Přežije česká kultura vládní reformy?

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Přežije česká kultura vládní reformy?"

Transkript

1 přepis diskuse Přežije česká kultura vládní reformy? pořádal přípravný výbor think-tanku CESTA Centrum pro sociálně-tržní ekonomiku a otevřenou demokracii 9. březen 2011, přednáškový sál New York University Prague, Praha panelisté: Kateřina Kalistová, Jan Kraus, Yvonna Kreuzmannová, Martin Vopěnka, Jan Stern moderátor: Pozn.: Přepis byl drobně redakčně upraven. CESTA Centrum pro sociálně-tržní ekonomiku a otevřenou demokracii,

2 Vítám Vás na dnešní debatě. Již jsme organizovali dvě debaty jednu o budoucnosti sociálního státu a jednu o důchodové reformě, některé z vás jsem tady během těch minulých debat viděl. A tentokrát jsme se rozhodli vzhledem k aktuálnosti tématu uspořádat debatu na téma situace české kultury. Trochu provokativně jsme tu debatu nazvali Přežije česká kultura současnou vládu?, a to zejména proto, že jak jistě všichni víte, v poslední době se situace v české kultuře zhustila do takové té zkratky zvýšení DPH, což ohrožuje celou řadu oblastí kultury, zejména tedy nakladatele a vede se o této věci vcelku řekněme emocionální debata v českých médiích. My jsme ovšem se rozhodli toto téma pojmout trochu šířeji, i když samozřejmě o DPH a o reformách se bude určitě mluvit, a proto jsme na ten panel pozvali řekněme vějíř osobností, které patří každá do trošku jiné oblasti a kulturního života a já je představím. Po mé pravé ruce je Jan Stern, scénárista, který bude mluvit zejména zřejmě o situaci řekněme v těch elektronických médiích a o oblastech, ve kterých se pohybuje. Pak Martin Vopěnka, spisovatel, nakladatel, který stojí za akcí nakladatelů, za tou peticí, která už má několik desítek tisíc podpisů proti zvýšení DPH. Jan Kraus, herec, moderátor, režisér. Po mé levici Yvona Kreuzmannová, ředitelka Divadla Ponec a též festivalu Tanec Praha. A dále pak Kateřina Kalistová, předsedkyně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Takže já začnu tím, že bych každému z panelistů 5 až 10 minut na to, aby přednesli svoje teze o tom, jak ta situace momentálně vypadá a potom bychom se pustili do debaty s publikem. Začnu nalevo, tedy u Kateřiny Kalistové. Kateřina Kalistová Dobrý večer, já bych chtěla poděkovat hlavně za pozvání sem k vám. Jsem tady dneska prvně a rovnou na téma, kterým jsem se 2

3 v minulosti hodně zabývala. Já jsem skutečně dělala předsedkyni Kulturní komise v Lidovém domě, ale protože v současné době jsem předsedkyní RRTV, je funkce v politické straně, a to jakákoliv, neslučitelná s výkonem tohoto mandátu, proto jsem druhý den po jmenování do Rady musela na tuto funkci rezignovat, takže musím také na úvod říct, že nesmím ani vystupovat ve prospěch nějaké politické strany ve svých veřejných vystupováních. Takže ani logicky zase neúměrně hanit nějakou politickou stranu nebo hnutí. V minulosti jsem pracovala na Ministerstvu kultury, dělala jsem tam náměstkyni, měla jsem na starosti živé umění, regionální a národnostní kulturu a církve a náboženské společnosti. Jenom bych chtěla říct, že na Ministerstvu kultury jsem příliš dlouho nedělala, nicméně za tu dobu, což také vypovídá o něčem, jsem tam zažila tři ministry kultury, jednu ministryni kultury asi za rok a půl. Pokud se máme zabývat financováním kultury, což je první téma, o kterém bych chtěla se zmínit, tak bych na úvod chtěla říct, takový příběh, který je skutečný, já nebudu říkat ta jména, ale byl jednou jeden ministr kultury, který se stal ministrem kultury a šel za svým premiérem, protože měl velkolepé cíle, co s tím ministerstvem a s tou kulturou v České republice udělá a ten premiér mu řekl, že s penězi tu kulturu umí dělat i cvičený foxteriér, tak ten ministr zaštěkal na toho premiéra a odešel bez peněz. Já jsem tady nakreslila graf pro přehled. To jsou peníze, které plynou na Ministerstvo kultury, nejsou to veškeré veřejné rozpočty, které jdou na kulturu, tzn. kraje, obce. Je to jenom to, co jde na Ministerstvo kultury ze státního rozpočtu, ta žlutá řada, to jsou peníze očištěné o zpravidla mandatorní výdaje, které jdou na církve a náboženské společnosti, protože ty se vždy při těch debatách o tom kolik těch peněz vlastně na Ministerstvo kultury jde, tak ty se zpravidla nepočítají do toho balíku, tak z té křivky dole jsou roky, tam je krásně vidět, jak se to vyvíjí. Tak slovy klasika bych řekla, že to není tak hrozné, ale hrozný je ten trend, poslední trend. Uvidíme, jak seto bude vyvíjet v příštích letech. Je to tím, že tam je spousta mandatorních výdajů, tak samozřejmě když se sáhne do toho rozpočtu Ministerstva kultury, tak pak co jde na ty granty, tak to je pak hrozně složité s tím nějakým způsobem vyjít nebo naplnit ty grantové programy, takže tam dochází k různým rozpočtovým opatřením a 3

4 tak, čili ke zmatku. Takže v roce 2009 těch rozpočtových opatření pokud se nemýlím bylo asi čtyřicet nebo ještě víc. To je k tomu financování. Těch peněz na kulturu samozřejmě jde více, než na Ministerstvo kultury, je to asi, myslím, že to je asi 25 mld. to bylo v minulých letech. - když se započítají obce i kraje. Na ministerstvu kultury vznikl před několika lety materiál Státní kulturní politika, který má své vize, který má cíle, kterých chce dosáhnout a konkrétní pak opatření, která na to navazují. Ten materiál, i když není příliš starý, tak je poplatný samozřejmě své době. Já bych řekla, že já jsem ráda, že vůbec nějaká takováhle státní politika na Min. kultury zase vznikla. A mně tam vadí jenom to dovolávání se na ty ekonomické aspekty, jak to vidíme v té první vizi, na konci zase konkurenceschopnosti země. To jsou argumenty, které se poslední léta používají, a myslím, že to je víceméně k té kultuře nedůstojné, ale ospravedlnitelné, protože ti lidé, kteří bojují za tu kulturu, skutečně jiné argumenty poslední dobou nemají pro ty pragmatiky, pro ty politiky, takže se tam v posledních letech ten ekonomický aspekt konkurenceschopnost a inovace a kreativní průmysl tak se tam velmi vyzdvihoval, ale já si myslím, že to té kultuře nesluší a že by se s tím víceméně argumentovat nemuselo. Ty cíle, které si ta kulturní politika, kterou v současné době máme, stanovila, tak hned první cíl jsou zase ekonomická a společenská dimenze, aby se ty přínosy umění využily pro zvýšení konkurenceschopnosti ostatních odborů a činností. Druhým tím cílem je občanská dimenze rozvoj osobnosti. Třetím cílem je role státu, krajů a obcí při podpoře zachování a tvorby kulturních hodnot a posledním cílem je role státu při tvorbě těch konkrétních pravidel, aby tady byl kladen důraz na transparentnost a nediskriminační prostředí pro kulturní aktivity na všech úrovních. Já bych k budoucnosti kultury, pokud mohu mluvit za sebe, chtěla říct, že kulturu považuji za věc veřejnou, za předmět veřejného zájmu. Kultura se ovšem neobejde také bez zákonodárců, bez té veřejné právní ochrany a podpory a spoluodpovědnosti státu při jejím zajištění. Vždycky jednou za čas se diskutuje vůbec to, jestli má Min. kultury vůbec existovat, jestli by nebylo lepší dejmetomu ty odbory, co jsou na ministerstvu, podřadit na jiná ministerstva, takto rozptýlit, nebo sloučit s Ministerstvem školství. Tak třeba ve 4

5 Švédsku to zkusili před několika lety, vydrželo jim to 2 roky, pak zase Ministerstvo školství a kultury rozpojili a Ministerstvo kultury je samostatné v současné době. Ještě navíc vůbec nechápu důvod, když všichni víme, že ta agenda se bude dělat, ale na jiných ministerstvech, tak jediná úspora je za ministra kultury, čili kultura má zas ve vládě o jeden hlas míň, tak s tím názorem já nesouhlasím. A co se týká mého názoru, tak mně vadí, že do současné doby nemáme Zákon o kultuře, který by vlastně definoval a deklaroval postavení kultury. Máme např. zákon o sportu, zákon o kultuře do dneška není. Pro mě ještě nebyla uspokojivě zodpovězena otázka agendy cestovního ruchu, který je tuším na MMR. Tak vždycky, když jsou ty úvahy o zrušení tohoto ministerstva, tak se uvažuje, kam by se šoupnul jaksi ten cestovní ruch. V některých zemích v Evropě je Ministerstvo kultury a cestovního ruchu. Já si myslím, že by se o tom měla vést seriozní debata. Taktéž, v době, kdy já jsem byla na Ministerstvu kultury, vedly se tam debaty o fungování a začlenění českých center v té struktuře státní správy, protože ty spravuje Ministerstvo zahraničí. Já jsem dokonce na českých centrech v Moskvě byla na stáži, takže vím, jak to funguje z praxe a i když je to administrativně a legislativně náročné, já si myslím, že česká centra, pokud budou zachována, měla by být ve správě Ministerstva kultury. Všichni, co bojují za kulturu, bojují hlavně s předsudky, předsudky těmi, že kultura je nadstavba, takže vlastně, když teprve všechno šlape, tak pak teprve zbyde na nějakou tu nadstavbu, což je kultura, to je v lepším případě, v horším je výhradně vnímána jako využití volného času. A potom kdybych o tom mohla já rozhodovat, tak bych určitě velmi akcentovala možnost Ministerstva kultury přispět do programů omezujících kulturně sociální nesnášenlivost a diskriminaci. A tady pro ty pragmatiky, když jsem říkala, že to je ke kultuře nedůstojné, bych možná použila některé argumenty, jako že sociální vyloučení na přímých nákladech stojí Českou republiku 20 mld. ročně a pokud by tohle mohlo trochu pomoci, tak by to určitě bylo výborné. No tady mám poslední citát Františka Halase já jsem chtěla říct, že i když bude existovat kulturní politika státu, tak ta praktická toho politika státu ve vztahu ke kultuře nemusí být uspokojivá pro nás, ale naopak když žádný takový dokument existovat nebude, tak naopak může nějaká vláda to dělat dobře, 5

6 ale určitě si myslím, že tak nejlepší, ideální je, když takovýhle nějaký skutečně validní dokument tady existuje. Když si ho osvojí ta vláda, i když ho nepřipravovala a bude se to dobré z něj snažit akcentovat ve společnosti, podporovat finančně i jinak, je to vždycky o lidech, je to o premiérovi, je to o ministru kultury. Takže ještě jednou říkám, můžeme mít zákon, můžeme mít sebelepší kulturní politiky, ale pokud si to vnitřně ti aktéři političtí neosvojí, tak se nemusíme vůbec nikam dostat. A na závěr bych chtěla připomenout citát, který nedávno připomněl pan prof. Bělohradský, je to citát Jana Patočky, který napsal, že funkcí kultury je vytvářet civilizační statky, tedy tvrzení a hodnoty, které platí z podstaty věci a nikoli z vůle a dekretu určitých lidí. Tak to je věc, pod kterou bych se podepsala. Já bych byla jednou ráda, kdybychom mohli mít takového ministra kultury, který by nebyl degradován tím, že musí štěkat před svým premiérem, aby zajistil po finanční stránce kultuře pro Ministerstvo kultury nějakou důstojnou pozici ve vládě. Děkuji. Já děkuji také. Já se Václava Bělohradského zeptám, jestli by to v příští vládě nevzal. Ale teď přejdu tedy napravo k Janu Sternovi a dávám slovo jemu. Jan Stern Dobrý den. Děkuji za pozvání na tuto diskusi. Já když jsem nad tím přemýšlel, nad tím vymezením toho tématu, jako financování kultury, nebo přežije kultura tuhle vládu, tak já myslím, že kultura určitě přežije jakoukoliv vládu, že o tom není sporu, jenom v jakém bude stavu. Ale jde mi o to vymezení co to je ta financovaná kultura. Je opravdu kultura jenom to, co je dotováno státem? Není kultura něco nekonečně širšího, většího, rozlehlejšího? No, já myslím, že rozhodně jo, že prostě to užší pojetí, že kulturou je to, co stát dotuje, co se tzv. neuživí na trhu musí být tedy dotováno a veškeré úsilí, které ve společnosti v těch kulturních aktivitách je, se zaměří na 6

7 to, aby se toto udržovalo, toto zvětšovalo, aby bylo co nejvíce peněz na tuto dotovanou část, tak já si myslím, že toto užší pojetí kultury vlastně vede k určité slepotě, která brání vidět daleko širší souvislosti, které by naopak napomohly tomu, že by do té kultury mohlo jít daleko více peněz, než jak to v reálu jde. Protože kultura v širším slova smyslu, tj. i ta, která se uživí na trhu, a tím míním filmový průmysl, televizní seriály, pořady, tisk, média jsou média kultura, nebo co to je? Je to průmysl, je to výroba, je to výroba nějakého informačního zboží? Já si myslím, že pořád to spadá do kultury. A když se vymezí činnost Min. kultury a ministr kultury má kompetenci jenom na to, co je dotováno státem a o to ať se stará, tak si myslím, že to je úplně absurdní situace, protože ministr školství není takto vymezen. MŠ školství se rozhodně nestará jenom o dotované školství, ale stará se o vzdělávací systém jako takový, bez ohledu na to, jestli je na bázi státní nebo soukromé, jestli se uživí nebo neuživí. Prostě má ve své správě celý školský systém jako takový. Mě fascinuje, jak se snadno přišlo k tomu, že ministr kultury je vlastně takový ten slabý člen vlády, který dostane to 0,7 % nebo kolik národního důchodu, čili podprůměrnou částku z hlediska evropských standardů, s tím musí hospodařit a je vlastně v té vládě brán jako nějaká nadstavba. Přece to tak vůbec není. Když si vezmete, jaké dotace jdou třeba do průmyslu formou různých pobídek investičních atd., to ve srovnání s kulturou to jsou daleko, daleko větší peníze. Ale nejde jenom o to. Vezměte si otázku reklamy. Např., co by měl ministr kultury v tom širším slova smyslu, kdyby spravoval kulturu jako takovou, ne tu dotovanou, a to, co je kulturním statkem bez ohledu na to jestli se to prodá nebo neprodá. Tak ministr kultury první otázku, kterou by musel položit, je otázka reklamy. Jak je možné, že jsou kulturní díla přerušována reklamou a jsou tím způsobem ničená a degradována a je tím dokonce ničen a degradován prožitek těch lidí, kteří prostě během setiny vteřiny přejdou z nějaké tragické scény do reklamy na Vizír? Co to je za cynismus, co to je prostě za devastaci lidského vědomí toto dopustit. Ale protože jsme přistoupili na to, že kultura, Ministerstvo kultury, je jenom to, co dotuje, jenom to, co spadá pod dotační programy státu a nic jiného, tak jsme vlastně přistoupili na tu hru, že nám do toho nic není. Ale to není pravda přece. Ministr kultury by měl jako první věc říci, nebude se ničit kulturní dílo tím, že 7

8 se bude přerušovat reklamou, to je něco nepřijatelného, nepřípustného. A když si to vlastně vezmete, vztah kultury průmyslu, kdo na kom vydělává, kdo na kom parazituje? Furt se říká, že kultura je ta, která dostává od té výroby a ona je tou nadstavbou a tam je ta základna, ale co by si průmysl počal bez reklamy? Co by si průmysl počal, kdybychom řekli, my v kulturní sféře nechceme reklamu? No tak ten průmysl se nám zhroutí, nebo minimálně bude ve velmi zvláštní situaci. Čili tady by měl být člověk velmi opatrný s tím, co vlastně ta kultura je, jaké má mít nároky, a myslím si, že se podařilo v tomto řekl bych neoliberálním světě, kde dominuje neoliberální myšlení a tedy schematický pohled na svět, že se podařilo vlastně vytlačit tu kulturu na okraj. A okraj je to, že kultura je jenom to, co je dotováno. Všichni neoliberálové budou šťastní, když my přistoupíme na to, že kultura je jenom to, co je dotováno. Tam si hrajte, tam si vydávejte ty knížky, hrajte si ty své hry, stejnak kolik lidí na to chodí. Dokonce oni vám na to přidají, jim to nebude tak vadit, když místo 8 mld. tam dá 12 mld., vždyť to není žádný problém. Hlavně ale, ať nevylézá ta kultura z toho rámce, který v neoliberálním systému dostala. Znovu říkám, kultura je něco daleko širšího a většího, než jenom ten dotovaný rámec. Nepochybně se tady dostaneme k otázkám rozdělování, k otázkám objemů prostředků do kultury, k otázkám toho, jakou roli v tom mají hrát umělci, jakou roli úředníci a politici, kde je ta mez mezi tím, co rozhoduje stát, co rozhoduje politika a co rozhodují umělci. Protože politik a státní úředník nerozezná, nerozezná kulturní dílo a nesmí vůbec se opovážit takovouto věc učinit. Zažili jsme to s blobem, prostě to byl naprosto brutální útok na sféru, která musí zůstat ve sféře kultury. Tam prostě ta dělící hranice kdysi ministr Dostál řekl velice moudrou větu, říkal My politici a státní úředníci, my dáme prachy, to prostě za nás nikdo neudělá, to máme tu odpovědnost a my stanovíme pravidla, ale vy umělci si to pak budete rozdělovat a je to ve vaší samosprávě a do toho nesmí žádný prostě stát, úředník ani politik zasahovat. Nehledě na tu odpornost, která se děje, že leckdy dostávají dotace a příděly v té kulturní politice lidi, kteří jsou spřízněni s politickými stranami, kteří jim dokonce nějakým způsobem posluhují, slouží a jsou jim tedy zavázáni. Čili tomu je potřeba zabránit. Ale já jsem jenom chtěl 8

9 upozornit na ten širší rámec, který mně vlastně přijde daleko zajímavější a důležitější než to, i když samozřejmě že je důležité, kolik peněz jde na kulturu, ale než ten samotný dotovaný systém. Děkuji Janu Sternovi a posuneme se k Martinu Vopěnkovi. Martin Vopěnka Dobrý večer. Tak já nejdříve zkusím, jestli mluvím, protože včera jsem mluvit nemohl a dneska jsem to radši ještě nezkoušel, ale zdá se, že to jde. Takže já myslím, že ty konkrétnější aspekty nakladatelské činnosti a DPH nechám do pozdější diskuse a připravil jsem si takové kompaktnější zamyšlení. Stalo se to před několika měsíci v lese poblíž zámku Kuks. Utrpěl jsem kulturní šok. Ocitl jsem se totiž před monumentálním sousoším Braunova betlému. Úplně sám ve zšeřelé podzimní krajině. Připadal jsem si najednou nesmírně pokorný a malý. Malý před odkazem našich předků z jiných dob, kdy zápasy ducha byly přirozeně chápány jako to nejvyšší, oč lze v životě usilovat. Ne, nechci tu dobu zjednodušeně obdivovat, ale přece jen - co zanechává v české krajině a tím pádem i v krajině ducha naše doba? To, v čem žijeme, lze těžko nazvat jinak, než jako všeobecný kulturní a hodnotový úpadek. Nemyslím si, že by ten úpadek vytvořila současná vláda. Naše současná pravicová vláda tomu úpadku jen přitakává. Je to dáno jednoduše životními postoji jejích členů. Oni jsou dětmi svojí doby a ničím tu dobu nepřevyšujícím, ba ani se o to nesnaží. Skutečná konzervativní politika by v sobě mohla a měla nést i péči o trvalé duševní hodnoty. Lidé ze současné vlády však něčemu takovému rozumějí nanejvýš pod pojmem konkurenceschopnost. Skutečná konzervativní politika by v sobě mohla a měla nést i přirozený lidský soucit a péči o bližní, jak nás ji naučila křesťansko židovská evropská tradice. Lidé ze současné vlády však něčemu takovému rozumějí nanejvýš pod pojmem mandatorní výdaje. Pravicovou politiku ovládl bezbřehý vulgární ekonomismus. Je mi to líto tím spíš, že já jsem 9

10 pravostředový volič. I vydávání knih je podnikání. Já jsem tedy živnostník, byť jsem se jím stal proto, abych zabezpečil sebe jakožto nekomerčního spisovatele neschopného vydělat si svým psaním na živobytí. Vždyť román se píše 2 až 5 let. Jako živnostník si také plně uvědomuji nutnost vyrovnaného hospodaření. Na dluh žít nelze. Na současné reformě, provázené zvýšením spodní sazby DPH, mě však děsí to strašné zjednodušení v pohledu na svět. Jeden den se před nás postaví systém a hned druhý den se řekne, že výjimka z toho systému je velký prohřešek. Přitom se nejedná o systém prověřený desetiletími či staletími. Jedná se o několik tezí ze státního účetnictví. Politici sice v zásadě nakonec uznají, že například knihy budou zvýšením DPH nějak poškozeny, avšak slovo výjimka je pro ně strašák největší. Přitom často právě výjimky tvoří společnost lidskou. Výjimkou jsou přece i bezbariérové přístupy pro vozíčkáře. Do systému bez výjimek by se vešel jen klasický obrubník. Většina současných politiků ovšem specifickou roli knihy a kultury v životě společnosti ani necítí. Kultura dnes přece není prostorem zápasu ducha. Kultura v mysli současných politiků spadá spíš do kolonky volný čas. Všeobecný kulturní úpadek je sice zřejmě jev provázející současnou globalizaci celoplošně, nicméně když se rozhlédneme napříč Evropou a porovnáme tamní sazby DPH na knihy a kulturu nebo tamní dotační kulturní programy, vyjde nám z toho, že jsou si tam významu kulturních hodnot přese všechno vědomi. A tak nakladateli anebo tvůrci žijícímu v Čechách musí nutně vytanout na mysli vtip z dob reálného socialismu, vtip o malé tasemnici, která na prosluněné louce vykoukne ze zadku krávě a zeptá se: maminko, když je všude tak krásně, proč zrovna my. (potlesk) Děkuji. A teď dávám slovo Yvoně Kreuzmannové. Yvona Kreuzmannová 10

11 Dobrý podvečer. Já jsem ráda, že navazuji na úvahu, která je mi velmi blízká. Já jsem v poslední době, poslední skoro dva roky, velice ponořená do evropské kulturní agendy a velice se zajímám o to, kam se posouvá myšlení o roli kultury v rámci celého kontinentu, a to je z toho důvodu, že jsem uměleckou ředitelkou projektu Plzeň evropské hlavní město kultury A musím říct, že když si srovnám tu naši lokální situaci s tím, co se děje v rámci Evropy, tak je mi zpravidla, když se vracím z těch různých diskusí, velmi smutno a zároveň jsem obrovský optimista. Jestli kultura přežije, to je otázka, kterou já si vůbec nekladu, protože já vím a asi jsme o tom mnozí přesvědčení, že kultura je prostě podmínkou jakéhokoliv rozvoje společnosti a bez ní není vůbec možný. To, že lisabonská strategie ovlivnila tak zásadním způsobem ekonomické myšlení řady politiků a specielně v zemích střední a východní Evropy je samozřejmě věc, která mě trápí, ale já jsem pořád ještě optimista a myslím si, že je na občanech, aby se trošičku proti tomu ozvali a dali najevo, co si o kultuře myslí a jak ji vnímají, protože se s ní setkávají na každém kroku. To široké pojetí kultury, které tady zmínil pan Stern, já velmi jaksi vnímám, protože to je o tom, že kultura nás obklopuje a nemůžeme bez ní přežít ani jeden jediný den. Je to prostě design, je to užité umění, je to architektura, je to urbanismus, je to reklama, jsou to kreativní průmysly ve velké šíři až od našich malých dětí, které si hrají s různými internetovými a dalšími hrami, až po to, s čím se setkávají senioři a čemu se přiučí v rámci toho obrovského rozvoje technologií. A to všechno potřebuje jedno jediné, to potřebuje kreativního jedince a kreativního jedince nevytvoříte v ryze ekonomické konzumní společnosti, ale vytvoříte ho tak, že opravdu nastavíte modely kreativního vzdělávání a že skutečně tu společnost budete systémově posouvat. A tam kultura a vzdělávání velmi úzce souvisejí. Já musím říct, že jako člověk, který se zabývá tím živým umění léta, více než dvacet let, tak se snažím udržet si nezávislost a nezávislost ve smyslu, že nechci být v žádné státní instituci nebo prostě státem či městem řízené organizaci, což považuji za velmi důležité proto, aby člověk mohl skutečně stavět na kvalitě toho, co nabízí občanům jako veřejnou službu, a druhá věc je apolitičnost. Kultura z mého pohledu by měla zůstat maximálně apolitická a měla by se skutečně napříč politickým spektrem 11

12 domáhat svých práv, protože skutečně nás obklopuje podmínkou přežití. Pokud jde o roli Ministerstva kultury, kde jsem také měla tu čest působit v roli poradkyně, tak já myslím, že to úzké vymezení, že kultura je jenom to, co Ministerstvo kultury řídí, to je přežitek, reziduum z minulých dob, z let osmdesátých, které samozřejmě v myslích řady úředníků přetrvává, ale na druhou stranu určitě najdeme lidi, kteří vnímají tu roli Min. kultury jinak a já teď vůbec nechci hodnotit, protože těch změn ve vedení Min. kultury byla celá řada, kam se to ubírá za nového ministra, ale jediné, co jako členka Rady pro umění jsem stačila pochytit, je fakt, že se zajímá o dvě věci, které mi přijdou pro rozvoj kultury, podporu kultury v ČR zásadní a důležité. Jedna věc je vícezdrojové financování. Principy vícezdrojového financování, které jsou v západní Evropě naprosto běžné, to znamená od lokální kulturní politiky na úrovni až městských částí, obcí, až po úroveň krajskou a potom teprve přichází stát, který by se měl zajímat o věci, které jsou celonárodního a nadnárodního významu. Tak tam si myslím, že role Min. kultury je obrovská, protože může být metodikem, může být inspirací, může dávat dobré příklady příklady dobré praxe, jakým způsobem tedy zavádět transparentní grantové systémy a jakým způsobem opravdu podporovat diverzifikaci kulturní nabídky. To je jedna věc, která je důležitá v tomto a vím, že stávající ministr alespoň slíbil a tvrdí, že jedná s Asociací krajů, se Svazem měst a obcí a s dalšími sdruženími na úrovni právě lokální, komunální politiky, protože z ní vyšel. Takže doufejme, že se třeba aspoň tady dočkáme nějakého kroku dopředu. Druhá věc je to, co tady bylo zmíněno a to mi přijde velmi zásadní, boj o peníze. Boj o peníze, o podíl ve státním rozpočtu, to, co tady ukazovala paní Kalistová, je tristní, ten pokles prostě podílu rozpočtu kultury a ze státního rozpočtu je úplně neuvěřitelný a neuhájil ho ani tento ministr. Tvrdil, že jeho zájmem je, že nebude bojovat se sportovci o loterijní zákon, ale že bude bojovat o právě příjmy do kultury formou příjmů z reklamy. Jsem velmi zvědavá, jak uspěje, dává tři varianty na to, jak z reklamy podporovat kulturu a tedy renovovat, revitalizovat Státní fond kultury do řádu sta milionů. Pokud se mu toto podaří, klobouk dolů, protože v dnešní době je to velmi těžké, ale je to možná jedna z cest, kterou třeba vyzkoušeli 12

13 v Maďarsku, ať nechodíme jenom do západní Evropy, a poměrně dobře funguje. Jestli jsme schopni nebo nejsme schopni zakázat reklamu, která opravdu neskutečným způsobem narušuje umělecká díla vysílaná v různých médiích, to je druhá otázka, tak daleko si vůbec netroufám jako dneska dohlédnout. Pokud jde o tu sféru tří základních sektorů, které vlastně se neustále nějakým způsobem prolínají, ale nejsou schopny spolu moc komunikovat, myslím si, že tady je velká cesta od lokální až po státní úroveň, kde lze vylepšit vlastně postavení kultury, a to ve spolupráci všech tří sektorů, ať je to sektor státní a veřejné správy, ať je to sektor podnikatelský a k tomu sektor nevládních neziskových organizací, tedy veřejně prospěšných služeb. A když se tyhle tři sféry naučí lépe komunikovat, tak si myslím, že tam je spousta nevyužitých příležitostí, které by mohly pomoci nějakým způsobem posunout vnímání kultury. Na evropské bázi teďko existuje velké hnutí Culture Action Europe, což je politická platforma na podporu kultury. A to hnutí už se posouvá právě od toho tvrdého boje za obranu kultury, což vzniklo vlastně na základě lisabonské strategie, kdy vznikla EU zadaná studie v roce 2006, která se jmenuje Ekonomika kultury, rozsáhlá 230stránková studie o ekonomických efektech, které jsou přímého i nepřímého rázu, aby se vůbec našly ekonomické argumenty a dnes už se konečně posouváme zase o kus dál. Ukazují se sociální efekty, ukazuje se role kultury vlastně v multikulturní společnosti, v přijímání minorit všeho druhu a v tom, jakým způsobem právě duchovní hodnoty a rozvoj vzdělanosti společnosti tím, co je nejdůležitější oproti tomu materiálnímu vnímání světa. Otázkou je, jak se to podaří zapracovat do Strategie 2020, kde se už pro to určité prostory vytvářejí, ale ještě to zdaleka není definováno na té úrovni, jak by si asi mnozí z nás přáli. Takže já chci jenom říct, že to hnutí Culture action Europe we are more, které tedy říká, že kultura je mnohem více, že vlastně každý jsme nějakým způsobem jí zasažen, je jedním z trendů, který mě jaksi trošičku nalévají optimismu a další z těch trendů je rozvoj kreativních měst, a to si myslím, že je téma, které se teď velmi velmi diskutuje, v Plzni to bude na Den Evropy 9. května, srdečně Vás zvu. Kreativní města jsou dneska vlastně dneska diskusí vedenou od Ameriky přes různé kontinenty až přes Japonsko do Evropy a musím říci, že dokazuje řada studií, vědeckých studií, že dneska 64 % lidí hledá zaměstnání podle atraktivity místa, ve kterém se ta která firma nalézá, nikoliv 13

14 jenom podle toho, jakou práci a jaký plat nabízí. Atraktivita prostředí je to, co jaksi kultura ovlivňuje nejvíc. Takže já pořád jsem ještě optimistou. (potlesk) Děkuji Yvoně Kreuzmannové a posledním řečníkem na panelu je Jan Kraus. Jan Kraus Hezký podvečer dámy a pánové. Já kromě toho, že jsem, nebo pracuju jako, jak se říká v Česku jako moderátor, tak jsem také si napsal dvě divadelní hry, které se realizovaly, nebo jedna se realizovala v Divadle Na zábradlí, když jsem si na ni přispěl 150 tis. na tu realizaci v roce 1995, protože předtím jsem 5 let podnikal a předtím jsem dělal divadlo s Jiřím Ornestem Náhradní divadlo a předtím jsem byl v Divadelním spolku, stejně tak jsem autorsky pracoval ve veřejnoprávní televizi kdysi za působení pana Ing. Sterna, ale znám dobře i komerční televize a v současné době Na hniličko, potom, co po 6 nebo 7 letech se ukázalo, že je to vlastně bulvár, jsme s tím přešli ze Zábradlí do Divadla Kalich. Já si myslím, že pak jsem byl předsedou FITESu, což si myslím je také důležité pár let, takže mám určitou zkušenost s těmi jednáními, styky s politiky apod. a myslím si, že je dobré si říct pár tezí, aspoň já to považuju za důležité, na těchhle teskných setkáních, která se vždycky projevují takovou poměrně pochmurnou atmosférou, takže já to mohu dovolit tak jednou ročně a do toho tam ještě většinou dost lidí spí. Důležitá věc je teze č. 1 peněz na kulturu není nikdy dost. Stejně jako není nikdy dost štěstí. Já vám vždycky najdu místo, kde by mohla být pěkná socha, vždycky, a vždycky bych věděl, kdo by ji mohl dělat a on by zase věděl, kolik by za to chtěl. Druhá věc je, většina umělců nikdy ničím nepohrdá tolik, jako penězi a komercí, ničím. Ale o to s větší vervou a silou se bijí o rozdělení peněz, protože se ukazuje jedna zvláštnost, že kdyby je dostali zrovna oni, tak to budou 14

15 konečně správně přidělené peníze na něco užitečného. Další důležitá teze je, a to platí pro mě, většina lidí v kultuře se považuje za umělce, přestože dějiny a historie to nakonec nepotvrdí. Za čtvrté, politici jsou málo čím tak jisti, jako že kvalitní umění nebo kulturu rozpoznají sami. Pokud ne sami, tak 100% s manželkou, pokud ne ani s manželkou, tak s milenkou je to tutáč. Vidíte také naše nedávné události, bitvy o knihovny nebo naše teze, že Evropě to osladíme, což všechno skončilo takovou kyselou příchutí. Myslím si, že kultura pro takovou společnost jako je česká má jeden problém, a to, že nemá a nebude mít logicky žádné exaktní kritéria posuzování, nemůže mít. Čili, co je umění, co je škvár, co je bulvár, já neznám divadelní šatnu, kde by se na tom tři lidi shodli, ale ve společnosti jako je česká tedy řekl bych ne dlouho po komunismu je to o to těžší a mám k tomu svoje zkušenosti i např. právě z toho FITESu, kde nešlo sice o posuzování toho, co je kultura a co je umění a co není, ale FITES byl jedna, možná jediná dokonce, organizace, která vystoupila, když si Fond pro kinematografii přidělil nebo rozdělil peníze na scénáře tak, že si to přidělili všichni členové té komise na svoje scénáře, tedy asi dvě třetiny těch posuzovatelů přidělily peníze na svoje látky. A my jsme tehdy za ministra Dostála vyvolali bouři, že ji nevyvolaly jiný svazy bylo tím, že čekaly na příští rok se svými látkami a nechtěly pobouřit současnou komisi, aby náhodou na ně nezahlížela. A když jsme vyvolali tohle jednání a chtěl bych říct, že v té komisi byla řada morálních veličin dnešní doby, tak když jsem přišel na to setkání, tak mně říkali, tak jde o to promluvit si o perspektivě, o vizi tady filmu, já jsem říkal ne, jde o to, jak jste si rozdělovali prachy minule. A ministr Dostál byl ten, který nám vyhověl a skončilo to poměrně takovou trapnou křičenicí. Nicméně, považovali jsme to za důležitý jako FITES dát najevo, že to nepřehlížíme. A myslím si, že to je jeden z aspektů, který si česká kulturní obec musí přiznat. Kultura nezačíná u státu, u rozpočtu, ale u toho jednotlivce, víte. Jakou máme kdo kulturu v sobě, tam je začátek kultury nejen společenské, ale i národní. Pak je kultura společenská, státní apod. Já jsem si nahlédnul tady do toho konceptu státní kultury, mně to přijde bezchybné, jsem byl dojatý chvílemi, co všechno tam je, já jsem si to ani neuvědomoval. Ale uklidnil jsem se vědomím, že to je k ničemu. Přiznejme si, že v zemi, kde máme jaksi trestní zákoník, který se nedodržuje, v zemi, 15

16 kde se krade zhruba 100 mld. ročně, plácat něco o knížkách je legrace. A třetí, to už je smutnější, teď se budeme okrádat na důchodech, tedy budeme okrádáni na důchodech perspektivně. A přiznejme si ale, to proto, že to jde. A to umožňujeme my. Přestaňme i na těchto setkáních dělat, že jsou hrozní tamti někde nahoře, v Senátu, ve Sněmovně, ve vládě a my tady kulturní, dobří, poctiví lidé s báječnými nápady prostě nemáme šanci. Mně to připomíná komunismus s těmi šuplíky, když se pak v nich všichni hrabali a nemohli tam dohledat nic. Takže, myslím si, že v tomhle hledejme v první řadě sami v sobě a pokud jde o kulturní obec, ta by to měla vždycky umět první. Všimněte si, prosím pěkně, kolik umělců se věnovalo reflexi přechodu z komunismu do kapitalismu ve svých dílech, to mě odjakživa fascinuje těch 20 let, protože to je historická epocha, unikátní, ta se nikdy nebude opakovat, ne. A když se pokusili o reflexi, jak vypadala? Jako my, jako ti politici - líbezné žvásty. Děkuji za pozornost. (potlesk) Tak děkuji panelistům. Já ještě předtím, než se obrátím na publikum, se zeptám panelistů, jestli chtějí na něco, co tady zaznělo, navzájem reagovat, nebo něco doplnit, jestli mají potřebu tak učinit. Pan Vopěnka Já bych teda bezprostředně reagoval tady na kolegu pana Krause. Ono, já s tím úplně souhlasím, naprosto, že co se týká samotné grantové politiky, tak ta nemá velký si myslím rozhodující význam pro to, jaká je kultura. Chtěl bych ale říct, že to, co momentálně řešíme s tím zvyšováním DPH, je trošku někde jinde, tady jde o to, aby nám nechtěli aspoň teda další peníze brát. Já také nejsem z těch, co chce peníze dostávat, ale aspoň tedy aby tu kulturu nechali tak, jak je. 16

17 Jan Kraus Pane Vopěnko, ale oni nám chtějí peníze brát. A já Vám chci něco říct, pokud nebude stačit 20% DPH, tak bude 30 a pak 40. Pane Vopěnko, proberte se. Tady jsme na to, aby nás vobírali. Já bych jenom k tomu dodal, že mně to připomíná, jak profesor Kohn jde po ulici a tam vidí svého žáka Roubíčka, jak sedí ve velmi drahé restauraci a tak vejde dovnitř a říká: Roubíček, co Vy děláte v takové drahé restauraci? A Roubíček říká: No já jsem teďka podnikatel, já podnikám, nová doba a profesor Kohn říká: No ale vždyť Vy jste byl takovej vždycky špatnej ve škole, ekonomii jste nezvládal, matematiku. A Roubíček říká: No, to je jednoduchý, já koupím za 100 a prodám za 200, mně to jedno procento stačí. (smích) Tak, já bych teďka se obrátil na publikum, ale chtěl bych jenom říci, že ta diskuse se nahrává nebo je také přepisována pro naše w-stránky, takže pokud se budete ptát nebo komentovat, tak se, prosím, představte, pokud chcete, aby ten Váš komentář nebo ta otázka byly zaznamenány a jako vždy na našich diskusích snažte se býti struční a obracejte se na panelisty. Takže můžeme začít. Jsem tedy napjat po tom představení panelu, na co se budete ptát vy. Prosím (směrem do publika) Mluvte na mikrofon, nese se Vám mikrofon. Pan Pleskot? Ten problém kultury, já ne úplně souhlasím s Janem Sternem, že politici vůbec nemůžou rozumět kultuře. Problém jejich je, že mají velmi nízkou kulturu a ta kultura je u nás určena jejich horizontem prostě volebního času. Kultura a všechny ty ostatní reformy jsou dlouhodobé, kontinuální procesy. Ale bohužel úroveň kultury naší politiky je prostě taková, že se řídí tedy pouze volebními termíny, že jo, a z těch uvažuje. Tak to je jedna věc. Druhá věc, kterou bych měl ještě, kterou bych chtěl 17

18 poznamenat, já souhlasím s tím širším pojetím kultury, prostě proto, poněvadž mně tam patří, to myslím řekla pani Kreuzmannová, ta souvislost s tím vzdělání, prosím Vás, tady je zoufalá situace, protože nám jde školství dolů, vzdělání je v tom a přesto naše opětně nekulturní politické reprezentace nebyly stavu se dohodnout o něčem, co dejmetomu udělali Finové někdy na začátku 90. let, o reformě tedy školství, vzdělání, výzkumu a vědy, a kde jsou dneska. To je druhá věc. A prosím Vás a třetí věc, bouřlivě souhlasím s Janem Krausem, je to teda také naše věc. Ta filosofie, kterou vyznává náš volič v široké míře, my si vás zvolíme, my vás celkem dobře platíme, tak my sebe si zvolíme a můžeme se na to vykašlat dál. Ne. My je musíme tedy, já bych tu byl neparlamentární, kopat, dokopat k tomu, aby tedy pracovali. A je to otázka zpětné vazby, kterou musíme zvyknout budovat. Toto já přijímám i z hlediska cesty jako určitou formu vytváření té zpětné vazby. Děkuji. Děkuju, chce někdo z panelistům reagovat, on to byl spíše komentář. Jan Stern Já bych jenom, mě to inspirovalo, ta kultura v tom širokém pojetí není vůbec nic teoretického, nebo co bych si vymyslel jako spekulativní názor. To je naprosto praktická věc. Například v současné době probíhá vývoj zákona o fondu kinematografie. Úplně nový zákon má být. A tam se toto pojetí do toho promítá, protože ten zákon je především o tom, jaké zdroje budou, odkud půjdou peníze do fondu kinematografie. A samozřejmě mi 20 let tvrdíme nebo 15 let tvrdíme, že komerční televize musí prostě ze své reklamy odvádět nějaké 2, 3 % do fondu kinematografie, protože jednoduše tyjí a žijí z toho, že tady je kultura, že tady je filmová kultura. V širším slova smyslu prostě z toho žijou a mají na tom ten byznys založený. Ale protože politikové se vždycky úplně zhroutí před televizemi, protože od nich se jim odvíjí jejich politický osud, tak vždycky to dopadne tak, že tyhlety peníze od těch komerčních televizí se vyškrtnou a zůstanou prostě různý 18

19 takový bastardy, ale zaplaťpánbůh za ně. Teďka to funguje tak, že na České televizi se nechá nějaká porce reklamy, ať její část jde do fondu kinematografie, což činí asi ,- Kč a když k tomu připočtu ,- Kč za prodej filmových práv starých českých filmů, tak se vlastně ten film, kulturní film umělecký drží na nějaké úrovni. Ale teď je znova zákon ve vládě, půjde do Sněmovny, znovu tam budou ta 3 %, která jsme chtěli odjakživa od těch komercí, znova to půjde ven, protože v tom pojetí té kultury ta společnost není schopná říct silným hlasem kultura není jenom to, co je dotováno Ministerstvem kultury, kultura je i to, co vysílá televize Nova ho, i to co vysílají komerční televize, a prostě ta daň za to že to prasíte tím, že přerušujete ty filmy reklamou, tak aspoň dejte peníze na ty umělecké filmy, ať se to prostě nějakým způsobem vykompenzuje. Čili to je velice praktická politická, výsostně politická otázka to pojetí užší kultury a širší. Děkuji. Paní Kalistová ještě chce reagovat. Kateřina Kalistová Já bych jenom na to chtěla zareagovat. Já myslím, že takovýhle zákon už ve sněmovně předložen byl, dokonce tam byly variantně 1, 2, 3 % z těch komerčních televizí a bylo to v roce Ten zákon prošel a byl vetován prezidentem republiky a podruhé jak už bylo těsně před volbami už tam byla vyhrocená situace, tak o pár hlasů ten zákon neprošel. Ta procenta, to je například model ve Španělsku, takhle to tam běžně funguje, ale teď vůbec jsem nepochopila, jestli můžu, o co Vám jde teda. Ty komerční televize bez té reklamy prostě tady nebudou. Takže buď je budeme brát s tím přerušováním těch uměleckých děl reklamou anebo prostě tady nebudou. Tak spíše jde o tu veřejnoprávní televizi. Jan Stern 19

20 Ne, mně jde o to, aby to byla určitá forma tlaku, jak do té kultury prostě dostat adekvátní peníze, protože když už teda budete prasit ty filmy tou reklamou, tak prostě budete odvádět, a né aby to zase nedopadlo tak, že prostě ty komerční televize na ty filmy nedají vůbec nic. Prostě to je určitý způsob vidění světa, který vede k určitému nátlaku. A dokud ten způsob vidění se neprosadí, tak vlastně nevznikne ten tlak v té společnosti, rozumíte, o to mně jde. Mně nejde o to, aby nebyla reklama na jogurt to je vlastně idealistický sen. A možná, že by tahle civilizace daleko líp dopadla, kdyby reklama vymizela, protože by lidi možná tolik nekonzumovali, nekupovali by si každý 2 roky nový auťák, a možná ten růst růstu, tahleta mantra, možná že bychom našli úplně jinej způsob a možná, že to je ta cesta, kterou se jednou dáme, ale teďka v tuto chvíli prakticky si myslím, že to je způsob nátlaku jak dostat peníze na kulturu. Kraus pardon Kateřina Kalistová Já jenom jsem chtěla říct, že ředitelé obou komerčních televizí se k tomu jaksi přihlásili, oni chtějí do toho Fondu kinematografie přispívat a jako nemalou částkou, takže to není, že by se od toho úplně distancovali nebo a priori to odmítali. Jan Kraus Ale to je když počítám jako tady ten Kohn jak o něm mluvil pan Pehe, to je velmi jednoduchý. Reklama na České televizi je v objemu zhruba ,- Kč, tak pokud to ty komerce bude stát 250, tak 250 je doma. Takže to jako chápu. Druhá věc je, chtěl jsem jenom říct, že nyní už jsem pochopil, proč komerce zajímají lidi do padesáti pěti let, protože pak se mění uvažování vůči reklamě vlastně negativně a třetí věc je, chtěl bych Ti říct (otáčí se směrem k p. Sternovi), že když jsem sem jel, tak jsem se dočetl, že se z České televize bude financovat taky sport. Takže já si myslím, že Česká televize se stala takovou bandaskou, kam my dáme těch 130, tam to 20

Miroslav Adamec, ARAS: JUDr. Jiří Srstka, DILIA:

Miroslav Adamec, ARAS: JUDr. Jiří Srstka, DILIA: Miroslav Adamec, ARAS: A poprosím pana doktora Srstku, aby nám vysvětlil, jak je nebezpečný nechráněný styk námětu s Českou televizí. (Smích.) Jsme malinko v časovém skluzu. Pane doktore, dobrý den. Než

Více

[PENÍZE - MANAŽEŘI] 28. října 2007

[PENÍZE - MANAŽEŘI] 28. října 2007 Úvod Zdravím vás všechny a vítám vás. Jsem moc rád, že jste dnes dorazili. Dnes začneme spolu mluvit o penězích. Vím, že je to velice kontroverzní téma. Ne jenom z pohledu lidí mimo církev. Nedávno zveřejnili

Více

DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU

DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU Projekt MOTIVALUE Jméno: Třida: Pokyny Prosím vyplňte vaše celé jméno. Vaše jméno bude vytištěno na informačním listu s výsledky. U každé ze 44 otázek vyberte a nebo

Více

Místopředsedkyně Senátu PČR paní dr. Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedo, vážená paní předsedkyně Poslanecké sněmovny, vážené dámy, vážení pánové!

Místopředsedkyně Senátu PČR paní dr. Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedo, vážená paní předsedkyně Poslanecké sněmovny, vážené dámy, vážení pánové! Místopředsedkyně Senátu PČR paní dr. Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedo, vážená paní předsedkyně Poslanecké sněmovny, vážené dámy, vážení pánové! Od hostů se očekává zdravice. Jsem velmi ráda, že vás

Více

Podpora kultury na úrovni EU Kulturní a kreativní průmysly. Eva Žáková

Podpora kultury na úrovni EU Kulturní a kreativní průmysly. Eva Žáková Podpora kultury na úrovni EU Kulturní a kreativní průmysly Eva Žáková EU a kultura čl. 167 Lisabonské smlouvy podpora kultury do agendy EU začleněna v rámci Maastrichtské smlouvy (1992) podpora kultury

Více

Obsah. 1. KROK: Víte, za co utrácíte?... 2. 2. KROK? Máte odpovídající životní úroveň?... 4. 3. KROK: Využíváte finančního trhu?...

Obsah. 1. KROK: Víte, za co utrácíte?... 2. 2. KROK? Máte odpovídající životní úroveň?... 4. 3. KROK: Využíváte finančního trhu?... Obsah 1. KROK: Víte, za co utrácíte?... 2 2. KROK? Máte odpovídající životní úroveň?... 4 3. KROK: Využíváte finančního trhu?... 5 4. Nechejte si poradit od odborníka... 6 www.anekamickova.cz 1 Zdravím

Více

Finanční podpora pro živé umění

Finanční podpora pro živé umění Finanční podpora pro živé umění 2015 Obsah Úvod...str. 3 Financování živého umění na MK...str. 9 Tabulky vývoje podpory umění ze strany MK ČR za léta 2008 2015...str. 16 Aproximační strategie...str. 19

Více

Jak se tvoří grafy a jeden krásný příklad z Exekutorské komory.

Jak se tvoří grafy a jeden krásný příklad z Exekutorské komory. Jak se tvoří grafy a jeden krásný příklad z Exekutorské komory. Obrázky silně působí na mozek. Vidět tohle: se velmi rychle pochopí a pamatuje. Lépe než slova "pokleslo o třicet procent" Trochu profesionálněji

Více

Michal Malátný z Chinaski: Jsem chodící reklama na rodičovství a manželství Neděle, 17 Květen 2015 00:33

Michal Malátný z Chinaski: Jsem chodící reklama na rodičovství a manželství Neděle, 17 Květen 2015 00:33 V poslední době se vám velmi daří. Vydali jste novou desku, sbíráte jedno ocenění za druhým a jste uprostřed vyprodaného turné. Co plánujete po jeho zakončení? 1 / 6 Turné se sice blíží ke svému závěru,

Více

Výstavba mluveného projevu

Výstavba mluveného projevu Výstavba mluveného projevu Typy projevů Pracovní projev představení své práce představení své organizace referát, přednáška úvod k tématu, workshopu, diskusi Společenský projev projev k jubileu konferování

Více

Význam ochrany přírody

Význam ochrany přírody Význam ochrany přírody 1. Velký, protože příroda představuje podmínky pro náš život a představuje přirozenou krásu pro náš duševní život. 2. Na světě nejsme sami, žijí s námi i jiné živočišné a rostlinné

Více

PORAĎ SI SE ŠKOLOU Lucie Michálková

PORAĎ SI SE ŠKOLOU Lucie Michálková PORAĎ SI SE ŠKOLOU Lucie Michálková Copyright 2015 Lucie Michálková Grafická úprava a sazba Lukáš Vik, 2015 1. vydání Lukáš Vik, 2015 ISBN epub formátu: 978-80-87749-89-0 (epub) ISBN mobi formátu: 978-80-87749-90-6

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Srdečně vás všechny vítám na tomto úžasném projektu, po jehož absolvování nebudete věřit, kým jste byla!

Srdečně vás všechny vítám na tomto úžasném projektu, po jehož absolvování nebudete věřit, kým jste byla! Srdečně vás všechny vítám na tomto úžasném projektu, po jehož absolvování nebudete věřit, kým jste byla! CO JE PRO VÁS DŮLEŽITÉ! UVĚDOMIT SI, PROČ JSTE ZDE A CO CHCETE VE SVÉM ŽIVOTĚ ZMĚNIT A NA TOM BUDEME

Více

Úvod do Retail Summitu 2012: Zdeněk Juračka, prezident SOCR ČR

Úvod do Retail Summitu 2012: Zdeněk Juračka, prezident SOCR ČR Úvod do Retail Summitu 2012: Zdeněk Juračka, prezident SOCR ČR Vážené dámy, vážení pánové a vidím-li tady televizní kamery, pak rád zdravím i diváky televize ČT 24, dovolte mi, abych z pověření organizátorů

Více

( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( )

( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) # ) INVENTURA POCITŮ KŘIVDY "Bože, prosím, pomoz mi spatřit pravdu o mém rozhořčení Jsem naštvaný na: (ref. příklad str.65) Příčina: (ref. příklad str. 65) Ovlivňuje to mé: Mějte na paměti Sloupce 1 &

Více

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor?

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Miroslav Scheinost Institut pro kriminologii a sociální prevenci Praha 4. olomoucká sociologická podzimní konference Olomouc, FF UP 23. 24. října 2014 Korupce

Více

Fiala: Na velká vědecká centra peníze najít musíme

Fiala: Na velká vědecká centra peníze najít musíme Aktuálně, 06.07.2012 Fiala: Na velká vědecká centra peníze najít musíme [aktualne.cz; 05/07/2012; Jakub Novák ; Zaradenie: Domácí] Komentáře: Praha - Vybudovat a nechat padnout velká výzkumná centra by

Více

Vonásek k tabuli Milan Kocmánek & Leopold Králík

Vonásek k tabuli Milan Kocmánek & Leopold Králík 16 TÝDENÍK ZVLÁŠTNÍ VYDÁNÍ PROSINEC 2007 S šipkovanou se jděte vycpat, pane učiteli, my dneska hrajeme radši šikanovanou! To už je tenhle měsíc třetí poznámka. Tady asi pomůže jedině pořádný výprask. Kde

Více

Rekreum Bilbao, Vizcaya, Španělsko www.rekreum.com

Rekreum Bilbao, Vizcaya, Španělsko www.rekreum.com Vznik podnikatelského záměru Manažerka firmy, Adriana Támez, je psycholožka s bohatou praxí ve vzdělávání a výzkumu, a to zejména v oblasti rozvoje dovedností u dětí, protože předtím působila jako vysokoškolská

Více

1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění... 17

1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění... 17 Předmluva................................................. 15 1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění.....................................

Více

Ekonomika III. ročník. 010_Neziskový sektor

Ekonomika III. ročník. 010_Neziskový sektor Ekonomika III. ročník 010_Neziskový sektor Společnost potřebuje ziskový i neziskový sektor. Neziskový sektor může ve společnosti fungovat pokud: společnost je schopna část svých prostředků pro něj vyčlenit

Více

FINANCOVÁNÍ VYSOKÝCH ŠKOL, diverzifikace zdrojů

FINANCOVÁNÍ VYSOKÝCH ŠKOL, diverzifikace zdrojů FINANCOVÁNÍ VYSOKÝCH ŠKOL, diverzifikace zdrojů Josef Beneš Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 1 Úspěchy/silné stránky Navyšování rozpočtu v posledních pěti letech na základě konsensu napříč

Více

VÝCHOVA K PODNIKAVOSTI JEDNÁNÍ OBOROVÝCH SKUPIN PODZIM 2015. Lukáš Hula

VÝCHOVA K PODNIKAVOSTI JEDNÁNÍ OBOROVÝCH SKUPIN PODZIM 2015. Lukáš Hula VÝCHOVA K PODNIKAVOSTI JEDNÁNÍ OBOROVÝCH SKUPIN PODZIM 2015 Lukáš Hula Východiska Zahraničí Česká republika Přehled Proč hovoříme o výchově k podnikavosti? Protože podnikatelé jsou páteří ekonomiky Protože

Více

DOTAZNÍK - DÁRCOVSTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE

DOTAZNÍK - DÁRCOVSTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE DOTAZNÍK - DÁRCOVSTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE Dobrý den, dotazník, který máte právě před sebou, má za cíl zmapovat motivy a faktory, které mohou ovlivňovat rozhodování jednotlivce, zda poskytne finanční dar

Více

Většinu informací jsem už věděla, některé mě ale překvapily. Anorektiček je mi opravdu líto. Přednáška se mi moc líbila, byla zajímavě udělaná.

Většinu informací jsem už věděla, některé mě ale překvapily. Anorektiček je mi opravdu líto. Přednáška se mi moc líbila, byla zajímavě udělaná. Většinu informací jsem už věděla, některé mě ale překvapily. Anorektiček je mi opravdu líto. Přednáška se mi moc líbila, byla zajímavě udělaná. Asi jsem si to jen zopakoval a připomněl, co to vlastně přesně

Více

VÍŠ, CO JE TO BANKA?

VÍŠ, CO JE TO BANKA? VÍŠ, CO JE TO BANKA? Plán vyučovací hodiny (č. 5) TÉMA VYUČOVACÍ HODINY: Víš, co je to banka? VĚK ŽÁKŮ: využití podle úrovně žáků (doporučení 6. až 8. třída) ČASOVÁ DOTACE: 45 minut POTŘEBNÉ MATERIÁLY:

Více

PŘÍLOHA 17. PROSINCE 2008. Tohle je náš nejtěžší případ. Učitel Vonásek, který uvěřil, že dostane přidáno! KRESBA: Milan KOCMÁNEK.

PŘÍLOHA 17. PROSINCE 2008. Tohle je náš nejtěžší případ. Učitel Vonásek, který uvěřil, že dostane přidáno! KRESBA: Milan KOCMÁNEK. TÝDENÍK PŘÍLOHA 17. PROSINCE 2008 Tohle je náš nejtěžší případ. Učitel Vonásek, který uvěřil, že dostane přidáno! Vonásek k tabuli Milan Kocmánek & Leopold Králík 2 Já nevím, co pořád chtějí. Jestli je

Více

Vyučování Zákona na konferenci Dafa v New Yorku o Velikonocích, 2004

Vyučování Zákona na konferenci Dafa v New Yorku o Velikonocích, 2004 Vyučování Zákona na konferenci Dafa v New Yorku o Velikonocích, 2004 (Li Hongzhi, 11. dubna 2004) Zdravím vás! (Publikum: Vítejte Mistře! Potlesk) Máme tu velkou událost. (Potlesk) Na tuto konferenci Zákona

Více

ESEJ Dětská práce jako celosvětový problém

ESEJ Dětská práce jako celosvětový problém Jana Pospíšilová UČO: 210574 ESEJ Dětská práce jako celosvětový problém Jsme první generací, která se může extrémní a hloupé chudobě podívat do tváře. Máme peníze, máme léky, máme na to vědu... ale máme

Více

Jak je to s obleky na míru? Exklusivně s Jaroslavem Mejtou

Jak je to s obleky na míru? Exklusivně s Jaroslavem Mejtou Jak je to s obleky na míru? Exklusivně s Jaroslavem Mejtou Menstyle»Móda a styl Jaroslav Mejta, foto:robert Vano 30.09.2011 10:38 Michaela Lejsková S Jaroslavem Mejtou jsem měla několikrát příležitost

Více

Zápis z 13. schůze výboru. Místo konání: Veranda Datum: 25.11.06

Zápis z 13. schůze výboru. Místo konání: Veranda Datum: 25.11.06 Zápis z 13. schůze výboru Místo konání: Veranda Datum: 25.11.06 Přítomní: Anička Podhrázská Blanka Kovářová Hanka Vágnerová Majka Chvátalová Marcela Svěráková Marek Tomažič Milan Šleichert Tomáš Hrabánek

Více

Anežka Mičková, těší mě.

Anežka Mičková, těší mě. Anežka Mičková, těší mě. Profese finančního poradce je v České republice ještě v plenkách. Vždyť finanční poradci začali mít u nás význam až po revoluci v 89 roce, kdy se otevřel trh a lidé si měli z čeho

Více

ZÁPIS ZE 7. MIMOŘÁDNÉ SCHŮZE RADY MĚSTA LIBEREC, KONANÉ DNE 23. 9. 2014 V ZASEDACÍ MÍSTNOSTI Č. 210

ZÁPIS ZE 7. MIMOŘÁDNÉ SCHŮZE RADY MĚSTA LIBEREC, KONANÉ DNE 23. 9. 2014 V ZASEDACÍ MÍSTNOSTI Č. 210 ZÁPIS ZE 7. MIMOŘÁDNÉ SCHŮZE RADY MĚSTA LIBEREC, KONANÉ DNE 23. 9. 2014 V ZASEDACÍ MÍSTNOSTI Č. 210 Ověřovatelé: Mgr. Jiří Šolc Ing. Jiří Rutkovský K bodu č. 1 Zahájení Paní primátorka zahájila 7. mimořádnou

Více

... ne, pane doktore, byla bych velmi nerada, kdybyste si mé povídání špatně vysvětloval,

... ne, pane doktore, byla bych velmi nerada, kdybyste si mé povídání špatně vysvětloval, ... ne, pane doktore, byla bych velmi nerada, kdybyste si mé povídání špatně vysvětloval, my jsme byly s maminkou vlastně šťastné, měly jsme, a teď já ovšem také mám, ty všední denní problémy, kdo je nemá,

Více

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání Praha, březen 2013 Úvod V lednu

Více

Finanční gramotnost BONUS

Finanční gramotnost BONUS BONUS Napsala: Darina Schránilová Poznejte, jak funguje svět peněz a začněte budovat své bohatství Lidé často vydělávají peníze jen proto, aby uspokojili své okamžité potřeby a nemyslí na svou budoucnost.

Více

Projev předsedy vlády ČR na Národním fóru k budoucnosti EU

Projev předsedy vlády ČR na Národním fóru k budoucnosti EU Projev předsedy vlády ČR na Národním fóru k budoucnosti EU 26. dubna 2013 autor: Petr Nečas zdroj: Parlamentnilisty.cz Vážená paní předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, vážený pane předsedo Evropské

Více

Nemáte Žádné Reference?

Nemáte Žádné Reference? Nemáte Žádné Reference? Pak mám pro vás dobrou zprávu. Každý začíná s tím, že žádné nemá. Všichni ale musíme odněkud začít. Z vlastní zkušenosti se mi nesčetněkrát potvrdilo, že když umístíte reference,

Více

Úspěch a kontinuita pro další generace. Pomáháme rodinným podnikům růst a prosperovat během dalších generací!

Úspěch a kontinuita pro další generace. Pomáháme rodinným podnikům růst a prosperovat během dalších generací! České & Slovenské Rodinné Podniky Czech & Slovak Family Businesses Rodinné podniky Úspěch a kontinuita pro další generace Pomáháme rodinným podnikům růst a prosperovat během dalších generací! Dej synovi

Více

MŮJ STRACH. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza

MŮJ STRACH. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza MŮJ STRACH Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza Byla jsem hrozně vyděšená, hlavně z toho, že lidé, které jsem zázrakem potkala, mě jednoduše opustí. Proč by někdo

Více

Můj strach. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje.

Můj strach. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. Můj strach Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza Byla jsem hrozně vyděšená, hlavně z toho, že lidé, které jsem zázrakem potkala, mě jednoduše opustí. Proč by někdo

Více

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace * *OBSAH PREZENTACE 1) Evropské dotace v novém programovacím období 2) Nástroj ITI 3) Hradecko-pardubická aglomerace 2 *EVROPSKÁ POLITIKA 2014-2020 STRATEGIE EVROPA 2020 Inteligentní růst» rozvíjet ekonomiku

Více

www.milionoveimperium.cz

www.milionoveimperium.cz www.milionoveimperium.cz David Kirš, autor Miliónového impéria a EmailAcademy uvádí ebook WEB MILIONÁŘE A KRUH BOHATSTVÍ Tento ebook (dokument) můžete šířit a přeposílat dále, ale pouze jako celek. Není

Více

ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU

ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU CZ ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU 2007 - EVROPSKÝ ROK ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ PRO VŠECHNY The European Older People s Platform La Plate-forme européenne des Personnes âgées OBYVATELSTVO ZEMÍ

Více

20 proseb dětí. Příloha č. 1 MILÁ MAMINKO A MILÝ TATÍNKU

20 proseb dětí. Příloha č. 1 MILÁ MAMINKO A MILÝ TATÍNKU Příloha č. 1 20 proseb dětí MILÁ MAMINKO A MILÝ TATÍNKU 1) Nikdy nezapomeňte: jsem dítětem vás obou. Mám teď sice jen jednoho rodiče, u kterého převážně bydlím, a který se o mě většinu času stará. Ale

Více

Scénář ukázkového testu Přetištěno z knihy Nenuťte uživatele přemýšlet! 2010 Steve Krug

Scénář ukázkového testu Přetištěno z knihy Nenuťte uživatele přemýšlet! 2010 Steve Krug Scénář ukázkového testu Přetištěno z knihy Nenuťte uživatele přemýšlet! 2010 Steve Krug Ve webovém prohlížeči by měla být načtení nějaká neutrální stránka, například Google. Dobrý den. Jmenuji se a budu

Více

Heterosexuálové v průvodu Prague Pride. Proč se vlastně o toto téma zajímají?

Heterosexuálové v průvodu Prague Pride. Proč se vlastně o toto téma zajímají? Heterosexuálové v průvodu Prague Pride. Proč se vlastně o toto téma zajímají? Viktoria Valeeva Teplé léto si mohou užívat i heteráci takový transparent jsem viděla na letošním průvodu Prague Pride, ke

Více

ČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí.

ČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí. ČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí. Jenom proto, že je hezky, každý čeká, že budete venku a skotačitˮ nebo tak něco. A když venku netrávíte každou vteřinu, hned

Více

Jak koupit nemovitost

Jak koupit nemovitost Jak koupit nemovitost Bezpečně? Co nejlépe? Bez starostí a stresu? Část 1. www.alisen.cz Proč vznikla tato kniha? Koupě nemovitosti bývá pro většinu z nás životní investicí. Vydáváme velké, často půjčené

Více

Poločas rozpadu. Kulatý stůl Akademie věd ČR volným pádem

Poločas rozpadu. Kulatý stůl Akademie věd ČR volným pádem Poločas rozpadu. Kulatý stůl Akademie věd ČR volným pádem Poločas rozpadu. Kulatý stůl Akademie věd ČR volným pádem Všechno bylo špatně. Den neblahý pro všechny zúčastněné, kdy se nic nedaří a dobré úmysly

Více

Kdo je copywriter, co umí, kolik stojí a jak zapadá do vaší content strategy? Jan Ambrož Marketing Monday, 19. března 2012

Kdo je copywriter, co umí, kolik stojí a jak zapadá do vaší content strategy? Jan Ambrož Marketing Monday, 19. března 2012 Kdo je copywriter, co umí, kolik stojí a jak zapadá do vaší content strategy? Jan Ambrož Marketing Monday, 19. března 2012 Tipněte si, kde se stala chyba? Tady jsou ty texty. Co jim říkáte? No, váš text

Více

Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015

Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015 www.sanek.cz Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015 (zkrácená verze) Tradičního, již devátého ročníku dotazníkového průzkumu v oblasti vedení a řízení nestátních

Více

Když uvažujeme o misiích, nezapomínáme, že každý z nás je povolán k misijnímu dílu, a že naším primárním misijním územím je místo, kde žijeme?

Když uvažujeme o misiích, nezapomínáme, že každý z nás je povolán k misijnímu dílu, a že naším primárním misijním územím je místo, kde žijeme? Úvaha nad otázkou: Když uvažujeme o misiích, nezapomínáme, že každý z nás je povolán k misijnímu dílu, a že naším primárním misijním územím je místo, kde žijeme? předmět: Kultura a křesťanské misie v rozvojových

Více

17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII

17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII 17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII 17. listopad patří mezi jeden z nejvýznamnějších dnů v dějinách České republiky. V roce 1939 nacisté brutálně zakročili proti vysokoškolským studentům. O padesát

Více

- ŠIROKÝ předmětem je stát, polit.instituce a i politická teorie (systémy, historie)

- ŠIROKÝ předmětem je stát, polit.instituce a i politická teorie (systémy, historie) Otázka: Základní problematika politických stran Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Kateřina Novotná význam, systém, dělení; teorie vstupu člověka do politiky, politické zájmy; liberalismus x

Více

Stav affiliate marketingu v České a Slovenské republice

Stav affiliate marketingu v České a Slovenské republice mariorozensky.cz Stav affiliate marketingu v České a Slovenské republice Možná jste již zaslechli mé oblíbené tvrzení, že pouze 2 % obchodníků využívají affiliate marketing. Affiliate trh sice neustále

Více

Mentální obraz Romů AKTIVITA

Mentální obraz Romů AKTIVITA Cíle studenti jsou schopni vyjádřit představy asociace spojené se slovy průměrný Rom uvědomují si, že mentální obraz nemusí být plně v souladu se skutečností jsou schopni analyzovat svoje postoje a odhalit

Více

Dejme dětem prostor utvářet město!

Dejme dětem prostor utvářet město! Dejme dětem prostor utvářet město! první město dětí v ČR ožije na 3 týdny o letních prázdninách postaveno v zastřešené hale s přilehlým venkovním areálem veřejně přístupné 5 dní v týdnu od 10-17 hod. Do

Více

POLITICKÉ STRANY. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová.

POLITICKÉ STRANY. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. POLITICKÉ STRANY Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. POLITICKÝ PLURALISMUS = existence mnoha politických stran a zájmových skupin působí ve společnosti

Více

Archivy Texty Rozhovory Michal Ajvaz: Rebelie je tématem každého uměleckého díla Michal Ajvaz: Rebelie je tématem každého uměleckého díla

Archivy Texty Rozhovory Michal Ajvaz: Rebelie je tématem každého uměleckého díla Michal Ajvaz: Rebelie je tématem každého uměleckého díla Archivy Texty Rozhovory Michal Ajvaz: Rebelie je tématem každého uměleckého díla Michal Ajvaz: Rebelie je tématem každého uměleckého díla rozhovor pro Festival spisovatelů Praha Erika Zlamalová: 20. ročník

Více

Právo na život v komunitě je jednou z klíčových podmínek občanství. Chceme upozornit na důležitost občanství. Mnoho lidí toto právo nemá možnost

Právo na život v komunitě je jednou z klíčových podmínek občanství. Chceme upozornit na důležitost občanství. Mnoho lidí toto právo nemá možnost Právo na život v komunitě je jednou z klíčových podmínek občanství. Chceme upozornit na důležitost občanství. Mnoho lidí toto právo nemá možnost naplnit. Politici, úředníci a často ani poskytovatelé sociálních

Více

Evropský sociální výzkum

Evropský sociální výzkum Sociologický ústav Akademie věd ČR STEM Středisko empirických výzkumů Jilská 1, 110 00 Praha 1 Evropský sociální výzkum Doplňkový dotazník verze F-F2 A Listopad-prosinec 2002 Tazatel Kodér Děrovač Respondent

Více

Aux.Magazine Bilbao, Vizcaya, Španělsko www.auxmagazine.com

Aux.Magazine Bilbao, Vizcaya, Španělsko www.auxmagazine.com Vznik podnikatelského záměru Dámy Leire Layana, Silvia Andrés, Juanma Galván a Germán Castañeda založily svou vlastní firmu AUXILIARTE FACTORIA v roce 2004. Každá z podnikatelek má vzdělání v jiném oboru

Více

Ovládni svou konkurenci. Jak se stát jasnou volbou v očích tvých zákazníků?

Ovládni svou konkurenci. Jak se stát jasnou volbou v očích tvých zákazníků? Ovládni svou konkurenci Jak se stát jasnou volbou v očích tvých zákazníků? Jak získat zákazníky tvé konkurence i když je už zavedená a ty teprve začínáš? 2 Udělej svou konkurenci nezajímavou Když začínáš

Více

--- Ukázka z titulu --- Myšlení uzdravuje. Jarmila Mandžuková

--- Ukázka z titulu --- Myšlení uzdravuje. Jarmila Mandžuková ÚVOD Při otevření této knihy se možná ptáte, k čemu je potřeba další kniha o zdraví, když už jich byly napsány stovky? Asi máte pravdu, ale můj velký zájem o možnosti sebeléčení s cílem pomoci sama sobě

Více

Metodika poradenství. Vypracovali: Jiří Šupa Edita Kremláčková

Metodika poradenství. Vypracovali: Jiří Šupa Edita Kremláčková Metodika poradenství Vypracovali: Jiří Šupa Edita Kremláčková Úvod V následujícím textu je popsán způsob vedení rozhovoru s klientem, jehož cílem je pomoci klientovi prozkoumat jeho situaci, která ho přivedla

Více

Příprava na vyučování Českého jazyka a literatury s cíli v oblastech OSV a čtenářství Název učební Noc s Andersenem jednotky Stručná anotace učební

Příprava na vyučování Českého jazyka a literatury s cíli v oblastech OSV a čtenářství Název učební Noc s Andersenem jednotky Stručná anotace učební Noc s Andersenem Příprava na vyučování Českého jazyka a literatury s cíli v oblastech OSV a čtenářství Název učební jednotky (téma) Noc s Andersenem Stručná anotace učební jednotky Noc s Andersenem se

Více

ČTĚME DĚTEM 20 MINUT DENNĚ. KAŽDÝ DEN! To není JDI A ČTI SI, ale POJĎ, BUDU TI ČÍST

ČTĚME DĚTEM 20 MINUT DENNĚ. KAŽDÝ DEN! To není JDI A ČTI SI, ale POJĎ, BUDU TI ČÍST ČTĚME DĚTEM 20 MINUT DENNĚ. KAŽDÝ DEN! Naším cílem je prostřednictvím společného čtení budovat pevné vazby v rodině a podporovat širší přístup dětí a mládeže ke kulturním statkům. Předčítání rozvíjí paměť

Více

Copyright Jiří Janda ISBN 978-80-260-3716-3

Copyright Jiří Janda ISBN 978-80-260-3716-3 1 Copyright Jiří Janda ISBN 978-80-260-3716-3 2 Mojí nejskvělejší manželce Lucii a všem mým studentům 3 PŘEDMLUVA" 4 CO JE TO KONDICIONÁL A PROČ JE V ANGLIČTINĚ POTŘEBA" 6 PRVNÍ KONDICIONÁL" 9 DRUHÝ KONDICIONÁL"

Více

Sborník článků, projevů, prohlášení, rozhovorů, ale i vybraných

Sborník článků, projevů, prohlášení, rozhovorů, ale i vybraných PŘEDMLUVA PŘEDMLUVA Sborník článků, projevů, prohlášení, rozhovorů, ale i vybraných dopisů prezidenta republiky, nazvaný Rok desátý, je již desátou publikací tohoto typu. V této řadě a s tímto názvem je

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA Datum: 16. března 2006. Nový televizní seriál Osobní finance

TISKOVÁ ZPRÁVA Datum: 16. března 2006. Nový televizní seriál Osobní finance TISKOVÁ ZPRÁVA Datum: 16. března 2006 Nový televizní seriál Osobní finance Komise pro cenné papíry ve spolupráci s Českou národní bankou a dalšími partnery připravila pro vysílání v České televizi pokračování

Více

Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam

Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam FAJN TROCHU OČISTNÉ ANO Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam se chtěl zamyslet nad možnými důsledky. Ve světle její reakce považoval za nutné to probrat detailněji. Nekaz to kouzlo, požádala

Více

být a se v na ten že s on z který mít do o k

být a se v na ten že s on z který mít do o k být a se 1. 2. 3. v na ten 4. 5. 6. že s on 7. 8. 9. z který mít 10. 11. 12. do o k 13. 14. 15. ale i já 16. 17. 18. moci svůj jako 19. 20. 21. za pro tak 22. 23. 24. co po rok 25. 26. 27. oni tento když

Více

lidí ve firmě CÍLEM JE ÚSPĚCH Petr Hrubý Vlastníbyznys

lidí ve firmě CÍLEM JE ÚSPĚCH Petr Hrubý Vlastníbyznys CÍLEM JE ÚSPĚCH lidí ve firmě Petr Hrubý V roce 1998 založil společnost Broker Consulting, z níž se za 17 let stal přední hráč na tuzemském trhu finančních konzultantů. Dnes přichází firma na trh s projektem

Více

O to jde v následujícím kněžském zrcadle. Vypátráme vlastní silné stránky a povzbudíme k tomu, abychom se učili u ostatních kněžských typů.

O to jde v následujícím kněžském zrcadle. Vypátráme vlastní silné stránky a povzbudíme k tomu, abychom se učili u ostatních kněžských typů. Kněžské zrcadlo Naše moderní pedagogika je stále ještě specializována na zpracování slabin. Kdo je ve škole slabší v matematice, učí se ji tak dlouho, dokud není slabý i v jazycích. Chytřejší by - podle

Více

Monitoring médií za 3/2015 2.4.2015

Monitoring médií za 3/2015 2.4.2015 Monitoring médií za 3/2015 Přehled výstupů za 3/2015 (část 1) Datum Médium Titulek Kategorie Výstup Rozsah Obor Medi atyp 4.3.2015 Iprosperita.cz Za zlepšení neziskového sektoru produktová pozitivní celý

Více

Malování v Blansku je taková reality show

Malování v Blansku je taková reality show Object 1 Blansko - Člen sdružení Punkwa Jan Karpíšek, který spolu s kolegy celý tento týden tvoří v blanenské galerii, říká: Malování v Blansku je taková reality show 7.1.2009 20:40 aktualizováno 8.1.2009

Více

PROMĚNY EKONOMICKÉ DIPLOMACIE V ČR A VE SVĚTĚ

PROMĚNY EKONOMICKÉ DIPLOMACIE V ČR A VE SVĚTĚ JUDITA ŠTOURACOVÁ A KOL. PROMĚNY EKONOMICKÉ DIPLOMACIE V ČR A VE SVĚTĚ PROFESSIONAL PUBLISHING OBSAH: Úvodní poznámky 9 I. část: OBECNĚ - TEORETICKÉ OTÁZKY 13 1. kapitola.._ - Ekonomická dimenze mezinárodních

Více

E L O G O S ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2006 ISSN 1211-0442

E L O G O S ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2006 ISSN 1211-0442 E L O G O S ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2006 ISSN 1211-0442 Existují morální zákony á priori, nebo jsou pouze vyjádřením soudobých názorů ve společnosti? Ondřej Bečev 1) Vysvětlivky K použitým písmům

Více

1. Je pravda, že po třicítce je matematik odepsaný?

1. Je pravda, že po třicítce je matematik odepsaný? Kapitola 8 1. Je pravda, že po třicítce je matematik odepsaný? Matematika Tento široce rozšířený mýtus je založen na chybné představě o povaze matematického nadání. Lidé si s oblibou představují matematiky

Více

Jiří Janda. Keep Calm and Speak! Větná stavba 1: Čas přítomný

Jiří Janda. Keep Calm and Speak! Větná stavba 1: Čas přítomný Jiří Janda Keep Calm and Speak! Větná stavba 1: Čas přítomný Mojí bezvadné manželce Lucii, kamarádům Michalu Černému a Janu Šidlákovi za podporu a inspiraci a všem mým skvělým studentům. Copyright Jiří

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA EKONOMICKÁ. Diplomová práce. Ekonomika a financování školství. Economy and fuding of education.

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA EKONOMICKÁ. Diplomová práce. Ekonomika a financování školství. Economy and fuding of education. ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA EKONOMICKÁ Diplomová práce Ekonomika a financování školství Economy and fuding of education Lumír Hodina Plzeň 2014 Prohlašují, že jsem diplomovou práci na téma

Více

VEŘEJNÁ PODPORA A PROBLÉMY SOUVISEJÍCÍ. De minimis, SOHZ, dopad na dotační politiku

VEŘEJNÁ PODPORA A PROBLÉMY SOUVISEJÍCÍ. De minimis, SOHZ, dopad na dotační politiku VEŘEJNÁ PODPORA A PROBLÉMY SOUVISEJÍCÍ De minimis, SOHZ, dopad na dotační politiku Co je to veřejná podpora čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie: Podpory poskytované v jakékoli formě státem

Více

Prava a povinnosti cizinců na českém. pracovní listy. Projekt Změňte to! Podpora uplatnění migrantů na trhu práce (reg. číslo CZ.2.17/2.1.

Prava a povinnosti cizinců na českém. pracovní listy. Projekt Změňte to! Podpora uplatnění migrantů na trhu práce (reg. číslo CZ.2.17/2.1. Prava a povinnosti cizinců na českém Možnosti pracovním profesního trhu rozvoje NÁCVIKOVÁ WORKSHOP LEKCE pracovní listy Projekt Změňte to! Podpora uplatnění migrantů na trhu práce (reg. číslo CZ.2.17/2.1.00/34351)

Více

Hledáte si i během trvání rekvalifikace práci?

Hledáte si i během trvání rekvalifikace práci? Účastnice A: No asi nic moc, protože jsem neměla práci a nikde jsem ji nemohla najít. No doufám, že mi pomůže? Myslíte jako najít práci nebo obecně? No hlavně tu práci, no a pak se budu mít jako celkově

Více

PROČ TRÉNOVAT PAMĚŤ? DOBRÁ PAMĚŤ ZÁKLAD ÚSPĚCHU

PROČ TRÉNOVAT PAMĚŤ? DOBRÁ PAMĚŤ ZÁKLAD ÚSPĚCHU PROČ TRÉNOVAT PAMĚŤ? Lidé, kteří si zapamatují celý balíček karet za dvě minuty nebo si uloží do paměti dvě stě cizích slovíček za pět minut, nemusí mít fotografickou paměť. Oni pouze znají paměťové techniky

Více

Míra korupce v ČR vážně ohrožuje demokracii, míní většina Čechů

Míra korupce v ČR vážně ohrožuje demokracii, míní většina Čechů Míra korupce v ČR vážně ohrožuje demokracii, míní většina Čechů Češi za největší problém naší země jednoznačně považují korupci, a to zejména na úrovni ministerstev, policie a justice. Za druhý nepalčivější

Více

Učení dětí pomocí přednášek a programu z Tábornických škol

Učení dětí pomocí přednášek a programu z Tábornických škol Učení dětí pomocí přednášek a programu z Tábornických škol Hana Kuklíková Česká Tábornická Unie D.T.K. POUTNÍCI Praha Plackování 2014 Úvod Volný čas dětí by neměl být pouze výplní mezi školou a dětskými

Více

Marketing & průzkum trhu únor 2014. Pavlína Langerová, AUDICA

Marketing & průzkum trhu únor 2014. Pavlína Langerová, AUDICA únor 2014 Pavlína Langerová, AUDICA Odborné školení v rámci projektu Odborné vzdělávání zaměstnanců společnosti RILEXTRADERS reg.č.: CZ.1.04/1.1.02/94.01311 co je to praktický marketing jak si udělat průzkum

Více

během pobytu tady? myslím, světu.

během pobytu tady? myslím, světu. Když dáte během pobytu tady? Proto se musím někdy do televize nové video svět ho předtím ještě nikdy neviděl a oni se na něho dívají já pak ztratím 10 milionů bodů za minutu, zatímco lidé, diváci, ať jsou

Více

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Projekt vznikl za přispění Nadace ČEZ A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Společnost: VÍTKOVICE POWER ENGINEERING Zástupce: Mgr. Pavel Řehánek Soft Skills (nebo-li měkké dovednosti ) Co jsou to Soft Skills??? Pojem "osobnost"

Více

linka pomoci Čekáte nečekaně dítě? Poradna (nejen) pro ženy v tísni Celostátní linka pomoci: 800 108 000 www.linkapomoci.cz

linka pomoci Čekáte nečekaně dítě? Poradna (nejen) pro ženy v tísni Celostátní linka pomoci: 800 108 000 www.linkapomoci.cz Bylo mi teprve 17, když jsem zjistila, že jsem těhotná. Hlavou mi svištělo, že chci studovat, užívat si života, a že mě naši zabijou. Ti nám ale nakonec pomohli ze všech nejvíc. S prckem to dnes už skvěle

Více

WORKSHOP - POSTAVENÍ NEVIDOMÝCH A PŘÍSTUPNOST PROSTŘEDÍ PRO TUTO SKUPINU OBYVATELSTVA

WORKSHOP - POSTAVENÍ NEVIDOMÝCH A PŘÍSTUPNOST PROSTŘEDÍ PRO TUTO SKUPINU OBYVATELSTVA WORKSHOP - POSTAVENÍ NEVIDOMÝCH A PŘÍSTUPNOST PROSTŘEDÍ PRO TUTO SKUPINU OBYVATELSTVA Studijní materiál pro účastníky kurzu Osvětový pracovník a konzultant pro zpřístupňování prostředí osobám se zrakovým

Více

080647-2 červen 2009 ZAČÁTEK ROZHOVORU (HODINY, MINUTY) ID TAZATELE

080647-2 červen 2009 ZAČÁTEK ROZHOVORU (HODINY, MINUTY) ID TAZATELE Factum Invenio, s.r.o., Těšnov 5, 110 00 Praha 1,tel: +420 224 805 650, fax: +420 224 805 628, email: info@factum.cz, www.factum.cz 080647-2 červen 2009 ZAČÁTEK ROZHOVORU (HODINY, MINUTY) ID TAZATELE Dobrý

Více

Názory obyvatel k vnějším, zejména zahraničním vztahům Ústeckého kraje

Názory obyvatel k vnějším, zejména zahraničním vztahům Ústeckého kraje Názory obyvatel k vnějším, zejména zahraničním vztahům Ústeckého kraje PhDr. Oldřich Čepelka spolupracovník Euroconsultants, s. r. o. Ústí nad Labem, 25. 3. 2011 Ověřovali jsme několik domněnek - do zahraničí

Více

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA VZDĚLÁVÁNÍ

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA VZDĚLÁVÁNÍ VEŘEJNÁ EKONOMIKA EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA VZDĚLÁVÁNÍ Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky

Více

Ministr zdravotnictví nabídl 2 miliardy na platy zdravotníků

Ministr zdravotnictví nabídl 2 miliardy na platy zdravotníků 28.1.2011 ČRo 1 - Radiožurnál Ministr zdravotnictví nabídl 2 miliardy na platy zdravotníků Ministr zdravotnictví Leoš Heger dnes nabídl nemocnicím 2 miliardy korun na platy zdravotníků. Lékaři ale požadují,

Více

Názory obyvatel na přijatelnost půjček

Názory obyvatel na přijatelnost půjček er10315b TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 8 840 1 E-mail: martin.buchtik@soc.cas.cz Názory obyvatel na přijatelnost půjček

Více