Přežije česká kultura vládní reformy?

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Přežije česká kultura vládní reformy?"

Transkript

1 přepis diskuse Přežije česká kultura vládní reformy? pořádal přípravný výbor think-tanku CESTA Centrum pro sociálně-tržní ekonomiku a otevřenou demokracii 9. březen 2011, přednáškový sál New York University Prague, Praha panelisté: Kateřina Kalistová, Jan Kraus, Yvonna Kreuzmannová, Martin Vopěnka, Jan Stern moderátor: Pozn.: Přepis byl drobně redakčně upraven. CESTA Centrum pro sociálně-tržní ekonomiku a otevřenou demokracii,

2 Vítám Vás na dnešní debatě. Již jsme organizovali dvě debaty jednu o budoucnosti sociálního státu a jednu o důchodové reformě, některé z vás jsem tady během těch minulých debat viděl. A tentokrát jsme se rozhodli vzhledem k aktuálnosti tématu uspořádat debatu na téma situace české kultury. Trochu provokativně jsme tu debatu nazvali Přežije česká kultura současnou vládu?, a to zejména proto, že jak jistě všichni víte, v poslední době se situace v české kultuře zhustila do takové té zkratky zvýšení DPH, což ohrožuje celou řadu oblastí kultury, zejména tedy nakladatele a vede se o této věci vcelku řekněme emocionální debata v českých médiích. My jsme ovšem se rozhodli toto téma pojmout trochu šířeji, i když samozřejmě o DPH a o reformách se bude určitě mluvit, a proto jsme na ten panel pozvali řekněme vějíř osobností, které patří každá do trošku jiné oblasti a kulturního života a já je představím. Po mé pravé ruce je Jan Stern, scénárista, který bude mluvit zejména zřejmě o situaci řekněme v těch elektronických médiích a o oblastech, ve kterých se pohybuje. Pak Martin Vopěnka, spisovatel, nakladatel, který stojí za akcí nakladatelů, za tou peticí, která už má několik desítek tisíc podpisů proti zvýšení DPH. Jan Kraus, herec, moderátor, režisér. Po mé levici Yvona Kreuzmannová, ředitelka Divadla Ponec a též festivalu Tanec Praha. A dále pak Kateřina Kalistová, předsedkyně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Takže já začnu tím, že bych každému z panelistů 5 až 10 minut na to, aby přednesli svoje teze o tom, jak ta situace momentálně vypadá a potom bychom se pustili do debaty s publikem. Začnu nalevo, tedy u Kateřiny Kalistové. Kateřina Kalistová Dobrý večer, já bych chtěla poděkovat hlavně za pozvání sem k vám. Jsem tady dneska prvně a rovnou na téma, kterým jsem se 2

3 v minulosti hodně zabývala. Já jsem skutečně dělala předsedkyni Kulturní komise v Lidovém domě, ale protože v současné době jsem předsedkyní RRTV, je funkce v politické straně, a to jakákoliv, neslučitelná s výkonem tohoto mandátu, proto jsem druhý den po jmenování do Rady musela na tuto funkci rezignovat, takže musím také na úvod říct, že nesmím ani vystupovat ve prospěch nějaké politické strany ve svých veřejných vystupováních. Takže ani logicky zase neúměrně hanit nějakou politickou stranu nebo hnutí. V minulosti jsem pracovala na Ministerstvu kultury, dělala jsem tam náměstkyni, měla jsem na starosti živé umění, regionální a národnostní kulturu a církve a náboženské společnosti. Jenom bych chtěla říct, že na Ministerstvu kultury jsem příliš dlouho nedělala, nicméně za tu dobu, což také vypovídá o něčem, jsem tam zažila tři ministry kultury, jednu ministryni kultury asi za rok a půl. Pokud se máme zabývat financováním kultury, což je první téma, o kterém bych chtěla se zmínit, tak bych na úvod chtěla říct, takový příběh, který je skutečný, já nebudu říkat ta jména, ale byl jednou jeden ministr kultury, který se stal ministrem kultury a šel za svým premiérem, protože měl velkolepé cíle, co s tím ministerstvem a s tou kulturou v České republice udělá a ten premiér mu řekl, že s penězi tu kulturu umí dělat i cvičený foxteriér, tak ten ministr zaštěkal na toho premiéra a odešel bez peněz. Já jsem tady nakreslila graf pro přehled. To jsou peníze, které plynou na Ministerstvo kultury, nejsou to veškeré veřejné rozpočty, které jdou na kulturu, tzn. kraje, obce. Je to jenom to, co jde na Ministerstvo kultury ze státního rozpočtu, ta žlutá řada, to jsou peníze očištěné o zpravidla mandatorní výdaje, které jdou na církve a náboženské společnosti, protože ty se vždy při těch debatách o tom kolik těch peněz vlastně na Ministerstvo kultury jde, tak ty se zpravidla nepočítají do toho balíku, tak z té křivky dole jsou roky, tam je krásně vidět, jak se to vyvíjí. Tak slovy klasika bych řekla, že to není tak hrozné, ale hrozný je ten trend, poslední trend. Uvidíme, jak seto bude vyvíjet v příštích letech. Je to tím, že tam je spousta mandatorních výdajů, tak samozřejmě když se sáhne do toho rozpočtu Ministerstva kultury, tak pak co jde na ty granty, tak to je pak hrozně složité s tím nějakým způsobem vyjít nebo naplnit ty grantové programy, takže tam dochází k různým rozpočtovým opatřením a 3

4 tak, čili ke zmatku. Takže v roce 2009 těch rozpočtových opatření pokud se nemýlím bylo asi čtyřicet nebo ještě víc. To je k tomu financování. Těch peněz na kulturu samozřejmě jde více, než na Ministerstvo kultury, je to asi, myslím, že to je asi 25 mld. to bylo v minulých letech. - když se započítají obce i kraje. Na ministerstvu kultury vznikl před několika lety materiál Státní kulturní politika, který má své vize, který má cíle, kterých chce dosáhnout a konkrétní pak opatření, která na to navazují. Ten materiál, i když není příliš starý, tak je poplatný samozřejmě své době. Já bych řekla, že já jsem ráda, že vůbec nějaká takováhle státní politika na Min. kultury zase vznikla. A mně tam vadí jenom to dovolávání se na ty ekonomické aspekty, jak to vidíme v té první vizi, na konci zase konkurenceschopnosti země. To jsou argumenty, které se poslední léta používají, a myslím, že to je víceméně k té kultuře nedůstojné, ale ospravedlnitelné, protože ti lidé, kteří bojují za tu kulturu, skutečně jiné argumenty poslední dobou nemají pro ty pragmatiky, pro ty politiky, takže se tam v posledních letech ten ekonomický aspekt konkurenceschopnost a inovace a kreativní průmysl tak se tam velmi vyzdvihoval, ale já si myslím, že to té kultuře nesluší a že by se s tím víceméně argumentovat nemuselo. Ty cíle, které si ta kulturní politika, kterou v současné době máme, stanovila, tak hned první cíl jsou zase ekonomická a společenská dimenze, aby se ty přínosy umění využily pro zvýšení konkurenceschopnosti ostatních odborů a činností. Druhým tím cílem je občanská dimenze rozvoj osobnosti. Třetím cílem je role státu, krajů a obcí při podpoře zachování a tvorby kulturních hodnot a posledním cílem je role státu při tvorbě těch konkrétních pravidel, aby tady byl kladen důraz na transparentnost a nediskriminační prostředí pro kulturní aktivity na všech úrovních. Já bych k budoucnosti kultury, pokud mohu mluvit za sebe, chtěla říct, že kulturu považuji za věc veřejnou, za předmět veřejného zájmu. Kultura se ovšem neobejde také bez zákonodárců, bez té veřejné právní ochrany a podpory a spoluodpovědnosti státu při jejím zajištění. Vždycky jednou za čas se diskutuje vůbec to, jestli má Min. kultury vůbec existovat, jestli by nebylo lepší dejmetomu ty odbory, co jsou na ministerstvu, podřadit na jiná ministerstva, takto rozptýlit, nebo sloučit s Ministerstvem školství. Tak třeba ve 4

5 Švédsku to zkusili před několika lety, vydrželo jim to 2 roky, pak zase Ministerstvo školství a kultury rozpojili a Ministerstvo kultury je samostatné v současné době. Ještě navíc vůbec nechápu důvod, když všichni víme, že ta agenda se bude dělat, ale na jiných ministerstvech, tak jediná úspora je za ministra kultury, čili kultura má zas ve vládě o jeden hlas míň, tak s tím názorem já nesouhlasím. A co se týká mého názoru, tak mně vadí, že do současné doby nemáme Zákon o kultuře, který by vlastně definoval a deklaroval postavení kultury. Máme např. zákon o sportu, zákon o kultuře do dneška není. Pro mě ještě nebyla uspokojivě zodpovězena otázka agendy cestovního ruchu, který je tuším na MMR. Tak vždycky, když jsou ty úvahy o zrušení tohoto ministerstva, tak se uvažuje, kam by se šoupnul jaksi ten cestovní ruch. V některých zemích v Evropě je Ministerstvo kultury a cestovního ruchu. Já si myslím, že by se o tom měla vést seriozní debata. Taktéž, v době, kdy já jsem byla na Ministerstvu kultury, vedly se tam debaty o fungování a začlenění českých center v té struktuře státní správy, protože ty spravuje Ministerstvo zahraničí. Já jsem dokonce na českých centrech v Moskvě byla na stáži, takže vím, jak to funguje z praxe a i když je to administrativně a legislativně náročné, já si myslím, že česká centra, pokud budou zachována, měla by být ve správě Ministerstva kultury. Všichni, co bojují za kulturu, bojují hlavně s předsudky, předsudky těmi, že kultura je nadstavba, takže vlastně, když teprve všechno šlape, tak pak teprve zbyde na nějakou tu nadstavbu, což je kultura, to je v lepším případě, v horším je výhradně vnímána jako využití volného času. A potom kdybych o tom mohla já rozhodovat, tak bych určitě velmi akcentovala možnost Ministerstva kultury přispět do programů omezujících kulturně sociální nesnášenlivost a diskriminaci. A tady pro ty pragmatiky, když jsem říkala, že to je ke kultuře nedůstojné, bych možná použila některé argumenty, jako že sociální vyloučení na přímých nákladech stojí Českou republiku 20 mld. ročně a pokud by tohle mohlo trochu pomoci, tak by to určitě bylo výborné. No tady mám poslední citát Františka Halase já jsem chtěla říct, že i když bude existovat kulturní politika státu, tak ta praktická toho politika státu ve vztahu ke kultuře nemusí být uspokojivá pro nás, ale naopak když žádný takový dokument existovat nebude, tak naopak může nějaká vláda to dělat dobře, 5

6 ale určitě si myslím, že tak nejlepší, ideální je, když takovýhle nějaký skutečně validní dokument tady existuje. Když si ho osvojí ta vláda, i když ho nepřipravovala a bude se to dobré z něj snažit akcentovat ve společnosti, podporovat finančně i jinak, je to vždycky o lidech, je to o premiérovi, je to o ministru kultury. Takže ještě jednou říkám, můžeme mít zákon, můžeme mít sebelepší kulturní politiky, ale pokud si to vnitřně ti aktéři političtí neosvojí, tak se nemusíme vůbec nikam dostat. A na závěr bych chtěla připomenout citát, který nedávno připomněl pan prof. Bělohradský, je to citát Jana Patočky, který napsal, že funkcí kultury je vytvářet civilizační statky, tedy tvrzení a hodnoty, které platí z podstaty věci a nikoli z vůle a dekretu určitých lidí. Tak to je věc, pod kterou bych se podepsala. Já bych byla jednou ráda, kdybychom mohli mít takového ministra kultury, který by nebyl degradován tím, že musí štěkat před svým premiérem, aby zajistil po finanční stránce kultuře pro Ministerstvo kultury nějakou důstojnou pozici ve vládě. Děkuji. Já děkuji také. Já se Václava Bělohradského zeptám, jestli by to v příští vládě nevzal. Ale teď přejdu tedy napravo k Janu Sternovi a dávám slovo jemu. Jan Stern Dobrý den. Děkuji za pozvání na tuto diskusi. Já když jsem nad tím přemýšlel, nad tím vymezením toho tématu, jako financování kultury, nebo přežije kultura tuhle vládu, tak já myslím, že kultura určitě přežije jakoukoliv vládu, že o tom není sporu, jenom v jakém bude stavu. Ale jde mi o to vymezení co to je ta financovaná kultura. Je opravdu kultura jenom to, co je dotováno státem? Není kultura něco nekonečně širšího, většího, rozlehlejšího? No, já myslím, že rozhodně jo, že prostě to užší pojetí, že kulturou je to, co stát dotuje, co se tzv. neuživí na trhu musí být tedy dotováno a veškeré úsilí, které ve společnosti v těch kulturních aktivitách je, se zaměří na 6

7 to, aby se toto udržovalo, toto zvětšovalo, aby bylo co nejvíce peněz na tuto dotovanou část, tak já si myslím, že toto užší pojetí kultury vlastně vede k určité slepotě, která brání vidět daleko širší souvislosti, které by naopak napomohly tomu, že by do té kultury mohlo jít daleko více peněz, než jak to v reálu jde. Protože kultura v širším slova smyslu, tj. i ta, která se uživí na trhu, a tím míním filmový průmysl, televizní seriály, pořady, tisk, média jsou média kultura, nebo co to je? Je to průmysl, je to výroba, je to výroba nějakého informačního zboží? Já si myslím, že pořád to spadá do kultury. A když se vymezí činnost Min. kultury a ministr kultury má kompetenci jenom na to, co je dotováno státem a o to ať se stará, tak si myslím, že to je úplně absurdní situace, protože ministr školství není takto vymezen. MŠ školství se rozhodně nestará jenom o dotované školství, ale stará se o vzdělávací systém jako takový, bez ohledu na to, jestli je na bázi státní nebo soukromé, jestli se uživí nebo neuživí. Prostě má ve své správě celý školský systém jako takový. Mě fascinuje, jak se snadno přišlo k tomu, že ministr kultury je vlastně takový ten slabý člen vlády, který dostane to 0,7 % nebo kolik národního důchodu, čili podprůměrnou částku z hlediska evropských standardů, s tím musí hospodařit a je vlastně v té vládě brán jako nějaká nadstavba. Přece to tak vůbec není. Když si vezmete, jaké dotace jdou třeba do průmyslu formou různých pobídek investičních atd., to ve srovnání s kulturou to jsou daleko, daleko větší peníze. Ale nejde jenom o to. Vezměte si otázku reklamy. Např., co by měl ministr kultury v tom širším slova smyslu, kdyby spravoval kulturu jako takovou, ne tu dotovanou, a to, co je kulturním statkem bez ohledu na to jestli se to prodá nebo neprodá. Tak ministr kultury první otázku, kterou by musel položit, je otázka reklamy. Jak je možné, že jsou kulturní díla přerušována reklamou a jsou tím způsobem ničená a degradována a je tím dokonce ničen a degradován prožitek těch lidí, kteří prostě během setiny vteřiny přejdou z nějaké tragické scény do reklamy na Vizír? Co to je za cynismus, co to je prostě za devastaci lidského vědomí toto dopustit. Ale protože jsme přistoupili na to, že kultura, Ministerstvo kultury, je jenom to, co dotuje, jenom to, co spadá pod dotační programy státu a nic jiného, tak jsme vlastně přistoupili na tu hru, že nám do toho nic není. Ale to není pravda přece. Ministr kultury by měl jako první věc říci, nebude se ničit kulturní dílo tím, že 7

8 se bude přerušovat reklamou, to je něco nepřijatelného, nepřípustného. A když si to vlastně vezmete, vztah kultury průmyslu, kdo na kom vydělává, kdo na kom parazituje? Furt se říká, že kultura je ta, která dostává od té výroby a ona je tou nadstavbou a tam je ta základna, ale co by si průmysl počal bez reklamy? Co by si průmysl počal, kdybychom řekli, my v kulturní sféře nechceme reklamu? No tak ten průmysl se nám zhroutí, nebo minimálně bude ve velmi zvláštní situaci. Čili tady by měl být člověk velmi opatrný s tím, co vlastně ta kultura je, jaké má mít nároky, a myslím si, že se podařilo v tomto řekl bych neoliberálním světě, kde dominuje neoliberální myšlení a tedy schematický pohled na svět, že se podařilo vlastně vytlačit tu kulturu na okraj. A okraj je to, že kultura je jenom to, co je dotováno. Všichni neoliberálové budou šťastní, když my přistoupíme na to, že kultura je jenom to, co je dotováno. Tam si hrajte, tam si vydávejte ty knížky, hrajte si ty své hry, stejnak kolik lidí na to chodí. Dokonce oni vám na to přidají, jim to nebude tak vadit, když místo 8 mld. tam dá 12 mld., vždyť to není žádný problém. Hlavně ale, ať nevylézá ta kultura z toho rámce, který v neoliberálním systému dostala. Znovu říkám, kultura je něco daleko širšího a většího, než jenom ten dotovaný rámec. Nepochybně se tady dostaneme k otázkám rozdělování, k otázkám objemů prostředků do kultury, k otázkám toho, jakou roli v tom mají hrát umělci, jakou roli úředníci a politici, kde je ta mez mezi tím, co rozhoduje stát, co rozhoduje politika a co rozhodují umělci. Protože politik a státní úředník nerozezná, nerozezná kulturní dílo a nesmí vůbec se opovážit takovouto věc učinit. Zažili jsme to s blobem, prostě to byl naprosto brutální útok na sféru, která musí zůstat ve sféře kultury. Tam prostě ta dělící hranice kdysi ministr Dostál řekl velice moudrou větu, říkal My politici a státní úředníci, my dáme prachy, to prostě za nás nikdo neudělá, to máme tu odpovědnost a my stanovíme pravidla, ale vy umělci si to pak budete rozdělovat a je to ve vaší samosprávě a do toho nesmí žádný prostě stát, úředník ani politik zasahovat. Nehledě na tu odpornost, která se děje, že leckdy dostávají dotace a příděly v té kulturní politice lidi, kteří jsou spřízněni s politickými stranami, kteří jim dokonce nějakým způsobem posluhují, slouží a jsou jim tedy zavázáni. Čili tomu je potřeba zabránit. Ale já jsem jenom chtěl 8

9 upozornit na ten širší rámec, který mně vlastně přijde daleko zajímavější a důležitější než to, i když samozřejmě že je důležité, kolik peněz jde na kulturu, ale než ten samotný dotovaný systém. Děkuji Janu Sternovi a posuneme se k Martinu Vopěnkovi. Martin Vopěnka Dobrý večer. Tak já nejdříve zkusím, jestli mluvím, protože včera jsem mluvit nemohl a dneska jsem to radši ještě nezkoušel, ale zdá se, že to jde. Takže já myslím, že ty konkrétnější aspekty nakladatelské činnosti a DPH nechám do pozdější diskuse a připravil jsem si takové kompaktnější zamyšlení. Stalo se to před několika měsíci v lese poblíž zámku Kuks. Utrpěl jsem kulturní šok. Ocitl jsem se totiž před monumentálním sousoším Braunova betlému. Úplně sám ve zšeřelé podzimní krajině. Připadal jsem si najednou nesmírně pokorný a malý. Malý před odkazem našich předků z jiných dob, kdy zápasy ducha byly přirozeně chápány jako to nejvyšší, oč lze v životě usilovat. Ne, nechci tu dobu zjednodušeně obdivovat, ale přece jen - co zanechává v české krajině a tím pádem i v krajině ducha naše doba? To, v čem žijeme, lze těžko nazvat jinak, než jako všeobecný kulturní a hodnotový úpadek. Nemyslím si, že by ten úpadek vytvořila současná vláda. Naše současná pravicová vláda tomu úpadku jen přitakává. Je to dáno jednoduše životními postoji jejích členů. Oni jsou dětmi svojí doby a ničím tu dobu nepřevyšujícím, ba ani se o to nesnaží. Skutečná konzervativní politika by v sobě mohla a měla nést i péči o trvalé duševní hodnoty. Lidé ze současné vlády však něčemu takovému rozumějí nanejvýš pod pojmem konkurenceschopnost. Skutečná konzervativní politika by v sobě mohla a měla nést i přirozený lidský soucit a péči o bližní, jak nás ji naučila křesťansko židovská evropská tradice. Lidé ze současné vlády však něčemu takovému rozumějí nanejvýš pod pojmem mandatorní výdaje. Pravicovou politiku ovládl bezbřehý vulgární ekonomismus. Je mi to líto tím spíš, že já jsem 9

10 pravostředový volič. I vydávání knih je podnikání. Já jsem tedy živnostník, byť jsem se jím stal proto, abych zabezpečil sebe jakožto nekomerčního spisovatele neschopného vydělat si svým psaním na živobytí. Vždyť román se píše 2 až 5 let. Jako živnostník si také plně uvědomuji nutnost vyrovnaného hospodaření. Na dluh žít nelze. Na současné reformě, provázené zvýšením spodní sazby DPH, mě však děsí to strašné zjednodušení v pohledu na svět. Jeden den se před nás postaví systém a hned druhý den se řekne, že výjimka z toho systému je velký prohřešek. Přitom se nejedná o systém prověřený desetiletími či staletími. Jedná se o několik tezí ze státního účetnictví. Politici sice v zásadě nakonec uznají, že například knihy budou zvýšením DPH nějak poškozeny, avšak slovo výjimka je pro ně strašák největší. Přitom často právě výjimky tvoří společnost lidskou. Výjimkou jsou přece i bezbariérové přístupy pro vozíčkáře. Do systému bez výjimek by se vešel jen klasický obrubník. Většina současných politiků ovšem specifickou roli knihy a kultury v životě společnosti ani necítí. Kultura dnes přece není prostorem zápasu ducha. Kultura v mysli současných politiků spadá spíš do kolonky volný čas. Všeobecný kulturní úpadek je sice zřejmě jev provázející současnou globalizaci celoplošně, nicméně když se rozhlédneme napříč Evropou a porovnáme tamní sazby DPH na knihy a kulturu nebo tamní dotační kulturní programy, vyjde nám z toho, že jsou si tam významu kulturních hodnot přese všechno vědomi. A tak nakladateli anebo tvůrci žijícímu v Čechách musí nutně vytanout na mysli vtip z dob reálného socialismu, vtip o malé tasemnici, která na prosluněné louce vykoukne ze zadku krávě a zeptá se: maminko, když je všude tak krásně, proč zrovna my. (potlesk) Děkuji. A teď dávám slovo Yvoně Kreuzmannové. Yvona Kreuzmannová 10

11 Dobrý podvečer. Já jsem ráda, že navazuji na úvahu, která je mi velmi blízká. Já jsem v poslední době, poslední skoro dva roky, velice ponořená do evropské kulturní agendy a velice se zajímám o to, kam se posouvá myšlení o roli kultury v rámci celého kontinentu, a to je z toho důvodu, že jsem uměleckou ředitelkou projektu Plzeň evropské hlavní město kultury A musím říct, že když si srovnám tu naši lokální situaci s tím, co se děje v rámci Evropy, tak je mi zpravidla, když se vracím z těch různých diskusí, velmi smutno a zároveň jsem obrovský optimista. Jestli kultura přežije, to je otázka, kterou já si vůbec nekladu, protože já vím a asi jsme o tom mnozí přesvědčení, že kultura je prostě podmínkou jakéhokoliv rozvoje společnosti a bez ní není vůbec možný. To, že lisabonská strategie ovlivnila tak zásadním způsobem ekonomické myšlení řady politiků a specielně v zemích střední a východní Evropy je samozřejmě věc, která mě trápí, ale já jsem pořád ještě optimista a myslím si, že je na občanech, aby se trošičku proti tomu ozvali a dali najevo, co si o kultuře myslí a jak ji vnímají, protože se s ní setkávají na každém kroku. To široké pojetí kultury, které tady zmínil pan Stern, já velmi jaksi vnímám, protože to je o tom, že kultura nás obklopuje a nemůžeme bez ní přežít ani jeden jediný den. Je to prostě design, je to užité umění, je to architektura, je to urbanismus, je to reklama, jsou to kreativní průmysly ve velké šíři až od našich malých dětí, které si hrají s různými internetovými a dalšími hrami, až po to, s čím se setkávají senioři a čemu se přiučí v rámci toho obrovského rozvoje technologií. A to všechno potřebuje jedno jediné, to potřebuje kreativního jedince a kreativního jedince nevytvoříte v ryze ekonomické konzumní společnosti, ale vytvoříte ho tak, že opravdu nastavíte modely kreativního vzdělávání a že skutečně tu společnost budete systémově posouvat. A tam kultura a vzdělávání velmi úzce souvisejí. Já musím říct, že jako člověk, který se zabývá tím živým umění léta, více než dvacet let, tak se snažím udržet si nezávislost a nezávislost ve smyslu, že nechci být v žádné státní instituci nebo prostě státem či městem řízené organizaci, což považuji za velmi důležité proto, aby člověk mohl skutečně stavět na kvalitě toho, co nabízí občanům jako veřejnou službu, a druhá věc je apolitičnost. Kultura z mého pohledu by měla zůstat maximálně apolitická a měla by se skutečně napříč politickým spektrem 11

12 domáhat svých práv, protože skutečně nás obklopuje podmínkou přežití. Pokud jde o roli Ministerstva kultury, kde jsem také měla tu čest působit v roli poradkyně, tak já myslím, že to úzké vymezení, že kultura je jenom to, co Ministerstvo kultury řídí, to je přežitek, reziduum z minulých dob, z let osmdesátých, které samozřejmě v myslích řady úředníků přetrvává, ale na druhou stranu určitě najdeme lidi, kteří vnímají tu roli Min. kultury jinak a já teď vůbec nechci hodnotit, protože těch změn ve vedení Min. kultury byla celá řada, kam se to ubírá za nového ministra, ale jediné, co jako členka Rady pro umění jsem stačila pochytit, je fakt, že se zajímá o dvě věci, které mi přijdou pro rozvoj kultury, podporu kultury v ČR zásadní a důležité. Jedna věc je vícezdrojové financování. Principy vícezdrojového financování, které jsou v západní Evropě naprosto běžné, to znamená od lokální kulturní politiky na úrovni až městských částí, obcí, až po úroveň krajskou a potom teprve přichází stát, který by se měl zajímat o věci, které jsou celonárodního a nadnárodního významu. Tak tam si myslím, že role Min. kultury je obrovská, protože může být metodikem, může být inspirací, může dávat dobré příklady příklady dobré praxe, jakým způsobem tedy zavádět transparentní grantové systémy a jakým způsobem opravdu podporovat diverzifikaci kulturní nabídky. To je jedna věc, která je důležitá v tomto a vím, že stávající ministr alespoň slíbil a tvrdí, že jedná s Asociací krajů, se Svazem měst a obcí a s dalšími sdruženími na úrovni právě lokální, komunální politiky, protože z ní vyšel. Takže doufejme, že se třeba aspoň tady dočkáme nějakého kroku dopředu. Druhá věc je to, co tady bylo zmíněno a to mi přijde velmi zásadní, boj o peníze. Boj o peníze, o podíl ve státním rozpočtu, to, co tady ukazovala paní Kalistová, je tristní, ten pokles prostě podílu rozpočtu kultury a ze státního rozpočtu je úplně neuvěřitelný a neuhájil ho ani tento ministr. Tvrdil, že jeho zájmem je, že nebude bojovat se sportovci o loterijní zákon, ale že bude bojovat o právě příjmy do kultury formou příjmů z reklamy. Jsem velmi zvědavá, jak uspěje, dává tři varianty na to, jak z reklamy podporovat kulturu a tedy renovovat, revitalizovat Státní fond kultury do řádu sta milionů. Pokud se mu toto podaří, klobouk dolů, protože v dnešní době je to velmi těžké, ale je to možná jedna z cest, kterou třeba vyzkoušeli 12

13 v Maďarsku, ať nechodíme jenom do západní Evropy, a poměrně dobře funguje. Jestli jsme schopni nebo nejsme schopni zakázat reklamu, která opravdu neskutečným způsobem narušuje umělecká díla vysílaná v různých médiích, to je druhá otázka, tak daleko si vůbec netroufám jako dneska dohlédnout. Pokud jde o tu sféru tří základních sektorů, které vlastně se neustále nějakým způsobem prolínají, ale nejsou schopny spolu moc komunikovat, myslím si, že tady je velká cesta od lokální až po státní úroveň, kde lze vylepšit vlastně postavení kultury, a to ve spolupráci všech tří sektorů, ať je to sektor státní a veřejné správy, ať je to sektor podnikatelský a k tomu sektor nevládních neziskových organizací, tedy veřejně prospěšných služeb. A když se tyhle tři sféry naučí lépe komunikovat, tak si myslím, že tam je spousta nevyužitých příležitostí, které by mohly pomoci nějakým způsobem posunout vnímání kultury. Na evropské bázi teďko existuje velké hnutí Culture Action Europe, což je politická platforma na podporu kultury. A to hnutí už se posouvá právě od toho tvrdého boje za obranu kultury, což vzniklo vlastně na základě lisabonské strategie, kdy vznikla EU zadaná studie v roce 2006, která se jmenuje Ekonomika kultury, rozsáhlá 230stránková studie o ekonomických efektech, které jsou přímého i nepřímého rázu, aby se vůbec našly ekonomické argumenty a dnes už se konečně posouváme zase o kus dál. Ukazují se sociální efekty, ukazuje se role kultury vlastně v multikulturní společnosti, v přijímání minorit všeho druhu a v tom, jakým způsobem právě duchovní hodnoty a rozvoj vzdělanosti společnosti tím, co je nejdůležitější oproti tomu materiálnímu vnímání světa. Otázkou je, jak se to podaří zapracovat do Strategie 2020, kde se už pro to určité prostory vytvářejí, ale ještě to zdaleka není definováno na té úrovni, jak by si asi mnozí z nás přáli. Takže já chci jenom říct, že to hnutí Culture action Europe we are more, které tedy říká, že kultura je mnohem více, že vlastně každý jsme nějakým způsobem jí zasažen, je jedním z trendů, který mě jaksi trošičku nalévají optimismu a další z těch trendů je rozvoj kreativních měst, a to si myslím, že je téma, které se teď velmi velmi diskutuje, v Plzni to bude na Den Evropy 9. května, srdečně Vás zvu. Kreativní města jsou dneska vlastně dneska diskusí vedenou od Ameriky přes různé kontinenty až přes Japonsko do Evropy a musím říci, že dokazuje řada studií, vědeckých studií, že dneska 64 % lidí hledá zaměstnání podle atraktivity místa, ve kterém se ta která firma nalézá, nikoliv 13

14 jenom podle toho, jakou práci a jaký plat nabízí. Atraktivita prostředí je to, co jaksi kultura ovlivňuje nejvíc. Takže já pořád jsem ještě optimistou. (potlesk) Děkuji Yvoně Kreuzmannové a posledním řečníkem na panelu je Jan Kraus. Jan Kraus Hezký podvečer dámy a pánové. Já kromě toho, že jsem, nebo pracuju jako, jak se říká v Česku jako moderátor, tak jsem také si napsal dvě divadelní hry, které se realizovaly, nebo jedna se realizovala v Divadle Na zábradlí, když jsem si na ni přispěl 150 tis. na tu realizaci v roce 1995, protože předtím jsem 5 let podnikal a předtím jsem dělal divadlo s Jiřím Ornestem Náhradní divadlo a předtím jsem byl v Divadelním spolku, stejně tak jsem autorsky pracoval ve veřejnoprávní televizi kdysi za působení pana Ing. Sterna, ale znám dobře i komerční televize a v současné době Na hniličko, potom, co po 6 nebo 7 letech se ukázalo, že je to vlastně bulvár, jsme s tím přešli ze Zábradlí do Divadla Kalich. Já si myslím, že pak jsem byl předsedou FITESu, což si myslím je také důležité pár let, takže mám určitou zkušenost s těmi jednáními, styky s politiky apod. a myslím si, že je dobré si říct pár tezí, aspoň já to považuju za důležité, na těchhle teskných setkáních, která se vždycky projevují takovou poměrně pochmurnou atmosférou, takže já to mohu dovolit tak jednou ročně a do toho tam ještě většinou dost lidí spí. Důležitá věc je teze č. 1 peněz na kulturu není nikdy dost. Stejně jako není nikdy dost štěstí. Já vám vždycky najdu místo, kde by mohla být pěkná socha, vždycky, a vždycky bych věděl, kdo by ji mohl dělat a on by zase věděl, kolik by za to chtěl. Druhá věc je, většina umělců nikdy ničím nepohrdá tolik, jako penězi a komercí, ničím. Ale o to s větší vervou a silou se bijí o rozdělení peněz, protože se ukazuje jedna zvláštnost, že kdyby je dostali zrovna oni, tak to budou 14

15 konečně správně přidělené peníze na něco užitečného. Další důležitá teze je, a to platí pro mě, většina lidí v kultuře se považuje za umělce, přestože dějiny a historie to nakonec nepotvrdí. Za čtvrté, politici jsou málo čím tak jisti, jako že kvalitní umění nebo kulturu rozpoznají sami. Pokud ne sami, tak 100% s manželkou, pokud ne ani s manželkou, tak s milenkou je to tutáč. Vidíte také naše nedávné události, bitvy o knihovny nebo naše teze, že Evropě to osladíme, což všechno skončilo takovou kyselou příchutí. Myslím si, že kultura pro takovou společnost jako je česká má jeden problém, a to, že nemá a nebude mít logicky žádné exaktní kritéria posuzování, nemůže mít. Čili, co je umění, co je škvár, co je bulvár, já neznám divadelní šatnu, kde by se na tom tři lidi shodli, ale ve společnosti jako je česká tedy řekl bych ne dlouho po komunismu je to o to těžší a mám k tomu svoje zkušenosti i např. právě z toho FITESu, kde nešlo sice o posuzování toho, co je kultura a co je umění a co není, ale FITES byl jedna, možná jediná dokonce, organizace, která vystoupila, když si Fond pro kinematografii přidělil nebo rozdělil peníze na scénáře tak, že si to přidělili všichni členové té komise na svoje scénáře, tedy asi dvě třetiny těch posuzovatelů přidělily peníze na svoje látky. A my jsme tehdy za ministra Dostála vyvolali bouři, že ji nevyvolaly jiný svazy bylo tím, že čekaly na příští rok se svými látkami a nechtěly pobouřit současnou komisi, aby náhodou na ně nezahlížela. A když jsme vyvolali tohle jednání a chtěl bych říct, že v té komisi byla řada morálních veličin dnešní doby, tak když jsem přišel na to setkání, tak mně říkali, tak jde o to promluvit si o perspektivě, o vizi tady filmu, já jsem říkal ne, jde o to, jak jste si rozdělovali prachy minule. A ministr Dostál byl ten, který nám vyhověl a skončilo to poměrně takovou trapnou křičenicí. Nicméně, považovali jsme to za důležitý jako FITES dát najevo, že to nepřehlížíme. A myslím si, že to je jeden z aspektů, který si česká kulturní obec musí přiznat. Kultura nezačíná u státu, u rozpočtu, ale u toho jednotlivce, víte. Jakou máme kdo kulturu v sobě, tam je začátek kultury nejen společenské, ale i národní. Pak je kultura společenská, státní apod. Já jsem si nahlédnul tady do toho konceptu státní kultury, mně to přijde bezchybné, jsem byl dojatý chvílemi, co všechno tam je, já jsem si to ani neuvědomoval. Ale uklidnil jsem se vědomím, že to je k ničemu. Přiznejme si, že v zemi, kde máme jaksi trestní zákoník, který se nedodržuje, v zemi, 15

16 kde se krade zhruba 100 mld. ročně, plácat něco o knížkách je legrace. A třetí, to už je smutnější, teď se budeme okrádat na důchodech, tedy budeme okrádáni na důchodech perspektivně. A přiznejme si ale, to proto, že to jde. A to umožňujeme my. Přestaňme i na těchto setkáních dělat, že jsou hrozní tamti někde nahoře, v Senátu, ve Sněmovně, ve vládě a my tady kulturní, dobří, poctiví lidé s báječnými nápady prostě nemáme šanci. Mně to připomíná komunismus s těmi šuplíky, když se pak v nich všichni hrabali a nemohli tam dohledat nic. Takže, myslím si, že v tomhle hledejme v první řadě sami v sobě a pokud jde o kulturní obec, ta by to měla vždycky umět první. Všimněte si, prosím pěkně, kolik umělců se věnovalo reflexi přechodu z komunismu do kapitalismu ve svých dílech, to mě odjakživa fascinuje těch 20 let, protože to je historická epocha, unikátní, ta se nikdy nebude opakovat, ne. A když se pokusili o reflexi, jak vypadala? Jako my, jako ti politici - líbezné žvásty. Děkuji za pozornost. (potlesk) Tak děkuji panelistům. Já ještě předtím, než se obrátím na publikum, se zeptám panelistů, jestli chtějí na něco, co tady zaznělo, navzájem reagovat, nebo něco doplnit, jestli mají potřebu tak učinit. Pan Vopěnka Já bych teda bezprostředně reagoval tady na kolegu pana Krause. Ono, já s tím úplně souhlasím, naprosto, že co se týká samotné grantové politiky, tak ta nemá velký si myslím rozhodující význam pro to, jaká je kultura. Chtěl bych ale říct, že to, co momentálně řešíme s tím zvyšováním DPH, je trošku někde jinde, tady jde o to, aby nám nechtěli aspoň teda další peníze brát. Já také nejsem z těch, co chce peníze dostávat, ale aspoň tedy aby tu kulturu nechali tak, jak je. 16

17 Jan Kraus Pane Vopěnko, ale oni nám chtějí peníze brát. A já Vám chci něco říct, pokud nebude stačit 20% DPH, tak bude 30 a pak 40. Pane Vopěnko, proberte se. Tady jsme na to, aby nás vobírali. Já bych jenom k tomu dodal, že mně to připomíná, jak profesor Kohn jde po ulici a tam vidí svého žáka Roubíčka, jak sedí ve velmi drahé restauraci a tak vejde dovnitř a říká: Roubíček, co Vy děláte v takové drahé restauraci? A Roubíček říká: No já jsem teďka podnikatel, já podnikám, nová doba a profesor Kohn říká: No ale vždyť Vy jste byl takovej vždycky špatnej ve škole, ekonomii jste nezvládal, matematiku. A Roubíček říká: No, to je jednoduchý, já koupím za 100 a prodám za 200, mně to jedno procento stačí. (smích) Tak, já bych teďka se obrátil na publikum, ale chtěl bych jenom říci, že ta diskuse se nahrává nebo je také přepisována pro naše w-stránky, takže pokud se budete ptát nebo komentovat, tak se, prosím, představte, pokud chcete, aby ten Váš komentář nebo ta otázka byly zaznamenány a jako vždy na našich diskusích snažte se býti struční a obracejte se na panelisty. Takže můžeme začít. Jsem tedy napjat po tom představení panelu, na co se budete ptát vy. Prosím (směrem do publika) Mluvte na mikrofon, nese se Vám mikrofon. Pan Pleskot? Ten problém kultury, já ne úplně souhlasím s Janem Sternem, že politici vůbec nemůžou rozumět kultuře. Problém jejich je, že mají velmi nízkou kulturu a ta kultura je u nás určena jejich horizontem prostě volebního času. Kultura a všechny ty ostatní reformy jsou dlouhodobé, kontinuální procesy. Ale bohužel úroveň kultury naší politiky je prostě taková, že se řídí tedy pouze volebními termíny, že jo, a z těch uvažuje. Tak to je jedna věc. Druhá věc, kterou bych měl ještě, kterou bych chtěl 17

18 poznamenat, já souhlasím s tím širším pojetím kultury, prostě proto, poněvadž mně tam patří, to myslím řekla pani Kreuzmannová, ta souvislost s tím vzdělání, prosím Vás, tady je zoufalá situace, protože nám jde školství dolů, vzdělání je v tom a přesto naše opětně nekulturní politické reprezentace nebyly stavu se dohodnout o něčem, co dejmetomu udělali Finové někdy na začátku 90. let, o reformě tedy školství, vzdělání, výzkumu a vědy, a kde jsou dneska. To je druhá věc. A prosím Vás a třetí věc, bouřlivě souhlasím s Janem Krausem, je to teda také naše věc. Ta filosofie, kterou vyznává náš volič v široké míře, my si vás zvolíme, my vás celkem dobře platíme, tak my sebe si zvolíme a můžeme se na to vykašlat dál. Ne. My je musíme tedy, já bych tu byl neparlamentární, kopat, dokopat k tomu, aby tedy pracovali. A je to otázka zpětné vazby, kterou musíme zvyknout budovat. Toto já přijímám i z hlediska cesty jako určitou formu vytváření té zpětné vazby. Děkuji. Děkuju, chce někdo z panelistům reagovat, on to byl spíše komentář. Jan Stern Já bych jenom, mě to inspirovalo, ta kultura v tom širokém pojetí není vůbec nic teoretického, nebo co bych si vymyslel jako spekulativní názor. To je naprosto praktická věc. Například v současné době probíhá vývoj zákona o fondu kinematografie. Úplně nový zákon má být. A tam se toto pojetí do toho promítá, protože ten zákon je především o tom, jaké zdroje budou, odkud půjdou peníze do fondu kinematografie. A samozřejmě mi 20 let tvrdíme nebo 15 let tvrdíme, že komerční televize musí prostě ze své reklamy odvádět nějaké 2, 3 % do fondu kinematografie, protože jednoduše tyjí a žijí z toho, že tady je kultura, že tady je filmová kultura. V širším slova smyslu prostě z toho žijou a mají na tom ten byznys založený. Ale protože politikové se vždycky úplně zhroutí před televizemi, protože od nich se jim odvíjí jejich politický osud, tak vždycky to dopadne tak, že tyhlety peníze od těch komerčních televizí se vyškrtnou a zůstanou prostě různý 18

19 takový bastardy, ale zaplaťpánbůh za ně. Teďka to funguje tak, že na České televizi se nechá nějaká porce reklamy, ať její část jde do fondu kinematografie, což činí asi ,- Kč a když k tomu připočtu ,- Kč za prodej filmových práv starých českých filmů, tak se vlastně ten film, kulturní film umělecký drží na nějaké úrovni. Ale teď je znova zákon ve vládě, půjde do Sněmovny, znovu tam budou ta 3 %, která jsme chtěli odjakživa od těch komercí, znova to půjde ven, protože v tom pojetí té kultury ta společnost není schopná říct silným hlasem kultura není jenom to, co je dotováno Ministerstvem kultury, kultura je i to, co vysílá televize Nova ho, i to co vysílají komerční televize, a prostě ta daň za to že to prasíte tím, že přerušujete ty filmy reklamou, tak aspoň dejte peníze na ty umělecké filmy, ať se to prostě nějakým způsobem vykompenzuje. Čili to je velice praktická politická, výsostně politická otázka to pojetí užší kultury a širší. Děkuji. Paní Kalistová ještě chce reagovat. Kateřina Kalistová Já bych jenom na to chtěla zareagovat. Já myslím, že takovýhle zákon už ve sněmovně předložen byl, dokonce tam byly variantně 1, 2, 3 % z těch komerčních televizí a bylo to v roce Ten zákon prošel a byl vetován prezidentem republiky a podruhé jak už bylo těsně před volbami už tam byla vyhrocená situace, tak o pár hlasů ten zákon neprošel. Ta procenta, to je například model ve Španělsku, takhle to tam běžně funguje, ale teď vůbec jsem nepochopila, jestli můžu, o co Vám jde teda. Ty komerční televize bez té reklamy prostě tady nebudou. Takže buď je budeme brát s tím přerušováním těch uměleckých děl reklamou anebo prostě tady nebudou. Tak spíše jde o tu veřejnoprávní televizi. Jan Stern 19

20 Ne, mně jde o to, aby to byla určitá forma tlaku, jak do té kultury prostě dostat adekvátní peníze, protože když už teda budete prasit ty filmy tou reklamou, tak prostě budete odvádět, a né aby to zase nedopadlo tak, že prostě ty komerční televize na ty filmy nedají vůbec nic. Prostě to je určitý způsob vidění světa, který vede k určitému nátlaku. A dokud ten způsob vidění se neprosadí, tak vlastně nevznikne ten tlak v té společnosti, rozumíte, o to mně jde. Mně nejde o to, aby nebyla reklama na jogurt to je vlastně idealistický sen. A možná, že by tahle civilizace daleko líp dopadla, kdyby reklama vymizela, protože by lidi možná tolik nekonzumovali, nekupovali by si každý 2 roky nový auťák, a možná ten růst růstu, tahleta mantra, možná že bychom našli úplně jinej způsob a možná, že to je ta cesta, kterou se jednou dáme, ale teďka v tuto chvíli prakticky si myslím, že to je způsob nátlaku jak dostat peníze na kulturu. Kraus pardon Kateřina Kalistová Já jenom jsem chtěla říct, že ředitelé obou komerčních televizí se k tomu jaksi přihlásili, oni chtějí do toho Fondu kinematografie přispívat a jako nemalou částkou, takže to není, že by se od toho úplně distancovali nebo a priori to odmítali. Jan Kraus Ale to je když počítám jako tady ten Kohn jak o něm mluvil pan Pehe, to je velmi jednoduchý. Reklama na České televizi je v objemu zhruba ,- Kč, tak pokud to ty komerce bude stát 250, tak 250 je doma. Takže to jako chápu. Druhá věc je, chtěl jsem jenom říct, že nyní už jsem pochopil, proč komerce zajímají lidi do padesáti pěti let, protože pak se mění uvažování vůči reklamě vlastně negativně a třetí věc je, chtěl bych Ti říct (otáčí se směrem k p. Sternovi), že když jsem sem jel, tak jsem se dočetl, že se z České televize bude financovat taky sport. Takže já si myslím, že Česká televize se stala takovou bandaskou, kam my dáme těch 130, tam to 20

Místopředsedkyně Senátu PČR paní dr. Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedo, vážená paní předsedkyně Poslanecké sněmovny, vážené dámy, vážení pánové!

Místopředsedkyně Senátu PČR paní dr. Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedo, vážená paní předsedkyně Poslanecké sněmovny, vážené dámy, vážení pánové! Místopředsedkyně Senátu PČR paní dr. Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedo, vážená paní předsedkyně Poslanecké sněmovny, vážené dámy, vážení pánové! Od hostů se očekává zdravice. Jsem velmi ráda, že vás

Více

Je důležité umět rozpoznat, které věci jsou zbytečné.

Je důležité umět rozpoznat, které věci jsou zbytečné. Každá myšlenka, kterou si naše mysl vytvoří, většinou vytvoří i tu činnost, o které jsme přemýšleli. Všechno, co vyprodukuje naše mysl, chce produkovat i naše tělo. Je to automatický proces, který má většina

Více

Finanční podpora pro živé umění

Finanční podpora pro živé umění Finanční podpora pro živé umění 2015 Obsah Úvod...str. 3 Financování živého umění na MK...str. 9 Tabulky vývoje podpory umění ze strany MK ČR za léta 2008 2015...str. 16 Aproximační strategie...str. 19

Více

www.milionoveimperium.cz

www.milionoveimperium.cz www.milionoveimperium.cz David Kirš, autor Miliónového impéria a EmailAcademy uvádí ebook WEB MILIONÁŘE A KRUH BOHATSTVÍ Tento ebook (dokument) můžete šířit a přeposílat dále, ale pouze jako celek. Není

Více

DOTAZNÍK - DÁRCOVSTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE

DOTAZNÍK - DÁRCOVSTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE DOTAZNÍK - DÁRCOVSTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE Dobrý den, dotazník, který máte právě před sebou, má za cíl zmapovat motivy a faktory, které mohou ovlivňovat rozhodování jednotlivce, zda poskytne finanční dar

Více

Velké a malé příběhy moderních dějin

Velké a malé příběhy moderních dějin Gabriela Juříčková Zpovídaní mé babičky Boženy Žižkové, narozené v roce 1939 Autorka: Gabriela Juříčková Už by nechtěla vrátit komunisty, přitom všude jinde pořád slyším, jak prý tehdy bylo líp. Datum

Více

Vonásek k tabuli Milan Kocmánek & Leopold Králík

Vonásek k tabuli Milan Kocmánek & Leopold Králík 16 TÝDENÍK ZVLÁŠTNÍ VYDÁNÍ PROSINEC 2007 S šipkovanou se jděte vycpat, pane učiteli, my dneska hrajeme radši šikanovanou! To už je tenhle měsíc třetí poznámka. Tady asi pomůže jedině pořádný výprask. Kde

Více

STRÁNKA BY NEMĚLA BÝT POUZE VIZITKOU, ALE MĚLA BY BÝT PRODEJCEM

STRÁNKA BY NEMĚLA BÝT POUZE VIZITKOU, ALE MĚLA BY BÝT PRODEJCEM Dnes se prakticky podíváme na to, co všechno musí letos vaše stránky umět, aby fungovaly a vydělávaly. STRÁNKA BY NEMĚLA BÝT POUZE VIZITKOU, ALE MĚLA BY BÝT PRODEJCEM Toto je první věc, která je velmi

Více

Obsah. 1. KROK: Víte, za co utrácíte?... 2. 2. KROK? Máte odpovídající životní úroveň?... 4. 3. KROK: Využíváte finančního trhu?...

Obsah. 1. KROK: Víte, za co utrácíte?... 2. 2. KROK? Máte odpovídající životní úroveň?... 4. 3. KROK: Využíváte finančního trhu?... Obsah 1. KROK: Víte, za co utrácíte?... 2 2. KROK? Máte odpovídající životní úroveň?... 4 3. KROK: Využíváte finančního trhu?... 5 4. Nechejte si poradit od odborníka... 6 www.anekamickova.cz 1 Zdravím

Více

Nemáte Žádné Reference?

Nemáte Žádné Reference? Nemáte Žádné Reference? Pak mám pro vás dobrou zprávu. Každý začíná s tím, že žádné nemá. Všichni ale musíme odněkud začít. Z vlastní zkušenosti se mi nesčetněkrát potvrdilo, že když umístíte reference,

Více

*** Podle mého názoru jsou základními podmínkami pro začlenění se do nové společnosti přístup

*** Podle mého názoru jsou základními podmínkami pro začlenění se do nové společnosti přístup říjen 2008 Základními podmínkami pro integraci do nové společnosti je přístup k dobrému vzdělání a k pracovnímu trhu. Rozhovor s Barbarou John, bývalou komisařkou pro integraci a migraci v Berlíně Abstrakt:

Více

17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII

17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII 17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII 17. listopad patří mezi jeden z nejvýznamnějších dnů v dějinách České republiky. V roce 1939 nacisté brutálně zakročili proti vysokoškolským studentům. O padesát

Více

Autor: Ing. Tomáš Tyl 11. 7. 2011 Schválil: Ing. Vladimír Fichtner

Autor: Ing. Tomáš Tyl 11. 7. 2011 Schválil: Ing. Vladimír Fichtner V Itálii střadatelé vkládající peníze pouze na spořicí účty 1 přišli o 50% za 35 let díky inflaci. Italského investora ochránila investice do zahraničních akcií v cizích měnách. Autor: Ing. Tomáš Tyl 11.

Více

Jak koupit nemovitost

Jak koupit nemovitost Jak koupit nemovitost Bezpečně? Co nejlépe? Bez starostí a stresu? Část 1. www.alisen.cz Proč vznikla tato kniha? Koupě nemovitosti bývá pro většinu z nás životní investicí. Vydáváme velké, často půjčené

Více

Podpora kultury na úrovni EU Kulturní a kreativní průmysly. Eva Žáková

Podpora kultury na úrovni EU Kulturní a kreativní průmysly. Eva Žáková Podpora kultury na úrovni EU Kulturní a kreativní průmysly Eva Žáková EU a kultura čl. 167 Lisabonské smlouvy podpora kultury do agendy EU začleněna v rámci Maastrichtské smlouvy (1992) podpora kultury

Více

Jak se tvoří grafy a jeden krásný příklad z Exekutorské komory.

Jak se tvoří grafy a jeden krásný příklad z Exekutorské komory. Jak se tvoří grafy a jeden krásný příklad z Exekutorské komory. Obrázky silně působí na mozek. Vidět tohle: se velmi rychle pochopí a pamatuje. Lépe než slova "pokleslo o třicet procent" Trochu profesionálněji

Více

Scénář ukázkového testu Přetištěno z knihy Nenuťte uživatele přemýšlet! 2010 Steve Krug

Scénář ukázkového testu Přetištěno z knihy Nenuťte uživatele přemýšlet! 2010 Steve Krug Scénář ukázkového testu Přetištěno z knihy Nenuťte uživatele přemýšlet! 2010 Steve Krug Ve webovém prohlížeči by měla být načtení nějaká neutrální stránka, například Google. Dobrý den. Jmenuji se a budu

Více

VÍŠ, CO JE TO BANKA?

VÍŠ, CO JE TO BANKA? VÍŠ, CO JE TO BANKA? Plán vyučovací hodiny (č. 5) TÉMA VYUČOVACÍ HODINY: Víš, co je to banka? VĚK ŽÁKŮ: využití podle úrovně žáků (doporučení 6. až 8. třída) ČASOVÁ DOTACE: 45 minut POTŘEBNÉ MATERIÁLY:

Více

Co si o své budoucnosti myslí mladí Češi?

Co si o své budoucnosti myslí mladí Češi? Co si o své budoucnosti myslí mladí Češi? Výsledky nejrozsáhlejšího průzkumu generace Y Financial Times a Telefónica Praha, 20. června 2013 Metodologie Region / Země Severní Amerika Latinská Amerika Západní

Více

Český Springfield: velká firma na malém městě

Český Springfield: velká firma na malém městě workshop doktorandů/doktorandek Brno 13. 9. 2013 Český Springfield: velká firma na malém městě Robert Osman, Ondřej Šerý Geografický ústav, PřF, Masarykova univerzita úvod ekonomická orientace regionálně

Více

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor?

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Miroslav Scheinost Institut pro kriminologii a sociální prevenci Praha 4. olomoucká sociologická podzimní konference Olomouc, FF UP 23. 24. října 2014 Korupce

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA Datum: 16. března 2006. Nový televizní seriál Osobní finance

TISKOVÁ ZPRÁVA Datum: 16. března 2006. Nový televizní seriál Osobní finance TISKOVÁ ZPRÁVA Datum: 16. března 2006 Nový televizní seriál Osobní finance Komise pro cenné papíry ve spolupráci s Českou národní bankou a dalšími partnery připravila pro vysílání v České televizi pokračování

Více

Lidé si začínají vybírat zaměstnání podle šéfa rozhovor s Petrou Grabmayer

Lidé si začínají vybírat zaměstnání podle šéfa rozhovor s Petrou Grabmayer Lidé si začínají vybírat zaměstnání podle šéfa rozhovor s Petrou Grabmayer 30.09.2013 Radim Koštial Zodpovědná péče o svoji osobní značku, nebo tomu raději říkejme postaru vlastní reputaci a dobrou pověst,

Více

Jméno autora: Mgr. Barbora Jášová Datum vytvoření: 14. 09. 2012 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_20_ZSV

Jméno autora: Mgr. Barbora Jášová Datum vytvoření: 14. 09. 2012 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_20_ZSV Jméno autora: Mgr. Barbora Jášová Datum vytvoření: 14. 09. 2012 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_20_ZSV Ročník: I. Základy společenských věd Vzdělávací oblast: Společenskovědní vzdělávání Vzdělávací obor: Základy

Více

O pracovní rehabilitaci

O pracovní rehabilitaci ÚŘAD PRÁCE O pracovní rehabilitaci Těžké slovo: pracovní rehabilitace Když je člověk osobou se zdravotním postižením, mám právo na pracovní rehabilitaci. Pracovní rehabilitace je služba úřadu práce. Pomůže

Více

Překonejte své strachy, aneb jak bude vypadat naše spolupráce.

Překonejte své strachy, aneb jak bude vypadat naše spolupráce. www.terezavlckova.cz 2015 Tereza Vlčková CHCI PODNIKAT!!! Kniha o tom, jaké strachy je třeba překonat, než začnete podnikat, kdy je ideální doba a jak to vše společně zvládneme. Spokojená, seberealizovaná

Více

Jak komunikujeme? Chceme-li s lidmi dobře vycházet, musíme se s nimi naučit dobře komunikovat. Co pozitivního nám přináší, když s lidmi mluvíme?

Jak komunikujeme? Chceme-li s lidmi dobře vycházet, musíme se s nimi naučit dobře komunikovat. Co pozitivního nám přináší, když s lidmi mluvíme? Jak komunikujeme? Chceme-li s lidmi dobře vycházet, musíme se s nimi naučit dobře komunikovat. Co pozitivního nám přináší, když s lidmi mluvíme? A co negativního?.. Co je při komunikaci důležité?.. Jak

Více

MŮJ ZAČÁTEČNÍ BOJ S NÁVŠTĚVNOSTÍ

MŮJ ZAČÁTEČNÍ BOJ S NÁVŠTĚVNOSTÍ TŘETÍ STRATEGIE: NÁVŠTĚVNOST V minulých videích jsem vám ukázal, jak správně vytvořit produktovou sekvenci a opravdu znásobit hodnotu i zisk z každého zákazníka. Dále, jak zvýšit konverzi, aby každou z

Více

1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění... 17

1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění... 17 Předmluva................................................. 15 1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění.....................................

Více

Současný předseda ZO ČSV Mladá Boleslav, člen RV ČSV o.s. Ing. Leoš Dvorský

Současný předseda ZO ČSV Mladá Boleslav, člen RV ČSV o.s. Ing. Leoš Dvorský Vážení přátelé, v průběhu roku se naše ZO ČSV Mladá Boleslav začala zabývat oddělením od ČSV delimitací. Důvody jsou uvedeny níže a myslím, že je není třeba více rozvádět. Současný předseda ČSV, schopný

Více

Michal Richtr: Projekt prodává i logo

Michal Richtr: Projekt prodává i logo Michal Richtr: Projekt prodává i logo Author: SF / Petr Bým Published: 08.01.2009 Počátkem devadesátých let u nás firemní vizuální styl představoval cosi nového a neznámého. Dnes je už situace jiná, nicméně

Více

Resilience a obce. Yvonna Gaillyová (spolupráce Jan Hollan) Liberec, 8. prosince 2014

Resilience a obce. Yvonna Gaillyová (spolupráce Jan Hollan) Liberec, 8. prosince 2014 Resilience a obce Yvonna Gaillyová (spolupráce Jan Hollan) Liberec, 8. prosince 2014 Klimatická změna hrozba pro ekosystém pro lidstvo pro státy pro komunity pro jednotlivce environmentální hrozba Před

Více

Teze k vystoupení na Akademickém sněmu AV ČR *

Teze k vystoupení na Akademickém sněmu AV ČR * Teze k vystoupení na Akademickém sněmu AV ČR * Václav Klaus 1. Děkuji za pozvání na Vaše zasedání, a za možnost zde dnes vystoupit, i když musím přiznat, že jsem se slova projev trochu polekal. Dovolím

Více

Účast zástupců světovým mocností na pohřbu Václava Havla vzbudila u většiny Čechů pocit národní hrdosti

Účast zástupců světovým mocností na pohřbu Václava Havla vzbudila u většiny Čechů pocit národní hrdosti Účast zástupců světovým mocností na pohřbu Václava Havla vzbudila u většiny Čechů pocit národní hrdosti Domácí veřejnost si prvního prezidenta České republiky Václava Havla uchová v paměti zejména jako

Více

Projev první místopředsedkyně Rady pro výzkum a vývoj PhDr. Miroslavy Kopicové

Projev první místopředsedkyně Rady pro výzkum a vývoj PhDr. Miroslavy Kopicové Projev první místopředsedkyně Rady pro výzkum a vývoj PhDr. Miroslavy Kopicové Děkuji, pane předsedající. Dobré ráno, pane předsedo Akademie, pane čestný předsedo, vážení hosté, dámy a pánové! Nejprve

Více

PŘÍLOHA 17. PROSINCE 2008. Tohle je náš nejtěžší případ. Učitel Vonásek, který uvěřil, že dostane přidáno! KRESBA: Milan KOCMÁNEK.

PŘÍLOHA 17. PROSINCE 2008. Tohle je náš nejtěžší případ. Učitel Vonásek, který uvěřil, že dostane přidáno! KRESBA: Milan KOCMÁNEK. TÝDENÍK PŘÍLOHA 17. PROSINCE 2008 Tohle je náš nejtěžší případ. Učitel Vonásek, který uvěřil, že dostane přidáno! Vonásek k tabuli Milan Kocmánek & Leopold Králík 2 Já nevím, co pořád chtějí. Jestli je

Více

Projekt pro školu. Naše planeta potřebuje pomoc

Projekt pro školu. Naše planeta potřebuje pomoc Projekt pro školu Naše planeta potřebuje pomoc Nezáleží na tom, ve které části světa žijete, stačí poslouchat zprávy nebo číst noviny, abyste si uvědomili, že naše planeta je v nebezpečí. Znečištěná voda,

Více

3.5.2007-9.5.2007. Jazykové okénko... 7.5.2007 ČT 1 str. 1 07:50 Rubrika dne - Ostrava

3.5.2007-9.5.2007. Jazykové okénko... 7.5.2007 ČT 1 str. 1 07:50 Rubrika dne - Ostrava 3.5.2007-9.5.2007 Jazykové okénko... Jazykové okénko Tak a zatímco já jsem vás vítal u obrazovek, tak mě tady sledovala, čekala, až domluvím, paní Eva Jandová, vedoucí Katedry českého jazyka z Ostravské

Více

KNIHY MAJÍ ZELENOU. CO SE SKRÝVÁ MEZI KNIHAMI? Aneb Reportáž z našeho knihkupectví

KNIHY MAJÍ ZELENOU. CO SE SKRÝVÁ MEZI KNIHAMI? Aneb Reportáž z našeho knihkupectví KNIHY MAJÍ ZELENOU CO SE SKRÝVÁ MEZI KNIHAMI? Aneb Reportáž z našeho knihkupectví Naše paní učitelka nám v češtině představila soutěž pro základní školy KNIHY MAJÍ ZELENOU, kde máme za úkol vytvořit reportáž

Více

Výrobci potravin vnímají značky kvality jako důležitý nástroj podpory prodeje

Výrobci potravin vnímají značky kvality jako důležitý nástroj podpory prodeje Výrobci potravin vnímají značky kvality jako důležitý nástroj podpory prodeje Průzkum Značky kvality z pohledu potravinářských společností, realizovaný odborným periodikem Marketing Journal, zjišťoval

Více

Průvodce Perfektním Webinářem základní pojmy

Průvodce Perfektním Webinářem základní pojmy Průvodce Perfektním Webinářem základní pojmy Pracovní sešit - krok za krokem Renata Králová Petr Zeman Co je to webinář? Webinář je seminář prostřednictvím internetu. Slouží především k představení vašich

Více

7.23 Pojetí vyučovacího předmětu Etika a etiketa

7.23 Pojetí vyučovacího předmětu Etika a etiketa 7.23 Pojetí vyučovacího předmětu Etika a etiketa Obecné cíle výuky Etiky a etikety Předmět a výuka je koncipována tak, aby vedla žáky k pochopení zákonitostí slušných mezilidských vztahů v různých společnostech,

Více

JAK VYCVIČIT CONTENT DREAM TEAM

JAK VYCVIČIT CONTENT DREAM TEAM JAK VYCVIČIT CONTENT DREAM TEAM Jan Ambrož Komentovaná verze slajdů pro online čtenáře :-) 11. 6. 2014 CONTENT FIRST Tvorba obsahu si žádá tým. Obsahový tým. OBSAHOVÝ TÝM DŘÍVE? Zatímco dřív byl obsah

Více

Dotazník k výzkumnému projektu Vliv veřejných financí na strukturu zdrojů a produkci neziskových institucí

Dotazník k výzkumnému projektu Vliv veřejných financí na strukturu zdrojů a produkci neziskových institucí Dotazník k výzkumnému projektu Vliv veřejných financí na strukturu zdrojů a produkci neziskových institucí (GA14-06856S) podpořeného Grantovou agenturou ČR. Všechny informace uvedené v dotazníku budou

Více

JAK SI STOJÍ ČESKÁ PARADIPLOMACIE?

JAK SI STOJÍ ČESKÁ PARADIPLOMACIE? POLICY PAPER Petr Drulák, Lucie Königová, Petr Kratochvíl Duben 2004 Ústav mezinárodních vztahů Nerudova 3 118 50 Praha 1 Tento autorský text neprošel ediční úpravou. 2 Mezinárodní vztahy bývají často

Více

JAK PROMĚNIT NÁVŠTĚVNÍKY V ZÁKAZNÍKY

JAK PROMĚNIT NÁVŠTĚVNÍKY V ZÁKAZNÍKY DRUHÁ STRATEGIE: KONVERZE V minulém videu jsem vám ukázal postup, díky kterému se velmi jednoduše dají zdvojnásobit zisky na každého zákazníka. Pokud jste toto video ještě neviděli, doporučuji se na něj

Více

České vysoké učení technické. Fakulta dopravní. Vztah Čechů k zahraničním studentům

České vysoké učení technické. Fakulta dopravní. Vztah Čechů k zahraničním studentům České vysoké učení technické Fakulta dopravní Semestrální práce z předmětu statistika Téma Vztah Čechů k zahraničním studentům Autoři Abramova Karina Zhakupova Altynay Praha 2011 2012 Úvod My jsme si vybrali

Více

Význam ochrany přírody

Význam ochrany přírody Význam ochrany přírody 1. Velký, protože příroda představuje podmínky pro náš život a představuje přirozenou krásu pro náš duševní život. 2. Na světě nejsme sami, žijí s námi i jiné živočišné a rostlinné

Více

ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU

ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU CZ ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU 2007 - EVROPSKÝ ROK ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ PRO VŠECHNY The European Older People s Platform La Plate-forme européenne des Personnes âgées OBYVATELSTVO ZEMÍ

Více

Jiří Janda. Keep Calm and Speak! Větná stavba 1: Čas přítomný

Jiří Janda. Keep Calm and Speak! Větná stavba 1: Čas přítomný Jiří Janda Keep Calm and Speak! Větná stavba 1: Čas přítomný Mojí bezvadné manželce Lucii, kamarádům Michalu Černému a Janu Šidlákovi za podporu a inspiraci a všem mým skvělým studentům. Copyright Jiří

Více

Staň se královnou svého života!

Staň se královnou svého života! Chceš být žena, která ví, co v životě chce, kam směřuje a proč? Chceš si být vědoma svých darů a předností a dokázat se za ně ocenit? Chceš se přestat trápit se svými nedostatky, ale naučit se s nimi pracovat?

Více

Alícia Hamm. 2012: Čas rovnováhy 22.8.2012-9.9.2012

Alícia Hamm. 2012: Čas rovnováhy 22.8.2012-9.9.2012 Alícia Hamm 2012: Čas rovnováhy 22.8.2012-9.9.2012 ČAS ROVNOVÁHY (1) Možná bychom měli najít nové slovo pro "čas". Je tolik významů tohoto slova, že je vždy třeba vysvětlovat, co jsme měli na mysli, když

Více

9 Fundraising jako způsob a metoda získávání prostředků pro činnost organizace

9 Fundraising jako způsob a metoda získávání prostředků pro činnost organizace 9 Fundraising jako způsob a metoda získávání prostředků pro činnost organizace 9.1 Úvod V následující kapitole jsme se pokusili shromáždit co nejvíce informací o metodě získávání finančních prostředků,

Více

Position paper. Podpora inkluzívního vzdělávání romských dětí.

Position paper. Podpora inkluzívního vzdělávání romských dětí. Position paper Podpora inkluzívního vzdělávání romských dětí. Východiska současné situace 2 Dlouhodobě se odborníci v oblasti pedagogiky a sociálního začleňování zabývají rolí vzdělávání v řešení sociálního

Více

linka pomoci Čekáte nečekaně dítě? Poradna (nejen) pro ženy v tísni Celostátní linka pomoci: 800 108 000 www.linkapomoci.cz

linka pomoci Čekáte nečekaně dítě? Poradna (nejen) pro ženy v tísni Celostátní linka pomoci: 800 108 000 www.linkapomoci.cz Bylo mi teprve 17, když jsem zjistila, že jsem těhotná. Hlavou mi svištělo, že chci studovat, užívat si života, a že mě naši zabijou. Ti nám ale nakonec pomohli ze všech nejvíc. S prckem to dnes už skvěle

Více

Ekonomika III. ročník. 006_Rozdělování, přerozdělování, směna a spotřeba

Ekonomika III. ročník. 006_Rozdělování, přerozdělování, směna a spotřeba Ekonomika III. ročník 006_Rozdělování, přerozdělování, směna a spotřeba Znovu si připomeňme: Tzv. hospodářský proces má 4 fáze: 1. Výroba 2. Rozdělování peněz (zaměstnanec x podnikatel) a přerozdělování

Více

Návod jak nejen reference získat, ale i efektivně využít. Publikace je chráněna autorským právem Pavel Fara 2013

Návod jak nejen reference získat, ale i efektivně využít. Publikace je chráněna autorským právem Pavel Fara 2013 Návod jak nejen reference získat, ale i efektivně využít. Publikace je chráněna autorským právem Pavel Fara 2013 1 Určitě sami dobře víte, že lidé neradi dávají doporučení na finanční zprostředkovatele.

Více

CO JSOU POLITICKÁ PRÁVA

CO JSOU POLITICKÁ PRÁVA aktivita CO JSOU POLITICKÁ PRÁVA ANOTACE: Aktivita žákům pomůže získat základní informace o politických právech. Díky použití konkrétních příkladů jednotlivých politických práv porozumí tomu, jak důležitá

Více

TEST LOGIKY. Využitelný pro měření kompetence: řešení problémů, orientace v informacích

TEST LOGIKY. Využitelný pro měření kompetence: řešení problémů, orientace v informacích TEST LOGIKY Využitelný pro měření kompetence: řešení problémů, orientace v informacích Forma: papír - tužka Čas na administraci: max. 25 min. Časový limit: ano Vyhodnocení: ručně cca 10 minut jeden testovaný

Více

3.3. Začlenění průřezových témat

3.3. Začlenění průřezových témat 1.3. morál ní 1.2. sociální 1.1. osobnostní 3.3. Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve Školním vzdělávacím programu v souladu s RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa.

Více

Peníze nerostou na stromech

Peníze nerostou na stromech HOSPODAŘENÍ Peníze nerostou na stromech V minulých podkapitolách jsme si řekli, jak výrobky a služby vznikají, k čemu je využíváme, i to, jak vzniká jejich cena. Víme, že k tomu, abychom mohli něco koupit,

Více

PROMĚNY EKONOMICKÉ DIPLOMACIE V ČR A VE SVĚTĚ

PROMĚNY EKONOMICKÉ DIPLOMACIE V ČR A VE SVĚTĚ JUDITA ŠTOURACOVÁ A KOL. PROMĚNY EKONOMICKÉ DIPLOMACIE V ČR A VE SVĚTĚ PROFESSIONAL PUBLISHING OBSAH: Úvodní poznámky 9 I. část: OBECNĚ - TEORETICKÉ OTÁZKY 13 1. kapitola.._ - Ekonomická dimenze mezinárodních

Více

Monitoring médií za 3/2015 2.4.2015

Monitoring médií za 3/2015 2.4.2015 Monitoring médií za 3/2015 Přehled výstupů za 3/2015 (část 1) Datum Médium Titulek Kategorie Výstup Rozsah Obor Medi atyp 4.3.2015 Iprosperita.cz Za zlepšení neziskového sektoru produktová pozitivní celý

Více

Medvídek Teddy barvy a tvary

Medvídek Teddy barvy a tvary CZ Habermaaß-hra 5878 Moje první hra Medvídek Teddy barvy a tvary Moje první hra Medvídek Teddy barvy a tvary První umísťovací hra pro 1 až 4 malé medvídky od 2 let. Autor: Christiane Hüpper Ilustrace:

Více

Ekonomika III. ročník. 010_Neziskový sektor

Ekonomika III. ročník. 010_Neziskový sektor Ekonomika III. ročník 010_Neziskový sektor Společnost potřebuje ziskový i neziskový sektor. Neziskový sektor může ve společnosti fungovat pokud: společnost je schopna část svých prostředků pro něj vyčlenit

Více

ŠEST ŽEN, ŠEST CITACÍ

ŠEST ŽEN, ŠEST CITACÍ aktivita ŠEST ŽEN, ŠEST CITACÍ ANOTACE: Žáci se prostřednictvím skutečných příběhů židovských žen za druhé světové války seznámí s problematikou holocaustu a diskutují na dané téma. VZDĚLÁVACÍ OBLASTI

Více

MODLI SE TO NEJTĚŽŠÍ JE ZA SVOU SMRT SPRÁVNĚ ZEMŘÍT. JE TO ZKOUŠKA, JÍŽ NIKDO NEUNIKNE. MODLI SE O SÍLU PRO TUTO ZKOUŠKU...

MODLI SE TO NEJTĚŽŠÍ JE ZA SVOU SMRT SPRÁVNĚ ZEMŘÍT. JE TO ZKOUŠKA, JÍŽ NIKDO NEUNIKNE. MODLI SE O SÍLU PRO TUTO ZKOUŠKU... MODLI SE ZA SVOU SMRT TO NEJTĚŽŠÍ JE SPRÁVNĚ ZEMŘÍT. JE TO ZKOUŠKA, JÍŽ NIKDO NEUNIKNE. MODLI SE O SÍLU PRO TUTO ZKOUŠKU... Dag Hammarskjöld (1905-1961) švédský spisovatel a diplomat, generální tajemník

Více

Pohled veřejnosti na otázky třídění (anketa časopisu Urgentní medicína 2005)

Pohled veřejnosti na otázky třídění (anketa časopisu Urgentní medicína 2005) Pohled veřejnosti na otázky třídění (anketa časopisu Urgentní medicína 2005) Jana Šeblová Územní středisko záchranné služby Středočeského kraje Pohled veřejnosti na mimořádné události a možnosti zdravotníků

Více

Město Červený Kostelec PROGRAM. 5. řádné schůze Zastupitelstva města, konaná dne 9.8.2012. malý sál Divadla J.K.Tyla Červený Kostelec

Město Červený Kostelec PROGRAM. 5. řádné schůze Zastupitelstva města, konaná dne 9.8.2012. malý sál Divadla J.K.Tyla Červený Kostelec Zastupitelstvo a rada - ADW PROGRAM 5. řádné schůze Zastupitelstva města, konaná dne 9.8.2012 malý sál Divadla J.K.Tyla Červený Kostelec 1. (1) Přístavba Mateřské školy Větrník Kateřina Macková [ Přijaté

Více

KONFERENCE Poznámky pro účastníky

KONFERENCE Poznámky pro účastníky PROZKOUMEJTE velké životní otázky KONFERENCE pro účastníky Brno, Česká republika 13. 14. ledna 2012 SETKÁNÍ 1 Vize pro službu mladým lidem SETKÁNÍ 2 Co je Alfa pro mládež? Kurz Alfa pro mládež představuje

Více

Češi odmítají výstavbu mešit

Češi odmítají výstavbu mešit Češi odmítají výstavbu mešit S náboženskými konflikty, které byly mnohdy příčinou velkého krveprolití, se potýká lidstvo odnepaměti. Nejinak je tomu i v současnosti, kdy např. na Blízkém východě přetrvávají

Více

Výrok je každá oznamovací věta (sdělení), u níž dává smysl, když uvažujeme, zda je buď pravdivá, nebo nepravdivá.

Výrok je každá oznamovací věta (sdělení), u níž dává smysl, když uvažujeme, zda je buď pravdivá, nebo nepravdivá. Výroková logika I Výroková logika se zabývá výroky. (Kdo by to byl řekl. :-)) Výrok je každá oznamovací věta (sdělení), u níž dává smysl, když uvažujeme, zda je buď pravdivá, nebo nepravdivá. U výroku

Více

Studentská konference InfoKon Filosofická fakulta Masarykovy univerzity Brno, 24. 11. 2007

Studentská konference InfoKon Filosofická fakulta Masarykovy univerzity Brno, 24. 11. 2007 VEŘEJNÁ KNIHOVNA JAKO KOMUNITNÍ CENTRUM ANEB PROČ SE JIM TO VYPLATÍ Tereza Matýsová hrosne@centrum.cz Abstrakt: Příspěvek vznikl na základě bakalářské diplomové práce Veřejné knihovny jako komunitní centra

Více

Výsluňský. plátek LISTOPAD. Připravily: Anička, Jarka a Katka

Výsluňský. plátek LISTOPAD. Připravily: Anička, Jarka a Katka Výsluňský plátek LISTOPAD Připravily: Anička, Jarka a Katka Z obsahu: Fotbalový turnaj osmiček Zamířeno do: 7.C- rozhovor s Martinem Gebellem I učitelé jsou jen lidé - rozhovor s panem ředitelem Jiřím

Více

Jsme reklama v Supermarketu.

Jsme reklama v Supermarketu. Jsme reklama v Supermarketu. CashPoster vysílají impulsy! Reklamní účinek: Stačí jedno uchopení! Rozdělovač nákupů u pokladny je každý den hodně používaný předmět, který patří k dění v supermarketu - stejně

Více

Volný čas v 50. a 60. letech v pohraniční obci Droužkovice

Volný čas v 50. a 60. letech v pohraniční obci Droužkovice Volný čas v 50. a 60. letech v pohraniční obci Droužkovice PŘÍPADOVÁ STUDIE Bc. Věra Okénková Důležitost studia volného času? OFICIÁLNÍ POSTOJE K TRÁVENÍ Situace bezprostředně po válce Postoj vládnoucí

Více

Být člověkem před zákonem

Být člověkem před zákonem Vaše občanská práva Být člověkem před zákonem Inclusion Europe Zpráva Inclusion Europe společně se svými 49 členskými organizacemi v 36 zemích usiluje o odstranění diskrimance : Anglie Belgie Bulharsko

Více

REGISTRACE - ARGUMENTY

REGISTRACE - ARGUMENTY REGISTRACE - ARGUMENTY Já už jsem toho vyzkoušel(a) tolik a nikde jsem nebyl(a) úspěšný(á) V přímém prodeji jde především o vytrvalost a cílevědomost. Pokud je kvalitní produkt prodává se sám. Máte možnost

Více

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Projekt vznikl za přispění Nadace ČEZ A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Společnost: VÍTKOVICE POWER ENGINEERING Zástupce: Mgr. Pavel Řehánek Soft Skills (nebo-li měkké dovednosti ) Co jsou to Soft Skills??? Pojem "osobnost"

Více

Nezávislost centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010

Nezávislost centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 Nezávislost centrální banky Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 1 Politická krátkozrakost V praxi lze často pozorovat jednání politiků, které popisuje tzv. teorie politického cyklu Vládnoucí

Více

Rekreum Bilbao, Vizcaya, Španělsko www.rekreum.com

Rekreum Bilbao, Vizcaya, Španělsko www.rekreum.com Vznik podnikatelského záměru Manažerka firmy, Adriana Támez, je psycholožka s bohatou praxí ve vzdělávání a výzkumu, a to zejména v oblasti rozvoje dovedností u dětí, protože předtím působila jako vysokoškolská

Více

4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova

4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova 4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova 1. 2. 3. 4. Hodinová dotace Výtvarná výchova 2 2 2 2 Realizuje obsah vzdělávacího oboru Výtvarná výchova RVP ZV. Výuka probíhá ve dvouhodinových

Více

V současné době lze vysledovat dva přístupy k CSR:

V současné době lze vysledovat dva přístupy k CSR: Společenská odpovědnost organizací (CSR) je koncept, známý v České republice řadu let. Společensky odpovědné aktivity, angažovanost vůči komunitě, realizace veřejně prospěšných projektů, to vše značí rostoucí

Více

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. RENESANCE A VĚK ROZUMU Renesance kulturní znovuzrození

Více

Přednáška prvňáčkům 1.B o čištění zoubků. Veselé zoubky. přednáška společnosti drogerie DM

Přednáška prvňáčkům 1.B o čištění zoubků. Veselé zoubky. přednáška společnosti drogerie DM Přednáška prvňáčkům 1.B o čištění zoubků Veselé zoubky přednáška společnosti drogerie DM Davídek z 1.B se nám svěřil, jak se mu líbila přednáška o čištění zoubků. Ptala jsem se ho, jestli se mu akce líbila.

Více

Zápis z moderované diskuze NEZISKOVKY a Znojmo

Zápis z moderované diskuze NEZISKOVKY a Znojmo Zápis z moderované diskuze NEZISKOVKY a Znojmo Datum a čas konání: středa 29. 9. 2010 od 16:00 hodin Místo konání: Štukový sál Znojemské besedy Zástupci politických stran : Jan Petr Dušejovský, Znojmo

Více

Právo na život v komunitě je jednou z klíčových podmínek občanství. Chceme upozornit na důležitost občanství. Mnoho lidí toto právo nemá možnost

Právo na život v komunitě je jednou z klíčových podmínek občanství. Chceme upozornit na důležitost občanství. Mnoho lidí toto právo nemá možnost Právo na život v komunitě je jednou z klíčových podmínek občanství. Chceme upozornit na důležitost občanství. Mnoho lidí toto právo nemá možnost naplnit. Politici, úředníci a často ani poskytovatelé sociálních

Více

1 KOLMAN, P. Právo na informace. Brno: Masarykova univerzita Brno, 2010. s. 72.

1 KOLMAN, P. Právo na informace. Brno: Masarykova univerzita Brno, 2010. s. 72. Městskému soudu v Praze Hybernská 18 111 21 Praha 1 ----------------------------------- V Brně dne 5. dubna 2013 Žalobce: Mgr. Michal Kincl, nar. 27.3.1986, bytem Neužilova 6, Brno, 625 00, adresa pro

Více

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu VÝTVARNÁ VÝCHOVA A/ Charakteristika předmětu Obsahové vymezení Vyučovací předmět Výtvarná výchova rozvíjí tvořivé schopnosti, které žáci získali na prvním stupni ve vyučovacím předmětu Tvořivost a prostřednictvím

Více

Stav affiliate marketingu v České a Slovenské republice

Stav affiliate marketingu v České a Slovenské republice mariorozensky.cz Stav affiliate marketingu v České a Slovenské republice Možná jste již zaslechli mé oblíbené tvrzení, že pouze 2 % obchodníků využívají affiliate marketing. Affiliate trh sice neustále

Více

JAKÉ PŘEDSTAVY MAJÍ ZAMĚSTNANCI?

JAKÉ PŘEDSTAVY MAJÍ ZAMĚSTNANCI? Co můžete očekávat od outplacementu? Outplacement - podpora odcházejících zaměstnanců - se stal běžně dostupnou službou, kterou může zaměstnavatel využít pro zmírnění dopadů propouštění. Z pohledu firem-zaměstnavatelů

Více

Srbsko po deseti letech: směřování k EU co se očekává od Srbska jako kandidátské země?

Srbsko po deseti letech: směřování k EU co se očekává od Srbska jako kandidátské země? SPEECH/10/446 Štefan Füle Evropský komisař pro rozšíření a politiku sousedství Srbsko po deseti letech: směřování k EU co se očekává od Srbska jako kandidátské země? Veřejné slyšení, Evropský parlament

Více

Dokument B: Podobizna Františka Kupky a paní Eugénie Kupkové olej, 1908)

Dokument B: Podobizna Františka Kupky a paní Eugénie Kupkové olej, 1908) FRANTIŠEK KUPKA ÚROVEŇ A I. Dvě vlasti Malíř František Kupka (1871-1957) pocházel z východních Čech. Dětství prožil v Dobrušce, kde se vyučil sedlářem. Díky svému výtvarnému talentu byl však doporučen

Více

Vítejte v NN. Na vás záleží

Vítejte v NN. Na vás záleží Vítejte v NN Na vás záleží Začínáme u vás Vše, co děláme, se odvíjí od potřeb zákazníka Všechny naše aktivity se zaměřují na vás Vaše potřeby, sny a ambice. Vaši touhu dostat od života to nejlepší, ať

Více

Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi

Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi Protesty ve společnosti Praha 19. října 2011 Marketingový a sociologický výzkum Držitel certifikátu ISO 9001:2001 - člen ESOMAR www.scac.cz SC & C Marketing & Social

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI školní vzdělávací program ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI PLACE HERE ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI Název školy Adresa Palackého 211, Mladá Boleslav

Více

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA VZDĚLÁVÁNÍ

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA VZDĚLÁVÁNÍ VEŘEJNÁ EKONOMIKA EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA VZDĚLÁVÁNÍ Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky

Více

Zastoupení Svobodného státu Bavorsko v České republice. Bavorská státní kancelář

Zastoupení Svobodného státu Bavorsko v České republice. Bavorská státní kancelář Zastoupení Svobodného státu Bavorsko v České republice Bavorská státní kancelář Obsah Úvodní slovo ministryně paní Dr. Beaty Merk 5 Jaké úkoly plní Zastoupení Svobodného státu Bavorsko v České republice?

Více

UČEBNÍ OSNOVY NA HOLOCAUST NELZE ZAPOMÍNAT DĚJEPIS

UČEBNÍ OSNOVY NA HOLOCAUST NELZE ZAPOMÍNAT DĚJEPIS Modernizace výuky v rámci odborných a všeobecných předmětů střední školy. Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.10/01.0021 UČEBNÍ OSNOVY NA HOLOCAUST NELZE ZAPOMÍNAT DĚJEPIS Tento metodický list je spolufinancován

Více