Pedagogický výzkum a kurikulární reforma eské školy Educational research and the reform of school curriculum in the Czech Republic

Transkript

1 Pedagogický výzkum a kurikulární reforma eské školy Educational research and the reform of school curriculum in the Czech Republic Centrum pedagogického výzkumu PdF MU Tomáš Janík, Petr Knecht Klíová slova: kurikulum, pedagogický výzkum, výzkum kurikula, škola, školní vzdlávání Key words: curriculum, educational research, research on curriculum, school, schooling Abstrakt: Píspvek má povahu pehledové studie, která mapuje výzkumy vztahující se k reform kurikula eské (základní) školy. Autoi podávají pehled jak o provedených analýzách kurikulárních dokument, tak o empirických výzkumech zamených na postoje uitel ke kurikulární reform, na uitelovo pojetí výuky atp. V závru píspvku jsou shrnuty hlavní problémy probíhající kurikulární reformy, jak se jeví ve svtle prezentovaných výzkum. V této podob jsou pedloženy k širší odborné diskusi. Abstract: The paper reviews recent research relevant to the reform of (basic) school curriculum in the Czech Republic. The authors review both, curricular documents analyses as well as empirical research aimed at teachers attitudes towards curricular reform, teacher beliefs, etc. Towards the end of the paper, key problems of the current curricular reform are summarised in the light of the presented research. They are thus intended for further expert discussion. 1 Úvodem Probíhající promny eské školy a jejího kurikula by nemly zstat stranou pozornosti pedagogické teorie a pedagogického výzkumu. Ukazuje se totiž, že zejména v cílové a obsahové dimenzi kurikula základního vzdlávání se otevírá celá ada otázek, které byly do doby ped zavádním rámcových vzdlávacích program více mén latentní povahy. V diskusích, které jsou nad tmito problémy vedeny, je asto v (ne)prospch toho i onoho argumentováno pouze na základ osobních dobrých i špatných zkušeností 1. Osobní zkušenosti jsou jist cenné, avšak okruh jejich platnosti je znan omezený. Máme-li se v urité problematice dobe orientovat, je teba mít k dispozici zejména empiricky podložené poznatky s širším okruhem platnosti. Cílem pedkládaného píspvku je podat pehled o výzkumech u nás, které byly provedeny v letech a vztahují se k problematice kurikula eské základní školy. 1 Pímo uebnicový píklad toho, jak zavádjící a absurdní mže být argumentace na základ vlastních zkušeností, poskytl v Právu ze dne 23. ervna 2006 poslanec za ODS Walter Bartoš. Na otázku redaktora M. Pibila, zda by pipustil, aby jeho potomky uil lovk bez vysokoškolského vzdlání, W. Bartoš uvedl: No, pokud bych ho neznal, byl by to problém. Ale pokud znám školu a editele, pipustil bych to. Napíklad v základní umlecké škole uí mé dít na kytaru lovk bez vysokoškolského diplomu a je to vynikající. Jsem maximáln spokojen. (s. 2).

2 2 Pedmt analýzy V souasné dob je k dispozici již pomrn rozsáhlý soubor studií (píspvk, výzkumných sdlení atp.), které se vztahují k reform kurikula eské školy. Bez nároku na úplnost níže pedkládáme jejich komentovaný výet. Vzhledem k tomu, že pevážná ást tchto studií má povahu konferenních píspvk, podáváme také pehled konferencí, které byly v období k problematice kurikula uspoádány 2 (kap. 2.1). Dále podáváme pehled o studiích uveejnných v odborných pedagogických asopisech (kap. 2.2) a pehled o výzkumných projektech, v nichž je problematika kurikula systematicky zpracovávána (kap. 2.3). 2.1 Konference k problematice kurikula a jejich výstupy Ve sledovaném období byla uspoádána ada konferencí a seminá, v jejichž záhlaví se objevoval explicitní odkaz na problematiku kurikula (tab. 1). KONFERENCE, SEMINÁ Pracovní seminá Orientace eské základní školy ( , Centrum pedagogického výzkumu PdF MU, Brno) Pracovní seminá Jak koncipovat profesní pípravu student v souladu s požadavky nového kurikulárního dokumentu RVP ZV a s požadavky na tvorbu ŠVP? ( , Katedra pedagogiky PdF MU, Brno) Konference Kompetence na pozadí souasné kurikulární reformy ( , Katedra pedagogiky a psychologie PdF UHK, Hradec Králové) Pracovní seminá Problémy kurikula základní školy ( , Centrum pedagogického výzkumu PdF MU, Brno) Seminá Tlesná výchova a zdraví pro 21. století: myšlenky, které by mly usmrovat tvorbu školních vzdlávacích program ( poádala FTVS UK Praha a KTV PdF MU Brno ve Stráži nad Nežárkou) Pracovní seminá Promny uitelského vzdlávání v kontextu reformy základního školství ( , KPd PdF MU, Brno) Konference Od rámcového vzdlávacího programu ke Školnímu vzdlávacímu programu, idea a realita ( , Katedra spoleenských vd PdF OU, Ostrava) Konference Kurikulum v promnách školy ( , Centrum pedagogického výzkumu PdF MU, Brno) Konference Speciální poteby žák v kontextu Rámcového vzdlávacího programu pro základní vzdlávání ( , Katedra speciální pedagogiky PdF MU, Brno) VÝSTUP MAÁK, JANÍK (2005) Jak koncipovat profesní pípravu student v souladu s požadavky nového kurikulárního dokumentu RVP ZV a s požadavky na tvorbu ŠVP? Sborník píspvk (2006). DOLEŽALOVÁ, VRABCOVÁ (2006) MAÁK, JANÍK (2006) MUŽÍK, SÜSS (2007) KRATOCHVÍLOVÁ, HORKÁ (2007) PIPRAVUJE SE. Tab. 1: Pehled o konferencích pímá vazba na kurikulární problematiku MAÁK, JANÍK (2007) JANÍK, KNECHT, NAJVAROVÁ (2007) PIPRAVUJE SE. KONFERENCE, SEMINÁ Sekce Kulturní a sociální podmínky organizace a obsah vzdlávání: promny kurikula na 11. konferenci APV ( , PdF MU, Brno) Sekce Kurikulum souasné eské školy v pedagogickém výzkumu na 13. konferenci APV ( , PdF UP, Olomouc) Sekce Výzkum kurikula na 14. konferenci APV ( , PdF ZU, Plze) VÝSTUP SBORNÍK APV (2003) SBORNÍK APV (2005) SBORNÍK APV (2006) 2 Do výtu jsou zaazeny pouze konference a semináe s publikovanými výstupy.

3 Sekce Pedagogický výzkum a kurikulární reforma eské školy na 15. konferenci APV ( , PdF JU, eské Budjovice) Sekce Kurikulum: prohloubení vnitní diferenciace a zkvalitnní neuitelských studijních obor na konferenci PdS ( , Brno) Sekce Evaluace školního kurikula a její využití na konferenci Pedagogická evaluace 06 ( , Katedra pedagogiky PdF OU, Ostrava/Malenovice) PIPRAVUJE SE. PIPRAVUJE SE. PIPRAVUJE SE. Tab. 2: Pehled o konferencích sekce vnované kurikulární problematice Jak je patrné z tab. 1 a 2, konference (resp. sekce) s tematikou kurikula se zaínají konat až od roku 2003/2004. Píspvky vztahující se k problémm kurikulu lze nalézt i na dalších konferencích, a to nejastji v sekcích (oborov) didaktických. 2.2 Studie uveejnné v odborných pedagogických asopisech V rámci pedkládané analýzy byly sledovány tí hlavní odborné pedagogické asopisy (Pedagogika, Pedagogická orientace, Orbis scholae). V období bylo vydáno monotematické íslo asopisu Pedagogika (1/2005) s názvem Rámcové vzdlávací programy a monotematické íslo asopisu Orbis scholae (1/2007) s názvem Kurikulum v promnách školy. Studie uveejnné v monotematickém ísle asopisu Pedagogika (1/2005) se zabývaly problematikou rámcových vzdlávacích program (dále RVP), a to zejména v souvislosti s problémy, které komplikují jejich zavádní do praxe. J. Skalková (2005) charakterizovala pozitivní pínos tchto dokument a pedložila kritické zhodnocení nkterých jejich stránek. Upozornila napíklad na obtížnou dosažitelnost nkterých kompetencí uvádných v RVP ZV. J. Prcha (2005) ukázal, že nebyly domyšleny praktické dsledky plnní dvou stanovených cíl vzdlávání, a to utváení kompetencí a získávání poznatk. V koneném dsledku to znamená, že problém petížení uivem v RVP ZV nebyl v mnohých pípadech vyešen a na míst je otázka, zda se zmínné cíle dají na jeho základ bezchybn realizovat. Autor se dále zamil na chápání pojmu kompetence u nás a zahranií. Upozornil, že pojmy kompetence nebo klíové kompetence u nás nejsou dostaten teoreticky ujasnny a rozpracovány. Nevyešený také zstává zpsob hodnocení dosažení (osvojení) kompetencí žák. V. Spilková (2005) seznámila se zmnami, které rámcové vzdlávací programy pináší, a naznaila další možnosti (inovace procesu vyuování a uení) a meze (nedotažení realizaní podoby rámcových vzdlávacích program) kurikulární reformy. Z. Beneš (2005) se zabýval problematikou obsahu vzdlávání v RVP ZV a zamýšlel se nad souasnou podobou školního djepisu a djepisného vyuování a jejich vztahu k probíhající kurikulární reform. Naznail, že autoi rámcových vzdlávacích program v podstat nezhodnotili nové pístupy ke školnímu djepisu a nadále ulpívají na pojetí školního djepisu jako transformace vdního oboru historie. Tento stav je dle autora dsledkem nedostaten zvládnuté situace jak ze strany akademických historik, tak odpovdných pracovník státní správy. Ve studiích uveejnných v monotematickém ísle asopisu Orbis scholae (1/2007) byla vnována pozornost teoretickým, metodologickým i praktickým problémm kurikula. J. Skalková (2007) pedložila analýzu kategorií cíle, cílová orientace, kompetence a klíové kompetence a objasnila význam tchto kategorií pro koncepci vzdlání. Poukázala na septí této problematiky s adou konkrétních jev aktuální souasnosti, které se týkají obecné filozoficko antropologické otázky, jaké pojetí svta a lovka máme na mysli, hovoíme-li o jeho výchov a vzdlávání. D. Greger s K. erným (2007) analyzovali možné dsledky, které

4 pro kurikulum a kurikulární politiku pináší transformace vysplých spoleností smrem ke spolenosti vdní. J. Maák (2007a) analyzoval vybrané modely, které se uplatnily pi tvorb kurikula, a navrhl vlastní soustavu na sebe navazujících dílích model, které odrážejí pohyb kurikula od obecných koncepcí po model konkrétní výuky, jak se zrcadlí v píprav uitele na výuku. Celkový systém tchto dílích model zachytil prostednictvím tzv. syntetizujícího modelu. T. Janík s J. Slavíkem (2007) analyzovali povahu vztahu mezi obory (vdními, umleckými, technickými a jinými) a vyuovacími pedmty ve škole. Autoi se v obecnjších souvislostech zamysleli nad problémy výbru a strukturování vzdlávacího obsahu, struktury vdní/umlecké disciplíny, oborových kompetencí a dalšími. P. Knecht (2007a) mapoval souasné teoretické pístupy k problematice didaktického zprostedkování uiva žákm (didaktické zjednodušení, elementarizace, didaktická redukce, didaktická rekonstrukce). Autor pedstavil pedbžný návrh ideáln typického modelu didaktického zprostedkování vzdlávacích obsah, který je založen pedevším na koncepci didaktické rekonstrukce. K. Vlková (2007) vnovala pozornost problematice osvojování si vhodných strategií uení jakožto jednomu ze základních cíl základního a všeobecného vzdlávání. Hledala odpov na otázku, jak realizovat požadovanou evaluaci dosahování kompetencí. R. Seebauerová (2007) prezentovala zkušenosti s tvorbou standard vzdlávání v Rakousku. Ukázala, že souasná diskuse o standardech vzdlávání se pohybuje mezi snahami o autonomii a vnitní rozvoj školy na jedné stran a implementováním národní evaluace kvality na stran druhé. J. Kratochvílová (2007) zamila pozornost ne uitele v roli tvrc školního kurikula. Na základ analýzy školních vzdlávacích program a zkušeností s pedagogickými sbory pi tvorb školních vzdlávacích program upozornila na obtíže uitel, které jsou s vlastní tvorbou spjaty. J. Beran s J. Marešem a S. Ježkem (2007) vyšli z pedpokladu, že klíovou podmínkou úspšného zavádní kurikulární reformy je vytvoení takových podmínek, které posilují profesní autonomii uitele a podporují pijetí zmn a ochotu je realizovat. Prezentovali výsledky šetení, jehož cílem bylo zjistit, které prvky považují uitelé pi tvorb školního vzdlávacího programu za problematické a jakou formu dalšího vzdlávání by v tchto problematických oblastech preferovali ze strany PdF MU. S vtší i menší adresností se k problematice kurikula (zejména rámcových a školních vzdlávacích program) vztahovaly nkteré další píspvky uveejnné ve sledovaných asopisech (Prášilová Tomanová 2002; Maák 2003; Skalková, 2004; Slavík 2005). 2.3 Výzkumné projekty vztahující se k problematice kurikula Pi analýze studií k problematice kurikula je možné si povšimnout jejich vazby na výzkumné projekty. Problematika kurikula v jeho rzných podobách byla a je s vtší i menší adresností zpracovávána ve výzkumných zámrech MŠMT, a to zejména v následujících: MSM Rozvoj národní vzdlanosti a profesionalizace uitel v evropském kontextu (PdF UK Praha, ) hlavní výstupy: Walterová a kol. (2004), Spilková a kol. (2004), Vašutová (2004). MSM Multidisciplinární komunikace jako edukaní princip humanitních vd a umní (PdF UK Praha, ) hlavní výstup: Slavík a kol. (2005). MSM Škola a zdraví pro 21. století (PdF MU Brno, ) hlavní výstupy: ehulka a kol. (2006).

5 MSM Speciální poteby žák v kontextu Rámcového vzdlávacího programu pro základního vzdlávání (PdF MU Brno, ) MSM Uitelská profese v mnících se požadavcích na vzdlávání (PdF UK Praha, ). Kurikulární problematice v rovin základního výzkumu je vnována také pozornost v projektu LC Centrum základního výzkumu školního vzdlávání, který je ešen ve spolupráci Ústavu výzkumu a rozvoje vzdlávání PdF UK Praha a Centra pedagogického výzkumu PdF MU Brno ( Na kurikulární problematiku se ve sledovaném období zamovaly také nkteré projekty GA R. Tsnjší vazbu na problematiku kurikula mají tyto projekty: Projekt GA R 406/05/0246 Obsahová dimenze kurikula základní školy (PdF MU Brno a FHS UTB Zlín, ešitel: J. Maák, spoluešitel: V. Švec) hlavní výstupy: Maák, Janík (ed.) 2005, 2006, Projekt GA R 406/06/P037 Didaktická znalost obsahu jako klíový koncept kurikulární reformy (PdF MU Brno, ešitel: T. Janík) hlavní výstup: Janík a kol Projekt GA R 406/07/1482 Výzkum implementace základních cíl vzdlávání (tzv. 4 pilíe) v primárním vzdlávání ve školách v R (PdF UHK, ešitelka: M. Faberová). 3 Pehled výzkum Je s podivem, že ústední pracovišt zabývající se v eské republice tvorbou kurikula Výzkumný ústav pedagogický tém vbec nevstupuje do odborného diskurzu pedagogických vd. Mimo jiné z tohoto dvodu u nás zatím nejsou procesy tvorby kurikula reflektovány v žádoucí teoretické hloubce. Empirické výzkumy kurikula jsou realizovány zejména na rzných katedrách fakult pipravujících uitele. Pehledovou studii o tchto výzkumech publikoval J. Prcha (2006). Dalším pokusem o zmapování dané problematiky je námi vytvoený pehled výzkum kurikula, které rozleujeme do dvou oblastí: Výzkumy kurikula v jeho projektové form (kap. 3.1) vztahující se k analýzám kurikulárních dokument vzdlávací programy, uební plány, uebnice atp. Kontextuální faktory ovlivující zavádní kurikula (kap. 3.2) vztahující se zejména k postojm uitel ke kurikulární reform, k jejich pojetí výuky atp. Zajisté by bylo by možné do uvedeného pehledu zaadit také výzkumy realizovaného a dosahovaného kurikula, nicmén rozbor tchto výzkum by pesáhl rámec píspvku. 3.1 Výzkumy projektovaného kurikula analýzy kurikulárních dokument Pramen BENEŠ (2005) Zamení Konceptualizace djepisu jako vyuovacího pedmtu ve vzdlávacích programech. Charakteristika Autor upozoruje na možnosti a nebezpeí, které djepisné výuce pináší rámcové vzdlávací programy. Akcentuje terminologické nepesnosti a nedslednosti provázející tvorbu rámcových vzdlávacích program, nebo práv ony vedou k nedorozumním a skrývají potenciální nebezpeí pro tvorbu školních vzdlávacích program a podobu djepisné výuky. Charakteristiky jednotlivých vyuovacích pedmt a vymezení jednotlivých vzdlávacích oblastí je v eské republice ve srovnání se zahraniím nedostatené a vágní.

6 Pramen PODROUŽEK (2005) Zamení Vzdlávací programy eské primární školy oblast pírodovdy. Charakteristika Ve studii jsou popsány zmny kurikula primární školy po r Autor porovnává vzdlávací programy Národní škola, Základní škola a Obecná škola. Hledá v nich spolené i rozdílné prvky a zmiuje pozitiva i negativa tchto program. Zabývá se také odlišným didaktickým i tematickým pojetím uiva v uvedených vzdlávacích programech. Seznamuje s výsledky výzkumu postoj vyuujících k výbru optimálního pojetí prvouky (s ). Pramen BLOUDKOVÁ-DVOÁKOVÁ, DVOÁK (2005) Zamení eská a evropská kurikula vlastivdy. Charakteristika Autoi popsují vývoj spoleenskovdního vzdlávání v eské primární škole a nabízejí jeho srovnání s pojetím a charakterem primárního spoleenskovdního vzdlávání v rzných zemích Evropy a USA. Charakterizují zmny v pojetí uiva vlastivdy v eské primární škole po r. 1990, které dokazují na výsledcích obsahové analýzy uebnic vlastivdy (s ). Pramen ŠKACHOVÁ (2005) Zamení Reprezentace pojmu Evropa v kurikulu eské a francouzské primární školy. Charakteristika Výzkum spoíval v obsahové analýze vzdlávacích program a vybraných uebnic pro eské a francouzské primární školy. Obraz Evropy je jak ve vzdlávacích programech, tak v uebnicích vlastivdy pro eskou primární školu znan roztíštný. eské uebnice kladou spíše draz na faktografické znalosti o jednotlivých evropských zemích, zejména však eské republiky. Obraz Evropy ve francouzských uebnicích je zamen pevážn na Evropskou unii, asto pedstavované francouzským centralistickým pohledem (s. 148). Pramen BANÝR (2005) Zamení Dokumentace zmn, k nimž došlo ve výuce chemie v posledních deseti letech. Charakteristika Analýza rozsahu a obtížnosti textu vybraných uebnic chemie i jejich strukturních prvk (didaktické vybavenosti). Uebnice chemie jsou ve šech zkoumaných prvcích znan rozdílné (s ). Z hlediska didaktické vybavenosti jsou zkoumané uebnice lepší než v 80. letech. Souasné uebnice mnohem lépe korespondují se vzdlávacími cíli, než tomu bylo ve starších uebnicích (s. 97). Pramen HUDECOVÁ (2006) Zamení Vzdlávací programy djepisu evropských zemí. Charakteristika Studie se snaží zmapovat djepisné vzdlávací programy ve vybraných státech Evropy, zejména v souvislosti s kurikulární reformou v eské republice. Sledovány byly mj. obecné i specifické cíle djepisného vzdlávání, postavení djepisu v systému vzdlávání, asový prostor i konkrétní vzdlávací obsahy djepisného vzdlávání. Výsledkem je zjištní, že naše rámcové vzdlávací programy vycházejí z obdobných zásad a princip jako ostatní zkoumané dokumenty a smují k obdobným cílm. V našich rámcových vzdlávacích programech chybí propracovanjší struktura vzdlávacích cíl jednotlivých školních pedmt. Dále je rámcovým vzdlávacím programm vytýkána pílišná strunost a nepropracovanost vzdlávacích obsah. Pramen KLAPKO (2006) Zamení Komplexní zhodnocení vlastností uebnic djepisu pro základní školu. Charakteristika Autor analyzoval uebnice prostednictví tí použitých metod: metody sémantické koherence, mení obtížnosti textu a obsahové analýzy (poet uvedených národ, poet jmen). Jednostranná preference politických djin v souasných uebnicích se pln projevila v charakteristice nejastji se objevujících osobností. Pesycenost asových dat v uebnicích djepisu se v mení neprokázala (s. 57).

7 Pramen JANÍK (2006) Zamení Výzkum uebnic založený na teorii konceptuální zmny, žákovských prekoncepcí a psychodidaktické ztvárování uiva v uebnicích. Charakteristika V píspvku je vnována pozornost uebnicím v souvislosti s teorií konceptuální zmny. Na ukázce zempisného uiva o Zemi autor ilustruje, že dti picházejí do školy s mnoha rozmanitými (naivními) pedstavami, které zde vstupují do konfrontace s vdecky a kulturn akceptovanými teoriemi a poznatky. Nezanedbatelnou roli pitom sehrávají uebnice, které zde však nefungují samy o sob, nýbrž v interakci: žák-uebnice-uitel. Autor vnuje pozornost tomu, jak je v souasných i starších eských uebnicích zempisu pro 2. stupe ZŠ ztvárnno uivo o tvaru Zem. Z rozboru vyplývá, že didaktické ztvárnní tohoto uiva v uebnicích vychází žákovským pedstavám vstíc pouze zásti. Pramen SKALKOVÁ (2007) Zamení Kategorie cíl a kompetencí v kurikulárních dokumentech. Charakteristika Studie vychází ze základních soudobých školských dokument. Souste uje svou pozornost na podrobnou analýzu kategorie cíle a cílové orientace, a dále na kategorie kompetence a klíové kompetence. Klade si za úkol objasnit význam tchto kategorií pro koncepci vzdlání. Zárove poukazuje na septí této problematiky s adou konkrétních jev aktuální souasnosti, které se týkají obecné filozoficko antropologické otázky, jaké pojetí svta a lovka máme na mysli, hovoíme-li o jeho výchov a vzdlávání. Pramen Zamení Charakteristika Pramen Zamení Charakteristika MAÁK (2007b) Analýza vztahu uebnic k ostatním edukaním konstruktm k uebním osnovám, Rámcovému vzdlávacímu programu pro základní vzdlávání a vzdlávacím standardm. Na základ srovnání uebních plán, uebních osnov a uebnic autor odhaluje závažný rozpor, totiž nerespektování reálných asových možností výuky. Mezi uebními osnovami, požadavky standard a uebnicemi existuje relativní jednota v obecném pístupu ke vzdlávacím cílm, ve vymezování obsahu i v metodických postupech. Vtší závažnosti nabudou požadavky standard, které se stanou hlavními strážci pimené náronosti uebnic i ostatních požadavk na výchovn-vzdlávací proces. V budoucnosti je teba poítat s náronjším schvalovacím ízením uebnic Ukazuje se, že nynjší schvalovací ízení je píliš benevolentní, až nezodpovdné, což ve svých dsledcích ztžuje práci uitelm i žákm (s. 30). KNECHT (2007b) Srovnání uebnic sociálního zempisu z osmi vydavatelství (9. roník ZŠ). Na základ frekvenní analýzy sociogeografických pojm uvedených ve zkoumaných uebnicích autor došel k závru, že autoi zkoumaných uebnic pracují celkem s 366 pojmy, piemž pojm souasn uvedených ve všech zkoumaných uebnicích je pouhých 35 pojm, tedy pibližn 10 %. Zajímavým zjištním byla skutenost, že v nadpoloviní vtšin uebnic (v uebnicích z pti vydavatelství z celkov osmi zkoumaných) bylo 36 % spolen uvádných pojm. Poet sociogeografických pojm ve zkoumaných uebnicích se pohyboval od 113 (nakladatelství Moby Dick) do 228 (Nakladatelství eské geografické spolenosti), rozdíl mezi obma krajními pípady byl tedy více než dvojnásobný. V souasné dob jsou k dispozici první analýzy kategorií obecných vzdlávacích cíl a kompetencí v kurikulárních dokumentech (Skalková 2007), dále analýzy kurikulárních dokument v rzných vyuovacích pedmtech: nap. djepis (Beneš 2005, Hudecová 2006), tlesná výchova (Mužík, Trávníek 2006), výchova ke zdraví (Mužíková 2006) atp. Ukazuje se, že jednotlivé vyuovací pedmty procházejí významnými promnami. Rámcové vzdlávací programy pibližují jejich pojetí aktuálním trendm ve vzdlávání v zahraniní. Nkteré analýzy nicmén naznaují, že souasná kurikulární reforma pináší i adu problém (srov. Beneš 2005).

8 Nejvíce zkoumanými kurikulárními dokumenty jsou uebnice (Maák, Klapko 2006; Maák, Knecht 2007). Výzkumu uebnic dominují pedevším analýzy obtížnosti výkladového textu a didaktické vybavenosti uebnic (Banýr 2005, Klapko 2006, Hrabí 2007 aj.). Analýzy eských uebnic ukazují, že mnohé uebnice jsou petíženy faktografickými pojmy (Knecht 2007b), zpracování uiva v uebnicích mnohdy není dostaten citlivé vi žákovským pedstavám (prekoncepcím) uiva (Janík 2006) apod. 3.2 Analýzy zamené na kontextuální faktory pohledy, názory, postoje uitel ke kurikulu a uitelovo pojetí vyuovacích pedmt Pramen MAÁK (2005) Zamení Informovanost o reform školy, postoje k RVP ZV u uitel a laik. Charakteristika Autor pedstavuje výsledky dotazníkového šetení mezi uitelskou a neuitelskou veejností, které se zamovalo na jejich pohledy na základní školu. Autor dospl k závru, že uitelé nejsou dostaten obeznámeni s probíhající reformou školy. Procento uitel, kteí mají nedostatené vdomosti o Rámcovém vzdlávacím programu (20,5 %), který mají realizovat, je zarážející, pitom nkteí jej dokonce posuzují negativn (16,6 %) (s. 192). Pramen MELKOVÁ (2005) Zamení Okolnosti zavádní RVP ZV ve školách (pohled uitel). Charakteristika Cílem výzkumu bylo zjistit, nakolik jsou uitelé informováni o pipravovaných rámcových vzdlávacích programech. Výzkumný soubor tvoilo 20 uitel, z nichž asi tetina mla základní znalosti o pipravovaných rámcových vzdlávacích programech. 45 % dotazovaných uitel nevdlo v em spoívá rozdíl mezi rámcovými a školními vzdlávacími programy, 20 % piznalo, že se s rámcovými vzdlávacími programy ješt nesetkali. 40 % uitel uvedlo, že v souvislosti s rámcovými vzdlávacími programy pravdpodobn nezmní charakter své práce. Pramen ŠVEC, KAŠPÁRKOVÁ, KAVANOVÁ (2005) Zamení Názory uitel, žák, rodi na kurikulum základního vzdlávání. Charakteristika Sta vychází z vícevrstevnatého charakteru kurikula základní školy. Zamuje se na jednu z opomíjených vrstev na návaznost stední školy (SŠ) na ZŠ. Popisuje výsledky výzkumné sondy na dvou vybraných stedních odborných školách ve Zlín. Sonda zjišovala názory uitel a žák 1. roníku SŠ a jejich rodi na kurikulum ZŠ. Respondenti se, pes rozmanitost svých odpovdí, shodují v tom, že ZŠ by mla vedle znalostí více rozvíjet osobnost žák. Velký význam respondenti pikládají obecnjším dovednostem zejména dovednostem uit se, myšlenkovým dovednostem a dovednostem ešit problémy. Z vlastností pokládají za dležitou odpovdnost žák. Pramen BERAN, MAREŠ, JEŽEK (2007) Zamení Postoje uitel ke kurikulární reform a k dalšímu vzdlávání. Charakteristika Klíovou podmínkou úspšného zavádní kurikulární reformy je vytvoení takových podmínek, které posilují profesní autonomii uitele a podporují jeho pijetí zmn a ochotu je realizovat. Jedním z významných faktor tohoto procesu je oblast dalšího vzdlávání uitel. Studie pináší výsledky šetení provedeného na podzim 2006 v jihomoravském regionu mezi uiteli základních škol. Cílem šetení bylo zjistit, které prvky považují uitelé pi tvorb školního vzdlávacího programu za problematické a jakou formu dalšího vzdlávání by v tchto problematických oblastech preferovali ze strany PdF MU.

9 Pramen STRAKOVÁ (2007) Zamení Postoje uitel, editel a rodi žák základních škol ke školnímu vzdlávání a zahájené kurikulární reform. Charakteristika Výzkum vychází z datového souboru získaného v rámci šetení Škola a já projektu Kalibro. Datový soubor obsahoval odpovdi 609 editel, 5782 uitel, 7910 žák a 8191 rodi. Výsledky ukazují, že zhruba 50 % uitel a 60 % editel kurikulární reformu vítá, nicmén dále vyplynulo, že vtšina uitel, editel i rodi žák ZŠ je se souasným stavem na školách spokojena (s. 32). Výraznou zmnu uiva oekává v souvislosti s kurikulární reformou tetina uitel, výraznou zmnu výukových metod mén než polovina. 86 % dotázaných editel se domnívalo, že díky reform budou mít vedení školy trvale více práce a tém 70 % z nich se také domnívá, že reforma není dobe pipravena (s. 32). Pramen FRÝZKOVÁ (2005) Zamení Integrace pírodovdných pedmt v ZŠ (výpovdi uitel) Charakteristika Autorka na základ svého výzkumu uvádí, že pro vtšinu vyuujících je integrace na jejich škole v souasné dob postaující jen ásten a rádi by ji realizovali ešením komplexních úloh a realizací školních projekt. Naprostá vtšina vyuujících by se v této oblasti dále vzdlávala (s ). Pramen MUŽÍK, TRÁVNÍEK (2006) Zamení Vztah mezi projektovaným a realizovaným kurikulem; pojetí tlesné výchovy. Charakteristika Autoi zamili výzkumnou pozornost na uitelovo pojetí tlesné výchovy. Analýza žákovských reflexí výuky tlesné výchovy ukazuje, že uitelé realizují rzná pojetí tlesné výchovy bez ohledu na deklarovanou vzdlávací koncepci. Autoi poukazují na absenci uiva rozvíjejícího zdravotní gramotnost žák, což je v rozporu s požadavky kladenými na pedmt tlesná výchova v souasném kurikulu. Pramen MUŽÍKOVÁ (2006) Zamení Realizace výchovy ke zdraví na základních školách. Charakteristika Píspvek seznamuje s nkterými výsledky výzkumu, jehož cílem bylo posoudit realizaci výchovy ke zdraví na 500 základních školách. Výsledky dokládají, že výchova ke zdraví není ve vtšin eských škol zajištna v souladu se Standardem základního vzdlávání (s. 99). Pramen JANÍK (2007) Zamení Cíle výuky fyziky, zpsoby práce s cíli ve výuce fyziky. Charakteristika Studie pedstavuje vybrané výsledky výzkumu, v nmž byly zkoumány subjektivní teorie uitel fyziky na 2. stupni základní školy. Na pozadí aktuálních promn kurikula eské základní školy autor vnuje pozornost kategorii cíl výuky. Výzkum byl realizován ve snaze získat pedstavu o tom, k jakým cílm by mla podle názoru uitel smovat výuka fyziky a jak se s tmito cíli ve výuce pracuje. Výsledky naznaují, že uitelé za nejdležitjší cíle považují vedení žák k uvdomní si významu fyziky pro porozumní spoleenským problémm a k porozumní základním fyzikálním pojmm a principm. Empirické výzkumy zamené na názory a postoje uitel poukazují na urité bariéry i pekážky kurikulární reformy. J. Maák (2005) a L. Melková (2005) poukazují na problém nedobré neinformovanosti uitel o probíhající reform. Vzhledem k tomu, že uitel je právem považován za klíového aktéra probíhající reformy školy, je zajímavé sledovat, jaké postoje uitelé k této problematice zaujímají. J. Beran s. J. Marešem a S. Ježkem (2007) poukazují na rezervované postoje uitel ke kurikulární reform. Výzkum J. Strakové (2007) navíc ukazuje, že vtšina uitel, editel i rodi žák základních škol je se souasným stavem na školách spokojena.

10 Výzkumy týkající se uitelova pojetí výuky ukazují, že realizace výuky na školách asto nesmuje k cílm deklarovaným v kurikulárních dokumentech (Mužík, Trávníek 2006), pop. není realizována v souladu s kurikulárními dokumenty (Mužíková 2006). Závrem Analýza ukazuje, že problematice kurikula se u nás zaíná vnovat vtší pozornost až od roku 2003/2004 3, tj. v dob, kdy je nap. RVP ZV publikován jako více mén hotový dokument. Výzkumy poukazují na nkteré nedostatky kurikulární reformy (nedostatená informovanost odborné i laické veejnosti o smyslu a hlavních cílech kurikulární reformy, rezervované postoje uitel, pocit spokojenosti se souasným stavem, rozpor mezi projektovaným a realizovaným kurikulem atp.). Nelze než doufat, že teoretická a výzkumná reflexe kurikulární problematiky bude narstat spolu se zavádním rámcových vzdlávacích program a s tvorbou školních vzdlávacích program a zptn pispje k jejich kontinuálnímu zkvalitování. Literatura: BANÝR, J. Jak se mnila výuka chemie na základní škole v posledních deseti letech. In SLAVÍK, J. (ed.) Obory ve škole. Metaanalýza empirických poznatk oborových didaktik matematiky, chemie, výtvarné výchovy, hudební výchovy a výchovy ke zdraví z let Praha : PedF UK, 2005, s ISBN BENEŠ, Z. Výzva, nebo destrukce? eská kurikulární reforma a djepis. Pedagogika, 2005, ro. 55,. 1, s ISSN BERAN, J.; MAREŠ, J.; JEŽEK, S. Rezervované postoje uitel k dalšímu vzdlávání jako jeden z rizikových faktor kurikulární reformy. Orbis scholae, 2007, ro. 2,. 1, s ISSN BLOUDKOVÁ-DVOÁKOVÁ, M.; DVOÁK, D. Spoleenskovdní vzdlávání. In SPILKOVÁ, V. a kol. Promny primárního vzdlávání v R. Praha : Portál, 2005, s ISBN DOLEŽALOVÁ, J.; VRABCOVÁ, D. Kompetence na pozadí souasné kurikulární reformy. Hradec Králové : Gaudeamus, ISBN FRÝZKOVÁ, M. Problematika integrace uiva ve vzdlávací oblasti lovk a píroda. In Pedagogický výzkum: reflexe spoleenských poteb a oekávání? Sborník píspvk z 13. konference APV. Olomouc : UP, 2005, s ISBN GREGER, D.; ERNÝ, K. Spolenost vdní a kurikulum budoucnosti. Orbis scholae, 2007, ro. 2,. 1, s ISSN HRABÍ, L. Náronost textu v uebnicích pírodopisu. In MAÁK, J.; KNECHT, P. Hodnocení uebnic. Brno : Paido, 2007, s ISBN HUDECOVÁ, D. Analýza djepisných vzdlávacích program ve vybraných státech Evropy a Její výsledky. Praha : PdF UK, ISBN Jak koncipovat profesní pípravu student v souladu s požadavky nového kurikulárního dokumentu RVP ZV a s požadavky na tvorbu ŠVP? Sborník píspvk z pracovního semináe ze dne [CD-ROM]. Brno : PdF MU, ISBN - JANÍK, T. Uebnice a teorie konceptuální zmny. In MAÁK, J.; KLAPKO, D. (ed.) Uebnice pod lupou. Brno : Paido, 2006, s ISBN Výjimkou jsou práce E. Wlaterové, J. Prchy a dalších z poloviny 90. let 20. století.

11 JANÍK, T. Cílová orientace ve výuce fyziky: exkurz do subjektivních teorií uitel. Pedagogická orientace, 2007,. 1, s ISSN JANÍK, T. a kol. Pedagogical content knowledge nebo didaktická znalost obsahu? Brno : Paido, ISBN JANÍK, T.; KNECHT, P.; NAJVAROVÁ, V. (ed.) Píspvky k tvorb a výzkumu kurikula [CD- ROM]. Brno : Paido, 2007 (v tisku). JANÍK, T.; SLAVÍK, J. Vztah obor vyuovací pedmt jako metodologický problém. Orbis scholae, 2007, ro. 2,. 1, s ISSN KLAPKO, D. Analýza uebnic djepisu pro ZŠ jako evaluaní nástroj efektivní kvality didaktických text. In MAÁK, J.; KLAPKO, D. (ed.) Uebnice pod lupou. Brno : Paido, 2006, s ISBN KNECHT, P. Didaktická transformace aneb od didaktického zjednodušení k didaktické rekonstrukci. Orbis scholae, 2007a, ro. 2,. 1, s ISSN KNECHT, P. Pojmová analýza eských uebnic sociálního zempisu pro základní školy. In MAÁK, J.; KNECHT, P. Hodnocení uebnic. Brno : Paido, 2007b, s ISBN KRATOCHVÍLOVÁ, J. Uitelé škol v nové roli tvrc školního kurikula. Orbis scholae, 2007, ro. 2,. 1, s ISSN KRATOCHVÍLOVÁ, J.; HORKÁ, H. (ed.) Promny uitelského vzdlávání v kontextu reformy základního školství. Brno : MSD, ISBN MAÁK, J. Problém kurikulum. Pedagogická orientace, 2003,. 3, s ISSN MAÁK, J. Pohled uitelské a neuitelské veejnosti na ZŠ. In MAÁK, J.; JANÍK, T. (ed.) Orientace eské základní školy. Brno : MU, 2005, s ISBN MAÁK, J. Modelování kurikula. Orbis scholae, 2007a, ro. 2,. 1, s ISSN ISSN MAÁK, J. Uebnice jako kurikulární projekt. In MAÁK, J.; KNECHT, P. Hodnocení uebnic. Brno : Paido, 2007b, s ISBN MAÁK, J.; JANÍK, T. (ed.) Orientace eské základní školy. Brno : MU, ISBN MAÁK, J.; JANÍK, T. (ed.) Problémy kurikula základní školy. Brno : MU, ISBN MAÁK, J.; JANÍK, T. (ed.) Absolvent základní školy. Brno : MU, 2007 (v tisku). MAÁK, J.; KLAPKO, D. (ed.) Uebnice pod lupou. Brno : Paido, ISBN MAÁK, J.; KNECHT, P. (ed.) Hodnocení uebnic. Brno : Paido, ISBN MELKOVÁ, L. Povdomí uitel o rámcových vzdlávacích programech. In Aktuální problémy pedagogiky ve výzkumech student doktorských studijních program III. Olomouc : PdF UP, 2005, s ISBN MUŽÍK, V.; TRÁVNÍEK, M. Koncepce a realizace tlesné výchovy na eské základní škole. Pedagogická revue, 2006,. 4, s ISSN MUŽÍK, V.; SÜSS, V. (ed.) Tlesná výchova a zdraví pro 21. století: myšlenky, které by mly usmrovat tvorbu školních vzdlávacích program. Brno : MU, ISBN MUŽÍKOVÁ, L. K realizaci výchovy ke zdraví na základní škole. In KNECHT, P. (ed.) Výzkum aktuálních problém pedagogiky a oborových didaktik. Brno : Masarykova univerzita, 2006, s ISBN Pedagogický výzkum: reflexe spoleenských poteb a oekávání? Sborník píspvk z 13. konference eské asociace pedagogického výzkumu [CD-ROM]. Olomouc : PdF UP, ISBN PODROUŽEK, L. Pírodovdné vzdlávání. In SPILKOVÁ, V. a kol. Promny primárního vzdlávání v R. Praha : Portál, 2005, s ISBN

12 PRÁŠILOVÁ, M.; TOMANOVÁ D. Problematika pipravenosti pedškolních pedagog na tvorbu školního programu. Pedagogická orientace, 2002,. 4, s ISSN PRCHA, J. Rámcové vzdlávací programy: problém vymezení kompetencí žák. Pedagogika, 2005, ro. 55,. 1, s ISSN PRCHA, J. Uebnice: teorie a analýzy edukaního média. Brno : Paido, ISBN PRCHA, J. Výzkum kurikula: aplikované pístupy. In MAÁK, J.; JANÍK, T. (ed.) Problémy kurikula základní školy. Brno : MU, 2006, s ISBN EHULKA a kol. Škola a zdraví 21. Brno : Paido ISBN Sborník ze 14. konference eské asociace pedagogického výzkumu [CD-ROM]. Plze : ZU, ISBN X. SEEBAUEROVÁ, R. Nejsme tak dobí, jak si myslíme absolventi škol v kontextu diskuse o kvalit vzdlávání v Rakousku. Orbis scholae, 2007, ro. 2,. 1, s ISSN SKALKOVÁ, J. Rámcový vzdlávací program pro základní vzdlávání dlouhodobý úkol. Pedagogická orientace, 2004,. 3, s ISSN SKALKOVÁ, J. Rámcové vzdlávací programy dlouhodobý úkol. Pedagogika, 2005, ro. 55,. 1, s ISSN SKALKOVÁ, J. Kategorie cíle, kompetence, jejich vzájemný vztah a význam pro obsah vzdlávání v kontextu souasnosti. Orbis scholae, 2007, ro. 2,. 1, s ISSN SLAVÍK, J. Poznámka oborového didaktika ke dvma kritickým zmínkám o rámcových vzdlávacích programech. Pedagogika, 2005, ro. 55,. 3, s ISSN SLAVÍK, J. a kol. Multidisciplinární komunikace problém a princip všeobecného vzdlávání. Praha : Univerzita Karlova, ISBN Sociální a kulturní souvislosti výchovy. 11. výroní konference eské asociace pedagogického výzkumu [CD-ROM]. Brno : Paido, ISBN SPILKOVÁ, V. Rámcový vzdlávací program pro základní vzdlávání v kontextu transformace eského školství. Pedagogika, 2005, ro. 55,. 1, s ISSN SPILKOVÁ, V. a kol. Souasné promny vzdlávání uitel. Brno : Paido, ISBN STRAKOVÁ, J. Kurikulární reforma z pohledu šetení Kalibro. Pedagogika, 2007, ro. 57,. 1, s ISSN ŠKACHOVÁ, T. Obsah pojmu Evropa v eské a francouzské primární škole. Pedagogika, 2005, ro. 55,. 2, s ISSN ŠVEC, V.; KAŠPÁRKOVÁ, S.; KAVANOVÁ, A. Kurikulum základní školy z pohledu uitel a žák stedních škol a jejich rodi: zamyšlení nad výsledky výzkumné sondy. In MAÁK, J.; JANÍK, T. (ed.) Orientace eské základní školy. Brno : MU, 2005, s ISBN VAŠUTOVÁ, J. Profese uitele v eském vzdlávacím kontextu. Brno : Paido, ISBN VLKOVÁ, K. Strategie uení v kurikulu všeobecného vzdlávání. Orbis scholae, 2007, ro. 2,. 1, s ISSN WALTEROVÁ, E. (ed.) Úloha školy v rozvoji vzdlanosti. Brno : Paido, ISBN