petr Manda výkonný ředitel útvaru Firemní bankovnictví ČSOB Martin Kupka hlavní ekonom ČSOB Index očekávání firem S jakou náladou vstupují firmy do nového

Více