AKTUALIZACE 2014 ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ PÍSEK

Transkript

1 AKTUALIZACE 2014 ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ PÍSEK Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 2014

2

3 Tuto studii zpracovala společnost PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Švabinského 1749/19, Moravská Ostrava IČ: , tel.: , info@rozvoj-obce.cz. Autorský kolektiv: Bc. Andrea Hrušková tvorba koncepce studie a koordinace týmu Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. odborný garant, tvorba metodiky Ing. Ivana Foldynová městské inženýrství a urbanismus, problémy k řešení v ÚPD Ing. arch. Jaroslav Sedlecký autorizovaný architekt, problémy k řešení v ÚPD GIS, zpracování dat a výkresů: Ing. Radek Fujak garant Ing. Michal Samiec Ing. Jan Juráš Bc. Vojtěch Zlý Na spolupráci se podílel odbor výstavby a územního plánování - Městský úřad Písek Jiří Bárta

4

5 OBSAH 1 Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Úvod Popis území a širší vztahy Základní charakteristika území Širší vztahy a nadřazené dokumenty Reliéf, horninové prostředí a geologie Geologické podmínky pro umisťování staveb a ostatní geologická rizika Těžba nerostných surovin SWOT analýza Vodní režim Hydrologické a hydrogeologické podmínky Vodní zdroje jejich význam a ochrana Záplavová území SWOT analýza Hygiena životního prostředí Kvalita ovzduší Staré zátěže, odpady a odpadové hospodářství, brownfields Hlukové zátěže SWOT analýza Ochrana přírody a krajiny Krajina Přírodní potenciál území a jeho ochrana SWOT analýza Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Zemědělský půdní fond Pozemky určené k plnění funkcí lesa SWOT analýza Technická infrastruktura Zásobování pitnou vodou Odvádění a zneškodňování odpadních vod Zásobování plynem Zásobování teplem (CZT) Zásobování elektrickou energií a kapacita přenosové sítě Spoje (pokrytí území signály) SWOT analýza Dopravní infrastruktura

6 1.9.1 Silniční síť Železniční síť Letecká doprava Vodní doprava SWOT analýza Sociodemografické podmínky Demograficko-sociální situace Občanská vybavenost SWOT analýza Bydlení Bytový fond a jeho struktura Stáří a kvalita bytového fondu SWOT analýza Rekreace Rekreační aktivity Rekreační infrastruktura Individuální rekreace SWOT analýza Hospodářské podmínky Ekonomická funkce území Struktura ekonomických subjektů Trh práce (nabídka, poptávka) Zdroje a užití veřejných rozpočtů SWOT analýza Rozbor udržitelného rozvoje území Metodika zpracování RURÚ a související legislativa Související legislativa Východiska metodiky Přístup ke zpracování RURÚ na úrovní ORP Postup zpracování RURÚ Multikriteriální vyhodnocení udržitelného rozvoje Vyváženost územních podmínek Vyhodnocení územních podmínek pro udržitelný rozvoj území Metodika pro SWOT analýzu Metodika aktualizace závad, střetů a problémů a jejich značení Výsledky rozboru udržitelného rozvoje území Vyváženost témat v obcích

7 2.3.2 Vyváženost témat v pilířích Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území Urbanistické, hygienické, environmentální a ostatní závady Střety se záměry technické infrastruktury Střety dopravních záměrů s limity využití území Střety urbanistických záměrů s limity využití území Střety se záměry dopravními Obecné problémy PŘÍLOHY

8 8

9 1 PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ 1.1 Úvod V současné době v rámci přechodu industriální společnosti na postindustriální dochází k výrazné polarizaci území a růstu regionálních disparit. Tato skutečnost vede k proměně stávajících sociálních struktur a způsobů práce, což vyvolává úpadek tradičních oblastí ekonomiky a tradičních profesí. Aktéři regionálního rozvoje nejsou tak jako dříve spjati s prostorem, ve kterém působí, protože sídla jejich firem jsou mimo region. Procesy globalizace tak zmenšují možnosti veřejné správy regulovat procesy v území. Situace zesiluje tlak na management obcí při plánování budoucího vývoje regionu a jeho udržitelnosti. Mění se rozložení ekonomických aktivit v prostoru i jejich struktura. Na jedné straně vznikají nové periferie a sociálně vyloučené oblasti a na straně druhé se zvyšuje neregulovaná zástavba v procesu suburbanizace v okolí měst, která se vyznačuje vysokými nároky na zábor půdy a náklady na budování dopravní a technické infrastruktury. Doprovodným jevem je zde vznikající sociální separace. Působení a dopad vnějších faktorů působících na společnost zevně i uvnitř (hospodářská recese, hrozící rozpad eurozóny, masivní migrace obyvatel, příchod cizinců z rozvojových zemí atd.) na území nelze předvídat. Je ale možné identifikovat základní sociodemografické, ekonomické, environmentální procesy v území a zhodnotit možnosti jejich regulace nástroji prostorového plánování. Je nutné posílit institucionální kapacitu a efektivnost výkonu územní veřejné správy a veřejných služeb, zohlednit sociální podmínky, zaměřit se na komunikaci s veřejností, zkvalitnit komunikaci mezi jednotlivými odbory městského úřadu a rozvinout komunikaci s úřady obcí ve správním obvodu ORP. Územně analytické podklady jsou zpracovávány a aktualizovány na základě zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a prováděcích předpisů (dále jen stavební zákon). ÚAP podle 4 vyhlášky č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti ve znění pozdějších předpisů a prováděcích předpisů obsahují: podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území a rozbor udržitelného rozvoje území. Problematika udržitelného rozvoje území (který dle stavebního zákona spočívá ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucí ) je členěna do tematických oblastí, které jsou vymezené výše zmíněnou vyhláškou. Zpracování a aktualizace ÚAP není pouze naplněním povinnosti plynoucí z legislativy, ale také důležitým podkladem pro plánování rozvoje území. Umožňuje prosazovat principy udržitelného rozvoje do strategického plánování rozvoje měst/regionů včetně komunitních plánů sociálních služeb. Vzhledem k zákonem stanovené periodicitě aktualizací lze ÚAP využít jako východisko pro aktualizaci výše zmíněných strategických dokumentů měst/regionů. Zprůhledněním sledovaných témat, které poskytnou podklad pro aktualizaci územně analytických podkladů (dále jen ÚAP), dojde ke konstruktivnímu a aktuálnímu vyhodnocení stávající situace pomocí SWOT analýz (tj. silné stránky, slabé stránky, příležitosti, hrozby), a tím i vytvoření reálné možnosti, resp. cesty k udržitelnému rozvoji daného území. 9

10 V rámci sledovaní stavu a vývoje územi ORP Písek budou výroky SWOT analýzy barevně odlišeny: Černě výrok dle původni SWOT analýzy (obsah výroku trvá), Šedě přeškrtnutě - výrok dle původni SWOT analyzy (obsah výroku pominul), Zeleně výrok byl doplněn v rámci 3. aktualizace Při hodnocení jednotlivých témat je využita certifikována metodika zpracovaná v rámci projektu Udržitelný rozvoj v územním plánování. Tato metodika využívá pro zohlednění podmíněnosti v území multikriteriální analýzu a umožňuje kombinovat kvantitativní přístup založený na specifických indikátorech kalibrovaných na regionální úroveň s kvalitativním přístupem založeným na expertní znalosti. Efektivita metody spočívá mimo jiné ve schopnosti proměnit data o území ve znalost a poskytnout tak klíčové podklady pro management obcí a regionů. Aktualizace územně analytických podkladů správního obvodu obce s rozšířenou působností Písek obsahuje dle výše zmíněné vyhlášky podklady pro RURÚ a samotný RURÚ. Dokument je rozčleněn do kapitol dle sledovaných témat (horninové prostředí a geologie, vodní režim, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, ochrana přírody a krajiny, hygiena životního prostředí, technická infrastruktura, veřejná dopravní infrastruktura, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreace a hospodářské podmínky). Každá kapitola začíná zjištěním a vyhodnocením stavu a vývoje území, jeho hodnot a limitů využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území. Každá kapitola je zakončena SWOT analýzou s uvedením silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb. V rámci ÚAP jsou také vymezeny problémy k řešení v územně plánovacích dokumentacích a vyhodnocení obcí v rámci SO ORP Písek včetně SWOT analýz za sledovaná témata. Součástí ÚAP je vyváženost vztahu územních podmínek. Hodnocení udržitelného rozvoje a následně jeho vyváženost v území je prováděno pomocí souboru podtémat. 1.2 Popis území a širší vztahy Základní charakteristika území Správní obvod obce s rozšířenou působností Písek se rozkládá téměř od středu Jihočeského kraje až k jeho severozápadnímu okraji. SO ORP Písek je jedním ze 17 správních obvodů Jihočeského kraje. SO ORP Písek je tvořen 49 obcemi, z nichž 4 mají status města (Mirotice, Mirovice, Písek a Protivín) a celková rozloha činí ,7 ha, což představuje 7,4 % celkové rozlohy Jihočeského kraje. Téměř 55 % z celkové rozlohy zaujímá zemědělská půda, z té více než tři čtvrtiny tvoří orná půda (třetí nejvyšší podíl v kraji). Počet obyvatel v SO ORP Písek k roku 2014 je , hustota obyvatel je přibližně 70 obyvatel na kilometr čtvereční. 10

11 Mapa : Správní obvod ORP Písek 11

12 Tabulka : Výměra obcí SO ORP Písek Obec Rozloha [ha] Podíl rozlohy obce na celkové rozloze [%] Albrechtice nad Vltavou 3 668,3 4,9 Boudy 1 000,7 1,3 Cerhonice 951,9 1,3 Čimelice 1 028,8 1,4 Čížová 3 605,1 4,9 Dobev 2 124,7 2,9 Dolní Novosedly 850,7 1,1 Drhovle 2 324,4 3,1 Heřmaň 706,7 1,0 Horosedly 576,8 0,8 Kestřany 2 005,8 2,7 Kluky 1 360,7 1,8 Kožlí 438,3 0,6 Králova Lhota 1 081,6 1,5 Křenovice 613,1 0,8 Lety 1 394,9 1,9 Minice 354,0 0,5 Mirotice 2 563,0 3,5 Mirovice 2 209,0 3,0 Mišovice 1 479,5 2,0 Myslín 413,5 0,6 Nerestce 467,3 0,6 Nevězice 981,4 1,3 Olešná 524,9 0,7 Orlík nad Vltavou 901,1 1,2 Oslov 1 938,8 2,6 Ostrovec 2 061,0 2,8 Paseky 2 518,6 3,4 Písek 6 315,3 8,5 Podolí I 894,3 1,2 Probulov 346,1 0,5 Protivín 6 149,4 8,3 Předotice 2 145,7 2,9 Putim 1 044,5 1,4 Rakovice 1 048,3 1,4 Ražice 1 069,1 1,4 Skály 1 773,4 2,4 Slabčice 1 749,7 2,4 Smetanova Lhota 1 303,7 1,8 Tálín 417,6 0,6 Temešvár 534,1 0,7 Varvažov 2 517,2 3,4 Vlastec 752,5 1,0 Vojníkov 1 183,6 1,6 Vráž 736,4 1,0 Vrcovice 552,4 0,7 Záhoří 1 471,5 2,0 Zvíkovské Podhradí 438,8 0,6 Žďár 1 595,6 2,2 Celkem SO ORP Písek ,7 100,0 Zdroj: Datový model ÚAP Písek

13 1.2.2 Širší vztahy a nadřazené dokumenty Širší vztahy PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Území SO ORP Písek náleží pod správu Jihočeského kraje a leží v jeho severní části. Sousedí celkem s šesti SO ORP z Jihočeského kraje (SO ORP Blatná, SO ORP České Budějovice, SO ORP Milevsko, SO ORP Strakonice, SO ORP Týn nad Vltavou a SO ORP Vodňany), na severní hranici SO ORP Písek sousedí také se Středočeským krajem (SO ORP Příbram). Územím prochází pouze krátký úsek rychlostní silnice R4, dále několik silnic I. třídy. Železniční trať je částečně elektrifikována, především ve směru na České Budějovice (jižní část SO ORP). Na rozdíl od většiny Jihočeského kraje vykazuje území SO ORP Písek pozitivní migrační saldo (příbytek obyvatel stěhováním), hlavní zásluhu na tom má samotné centrum Písek Politika územního rozvoje Politika územního rozvoje ČR 2008 (dále též PÚR ČR 2008 ) je pořízena Ministerstvem pro místní rozvoj v mezích zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon) a schválena usnesením vlády ČR č. 929 ze dne PÚR ČR stanovuje rámcové úkoly pro navazující územně plánovací činnost a pro stanovování podmínek pro předpokládané rozvojové záměry s cílem zvyšovat jejich přínosy a minimalizovat jejich negativní dopady. PÚR ČR, jejíž text je doplněn potřebnými schématy, je v souladu s 32 stavebního zákona členěna na kapitoly: Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, které se uplatňují na celém území České republiky; Rozvojové oblasti a rozvojové osy, Specifické oblasti, Koridory a plochy dopravní infrastruktury a Koridory, plochy a rozvojové záměry technické infrastruktury ; Politika územního rozvoje ČR vymezuje oblasti, osy, koridory a plochy s ohledem na prokázané potřeby rozvoje území státu, které odůvodňují v souladu s 5 stavebního zákona zásah do působnosti orgánů krajů a obcí v záležitostech týkajících se jejich územního rozvoje, a jestliže je důvodné pro tyto oblasti, osy, koridory a plochy stanovit kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v nich; Další úkoly pro územní plánování. V rámci PÚR ČR nejsou vymezeny žádné rozvojové oblasti, osy ani specifické oblasti, které by přímo zasahovaly do území SO ORP Písek Zásady územního rozvoje Zásady územního rozvoje (dále jen ZÚR) by měly stanovit především základní požadavky na uspořádání území kraje, účelné využití tohoto území, vymezení ploch nebo koridorů staveb, které mohou mít důležitý význam pro celý kraj. ZÚR nestanovují podrobnosti vedení tras silnic a dálnic, ty by měly být ponechány až na nižší úrovně plánování. Zásady územního 13

14 rozvoje jsou závazné pro obce, které budou mít povinnost do svých územních plánů přenést záměry schválené v Zásadách, a to i kdyby s jejich umístěním nesouhlasily. Zásady musí respektovat PÚR ČR. Zásady schvaluje zastupitelstvo kraje a zároveň se vyhlašují jako tzv. opatření obecné povahy proti němu je možné podat žalobu k Nejvyššímu správnímu soudu. V návaznosti SO ORP Písek na Politiku územního rozvoje České republiky a na Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje jsou definovány následující rozvojové osy a vymezené specifické oblasti nadmístního významu. Rozvojové oblasti a rozvojové osy Rozvojové oblasti a rozvojové osy jsou vymezovány v územích, v nichž z důvodů soustředění aktivit mezinárodníhoa republikového významu existují zvýšené požadavky na změny v území. V rozvojových oblastech a rozvojových osách je nutno vytvářet, udržovat a koordinovat územní připravenostna zvýšené požadavky změn v území a při respektování republikových priorit územního plánování umožňovatodpovídající využívání území a zachování jeho hodnot. Základní kritéria pro rozhodování a posuzování záměrů na změny v území ve všech rozvojových oblastech a rozvojových osách dle PÚR ČR 2008 mají sledovat zejména: rozvoj veřejné infrastruktury mezinárodního a republikového významu při současném zachování respektování hodnot území, rozvoj bydlení při upřednostnění rozvoje uvnitř zastavěného území a předcházení prostorově sociální segregaci, fragmentaci a záborům ploch veřejně přístupné zeleně, nové využití nevyužívaných průmyslových, skladových, dopravních a jiných ploch, řešení rekultivace a revitalizace opuštěných areálů a ploch (např. předcházející těžbou, průmyslovým využitím, armádou apod.), účelnou organizaci materiálových toků a nakládání s odpady, zachování a rozvoj společenské funkce tradičních městských center, ochrana a využití rekreačního potenciálu krajiny. Rozvojová oblast Písecko - Strakonicko Na území Jihočeského kraje je vymezena rozvojová oblast nadmístního významu N-OB1 Písecko Strakonicko. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje ji na území SO ORP Písek a) vymezuje do rozsahu katastrálních území Čížová (Bošovice u Čížové, Krašovice u Čížové, Nová Ves u Čížové, Topělec, Zlivice), Dobev (Nepodřice, Oldřichov u Písku, Stará Dobev), Drhovle (Brloh u Drhovle, Drhovle, Mladotice u Drhovle, Pamětice u Drhovle), Kestřany (Staré Kestřany, Zátaví), Písek (Hradiště u Písku, Nový Dvůr u Písku, Písek, Semice u Písku, Smrkovice), Předotice (Kožlí u Čížové, Křešice u Čížové, Malčice u Mirotic, Podolí II, Šamonice, Soběšice u Předotic, Třebkov), Protivín (Maletice, Milenovice, Myšenec, Protivín, Selibov), Putim (Putim), Tálín (Tálín), Žďár (Žďár u Protivína); b) dále stanovuje v rámci vymezení této oblasti tyto zásady pro rozhodování o změnách v území: 14

15 podporovat kapacitní dopravní napojení této rozvojové oblasti na významné mezinárodní a vnitrostátní silniční a železniční tahy s vazbou na Středočeský kraj, Plzeňský kraj a Německo, podporovat rozvoj hospodářských aktivit v prostoru Severní písecké průmyslové zóny, Protivína a Drhovle, rozvoj obytných aktivit ve velkých centrech (Písek) a sportovně rekreačních funkcí (Kestřany), v přírodně a krajinářsky cenném území nivy řeky Otavy a Blanice a přírodního parku Písecké hory věnovat zvláštní pozornost územně technickým řešením s ohledem na limity vyplývající z ochrany přírody a krajiny; c) a zároveň stanovuje tyto úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD dotčených obcí: řešit územní souvislosti upřesněného koridoru rychlostní silnice R4 a kapacitní silnice I/4 a dále koridorů silnic I. třídy (zejména I/20 směrem na Plzeň a I/22 na Klatovy) a železnice ČD 190 směrem na Plzeň, zpřesnit rozsah zastavitelných ploch v území obcí dotčených vymezením rozvojové oblasti N-OB1, stanovit pravidla pro jejich využití, vyřešit jejich bezkolizní dopravní napojení, včetně dostatečného dimenzování ploch pro dopravu v klidu a napojení na veřejnou technickou infrastrukturu, při řešení urbanizace území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní, krajinné a kulturní hodnoty v území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví, při řešení rozvojových ploch dbát na dostatečné zastoupení zeleně v urbanizovaných částech rozvojové oblasti N-OB1. Rozvojová osa Severojižní Pasovská Na území Jihočeského kraje je vymezena rozvojová osa nadmístního významu N-OS1 Severojižní Pasovská. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje ji na území SO ORP Písek a) vymezuje do rozsahu katastrálních území Boudy (Boudy), Cerhonice (Cerhonice), Čimelice (Čimelice, Krsice), Horosedly (Horosedly), Lety (Lety), Mirotice (Mirotice, Radobytce), Nerestce (Dolní Nerestce, Horní Nerestce), Rakovice (Rakovice); b) dále stanovuje v rámci vymezení této osy tyto zásady pro rozhodování o změnách v území: podporovat rozvoj socioekonomických aktivit v rozvojové ose a nové investice a aktivity směřovat především do území s dobrou dopravní dostupností, v dosahu pracovních sil a v návaznosti na veřejnou technickou infrastrukturu zejména v území u sídla Čimelice, v prostoru u mimoúrovňové křižovatky Nová Hospoda, respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty v území krajinné památkové zóny Čimelicko-Rakovicko a zachovat přiměřenou prostupnost krajiny, 15

16 podporovat řešení, která budou minimalizovat dopady na kulturní a urbanistické hodnoty území v rámci rozvojové osy, zejména chránit venkovský ráz sídel a jejich převážně obytný charakter, chránit pohledově významná panoramata sídel i krajiny; c) a zároveň stanovuje tyto úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD dotčených obcí: řešit územní souvislosti upřesněného koridoru rychlostní silnice R4, kapacitní silnice I/4, s ohledem na polohu, volit taková technická řešení staveb, která budou citlivá k přírodnímu prostředí, při řešení urbanizace tohoto území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní, krajinné a kulturní hodnoty v území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví, při řešení rozvojových ploch a koridorů dbát na dostatečné zastoupení zeleně a ekoduktů, zpřesnit rozsah navržených rozvojových ploch a koridorů na území obcí v rámci vymezené rozvojové osy N-OS1 a stanovit pravidla pro jejich využití. Rozvojová osa Písecko Táborsko Pelhřimovská Na území Jihočeského kraje je vymezena rozvojová osa nadmístního významu N-OS4Písecko - Táborsko - Pelhřimovská. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje ji na území SO ORP Písek a) vymezuje do rozsahu katastrálních územídolní Novosedly (Dolní Novosedly, Chrastiny), Křenovice (Křenovice), Olešná (Olešná nad Vltavou), Podolí I (Podolí I), Temešvár (Temešvár), Záhoří (Horní Záhoří u Písku, Jamný, Svatonice); b) dále stanovuje v rámci vymezení této osy tyto zásady pro rozhodování o změnách v území: podporovat rozvoj socioekonomických aktivit v rámci této rozvojové osy především do území s dobrou dopravní dostupností, v dosahu pracovních sil a v návaznosti na veřejnou technickou infrastrukturu, respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území a zachovat přiměřenou prostupnost krajiny, a to zejména se zvláštním důrazem při dotčení chráněných území přírody, podporovat řešení, která budou minimalizovat dopady na kulturní a urbanistické hodnoty území, zejména chránit venkovský ráz sídel a jejich převážně obytný charakter, chránit pohledově významná panoramata sídel i krajiny; c) a zároveň stanovuje tyto úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD dotčených obcí: řešit územní souvislosti upřesněného koridoru silnic I/19 a I/29 s ohledem na jejich polohu a plánovaná technická řešení, při řešení urbanizace tohoto území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní, krajinné a kulturní hodnoty v území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví, 16

17 zpřesnit rozsah navržených rozvojových ploch a koridorů na území obcí v rámci vymezené osy a stanovit pravidla pro jejich využití. Specifická oblast nadmístního významu Orlicko Na území JČK je vymezena specifická oblast nadmístního významu N-SOB1 Orlicko. Jedná se o jednu z hospodářsky slabých oblastí v rámci JČK, u které je nutno nastartovat rozvoj a zároveň zajistit nastolení vyváženého stavu všech rozhodujících složek v území. Zásady územního rozvoje JČK ji vymezuje do rozsahu katastrálních území: a) Albrechtice nad Vltavou (Albrechtice nad Vltavou, Chřešťovice, Jehnědno, Údraž), Čížová (Borečnice), Kožlí (Kožlí u Orlíka), Lety (Šerkov), Nevězice (Nevězice), Olešná (Olešná nad Vltavou), Orlík nad Vltavou (Orlík nad Vltavou), Oslov (Oslov, Tukleky u Oslova), Ostrovec (Dědovice, Horní Ostrovec), Podolí I (Podolí I), Probulov (Probulov), Slabčice (Nemějice, Písecká Smoleč, Slabčice), Smetanova Lhota (Smetanova Lhota), Temešvár (Temešvár), Varvažov (Varvažov, Zbonín), Vojníkov (Držov, Louka nad Otavou, Vojníkov), Vráž (Vráž u Písku), Vrcovice (Vrcovice), Zvíkovské Podhradí (Zvíkovské Podhradí); b) dále stanovuje v rámci vymezení této osy tyto zásady pro rozhodování o změnách v území: podporovat řešení směřující k vyváženému využívání krajiny a vodní plochy, k únosnému zatížení celé přehrady, koordinující ochranu kvality vod a přírodních hodnot břehových partií se zájmem na rozvoji socioekonomických aktivit a využití rekreačního potenciálu této oblasti, vytvářet podmínky pro stabilizaci trvale bydlících obyvatel a zlepšení jejich životní úrovně formou vytváření podmínek pro vznik nových pracovních příležitostí, pro budování chybějící veřejné infrastruktury v územích ohrožených vysídlováním, stanovit podmínky pro citlivé a přijatelné využití rekreačního potenciálu oblasti s ohledem na únosné zatížení přírody, krajiny a vodní plochy, podporovat řešení vytvářející podmínky pro zkvalitnění služeb v oblasti cestovního ruchu, citlivě využívat a chránit přírodní zdroje v oblasti, podporovat zkvalitnění a zlepšení dopravní dostupnosti území, vytvořit podmínky pro zkvalitnění dopravních vazeb, a to zejména i v oblasti turistického a cestovního ruchu, podporovat zkvalitnění vodohospodářské infrastruktury, zvláště čištění odpadních vod a odstraňování fosforu, což jsou faktory, které mají zásadní vliv na kvalitu vody v nádrži a její následné rekreační využití; c) a zároveň stanovuje tyto úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD dotčených obcí: situovat hlavní póly a střediska socioekonomického a hospodářského rozvoje zejména v návaznosti na rozvojové osy N-OS1 (Severojižní Pasovská) a N-OS4 (Písecko Táborsko Pelhřimovská), 17

18 stanovit regulativy pro rozvoj této oblasti s ohledem na její specifické problémy a na podmínky stanovené pro dotčené území Krajinné památkové zóny Orlicko, vhodně doplnit socioekonomické aktivity a spolu se zkvalitněním veřejné vybavenosti vytvořit předpoklady k celoroční prosperitě daného území (tj. prodloužit turistickou sezónu), a tím stabilizovat životní úroveň obyvatel žijících v této specifické oblasti, při řešení rozvojových ploch zvyšovat kvalitu, nikoliv navyšovat kvantitu, sportovně rekreačních zařízení, a to vždy s ohledem na konkrétní podmínky v řešeném území a na podmínky ochrany přírody a krajiny, při urbanizaci území nepřipustit nekoncepční vznik nových ploch individuální rekreace a dalšího zatížení břehových partií a vodní hladiny, rozvíjet lázeňství a služby s vysokou přidanou hodnotou v oblasti rekreace, sportu a turistického ruchu, řešit dopravní vybavenost formou doplnění přívozů, cyklotras a přístavišť pro uvažované rekreační využití Vltavské vodní cesty, vytvořit předpoklady pro zlepšení kvality vody v přehradní nádrži Orlík zkvalitněním a koncepčním řešením likvidace odpadních vod od producentů v okolí nádrže, tj. odpadních vod ze zástavby, z rekreačních objektů (i kempů), přístavišť, lodí a ze splachů z pozemků v okolí nádrže, a to vč. využití a doplnění technologií na odstranění fosforu. Vymezení ploch nadmístního významu komerčních a průmyslových Drhovle Nová Hospoda plocha pro funkci komerční a funkci lehkého průmyslu je vymezena v rozvojové oblasti Písecko Strakonicko v prostoru u mimoúrovňové křižovatky silnic I/4 a I/20 v dobré dopravní dostupnosti měst Blatné, Písku a Strakonic. Písek sever plocha pro komerční a průmyslové využití je vymezena pro dokončení Severní písecké průmyslové zóny cca 1 km severozápadně od Písku mezi silnicí I/20 a Purkraticemi. Protivín plocha pro komerční a průmyslové využití je vymezena sa severozápadním okraji Protivína v rámci rozvojové oblasti Písecko Strakonicko mezi silnicí I/20, železnicí a řekou Blanice, resp. ochranou zónou nadregionálního biokoridoru vedoucího podél řeky. Podmínkou pro využití této rozvojové plochy je zajištění dostatečné protipovodňové ochrany staveb a zařízení umísťovaných do této rozvojové plochy. Horosedly komerčně průmyslová zóna v blízkosti navrhované mimoúrovňové křižovatky rychlostní silnice R4 směrem na Prahu a mezinárodní silnice I/19 jako součást rozvojové osy N-OS1. Vymezení ploch nadmístního významu pro sport a rekreaci Čimelice golf, plocha je navržena na významné rozvojové ose nadmístního významu N- OS1 a bude mít hlavní spádovou oblast z rekreační oblasti Orlické vodní nádrže. Kromě sportovně rekreačního využití pro organizaci kulturních, sportovních a společenských akcí jsou přípustná i zařízení občanské vybavenosti související s hlavním využitím této plochy. Podmínkou je respektování dochovaných kompozičních prvků v prostoru krajinné památkové 18

19 zóny Čimelicko Rakovicko, nepřípustné je budování nových, historicky nedoložených, nadzemních staveb a zařízení. Záměr golfového hřiště situovat takovým způsobem, aby nebyl dotčen zámecký park. Kestřany plocha pro dokončení stávajícího golfového resortu navazuje na severu na stávající golfové hřiště, na západním okraji je ohraničena lesním komplexem a rybníkem Velký Potočný, na severním a východním okraji je lokalita ohraničena místní komunikací Územně analytické podklady Jihočeského kraje Poslední aktualizace ÚAP Jihočeského kraje je datována k roku Pro hodnocení území Jihočeského kraje je použita sada indikátorů, rozdělených do 3 pilířů, které jsou individálně obodovány na stupnici -2 (velmi špatné) až 2 (velmi dobré). Každý pilíř pak obsahuje součet bodů, ze kterých je odvozeno výsledné ohodnocení. Každá obec i ORP je následně ohodnoceno v rámci těchto tří pilířů a je jí přiřazena nová kategorie, dle dosažených hodnot. SO ORP Písek je celkově hodnocen jako jeden z lepších SO ORP v rámci Jihočeského kraje. Pozitivního hodnocení dosáhl ve dvou ze tří pilířů, konkrétně v pilířích pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel. Naopak u pilíře pro příznivé životní prostředí dosáhl SO ORP Písek negativního hodnocení. Ve srovnání s rokem 2011 zůstaly pilíře přibližně ve stejných hodnotách jako v roce V rámci SO ORP Písek nejlépe dopadly obce Písek, Vráž, Protivín, Temešvár, Zvíkovské Podhradí, Orlík nad Vltavou, Čimelice a Horosedly. Všechny zmíněné obce měli pozitivní hodnocení ve všech třech pilířích. Problémy k řešení, jež se vyskytují v daných ÚAP, jsou rozděleny na několik druhů: Urbanistické závady (proces suburbanizace a desuburbanizace, stárnutí obyvatelstva, vylidňování malých sídel, stavění na zelené louce ) Dopravní závady (úrovňové křížení silnic I. třídy a železnic) Hygienické závady (znečištění ovzduší v rámci zajištění tepla, staré ekologické zátěže, liniové zdroje emisí, nedostatek skládek) Závady v oblasti ochrany přírody a krajiny (nadměrná fragmentace krajiny, nadměrný rozvoj turistického ruchu) Ohrožení území povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy (znečišťování vod, problémy vodní eroze, nekoncepce v navrhování protipovodňových opatření) 19

20 1.3 Reliéf, horninové prostředí a geologie Správní území ORP Písek se rozkládá v severní části Jihočeského kraje. Z geologického hlediska patří toto území ke dvěma základním předplatformním krystalinickým jednotkám, jež vytvářejí skalní základ středočeskému plutonu a českému moldanubiku, které je přímým pokračováním šumavského moldanubika. Zatímco středočeský pluton je petrograficky velmi pestrý, ve sledovaném území se jedná především o žuly, různé typy granodioritů a horniny ortorulového typu, české moldanubikum převážně tvoří pararuly a migmatity. Zvětráváním těchto hornin se vytvářejí na většině území hlinitopísčitá eluvia a štěrkovitopísčité zvětraliny. Zvětralinový plášť je překryt vrstvou převážně kvartérních uloženin malé mocnosti, svahovými sedimenty a v okolí vodních toků nivními sedimenty. Z inženýrsko-geologického hlediska se jedná o zeminy málo stlačitelné, únosné, které umožňují zakládaní stavebjiž v malých hloubkách. Méně únosné zeminy se nacházejí především v údolních nivách, problémy se stabilitou území se mohou vyskytovat v okolí řeky Vltavy z důvodů existence srázů vltavského údolí Geologické podmínky pro umisťování staveb a ostatní geologická rizika Problémem při plánování budoucí zástavby může být výskyt poddolovaných a sesuvných území. Před rozhodováním o jejich využití pro zastavitelné a rozvojové plochy je nutno geologickým průzkumem prověřit jejich stabilitu. Rozloha poddolovaných území v jednotlivých obcích je přehledně zobrazena v tabulce Tabulka : Tabulka plošně poddolovaných území Obec Plocha obce (ha) Plošně poddolované území (ha) Plošně poddolované území (%) Čížová 3 610,5 10,6 0,3 Ražice 1 071,6 0,1 0,0 Heřmaň 705,3 58,5 8,3 Vrcovice 551,6 2,4 0,4 Záhoří 1 471,8 4,1 0,3 Písek 6 323,0 23,4 0,4 Paseky 2 517,7 4,7 0,2 Zdroj: Datový model ÚAP Písek 2014 Poddolované území zobrazené bodem či plochou jsou zakresleny v mapě č Největší plochu zabírá poddolované území v obci Heřmaň. Celkově se v řešeném území nachází 9 plošných a 23 bodových poddolovaných území. Další možný rizikový jev, sesuvná území (A062), se ve SO ORP Písek nevyskytuje Těžba nerostných surovin Území SO ORP Písek není bohaté na nerostné suroviny. Na jeho území se nachází především stavební suroviny (stavební kámen, štěrkopísek a cihlářské suroviny), dále kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu, žáruvzdorné a keramické nežáruvzdorné jíly, křemen, vápenec a polymetalické rudy. Mezi největší dobývací prostory patří Kamenné doly v Písku a Jehnědno v Albrechticích nad Vltavou. Tabulka ukazuje zbytek dobývacích prostorů. 20

21 Tabulka : Dobývací prostory na území SO ORP Písek Obec Plocha obce (ha) PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Dobývací prostor (ha) Dobývací prostor (%) Surovina Albrechtice nad Vltavou 3 672,0 25,4 0,7 jíly žáruvzdorné Horosedly 577,3 7,5 1,3 vápenec Lety 1 393,7 15,8 1,1 cihlářská surovina Nerestce 467,9 2,1 0,4 vápenec Nerestce 467,9 2,9 0,6 cihlářská surovina Ostrovec 2 059,9 6,1 0,3 biotitická žula Písek 6 323,0 29,5 0,5 stavební kámen Předotice 2 146,2 9,1 0,4 žula SO ORP Celkem ,7 98,4 0,1 Zdroj: Datový model ÚAP Písek 2014 V důsledku přítomnosti ložisek nerostných surovin je na území SO ORP Písek vymezeno pět chráněných ložiskových území (CHLÚ), která slouží k ochraně ložisek před ztížením nebo znemožněním jejich dobývání. Z hlediska surovin se jedná opět o stavební materiály (stavební kámen a cihlářská surovina). Daná CHLÚ jsou uvedena v tabulce níže. Tabulka : Chráněné ložiskové území na území SO ORP Písek Obec Výměra obce (ha) Chráněné ložiskové území (ha) Chráněné ložiskové území (%) surovina Albrechtice nad Vltavou 3 674,2 57,4 1,6 Stavební kámen - stavební kámen Písek 6 323,0 5,1 0,1 Cihlářská surovina Předonice 2 146,9 30,1 1,4 Stavební kámen - stavební kámen Čížová 3 610,5 62,6 1,7 Stavební kámen - stavební kámen Lety 1 393,0 16,3 1,2 Cihlářská surovina Nerestce 467,9 2,9 0,6 Cihlářská surovina Zdroj: Datový model ÚAP Písek 2014 Ložiska nerostných surovin, dobývací prostory, poddolovaných území a CHLÚ ve SO ORP Písek jsou znázorněny v následující mapě. 21

22 Mapa : Vybrané geologické jevy na území SO ORP Písek 22

23 1.3.3 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Zásoby štěrkopísku a stavebního kamene postačující na několik příštích desetiletí. Existence dalších, dosud netěžených, ložisek. Žádná sesuvná území v oblasti. Převážně dobré podmínky pro zakládání staveb. PŘÍLEŽITOSTI Další využití výhradních ložisek nerostných surovin. Revitalizace/asanace území narušených těžbou. Sanace starých ekologických zátěží hald a odvalů. SLABÉ STRÁNKY Výskyt plošných poddolovaných území, jež znamenají určité omezení pro využití území. Výskyt poddolovaných území bodového charakteru. HROZBY Narušení ekologické stability území v důsledku povrchové těžby v dalších lokalitách, resp. v chráněných územích. Pomalé odstraňování ekologických zátěží (haldy a odvaly). 23

24 1.4 Vodní režim Území SO ORP Písek náleží povodí řeky Vltavy, která protíná východní část jeho území. Převážná část správního území ORP leží na levém břehu Vltavy, pouze obce Křenovice, Podolí I., Olešná a Slabčice leží na jejím pravém břehu. Územím dále protéká řada dalších drobných toků, z nichž nejvýznamnější jsou řeka Otava a její severní přítoky Lomnice a Skalice. Jižní částí území protéká řeka Blanice. Významným vodním dílem na řece Vltavě je vodní nádrž Orlík, která tvoří severozápadní hranici území ORP. Dále se zde nachází i větší počet vodních ploch menších rozměrů. Rovněž se v území vyskytují zdroje podzemních vod Hydrologické a hydrogeologické podmínky Vodní zdroje podpovrchových vod se nacházejí na celém zájmovém území. Jejich rozsah a výskyt na území SO ORP Písek znárodňuje mapa A 1 v příloze. Vzhledem k tomu, že z geologického hlediska patří území ke krystalinickým jednotkám, území je relativně málo vodnaté. Existující zdroje podzemní vody je možno v omezeném rozsahu využívat pro místní zásobování (vydatnosti převážně v rozsahu 0,5 2 l/s). Dle ÚP VÚC Jihočeského kraje byly vyhodnoceny jako významné oblasti vhodné pro soustředěné jímání podzemních vodmiocénní a kvartérní uloženiny v povodí Otavy a Blanice. Mezi sedimenty s největší mocností a příznivými filtračními parametry byla zařazena i část území ORP Písek na území obcí (Vodňany) Milenovice - Protivín, Myšenec Heřmaň a Ražice - (Sudoměř), jež patří mezi oblasti perspektivního jímání podzemních vod. ZÚR JČK stanovuje v souladu s Plánem hlavních povodí ČR a se Směrným vodohospodářským plánem lokality pro akumulaci povrchových vod jako územní rezervy. Na území ORP Písek byla vymezena územní rezerva pro lokalitu Myslín. Zahrnuje jednak území obce Myslín, dále i k. ú. sídel Boješice a Ohař na území obce Mirovice. ZÚR pro využití dotčených ploch nenavrhují žádné záměry republikového nebo nadmístního významu, které by znemožnily jejich případnou realizaci a totéž ukládá pro navazující ÚPD obcí v uvedených lokalitách. Ochrana jakosti vod je založena na omezování přístupu znečišťujících látek ze zdrojů znečištění do vod a jejich prostředí a na ochraně zdrojů vod cestou prevence. Mezi hlavní zdroje znečištění patří i plošné znečištění vod zemědělskou činností. Na území SO ORP Písek byla rozsáhlá území vymezena jako zranitelná oblast dle nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech a revidována nařízením vlády č.219/2007 Sb. kterým se mění nařízení vlády č. 103/2003 Sb. Na území ORP Písek zabírají zranitelné oblasti 60,8 % území v celkové rozloze cca 45115,7 ha. Jejich podrobný přehled lze nalézt v tabulce A 6 v příloze. Jak ukazuje následující mapa, sledované území je protkáno sítí převážně drobných vodních toků. Jejich celková délka činí 1107,34 km. 24

25 Mapa : Vodní zdroje, vodní toky, vodní plochy a zranitelná území na území SO ORP Písek 25

26 Na sledovaném území se nachází velké množství převážně menších vodních nádrží o celkové rozloze cca 2 090,7 ha, což představuje zhruba 2,8 % území. Výskyt ploch vodních zdrojů povrchové vody včetně ochranných pásem a jejich podíl na území jednotlivých obcí v rámci ORP Písek uvádí následující tabulka. Tabulka : Vodní útvary povrchové vody stojaté včetně ochranných pásem Obec Výměra obce (ha) Vodní útvar povrchové vody stojaté (ha) Vodní útvar povrchové vody stojaté (%) Albrechtice nad Vltavou 3 672,0 119,7 3,3 Čížová 3 610,5 29,6 0,8 Kožlí 433,1 73,8 17,0 Nevězice 987,0 30,5 3,1 Olešná 524,2 27,9 5,3 Orlík nad Vltavou 901,3 127,2 14,1 Oslov 1 938,9 130,4 6,7 Ostrovec 2 059,9 75,8 3,7 Podolí I 898,1 19,9 2,2 Slabčice 1 749,3 43,8 2,5 Temešvár 526,0 45,6 8,7 Varvažov 2 514,4 156,7 6,2 Vojníkov 1 178,7 14,3 1,2 Vráž 738,1 5,3 0,7 Vrcovice 551,6 0,2 0,0 Zvíkovské Podhradí 437,0 80,9 18,5 ORP Celkem ,7 981,6 1,3 Zdroj: Datový model ÚAP Písek 2014 Nejrozsáhlejší vodní plochou, jež tvoří hranici v daném území, je Orlická přehrada. Byla napuštěna v roce 1963 a je největší nádrží Vltavské kaskády. Délka a vzdutí na Vltavě je 56 km, na Otavě 22 km a na Lomnici 3 km. Nádrž má kaňonovitý charakter se strmými břehy a je poměrně úzká. Maximální objem nádrže je 704 mil. m 3, plocha hladiny je 26,4 km 2 a maximální hloubka je 71m. Nádrž plní jednak vodohospodářské funkce, protipovodňové i zvyšování průtoků, chov ryb, jednak plní i významnou rekreační funkci. Tato rekreační funkce je však v posledních letech velmi ohrožena kolabolací nádržového sytému Orlické přehrady, která tak rozkvetla nejznámějším projevem eutrofizace (sinicemi). Je obecná shoda, že příčinou současné nevyhovující kvality vody je přísun sloučenin fosforu z jejího povodí. Jedině výrazným snížením přísunu těchto sloučenin je možné do budoucna zlepšit kvalitu vody v Orlické nádrži, což je zakotveno i v zásadách územího rozvoje kraje. 26

27 1.4.2 Vodní zdroje jejich význam a ochrana PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. V rámci Koncepce protipovodňové ochrany na území Jihočeského kraje (2007) byly zařazeny do seznamu obcí nechráněných nebo nedostatečně chráněných obce Horosedly, Kestřany, Mirotice, Mirovice Myslín, Ostrovec, Písek Protivín, Putim, Smetanova Lhota a Žďár. Pro většinu z nich, s výjimkou obcí Putim a Žďár, byla následně navržena, v rámci možností, protipovodňová opatření. Obec Žďár byla zařazena mezi obce, pro něž nebyla navržena opatření z důvodu komplikovanosti možného řešení a nedostatku podkladů. Pro tyto obce se dále navrhuje zpracování samostatné studie. Na území JČK bylo vymezeno 11 obcí jako nechráněné nebo nedostatečně chráněné před povodněmi, které prakticky nelze technickými prostředky ochránit. Do této skupiny patří i obec Putim. U obcí Čimelice, Heřmaň a Varvažov, jež byly původně zařazeny mezi nechráněné, nebo nedostatečně chráněné bylo zjištěno, že jsou zaplavovány pouze extravilánovými vodami nebo jejich ohrožení záplavami vyhovuje cílovému stavu, a proto byly ze seznamu vyřazeny. V rámci protipovodňové koncepce byla vymezena i řada míst, která omezují průtočnost koryt vodních toků a údolních niv. Na území ORP Písek se jedná především o lokality v povodí řeky Blanice, Otavy a Skalice. Příčiny jsou zpravidla nevhodné mostní konstrukce a úpravy břehů a koryta řek. Stávající objekty protipovodňové ochrany uvádí následující tabulka. Tabulka : Objekt/zařízení protipovodňové ochrany Obec Objekt/zařízení protipovodňové Objekt/zařízení protipovodňové ochrany - počet ochrany - popis Písek 2 jez pohyblivý, ochranná hráz Protivín 3 jez pohyblivý Skály 1 jez pohyblivý SO ORP Celkem 6 Zdroj: Datový model ÚAP Písek Záplavová území Významným limitem území, který je nutné při rozvoji území respektovat, jsou záplavová území. Ačkoliv vodní toky, protékající územím nepatří k významným s výjimkou Vltavy a Otavy, vzhledem ke způsobu hospodaření a nevhodným zásahům do území v minulých desetiletích, dochází zde opakovaně k záplavám včetně zastavěných částí území, což znamená limity pro využití řady lokalit. Na území SO ORP Písek byla vymezena záplavová území na katastrálním území 25 obcí z celkového počtu 49 o celkové rozloze 2 756,1 ha, což představuje cca 3,7 % celkové výměry území. Výměry jednotlivých periodicit záplavových území obsahuje následující tabulka. Záplavové území s periodicitou 100 let je zobrazeno na mapě Tabulka : Záplavová území na správním území ORP Písek Výměra Q005 Q005 Q020 Q020 Q100 Q100 (ha) (ha) (%) (ha) (%) (ha) (%) SO ORP Celkem , ,9 1, ,3 3, ,1 3,7 Zdroj: Datový model ÚAP Písek

28 Mapa : Záplavové území s periodicitou 100 let Sumace jevů A051 a A053 za dané území je zpracována v následující tabulce. 28

29 Tabulka : Aktivní zóna záplavového území a území zvláštní povodně pod vodním dílem na správním území ORP Písek Výměra Aktivní zóna záplavového území Území zvláštní povodně pod vodním dílem (ha) (ha) (%) (ha) (%) SO ORP Celkem ,7 1749,6 2,4 3352,2 4,5 Zdroj: Datový model ÚAP Písek SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Dostatečné množství zdrojů povrchových a zejména podzemních vod. Existence oblasti perspektivního jímání podzemních vod. Vymezení lokality pro akumulaci povrchových vod jako územní rezervy. Relativně nízké znečištění vodních zdrojů (především podzemních vod). Minimální rozsah plochy se svažitou ornou půdou se zvýšeným rizikem zrychleného odtoku za přívalových srážek a vzniku lokálních povodní PŘÍLEŽITOSTI Revitalizace vodních toků a drobných vodních nádrží s cílem omezení rozsahu povodní, zadržování vody v území a zlepšení jeho retenční a akumulační schopnosti. Realizace protipovodňových opatření. Obnova/budování drobných vodních nádrží s cílem omezení rozsahu povodní, zadržování vody v území a zlepšení jeho retenční a akumulační schopnosti SLABÉ STRÁNKY Opakované záplavy v oblasti, včetně zastavěných území. Nekapacitní úpravy toku, existence řady zúžených profilů. Zhoršené odtokové poměry, klesající retenční schopnost území v důsledku vodní eroze. Vzhledem k charakteru geologického podloží omezené zdroje podzemních vod. HROZBY Existence řady míst, která omezují průtočnost koryt vodních toků a údolních niv. Povolení další výstavby v územích ohrožených povodní. Nepřijetí preventivních protipovodňových opatření, neřešení opatření zejména v nedostatečně chráněných územích. Další pokles retenční schopnosti území v důsledku vodní eroze území 29

30 1.5 Hygiena životního prostředí Předmětem hodnocení hygieny životního prostředí je hodnocení kvality jednotlivých složek životního prostředí v daném území, případně negativních faktorů, které ovlivňují nebo mohou ovlivňovat zdraví obyvatelstva a stabilitu ekosystémů v území. Mezi hlavní charakteristiky patří především zdroje znečišťování a kvalita ovzduší, rozsah znehodnocení půd ve formě starých zátěží a kontaminovaných ploch, produkce a způsob nakládání s odpady, případně další faktory s možnými negativními dopady na životní prostředí. Výskyt vybraných jevů na území SO ORP Písek ilustruje mapa Kvalita ovzduší Ovzduší na převážné části území SO ORP Písek je relativně dobré s výjimkou překračování imisních limitů přízemního ozónu O3, které je škodlivé pro zdraví obyvatel na celém území, což platí i pro většinu území ČR a JČK. Horší situace je ve městě Písek, kde jsou překračovány nejen imisní limity pro přízemní ozón (O3), ale i limity pro ochranu lidského zdraví, bez zahrnutí přízemního ozónu. Přesněji byly překročeny limity pro roční průměry benzo(a)pyrenu. Stejně jako v roce 2012 nebyly překračovány limity pro ochranu ekosystémů a vegetace. K nadměrnému znečištění ovzduší dochází rovněž v důsledku rostoucí intenzity dopravy na páteřních komunikacích, ale i silnicích II. třídy zejména v případě, že komunikace prochází zastavěným územím Staré zátěže, odpady a odpadové hospodářství, brownfields Nepříznivá situace je z hlediska výskytu starých zátěží a kontaminovaných ploch. Ačkoliv nepatří z hlediska rozsahu a rizik pro prostředí k nejzávažnějším, na území 34 obcí se nachází celkem 88 starých zátěží. Obzvláště v obcích Písek a Protivín je velký počet starých zátěží, konkrétně 13 a 10. Tabulka : Staré zátěže území a kontaminované plochy Staré zátěže a Staré zátěže a Staré zátěže a Staré zátěže a Obec kontamin kontamino kontamino kontamino ované Obec vané Obec vané Obec vané plochy plochy plochy plochy (počet) (počet) (počet) (počet) Albrechtice 4 Králova nad Vltavou Lhota 1 Písek 13 Tálín 1 Čimelice 2 Lety 2 Podolí I 2 Temešvár 2 Čížová 1 Mirotice 2 Protivín 10 Varvažov 1 Dobev 3 Mirovice 4 Předotice 1 Vlastec 1 Dolní Novosedly 4 Mišovice 1 Putim 2 Vrcovice 2 Drhovle 3 Myslín 1 Rakovice 1 Záhoří 5 Horosedly Orlík nad 1 1 Ražice 3 Zvíkovské Vltavou Podhradí 1 Kestřany 5 Ostrovec 2 Skály 1 Kluky 1 Paseky 2 Slabčice 2 Zdroj: Datový model ÚAP Písek 2014 SO ORP Celkem 88 30

31 Mapa : Hygiena životního prostředí na území SO ORP Písek PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Plochy znehodnoceného území k obnově nebo opětovnému využití na území SO ORP Písek zabírají cca 106,27 ha, což představuje 0,143 % území. Na daném území se rovněž vyskytuje 14 starých důlních děl, z toho 12 na území města Písek a zbývající dvě na území obcí Nevězice a Mirovice. Rozsah poddolovaného území činí cca 103 ha, tj. 0,139 % území. 31

32 Dalším faktorem, který může negativně ovlivnit hygienu prostředí je oblast tvorby a způsob nakládání s odpady. Jejich řešení je povinností a v kompetenci původců odpadů. Základním nástrojem pro řešení problematiky odpadového hospodářství je na úrovni kraje Plán odpadového hospodářství, jenž stanoví cíle v této oblasti v souladu s republikovými cíli. Mezi tyto cíle se řadí i zvyšování podílu separovaného sběru odpadů jako předpokladu jejich dalšího využití. V daném území se nachází zařízení k likvidaci nebezpečného odpadu, sběr a skladování a využívání odpadů uvedená v tabulce A 11 v příloze. Dále se na území ORP Písek nacházejí dvě skládky. Pozitivní je, že kapacita pro skládkování je dostačující pro příští desetiletí Hlukové zátěže Zvyšování intenzity dopravy na hlavních dopravních tepnách vede k překračování hlukových limitů ve městech a obcích. Na daném území se sice vyskytuje letiště (Písek-Krašovice), ale slouží především pouze pro leteckou turistiku a letecké sporty a tak se zde nevyskytuje žádné ochranné pásmo letiště a toto letiště nepůsobí jako výrazný zdroj hluku pro své okolí SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Na hodnoceném území prakticky nedochází (s výjimkou území ORP Písek) k překračování imisních limitů látek znečišťujících ovzduší (s výjimkou O3). V obcích jsou zavedeny systémy separovaného sběru pro základní druhy odpadů Dostatečná kapacita pro skládkování na příští desetiletí. Kraj aktivně podporuje zvýšení míry separace i projekty zaměřené na řešení problematiky BRKO (budování bioplynových stanic a kompostáren). PŘÍLEŽITOSTI Možnost využití prostředků z EU pro sanace starých ekologických zátěží. Výstavba obchvatů v rámci rekonstrukce silnic I. a II. třídy (v souvislosti s vymezením rozvojové oblasti, rozvojových os a specifické oblasti na daném území). SLABÉ STRÁNKY Nižší míra separace a následné využití komunálního odpadu ve srovnání s krajem. Velký počet lokalit evidovaných jako stará zátěž a kontaminované plochy. Překročení ročních limitů výskytu benzo(a)pyrenu na území města Písek. V části území se nachází oblasti s vysokým rizikem výskytu radonu. HROZBY Omezené využití území a rizika spojená s existencí starých ekologických zátěží. Nárůst lokálního znečištění ovzduší z malých zdrojů v důsledku spalování paliv nízké kvality. Čerpání prostředků na projekty zaměřené na odpadové hospodářství z Operačního programu ŽP. Riziko nárůstu znečištění ovzduší v souvislosti s dalším neustálým růstem dopravní intenzity na páteřních komunikacích. Pomalé odstraňování starých ekologických zátěží (haldy a odvaly). Nízké zapojení obyvatel do separace odpadů. 32

33 1.6 Ochrana přírody a krajiny Krajina Koeficient ekologické stability se počítá jako podíl výměr druhů pozemků v daném území. V čitateli tohoto podílu je součet výměr chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů, trvalých travních porostů, lesní půdy a vodních ploch. Ve jmenovateli podílu je součet výměr orné půdy, zastavěných ploch a ostatních ploch (metodika používaná ČSÚ). Největší koeficient ekologické stability byl v roce 2012 u obce Paseky (5,5), mezi další obce s vysokou hodnotou KES v roce 2012 patří Zvíkovské Podhradí, Temešvár a Varvažov. O těchto obcích můžeme říci, že mají přírodní a přírodě blízkou krajinu s výraznou převahou ekologicky stabilních struktur a nízkou intenzitou využívání krajiny člověkem. Naopak nejnižších hodnot KES dlouhodobě dosahují obce Horosedly, Nerestce, Mirovice a Vlastec. Ve sledovaných letech 2008, 2010, 2012 a 2014 nedošlo v SO ORP Písek k žádným výrazným změnám v koeficientu ekologické stability, ve všech letech byla hodnota KES 1,3. Kompletní tabulka KES je uvedena v příloze (tabulka A 1). Níže je k nahlédnutí mapa hodnot KES na území SO ORP Písek. 33

34 Mapa : Koeficient ekologické stability na území SO ORP Písek Přírodní potenciál území a jeho ochrana Území SO ORP Písek se řadí k oblastem dlouhodobě ovlivňovaným lidskou činností. Přesto se zde nachází řada menších lokalit, jež jsou významné pro ekologickou stabilitu území a často i specifické (např. povodí Otavy, Blanice) a ojedinělé. Jejich zachování proto patří mezi priority územního plánování a je zajišťováno různými formami ochrany. 34

35 Tabulka : Maloplošná zvláště chráněná území Obec Rozloha obce (ha) PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Rozloha národních přírodních památek (ha) Rozloha národních přírodních památek (%) Čimelice 1 029,1 1,6 0,2 Čížová 3 610,5 78,9 2,2 Drhovle 2 326,2 2,4 0,1 Kestřany 2 011,1 143,1 7,1 Oslov 1 938,9 12,9 0,7 Ostrovec 2 057,0 17,4 0,8 Protivín 6 144,3 16,1 0,3 Putim 1 041,0 2,5 0,2 Ražice 1 071,6 32,7 3,1 Skály 1 774,8 12,8 0,7 Smetanova Lhota 1 305,1 2,9 0,2 Vráž 738,1 0,1 0,0 Horosedly 577,3 3,2 0,5 Boudy 1 001,0 1,0 0,1 Nerestce 467,9 2,1 0,4 Varvažov 2 517,2 2,9 0,1 Vojníkov 1 178,7 1,8 0,2 Žďár 1 597,2 15,4 1,0 Zdroj: Datový model ÚAP Písek 2014 Zvlášť chráněná území zahrnují velkoplošná zvláště chráněná území, kam patří národní parky (NP) a chráněné krajinné oblasti (CHKO). Mezi maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) náleží národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Škálu zvlášť chráněných území rozšířila soustava NATURA Je to soustava chráněných území na území států EU. Tvoří ji ptačí oblasti (PO) a evropsky významné lokality (EVL). Na území SO ORP Písek se nenachází velkoplošná zvlášť chráněná území ani CHKO. Nalézají se zde však některé maloplošné zvlášť chráněné lokality. Spadají k nim národní přírodní rezervace Řežabinec a Řežabinecké tůně na území obcí Kestřany, Putim a Ražice. Dále sem patří lokality vymezené v rámci evropské soustavy NATURA 2000, jež zahrnují evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Další významnou součástí ochrany přírody a krajiny na správním území ORP Písek je přírodní park, jenž byl vyhlášen jako klidová zóna v oblasti Píseckých hor. Mapa zvláště chráněných území, přírodních parků a lokalit soustavy NATURA 2000 je zobrazena níže. 35

36 Mapa : Přírodní parky a NATURA 2000 ptačí oblasti a evropsky významné lokality V rámci obecně chráněných území přírody a krajiny jsou vymezeny plochy a koridory územního systému ekologické stability, jež zahrnují skladebné části nadregionálního a regionálního ÚSES. Na území ORP Písek se nalézají v rámci ZÚR JČK nadregionální biokoridory (NRBK) a biocentra (NRBC) a regionální biokoridory (RBK) a biocentra (RBC) a lokality s výskytem chráněných rostlin a živočichů. V rámci SO ORP je celková rozloha kompletního ÚSES 14842,96 ha, což tvoří přibližně 20 % území SO ORP. Na mapě níže je znázorněno celkové rozložení jednotlivých prvků ÚSES. 36

37 Mapa : Územní systém ekologické stability na území SO ORP Písek PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. 37

38 1.6.3 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Existence relativně rozsáhlých území chráněných nějakou formou ochrany přírody a krajiny. Výskyt a ochrana řady vzácných a chráněných druhů živočichů a rostlin (národní přírodní rezervace, lokality soustavy NATURA 2000). Vymezení přírodního parku Písecké hory. Rozsáhlé vymezení sítě územního systému ekologické stability s dalšími prvky ÚSES. PŘÍLEŽITOSTI Rozvoj cestovního ruch, díky výskytu řady přírodních území a prvků cenných pro ochranu přírody a krajiny. Chráněná území jsou jednoznačně vymezena v ÚPD jednotlivých obcí. Využití územního plánování k eliminaci/minimalizaci střetů v důsledku ekonomického a sociálního rozvoje území. Aktualizace jednotlivých částí ÚSES a realizace nefunkčních částí ÚSES s cílem zlepšení jeho fungování. SLABÉ STRÁNKY Vzhledem k relativně rozsáhlým Řada závad území s různým typem ochrany z důvodu jejich narušení zástavbou a komunikacemi. Výskyt starých ekologických zátěží. Nevhodné hospodaření na některých zemědělských pozemcích a některých rybnících. HROZBY Realizace stávajících návrhů a záměrů v rozvoji zastavitelných území a dopravní infrastruktury by znamenala další zásahy do chráněných území a jejich prvků včetně biocenter a biokoridorů. Výskyt ložisek nerostných surovin v chráněných územích riziko budoucí těžby spojené s celkovým nárůstem zatížení území. Povolování Schvalování výstavby ve volné krajině (mimo zastavěná území obcí), mimo zastavěná území obcí, degradace krajinného rázu výstavbou nevhodných staveb. Růst Navyšování intenzity automobilové dopravy na páteřních hlavních komunikacích. Negativní dopady plánovaného rozvoje rekreačních a dalších aktivit v oblastech cenných pro ochranu přírody a krajiny. Výchova a osvěta obyvatel ke zvýšení jejich účasti na ochraně přírody a krajiny. 38

39 1.7 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Zemědělský půdní fond Zemědělství se v SO ORP Písek řadí mezi tradiční hospodářská odvětví, a proto podíl orné půdy na celkové výměře území a jeho vývoj patří k významným sledovaným charakteristikám. Rozloha orné půdy se v SO ORP Písek neustále mírně snižuje, podíl orné půdy na celkové rozloze území v roce 2010 byl 41,5 % a v roce 2013 již pouze 41,2 %. Nejvýraznější byl úbytek orné půdy u obce Slabčice, ze 41,3 % v roce 2010 na 33,4 % v roce V absolutních číslech se jednalo o úbytek 138 ha orné půdy. Největší podíl orné půdy na celkové rozloze mají obce Nerestce, Mirovice a Horosedly, kde se jedná o více než 70 % rozlohy. Nejvíce hektarů orné půdy je na území obce Protivín (2 909 ha). Nejmenší podíl orné půdy na celkové rozloze je v obcích Zvíkovské Podhradí (10,6 %) a Kožlí (11,5 %). Tabulka : Rozloha orné půdy a její změna v obcích SO ORP Písek v období Podíl orné půdy z celkového území Orná půda [ha] Obec [%] Albrechtice nad Vltavou 1 548, , ,0 42,2 42,2 42,1 Boudy 384,0 384,0 384,0 38,4 38,4 38,4 Cerhonice 505,8 505,8 506,0 53,2 53,2 53,2 Čimelice 510,0 507,7 508,0 49,6 49,3 49,4 Čížová 1 116, , ,0 30,9 30,9 30,8 Dobev 995,8 995,2 995,0 46,8 46,8 46,8 Dolní Novosedly 532,9 532,9 533,0 62,6 62,6 62,6 Drhovle 1 225, , ,0 52,7 52,5 52,5 Heřmaň 310,6 310,5 310,0 44,0 44,0 44,0 Horosedly 406,3 405,8 406,0 70,4 70,3 70,4 Kestřany 856,0 854,7 854,0 42,6 42,5 42,5 Kluky 796,8 796,8 797,0 58,5 58,5 58,6 Kožlí 50,3 50,2 50,0 11,6 11,6 11,5 Králova Lhota 528,2 528,0 508,0 48,9 48,9 47,0 Křenovice 312,6 312,6 312,0 51,2 51,2 51,1 Lety 652,2 651,2 651,0 46,9 46,8 46,8 Minice 187,8 187,9 188,0 53,7 53,8 53,7 Mirotice 1 330, , ,0 52,0 52,0 51,9 Mirovice 1 560, , ,0 70,8 70,8 70,8 Mišovice 840,2 841,3 834,0 56,7 56,8 56,3 Myslín 264,4 261,7 261,0 63,7 63,0 62,9 Nerestce 334,0 334,0 334,0 71,4 71,4 71,4 Nevězice 464,7 464,7 465,0 47,2 47,2 47,2 Olešná 273,2 273,0 273,0 52,0 52,0 52,0 Orlík nad Vltavou 145,4 145,4 145,0 16,1 16,1 16,0 Oslov 705,7 705,7 706,0 36,4 36,4 36,4 Ostrovec 442,6 442,6 443,0 21,5 21,5 21,5 Paseky 328,1 328,0 328,0 13,0 13,0 13,0 Písek 1 531, , ,0 24,2 24,1 24,1 Podolí I 214,2 214,2 214,0 23,9 23,9 23,9 Probulov 220,1 220,1 220,0 63,4 63,4 63,4 Protivín 2 909, , ,0 47,4 47,4 47,3 39

40 Podíl orné půdy z celkového území Orná půda [ha] Obec [%] Předotice 1 063, , ,0 49,6 49,6 49,4 Putim 433,8 433,8 432,0 41,7 41,7 41,5 Rakovice 562,6 562,6 563,0 53,7 53,7 53,7 Ražice 635,3 635,4 635,0 59,3 59,3 59,3 Skály 760,2 760,2 760,0 42,8 42,8 42,8 Slabčice 722,1 663,2 584,0 41,3 38,0 33,4 Smetanova Lhota 557,6 558,1 558,0 42,7 42,8 42,8 Tálín 190,6 190,6 190,0 45,5 45,5 45,3 Temešvár 76,0 75,9 76,0 14,4 14,4 14,4 Varvažov 423,8 417,6 418,0 16,9 16,6 16,6 Vlastec 515,6 515,6 516,0 68,7 68,7 68,8 Vojníkov 352,6 350,3 350,0 29,9 29,7 29,7 Vráž 194,8 194,8 195,0 26,4 26,4 26,4 Vrcovice 275,6 271,6 271,0 50,0 49,3 49,2 Záhoří 980,6 980,6 980,0 66,6 66,6 66,6 Zvíkovské Podhradí 46,8 46,5 46,0 10,7 10,6 10,6 Žďár 502,3 501,0 501,0 31,4 31,4 31,4 SO ORP Písek , , ,0 41,5 41,4 41,2 Zdroj dat: ČSÚ; Data aktuální k 1.1. daného roku Co se týče kvality půdy na území ORP, neřadí se k bonitně nejcennějším půdám, což ilustruje následující tabulka a mapa, kdy podíl půdy nejcennější v 1. třídě ochrany je pouhých 2,7 %, naopak nejvyšší zastoupení nastává u 3. třídy ochrany, tedy půd s převážně průměrnou produkční schopností (26,3 %). Tabulka : Bonitované půdně ekologické jednotky Třída ochrany Výměra [ha] Podíl na celkovém území [%] ,1 2, ,6 11, ,0 26, ,1 6, ,9 13,8 Zdroj: Datový model ÚAP Písek 2014 Situaci rozložení jednotlivých tříd ochrany znázorňuje následující mapa. Bonitně nejcennější půdy 1. třídy jsou převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Půdy 1. třídy se nacházejí pouze v blízkosti vodních toků, kde není problém s jejich zavlažováním. Často jsou obklopeny půdami z 2. třídy ochrany s nadprůměrnou produkční schopností. Většinu území však tvoří půdy z třídy s průměrnou až podprůměrnou produkční schopností. 40

41 Mapa : Bonitované půdně ekologické jednotky na území SO ORP Písek Významnou charakteristikou způsobu využití území (a rovněž složkou ovlivňující výši KES) je podíl zastavěných ploch na celkové ploše daného území. Od roku 2010 do roku 2013 se tento podíl v SO ORP Písek nezměnil a stále zůstává na 1,4 % zastavěného území z celkové výměry. V roce 2013 bylo na území SO ORP Písek ha zastavěných ploch, od roku 2010 se tato rozloha zvětšila o 6 ha, což, ale nemělo výraznější vliv na podílu na celkové výměře správního obvodu. Nejvíce zastavěných ploch je na území obce Písek (235 ha), kde je i největší podíl na celkové výměře a nejméně v obci Kožlí (2 ha). 41

42 Tabulka : Podíl zastavěného území v obcích SO ORP Písek v letech Podíl zastavěného území z Zastavěné území [ha] Obec celkové výměry [%] Albrechtice nad Vltavou 37,2 37,3 37,0 1,0 1,0 1,0 Boudy 8,1 8,1 8,0 0,8 0,8 0,8 Cerhonice 11,3 11,3 11,0 1,2 1,2 1,2 Čimelice 27,7 28,6 29,0 2,7 2,8 2,8 Čížová 32,2 32,4 32,0 0,9 0,9 0,9 Dobev 24,7 24,9 25,0 1,2 1,2 1,2 Dolní Novosedly 14,2 14,2 14,0 1,7 1,7 1,6 Drhovle 26,5 27,0 27,0 1,1 1,2 1,2 Heřmaň 9,7 9,6 10,0 1,4 1,4 1,4 Horosedly 7,6 7,5 7,0 1,3 1,3 1,2 Kestřany 24,2 24,3 25,0 1,2 1,2 1,2 Kluky 23,9 24,0 24,0 1,8 1,8 1,8 Kožlí 2,4 2,4 2,0 0,6 0,6 0,5 Králova Lhota 13,2 13,3 13,0 1,2 1,2 1,2 Křenovice 7,9 7,9 8,0 1,3 1,3 1,3 Lety 17,3 17,0 17,0 1,2 1,2 1,2 Minice 2,8 2,8 3,0 0,8 0,8 0,9 Mirotice 38,3 37,9 38,0 1,5 1,5 1,5 Mirovice 41,0 41,2 41,0 1,9 1,9 1,9 Mišovice 17,5 17,5 18,0 1,2 1,2 1,2 Myslín 7,0 7,0 7,0 1,7 1,7 1,7 Nerestce 6,5 6,5 7,0 1,4 1,4 1,5 Nevězice 10,3 10,3 10,0 1,0 1,0 1,0 Olešná 6,6 6,7 7,0 1,3 1,3 1,3 Orlík nad Vltavou 9,8 9,9 10,0 1,1 1,1 1,1 Oslov 14,4 14,4 15,0 0,7 0,7 0,8 Ostrovec 17,9 17,9 18,0 0,9 0,9 0,9 Paseky 8,0 8,0 8,0 0,3 0,3 0,3 Písek 231,2 232,4 235,0 3,7 3,7 3,7 Podolí I 11,6 11,7 12,0 1,3 1,3 1,3 Probulov 4,7 4,7 5,0 1,4 1,4 1,4 Protivín 105,0 105,1 105,0 1,7 1,7 1,7 Předotice 25,5 25,6 26,0 1,2 1,2 1,2 Putim 14,2 14,2 14,0 1,4 1,4 1,3 Rakovice 14,0 14,0 14,0 1,3 1,3 1,3 Ražice 16,3 16,3 16,0 1,5 1,5 1,5 Skály 14,9 14,9 15,0 0,8 0,8 0,8 Slabčice 18,7 18,8 19,0 1,1 1,1 1,1 Smetanova Lhota 15,0 15,0 15,0 1,2 1,2 1,1 Tálín 7,6 7,6 8,0 1,8 1,8 1,9 Temešvár 3,8 3,8 4,0 0,7 0,7 0,8 Varvažov 15,2 15,2 15,0 0,6 0,6 0,6 Vlastec 9,6 9,6 9,0 1,3 1,3 1,2 Vojníkov 7,9 7,9 8,0 0,7 0,7 0,7 Vráž 7,7 7,7 8,0 1,0 1,0 1,1 Vrcovice 7,0 7,1 7,0 1,3 1,3 1,3 Záhoří 22,2 22,2 22,0 1,5 1,5 1,5 42

43 Podíl zastavěného území z Zastavěné území [ha] Obec celkové výměry [%] Zvíkovské Podhradí 4,8 4,8 5,0 1,1 1,1 1,1 Žďár 11,9 11,9 12,0 0,7 0,7 0,8 SO ORP Písek 1039,0 1041,0 1045,0 1,4 1,4 1,4 Zdroj dat: ČSÚ; Data aktuální k 1.1. daného roku Pozemky určené k plnění funkcí lesa Lesní porosty na území SO ORP Písek představují jeho významný přírodní zdroj. Ve srovnání s průměrnou lesnatostí JČK (jež je vyšší než průměr ČR), patří jeho lesnatost k nadprůměrným (34,3 % území). Rozsáhlé lesnaté oblasti na území Píseckých hor a ve střední části území patří mezi lesní ekosystémy, které mají vysokou ekologickou stabilitu (lesy přirozené a přírodě blízké). Ve sledovaných letech 2010, 2012 a 2013 se podíl lesní půdy na celkové výměře území v SO ORP Písek ustálil na 34,3 %. Jedinou obcí, ve které v těchto letech došlo k výraznější změně výměry lesní půdy, byla obec Čížová, kde se výměra změnila z 1867,6 ha v roce 2010 na 1876,0 ha v roce Největší podíl lesní půdy na celkové výměře obce je v Pasekách (81,9 %), zároveň se jedná o obec s druhou největší rozlohou lesů v ORP, nejvíce jich je v obci Písek. Nejmenší podíl na celkové výměře mají lesní půdy v obcích Nerestce, kde tvoří pouhých 6 % celkové rozlohy. Kompletní tabulka je k nahlédnutí v příloze (tabulka A 2). Ačkoliv na území SO ORP Písek lesní porosty převážně spadají do kategorie lesů hospodářských (24 321,2 ha), důležitá je i jejich funkce ochranná (394,7 ha), jež však zabírá minimální plochu a také funkce mimoprodukční u lesů zvláštního určení. Přesné rozlohy kategorie lesů uvádí následující tabulka. Tabulka : Kategorie lesů na území SO ORP Písek Výměra SO ORP Les hospodářský Les ochranný Les zvláštního určení [ha] Výměra [ha] (%) Výměra [ha] (%) Výměra [ha] (%) SO ORP Celkem , ,2 32,8 394,7 0, ,1 8,8 Zdroj: Datový model ÚAP Písek

44 1.7.3 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Stabilně Vysoký podíl lesní půdy na celkové ploše území s významnými ekonomickými i ekologickými funkcemi. Nízká míra poškození lesních porostů z titulu nadměrného znečištění ovzduší. Významné funkce lesů zvláštního určení pro zachování biologické rozmanitosti, atd. PŘÍLEŽITOSTI Rozvoj ekologických forem hospodaření na půdě. Zlepšování skladby lesních porostů při obnově/zakládání nových porostů. Zalesňování dalších pozemků méně vhodných pro zemědělskou činnost. Výhledově významný Hospodářský potenciál lesních porostů - rostoucí význam produkce dřevní hmoty. SLABÉ STRÁNKY Bonitně méně cenné půdy - půdy nižších bonitních tříd, relativně nízká úrodnost půdy. Nutné odvodňování vysokého podílu území, vzhledem k charakteru území. Omezené možnosti hospodaření v lesích ochranných a ve většině kategorií lesů zvláštního určení. Nevhodná druhová skladba části lesních porostů. HROZBY Pokles kvality půd v důsledku především vodní eroze častých povodní. pomalá realizace protipovodňových opatření. Trvalé odnětí zemědělského půdního fondu v rámci modernizace dopravní infrastruktury. Budování zařízení pro rozvoj rekreačních aktivit sportovní areály apod. v lokalitách s významnými mimoprodukčními funkcemi Další odnětí (zábory) půdy určené k plnění funkcí lesa v důsledku rozvoje v N-OS8 Poškozování lesních porostů okusem v důsledku přemnožení zvěře. 1.8 Technická infrastruktura Kvalita technické infrastruktury je důležitým kritériem rozvoje území a její prvky významně zasahují do života celé společnosti. SO ORP Písek má zájem na tom, aby bylo na území dosaženo takového stavu, kdy bude zabezpečeno odpovídající napojení (obyvatelstva, průmyslových a zemědělských podniků nacházejících se na obvodu) na všechny inženýrské sítě. Napojení technické infrastruktury však musí respektovat územní omezení a požadavky, které klade koncepce udržitelného rozvoje na další rozvoj SO ORP Písek. Technická infrastruktura zahrnuje vedení, stavby a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, jako jsou vodovody, vodojemy, kanalizace, ČOV, stavby a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanice, energetické vedení, komunikační vedení veřejné komunikační sítě, elektronické komunikační zařízení veřejné komunikační sítě a produktovody. Mapa přehledně ilustruje rozmístění základních sítí na území SO ORP Písek. 44

45 Mapa 1.8.1: Vodovodní, kanalizační, plynovodní a teplovodní síť na území SO ORP Písek 45

46 1.8.1 Zásobování pitnou vodou V rámci SO ORP Písek je zásobování obyvatel pitnou vodou zajištěno Vodárenskou soustavou Jižní Čechy a individuálním odběrem z domovních studní a vrtů. Zdrojem vody pro Vodárenskou soustavu Jižní Čechy je vodárenská nádrž Římov zajišťující trvalý minimální průtok v toku pod přehradou v množství 650 l/s a vrt Vidov 40 l/s. V rámci zásobování pitnou vodou na území JČK je úloha této soustavy nezastupitelná. Dalším významným zdrojem pitné vody pro několik obcí na území JČK je Vodárenská soustava Dolní Bukovsko. Město Písek má dva zdroje pitné vody. Vedle přivaděče z nádrže Římov má vlastní úpravnu vody na řece Otavě. Voda z obou zdrojů se míchá, ale jak úpravna, tak Římov mohou zásobovat Písek samostatně. Vlastní úpravnu vody chce město zachovat i do budoucna jako záložní zdroj vody, i když pokrytí města Písek vodou z Římova je 100%, úpravna však musí projít rekonstrukcí. Napojení obcí v SO ORP Písek na veřejnou vodovodní síť je následující: Albrechtice nad Vltavou (90 %), Boudy (98 %) Čimelice (50 %), Čížová (95 %), Dobev (70 %), Drhovle (70 % domácností), Horosedly (95 %), Heřmaň (90 %), Kestřany (95 % - odběr 85 % domácností), Kluky (95%) Králova Lhota (místní část Laziště 20 %), Lety (5 %), Mirotice (80 %), Mirovice (100 %), Nevězice (100 %), Olešná (25 %), Orlík nad Vltavou (místní část Staré Sedlo 70 %), Oslov (100 % - i místní část Svatá Anna), Ostrovec (70 % - i místní části Dolní Ostrovec a Horní Ostrovec), Paseky (94 %), Písek (100 %), Podolí I (98 %), Protivín (100 %), Putim (100 %), Ražice (100 %), Skály (80 %), Slabčice (30 %), Tálín (napojeno je 85 % domácností), Temešvár (90 %), Vlastec (90 %), Vráž (72 % - Stará Vráž), Záhoří (75 %), Zvíkovské Podhradí (100 %) a Žďár (90 %). Obce nenapojené na veřejnou vodovodní síť mají zajištěn odběr vody z domovních studní. Kvalita vody není však vyhovující z důvodu vysokých koncentrací dusičnanů a manganu. Vyskytují se také lokální problémy se zajištěním dostatečného zdroje pitné vody v období sucha, problémy uvádí následující obce: Lety, Nerestce, Ražice, Smetanova Lhota a Zvíkovské Podhradí. Dle ZÚR Jihočeského kraje (2011) byly vymezeny koridory a plochy pro záměry veřejné technické infrastruktury v oblasti vodohospodářské: V16 Vodovod Albrechtice nad Vltavou záměr napojení sídel Chřešťovice, Jehnědno, Údražské Chalupy, Údraž na vodovod v Albrechticích nad Vltavou, vymezeno koridorem podél silnice II/138, šíře koridoru 100m. Vodovodní síť včetně příslušných zařízení je vyobrazena na mapě níže. 46

47 Mapa : Vodovodní síť na území SO ORP Písek PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. 47

48 1.8.2 Odvádění a zneškodňování odpadních vod Problematika odkanalizování a čištění odpadních vod je složitá. Odpadní vody v obcích jsou odváděny do kanalizační sítě (dále na ČOV), popř. zachycovány v bezodtokových jímkách a dále jsou likvidovány. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků, popř. jednotnou kanalizační sítí. Často jsou starší kanalizační systémy jednotné, nověji budované kanalizace v obcích jsou většinou pouze pro splaškové odpadní vody, někde podle konfigurace terénu je i tlaková kanalizace (obec Putim). Jednotná kanalizace je zavedena téměř ve všech obcích SO ORP Písek kromě obcí Králova Lhota a Zvíkovské Podhradí. ČOV jsou vybudovány v obcích Boudy, Čížová, Dobev, Drhovle (pouze v domově pro seniory), Heřmaň, Kestřany, Mirovice, Olešná, Orlík nad Vltavou, Oslov, Paseky, Písek, Podolí I (kořenová), Protivín, Předotice (kořenová), Putim a Zvíkovské Podhradí (zkušební provoz). Obci Kožlí byl vypracován projekt pro vybudování ČOV a nyní žádá o stavební povolení. Obec Orlík nad Vltavou uvažuje o výstavbě centrální ČOV. Kanalizační síť včetně ČOV na území SO ORP Písek je k nahlédnutí na mapě uvedené níže. 48

49 Mapa : Kanalizační síť na území SO ORP Písek PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. 49

50 1.8.3 Zásobování plynem V rámci SO ORP Písek jsou plynem zásobovány obce Boudy (60 %), Cerhonice (15%), Čimelice (40 %), Čížová (80 %), Drhovle (90 %), Horosedly (40 %), Mirotice, Mirovice (80 %), Písek (53,2 %), Předotice (40 %), Putim (100 %), Rakovice (40 %), Smetanova Lhota (70 %), Temešvár (90 %), Vráž (100 %), Vrcovice (75 %) a Záhoří (40 %). Obce, které nemají zavedený plyn, ani do budoucna neuvažují o napojení, z ekonomického hlediska se plyn obyvatelům nevyplatí. Výjimku tvoří obec Olešná, kde občané o zavedení plynu zájem mají. V ZÚR JČK (2011) byl vymezen koridor pro záměry technické infrastruktury nadmístního významu v oblasti zásobování plynem: Ep3 VTL plynovod Strakonice Písek, záměr funkčního propojení dvou větví vysokotlakých plynovodů, s odbočením a regulační stanicí ve Štěkni. Vymezeno koridorem šíře 200 m. Celková délka všech plynovodů SO ORP Písek činí 348,5 km. Délky rozvodů plynu v SO ORP Písek v letech 2010, 2012 a 2014 jsou uvedeny v tabulce v příloze (tabulka B 1). 50

51 Mapa : Plynová síť na území SO ORP Písek PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. 51

52 1.8.4 Zásobování teplem (CZT) V SO ORP Písek je zásobováno teplem jen samotné město Písek. Dodávku tepla zajišťuje společnost Teplárna Písek, a.s. Společnost zásobuje teplem přibližně 75 % domácností. V roce 2013 byla provedena náhrada části rozvodů na VS ZŠ Tylova za efektivnější dvoutrubkový rozvod. Dále také úpravy na ulici Tylova, Tyršova a Fügnerovo náměstí. V roce 2014 zahájila Teplárna Písek, a.s. výběrové řízení na zakázku primárního rozvodu na ulici Erbenova Zásobování elektrickou energií a kapacita přenosové sítě Distribuce elektrické energie v zájmovém území je realizována vedením vysokého napětí, které pokrývá všechny obce v území. Jednotlivé větve tohoto typu vedení jsou zakončeny transformačními stanicemi. Téměř celá délka vedení elektrické energie v SO ORP Písek je tažena nadzemně. Pouze 96,1 km je taženo pod zemí, převážně v obci Písek Ve většině obcí v rámci SO ORP Písek se nevyskytují vážnější problémy s dodávkou elektrické energie, drobné poruchy za silných větrů, či bouřek udávají obce Čížová, Horosedly, Nerestce, Nevězice, paseky, Tálín a Žár. Celková délka elektrických sítí na území SO ORP je 960,6 km. Na mapě uvedené níže je k nahlédnutí rozložení elektrického vedení na území SO ORP Písek v roce K uvedené mapě je nutné poznamenat, že rozvodná síť u nízkého napětí neobsahuje data od poskytovatele E.ON, který do územně analytických podkladů toto napětí nepředává. 52

53 Mapa : Rozvodná síť elektrické energie na území SO ORP Písek PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. 53

54 1.8.6 Spoje (pokrytí území signály) Níže uvedená tabulka zobrazuje absolutní i relativní hodnoty vybavenosti obcí počítači a připojením k internetu. V celém SO ORP Písek je nadpoloviční většina obydlených bytů (53,1 %) vybavena počítačem. Pouze 7,5 % počítačů z celkového počtu není vybaveno internetem, tedy 783. Nejvyšší podíl PC na obydlené byty mají obce Minice a Dobev. Naopak nejnižší mají obce Myslín a Vojníkov. Tabulka : Tabulka vybavenosti obcí počítači a připojením k internetu v roce Obec Počet obydlených bytů 2011 Vybavenost PC 2011 počítač počítač s bez internetem internetu Podíl PC s internetem [%] Podíl celkem PC [%] Albrechtice nad Vltavou ,8 42,0 Boudy ,3 45,7 Cerhonice ,3 41,8 Čimelice ,2 54,5 Čížová ,2 58,1 Dobev ,6 60,8 Dolní Novosedly ,4 50,0 Drhovle ,6 44,8 Heřmaň ,7 45,8 Horosedly ,5 60,5 Kestřany ,6 53,4 Kluky ,6 56,0 Kožlí ,9 40,9 Králova Lhota ,8 32,1 Křenovice ,2 48,4 Lety ,2 36,8 Minice ,8 68,8 Mirotice ,5 47,7 Mirovice ,7 44,8 Mišovice ,9 36,8 Myslín ,0 27,8 Nerestce ,5 47,5 Nevězice ,3 36,7 Olešná ,4 46,7 Orlík nad Vltavou ,2 40,0 Oslov ,7 50,0 Ostrovec ,9 44,6 Paseky ,2 58,2 Písek ,6 55,3 Podolí I ,0 45,5 Probulov ,4 39,1 Protivín ,7 53,9 Předotice ,1 50,6 Putim ,6 51,9 Rakovice ,7 54,9 Ražice ,7 52,9 Skály ,1 43,6 Slabčice ,3 46,4

55 Obec Počet obydlených bytů 2011 PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Vybavenost PC 2011 počítač počítač s bez internetem internetu Podíl PC s internetem [%] Podíl celkem PC [%] Smetanova Lhota ,4 41,8 Tálín ,1 56,3 Temešvár ,0 52,5 Varvažov ,8 40,2 Vlastec ,3 44,4 Vojníkov ,0 27,8 Vráž ,1 58,0 Vrcovice ,5 58,5 Záhoří ,2 49,1 Zvíkovské Podhradí ,7 44,0 Žďár ,0 46,0 SO ORP Písek ,3 53,1 Zdroj: ČSÚ, SLDB SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Dostatečné zásobování elektrickou energií vzájemná blízkost napájecích bodů. PŘÍLEŽITOSTI Modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě a zvyšování napojení domácností na veřejnou kanalizaci s napojením na ČOV. Výstavba veřejného vodovodu do dalších částí jednotlivých obcí, které nejsou napojeny. Zabezpečit obce náhradními zdroji pitné vody v případě havárií. SLABÉ STRÁNKY Nedostatečná síť jednotné kanalizace napojené na ČOV některých obcí. Špatná kvalita vody domovních studní v obci Lety, Nerestce, Ražice, Smetanova Lhota a Zvíkovské Podhradí. Chybějící kanalizační síť v obci Temešvár. HROZBY Zhoršená kvalita vodních toků a dalších složek životního prostředí vypouštěním naředěných splaškových odpadních vod do recipientu. Nepříznivým jevem je v souvislosti se zdražováním energií Návrat řady domácností k tuhým palivům. 1.9 Dopravní infrastruktura Východiskem pro hodnocení dopravní infrastruktury na správním území obce s rozšířenou působností Písek je řada materiálů a dokumentů, především Politika územního rozvoje ČR 2008 (v roce 2014 probíhá 1. aktualizace), Územně analytické podklady ORP Písek 2014, Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje atd. SO ORP Písek má dobré dopravní napojení na okolní SO ORP s dosahem i do dalších regionů prostřednictvím silničních a železničních sítí, které jsou v SO ORP poměrně hustě rozmístěny. Nejvýznamnějšími komunikacemi jsou zejména silnice I. třídy, např. silnice I/4 přecházející v obcích Mirotice a Předotice v rychlostní komunikaci R4 a silnice I/20 spojující Písek s Karlovými Vary a Českými Budějovicemi. Mezi významné komunikace lze zařadit taktéž železniční trať č. 190 spojující Plzeň s Českými Budějovicemi. Stav dopravní infrastruktury zobrazuje následující mapa: 55

56 Mapa : Dopravní infrastruktura na území SO ORP Písek pro rok

57 1.9.1 Silniční síť K dopravní obsluze území, zajišťované silničními vozidly, jinými vozidly splňujícími technické podmínky provozu na pozemních komunikacích, cyklisty a chodci, slouží síť pozemních komunikací. Tyto se ve smyslu legislativní úpravy dělí na dálnice a silnice I. třídy (v majetku ČR), silnice II. a III. třídy (v majetku krajů), místní komunikace I., II., III. a IV. třídy, (v majetku jednotlivých obcí) a účelové komunikace (v majetku právnických nebo fyzických osob). Dálnice a rychlostní komunikace Územím SO ORP Písek prochází v úseku mezi obcí Mirotice a křižovatkou Nová Hospoda rychlostní silnice R4, která je rozšířením stávající silniční komunikace I. třídy I/4 vedoucí z Prahy přes Příbram a Strakonice k hranicím s Německem. Nenachází se zde žádná dálnice. Silnice I. třídy Na území SO ORP Písek se nachází následující silnice I. třídy: Silnice I/4 Praha Milín (I/66) Nová Hospoda (I/20) Strakonice (I/22) Strážný (- Německo) spojuje SO ORP Písek s hlavním městem a na jedné straně a Německem na straně druhé. V některých úsecích přechází v rychlostní komunikaci R4 (na území SO ORP Písek v úseku Mirotice Nová Hospoda). Silnice I/19 Plzeň - Rožmitál p. Třemšínem (I/18) Lety (I/4) Tábor Pelhřimov slouží jako významná vnitrostátní spojnice mezi západními a jižními Čechy se spojením na další důležité sítě. Prochází severní částí SO ORP Písek obcemi Mirovice, Horosedly, Lety, Králova Lhota a Orlík nad Vltavou. Silnice I/20 Karlovy Vary Plzeň Nová Hospoda (I/4) Písek (I/29) České Budějovice je významná komunikace spojující Karlovy Vary a České Budějovice, na křižovatce Nová Hospoda se kříží se silnicí I/4. Je také v celé své trase součástí mezinárodního silničního tahu E49. Silnice I/29 Písek Oltyně (I/19) - Tábor Pelhřimov začíná u obce Písek a poskytuje spojení s regiony východně od SO ORP Písek. Dle územního plánu SÚ Písek by zde mělo v budoucnu existovat napojení silnice I/29 na silnici I/20 a obchvat na západním okraji města, kde bude vytvořena mimoúrovňová okružní křižovatka. Odtud obchvatem projde komunikace kolem obce Dobev a na konci se napojí na silnici I/4. Silnice II. třídy Na území SO ORP Písek se nachází následující silnice II. třídy: II/121 Milevsko Zvíkovské Podhradí Buzice Blatná II/138 Zvíkovské Podhradí Záhoří Albrechtice nad Vltavou Temelín II/139 Horažďovice Radomyšl Písek II/140 Písek Putim Drahonice Bavorov II/159 navazuje na I/20 Tálín Paseky Albrechtice nad Vltavou Týn nad Vltavou II/604 Předotice Třebkov MÚK R4 Nová Hospoda (souběžná komunikace s R4) II/175 Mirovice Pohoří hranice okresu Strakonice II/ 175A mezi I/19 a II/175 v Mirovicích Základní kostru silnic I. a II. třídy doplňují silnice III. třídy a místní komunikace. 57

58 Rozvoj silniční sítě Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje vymezují na území SO ORP Písek následující záměry republikového významu: D4 Rychlostní silnice R4 - na území kraje je koridor pro záměr rychlostní silnice R4 (včetně doprovodné komunikace II/604), coby veřejné dopravní infrastruktury, kontinuálně vymezen v úseku od hranice se Středočeským krajem po sídlo Radobytce jižně od Mirotic, obvyklá šířka koridoru 600 m, u východního obchvatu Mirotic, kde se jedná o doplnění již realizovaného polovičního profilu rychlostní silnice, je šíře koridoru redukována na 200 m. D5 Silnice I/4 - na území kraje je koridor pro záměr kapacitní silnice (s kódem S3 dle Politiky územního rozvoje ČR 2008), jako veřejné dopravní infrastruktury, nespojitě vymezen v úseku od mimoúrovňové křižovatky Nová Hospoda (napojení na záměr rychlostní silnice R4 směrem na Prahu) přes Strakonice (řešeno východním obchvatem), Volyni (řešeno východním obchvatem), Vimperk (stávající průtah s úpravou na výjezdu z města směrem na Strážný), až po křižovatku Houžná (se silnicí I/39) jižně od Horní Vltavice. Záměr je vzhledem ke své délce a rozdílnému charakteru navrhovaných úprav dělen do 12 samostatných úseků, z nichž na území SO ORP Písek se nachází pouze následující: D5/1 úsek Nová Hospoda Strakonice (severní okraj, Řepice), koridor vymezený pro zlepšení parametrů stávající silnice I/4 od její homogenizace až po řešení novou rychlostní silnicí, obvyklá šíře koridoru 600 m. D6 Silnice I/19 - na území Jihočeského kraje je záměr silnice I/19, její homogenizace, úpravy na čtyřpruhovou komunikaci v úseku Oltyně - Tábor a navržených přeložek v nevyhovujících úsecích nespojitě vymezen od hranice s Plzeňským krajem a hranice s krajem Vysočina jako koridor veřejné dopravní infrastruktury. Záměr je dělen do samostatných úseků, z nichž na území SO ORP se nachází tyto: D6/1, úsek hranice Plzeňského kraje západní okraj Mirovic, pouze homogenizace stávající silnice, koridor navržen v redukované šíři do 100 m. D6/2, úsek východní okraj Mirovic Lety (východní okraj), navazuje na západě na uvažovanou územní rezervu pro severní obchvat Mirovic, prochází přes navrženou mimoúrovňovou křižovatku Lety (s rychlostní silnicí R4), pokračuje jižním obchvatem obce Lety, koridor je navržen v šíři m. D6/3, úsek Lety (východní okraj) Hrejkovice (západní okraj), pouze homogenizace stávající silnice, koridor navržen v redukované šíři 100 m, v zastavěném území sídla Orlík nad Vltavou šířka redukována na 50 m. D7 Silnice I/20 - na území Jihočeského kraje existuje záměr silnice I. třídy, její homogenizace, úpravy na čtyřpruh v úseku Češnovice České Budějovice (křižovatka se silnicí II/105) a navržených přeložek v nevyhovujících úsecích nespojitě vymezen od hranice s Plzeňským krajem po mimoúrovňovou křižovatku s dálnicí D3 Hlinsko na východě Českých Budějovic. Záměr je dělen do několika samostatných úseků, z nichž na území SO ORP se nachází tyto: D7/2, úsek Sedlice (jihovýchodní okraj) mimoúrovňová křižovatka Nová Hospoda, homogenizace ve stávající stopě silnice, úprava výškových poměrů v lesním komplexu Obora, redukovaná šíře koridoru 100 m. 58

59 D7/3, křižovatka Nový Dvůr, záměr nové mimoúrovňové křižovatky silnic I/20 a II/159 (případně úprava stávající úrovňové stykové křižovatky) z důvodu využití II/159 pro dostavbu jaderné elektrárny Temelín. D11 Silnice I/29 - záměr je nespojitě vymezen na území Jihočeského kraje od křižovatky Kbelnice silnic I/4 a II/139, navrhuje se úsek silnice II/139 Kbelnice Písek spolu se severním obchvatem města Písek převést do kategorie silnic I. třídy jako pokračování silnice I/29, dále jsou navrženy přeložky a homogenizace stávající silnice I/29 až na křižovatku se silnicí I/19 u Oltyně. Záměr je dělen do několika úseků, z nichž na území SO ORP Písek se nachází tyto: D11/1, úsek Kbelnice Dobev (západní okraj), nová silnice v parametrech silnice I. třídy, šířka koridoru 200 m. D11/2, úsek Dobev Písek (západní okraj), úsek zahrnuje severní obchvat sídla Dobev s napojením na stávající silnici západně od sídla Malé Nepodřice a průtahem ve stopě stávající silnice v Malých Nepodřicích mezi zastavěným územím a průmyslovou zónou, proměnná šíře koridoru 100 m 200 m. D11/3, severní obchvat Písku, napojení na úsek v Nových Nepodřicích, nová mimoúrovňová křižovatka se silnicí I/20 Na Kuchyňce, koridor veden mezi severním okrajem zastavěného území a severní průmyslovou zónou, nový most přes řeku Otavu, napojení na dnešní I/29 mimoúrovňovou křižovatkou na severovýchodním okraji města Písek, šíře koridoru 200 m. D11/4, úsek Písek Dolní Novosedly, nová silnice, narovnání stávajících serpentin v prostoru u kamenolomu, koridor proměnné šíře m z důvodu složité morfologie terénu. D11/5, obchvat Záhoří, nová silnice, koridor vymezen jižně od zastavěného území obce Záhoří mezi tímto zastavěným územím a sídlem Třešně, šířka koridoru 200 m. D11/6, úsek Záhoří Podolí I, homogenizace úseku ve stopě stávající silnice, využití Podolského mostu přes Vltavu beze změny, šíře koridoru 100 m. D11/7, úsek Podolí I Bernartice (západ), nová komunikace, jižní obchvat Podolí I, proměnné šíře m, na něj navazuje severní obchvat Křenovic, obvyklá šíře koridoru 200 m, krátký úsek homogenizace stávající silnice na západní okraj zastavěného území Bernartic, zde redukovaná šíře koridoru 100 m. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje dále vymezují koridory a plochy dopravy nadmístního významu. Na území SO ORP Písek se nacházejí následující záměry: D23 Silnice II/105 - jedná se o záměr 2 nových samostatně vymezených obchvatů na silnici II. třídy. Na území SO ORP Písek se jedná o tento úsek: D23/1, úsek Bernartice Veselíčko, vč. napojení silnice III/10555 od Písku, šířka koridoru 100 m. D30 Silnice II/140 záměr nových 2 úseků přeložky na jihu města Písek a v obci Ražice pro silnici II. třídy, koridor nespojitě vymezen 2 samostatnými úseky: D30/1, přeložka Písek, napojení v jižním segmentu Písku na silnici I/20 do stávající mimoúrovňové křižovatky u hypermarketu Albert, na druhém konci nová kruhová křižovatka v lokalitě Putimská Vysoká, šíře koridoru 100 m. 59

60 D30/2, Ražice, nové mimoúrovňového křížení železnice Plzeň České Budějovice na severozápadním okraji obce Ražice, šíře koridoru 100 m. D40 Silnice II/138, homogenizace a rozšíření úseku silnice II. třídy od obce Albrechtice nad Vltavou přes Všeteč až po Temelín spolu s vybudováním jižního půloblouku mezi silnicemi II/159 a II/138 v jihozápadním segmentu Albrechtic nad Vltavou, záměr je dělen do 3 navazujících úseků, z nichž na území SO ORP Písek se nachází následující: D40/1 jižní půloblouk Albrechtice nad Vltavou, vybudování nové přeložky silnice II/138 v jihozápadní části obce po hranici zastavěného území a její prodloužení až na trasu silnice II/159 směrem na Týn n. Vltavou, odvedení dopravy související s dostavbou jaderné elektrárny Temelín mimo centrum obce, obvyklá šíře koridoru 100 m. D40/2 homogenizace a rozšíření silnice II/138v úseku Albrechtice nad Vltavou Všeteč Temelín na normové parametry z důvodů zlepšení parametrů silnice coby důležité přepravní trasy pro dostavbu 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Temelín, obvyklá šíře koridoru 100 m. D45 Silnice II/159 záměr zlepšení parametrů propojení Písek (od křižovatky se silnicí I/20 Nový Dvůr) Týn nad Vltavou prostřednictvím nového obchvatu obcí Tálín, Paseky a nového úseku Újezd Neznašov, tedy 2 samostatných úseků: D45/1, úsek Tálín Paseky, návrh severního obchvatu obce Tálín kontinuálně přecházející do jižního obchvatu obce Paseky, zlepšení parametrů silnice je potřebné také z hlediska přepravy materiálů a osob pro dostavbu 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Temelín, obvyklá šíře koridoru 100m. D45/2, narovnání serpentin u Slavětic a Neznašova, nový úsek silnice II. třídy, šíře koridoru 100 m. Zatížení silniční sítě na území SO ORP Písek dokládají výsledky z celostátního sčítání v roce Nejvíce zatíženy jsou silnice I. třídy, zejména silnice I/4 a I/20. Intenzita dopravy je znázorněna pomocí následujícího obrázku: 60

61 Obrázek 1.9.1: Intenzita dopravy na území SO ORP Písek PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR, Sčítání dopravy Železniční síť Na území SO ORP Písek se nachází poměrně bohatá železniční síť, s páteřní tratí č. 190 spojující Plzeň a České Budějovice. Nachází se zde následující železniční tratě: Trať č. 190 Plzeň hl. n. Strakonice Ražice (trať 201) Protivín (trať 200) České Budějovice je pro SO ORP Písek významnou tratí, poskytuje totiž spojení se západními Čechami (Plzeň) a Českými Budějovicemi. Trať č. 192 Číčenice Týn nad Vltavou pouze prochází malou částí území obce Protivín a na území SO ORP Písek nedisponuje železničními stanicemi. Trať č. 200 Zdice Příbram Březnice Písek (trať 201) Protivín (trať 190) je jednokolejná, elektrifikovaná v úseku Písek Protivín. Trať č. 201 Tábor Milevsko Písek (trať 200) Ražice (trať 190) napojuje území SO ORP Písek na sousední SO ORP Milevsko a Tábor. 61

62 Délky železnice v jednotlivých obcích SO ORP Písek znázorňuje následující tabulka: Tabulka : Délka železnic v obcích na území SO ORP Písek Obec Délka tratě (km) Čimelice 6,2 Čížová 9,4 Heřmaň 6,7 Horosedly 1,5 Kestřany 1,3 Mirovice 3,7 Myslín 4,0 Nerestce 1,8 Oslov 2,1 Ostrovec 2,4 Písek 21,2 Protivín 18,4 Putim 5,7 Rakovice 0,9 Ražice 9,8 Skály 6,4 Smetanova Lhota 4,4 Vlastec 3,9 Vráž 4,8 Vrcovice 2,7 Záhoří 6,6 SO ORP Písek 123,9 Zdroj: Datový model ÚAP Písek 2014 Na následujícím obrázku je znázorněno schéma železniční sítě na území SO ORP Písek a v okolí: 62

63 Obrázek 1.9.2: Schéma železniční sítě v okolí ORP Písek pro rok 2014 Zdroj: SŽDC ČR V následující tabulce jsou uvedeny počty železničních zastávek nebo stanic v obcích SO ORP Písek: Tabulka : Počet železničních zastávek nebo stanic na území SO ORP Písek Obec Počet železničních zastávek nebo stanic Čimelice 1 Čížová 1 Heřmaň 2 Mirovice 1 Myslín 1 Nerestce 1 Ostrovec 1 Písek 4 Protivín 4 Putim 1 Ražice 1 Skály 1 Smetanova Lhota 1 Vlastec 1 Vráž 1 Vrcovice 1 Záhoří 1 Zdroj: Idos.cz, platné k Poznámka: Město Písek požádalo Správu železniční dopravní cesty o možnost zřízení železniční zastávky Písek JIH, která by spojila sídliště Písek JIH s obchodní zónou u hřebčince. 63

64 Pro rozvoj železniční sítě na území SO ORP Písek existuje záměr republikového významu D14 na železnici na trase Plzeň České Budějovice, který je nespojitě vymezen na území Jihočeského kraje od Nemanic (severně od Českých Budějovic) po hranici s Plzeňským krajem. Záměr je dělen na 3 samostatné úseky, z nichž na území SO ORP Písek se nachází následující: 64 D14/2, úsek Číčenice hranice Plzeňského kraje, koridor pro zdvoukolejnění stávající železniční trati, spolu se severním obchvatem obce Pracejovice (západně od Strakonic), šíře koridoru 200 m, koridor je zúžen od severu v místě dotyku s národní přírodní rezervací Řežabinec a Řežabinecké tůně a v místě dotyku s přírodní rezervací Bažantnice u Pracejovic. D14/3, připojení železniční trati Ražice Písek, navrženo v obou směrech, náhrada za uvažované rušení úseku Protivín Putim, šíře koridoru 200 m. Dále Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje definují vymezení koridoru nadmístního významu pro elektrifikaci železnice Písek Březnice (D67). Je vymezen kontinuálně na území Jihočeského kraje od nádraží v Písku po hranici se Středočeským krajem severně do Mirovic, šíře koridoru je 120 m Letecká doprava Na území se nachází letiště Písek-Krašovice, přibližně 4 km severně od obce Písek. Slouží zejména pro leteckou turistiku a letecké sporty. Na území obce Písek se nachází heliport. Zásady územního rozvoje vymezují záměr D22, který vymezuje v oblasti letiště Písek plochu pro zařízení, činnosti a děje související s provozem veřejného vnitrostátního letiště nadmístního významu Vodní doprava Na území Jihočeského kraje se nachází sledované dopravně významné vodní cesty Vltava a Otava. Plnému využití Vltavy brání nedokončené technické úpravy na vodních dílech v úseku Třebenice České Budějovice. Plánovaný termín pro dosažení průběžného splavnění je stanoven na rok Realizací projektu bude zajištěno propojení na nádrž vodního díla Orlík, což výrazně zvýší její rekreační možnosti a případně i možnosti lokální nákladní přepravy. V současnosti jsou řeky Vltava a Otava účelovými vodními cestami, využívanými pro rekreační plavby i pro dopravu místního významu. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje vymezují záměr republikového významu na Vltavské vodní cestě následovně: D 18 Vltavská vodní cesta - záměr splavnění Vltavy pro lodě do 300 t, 45 m délky a šířky 6 m (dle dimenzování plavebních komor), od Jiráskova jezu v Českých Budějovicích po hranici se Středočeským krajem, koridor je nespojitě vymezený do 2 samostatných úseků, kde jsou potřebné úpravy koryta a okolí řeky, tj. prohrábky dna řeky na hloubku 160 cm (130 cm ponor lodí + 30 cm rezerva) a stavby spojené se splavněním, z nichž na území SO ORP Písek je následující úsek: D18/2, úsek Hněvkovice nad Vltavou Týn nad Vltavou, úsek začíná vybavením plavební komory v hrázi Hněvkovické přehrady, navazuje modernizace jezu a výstavba plavební komory na jezu Hněvkovice, prohrábky vodního díla Kořensko a přesun historického mostu v Týně nad Vltavou proti proudu řeky a vybudování nového mostu (s podjezdnou výškou 5,25 m) v místě přesouvaného, šíře koridoru

65 m. V Týně nad Vltavou bude vybudován osobní přístav na pravém břehu a nákladní přístaviště primárně určené pro přepravu nadměrných nákladů pro dostavbu 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Temelín na levém břehu. Zásady územního rozvoje JČK vymezují záměr D74 pro přívozy na Orlické nádrži. Jedná se o koridor vymezený 3 oddělenými úseky pro 3 navržené přívozy: D74/1, přívoz Jistec, koridor vymezený pro zřízení přívozu na Orlické přehradě (řeka Otava) mezi sídly Vráž a Louka u sídla Jistec, vymezeno koridorem šíře 60 m přes přehradu s rozšířením na obou březích. D74/2, přívoz Zvíkov, koridor vymezený pro zřízení přívozu na Orlické přehradě (v místě soutoku řek Vltavy a Otavy pod hradem Zvíkov) mezi sídly Zbonín a Varta s mezipřístavištěm uprostřed pod hradem Zvíkov, vymezeno koridorem šíře 60 m přes přehradu s rozšířením na obou březích a v místě mezipřístaviště. D74/3, přívoz Orlík, koridor vymezený pro zřízení přívozu na Orlické přehradě (pod zámkem Orlík) mezi sídly Orlík nad Vltavou a Chrást, vymezeno koridorem šíře 60 m přes přehradu s rozšířením na obou březích a v místě mezipřístaviště SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Vymezení / stavba rychlostní silnice R4. Existence silnic Silnice I. třídy jako významné napojení na sousední regiony. Existence železniční sítě Železniční trať spojující SO ORP s Plzní a Českými Budějovicemi. Výhodná poloha na Vltavské vodní cestě. rozvoj lodní dopravy a infrastruktury na vodní nádrži Orlík PŘÍLEŽITOSTI Řešení dopravních závad u silnic I. a II. třídy prostřednictvím záměrů veřejné dopravní infrastruktury nadmístního významu v ZÚR JČK. Zajištění dostupnosti území po silnici i železnici a homogenizace silnic pro rozvoj cestovního ruchu železniční dopravou šetrnou k životnímu prostředí. Realizace plánovaných oprav a údržby silnic III. třídy zlepšení kvality dopravní obslužnosti území. SLABÉ STRÁNKY Špatný technický stav komunikací. Špatný technický stav stávající silnice I/4, pomalá realizace výstavby rychlostní silnice R4 a s tím spojená absence napojení silniční sítě na dálniční síť. Zhoršená dostupnost obce s rozšířenou působností pro řadu obcí zejména v odlehlých částech. HROZBY Zpoždění realizace záměrů v rozvoji pozemních komunikací. Nárůst intenzity tranzitní přepravy. Omezená dopravní obslužnost veřejnou hromadnou dopravou - nárůst individuálního automobilismu s negativními dopady na zdraví obyvatel a ekosystémů. Absence obchvatů, vedení komunikací průtahem obcemi. zhoršování kvality ovzduší, zvyšování hlučnosti. 65

66 1.10 Sociodemografické podmínky Demograficko-sociální situace Mezi roky 2001 a 2011 došlo v Jihočeském kraji k nárůstu počtu obyvatel o 2 %. Dle údajů aktuálních k žilo v Jihočeském kraji obyvatel, oproti roku 2011 se tak jedná o mírné snížení počtu obyvatel. Největší počet obyvatel má SO ORP České Budějovice, kde začátkem tohoto roku žilo obyvatel. Nejméně obyvatel naopak žije ve správním obvodu Vodňany. Při pohledu na rozdíl v počtu obyvatel mezi roky 2001 a 2011, zjistíme, že největší relativní nárůst byl v SO ORP Trhové Sviny (7,9 %) a Vodňany (7,6 %). I přes navýšení počtu obyvatel v kraji mezi roky 2001 a 2011 došlo v některých ORP k jejich úbytku, největší byl u SO ORP Milevsko (-3 %) a Dačice (-2,6 %). Tabulka : Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Jihočeského kraje mezi lety 2001 a 2014 Rozdíl mezi lety 2001 a Rok SO ORP Absolutně Relativně [%] Blatná ,7 České Budějovice ,5 Český Krumlov ,5 Dačice ,6 Jindřichův Hradec ,3 Kaplice ,1 Milevsko ,0 Písek ,8 Prachatice ,1 Soběslav ,5 Strakonice ,3 Tábor ,1 Trhové Sviny ,9 Třeboň ,8 Týn nad Vltavou ,3 Vimperk ,1 Vodňany ,6 Jihočeský kraj ,0 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011, Běžná evidence obyvatel k Populační vývoj SO ORP Písek ukazuje následující graf. Je zde vidět období , ve kterém došlo ke ztrátě obyvatel. Od roku 2001 dochází ke každoročnímu nárůstu obyvatel, s výjimkou roku 2011, kdy došlo ke snížení počtu obyvatel oproti roku předchozímu. 66

67 Graf : Vývoj počtu obyvatel v SO ORP Písek v letech PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Zdroj dat: ČSÚ; Běžná evidence obyvatel, Data aktuální k daného roku Dlouhodobý mírně stoupající trend ve vývoji počtu obyvatelstva v SO ORP Písek znázorněný v následujícím grafu jezpůsoben především zvýšeným počtem nově přistěhovaných. V přirozeném přírůstku obyvatel lze vidět stagnující trend, v posledních dvou letech spíše směřující k úbytku. Graf : Demografické ukazatele v SO ORP Písek v letech Zdroj dat: ČSÚ; Běžná evidence obyvatel Pozn.: Hrubá míra přirozeného přírůstku hmpp = (ŽIVĚ NAROZENÍ ZEMŘELÍ) / ss * Hrubá míra migračního salda hmms = (PRISTEH - VYSTEH) / ss * Hrubá míra celkového přírůstku hmcpp = hmpp + hmms. SS je střední stav obyvatelstva vypočítaný jako průměr počtu obyvatel k a k daného roku. 67

68 SO ORP Písek je tvořen 49 obcemi a celkem žije na jeho území obyvatel. Nejvíce obyvatel žije v obci Písek ( obyvatel), nejméně obyvatel má obec Minice (38 obyvatel). Největší relativní nárůst obyvatel mezi roky byl zaznamenán v obci Vrcovice (68,9 %), naopak k největšímu poklesu došlo v obci Mišovice (-24,0 %). V absolutních číslech přibylo nejvíc obyvatel v obci Čížová (285 obyvatel) a největší úbytek byl zaznamenán v obci Mirovice (-145 obyvatel). Tabulka : Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Písek v letech Rozdíl mezi lety 2001 a Rok Obec 2011 dle SLDB Absolutně Relativně [%] Albrechtice nad Vltavou ,0 Boudy ,1 Cerhonice ,5 Čimelice ,8 Čížová ,8 Dobev ,3 Dolní Novosedly ,8 Drhovle ,9 Heřmaň ,6 Horosedly ,8 Kestřany ,8 Kluky ,4 Kožlí ,9 Králova Lhota ,9 Křenovice ,6 Lety ,1 Minice ,4 Mirotice ,1 Mirovice ,5 Mišovice ,0 Myslín ,7 Nerestce ,7 Nevězice ,0 Olešná ,1 Orlík nad Vltavou ,5 Oslov ,2 Ostrovec ,5 Paseky ,5 Písek ,3 Podolí I ,0 Probulov ,5 Protivín ,8 Předotice ,7 Putim ,8 Rakovice ,3 Ražice ,9 Skály ,1 Slabčice ,3 Smetanova Lhota ,3 Tálín ,4 68

69 Rozdíl mezi lety 2001 a Rok Obec 2011 dle SLDB Absolutně Relativně [%] Temešvár ,6 Varvažov ,3 Vlastec ,6 Vojníkov ,3 Vráž ,7 Vrcovice ,9 Záhoří ,6 Zvíkovské Podhradí ,5 Žďár ,1 SO ORP Písek ,9 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011, Běžná evidence obyvatel k Pozn.: Rozdíl je uveden mezi roky (ověřená data ze SLBD) Následující mapa ukazuje absolutní hodnoty migračního salda (rozdíl mezi počtem přistěhovalých do obce a vystěhovalých z obce) v jednotlivých obcích v období Největší přírůstky v obcích zaznamely obce okolo hlavní centra Písku. Konkrétně Kluky, Čížová, Dobev, Drhovle a Předotice. Naopak vzdálenější a hraniční obce (na severu i jihu SO ORP) zaznamenaly největší úbytek migrací. Konkrétně obce Nevězice, Ostrovec, Protivín a Ražice. Celkově SO ORP Písek za posledních 5 let získal migrací přesně 805 obyvatel 69

70 Mapa : Migrační saldo v letech Mapa zobrazuje hrubou míru migračního salda, což je migrační saldo přepočtené na 1000 obyvatel středního stavu. Z mapy lze vidět, že nejvyšší nárůst migrací je pozorován v okolních obcích okolo centra Písku. Důvodem je suburbanizace, tedy vylidňovaná centra do okolních obcí. Nejvyšší hrubou míru migračního salda mají obce Drhovle, Paseky, Vojníkov a Vrcovice. Také lze vidět, kromě několika extrémů, že obyvatelstvo ve většině obcí stagnuje a moc se nemění. 70

71 Mapa : Hrubá míra migračního salda v letech PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Jednou ze základních charakteristik hodnotící demografický vývoj a naznačující možné budoucí sociální hrozby a problémy je věková struktura obyvatelstva. 71

72 Věkové složení kraje se za posledních dvanáct let změnilo ve smyslu stárnutí populace, a to především úbytkem obyvatelstva v předproduktivním věku (-2 %) a rostoucí složkou obyvatelstva v postproduktivním věku (3,3 %). Na stárnutí populace měla vliv především nižší porodnost v osmdesátých a devadesátých letech. Tento proces bude mít silný vliv v demografickém vývoji kraje v příštích letech. Ztráta obyvatelstva v předproduktivním věku (0-14 let) byla zaznamenána ve všech správních obvodech Jihočeského kraje, nejnižší byla tato ztráta k v SO ORP České Budějovice (-1 %), Písek (-1,3 %) a Trhové Sviny (-1,5 %). Naopak k největší ztrátě došlo v SO ORP Týn nad Vltavou (-4,1 %). Celkově došlo v letech ve sledovaném území k mírnému poklesu podílu osob ve věkové kategorii let, a to o 1,6 %. Nejnižší nárůst postproduktivní složky obyvatelstva (65 a více let) byl zaznamenán v SO ORP Týn nad Vltavou (1,3 %) a Trhové Sviny (1,6 %), oproti tomu nejvyšší nárůst nastal v SO ORP Milevsko (5,4 %). Věkové složení obyvatel kraje lze dobře vidět také na indexu stáří, který vyjadřuje počet obyvatel starších 65 let na 100 dětí do 14 let. V roce 2001 byl index stáří průměrně za celý kraj 81,9, ale v roce 2013 už dosahoval hodnoty 113,2. Index stáří byl v roce 2013 nejvyšší v SO ORP Milevsko (154,1), nejnižší index stáří byl zaznamenán v SO ORP Kaplice (82,9). Tabulka : Věková struktura v SO ORP Jihočeského kraje [%] a více Index Index Index SO ORP stáří stáří stáří Blatná 15,8 13,6 13,8 68,8 69,0 67,5 15,4 17,4 18,8 97,7 128,2 136,0 České Budějovice 16,1 14,7 15,1 70,7 69,5 68,2 13,2 15,8 16,7 82,0 107,9 110,9 Český Krumlov 17,9 15,8 16,0 71,0 70,4 69,2 11,1 13,8 14,8 62,0 87,2 92,6 Dačice 17,4 14,7 14,8 69,2 69,7 68,3 13,5 15,6 16,9 77,5 105,8 113,7 Jindřichův Hradec 16,9 14,8 14,9 69,6 69,8 68,3 13,5 15,4 16,8 80,1 103,4 113,2 Kaplice 18,1 16,0 16,1 72,4 71,8 70,6 9,5 12,2 13,3 52,9 76,0 82,9 Milevsko 16,0 13,1 13,1 69,2 68,1 66,7 14,8 18,8 20,2 92,2 143,0 154,1 Písek 16,1 14,5 14,8 68,7 68,4 67,2 15,2 17,0 18,0 94,9 117,1 121,8 Prachatice 17,8 15,3 15,7 70,9 70,7 69,3 11,4 14,0 15,0 64,0 91,1 95,8 Soběslav 16,0 14,1 14,3 68,8 68,3 67,2 15,1 17,6 18,5 94,4 124,2 129,9 Strakonice 16,2 14,1 14,5 69,9 69,6 68,3 13,9 16,3 17,2 85,9 116,1 118,6 Tábor 16,1 14,1 14,6 69,1 69,0 67,5 14,8 16,9 18,0 92,4 119,5 123,2 Trhové Sviny 16,9 15,1 15,4 69,6 70,3 69,5 13,5 14,6 15,1 79,7 96,6 98,4 Třeboň 16,8 14,0 14,3 68,4 69,0 67,4 14,8 16,9 18,3 87,8 120,6 128,4 Týn nad Vltavou 19,6 15,4 15,5 66,8 70,5 69,6 13,6 14,2 14,9 69,5 92,2 96,2 Vimperk 16,7 14,7 14,9 69,6 69,7 68,4 13,7 15,6 16,6 81,6 106,5 111,5 Vodňany 16,6 15,0 15,0 68,8 69,5 68,7 14,6 15,5 16,3 88,2 103,2 108,3 Jihočeský kraj 16,6 14,6 14,9 69,8 69,5 68,2 13,6 16,5 16,9 81,9 108,3 113,2 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011, Veřejná databáze aktuální k Věková struktura SO ORP Písek odpovídá situaci v celém kraji, ale index stáří je vyšší než průměrná hodnota za celý kraj (121,8). V rámci SO ORP dosahuje nejvýše index stáří v obci Vojníkov (1033,3) a v obci Minice (650,0), což je dáno především malým počtem obyvatel, kdy i malá změna ve věkovém složení může hodnotu indexu stáří značně změnit. Naopak nejnižší index stáří mají obce Vlastec (56,5), Temešvár (68,8) a Vrcovice (69,7), kde výrazně převažuje počet dětí nad počtem staších 65 let. Největší podíl obyvatel v produktivním věku mají obce Paseky (74,1), Boudy (73,4) a Tálín (73,0). Naopak nejmenší podíl mají obce 72

73 Nevězice (58,7), Temešvár (58,8) a Minice (59,5). Podrobný přehled lze vidět v příloze (tabulka B 2). V grafu uvedeném níže lze jasně vidět, jak by se měla změnit věková struktura obyvatel za 16 let (prognóza ČSÚ). Vrchol křivky se postupně posouvá doprava, tj. dochází ke stárnutí populace. V roce 2000 bylo nejvíce obyvatel ve věku let, kdežto v roce 2030 bude nejvíce obyvatel ve věku let. I počet obyvatel nad hranicí 65 let bude výrazně vyšší v roce 2030 (v SO ORP Písek průměrně o 500 obyvatel více). Také by se měl výrazně snížit počet mladších obyvatel (cca do 30 let). Graf : Rozložení obyvatel SO ORP Písek dle věkových skupin v letech 2000, 2010 a 2030 Zdroj: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1.1. Ještě více vypovídající je následující věková pyramida, která zachycuje stav populace v SO ORP Písek v letech 2010 a Z pyramidy jsou patrné výrazné posuny počtu obyvatel z nižších věkových kategorií do vyšších. Především výrazný úbytek v kategoriích 0-4 (výrazný úbytek novorozenců) a Naopak je patrný nárůst obyvatelstva v kategorii nad 70 let. 73

74 Obrázek : Věková pyramida SO ORP Písek pro roky 2010 a 2030 Zdroj dat: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1.1. Ve vzdělanostní struktuře obyvatel v SO ORP Písek došlo mezi roky 2001 a 2011 k několika patrným změnám. Počet obyvatel se základním či neukončeným vzděláním klesl přibližně o 5,1 %. Dále došlo za posledních deset let k poměrně velkému nárůstu v podílu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel, téměř o 3 procentní body. Výrazně pak klesl počet obyvatel bez maturity (o 4,3% méně než v roce 2001). Kromě jedné obce (Zvíkovské Podhradí) klesl počet lidí se základním vzděláním včetně neukončeného a naopak ve všech obcích se zvýšil podíl obyvatel s vysoškolským titulem. V příloze (tabulka B 3) lze vidět přehled nevyššího ukončeného vzdělání v obcích správního obvodu ORP Písek. Tabulka : Vývoj vysokoškolsky vzdělaných lidí v obcích SO ORP Písek Obec Vývoj vysokoškolsky vzdělaných lidí Počet vysokoškolsky vzdělaných lidí Podíl vysokoškolsky vzdělaných na počet obyvatel starších 15let [%] Rozdíl Rozdíl Albrechtice nad Vltavou ,0 7,3 3,3 Boudy ,1 6,5 3,4 Cerhonice ,7 7,6 5,9 Čimelice ,7 8,1 1,4 Čížová ,8 13,3 8,5 Dobev ,4 7,1 4,7 Dolní Novosedly ,5 8,7 5,2 Drhovle ,8 6,7 1,9 Heřmaň ,8 8,9 4,0 Horosedly ,2 8,0 5,8 Kestřany ,2 6,5 2,4 Kluky ,1 6,0 2,8 Kožlí ,7 20,9 12,2 74

75 Obec PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Vývoj vysokoškolsky vzdělaných lidí Počet vysokoškolsky vzdělaných lidí Podíl vysokoškolsky vzdělaných na počet obyvatel starších 15let [%] Rozdíl Rozdíl Králova Lhota ,4 8,4 4,0 Křenovice ,6 5,8 4,1 Lety ,4 4,6 1,2 Minice ,8 11,1-0,7 Mirotice ,2 8,9 3,8 Mirovice ,7 5,7 1,0 Mišovice ,8 6,3 3,5 Myslín ,3 2,6 1,3 Nerestce ,1 7,6 3,6 Nevězice ,0 2,5-0,5 Olešná ,8 12,4 5,6 Orlík nad Vltavou ,1 4,6 1,4 Oslov ,2 5,2 4,0 Ostrovec ,7 5,8-0,9 Paseky ,8 6,3 5,5 Písek ,2 14,0 2,8 Podolí I ,7 4,7 3,0 Probulov ,7 2,1-1,6 Protivín ,6 7,0 2,4 Předotice ,0 6,2 3,2 Putim ,3 7,1 3,8 Rakovice ,2 9,3 3,2 Ražice ,7 5,7 4,0 Skály ,3 5,1 3,8 Slabčice ,9 4,7 1,7 Smetanova Lhota ,6 7,6 3,0 Tálín ,7 6,8 3,1 Temešvár ,3 6,5 5,2 Varvažov ,0 2,8 2,8 Vlastec ,6 5,6 4,9 Vojníkov ,7 5,3 2,5 Vráž ,9 8,5 3,5 Vrcovice ,8 6,4-1,3 Záhoří ,5 7,4 1,9 Zvíkovské Podhradí ,4 7,6 1,2 Žďár ,6 12,8 9,3 SO ORP Písek ,2 11,1 2,9 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB2001, SLDB Občanská vybavenost Na území SO ORP Písek se v roce 2013 nacházelo 22 mateřských škol, 16 základních škol, 12 středních škol (gymnázium, střední odborná školy, střední odborná učiliště, nástavbové studium) a 4 vyšší odborné školy. Nenachází se zde žádná vysoká škola ani konzervatoř. Celkem 17 obcí má ve svém území poštu. Na území SO ORP Písek funguje celkem 19 zařízení sociálních služeb a 177 zařízení zdravotních služeb. Nejvíce těchto služeb je koncentrováno v obci Písek, kde funguje 14 zařízení sociálních služeb a 130 zařízení zdravotních služeb včetně jedné nemocnice. Zařízení sociální péče jsou také v dalších třech 75

76 obcích (Drhovle, Mirovice a Protivín) a jedná se o jeden domov pro seniory a čtyři domy s pečovatelskou službou. Zdravotní služby jsou kromě Písku poskytovány v 13 dalších obcích, tady jde především o ordinace praktických lékařů a stomatologů. Hlavní veřejný a kulturní život je koncentrován ve městě Písek, což je město s dlouhou kulturní tradicí a oblíbené letovisko. Je zde řada galerií, divadla, kina, muzea, Koncertní síň Nejsvětější Trojice, Kulturní dům, Městská knihovna a další zařízení nabízející kulturní vyžití. Ve městě je několik hudebních, tanečních, divadelních, sportovních i dalších zájmových sdružení a celků, které pořádají nebo spolupořádají řadu lokálních, ale také mezinárodních festivalů, koncertů, výstav, sportovních akcí nebo akcí pro děti. K nejvýznamnějším patří Mezinárodní folklorní festival, Mezinárodní setkání harmonikářů, Mezinárodní festival studentských filmů, akce Písek město filmu 2012 nebo Mistrovství světa v hokejbalu. Ve městě je také velké množství sportovních zařízení a sportovních oddílů nabízejících širokou škálu sportovního vyžití. V dalších obcích se koná nepřeberné množství akcí na lokální úrovni, jako jsou například plesy, poutě, sportovní turnaje nebo akce pro děti SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Růst počtu obyvatel, především v obcích obci Vrcovice a Čížová. Temešvár, Olešná, Nerestce, Předotice a Vlastec. Nízký index stáří v obcích Vlastec, Temešvár a Vrcovice. a Kožlí Vysoký podíl lidí v produktivním věku v obcích Boudy, Paseky Orlík nad Vltavou a Tálín PŘÍLEŽITOSTI Rozvoj sociálních a ubytovacích služeb pro seniory, rozvoj terénní péče a středisek trávení volného času. Růst počtu obyvatel ve venkovských sídlech vlivem imigrace z okolních velkých obcí. Přesun obyvatel do zázemí města Písek. Výstavba nových školských zařízení na území zejména menších obcí. SLABÉ STRÁNKY Pokles počtu obyvatel v relativních hodnotách v obci Mišovice, Drhovle, Orlík nad Vltavou, Mirovice, lety a Čimelice. Zvyšující se index stáří v SO ORP Písek., extrémně vysoký v obcích Vojníkov, Probulov, Minice a Varvažov. Úbytek lidí v produktivním věku v SO ORP Písek, nejméně jich je v obci Nevězice Cerhonice. Nedostatečné zajištění v oblasti vzdělávání., ve 34 obcích není žádné školské zařízení (mateřská škola ani základní škola). Nedostatečné zajištění v oblasti zdravotnictví a sociální péče. V 35 obcích není žádné zdravotnické zařízení ani zařízení sociální péče. HROZBY Stárnutí populace v celém SO ORP Písek. Zhoršení zdravotního a stavu a sociálního zajištění vlivem nedostupnosti. Značný Výrazný nedostatek pracovní síly v případě úbytku produktivní složky obyvatelstva. 76

77 1.11 Bydlení Bydlení je významnou složkou v rozvoji území, je určující pro rozvoj sídel a populační vývoj. Uspokojení potřeby bydlení je klíčovou funkcí samostatné působnosti obcí, jak ji definuje zákon o obcích č. 128/2000 Sb. v 35, ve 2. odstavci. Dále v tomto zákoně v 38 je obec povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Pro územní plánování je stěžejní rozložení domovního fondu a jeho stáří, zejména pro plánování obnovy a nové výstavby domovního fondu. V současné době dochází k transformaci potřeb obyvatel v oblasti bydlení, zejména v souvislosti s nárůstem dopadů staronových sociálních rizik a tím i snížením kupní síly obyvatelstva. Tyto diferencované potřeby se projeví zejména na místní úrovni, kde je úloha obce nezastupitelná právě v realizační fázi. Východiskem je komplexní řešení bytové politiky v území, včetně nastavení systému nízkonákladového či vícestupňového bydlení Bytový fond a jeho struktura V Jihočeském kraji byl mezi lety zaznamenán nárůst bytových domů o 9 % a rodinných domů o 10,4 %. Nejvíce přibylo rodinných domů v SO ORP České Budějovice, naopak nejnižší nárůst zaznamenal SO ORP Milevsko (absolutně i relativně). Bytových domů nejvíce přibylo v SO ORP Dačice (relativně). Tabulka : Bytový a domovní fond v SO ORP Jihočeského kraje mezi lety 2001 a 2011 SO ORP Bytové domy 2001 Rok Bytové domy 2011 Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 Absol utně Relativně [%] Rodinné domy 2001 Rok Rodinn é domy 2011 Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 Absolu tně Relativně [%] Blatná , ,4 České Budějovice , ,3 Český Krumlov , ,2 Dačice , ,9 Jindřichův Hradec , ,4 Kaplice , ,0 Milevsko , ,7 Písek , ,1 Prachatice , ,3 Soběslav , ,2 Strakonice , ,4 Tábor , ,9 Trhové Sviny , ,2 Třeboň , ,5 Týn nad Vltavou , ,5 Vimperk , ,3 Vodňany , ,1 Jihočeský kraj , ,4 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB

78 V SO ORP Písek došlo v porovnání s celokrajskými hodnotami k vyššímu nárůstu v počtu bytových domů (o 11,7 %), zároveň však k menšímu nárůstu rodinných domů (o 6,1 %). Zdaleka největší přírůstek bytových domů zaznamela obec Písek (98), stejně jako u nárůstu rodinných domů (172). K výraznému zvýšení počtu rodinných domů došlo také v obci Čížová (o 35 %). V některých obcích došlo k úbytku rodinných domů, nejvíce v obcích Mišovice, Orlík nad Vltavou a Vlastec. Kompletní přehled o bytovém a domovním fondu obcí v SO ORP Písek je k nahlédnutí v přílohách (tabulka B 4). Vývoj počtu obydlených bytů kopíruje stav počtu rodinných a bytových domů. Tam, kde probíhá největší výstavba, zároveň narůstá počet obydlených bytů. Naopak, kde klesá počet bytových a rodinných domů, tak klesá počet obydlených bytů. Na území SO ORP vzrostl celkový počet obydlených bytů o 5,4 %. Největší relativní přírůstek zaznamely obce Vrcovice a Čížová a největší relativní úbytek Vlastec a Mišovice. Kompletní tabulka viz příloha (tabulka B 5) Stáří a kvalita bytového fondu Průměrným rokem výstavby bytového fondu je na území SO ORP Písek rok Tato hodnota je výsledkem váženého průměru za jednotlivá období (rok je vždy medián daného časového intervalu) výstavby ve všech obcích v SO ORP Písek. Nejmladší výstavba se nachází v obcích Čížová a Zvíkovské Podhradí. Nejstarší výstavba je v obcích Minice a Nerestce. Kompletní tabulka je k nahlédnutí v příloze (tabulka B 6) SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Vysoký podíl domů postavených v letech v obcích Olešná, Kožlí a Zvíkovské Podhradí. Nárůst bytového fondu v obcích Čížová, Olešná a Vrcovice. PŘÍLEŽITOSTI Rozšíření ploch určených k výstavbě nových domů, zasíťování vytyčených území inženýrskými sítěmi. Rekonstrukce a revitalizace starší bytové zástavby. SLABÉ STRÁNKY Výrazné stárnutí bytového fondu. (38,6 % domů postavených před rokem 1945). Stagnace nárůstu bytového fondu v některých obcích. (např. Cerhonice, Křenovice, Myslín, Oslov, Ostrovec, Rakovice, Skály, Tálín, Varvažova, Vlastec, Vojníkov, Záhoří, Zvíkovské Podhradí a Žďár). Nezasíťované pozemky určené k výstavbě v některých obcích. (obec Paseky, Putim, Smetanova Lhota) HROZBY Nedostatečná možnosti obecní a individuální bytové výstavby. Pokračující stárnutí bytového fondu. Stagnace rozvoje obcí vzhledem k omezeným investicím do bydlení. 78

79 1.12 Rekreace Rekreace označuje čas nebo aktivitu, kterou lidé věnují aktivnímu nebo pasivnímu odpočinku, při němž regenerují tělo či mysl. Rekreace je někdy považována také za synonymum pro oddech nebo osvěžení. Pojem rekreace dále vymezuje prostor umožňující realizaci zálib a zájmů, kultivaci vlastních tvořivých sil, schopností atd. Cestovní ruch nebo také turismus je souhrn přechodných pobytů osob (turistů) v cílových oblastech a souhrn služeb, které jejich cestování a pobyty organizují a podporují Rekreační aktivity Předností Jihočeského kraje kromě řady kulturních a technických památek je i mnoho přírodních krás a zdravé životní prostředí. SO ORP Písek je atraktivní turistickou destinací především díky historickému městu Písek s řadou kulturních památek a bohatým veřejným životem. Na území správního obvodu jsou dvě památkové zóny (v obcích Čížová a Skály) a také množství kulturních památek, například Kamenný most, Radnice, Královský hrad nebo Zemský hřebčinec v Písku. Také je zde řada přírodních památek, zajímavostí a přírodních rezervací jako třeba Krokodýlí ZOO v Protivíně, Národní přírodní rezervace Řežabinec a Přírodní amfiteátr v Ražicích, nebo krajinářská přírodní památka Zelendárky u Protivína. Nelze opomenout také přírodní park Písecké Hory. Územím vede řada turistických a naučných stezek a cyklostezek s několika rozhlednami. Z technických památek patří k nejvýznamnějším funkční historická městská vodní elektrárna a muzeem osvětlení Rekreační infrastruktura Na celém území SO ORP Písek je možné provozovat zejména letní turistiku a cykloturistiku vzhledem k rozsáhlé síti turistických tras a cyklostezek, které jsou zobrazeny na následující mapě. V tabulkách v příloze (tabulky B 7 a B 8) jsou uvedeny celkové délky cyklotras a turistických tras na území jednotlivých obcí SO ORP Písek. 79

80 Mapa : Turistické trasy a cyklotrasy na území SO ORP Písek Z tabulek uvedených v přílohách pro cyklotrasy i pro turistické trasy je vidět, že celé území SO ORP Písek je protkáno poměrně hustou sítí tras. Celková délka turistických tras je 461 km, celková délka cyklotras je 416,4 km a celková délka vybudovaných cyklostezek je 20 km. Během dvou let zaznamenaly nárůst jak turistické trasy (přibližně o 46 km), tak především cyklotrasy (přibližně o 80 km), což kopíruje moderní trend, kdy čím dál více lidí jezdí na kole, případně na kolečkových bruslích. 80

81 Individuální rekreace Z hlediska kapacit pro individuální rodinnou rekreaci je největší počet objektů v obcích Protivín (198), Albrechtice nad Vltavou (158) a Mirotice (159). Nejméně objektů individuální rekreace mají obce Minice (3) a Nerestce (5). Údaje za všechny obce jsou uvedeny v příloze (tabulka B 9) SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY V SO ORP Město Písek má vysokou návštěvnost v rámci celého kraje. Na území SO ORP Písek je vysoká ubytovací kapacita. Jsou zde zajímavé památkové zóny (v obcích Čížová a Skály) a turisticky oblasti (Krokodýlí ZOO v Protivíně, Národní přírodní památka Zelendárky u Protivína, Přírodní amfiteátr v Ražicích). Většina obcí je hojně užívaná chalupáři, velký rozvoj agroturistiky. Velký počet objektů individuální rekreace. Rozsáhlá síť turistických tras a cyklostezek. PŘÍLEŽITOSTI Z dotazníkového šetření vyplývá, že v některých obcích nejsou žádná veřejná rekreační zařízení (např. Dolní Novosedly, Drhovle, Nerestce) Ve srovnání s jinými SO ORP Jihočeského kraje (SO ORP Český Krumlov) nízká atraktivita turistických oblastí a nedostatek historických památek. Nedostatek ubytovacích kapacit v obcích Mirotice, Tálín. Malý podíl ubytovacích kapacit ve městě Písek. HROZBY Vybudování dalších Budování nových rekreačních zařízení v menších obcích. Zkvalitnění služeb a podpora rozvoje občanské obslužnosti ve stávajících turistických oblastech. Rozvoj agroturistiky. Snížení zájmu o chalupaření v oblasti vlivem nárůstu hluku způsobeným větším počtem rekreantů. Možné nnegativní environmentální dopady na životní prostředí v souvislosti s rozvojem cestovního ruchu. Snižování délky pobytu v ubytovacích zařízeních. 81

82 1.13 Hospodářské podmínky Ekonomická funkce území Daňová výtěžnost obcí je v ČR dána pravidly rozpočtového určení daní a představuje výši daňových příjmů obce vyjádřenou na obyvatele. Výtěžnost je pak ovlivněna především velikostní kategorií, do níž je obec zařazena v závislosti na počtu obyvatel, a dále pak výnosem daní ovlivněných územím příslušné obce. Rozhodující úlohu v daňových příjmech obcí hrají daně z příjmů právnických osob, daně z příjmů fyzických osob, daň z přidané hodnoty a daň z nemovitosti. Průměrná daňová výtěžnost správních obvodů Jihočeského kraje v letech mírně vzrostla, přesně o 2000 Kč na obyvatele. Nejvyšší daňovou výtěžnost má SO ORP Kaplice a SO ORP Týn nad Vltavou. Naopak nejnižší má SO ORP Soběslav a Strakonice. Daňová vytíženost v SO ORP Písek je prakticky totožná s celokrajskou hodnotou (12600 Kč oproti Kč v kraji). Tabulka : Daňová výtěžnost v SO ORP Jihočeského kraje (v tis. Kč) Daňová výtěžnost na obyvatele Daňová výtěžnost (v tis. Kč) SO ORP (v tis. Kč) Blatná , , ,0 9,9 9,6 12,1 České Budějovice , , ,2 11,0 10,7 12,5 Český Krumlov , , ,7 10,9 10,7 13,3 Dačice , , ,5 10,2 10,1 12,8 Jindřichův Hradec , , ,4 10,5 10,5 12,7 Kaplice , , ,2 10,4 10,9 14,8 Milevsko , , ,1 9,7 9,6 12,0 Písek , , ,8 10,6 10,2 12,6 Prachatice , , ,3 10,1 9,9 12,2 Soběslav , , ,5 9,9 9,4 11,7 Strakonice , , ,8 10,0 9,8 11,9 Tábor , , ,0 11,0 10,9 13,1 Trhové Sviny , , ,5 9,5 9,7 12,3 Třeboň , , ,3 10,7 10,8 13,7 Týn nad Vltavou , , ,3 13,6 12,3 14,5 Vimperk , , ,4 11,7 11,2 13,2 Vodňany , , ,3 10,4 10,5 13,0 Jihočeský kraj , , ,2 10,7 10,5 12,7 Zdroj dat: MF ČR; účetní a finanční informace státu. Data aktuální k daného roku V SO ORP se za 3 roky zvýšila daňová vytíženost přesně o 2000 Kč na obyvatele. Extrémem je obec Kožlí, u které sice došlo ke snížení výtěžnosti, ale stále se drží na extrémně vysoké hodnotě Kč. Podrobný přehled daňové výtěžnosti v jednolivých obcích je uveden v tabulce v příloze C Struktura ekonomických subjektů Počet obsazených míst má zásadní vliv na pozici regionu v rámci kraje. Zvyšující se počet obsazených míst znamená posilování regionu. Celkem na území SO ORP mezi roky 2010 a 2013 došlo k zvětšení počtu pracovních míst o 8,4 %. Mezi obcemi tedy převažují většinou 82

83 příbytky, nicméně zásadní vliv v tomto ukazateli má samotné město Písek, kde přibyly téměř ¾ všech míst z celého SO ORP. Změnu počtu obsazených míst v obcích správního obvodu nalezneme v příloze C 2. Míra podnikatelské aktivity je definována jako podíl počtu podnikatelských subjektů (fyzických osob) k počtu trvale bydlících obyvatel. Míra podnikatelské aktivity může být jedním z indikátorů úspěšnosti podpory drobného podnikání. Na druhou stranu ji lze považovat za druhou vlnu v případě poklesu pracovních míst a zaměstnanosti. Z důvodu ztráty zaměstnání se jeví začátek podnikání jako jedna z možností, jak si tuto ztrátu kompenzovat. V rámci Jihočeského kraje dochází v průběhu času k navyšování míry podnikatelské aktivity, od roku 2004 došlo do roku 2013 k navýšení o téměř 12 na hodnotu 200 podnikatelů na 1000 obyvatel. SO ORP Písek se řadí v tomto žebříčku k průměru mezi SO ORP v Jihočeském kraji (hodnota je 2,7 nižší než krajská). V rámci SO ORP Písek mají nejvyšší míru podnikatelské aktivity obce Boudy a Dolní Novosedly. Naopak nejnižší míra podnikatelské aktivity je v obcích Horosedly, Lety a Vrcovice. Kompletní tabulky míry podnikatelské aktivity za roky 2004, 2007, 2011 a 2013 pro Jihočeský kraj jsou uvedeny níže. Souhrnnou tabulku pro samotné SO ORP Písek lze nalézt v příloze (tabulka C 3). Tabulka : Míra podnikatelské aktivity v SO ORP Jihočeského kraje [ ] SO ORP Míra podnikatelské aktivity [ ] Blatná 169,3 163,9 173,5 173,6 České Budějovice 198,2 199,4 210,7 216,4 Český Krumlov 193,0 196,9 208,1 209,5 Dačice 142,2 149,7 159,3 159,4 Jindřichův Hradec 166,6 172,5 184,1 189,6 Kaplice 155,6 164,1 179,3 181,0 Milevsko 190,8 194,2 203,3 200,4 Písek 190,1 194,5 193,8 197,0 Prachatice 196,3 201,7 208,8 204,5 Soběslav 196,5 184,2 194,9 184,4 Strakonice 181,8 183,2 181,3 180,2 Tábor 210,8 208,8 222,1 204,5 Trhové Sviny 157,5 164,9 184,3 190,1 Třeboň 161,8 173,7 192,2 196,5 Týn nad Vltavou 171,2 166,4 185,5 187,2 Vimperk 210,8 211,9 211,0 205,9 Vodňany 191,6 187,1 195,6 207,9 Jihočeský kraj 188,2 190,2 200,0 199,7 Zdroj dat: ČSÚ; Databáze demografických údajů, Registr ekonomických subjektů; Data aktuální k daného roku Trh práce (nabídka, poptávka) Na trhu práce je práce prodávána jako výrobní faktor. Trh práce je charakterizován poptávkou po práci a její nabídkou. Poptávka je tvořena zaměstnavateli a nabídka je představována potenciálními zaměstnanci. Míra zaměstnanosti je podíl počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním ve skupině obyvatel let. Nepoměr mezi mírným poklesem relativního počtu zaměstnaných osob a významně rostoucí mírou zaměstnaných obyvatel let je dána postupným odchodem silných poválečných ročníků do ekonomické neaktivity v souběhu s tím, že se dostávají 83

84 za hranici sledovaného věku let. Je pravděpodobné, že tento nepoměr bude působit i v následujících letech. V příloze C 4 lze vidět zaměstnanost pro jednotlivé obce SO ORP Písek. Tabulka : Míra zaměstnanosti v SO ORP Jihočeského kraje [%] SO ORP Míra zaměstnanosti [%] Blatná 67,7 64,4 České Budějovice 70,2 67,0 Český Krumlov 68,3 61,8 Dačice 65,9 61,3 Jindřichův Hradec 68,9 62,7 Kaplice 70,0 62,2 Milevsko 66,1 64,2 Písek 68,7 64,9 Prachatice 68,3 64,3 Soběslav 67,7 62,4 Strakonice 67,3 63,9 Tábor 69,5 64,9 Trhové Sviny 68,3 64,7 Třeboň 69,2 64,8 Týn nad Vltavou 71,0 66,0 Vimperk 66,4 63,7 Vodňany 67,3 61,3 Jihočeský kraj 68,8 64,5 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB2001, SLDB2011 Podíl nezaměstnaných osob udává počet nezaměstnaných registrovaných na úřadu práce k počtu všech obyvatel ve věku let, kteří žijí na daném území (ČSÚ). V Jihočeském kraji došlo mezi roky 2010 a 2011 k poklesu podílu nezaměstnaných osob z 6,4 % na 5,8 %. Od tohoto roku, ale podíl nezaměstnaných stoupal až na hodnotu 7,1 % v roce Dlouhodobě největšího podílu dosahuje okres Český Krumlov (9,7 % v roce 2013). Naopak nejmenší podíl nezaměstnaných osob byl v roce 2013 v okrese České Budějovice (5,8 %). Podíl nezaměstnaných osob v okresech Jihočeského kraje [%] Okres Podíl nezaměstnaných osob [%] České Budějovice 4,8 4,5 5,1 5,8 Český Krumlov 9,0 7,8 8,8 9,7 Jindřichův Hradec 6,1 5,5 6,2 7,4 Písek 6,2 5,4 5,8 6,5 Prachatice 5,5 5,2 5,8 6,1 Strakonice 7,9 6,9 7,5 8,2 Tábor 7,5 7,1 7,2 7,9 Jihočeský kraj 6,4 5,8 6,4 7,1 Zdroj dat: ČSÚ; Veřejná databáze; Data aktuální k daného roku Ve všech SO ORP Jihočeského kraje došlo mezi lety 2007 až 2011 k nárůstu míry nezaměstnanosti. Průměrná hodnota za kraj vzrostla z 5,3 % na 8 %. Dlouhodobě nejvyšší míra nezaměstnanosti je zaznamenána v SO ORP Vodňany (12,4 % v roce 2011) a Český Krumlov (10,9 % v roce 2011), nadprůměrné hodnoty vykazují ve sledovaném období také 84

85 správní obvody Dačice, Kaplice či Soběslav. Výrazně pod krajským průměrem se po celé sledované období pohybuje míra nezaměstnanosti v SO ORP České Budějovice. Tabulka : Míra nezaměstnanosti v SO ORP Jihočeského kraje [%] SO ORP Míra nezaměstnanosti [%] Blatná 6,2 5,2 7,8 8,6 8,7 České Budějovice 3,9 3,5 5,4 6,2 6,4 Český Krumlov 8,1 6,9 9,6 10,3 10,9 Dačice 7,8 5,3 10,1 10,8 9,7 Jindřichův Hradec 4,9 3,8 6,4 6,9 6,8 Kaplice 6,5 6,2 10,2 11,3 9,6 Milevsko 6,3 5,6 7,1 7,4 6,9 Písek 5,5 4,3 6,8 7,7 7,5 Prachatice 5,0 4,7 6,7 7,2 6,9 Soběslav 6,0 5,4 8,8 10,3 10,8 Strakonice 6,0 5,6 8,4 9,4 9,2 Tábor 5,1 4,5 7,7 9,3 9,3 Trhové Sviny 4,6 4,1 7,0 7,4 7,5 Třeboň 4,5 3,4 5,8 6,8 6,7 Týn nad Vltavou 5,6 4,5 7,0 8,0 7,9 Vimperk 4,5 4,0 6,1 7,1 6,4 Vodňany 7,7 7,2 9,5 11,5 12,4 Jihočeský kraj 5,3 4,6 7,2 8,1 8,0 Zdroj dat: MPSV Míra nezaměstnanosti v SO ORP Písek od roku 2007 vzrostla o 2 %, což je mírně pod průměrnými hodnotami v kraji. K největšímu nárůstu došlo v obci Vrcovice až na 17,1 % v roce 2011, což je nejvyšší hodnota ve správním obvodu. K největšímu poklesu a zároveň nejmenší hodnoty míry nezaměstnanosti dosahuje obec Minice. Kompletní tabulka pro SO ORP Písek je k nahlédnutí v příloze (tabulka C 5). Podíl nezaměstnaných žen se v Jihočeském kraji v letech snížil, a to z 56,8 % na 50,5 %. SO ORP s dlouhodobě nejvyšším podílem nezaměstnaných žen v kraji jsou Dačice a Milevsko. Nadprůměrných hodnot je dosahováno také v SO ORP Třeboň, Týn nad Vltavou, Vodňany a Jindřichův Hradec. Z hlediska podílu nezaměstnanosti žen je na tom nejlépe SO ORP Blatná, Prachatice a Český Krumlov, kde je dlouhodobě tento podíl nejnižší (viz tabulka níže). Podíl nezaměstnaných žen se v SO ORP Písek pohybuje mírně nad průměrem kraje. Velké výkyvy v této hodnotě ve sledovaném období v některých obcích a extrémní hodnoty jsou dány především malým počtem obyvatel v těchto obcích. Dvě největší obce správní oblasti Písek a Protivín se pohybují v podílu nezaměstnaných žen mírně nad průměrem kraje (52,4 % v obci Písek a 54,8 % v obci Protivín). Tabulku s kompletními údaji pro jednotlivé obce SO ORP Písek nalezneme v příloze (tabulka C 6). Tabulka : Podíl nezaměstnaných žen v SO ORP Jihočeského kraje [%] SO ORP Podíl nezaměstnaných žen [%] Blatná 54,0 51,7 48,8 44,7 45,0 České Budějovice 55,5 54,8 51,6 50,6 50,4 Český Krumlov 54,7 52,2 48,4 46,5 46,5 Dačice 64,9 62,2 53,8 54,3 57,1 85

86 SO ORP Podíl nezaměstnaných žen [%] Jindřichův Hradec 61,9 58,2 54,5 54,3 52,3 Kaplice 56,2 56,2 53,1 50,8 50,9 Milevsko 61,3 61,8 55,8 55,3 55,7 Písek 55,9 54,0 51,2 50,2 51,4 Prachatice 55,0 54,3 50,1 47,5 45,3 Soběslav 56,8 57,4 51,0 51,4 51,7 Strakonice 54,8 54,8 48,8 48,1 48,9 Tábor 56,1 56,5 50,6 50,0 51,3 Trhové Sviny 58,5 57,2 56,3 52,1 48,4 Třeboň 60,6 56,3 55,7 53,5 54,5 Týn nad Vltavou 60,0 60,4 59,3 56,1 54,3 Vimperk 49,7 51,4 49,4 44,5 47,6 Vodňany 58,2 59,3 56,3 54,7 53,0 Jihočeský kraj 56,8 55,7 51,7 50,4 50,5 Zdroj dat: MPSV Významným indikátorem trhu práce je podíl dlouhodobě nezaměstnaných (déle než 12 měsíců) na celkovém počtu nezaměstnaných. Dlouhodobá nezaměstnanost představuje vážný sociální problém. U takovéto osoby je velmi těžký návrat zpět do práce a může dojít k negativním psychickým změnám, někdy i trvalým. V SO ORP Jihočeského kraje došlo k nárůstu míry dlouhodobé nezaměstnanosti ze 1,1 % v roce 2009 na 2,2 % v roce Nejvyšší podíl nezaměstnaných déle než 12 měsíců je v SO ORP Vodňany, Soběslav a Kaplice. Výrazně podprůměrných hodnot je dosahováno v SO ORP Vimperk, České Budějovice, Trhové Sviny a Jindřichův Hradec. Tabulka : Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v SO ORP Jihočeského kraje [%] SO ORP Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%] Blatná 2,3 1,8 1,8 2,8 3,2 České Budějovice 0,8 0,6 0,6 1,1 1,3 Český Krumlov 3,0 2,0 2,0 2,6 3,2 Dačice 3,3 1,8 1,5 2,9 3,0 Jindřichův Hradec 1,4 0,9 0,7 1,2 1,3 Kaplice 2,5 1,8 1,9 3,2 3,6 Milevsko 2,3 1,6 1,3 1,7 1,7 Písek 1,7 0,9 0,8 1,4 1,7 Prachatice 1,1 0,9 0,9 1,2 1,4 Soběslav 2,2 1,7 2,0 3,5 4,1 Strakonice 2,2 1,8 1,8 2,7 3,2 Tábor 1,2 0,9 1,2 2,4 3,1 Trhové Sviny 1,0 0,7 0,6 1,0 1,3 Třeboň 1,6 1,0 0,8 1,4 1,6 Týn nad Vltavou 1,8 1,2 1,2 2,1 2,4 Vimperk 0,7 0,4 0,5 0,9 1,1 Vodňany 3,0 2,7 2,7 3,7 5,0 Jihočeský kraj 1,6 1,1 1,1 1,9 2,2 Zdroj dat: MPSV Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v SO ORP Písek se dlouhodobě pohybuje pod průměrem kraje. V několika obcích nejsou žádní nezaměstnaní déle než 12 měsíců. V rámci správního obvodu je nejvyšší podíl dlouhodobě nezaměstnaných v obci Vojníkov (6 %). Přehled míry dlouhodobé nezaměstnanosti v obcích SO ORP Písek je uveden příloze v tabulce C 7. 86

87 Do roku 2008 v Jihočeském kraji počet nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo klesal, avšak v důsledku ekonomické krize došlo od roku 2009 k prudkému nárůstu tohoto ukazatele až na 13,9 uchazečů na jedno pracovní místo. V následujícím roce se tento počet mírně snížil na 11,9 uchazeče. Dlouhodobě nejnižší počet nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo je v SO ORP Vimperk, nižších hodnot bylo také dosaženo v SO ORP České Budějovice a Kaplice. Jednoznačně nejhorší je situace v SO ORP Dačice, kde v roce 2010 připadalo na jedno volné pracovní místo více než 140 uchazečů (v roce 2011 tato hodnota již klesla na 62,1 uchazečů). Vysoký počet uchazečů na volné pracovní místo byl zjištěn také ve správních obvodech Milevsko či Soběslav. Tabulka : Počet nezaměstnaných na jedno pracovní místo v SO ORP Jihočeského kraje SO ORP Počet nezaměstnaných na jedno pracovní místo Blatná 2,8 1,8 10,8 17,6 19,5 České Budějovice 2,0 1,8 7,6 8,9 7,2 Český Krumlov 5,2 4,7 18,6 26,6 25,9 Dačice 5,3 4,7 59,4 140,7 62,1 Jindřichův Hradec 3,3 2,6 14,6 16,9 15,1 Kaplice 1,6 1,9 20,6 18,5 7,2 Milevsko 3,4 5,0 35,6 35,4 36,3 Písek 1,6 1,3 8,3 13,3 11,5 Prachatice 1,9 2,4 12,3 12,5 11,6 Soběslav 3,2 4,2 43,9 38,4 41,3 Strakonice 2,0 1,6 7,1 8,8 9,4 Tábor 2,3 2,5 15,4 19,9 16,2 Trhové Sviny 6,5 6,0 15,0 18,1 13,3 Třeboň 3,7 3,0 12,1 16,1 16,1 Týn nad Vltavou 4,6 3,4 14,4 12,6 11,8 Vimperk 1,4 1,3 5,6 7,4 5,4 Vodňany 2,0 1,4 4,7 6,8 10,5 Jihočeský kraj 2,4 2,2 11,2 13,9 11,9 Zdroj dat: MPSV; roční průměry V SO ORP Písek se k nacházelo 9 ekonomických subjektů s více než 200 zaměstnanci. Všechny tyto subjekty sídlí v obci Písek. K největším zaměstnavatelům (více než 500 zaměstnanců) patří firmy AMTEK PRECISION ENGINEERING CZECH REPUBLIC, s.r.o., Nemocnice Písek, a.s., OTAVA, výrobní družstvo, s. n. o. p. cz, a.s. a Schneider Electric, a.s. Oproti roku 2008 došlo ke zvýšení počtu velkých zaměstnavatelů, především v obci Písek. Díky vzniku nových firem došlo v oblasti k větší diverzifikaci struktury činností, tím je správní obvod méně náchylný k výkyvům ekonomiky. Tabulka : Přehled všech ekonomických subjektů s 200 a více zaměstnanci sídlících na území SO ORP Písek Obchodní jméno Sídlo Převažující činnost Kategorie podle počtu zaměstnanců AMTEK PRECISION ENGINEERING CZECH REPUBLIC s.r.o. Písek Obrábění Nemocnice Písek, a.s. Písek Ústavní zdravotní péče OTAVA, výrobní družstvo Písek Výroba elektrických rozvodných a kontrolních zařízení s. n. o. p. cz a.s. Písek Obrábění Schneider Electric, a.s. Písek Výroba elektrických rozvodných a kontrolních zařízení

88 Obchodní jméno Sídlo Převažující činnost AISIN EUROPE MANUFACTURING CZECH s.r.o. Faurecia Automotive Czech Republic s.r.o. Faurecia Components Písek, s.r.o. Město Písek Zdroj dat: Ústav územního rozvoje Data aktuální k Písek Písek Písek Písek Výroba ostatních čerpadel a kompresorů Výroba ostatních dílů a příslušenství pro motorová vozidla Výroba ostatních dílů a příslušenství pro motorová vozidla Všeobecné činnosti veřejné správy Kategorie podle počtu zaměstnanců Zdroje a užití veřejných rozpočtů Většina obcí SO ORP Písek má mírně větší příjmy než výdaje. Nejvyšší rozdíl je v obci Písek a Protivín. Extrémně vyšší výdaje než příjmy má obec Čimelice. SO ORP Písek jako celek má také vyšší příjmy než výdaje (největší vliv má město Písek). Tabulka : Příjmy, výdaje a saldo obcí na území SO ORP Písek Obec Příjmy a výdaje v roce 2013 (v tis. Kč) Příjmy Výdaje Saldo Albrechtice nad Vltavou Boudy Cerhonice Čimelice Čížová Dobev Dolní Novosedly Drhovle Heřmaň Horosedly Kestřany Kluky Kožlí Králova Lhota Křenovice Lety Minice Mirotice Mirovice Mišovice Myslín Nerestce Nevězice Olešná Orlík nad Vltavou Oslov Ostrovec Paseky Písek Podolí I

89 Obec Příjmy a výdaje v roce 2013 (v tis. Kč) Příjmy Výdaje Saldo Probulov Protivín Předotice Putim Rakovice Ražice Skály Slabčice Smetanova Lhota Tálín Temešvár Varvažov Vlastec Vojníkov Vráž Vrcovice Záhoří Zvíkovské Podhradí Žďár Celkem SO ORP Zdroj dat: monitor.statnipokladna.cz za rok SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Podprůměrná míra nezaměstnanosti SO ORP Písek v rámci kraje, především v obcích Minice, Vráž, Vrcovice a Dolní Novosedly. Mírně podprůměrná dlouhodobá nezaměstnanost ve srovnání s krajem, hlavně v obcích Minice, Vráž a Zvíkovské Podhradí. Zvýšení počtu pracovních míst v obcích Vráž, Drhovle, Vlastec, Křenovice a Orlík nad Vltavou. SLABÉ STRÁNKY Většina významných zaměstnavatelů je zaměřena na automobilový průmysl. Mírně podprůměrná míra podnikatelské aktivity správního obvodu v rámci kraje. nejmenší v obcích Horosedly, Křenovice, Minice, Oslov, Vrcovice a Záhoří. Snížení počtu pracovních míst v obcích Lety, Myslín, Čimelice, Mirovice, Písek, Protivín, Slabčice, Smetanova Lhota, Putim. Míra nezaměstnanosti v obci Olešná a Vrcovice nad 15 %. 89

90 SILNÉ STRÁNKY Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo pod krajským průměrem. především v obcích Dolní Novosedly, Drhovle a Oslov. Relativní dostatek velkých zaměstnavatelů a vvysoké zastoupení středních a menších zaměstnavatelů (se zaměstnanci) s poměrně mnohotvárnou strukturou činností v regionu. Nadprůměrná daňová výtěžnost v obci Kožlí. SLABÉ STRÁNKY Vysoká míra nezaměstnanosti v některých obcích (především v obcích Heřmaň, Křenovice, Myslín, Nerestce, Olešná, Orlík nad Vltavou, Probulov, Předotice a Vrcovice). Podprůměrná daňová výtěžnost v obcích Kluky a Mišovice. PŘÍLEŽITOSTI Podpora drobných živnostníků tvořících diverzifikovanou základnu ekonomických subjektů s nízkou ekonomickou zranitelností. HROZBY Růst dlouhodobé nezaměstnanosti od roku 2009 v SO ORP Písek, zvláště v obcích Vojníkov, Kožlí a Nerestce. Příliš mnoho Velké množství pracovních míst v obci Písek v porovnání s okolními obcemi. Omezená dojížďka do zaměstnání - špatná dopravní dostupnost prostředky hromadné dopravy z obcí správního obvodu do okolních měst. Rozvoj cestovního ruchu na celém území správního obvodu Písek. Prudký úbytek počtu pracovních míst v obcích Protivín a Písek. Špatná dostupnost z hlavního dopravního uzlu ČR Prahy díky časovému zpoždění průběhu realizace výstavby rychlostní komunikace R4. Jednostranné průmyslové zaměření většiny velkých zaměstnavatelů snižující ekonomickou stabilitu území. 90

91 2 ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Přístup ke zpracování rozboru udržitelného rozvoje území jako součástí územně analytických podkladů vychází z certifikované metodiky (osvědčení vydáno ) zpracované pro potřeby Ministerstva pro místní rozvoj ČR v rámci projektu Technologické agentury ČR č. TB010MMR028 s názvem Udržitelný rozvoj v územním plánování zpracovaného společnostmi PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. a Atelier T-plan, s.r.o. 2.1 Metodika zpracování RURÚ a související legislativa V této kapitole je popsána legislativa, z níž vychází metodika zpracování rozboru udržitelného rozvoje území (tedy vyhodnocení vyváženosti územních podmínek v obcích z pohledu pilířů udržitelného rozvoje a z pohledu témat, která jsou v rámci ÚAP hodnocena). Dále jsou uvedená další specifická východiska, na nichž jsou postaveny principy metodiky zpracování RURÚ Související legislativa Metodika pro zpracování rozboru udržitelného rozvoje území (RURÚ) vychází ze Zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu v platném znění (dále jen Stavební zákon ) a Vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech a územně plánovací dokumentaci v platném znění (dále jen Vyhláška ÚAP ). Cíle územního plánování v oblasti udržitelného rozvoje jsou v rámci tohoto dokumentu pojaty v souladu s ust. 18 odst. 1 a 2 Stavebního zákona: - Vytváření předpokladů pro výstavbu a udržitelný rozvoj území spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a soudržnost obyvatel v území, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. - Zajištění těchto předpokladů soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tímto účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje. K ustanovení odst. 1 je třeba upřesnit, že termín příznivé podmínky (ve smyslu kvalitní ) se vztahuje ke všem pilířům udržitelného rozvoje a je významově nadřazen vyváženému vztahu těchto podmínek. Ust. 18 odst. 1 lze tedy výstižněji interpretovat jako vytváření územních podmínek pro kvalitní životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel v území. Územně analytické podklady jsou dle Vyhlášky ÚAP rozdělené do dvou částí: A. podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území, které obsahují datový model a výkres hodnot území, zejména urbanistických a architektonických, výkres limitů využití území, výkres záměrů na provedení změn v území; podklady dále zahrnují údaje o území, zjištění vyplývající z průzkumů území a další dostupné informace, například statistické údaje. 91

92 92 B. rozbor udržitelného rozvoje území, který Vyhláška ÚAP ( 4 odst. 1), písm. b)) definuje následovně: 1. zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v tematickém členění zejména na horninové prostředí a geologii, vodní režim, hygienu životního prostředí, ochranu přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreaci, hospodářské podmínky; závěrem těchto tematických zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území je vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, 2. určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích zahrnující zejména požadavky na odstranění nebo omezení urbanistických, dopravních a hygienických závad, vzájemné střety záměrů na provedení změn v území a střetů těchto záměrů s limity využití území, slabých stránek, hrozeb a rizik souvisejících s nevyvážeností územních podmínek udržitelného rozvoje území. Metodika dále vychází z metodického návodu pořizování územně analytických podkladů a jejich aktualizací, který byl aktualizován v souvislosti s přípravou 3. úplné aktualizace ÚAP obcí i krajů v dubnu 2014 a vydán 2. května 2014 (k dispozici zde: včetně všech souvisejících metodických návodů Východiska metodiky Při tvorbě metodiky řešitelský tým vycházel z těchto tezí: 1. Dekompozice složek území do témat a podtémat vycházelo se z témat nadefinovaných v rámci 4, odst. 1, písmeno b) Vyhlášky č. 500/2006 Sb. v platném znění, kde je uvedeno celkem 10 témat, jež byla následně rozdělením tématu Veřejné dopravní a technické infrastruktury na dvě témata a přidáním tématu Zájmy obrany a bezpečnosti území rozšířena na 12 témat. V rámci každého tématu byla nadefinována sada podtémat (viz příloha). 2. Zhotovení pomocných formulářů pro usnadnění expertních odhadů - Zde jsou slovně popsány nejhorší a nejlepší stavy, které mohou v rámci daného podtématu na hodnoceném území nastat. 3. Proces operacionalizace přiřazení indikátorů k jednotlivým podtématům. Stanovení referenční hladiny pro ohodnocování jednotlivých indikátorů průměr kraje. Všechny klíčové a sekundární indikátory vstupující do hodnocení jsou součástí podkladů pro RURÚ. Indikátory vycházejí z datového modelu a z dostupných veřejných databází ČSÚ, příp. z resortních databází (např. MPSV, MF). Všechna data jsou bezplatně dostupná pro obce, některá je nutná si specificky vyžádat. 4. Úzká vazba mezi územně analytickými podklady a územně plánovací dokumentací výstupy rozboru udržitelného rozvoje území (zejm. v rozsahu problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích) tvoří podklad pro územně plánovací dokumentaci, jejíž uplatnění v území může mít následně po čase odraz v ÚAP.

93 Schéma : Vztah ÚAP a ÚPD Zdroj: PROCES Schéma : Hodnocení ÚPD z hlediska udržitelného rozvoje území V dlouhodobém horizontu se vhodná regulace, optimální koncepce rozvoje a uspořádání území promítne v procesech a ve stavu udržitelného rozvoje dané územní jednotky. Pozitivní i negativní změny v ÚPD ovlivňují procesy, které se projeví v tématech (resp. podtématech) udržitelného rozvoje. Vizuálním výstupem za územní jednotku je paprskovitý graf, který znázorňuje vyváženost územních podmínek. Zdroj: PROCES 93

94 2.1.3 Přístup ke zpracování RURÚ na úrovní ORP Přístup ke zpracování územně analytických podkladů na úrovni obce s rozšířenou působností a na úrovni kraje se v některých bodech liší. Na úrovni ORP vychází expert z dat a ze znalosti území, kterou je občas nutné rozšířit doplňkovými průzkumy. Výsledky expertního hodnocení jsou znázorněny formou hvězdicového grafu (améby) a kartogramů, které odpovídají vyhodnocení obcí v analyzovaném území. V současné době platí stav, že RURÚ na úrovni kraje nelze mechanicky seskládat z RURÚ nižší úrovně, neboť každý zpracovatel používá jiný přístup, jinou metodiku. Data je možno z úrovně ORP převzít, je však nutná nová interpretace dat a vyhodnocení územních podmínek na úrovni kraje. Pouze tímto způsobem je připraven relevantní podklad pro pořizování ZÚR. 2.2 Postup zpracování RURÚ Postup zpracování rozboru udržitelného rozvoje území dle výše zmíněné certifikované metodiky je založen na multikriteriálním přístupu, tzn. území je hodnoceno na základě dat za indikátory, hodnocení jednotlivých podtémat a témat je provedeno separátně a hodnocení vyváženosti územních podmínek za jednotlivé pilíře je následně přepočteno prostřednictvím sady vah těchto podtémat na pilíře (každé podtéma ovlivňuje různé pilíře jinou vahou). Výstupem RURÚ jsou kartogramy za jednotlivé pilíře, celkový kartogram vyváženosti územních podmínek, hvězdicovité grafy za každou obec a výkres problémů k řešení v ÚP. 94

95 2.2.1 Multikriteriální vyhodnocení udržitelného rozvoje PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Udržitelný rozvoj území je vysoce komplexní pojem, je nutné při jeho vyhodnocování využít multikriteriální analýzu, která je prováděna pomocí souboru definovaných podtémat. Stav území je hodnocen prostřednictvím indikátorů na sedmibodové škále <-3;+3>, u kterého lze využít z-skóre 1 a pravidlo 3 sigma 2. Graf : Vysvětlení pravidla 3 sigma Krajní hodnoty umožňují vyjádření extrémních hodnot v území. U jednotlivých podtémat jsou verbálně vyjádřeny krajní hodnoty popisem nejhoršího a nejlepšího stavu, tj. metoda sémantického diferenciálu 3 (viz komplexní tabulka k ohodnocení podtémat udržitelného rozvoje v příloze). Podtémata jsou hodnocena na základě indikátorů. Indikátor je základní číselný ukazatel, který charakterizuje stav/vývoj dané složky udržitelného rozvoje. Pomocí indikátorů lze jednoduše a srozumitelně prezentovat i složité komplexní jevy bez užití náročných statistických metod či popisů vazeb a vzájemných souvislostí. V metodice je používána sada indikátorů: - klíčové indikátory poskytují jednoznačné informace o zásadních procesech v území, - sekundární indikátory podpůrné indikátory vypovídající o dalších jevech v území, 1 Výpočet z-skóre: kde z xi je ohodnocení pilíře za počítanou obec, x i je vypočtená hodnota daného indikátoru, je průměr vůči němuž se hodnota porovnává (jedná se o průměr kraje, ve kterém je zkoumaná obec) a s x je směrodatná odchylka hodnot za všechny obce. Tyto výpočty je vhodné zautomatizovat v rámci šablon na krajské úrovni, jež budou distribuovány na úrovně nižší. Srovnávací hladinou pro ohodnocení nadefinovaných indikátorů je průměr za vyšší územní jednotku. Způsob, kdy je použit pro vyhodnocení dat za indikátory krajský průměr, odbourává neskladebnost územně analytických podkladů obecní úrovně na krajskou úroveň. Z tohoto důvodu je nutné vytvoření datové matice na úrovni vyšší, než je sledovaná územní jednotka. 2 Provázání pravidla 3 sigma a z-skóre: Pro vyhodnocování indikátorů na úrovni obce je vhodné normování dat za vyšší územní jednotku prostřednictvím z-skóre (střední hodnota vyšší územní jednotky je rovna 0 a směrodatnou odchylkou je 1). V případě normality rozložení dat platí pravidlo 3 sigma, tj. 99,6 % hodnot se vyskytuje v rozmezí ±3 sigma, tedy ±3 směrodatné odchylky od střední hodnoty. Využitím tohoto pravidla můžeme následně data jednoduše ohodnotit na škále <-3;+3>, neboť převážná většina hodnot je v tomto intervalu. 3 Osgood, C.E., Suci, G., & Tannenbaum, P. (1957) The measurement of meaning. Urbana, IL: University of Illinois Press. 95

96 Finální hodnocení provádí expert, který zohledňuje širší souvislosti a specifičnost území. Role experta je v procesu hodnocení územních podmínek nezastupitelná, nelze použít technokratický postup založený pouze na indikátorech. Expertem je odborník, jenž má znalost o území, je schopen koncepčního přístupu a interpretace vyhodnocení dat. Celý proces je znázorněn v následujícím schématu. Schéma : Multikriteriální vyhodnocování udržitelného rozvoje Zdroj: PROCES Vyváženost územních podmínek Nejnižší analytickou jednotkou je obec (na úrovni kraje i SO ORP), ke které jsou vztaženy všechny indikátory a hodnocení podtémat. Udržitelný rozvoj na úrovni obce je hodnocen na základě témat a je znázorněn paprskovitým grafem (améba). Vyváženost vztahu územních podmínek na úrovni SO ORP a kraje vychází z hodnocení podtémat a je znázorněna třemi kartogramy dle pilířů. 96

97 Schéma : Postup od ohodnocených podtémat po ohodnocení témat a vyváženosti pilířů Zdroj: PROCES Celý postup je znázorněn na následujícím schématu, kde jsou rozděleny jednotlivé kroky do fází zpracování podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území, rozboru udržitelného rozvoje území a zpracování výstupů (Améby za jednotlivé obce, kartogramy za environmentální, sociální a ekonomický pilíř). Níže pod schématem jsou jednotlivé kroky stručně charakterizovány. 97

98 Schéma : Postup zpracování RURÚ Zdroj: PROCES, Atelier T-plan Postupové kroky: - P1: Převzetí klíčových a sekundárních indikátorů z metodiky, nadefinování specifických indikátorů v případě existence indikátorů specifických v daném území (např. pokud jsou k dispozici data o poddolovaných územích, existenci vodní cesty) mohou být rovněž zařazeny mezi indikátory. - P2: Naplnění indikátorů daty indikátory nadefinované za jednotlivá témata (resp. podtémata) je nutné naplnit daty z datových zdrojů (např. datový model ÚAP, ČSÚ, ŘSD) viz podklady pro RURÚ. - R1: Vyhodnocení udržitelného rozvoje území (dle témat a podtémat) v této fázi je nutné hodnoty všech indikátorů v jednotlivých obcích ohodnotit na škále <-3;+3>. Matematickým přepočtem se datům vypočítá charakteristika z-skóre, čímž se pro každý indikátor získá ohodnocení na škále <-3;+3> - viz kapitola Multikriteriální vyhodnocení udržitelného rozvoje. - R2: Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek udržitelného rozvoje území (dle pilířů) z ohodnocení jednotlivých indikátorů je nutné získat hodnocení všech podtémat nadefinovaných v rámci témat a na základě sady vah (viz tabulka v příloze), které rozliší rozdílný vliv podtémat na jednotlivé pilíře, je proveden 98