ZALOŽENÍ EXPERIMENTÁLNÍ PLOCHY NÍZKÉHO A STŘEDNÍHO LESA PROJEKTU TARMAG NA ÚZEMÍ ŠLP MASARYKŮV LES KŘTINY

Transkript

1 ZALOŽENÍ EXPERIMENTÁLNÍ PLOCHY NÍZKÉHO A STŘEDNÍHO LESA PROJEKTU TARMAG NA ÚZEMÍ ŠLP MASARYKŮV LES KŘTINY KADAVÝ JAN 1, KNEIFL MICHAL 1, KNOTT ROBERT 2 1 Ústav hospodářské úpravy lesa, 2 Ústav zakládání a pěstování lesa, Lesnická a dřevařská fakulta, MZLU v Brně, Zemědělská 3, Brno, Česká republika ABSTRAKT Příspěvek shrnuje úvahy předcházející výběru lokality a volbě designu a popisuje detailně metodiku založení experimentální plochy. Autoři dále specifikuji pravidla těžebních zásahů naplánovaných za účelem simulování vlivu nízkého a středního lesa na biodiverzitu ohrožených a chráněných druhů organismů. Následně pak zobrazuje stav před a po realizovaných těžebních zásazích, s důrazem na les střední. Zvláštní pozornost je zaměřena na hodnocení stavu potenciálních výstavkových stromů. ÚVOD V rámci projektu TARMAG (Biodiverzita a cílový management ohrožených a chráněných druhů organismů v nízkých a středních lesích v soustavě NATURA 2000 projekt MŽP ČR na léta ) byla v roce 2008 na polesí Bílovice, ŠLP Masarykův les Křtiny v porostní skupině 380C10 založena experimentální výzkumná plocha. Smyslem založení bylo poskytnout jednotlivým dílčím výzkumným týmům projektu společnou výzkumnou terénní laboratoř a umožnit tak koncentraci velkého spektra specializovaných analýz do jednoho prostoru, času a dle jednotného schématu. Cílem celého projektu je vypracování studie, která by vedla k systému doporučení k udržení biodiverzity v krajině podporou nízkých a středních lesů v kontextu stávajících ekonomických podmínek hospodaření a cílů ochrany přírody v soustavě Natura Návrhy systémů hospodaření a cílového managementu tak přispějí k vytvoření podmínek pro udržení řady živočišných i rostlinných druhů v krajině, včetně kriticky a silně ohrožených. K naplnění cíle projektu je tak nutné založení výzkumných objektů v terénu, na kterých bude započato s jeho řešením. HISTORIE POROSTŮ EXPERIMENTÁLNÍ PLOCHY Schematické umístění experimentální plochy na historické porostní mapě z roku 1910 je předmětem obr. č.1. Z mapy je patrné, že podstatnou část této plochy tvoří porostní skupina s historickým označením 3a2, která byla součástí oddělení č.3.

2 Obr. 1: Schematické umístění experimentální plochy Kolem roku 1846 byla na celém námi analyzovaném oddělení (odd. č. 3) 8 11letá dubová pařezina promísená habrem, dále javorem, osikou, lípou, borovicí, jilmem a dřínovými a lískovými keři. V celém oddělení se vyskytovaly 50 60leté dubové a borové výstavky. Tato pařezina byla smýcena kolem roku 1865 (tj. ve věku let) a vznikla pařezina nová. Převod této pařeziny na les vysoký byl plánován a též započat v desetiletí Mělo se pracovat podle původních Wiehlových pokynů (WIEHL, 1902), avšak bylo postupováno odlišně a to tak, že k podsadbě bylo použito hlavně smrku (POLANSKÝ, 1966). Na počátku převodu (tj. v roce 1902) byla pařezina 34letá a měla následující dřevinnou skladbu: DB 7, HB 3, BR a OS. Zakmenění bylo odhadnuto na 0,9 a hmota hroubí na 61 plm na 1 ha. V roce 1910 byla pařezina vyprůměrkována a byla zjištěna zásoba ve výši 67 plm na 1 ha, přičemž zakmenění porostu bylo odhadnuto na 0,6. V dalším desetiletí (1911 až 1920) byla pařezina dokácena a na celé ploše byly ponechány pouze výstavky, takže převod trval prakticky pouze cca 20 let a předržená pařezina byla domýcena přibližně v 55 letech. Následný porost vytvářený v průběhu tohoto přímého převodu byl v roce 1910 v JZ větší polovině (tehdejší porost 3a 1 ) 4letý a měl následující skladbu: SM 9, MD 1, DB, JS, zakmenění bylo stanoveno na 0,4. V SZ menší části (tehdejší porost 3a 2 ) byl porost 6letý a měl tuto dřevinnou skladu: SM 6, BO 2, DB 2 a JD, zakmenění bylo stanoveno též na 0,4. V dalších třiceti letech se druhová skladba příliš nezměnila. V roce 1926 byly z pařeziny ponechané výstavky vyprůměrkovány; celkem tak bylo na 1ha ponecháno 53 stromů (objem 10 plm hroubí), takže průměrná hmotnatost představovala pouze 0,19 plm na jeden strom! Podle pokynů v LHP z roku 1927 měly být ovšem výstavky v dalších letech postupně vykáceny. Zastoupení smrku doznalo značné změny až po velkém suchu v letech , kdy smrk (ve věku let) v SZ třetině skoro vyhynul. Toto bylo zohledněno při vypracování LHP v roce 1950, obdobně i v roce 1962, kdy analyzované oddělení bylo rozděleno na dva porosty, avšak zcela odlišně než tomu bylo v roce 1910 a dříve (viz. obr. č. 1). Z dat LHP z roku 1951 vyplývá, že na podstatné části oddělení se vyskytoval smrk (3a 1 ). V části, kde smrk vlivem suchých let v rozmezí let odumřel, dominoval dub (3a 2 ). Obě části byly popsány se shodným zakmeněním, tj. s hodnotou 0,9 a s věkem porostů cca 40 let. Zásoba v části 3a 1 dosahovala 112 plm na 1ha a v části 3a 2 pak pouze 47 plm na 1 ha. Celé oddělení bylo zařazeno do hospodářské skupiny A1 les vysokokmenný s dobou obmýtí 120 let. Blíže viz údaje v níže uvedené tabulce č. 1. Tab. 1: Srovnání vývoje dřevinné skladby v rámci oddělení č. 3 ( , v %) Rok DB HB BR OS JS LP BRK SM BO MD JD Celkem (%) _3a _3a _3a _3a

3 Pro celé oddělení byla v roce 1951 navrhována následující tzv. ideální porostní skladba : DB 4, HB +, LP 2, BK 1, BO 2, MD 1 a BRK. Celkem pochopitelně se v ní již vůbec neuvažuje se smrkem. Analyzované oddělení je nám tak konkrétní ukázkou aplikovaného přímého převodu s preferováním zastoupení smrku v dřevinné skladbě. Je nutné si uvědomit, že do této doby se návrh dřevinné skladby prováděl empiricky (nikoliv na typologickém základu, jako je tomu v současnosti) a smrku zde bylo použito především k objasnění možnosti jeho využití při převodech (POLANSKÝ 1966). Výsledkem realizovaného přímého převodu čistě listnatého lesa byl vznik lesa tvořeného cca z 50 % jehličnany (s dominantním zastoupením smrku) a cca z 50% listnáči. Oproti počátku sledovaného období (rok 1902) pak došlo k rapidnímu nárůstu v zastoupení habru, jehož hodnota z listnáčů představuje téměř 50% a je jí dosaženo na úkor zastoupení dubu. Podíl lesa nízkého a nově zakládaného lesa vysokého tak zhruba činí 50 : 50. Protěžované jehličnany, jak je možné doložit popisem porostů z roku 1950, jsou nevalné kvality, smrk prosychá. Listnáče jsou z větší části netvárné, vesměs pařezového původu. Porosty jsou takto připraveny na svůj následný převod, tj. převod předržením. Časovou řadu naší analýzy ukončujeme popisem stavu aktuálně platného LHP ( ), který je obsahem níže uvedené tabulky. Ta obsahuje srovnání dat tohoto plánu s daty z let 1951 až do roku 2003 na celém námi analyzovaném oddělení. Tab. 2: Porovnání relativních redukovaných plošných podílů dřevin v rozmezí let (v %) Rok DB HB BR OS LP BB BRK OR OL KR SM BO MD Celkem (%) Z prezentovaných dat je více než zřejmý postupný propad v dřevinném zastoupení u smrku (ze 43% na současných 14%) a naopak nárůst této hodnoty u dubu (z 27% na 48%), kdy k obratu u této dřeviny dochází po roce Své nezastupitelné místo v dřevinném zastoupení si udržuje habr i modřín. Výskyt břízy a osiky je možné přičíst především té části námi analyzovaného území, kde byla k roku 1963 založena výzkumná plocha (viz. obr. 2) především za účelem sledování růstu výstavků, vnitrodruhových hybridů břízy a kořenových výmladků osiky dle LHP ( ). K roku 1963 byl pro dané oddělení (již na základě typologických rozborů) stanoven následující výhledový cíl : BO 4, MD 1, DB 4, HB +, LP. Pro porost 3a 1 byl pak definován dosažitelný cíl : SM 5, MD2, DB 1, HB 2, BO, resp. DB 7, HB 2, MD 1, SM, BO pro porost 3a 2. V obou porostech byla plánována probírka s ohledem na přípravu na převod na výběrný tvar (následně bylo od tohoto ustoupeno).

4 Obr. 2: Vývoj analyzovaného oddělení na časové řadě porostních map ( ) Rok 1927 Rok 1951 Rok 1963 Rok 1973 Rok 1983 Rok 1993 Rok 2003 Chceme-li alespoň částečně shrnout výše uvedené informace, pak můžeme konstatovat, že námi analyzované území, tj. oddělení č.3 (označení z roku 1910), jehož nedílnou součástí jsou porosty experimentální plochy projektu, je možné pokládat za praktickou ukázku aplikovaných převodů lesa nízkého na les vysoký s preferováním zastoupení smrku v dřevinné skladbě. Smrk zde byl použit především k objasnění možnosti jeho využití právě při převodech. Dále můžeme konstatovat, s ohledem na celkové zaměření projektu, že se na značné části tohoto území v minulosti lesy nízké vyskytovaly, příp. že se jednalo o lesy nízké s výstavky. ZALOŽENÍ EXPERIMENTÁLNÍ PLOCHY PROJEKTU V roce 2008 byla na polesí Bílovice, ŠLP Masarykův les Křtiny v porostní skupině 380C10 založena experimentální výzkumná plocha projektu. Schématické umístění této plochy je obsahem obrázku č. 3. Jedná se o podstatnou část porostní skupiny, která historicky nesla označení 3a 2 (viz obrázek č. 1). V současné době se tento porost nachází ve stavu nepravé kmenoviny. Objekt je 4 ha velký. Porost je 98letý a je podle v současné době platného LHP ( ) popsán jako porost jednoetážový a plně zakmeněný. Převážně se vyskytuje na lesním typu 2H2 (hlinitá buková doubrava s ostřicí chlupatou na plošinách a mírných Obr. 3: Lokalizace zkusné plochy projektu (380C10) následující tabulka č. 3. svazích), menší část je pak rozšířena na lesním typu 2X2 (dřínová doubrava s bukem na rendzině). Je zařazen do hospodářského souboru 245 (Účelová dubová stanoviště nižších poloh) s obmýtím 150 let a obnovní dobou 30 let. Zastoupení dřevin na celé ploše prostní skupiny 380C10 popisuje

5 Tab. 3: Zastoupení dřevin na celé ploše porostní skupiny 380C10 (v %) dle LHP ( ) Dřevina DBZ SM HB MD BRK BO Celkem Zastoupení METODIKA ZALOŽENÍ A SBĚRU ZÁKLADNÍCH ÚDAJŮ Z EXPERIMENTÁLNÍ VÝZKUMNÉ PLOCHY Objekt byl založen na ploše 200 x 200 m v porostní skupině 380C10. Předpokladem byla předchozí stabilizace sítě geodeticky zaměřených bodů v pravidelné síti 50 x 50m (viz obrázek č. 4). Každý bod je v terénu stabilizován geodetickým mezníkem (harponem) a souřadnicově připojen v systému S JTSK. Stromové patro a keřovitá vegetace byla zaměřena systémem Field-Map v ortogonálním georeferenčním systému S_JTSK. Každý žijící strom (vrstva STROMY) od výčetní tloušťky 7 cm s.k. byl polohově zaměřen a zanesen do databáze projektu společně s označením druhu dřeviny, výčetní tloušťky, výšky stromu a výšky nasazení živé koruny. Ležící mrtvé dřevo (vrstva MRTVE DREVO) bylo rovněž polohově zaměřeno s údaji tloušťky na čele, délky, objemu a druhu dřeviny. Zlomy a souše (vrstva ZLOMY A SOUSE) jsou popsány pomocí informací o stojící mrtvé dřevní hmotě obsahující záznamy o pozici souše, druhu dřeviny, výšce, výčetní tloušťce a doplňující slovní informaci o charakteru zlomu. Keřové patro (vrstva KERE) vrstva s informacemi o pozici výskytu keře, nebo polygonu obvodu skupiny keřů, dále o druhu, popř. převládajícím druhu ve skupině a doplňkové slovní informaci s kompletním výčtem druhů dřevin ve skupině. Do databáze projektu je k tomuto polygonu přiřazena průměrná výška. Na základě venkovní pochůzky a analýzy databáze projektu (stav a umístění jednotlivých stromů v pracovním poli) bylo provedeno vyznačení těžebního zásahu tak, že byly označeny potenciální výstavkové stromy (v členění na starší a mladší etáž) zeleným pruhem na kmeni ve výšce cca 1,5 m nad terénem (mladší etáž byla značena pruhem přerušovaným). Za potenciální výstavkové stromy byly přednostně vybírány duby, podporovány pak byly i břeky, které splňovaly dané kvalitativní parametry (kvalita koruny a kmene). Jednotlivě byly jako potenciální výstavkové stromy vyznačeny i další druhy dřevin: lípa, borovice, jasan a třešeň. Všechny zeleným pruhem neoznačené stromy a keře na pracovním poli byly následně vytěženy. Každý potenciální výstavkový strom zároveň na kmeni nese své označení (pořadové číslo) a určené místo pro následná měření tloušťek ve výčetní výšce (vše modře). Na přelomu roku 2008/2009 byla na ploše provedena těžba podle výše uvedených zásad. Celá výzkumná plocha (po provedené těžbě) je oplocena díky finanční podpoře (dotaci) ze strany vedení Správy CHKO Moravský kras. Principem založení experimentální plochy je tedy rozdělení plochy porostu do buněk (pracovních ploch), u kterých bude aplikován specifický typ obhospodařování a péče. Nepředpokládá se diferencované obhospodařování v rámci jedné pracovní plochy (buňky). Z důvodů cílového zaměření projektu na biodiverzitu a limitů časových nebude preferována klasická rotace obnovních prvků aplikovaná v hospodářském lese. Produkční analýzy budou založeny na pravidelných inventurách stromového inventáře se zjištěním přírůstu. Rotace v čase bude nahrazena mozaikovitostí různých intenzit v prostoru. Veškeré zásahy budou provedeny jednorázově (tj. na přelomu let 2008/2009). Během řešení projektu nejsou předpokládány další hospodářské zásahy těžebního charakteru (tj. do roku 2011). Velikost buňky je 50 x 50 m. Převážná kompaktní část plochy porostní skupiny je tak rozdělena do 16 buněk, přičemž v každé čtveřici těchto buněk, tvořící dohromady plochu 100 x 100 m, se vyskytují 4 varianty intenzity počátečního těžebního zásahu. V jednotlivých

6 Obr. 4: Zaměřená síť v ortofoto mapě buňkách, které jsou z hlediska intenzity počátečního zásahu shodné, lze uplatnit různou dobu obmýtí, např. 10, 20, 30 a 40 let. Výchozím bodem je pravidelné rozmístění buněk se 100% intenzitou těžebního zásahu (bez ponechání výstavků) plná žlutá barva (viz obrázek č. 5). Zbylá plocha je prostřídána buňkami s odstupňovanou intenzitou zásahu a tudíž i procentem ponechaných potenciálních výstavkových stromů (blíže viz. obrázek č. 1 přílohy). V severozápadní části porostní skupiny při hranici s NPR Hádecká planinka byla volena intenzita těžebního zásahu nižší, jednak z důvodu přítomnosti ochranného pásma rezervace, vyšší četnosti výskytu cenných druhů (břek, dřín apod.) a skutečnosti, že typologicky je tato část porostní skupiny situována na lesním typu 2X2 (dřínová doubrava s bukem na rendzině). Oproti údajům o plánovaných počtech ponechávaných potenciálních výstavkových stromů prezentovaných na obrázku č. 1 přílohy došlo při konkrétním vyznačování k jejich navýšení o počty z etáže mladší. Údaje uváděné na obrázku č. 1 přílohy se tak vztahují pouze k etáži starší. Navržená metodika tak především reaguje na následující problémové okruhy, diskutované v řešitelském kolektivu projektu: velikosti a umístění světlin, četnost hospodářských zásahů, požadavek pohybu světla a výskytu volných ploch s přímým dopadem slunečního záření, požadavek výskytu jednotlivých stromů s osluněným kmenem a korunou. Obr. 5: Schematický návrh rozpracování jednotlivých variant Počáteční stav po zásahu (jaro 2009) Konečný stav po 10 letech od zásahu (2019) Dle objemových rovnic publikovaných autory PETRÁŠ a PAJTÍK (1991) byly vypočítány objemy stromové vrstvy v jednotkách m 3 hroubí s kůrou a m 3 hroubí bez kůry (dále jen m 3 s.k. a m 3 b.k.).

7 Dále bylo pro každý strom (z vrstvy STROMY) vypočítáno hodnotové číslo, kterým vyjadřujeme jeho komplexní hodnotu na základě námi upravené metodiky podle VYSKOT (1949). Hodnotové číslo bylo vypočítáno podle následujícího vztahu: Hč = 2 3 ( T + V + P + K), kde 4 T.. zařazení stromu do jedné ze čtyř tloušťkových tříd podle jeho tloušťky ve výčetní výšce V.. zařazení stromu do jedné ze čtyř výškových tříd podle jeho výšky P.. zařazení stromu do jedné ze čtyř tříd podle délek kmene K.. zařazení stromu do jedné ze čtyř tříd podle délek koruny Jednotlivé stromy podle svých hodnotových čísel byly následně zařazeny do tří hodnotových tříd podle následujícího schématu: Tab. 4: Hodnotové třídy Hodnotová třída Od Do Specifikace stromů třídy A 1,0 8,6 vysoce hodnotné B 8,7 13,4 středně hodnotné C 13,5 22,0 málo hodnotné VYBRANÉ VÝSLEDKY EXPERIMENTÁLNÍ PLOCHY Četnosti jednotlivých druhů dřevin a jejich objemy na ploše Zastoupení jednotlivých druhů dřevin s vypočítanými objemy je předmětem tabulky č. 1 přílohy. Z tabulky vyplývá, že nejzastoupenější dřevinou na ploše je dub zimní (Quercus petraea), jehož zastoupení dosahuje 47 % z celkového počtu jedinců, resp. 77 % z celkového objemu. Druhou nejvíce zastoupenou dřevinou je habr obecný (Carpinus betulus L.). Společně tyto dřeviny dosahují 72 % zastoupení stanoveného z celkového počtu jedinců, resp. 83 % z celkového objemu. Celkem bylo na ploše popsáno 16 druhů dřevin. Tloušťková struktura plochy se zaměřením na vyznačené výstavkové stromy Tloušťková struktura plochy se zaměřením na vyznačené výstavkové stromy je obsahem obrázku č. 1 přílohy. Data prezentují přítomnost dvou etáží s vrcholem tloušťky přibližně ve 12 cm (etáž mladší) a 28 cm (etáž starší). Přítomnost dvou etáží byla respektována při vyznačování potenciálních výstavkových stromů. Jak je patrné, tloušťková struktura ponechaných výstavků leží spíše v pravé, silnější části spektra tloušťkových stupňů. Zároveň obrázek názorně dokládá, že zralé, silné stromy již pro svůj pokročilý věk nebudou na ploše ponechávány a budou vytěženy. Jedná se o tloušťkové stupně 50 cm a vyšší.

8 Charakteristika variant intenzit těžebních zásahů Níže uvedené schéma vyobrazuje rozmístění jednotlivých variant intenzity iniciálních těžebních zásahů na experimentální výzkumné ploše. Obr. 6: Schéma rozmístění jednotlivých variant intenzity těžebního zásahu (číslo = označení konkrétního čtverce, tj. pracovního pole, buňky) Legenda intenzity těžebního zásahu: - holoseč = 100% (perspektiva: nízký les) - velmi silná (perspektiva: střední les) - silná (perspektiva: střední les) - středně silná (perspektiva: střední les) Plánovanými těžebními zásahy s perspektivou středního lesa byly těženy jednak silné, zralé stromy horní etáže a jednak všichni jedinci stromového i keřového charakteru, kteří nebyli vybráni jako výstavek. Bližší charakteristika po jednotlivých dílčích plochách je předmětem tabulek č. 2 a č. 3 přílohy. Průměrná intenzita těžebního zásahu na dílčích plochách se středně silným zásahem (č. 5, 7, 13 a 15) je 54 % z objemu. Průměrně zůstává stát na dílčí ploše (50 x 50 m) 46 ks potenciálních výstavkových stromů. Na plochách se silnou intenzitou zásahu (č. 1, 3, 9 a 11) bylo vytěženo průměrně 63 % z objemu. V průměru zůstává na dílčím čtverci stát 35 ks potenciálních výstavkových stromů. Na dílčích plochách s velmi silnou intenzitou zásahu (č. 2, 4, 10 a 12) bylo vytěženo průměrně 77 % z objemu. Na dílčí ploše tak průměrně zůstává stát 24 ks potenciálních výstavkových stromů. Dílčí plochy č. 6, 8, 14 a 16 jsou vytěženy kompletně, tj. na holo. Charakteristika potenciálních výstavkových stromů Průměrné charakteristiky počtu potenciálních výstavkových stromů ve členění podle hodnotových tříd, etáží a variant těžebního zásahu jsou obsahem tabulky č. 5 a č. 4 přílohy. Na dílčích plochách se středně silným zásahem (č. 5, 7, 13 a 15) je v průměru ponecháno 46 ks potenciálních výstavkových stromů (184 ks/ha). Jejich rozložení podle etáží je téměř vyrovnané, tzn. že cca 50 % z celkového počtu je zařazeno do etáže starší a cca 50 % do etáže mladší. Procentuální rozdělení počtu podle hodnotových tříd (A : B : C) odpovídá poměru 28 : 56 : 16. Na plochách se silnou intenzitou zásahu (č. 1, 3, 9 a 11) je pak v průměru ponecháno 35 ks potenciálních výstavkových stromů (140 ks/ha). Z celkového počtu je 40 % zařazeno do etáže

9 starší a 60 % do etáže mladší. Procentuální rozdělení počtu podle hodnotových tříd (A : B : C) pak odpovídá poměru 31 : 49 : 20. Na dílčích plochách s velmi silnou intenzitou zásahu (č. 2, 4, 10 a 12) je v průměru ponecháno 24 ks potenciálních výstavkových stromů (96 ks/ha). Cca 20 % z nich je zařazeno do etáže starší a 80 % do etáže mladší. Procentuální rozdělení počtu podle hodnotových tříd (A : B : C) odpovídá poměru 29 : 46 : 25. Tab. 5: Průměrné počty potenciálních výstavkových stromů ve členění podle hodnotových tříd, etáží a variant těžebního zásahu Etáž Hodnotová třída - výstavky - počet Čtverec 2 = starší Celkem 1 = mladší A B C nezařaz. 2, , celkem , , celkem , , celkem Průměrné charakteristiky objemů (zásob) potenciálních výstavkových stromů ve členění podle hodnotových tříd, etáží a variant těžebního zásahu jsou obsahem tabulky č. 6 a č. 5 přílohy. Na dílčích plochách se středně silným zásahem (č. 5, 7, 13 a 15) je v průměru formou potenciálních výstavkových stromů ponecháno 34 m 3 hroubí s.k. (136 m 3 /ha). Z tohoto objemu cca 63 % připadá na stromy, které jsou zařazeny do starší etáže. Procentuální rozdělení objemů podle hodnotových tříd (A : B : C) odpovídá poměru 34 : 58 : 8. Na plochách se silnou intenzitou zásahu (č. 1, 3, 9 a 11) je pak v průměru ponecháno 28 m 3 hroubí s.k. (112 m 3 /ha). Z tohoto objemu cca 59 % připadá na stromy, které jsou zařazeny do starší etáže. Procentuální rozdělení objemů podle hodnotových tříd (A : B : C) odpovídá poměru 37 : 54 : 9. Na dílčích plochách s velmi silnou intenzitou zásahu (č. 2, 4, 10 a 12) je v průměru ponecháno 19 m 3 hroubí s.k. (74 m 3 /ha). Z tohoto objemu cca 40 % připadá na stromy, které jsou zařazeny do starší etáže. Procentuální rozdělení objemů podle hodnotových tříd (A : B : C) odpovídá poměru 36 : 53 : 12. Tab. 6: Průměrné objemy potenciálních výstavkových stromů ve členění podle hodnotových tříd, etáží a variant těžebního zásahu Etáž Hodnotová třída - výstavky - objem Čtverec 2 = starší Celkem 1 = mladší A B C nezařaz. 2, 4 2 2,56 4,11 0,18 0,50 7,35 10, ,12 5,09 1,96 0,00 11,17 celkem - 6,68 9,20 2,14 0,50 18,52 1, 3 2 5,63 9,63 1,06 0,00 16,32 9,11 1 4,73 5,22 1,31 0,18 11,44 celkem - 10,36 14,85 2,37 0,18 27,76 5, 7 2 8,37 12,28 0,84 0,00 21,48 13, ,20 7,63 1,88 0,00 12,71 celkem - 11,56 19,91 2,72 0,00 34,19

10 Poděkování Příspěvek vznikl jako součást projektu MŽP ČR č. SP/2d4/59/07 Biodiverzita a cílový management ohrožených a chráněných druhů organismů v nízkých a středních lesích v soustavě Natura Autoři tímto dále děkují pracovní skupině pod vedením I. Culka za geodetické zaměření plochy ve čtvercích 50 x 50 m. Dále pracovní skupině, která se podílela na sběru primárních dat systémem Field-Map, ve složení: Ing. P. Šrámek, Ing. P. Šťastný, Ing. P. Konečný a Ing. V. Hurtovi, Ph.D. za spoluvyznačování těžebních zásahů s ohledem na dřevinu jeřáb břek Sorbus torminalis (L.) Crantz. V neposlední řadě správě CHKO Moravský kras, konkrétně RNDr. L. Štefkovi za zprostředkování finanční podpory pro stavbu oplocení experimentální plochy a především pak vedení ŠLP ML Křtiny za ochotu a provedení prací v souvislosti s tímto projektem, konkrétně Ing. P. Mauerovi, Ing. P. Podlipnému a panu F. Pelantovi, který dohlížel na konkrétní realizaci prací. CITOVANÁ LITERATURA PETRÁŠ, R., PAJTÍK, J. (1991): Sústava česko-slovenských objemových tabuliek drevín. Lesnícky časopis, 31, č. 1: POLANSKÝ, B. (1966): Převody pařezin na nepravé kmenoviny, jejich růst a obnova. Lesnický časopis, 8: VYSKOT, M. (1949): Význam positivního výběru pro pěstební praxi lesnickou. Lesnická práce, 28, č. 8 10: WIEHL, J. (1902): Anleitung zur Anlage von Schirmschlägen und Unterbau von Laub-und Nadelhölzern behufs Überführung des Nieder-walde in den Hochwaldbetrieb, zugleich Anleitung zur Umwandlung räumiger zuwachsarmer Nadelholz und Laubholz- Hochwaldbestände durch Verjüngung. Olomouc. WIEHL, J. (1912): Převody pařezin a zakrslých porostů vysokého lesa. Praha. Háj, 4: , , a

11 PŘÍLOHY Obr. 1: Mapový klíč a legenda jednotlivých pracovních polí (buněk) Počáteční stav Popis stavu Stav po 10 letech Vizualizace po 10 letech Holina, nebo převládající holina po odstranění veškerých jedinců horní etáže těžebním zásahem na sklonku zimy Budou ponecháni pouze jedinci zákonem chráněných druhů stromů a keřů. Legenda: Stav mateřského porostu po clonné seči na sklonku zimy Bude ponecháno minimální množství fenotypově, nebo jiným znakem kvalitních jedinců v počtu 2-3 na čtverec 50x50m (8-12ks/ha). Bude tak možno v každém ze čtyř takto založených čtverců provést výběr jiné skupiny stromů (např. jiné sociální postavení v mateřském porostu) a tu následně sledovat. Stav mateřského porostu po clonné seči na sklonku zimy Ponecháno bude maximálně 30% původního počtu jedinců mateřského porostu. V průměru se bude jednat o cca 12-15ks na čtverec 50x50m (48-60ks/ha). Bude tak možno v každém ze čtyř takto založených čtverců provést výběr jiné skupiny stromů (např. jiné sociální postavení v mateřském porostu) a tu následně sledovat. Stav mateřského porostu po clonné seči na sklonku zimy Ponecháno bude maximálně 70% původního počtu jedinců mateřského porostu. V průměru se bude jednat o cca 25-30ks na čtverec 50x50m ( ks/ha). Bude tak možno v každém ze čtyř takto založených čtverců provést výběr jiné skupiny stromů (např. jiné sociální postavení v mateřském porostu) a tu následně sledovat. bílá barva holina žlutá barva zmlazení (přirozené generativní a vegetativní) do 20 let věku šedá (hnědá) barva výstavková etáž o věku (81 100) let plná barva hustota % svislá šrafa hustota 30 70% přerušovaná svislá šrafa hustota < 30% pomístná šrafa sporadické výstavky, nebo zmlazení

12 Tab. 1: Četnosti jednotlivých druhů dřevin a jejich objemy na ploše Počet Četnost Objem Objem Zastoupení Zastoupení Druh dřeviny (ks) (% z ks) (m 3 s.k.) (m 3 b.k.) (% z m 3 s.k.) (% z m 3 b.k.) DBZ , ,8 74,5 HB , ,9 6,7 BB 214 8, ,5 1,7 LP 205 7, ,2 4,7 BRK 199 7, ,4 4,9 MD 60 2, ,5 4,3 BO 21 0, ,6 2,0 JS 9 0, ,2 0,2 JV 7 0, ,2 0,2 KL 4 0, ,2 0,2 BK 4 0, ,4 0,4 HR 3 0, ,0 0,0 JB 3 0, ,0 0,0 BR 2 0, ,1 0,1 TR 2 0, ,0 0,0 DG 1 0, ,0 0,0 Suma , ,0 100,0 průměr/ha Obr. 2: Tloušťková struktura plochy se zaměřením na vyznačené výstavkové stromy počet (ks) tloušťkový stupeň (cm) výstavky ostatní Tab. 2: Přehled zásob jednotlivých dílčích variant před a po provedeném těžebním zásahu Čtverec Počáteční zásoba Objem ponechaných výstavků Objem těžby Intenzita těžby (m 3 ) (m 3 ) (m 3 ) (%) Celkem 1233,97 323,34 910,63 -

13 Tab. 3: Přehled o počtech stromů a potenciálních výstavkových stromů jednotlivých dílčích variant před a po provedeném těžebním zásahu Čtverec Počáteční počet Ponechaných výstavků Počet těžby (ks) (ks) (ks) Celkem Tab. 4: Přehled o počtech potenciálních výstavkových stromů ve členění podle hodnotových tříd, etáží a jednotlivých dílčích ploch Etáž Hodnotová třída - výstavky - počet Čtverec 2 = starší Celkem 1 = mladší A B C nezařaz Celkem Celkem Celkem

14 Tab. 5: Přehled o objemech potenciálních výstavkových stromů ve členění podle hodnotových tříd, etáží a jednotlivých dílčích ploch Etáž Hodnotová třída - výstavky - objem Čtverec 2 = starší Celkem 1 = mladší A B C nezařaz ,67 10,00 1,80 12, ,46 6,17 2,11 9, ,00 8,53 0,00 8, ,66 3,60 1,34 9, ,18 12,68 1,38 20, ,54 4,00 0,87 0,73 8, ,87 2,86 0,72 2,01 11, ,66 6,19 2,58 10, ,62 13,87 1,76 20, ,32 3,79 3,46 9, ,31 15,93 0,00 29, ,80 13,17 1,86 19, ,69 7,71 1,07 12, ,87 3,30 2,12 9, ,42 3,97 0,00 5, ,88 5,93 0,65 12, ,99 8,11 0,00 20, ,05 7,41 0,13 18, ,96 1,07 0,00 4, ,26 4,64 3,28 12, ,01 10,09 1,03 16, ,83 6,67 1,78 9, ,52 9,21 0,56 20, ,83 6,89 0,43 12,15 16 Celkem 2 66,24 104,03 8,32 2,01 180,60 Celkem 1 48,16 71,76 20,61 0,73 141,26 Celkem 22,21 18,13 28,38 21,89 29,82 49,07 21,76 17,85 38,69 16,21 25,41 32,44 321,86