SEKCE II. SPECIFICKÉ ASPEKTY KARPATSKÉ ÚMLUVY Ochrana a udržitelné využití biologické a krajinné rozmanitosti (článek 4 Karpatské úmluvy)...

Transkript

1 OBSAH SEKCE I. OBECNÁ TÉMATA 2 SEKCE II. SPECIFICKÉ ASPEKTY KARPATSKÉ ÚMLUVY Integrovaný přístup k péči o územní zdroje (článek 3 Karpatské úmluvy) a územní plánování (článek 5 Karpatské úmluvy) Ochrana a udržitelné využití biologické a krajinné rozmanitosti (článek 4 Karpatské úmluvy) Udržitelné a integrované hospodaření s vodami/povodími (Článek 6, Karpatská úmluva) Udržitelné zemědělství a lesní hospodářství (Článek 7, Karpatská úmluva) Udržitelná doprava a infrastruktura (článek 8 Karpatské úmluvy) Udržitelný cestovní ruch (článek 9 Karpatské úmluvy) Průmysl a energie (článek 10 Karpatské úmluvy) Kulturní dědictví a tradiční znalosti a vědomosti (článek 11 Karpatské úmluvy) Systém hodnocení životního prostředí/informační systém, monitoring a včasné varování (článek 12 Karpatské úmluvy) Zvyšování uvědomění, vzdělání a účast veřejnosti (článek 13 Karpatské úmluvy).138 SEKCE III - ASPEKTY, KTERÉ NEMOHLY BÝT ANALIZOVÁNY V TOMTO DOTAZNÍKU 155 SEKCE IV. CELKOVÉ ZHODNOCENÍ 156 1

2 SEKCE I. OBECNÁ TEMATA 1. Jak velký podíl vaší země zabírá horský region? V případě, že do vaší země zasahují i jiné horské celky, prosím upřesněte jak velkou oblast zabírá karpatský region. 20,1 % území ČR je pokryto horami, Vymezení karpatského regionu bylo provedeno Ministerstvem životního prostředí na geomorfologickém základě (viz Czudek, T.: Reliéf Moravy a Slezska v kvartéru. SURSUM, Tišnov 1997, 213 s.), údolí Moravy byla vyčleněna. Podle tohoto vymezení Karpaty zabírají 9.05% (7,139 km 2 ) území České republiky. Na základě biogeografického vymezení mohou Karpaty zaujímat plochu 13,1 % ( m2) (podle vymezeni Karpat: Culek, M. (ed), 1996: Biogeografické členění ČR. Enigma Praha,374 pp). Vzhledem k jiným vymezením Karpat (Kondracki 1990: Karpaty, Warszawa in CEI) se může toto procento lišit. 2. Ratifikovala vaše země Karpatskou úmluvu? Pokud ano, jmenujte oficiální název ratifikačního dokumentu. Pokud ne, uveďte, zda proces ratifikace byl zahájen a jaký je současný stav. Pokud žádný proces ratifikace nebyl zahájen, uveďte jakékoli plány a odhadovaný časový plán (uveďte rovněž důvody). Česká republika podepsala Karpatskou úmluvu (Nařízení vlády č. 482) a ratifikovala ji koncem roku 28. července text Úmluvy byl publikován ve Sbírce mezinárodních smluv pod číslem 47/2006 Sb. m. s. 3. Prosím uveďte jméno a kontakt na národní kontaktní místo Karpatské úmluvy a uveďte oficiální dokument, kterým bylo jmenováno. Oficiální kontaktní osobou je Mgr. Jana Brožová, Ministerstvo životního prostředí, odbor mezinárodní ochrany biodiverzity. Kontakt: Jana Brožová Ministerstvo životního prostředí Odbor mezinárodní ochrany biodiverzity. Vršovická Praha 10 Česká republika Tel.: jana_brozova@env.cz 2

3 4. Zpracoval jakýkoli úřad ve vaší zemi na jakékoli úrovni konkrétní implementační plán nebo program implementace části nebo kompletní Karpatské úmluvy? Pokud ano, přiložte kopie a upřesněte zodpovědnou instituci a finanční zdroje na akce (dotace, položka rozpočtu atd.) pokud jsou známy. Žádný takový plán neexistuje. 5. Prosím vyjmenujte státní environmentální politiky, jež existují ve vaší zemi (uveďte název, rok přijetí, zodpovědnou instituci, legální status a rozsah). Označte, které z následujících aspektů jsou zahrnuty v každém dokumentu a vysvětlete, jakým způsobem. Státní politika životního prostředí České republiky (schválená Usnesením Vlády České republiky ze dne 17. března 2004 č. 235/2004) Dokument definuje tyto prioritní oblasti ochrany životního prostředí: Zastavení poklesu biodiverzity Udržitelné využívání přírodních zdrojů, materiálové toky a nakládání s odpady Životní prostředí a kvalita života Ochrana klimatického systému Země a omezení dálkového přenosu znečištění ovzduší Zároveň je to výchozí dokument pro ostatní sektorové a regionální strategické dokumenty z hlediska životního prostředí. Základním účelem SPŽP nadále zůstává poskytovat rámec a vodítko pro rozhodování a aktivity na mezinárodní, celostátní, krajské i místní úrovni. Zodpovědnou institucí je Ministerstvo životního prostředí. a. Zlepšení kvality života ANO b. Posílení místních ekonomik a společenství NE c. Ochrana přírodního bohatství ANO d. Ochrana kulturního dědictví NE e. Ostatní ANO SPŽP řeší některé globální problémy změna klimatu, porušení ozónové vrstvy Státní program ochrany přírody a krajiny v ČR (schválen usnesením Vlády ČR č. 415/1998 z 17. června 1998) Strategickým cílem tohoto dokumentu je zlepšit podmínky pro udržení nebo zvýšení biologické rozmanitosti, zachování základních životadárných procesů v ekosystémech a uspořádání funkčního využití území zajišťujícího ochranu přírodních i kulturních hodnot naší krajiny. Definuje souhrn konkrétních opatření, která je třeba přijmout ke zlepšení ochrany přírody a krajiny. Zodpovědnou institucí je Ministerstvo životního prostředí. a. Zlepšení kvality života NE b. Posílení místních ekonomik a společenství NE c. Ochrana přírodního bohatství ANO d. Ochrana kulturního dědictví NE e. Ostatní ANO územní plánování 3

4 Strategie ochrany biologické rozmanitosti České republiky (schválená vládním usnesením Vlády ČR č. 620/2005 z 25. května 2005) Závazný dokument o ochraně biodiverzity. Přejala cíle a priority ze Státního programu ochrany přírody a krajiny ČR. Oba dokumenty jsou platné a existují souběžně. Strategie byla zpracována jako základní dokument implementace Úmluvy o biologické rozmanitosti. Hlavním cílem Strategie je vytvořit dokument pro potřeby ochrany biodiverzity v ČR, který bude meziresortním a mezioborovým. Při jeho přípravě byly všechny části připravovány a konzultovány s odborníky z ostatních resortních organizací, vědeckovýzkumných pracovišť, univerzit, s klíčovými partnery a v neposlední řadě se k dokumentu vyjadřovaly nevládní ekologické organizace. Při vytváření Strategie, pro kterou byly zřízeny pracovní skupiny v čele s hlavními koordinátory, vycházeli jak autoři, tak zadavatelé z hlavních koncepčních materiálů v ochraně přírody v ČR, jimiž jsou Státní politika životního prostředí (SPŽP) a Státní program ochrany přírody a krajiny ČR (SPOPK ČR), a ze závazných právních předpisů v ochraně přírody a krajiny. Zodpovědnou institucí je Ministerstvo životního prostředí. a. Zlepšení kvality života NE b. Posílení místních ekonomik a společenství NE c. Ochrana přírodního bohatství ANO d. Ochrana kulturního dědictví NE e. Ostatní ANO Strategie trvale udržitelného rozvoje České republiky (schválená usnesením Vlády ČR č. 1242/2004 z 8. prosince 2004). Strategie udržitelného rozvoje není neměnným dokumentem; je historicky podmíněna a v průběhu času se bude rozvíjet, doplňovat a měnit. Její základní role je včas upozornit na existující a potenciální problémy, jež by mohly ohrozit přechod ČR k udržitelnému rozvoji, a iniciovat opatření, jak těmto hrozbám předejít nebo alespoň zmírnit jejich dopad a co nejefektivněji řešit jejich eventuální důsledky. Je v nepříznivém případě reakcí na nouzový stav, v příznivém případě optimalizací rozvoje v daných limitech. Zodpovědnou institucí je Vláda ČR. a. Zlepšení kvality života ANO b. Posílení místních ekonomik a společenství ANO c. Ochrana přírodního bohatství ANO d. Ochrana kulturního dědictví ANO e. Ostatní ANO Program obnovy venkova (schválen vládním usnesením č. 730/1998 z 11. listopadu 1998). Je to finanční nástroj pro podporu zlepšení života v malých obcích a na venkově. Program je koordinován ministerstvem zemědělství, ministerstvem pro místní rozvoj a od roku 2004 především krajskými úřady. Zodpovědnou institucí je Ministerstvo pro místní rozvoj. a. Zlepšení kvality života ANO b. Posílení místních ekonomik a společenství ANO c. Ochrana přírodního bohatství ANO d. Ochrana kulturního dědictví ANO e. Ostatní ANO 4

5 Existuje celá řada dalších dokumentů jako programy, plány, akční plány apod. zabývající se sektorovými problematikami (odpady, ochrana půdy, ovzduší, voda, průmyslové znečištění, zdraví, welfare zvířat apod.) Žádný z těchto dokumentů není vytvořen speciálně pro Karpaty, relevantní dokumenty jsou uvedeny v jednotlivých kapitolách. 6. Prosím jmenujte státní strategie pro horské oblasti, jež existují ve vaší zemi (uveďte název, rok přijetí, zodpovědnou instituci a rozsah). Označte, které z následujících aspektů jsou zahrnuty v každém dokumentu a vysvětlete, jakým způsobem. V ČR neexistují žádné strategické dokumenty, zpracované specificky pro horské oblasti nebo pro oblast Karpat. Nicméně Strategie ochrany biologické rozmanitosti České republiky (schválená vládním usnesením Vlády ČR č. 620/2005 z 25. května 2005) se zabývá horskými ekosystémy v samostatné kapitole a definuje tyto prioritní cíle: 1. Omezit a zmírnit negativní jevy jako hlavní hrozby horské biologické rozmanitosti; ochránit a, kde je to možné, obnovit původní horskou biodiverzitu; podporovat udržitelné využívání přírodních zdrojů či udržování genetické rozmanitosti horských oblastí především prostřednictvím ochrany a podpory tradičních znalostí a činností. 2. Monitorovat vývoj biodiverzity horských ekosystémů se zacílením na globální změny klimatu (Rozhodnutí VII/15), na jejich zdravotní stav, populační dynamiku autochtonních populací rostlin a živočichů, posilování početnosti vybraných populací a na invazní druhy. Zvýšenou pozornost výzkumu a aktivní péči věnovat všem endemickým a biogeograficky významným populacím. 3. Používat přednostně geograficky původní populace jako zdrojové populace pro další využití při zalesňování a rekultivace s využíváním vhodných, zejména biologických meliorací s cílem úpravy chemismu půd. 4. Udržitelně obhospodařovat nelesní - polokulturní a kulturní ekosystémy (kosením, pastvou) v závislosti na managementových potřebách jednotlivých populací a společenstev (viz kapitola Travinné ekosystémy). 5. Eliminovat nadměrné vnášení cizorodých látek způsobujících nepřirozenou acidifikaci a eutrofizaci z globálních, regionálních a lokálních zdrojů znečišťování. Zamezit nadměrné vnášení chemických látek při lesnickém a zemědělském melioraci (hnojení a vápnění). 6. Zabránit zalesňování přirozeně bezlesých prostorů arkto-alpinské tundry (např. kary, prameniště, lokality s výskytem významných periglaciálních tvarů), podporovat postupné zvyšování podílu stanovištně původních druhů. 7. Hospodaření (management) zaměřit na změnu druhové a prostorové výstavby lesů směřující k přirozenému stavu, upřednostňovat přírodě blízký způsob lesního hospodaření: nelikvidovat doupné a všechny odumřelé stromy, preferovat maloplošné a podrostní hospodaření. Při péči o lesní ekosystémy používat šetrné technologie s cílem minimalizovat negativních dopady na přírodní prostředí. 8. Usměrňovat a regulovat cestovní ruch, sportovní aktivity (turistické cesty, nově vznikající sportovní areály, horolezectví, doprovodná infrastruktura) a dopravu do méně citlivých (zranitelných) a ochranářsky méně významných oblastí v souladu se Zásadami udržitelného cestovního ruchu ve zranitelných ekosystémech. V územích, kde se vyskytují živočišné druhy citlivé na stresující faktory, vytvářet klidové oblasti s omezením vstupu turistů a omezením dalších vlivů. 5

6 9. Redukovat narušování krajinného rázu horské krajiny výstavbou vertikálních staveb (např. stožáry mobilních operátorů, vysílače, větrné elektrárny, stožáry umělého osvětlení, včetně vlivu světelného znečišťování. 10. Veškerý rozvoj horských oblastí důsledně usměrňovat zpracováváním územně plánovací dokumentace, která odpovídá principům udržitelného rozvoje a únosnosti prostředí. 11. Podporovat přeshraniční spolupráci při ochraně biodiverzity pohraničních pohoří (Agenda 21). a. Zlepšení kvality života NE b. Posílení místních ekonomik a společenství NE c. Ochrana přírodního bohatství ANO d. Ochrana kulturního dědictví NE e. Ostatní NE V legislativě ČR neexistuje definice horské oblasti (nebo Karpat ), proto nejsou ani takové politiky zpracovány. 7. Které z následujících principů zmíněných ve článku 2 Úmluvy jsou zahrnuty do strategických dokumentů, uvedených pod otázkami 5 a 6 uvedenými výše? Principy Politiky ŽP A/N a. principy předběžné opatrnosti A N b. princip prevence A N c. princip znečišťovatel platí ; A N d. účast veřejnosti a zapojení zainteresovaných subjektů A N e. přeshraniční spolupráce A N f. integrované plánování a péče o území a vodní zdroje A N g. programový přístup A N h. ekosystémový přístup A N i. přístup zahrnující management říčních povodí A N Horské politiky A/N 8. Které hlavní instituce ve vaší zemi jsou zodpovědné za oblasti, zahrnuté do Karpatské úmluvy? Zahrnují mandáty těchto institucí jednoznačně integraci environmentálních, sociálních a ekonomických témat? Pokud ano, uveďte detaily. Všechny aktivity v rozsahu Karpatské úmluvy jsou koordinovány Ministerstvem životního prostředí. Za jednotlivé oblasti pokryté Úmluvou, je rovněž zodpovědná řada dalších institucí. Článek 3 Integrovaný přístup k péči o územní zdroje Článek 4 Ochrana a udržitelné využití biologické a krajinné rozmanitosti Článek 5 územní plánování Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo životního prostředí, Správy CHKO a NP Ministerstvo místního rozvoje, krajské úřady 6

7 Článek 6 Udržitelné a integrované Ministerstvo zemědělství hospodaření s vodami/povodími Článek 7 Udržitelné zemědělství a Ministerstvo zemědělství lesní hospodářství Článek 8 Udržitelná doprava a Ministerstvo dopravy, krajské úřady infrastruktura Článek 9 Udržitelný cestovní ruch Ministerstvo místního rozvoje, krajské úřady Článek 10 Průmysl a energie Ministerstvo průmyslu a obchodu Článek 11 - Kulturní dědictví a tradiční Ministerstvo kultury znalosti a vědomosti Článek 12 Systém hodnocení životního Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo prostředí/informační systém, monitoring vnitra, krajské úřady a včasné varování Článek 13 Zvyšování uvědomění, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo vzdělání a účast veřejnosti školství, krajské úřady Na regionální úrovni existuje několik typů institucí s různými rozsahy kompetencí. Vzhledem k tomu, že většina území karpatské oblasti v ČR je součástí chráněné krajinné oblasti (CHKO Beskydy, CHKO Bílé Karpaty, CHKO Pálava), každá z nich má vlastní Správu CHKO, řízenou Ministerstvem životního prostředí. Jejich mandát neintegruje environmentální, sociální nebo ekonomické faktory. Ú zemí karpatského regionu se překrývá se čtyřmi kraji (Zlínský, Jihomoravský a Moravskoslezský nepatrnou část pokrývá rovněž Olomoucký kraj, tato oblast má zanedbatelnou velikost). Krajské úřady jsou samosprávnými institucemi se širokými pravomocemi. V rámci projektu ANPED Karpatská úmluva a účast veřejnosti (realizovaném v ČR Ústavem pro ekopolitiku, Praha) byl v sedmi karpatských zemích realizován program setkání zainteresovaných subjektů. V ČR tak vznikla neformální poradní skupina pro implementaci Karpatské úmluvy, skládá se ze zainteresovaných subjektů - Ministerstva životního prostředí, zástupců všech tří krajů, nevládních organizací, zástupců správ CHKO a dalších. První setkání se odehrálo v dubnu 2006 ve Vsetíně a druhé v září v Brně. Skupina definovala problémy a výzvy pro karpatský region v ČR. Identifikovala čtyři hlavní doporučení, to, co je na Karpatech nejcennější, co jsou naše největší problémy, které je potřeba řešit a na co kladou účastníci největší důraz, na co by se měla dát energie v rámci Karpatské úmluvy. zemědělství - rozvoj ekologického zemědělství na orné půdě a k přírodě šetrného hospodaření; na trvalých travních porostech a také v lesích, pestré hospodářské systémy, vhodné nastavení dotací zachování krajinného rázu, důraz na územní plánování, které bude respektovat fenomén Karpat, kulturní znalosti, důraz na zachování tradičních vědomostí, architektura ochrana genofondu - biodiverzity, záchrana původních plemen a krajových odrůd, ochrana druhů, ekosystémů, komplexů zvýhodnění, zviditelnění člověka - obyvatele Karpat - např. výhodnější daňovou politikou, podporou místní produkce, apod. 7

8 9. Existují na jakékoli úrovni koordinační mechanizmy (např. meziresortní komise) mezi institucemi, zodpovědnými za oblasti pokryté Karpatskou úmluvou s účelem napomoci integraci specifických zájmů a strategií? Pokud ano, popište je. První krok vytvořit nějaké koordinační těleso je výše zmíněný projekt ANPEDu. Na úrovni ministerstev neexistuje žádný koordinační mechanizmus kromě systémů včasného varování. 10. Prosím vyplňte přiloženou tabulku s požadovanými informacemi vztahujícími se ke specifickým mezinárodním smlouvám: Název smlouvy/ Webová stránka smlouvy Rámcová úmluva OSN o změně klimatu Datum a místo sjednání , New York, USA Vstup v platnost Ratifikace ČR (příp. ČSSR/ ČSFR) Vstup v platnost pro ČR Kjótský protokol k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu ems/1673.php , Kjóto, Japonsko Smlouva o Antarktidě Protokol o ochraně životního prostředí ke smlouvě o Antarktidě , Washington, USA Madrid, Španělsko (ČSSR) Úmluva OSN o mořském právu m , Montego Bay,Jamajka Mezinárodní úmluva o regulaci velrybářství , Washington, USA Protokol k Mezinárodní úmluvě o regulaci velrybářství Washington, USA Úmluva OSN o boji proti desertifikaci v zemích postižených velkým suchem nebo desertifikací, Paříž, Francie

9 zejména v Africe Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států me.html , Ženeva, Švýcarsko (ČSSR) (Sc) Protokol k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států, o dlouhodobém financování Kooperativního programu pro monitorování a vyhodnocování dálkového šíření látek znečišťujících ovzduší v Evropě _h1.htm , Ženeva, Švýcarsko (ČSSR) (Sc) Protokol k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států, o snížení emisí síry nebo jejich toků přecházejících hranice států nejméně o 30 % h1.htm , Helsinky, Finsko (ČSSR) Protokol k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států, o dalším snížení emisí sloučenin síry h1.htm , Oslo, Norsko Protokol k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států, o snižování emisí oxidů dusíku nebo jejich toků přes hranice států 1.htm , Sofie, Bulharsko (ČSFR) Protokol k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států, o omezení emisí těkavých organických látek nebo jejich toků přes hranice států 1.htm , Ženeva, Švýcarsko Protokol k Úmluvě o dálkovém ,

10 znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států k omezování acidifikace, eutrofizace a přízemního ozonu _h1.htm Goteborg, Švédsko Protokol o perzistentních organických polutantech k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států h1.htm , Aarhus, Dánsko Protokol o těžkých kovech k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států 1.htm , Aarhus, Dánsko Úmluva o ochraně a využívání hraničních vodních toků a mezinárodních jezer ome.html , Helsinky, Finsko Protokol o vodě a zdraví k Úmluvě o ochraně a využívání hraničních vodních toků a mezinárodních jezer text_protocol.htm , Londýn, Velká Británie Úmluva o účincích průmyslových havárií přesahujících hranice států me.html Úmluva o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států me.html , Helsinky, Finsko , Espoo, Finsko Protokol o strategickém posuzování životního prostředí k Úmluvě o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států otocol.htm , Kyjev, Ukrajina Dosud nevstoupil v platnost Dosud nevstoupil v platnost 10

11 Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí e.html , Aarhus, Dánsko Protokol o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek m , Kyjev, Ukrajina Dosud nevstoupil v platnost Dosud nebyl ratifikován Dosud nevstoupil v platnost Vídeňská úmluva na ochranu ozonové vrstvy , Vídeň, Rakousko (ČSFR) (Sc) Montrealský protokol o látkách, které poškozují ozónovou vrstvu , Montreal, Kanada (ČSFR) (Sc) Londýnská změna Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozónovou vrstvu , Londýn, Velká Británie Kodaňská změna Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozónovou vrstvu , Kodaň, Dánsko Montrealská změna k Montrealskému protokolu o látkách, které poškozují ozónovou vrstvu , Montreal, Kanada Pekingská změna k Montrealskému protokolu o látkách, které poškozují ozónovou vrstvu , Peking, Čína Basilejská úmluva o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování , Basilej, Švýcarsko (ČSFR) (Sc) Změna Basilejské úmluvy o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování , Ženeva, Švýcarsko Dosud nevstoupila v platnost Dosud nevstoupila v platnost 11

12 Rotterdamská úmluva o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu , Rotterdam, Nizozemsko Stockholmská úmluva o persistentních organických polutantech , Stockholm, Švédsko Úmluva o biologické rozmanitosti , Rio de Janeiro, Brazílie Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti ult.asp , Montreal Kanada Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin , Washington, USA (ČSFR) (Sc) Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů Dohoda o ochraně africko-asijských stěhovavých vodních ptáků Dohoda o ochraně populací evropských netopýrů , Bonn, SRN , Haag, Nizozemsko , Londýn, Velká Británie Změna Dohody o ochraně populací evropských netopýrů Rámcová úmluva o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat /index.htm , Bristol, Velká Británie , Kyjev, Ukrajina schváleno vládou usnesení č zde dne

13 Úmluva o spolupráci pro ochranu a únosné využívání Dunaje/MKOD ontent.node/general/io/icpdr.html , Sofie, Bulharsko Dohoda o Mezinárodní komisi pro ochranu Labe/MKOL /RegionalDocs/Elbe_River.htm Dohoda o Mezinárodní komisi pro ochranu Odry před znečištěním/mkoo , Magdeburg, SRN , Vratislav, Polsko Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva , Ramsar, Irán (ČSFR) (Sc) Protokol o změně Úmluvy o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva , Paříž, Francie (ČSFR) (Sc) Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví , Paříž, Francie (ČSFR) Evropská úmluva o krajině reaties/html/176.htm Úmluva o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť , Florencie, Itálie , Bern, Švýcarsko Sc ČR se stala nástupnickým státem v závazcích bývalé ČSFR 13

14 SEKCE II. SPECIFICKÉ ASPEKTY KARPATSKÉ ÚMLUVY 1. Integrovaný přístup k péči o územní zdroje (článek 3 Karpatské úmluvy) a územní plánování (článek 5 Karpatské úmluvy) Čl. 3: Strany budou aplikovat přístup integrované péče o území tak, jak je definován v kapitole 10 Agendy 21, prostřednictvím vývoje a zavádění vhodných nástrojů, jako například integrované plány péče, vztahující se k oblastem působnosti této Úmluvy. * * * Čl. 5: 1. Strany budou prosazovat politiky územního plánování vedoucí k ochraně a udržitelnému rozvoji Karpat, které berou v úvahu specifické ekologické a socio-ekonomické podmínky v Karpatech a jejich horských ekosystémech a přináší užitek místnímu a obyvatelstvu. 2. Strany budou usilovat o koordinaci územního plánování v hraničních oblastech prostřednictvím vytváření přeshraničních a/nebo regionálních politik a programů územního plánování rozvíjejících a podporujících spolupráci mezi příslušnými regionálními a místními institucemi. 3. Při rozvoji politik a programů územního plánování bude zvláštní pozornost věnována, kromě jiného: a) přeshraniční dopravě, energii a telekomunikační infrastruktuře a službám, b) ochraně a udržitelnému využívání přírodních zdrojů, c) ucelenému plánování měst a venkova v hraničních oblastech, d) prevenci přeshraničního vlivu znečištění, e) integrovanému územnímu plánování a hodnocení vlivu na životní prostředí Prosím jmenujte 3 4 hlavní geografické faktory, ovlivňující územní plánování v Karpatském regionu ve vaší zemi (např. desertifikace, půdní eroze aj.) Hlavní faktory, ovlivňující územní plánování v Karpatském regionu v České republice jsou: 1. Členitý a horský terén vede k roztříštěné a roztroušené zástavbě s komplikovaným přístupem a omezeními pro dopravní systémy. Spolu s méně produktivním zemědělstvím a nedostatkem pracovních příležitostí tak vzniká jeden z nejchudších regionů v rámci ČR, kde hlavními problémy jsou úbytek populace, opouštění tradičních způsobu obhospodařování krajiny a degradace jejích ekologických a kulturních hodnot. 2. Jedná se o marginální oblast v rámci ČR, což zvyšuje nedostatek pracovních příležitostí oproti zbytku země. 3. Půdní eroze je v oblasti Karpat zásadní problém, vedoucí k trvalému poklesu kvality půdy díky velkým půdním celkům a svahům, flyšové formace jsou citlivé na erozi. 14

15 Flyš je geologická formace složená ze střídajících se vrstev jílovců a pískovců. Flyšový Pásma nebo vnější Karpatský Flyš je tvořen terciérními jednotkami, které vytváří obrovské navrstvení relativně plochých příkrovů. Odolné pískovcové vrstvy se rytmicky střídají s měkkými a méně odolnými jílovci. Obecně platí, že reliéf Flyšového Pásma je jemně modelovaný s objevujícími se výchozy skalních forem. Větší a masivnější flyšové vrstvy pískovce se zpravidla objevují s obrovské, prudce stoupající ostré vrcholy a kozí hřbety. Tam, kde převažují méně odolné jílovce, je reliéf měkčí s menším převýšením. 2. Existuje v ČR posouzení stavu a trendů v managementu krajinných zdrojů a územního plánování v Karpatské oblasti? Pokud ano, uveďte název, rozsah, místo, kde je k dispozici, a rok dohotovení. Prosím uveďte hlavní závěry nebo dokument přiložte závěrečný dokument (pokud je v angličtině). Žádné takové posouzení, zaměřené na Karpatský region, neexistuje. Existuje řada dokumentů na různých úrovních, pokrývajících části Karpatského regionu, kde jsou některé faktory a indikátory monitorování zahrnuty. Většina těchto regionálních dokumentů zahrnuje mapování současného stavu, jeho zhodnocení a návrhy do budoucna. Jsou vyjmenovány v otázce č Prosím uveďte hlavní strategické dokumenty a legislativní předpisy pro integrovaný management krajinných zdrojů a územní plánování ve vaší zemi. (Uveďte název, rok přijetí, právní statut a rozsah) Prosíme uveďte jakýkoli nesoulad mezi těmito dokumenty a opatření na jejich řešení Název Zákon č. 50/1976 Sb. O územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) Datum přijetí 27. dubna 1976 Právní statut rozsah Zákon Zákon stanoví podmínky pro územní plánování, jež soustavně a komplexně řeší funkční využití území, stanoví zásady jeho organizace a věcně a časově koordinuje výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území. Dále vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek, půdy vody a ovzduší. Územní plánování zahrnuje tyto úkoly a činnosti: a) stanoví limity využití území, b) reguluje funkční a prostorové uspořádání území, c) určuje nutné asanační, rekonstrukční nebo rekultivační zásahy do území a stanoví způsob jeho dalšího využití, d) vymezuje chráněná území, chráněné 15

16 Vyhláška č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci Zákon č.114/92 Sb. O ochraně přírody a krajiny Zákon č. 248/2000 Sb. O podpoře 2001 Vládní vyhláška objekty, oblasti klidu a ochranná pásma, pokud nevznikají podle zvláštních předpisů jinak, a zabezpečuje ochranu všech chráněných území, chráněných objektů, oblastí klidu a ochranných pásem, e) určuje zásady a podmínky pro věcnou a časovou koordinaci místně soustředěné výstavby jednoho nebo více stavebníků, f) posuzuje a hodnotí územně technické důsledky připravovaných staveb a jiných opatření v území a navrhuje nezbytný rozsah staveb a opatření, které podmiňují jejich plné využití, g) řeší umístění staveb, stanoví územně technické, urbanistické a architektonické zásady pro jejich projektové řešení a realizaci, h) navrhuje využití zdrojů a rezerv území pro jeho společensky nejefektivnější urbanistický rozvoj, i) vytváří podklady pro tvorbu koncepcí výstavby a technického vybavení území, j) navrhuje pořadí výstavby a využití území, k) navrhuje územně technická a organizační opatření nezbytná k dosažení optimálního uspořádání a využití území, l) vymezuje území dotčená požadavky ochrany obyvatelstva. Tato vyhláška podrobněji upravuje obsah územně plánovacích podkladů, územně plánovací dokumentace, způsob jejího pořizování, zpracování, projednávání a schvalování a obsah a způsob zpracování registračních listů Zákon Účelem zákona je za účasti příslušných krajů, obcí, vlastníků a správců pozemků přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás, k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji a vytvořit v souladu s právem Evropských společenství v České republice soustavu Natura Přitom je nutno zohlednit hospodářské, sociální a kulturní potřeby obyvatel a regionální a místní poměry. 29. června 2000 Tento zákon stanoví podmínky pro poskytování podpory regionálnímu 16

17 regionálního rozvoje Politika územního rozvoje Národní rozvojový plán Strategie regionálního rozvoje ČR Usnesení Vlády ČR ze dne 17. května 2006 č. 561 Usnesení Vlády ČR č. 1272/2002 ze dne Usnesení Vlády ČR č. 682/2000 Vládní strategie Vládní strategie Vládní strategie rozvoji s cílem vyváženého rozvoje státu nebo územního obvodu kraje, s tím související působnost správních úřadů, krajů a obcí a vytváří podmínky pro koordinaci a realizaci hospodářské a sociální soudržnosti. Politika územního rozvoje České republiky je nástroj územního plánování, který určuje požadavky a rámce pro konkretizaci úkolů územního plánování v republikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostech, zejména s ohledem na udržitelný rozvoj území a určuje strategii a základní podmínky pro naplňování těchto úkolů. PÚR ČR poskytuje rámec pro konsensuální rozvoj a zhodnocování území ČR.Z tohoto důvodu, pro dosažení potřebné koordinace odvětvových a meziodvětvových koncepcí,územní plánovací dokumentace krajů a záměrů,které mají vliv na rozvoj území ČR a přesahují svým významem území jednoho kraje, PÚR ČR zajišťuje součinnost ministerstev, dalších ústředních správních úřadu a krajů. Regionální rozvojový plán je strategický dokument, který vychází z evropské legislativy (Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999) a jeho vypracování je podkladem pro jednání s Evropskou komisí o pomoci ze strukturálních fondů. Vzhledem k tomu, že všechny regiony soudržnosti NUTS 2 vyjma Prahy jsou definovány jako oblasti Cíle 1 (podpora zaostávajících regionů), byl zpracován celkový Národní rozvojový plán (NRP). Národní rozvojový plán je zpracován na základě usnesení vlády ČR č. 40/1999, o zabezpečení přípravy pro využívání strukturálních fondů a Kohezního fondu EU. Vypracování NRP je základní podmínkou pro získání pomoci EU. Strategie regionálního rozvoje České republiky je ve smyslu zákona o podpoře regionálního rozvoje střednědobým programovým dokumentem, který formuluje přístup státu k podpoře regionálního rozvoje a který bude cyklicky inovován. V návaznosti na vznik 17

18 Strategie udržitelného rozvoje ČR Usnesení Vlády ČR č. 1242/2004 z Vládní strategie krajů se předpokládá jeho nejbližší inovace v roce 2003 (předložení vládě). Strategie "obsahuje zejména analýzu stavu regionálního rozvoje, charakteristiku slabých a silných stránek v rozvoji jednotlivých krajů a okresů, strategické cíle regionálního rozvoje v ČR, vymezení státem podporovaných regionů a doporučení dotčeným ústředním správním úřadům a krajům pro zaměření rozvoje odvětví spadajících do jejich působnosti" ( 5 zákona č.248/2000 Sb.). Strategie je zamýšlena jako dlouhodobý rámec i pro politické rozhodování v kontextu mezinárodních závazků, které ČR přijala či hodlá přijmout v souvislosti se svým členstvím v Organizaci spojených národů (OSN), Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a Evropské unii, ale s respektováním specifických podmínek a potřeb České republiky. Podle České národní zprávy pro Aarhuskou úmluvu (2005) Zákon č. 50/1976 Sb. O územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) není plně konzistentní s právem na účast veřejnosti, tak jak je definováno Aarhuskou úmluvou. Detaily viz kap. 11. Nový stavební zákon byl schválen Parlamentem ČR v dubnu jedná se o Zákon č. 183/2006 Sb. O územním plánování a stavebním řádu. Vstoupí v platnost 1. ledna Tento nový zákon by měl: Sblížit zákony s právem v Evropské unii Zajistit udržitelný rozvoj území Nastavit jasná pravidla pro povolování změn ve využití půdního fondu Usnadnit případné změny v případech, kde existuje pro území schválená plánovací dokumentace Zpřísnit postup pro územní a stavební povolení v územích, kde neexistuje schválená územně plánovací dokumentace Vytvořit harmonizovanou soustavu nástrojů v rámci kompetencí Vlády, krajů a obcí Vytvořit koordinovaný územní informační systém garantovaný státem Zajistit, aby všechny rozhodovací procesy o krajině byly veřejné Zajistit přístup veřejnosti ke všem informacím Usnadnit proces stavebního povolení Zajistit spolupráci státních institucí v oblasti územního plánování a řešení sporů mezi nimi Podpořit sloučené financování veřejné infrastruktury Definovat možnosti pro změny vlastnictví zaměřené na efektivní využití rozvoje 18

19 Omezit co nejvíce jakýkoli rozvoj mimo zastavěná území nebo mimo území s rozvojovým potenciálem Bohužel tento zákon nezahrnuje požadavky Evropské úmluvy o krajině, čímž v českém právním systému vzniká významná mezera. 4. Která z následujících témat jsou řešena politikami managementu územních zdrojů a územního plánování ve vaší zemi? Prosím uveďte detaily. Téma A/N Místní / Regionální / Národní úroveň Specifický statut chráněných území A M/R/N Právo na ochranu soukromého vlastnictví A Proces vyvlastnění ve veřejném zájmu je upraven zákonem č. 122/1984 Práva původních obyvatel a jejich N Pro ČR není relevantní společenství Práva ostatních místních komunit N Přeshraniční dopravní infrastruktura a A R/N služby Přeshraniční energetická a A R/N telekomunikační infrastruktura a služby Ochrana a udržitelné využití přírodních A M/R/N zdrojů Územní plánování v příhraničních N oblastech Prevence přeshraničních vlivů na N životní prostředí Integrované plánování N Posouzení vlivu na životní prostředí A Územně plánovací dokumenty jsou posuzovány podle Zákona č. 100/2001, 93/2004 O posuzování vlivu na životní prostředí (EIA, SEA) Specifika horských oblastí v porovnání s rovinami a vrchovinami Ostatní témata (např. rozvoj venkova, specifika zemědělství, místní tradice, vysoce ohrožená území) N A Územní systém ekologické stability; ochrana historických památek atd. 5. Jsou kterékoli z následujících prvků předmětem specifické ochrany? Prosím uveďte detaily. A/N Místní / regionální / Národní úroveň a. Půda A Zákon č. 334/1992 Sb. b. Lesy A Zákon č. 289/1995 Sb.. c. Volně žijící flóra a fauna A Zákon č. 114/92 Sb. 19

20 d. Klima A N e. ostatní prvky A Vodní zdroje Zákon č. 334/1992 Sb. O ochraně zemědělského půdního fondu se zabývá zemědělskou půdou. Hlavním cílem zákona je chránit zemědělský půdní fond a definovat podmínky, za nichž je možné použít zemědělskou půdu pro jiné účely. Nicméně navzdory této ochraně je celkem běžné využití zemědělské půdy pro jiné účely, např. výstavbu. Tento zákon není považován za příliš účinný nástroj ochrany ZPF. Zákon č. 289/1995 Sb. O lesích definuje nutné podmínky pro ochranu lesa a lesních zdrojů, a pro zajištění lesního managementu a revitalizace. Ve srovnání se zákonem o ochrane ZPF umožňuje silnější ochranu lesní půdy. Zákon č. 114/01992 Sb O ochraně přírody a krajiny definuje základní podmínky ochrany divoce žijících rostlin a živočichů, přírodních ekosystémů a krajiny. Detaily viz kap Jaký je institucionální rámec v oblasti managementu krajinných zdrojů a územního plánování na národní, regionální a lokální úrovni ve vaší zemi? Prosím krátce popište role hlavních úřadů a vysvětlete horizontální a vertikální mechanizmy spolupráce (např. mezisektorové koordinační tělesa). Prosím uveďte oblasti, kde se překrývají kompetence úřadů a popište přijatá opatření. Instituce zodpovědné za územní plánování na různých úrovních v ČR jsou Ministerstvo místního rozvoje, kraje a obce. Specifickou roli má Ministerstvo obrany. Obce pořizují územně plánovací dokumentaci obce, regulační plány a územně plánovací podklady. Podle zákona č. 50/1976 Sb je každá obce povinna mít územní plán. Je to rovněž nezbytná podmínka pro mnoho různých druhů finanční podpory ze strany státních orgánů. Kraje a) jsou nadřízeným orgánem územního plánování pro obce b) pořizují územní plány velkých územních celků pro oblast kraje c) pořizují územně plánovací podklady pro oblast kraje Ministerstvo pro místní rozvoj a) pořizuje územní plány, jež schvaluje Vláda ČR b) pořizuje územně plánovací podklady pro tyto plány, pořizuje technické materiály pro celou oblast ČR, jež pravidelně vyhodnocují uspořádání krajiny a cíle c) funguje jako nejvyšší plánovací úřad pro hlavní město Prahu Ministerstvo obrany Pořizuje územně plánovací dokumentaci ve vojenských újezdech Zákon č. 50/1976 Sb. a Vyhláška č. 135/2001 O územním plánování definují postup tvorby územního plánu. Jedná se o dlouhodobý proces, obvykle trvající několik let. Během tohoto procesu je několik fází, kdy je územní plán projednáván (jak horizontálně různé zainteresované instituce, tak vertikálně nadřízené instituce). To je realizováno prostřednictvím řady projednávání ve určitých fázích zpracování územního plánu se širokým okruhem institucí a veřejností. 20

21 Schéma přípravy územního plánu (ÚP): Práce prováděné odborníky práce prováděné pořizovatelem územního plánu Zpracování průzkumů a rozborů Příprava zadání Projednání zadání ÚP Schválení zadání ÚP Zpracování konceptu ÚP (může obsahovat variantní řešení) Projednání konceptu ÚP Zpracování Souborného stanoviska ke konceptu ÚP včetně návrhu vypořádání s připomínkami Projednání souborného stanoviska Schválení souborného stanoviska Zpracování Návrhu ÚP Projednání návrhu ÚP Schválení územního plánu 21

22 7. Prosím stručně popište jakékoli aktivity občanských organizací v Karpatském regionu ve vaší zemi, vztahující se ke článku 3 a 5 Karpatské úmluvy. V Karpatské oblasti je kolem 40 environmentálně orientovaných nevládních organizací, ale ne všechny se věnují této problematice. V oblasti územního plánování je nejčastější aktivitou NGO účast v procesu projednávání územních plánů, formulace komentářů a připomínek v různých fázích pořizování územního plánu, převážně na místní úrovni. Několik českých nevládních organizací, (převážně základní organizace ČSOP) se účastní rozhodovacích procesů o různých rozvojových projektech, které ovlivňují krajinu a přírodu. Několik NGO rovněž aktivně realizuje projekty revitalizace říčních povodí nebo mokřadů. 8. Má vaše země celkový rámec pro krajinné a územní plánování na jakékoli úrovni? Umožňuje tento rámec vznik specializovaných a detailních sektorových plánů (např. pro chráněné oblasti, zemědělství, lesy, lidská sídla, rozvoj venkova)? Prosím uveďte detaily. Na národní úrovni tento rámec zajišťuje Politika územního rozvoje, schválená Usnesením Vlády ČR ze dne 17. května 2006 č Politika územního rozvoje České republiky je nástroj územního plánování, který určuje požadavky a rámce pro konkretizaci úkolů územního plánování v republikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostech, zejména s ohledem na udržitelný rozvoj území a určuje strategii a základní podmínky pro naplňování těchto úkolů. PÚR ČR poskytuje rámec pro konsensuální rozvoj a zhodnocování území ČR.Z tohoto důvodu, pro dosažení potřebné koordinace odvětvových a meziodvětvových koncepcí,územní plánovací dokumentace krajů a záměrů,které mají vliv na rozvoj území ČR a přesahují svým významem území jednoho kraje, PÚR ČR zajišťuje součinnost ministerstev, dalších ústředních správních úřadu a krajů. Politika územního rozvoje: a) stanoví republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, který spočívá ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území; b) vymezuje oblasti se zvýšenými požadavky na změny v území z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu nebo které svým významem přesahují území jednoho kraje (dále jen rozvojové oblasti a rozvojové osy ). Změnou v území se rozumí změna jeho využití, nebo prostorového uspořádání; c) vymezuje oblasti se specifickými hodnotami a se specifickými problémy mezinárodního a republikového významu nebo které svým významem přesahují území jednoho kraje (dále jen specifické oblasti ); d) vymezuje plochy a koridory dopravní a technické infrastruktury mezinárodního a republikového významu nebo které svým významem přesahují území jednoho kraje. Plochou se rozumí část území, která je vymezena s ohledem na stávající nebo požadovaný způsob využití a která svým významem, rozsahem nebo využitím ovlivní území více obcí nebo krajů. Koridorem se rozumí plocha, vymezená pro umístění vedení dopravní a technické infrastruktury; stanoví ve vymezených oblastech, plochách a koridorech kritéria a podmínky pro rozhodování o možnostech změn v území a pro 22

23 jejich posuzování, zejména s ohledem na jejich budoucí význam, možná ohrožení, rozvoj, útlum, preference a rizika v území. Z hlediska managementu krajiny a ochrany biodiverzity je jedním z nejdůležitějších nástrojů Územní systém ekologické stability (ÚSES). ÚSES je závazným podkladem pro územní plány. Jedná se o důležitý nástroj, sloužící k zajištění nezbytných podmínek pro ochranu a zvyšování biodiverzity. ÚSES je vytvářen na třech úrovních lokální, regionální a nadregionální. Nadregionální ÚSES je součástí připravované Pan-Evropské ekologické sítě (PEEN). V současné době územně plánovací dokumentace pokrývá velkou většinu území České republiky. To se nedá říci o územních plánech obcí, Lze říci, že čím menší obec, tím méně často má územní plán nebo projednanou urbanistickou studii. Na regionální úrovni existuje řada dokumentů většinou schválených územních plánů, realizovaných pro úroveň kraje nebo pro chráněnou krajinou oblast. Územní plány na regionální úrovni: název Schválen (kdy, kým) rozsah ÚP VUC Ostravské aglomerace Usnesení Vlády ČR č. Oblast okresu Ostrava 447/1994 ze ÚP VUC Beskydy Usnesení Vlády ČR č. 298/2002 z Zahrnuje oblast CHKO Beskydy, zahrnuje celou oblast tří okresů dvou krajů (Zlín a Moravskoslezský) - Frýdek-Místek, Nový Jičín a Vsetín, řešené území 3,334 km 2 ÚP VUC Ostrava - Karviná Dokončen koncept Oblast okresů Ostrava a Karviná ÚP VUC Zlínské aglomerace Usnesení Vlády ČR č. 150/1994 z Okres Zlín ÚP VUC Brněnské aglomerace Usnesení Vlády ČR č. 64/1985 z ÚP VUC okresu Hodonín Usnesení Vlády ČR č. 187/1998 z Okres Hodonín ÚP VUC CHKO Podyjí 19. plenární zasedání JM KNV CHKO Podyjí v Brně ze dne ÚP VÚC Brněnské SRA (nová) zpracován ve fázi projednaného konceptu (proces pořízení zastaven) ÚP VÚC CHKO Pálava zpracován ve fázi CHKO Pálava 23

24 projednaného návrhu Územní plány CHKO Beskydy a Pálava jsou relevantní z hlediska Karpatské úmluvy, neboť řeší horské oblasti v Karpatském regionu v rámci ČR. Česká republika má řadu dalších plánovacích dokumentů, přestože tyto nemohou být považovány za územně plánovací dokumenty, poskytují základ pro distribuci finančních prostředků (především z EU) a definují rozvojové priority, tudíž se vztahují i k územnímu plánování. Regionální rozvojový plán je strategický dokument, který vychází z evropské legislativy (Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999) a jeho vypracování je podkladem pro jednání s Evropskou komisí o pomoci ze strukturálních fondů. Vzhledem k tomu, že všechny regiony soudržnosti NUTS 2 vyjma Prahy jsou definovány jako oblasti Cíle 1 (podpora zaostávajících regionů), byl zpracován celkový Národní rozvojový plán (NRP). Regionální rozvojový plán je zpracován na základě usnesení vlády ČR č. 40/1999, o zabezpečení přípravy pro využívání strukturálních fondů a Kohezního fondu EU. Vypracování NRP je základní podmínkou pro získání pomoci EU, a tak tento dokument zaujímá mezi programovými dokumenty výjimečné místo. Strategie regionálního rozvoje ČR, schválená Usnesením Vlády ČR č. 682/2000. Strategie regionálního rozvoje České republiky je ve smyslu zákona o podpoře regionálního rozvoje střednědobým programovým dokumentem, který formuluje přístup státu k podpoře regionálního rozvoje a který bude cyklicky inovován. Detaily viz otázka č. 3. Existuje rovněž celá řada dokumentů na regionální úrovni, například Regionální operační plány (ROP) na úrovni NUTS II, a programy rozvoje kraje (PRK) na úrovni krajů. Nejedná se o územně plánovací dokumenty, slouží jako nástroj distribuce finanční podpory. Nicméně definují rozvojové priority, které se prostřednictvím územního plánování promítají do území. Obvykle tyto dokumenty předcházejí zpracování územních plánů, jedná se spíše o politické strategie, které jsou následně implementovány v konkrétních územních podmínkách prostřednictvím územních plánů. Ale protože územní plánování má v ČR mnohem delší tradici, často se zhotovení těchto různých dokumentů překrývá. 9. Má vaše země systém pro interpretaci a integrovanou analýzu dat o využití krajiny a krajinných zdrojů? Pokud ano, uveďte detaily. V české republice se geografické informační systémy používají na všech státních i regionálních úrovních. Zdroje dat jsou zajištěny prostřednictvím několika systémů: a) JANITOR Systém JANITOR je určený k získávání, organizaci, správě a analýze dat. Janitor umožňuje práci s daty získanými terénním průzkumem a v neposlední řadě slouží ke sledování změn v krajině. Aktuálně se systém využívá pro data z mapování NATURA 2000, průzkumu biodiverzity a to vše s možností přetransformování do GIS. Aktuálně ho využívá například Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, národní parky, atd. 24

25 b) Program CORINE (COoRdination of INformation on the Environment) byl vytvořen v roce 1985 Evropskou komisí. Cílem byl sběr, koordinace a zajištění kvalitních informací o životním prostředí a přírodních zdrojích, které jsou srovnatelné v rámci Evropského společenství. Program má několik částí: Land Cover (krajinný pokryv), Biotopes (biotopy) a Air, (ovzduší). V roce 1991 se Evropská komise rozhodla díky programu Phare rozšířit program CORINE i na státy střední a východní Evropy. Databáze byla vytvořena interpretací snímků družice LANDSAT nasnímaných mezi roky Výstupem byla mapa vegetačního pokryvu v měřítku 1: , rozděleného do 44 tříd. V roce 2000 byla iniciována nová verze CLC a výsledky jsou k dispozici na webové stránce Připravuje se nová verze CLC 2005, měla by být kompletní v roce c) Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický (VUGTK) provádí výzkum a vývoj v oboru zeměměřictví a katastru, vývoj a testování nových technik, postupů a software a odborné konzultace v oblastech geodézie a geodynamiky, poskytuje permanentní službu GPS (IGS), inženýrská geodézie, tvorba a vedení katastru nemovitostí, tvorba a údržba mapových děl,výzkum a vývoj Informačního systému zeměměřictví a katastru jako zdrojového informačního registru pro Státní informační systém České republiky, vývoj a výroba speciálních pomůcek, zařízení a měřicích systémů pro geodézii a kartografii,aktivity ve státní standardizaci a metrologii ve sféře zeměměřictví a katastru, provozuje Autorizované meteorologické středisko a Odvětvové informační středisko včetně odvětvové knihovny. d) Ústav hospodářské úpravy lesů (UHUL) je rozčleněn na několik jednotek, např. v Olomouci, Frýdku-Místku, Brně všechny poblíž karpatské oblasti. Shromažďují široký okruh dat z oblasti lesního hospodářství. Jedna z jeho hlavních aktivit je inventarizace lesů, což je nezávislý výzkum lesů a jejich vývoje. Inventarizace lesů je nezávislé šetření o skutečném stavu a vývoji lesů jako významného obnovitelného přírodního zdroje a důležité složky životního prostředí v České republice. Inventarizací lesů se získávají údaje, zejména o porostních zásobách, dřevinné skladbě, zdravotním stavu a funkcích lesů. Ke sběru dat jsou používány nejmodernější terénní přístroje. 10. Byly vytvořeny detailní soubory dat o kapacitě využívání půdy? Pokud ano, uveďte do jaké míry jsou data využívána pro ovlivňování udržitelného rozvržení využívání krajinných zdrojů, managementu a využití na státní a místní úrovni. Detailní informace o využití půdy jsou sbírány a evidovány v pozemkovém katastru, jenž pokrývá celou oblast České republiky a je k dispozici pro všechny plánovací instituce jako zdroj dat pro plánovací procesy.systém nabízí široké spektrum dat o využití půdy, limitech, chráněných oblastech a technické a dopravní infrastruktuře, stejně jako o majitelích a uživatelích pozemků. 11. Existuje závazná povinnost pro úřady na jakékoli úrovni systematicky posuzovat environmentální, sociální a ekonomické dopady, rizika, náklady a výnosy konkrétních akcí? Pokud ano, uveďte detaily (včetně informací o kritériích, podle nichž se určuje, kdy jsou tato posouzení vyžadována, a kdy je vyžadováno strategické posouzení vlivu na životní prostředí) a 1 2 příklady. 25