POZNEJ TAJEMSTVÍ VĚDY

Transkript

1 POZNEJ TAJEMSTVÍ VĚDY Za vánoční hvězdou do Planetária Rozhovor s exministrem školství Slovenské republiky doc. Ing. Peterem Ponickým, Ph.D. Vytiskněte si dárek pod stromeček na 3D tiskárně Laboratórium kreativity a podnikavosti

2 Úvodní slovo Výzkum, škola a praxe, od slov k činům O PROJEKTU Synergie naše cesta k cílům 4 jak odhalit a rozvíjet různé druhy inteligence Studijní pobyt v Envicentru pro krajinu Vysoké Pole 6 Věda očima Sabiny - rozhovor s gymnazistkou 7 Stáže pedagogů 8 Výzkumný ústav vodohospodářský TGM, v. v. i. Ústav geoniky v Londýně 9 aneb Jak popularizují vědu Britové Podzimní popularizační workshopy 10 ŽIVOTNÍ PŘÍBĚH VĚDCE Zastavme se, lidi, a začněme přemýšlet 12 v zájmu a prospěch komunity lidství doc. Ing. Peter Ponický, Ph.D. CO SE DĚJE VE VĚDĚ Laboratórium podnikavosti a kreativity 14 Za vánoční hvězdou do hvězdárny 15 3D tisk: Vytiskněte si dárek 16 pod stromeček i ozdoby na něj! Zdraví pro každého 17 Vědec je také člověk 18 Kreativita a osobní strategie vedou k úspěchu v životě 19 Fyzika vzešla z filosofie 20 Snídaně od lištičky & prášková metalurgie 21 Poznej tajemství vědy číslo 3/2014 ročník I. Vychází čtvrtletně Vydává Centrum regionálních věd a technologií, při vědecko-výzkumné organizaci ACCENDO-Centrum pro vědu a výzkum, o. p. s. Švabinského 1749/ Moravská Ostrava Tel.: Redakce Ing. David Kubáň (šéfredaktor) david.kuban@accendo.cz Bc. Andrea Hrušková (odpovědný redaktor) andrea.hruskova@accendo.cz Mgr. Martina Baranová (redaktor) martina.baranova@accendo.cz Redakční rada Prof. Ing. Vítězslav Zamarský, CSc. Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. Ing. et Mgr. Tereza Pestečková Grafika a sazba Ing. David Kubáň Tisk REPRONIS, s. r. o. Teslova 873/ Ostrava, Přívoz Konec roku je období bilancování, kdy si většina z nás klade otázku. Podařilo se nám splnit naše novoroční předsevzetí? Splnily se nám naše přání a tužby, dokázali jsme posunout vědění na další milníky a získali jsme nové badatelské úspěchy. Máme nové znalosti. V oblasti badatelské a vědecké činnosti bylo napsáno mnoho dokumentů, již mnoho slov bylo k vědě a výzkumným tématům proneseno na akademických konferencích a setkání politiků. Kolik evropských peněz bylo vynaloženo ve jménu opatření ke zvýšení podílu vědy a výzkumu, konkurenceschopnosti podniků, posílení výzkumu na školách, především vysokých, kolik monitorovacích indikátorů bylo v tomto duchu naplněno. Mnohdy jen čerpáme evropské prostředky pro to, abychom je vyčerpali. Organizují se kulaté stoly, aby se doložily prezenční listiny z workshopů o propojení školy a praxe. Kolik je však příkladů z reálného života badatelských institucí a podniků, možná i těch skutečných malých příběhů, kdy došlo ke skutečnému a prokazatelnému vědeckému přínosu, užitku pro společnost, jednotlivce, pro praxi. Asi to nebudou velké mediální příběhy, bude to o konkrétních lidech, konkrétních činech a zkušenostech. Budou to krásné badatelské příběhy lidí, kteří dokázali propojit slova s činy. Dokázali v tom pravém slova smyslu naplnit znalostní přístup k vědění. Možná je dobré si tento přístup v aplikované vědě trochu osvětlit. Znalostní přístup v aplikované vědě je založen na konkrétních výsledcích, produktech, vzorcích, patentech, konkrétních činech a jejich měření. Vychází z pojetí znalostí v podnikové praxi. Proč podniky již neoceňují pouhé memorování informací tak dobře známé z některých vysokých škol. Tedy něco, co dle definice informace jsou zprávy nebo sdělení, které snižují míru neurčitosti a neuspořádanosti systému. Proč smyslem podniků a podnikání již není vybudování technologicky skvělého informačního systému, naplněného daty, aniž by tento systém podporoval tvorbu přidané hodnoty, tedy znalostí. Odpověď je vcelku jednoduchá. Informace se stávají volně dostupnou komoditou. Informace jsou všude kolem nás, jsou dostupné na internetu, v sociálních sítích je prezentují její nositelé. Mnohdy až s podivem, v jaké hloubce a osobní citlivosti najdou marketingová oddělení požadovaná a velmi potřebná data. Globální podniky a jejich výzkumné týmy již dnes pochopily, že informace lze efektivně získat s využitím informačních a mobilních technologií. Minimálně pokud to není statek volný, jeho cena v informační společnosti klesá. Ostatně profesor Milan Zelený ve svém článku Informace nejsou znalosti. (Kdo to řekl? Co to znamená?) charakterizuje informace takto: Vše, co mohu zapsat, popsat nebo digitalizovat (slovo, obraz, zvuk) je informace. Informace tedy představuje vstup (a někdy i výstup) do procesu koordinace činností. Profesní věda a bádání (v souladu s potřebami praxe a společnosti) se musí orientovat nikoliv na informace, ale na znalosti. Znalosti vymezují základní rámec pro myšlenkové procesy, které jsou v inovačním výzkumném procesu naprosto nezbytné. Jednoduše opět znalosti popisuje profesor Milan Zelený: Znalost (schopnost, um) je účelová koordinace akce. Informace je symbolický popis akce. Znalost je tedy umění vařit (skutečná, koordinovaná akce), informace je kuchařská kniha (popis). Je velký rozdíl mezi pouhým opakováním nalezeného (reprodukování informací nalezených ve zdrojích a schopností tvorby konkrétní přidané hodnoty, výrobku či služby. Tedy vědění a umění použití, znalostí, činu, aktivity (dokazatelné a ohodnotitelné). Profesor Zelený k tomu uvádí: Vím a umím, protože dělám. Umím, protože dokáži koordinovat své činnosti tak, aby výsledek či produkt mého úsilí byly úspěšné (úspěšně přijaty a zhodnoceny na trhu). Tržní zhodnocení tak dává vznik užitečným znalostem. Umím-li lézt po palmách a srážet kokosové ořechy ve Finsku, pak z hlediska uplatnění v dané společnosti nemám znalosti žádné. Stejně tak umím-li psát sonety v Ugandě anebo reprodukovat vzorečky derivací v moderní společnosti. Znalostní přístup v aplikované vědě se neobejde bez výstupů, činů a aktivit. Informace získané studiem a výzkumem jsou pouze vstupem do těchto znalostních procesů. Jejich výstupy jsou pak nové a ověřené znalosti, postupy a zkušenosti. Navíc tyto výstupy jsou měřitelné, hodnotitelné a srovnatelné. O jejich úrovni lze jednoduše pořídit důkazy. A nejlepším důkazem pro výstup vědy je jeho užití v reálné praxi, něčí skutečná potřeba za tento produkt zaplatit. Blíží se konec roku. I tvůrci tohoto časopisu mají své plány a předsevzetí. Nechť je tento časopis skutečným důkazem a potvrzením toho, že jsme i ve výzkumu a tvůrčí činnosti přešli od slov k činům. Nechť pomáhá ukázat konkrétní příběhy lidí, kteří již znalostní přístup ve vědě ovládli a aplikují jej do praxe. doc. RNDr. Vladimír Krajčík, Ph.D.»Prorektor, Vysoká škola podnikání, a. s. «PRO PEDAGOGY E-fotografie aneb Kam nás věda a technika posunuly 22 HRAVÁ STRÁNKA 24 Technologies around us! Časopis najdete v elektronické podobě na portálu Projekt»Poznej tajemství vědy«s registračním číslem CZ.1.07/2.3.00/ je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a státním rozpočtem ČR. PLÁNOVANÉ AKTIVITY 26 ISSN MK ČR E

3 Projekt»Poznej tajemství vědy«projekt»poznej tajemství vědy«synergie naše cesta k cílům jak odhalit a rozvíjet různé druhy inteligence K aždý je na něco chytrý, to je zkušenost, kterou získala SYNERGIE vytvořená vzájemnou spoluprací výzkumníků, pedagogů, studentů VŠ se žáky ZŠ a studenty SŠ. Realizovali jsme vzájemnou spolupráci prostřednictvím inovativního obsahu výukových modulů a reflexního modelu v rámci spolupráce výzkumníků a pedagogů. Podpořit flexibilitu a kreativitu absolventů škol a pedagogických pracovníků se podařilo během návštěv tematicky zaměřených exkurzí na jednotlivých výzkumných pracovištích, stáží pedagogů na výzkumných institucích, realizací mezinárodních vědeckých workshopů, které byl zaměřené na pedagogy a studenty. Synergie vzájemné spolupráce usnadní orientaci ve vysokoškolském studiu a vědních oborech zájemcům o vědu a studium. Přispět k osobnímu rozvoji studentů VŠ, absolventů VŠ, pedagogů ZŠ a SŠ, zájemcům o studium, akademickým pracovníkům VŠ a ostatních pracovníků VŠ v oblasti přírodních a technických věd. Zajímavým výstupem projektu je vytvoření komunikační platformy s posílenými vzájemnými vztahy výzkumníků, pedagogů, žáků a studentů, podporou talentovaných žáků, popularizací jednotlivých vědních oborů a propagací studia na VŠ s důrazem na zvýšení efektivity výuky se začleněním praxe ve vědecko-výzkumných institucích. Ojedinělý přínos je popularizace činnosti vědců výzkumných ústavů z Moravskoslezského kraje. Všechny tyto aktivity jsou realizovány v rámci rozvoje CENTRA REGIONÁLNÍCH VĚD A TECHNOLOGIÍ (CRVT) a otevírají širší rámec - spektrum působení jak v aspiraci, tak ve výkonu u všech zúčastněných osob v projektu. Bc. Andrea Hrušková ACCENDO Centrum pro vědu a výzkum, o. p. s. Věda, výzkum & vzdělávání 4 5

4 Projekt»Poznej tajemství vědy«studijní pobyt v Envicentru pro krajinu Vysoké Pole Envicentrum pro krajinu Vysoké Pole bylo další zastávkou mladých badatelů ze základních a středních škol na cestě za poznáním člověka, krajiny a tradic. Envicentrum leží v regionu Valašsko, jež je od nepaměti spjato se zemědělskou činností. Člověk po staletí utvářel krajinu tím, že v ní hospodařil. V současnosti je zemědělství rovněž jedním z rozhodujících faktorů, které se na vzhledu krajiny podílí. Proto se šetrné hospodaření, chov zemědělských zvířat a zpracování produktů, jež z něho pocházejí, staly hlavními tématy týdenního badatelského pobytu studentů Gymnázia, základní školy a mateřské školy Hello s.r.o. a žáků Základní školy Waldorfské z Ostravy-Poruby v následujícím běhu. Samotné Envicentrum představuje pěkný stateček s dřevěnými chaloupkami, vlaštovčím hnízdem pod střechou s žebřiňákem z dob našich dědečků a se spoustou zvířátek okolo. Koně, kozy, ovce, drůbež a další hospodářská zvířata se stala na celý týden nepostradatelnými objekty zájmu mladých zemědělských výzkumníků. Každý den děti mohly již od samého rána pozorovat krmení zvířat, čištění a uklízení stájí a také se přímo zapojit do všech těchto praktických činností, které jsou součástí výukových programů Envicentra. Hlavním záměrem tohoto pobytu bylo seznámit žáky a studenty s principy ochrany CHKO Bílé Karpaty. Oblast je jedinečná tím, že zde po staletí člověk hospodařil přírodě blízkým způsobem, díky čemuž se zde vyvinuly jedinečné orchidejové louky. Bílé Karpaty tak mohou sloužit jako modelové území pro koexistenci zájmu ochrany přírody s hospodářskými aktivitami respektujícími ekologickou únosnost území a jeho přírodní podmínky. První den pobytu byl věnován pozorování a práci na statku a ve stájích. Otázky: Proč máme my, lidé jinak umístěné oči než koně? Jak se liší nohy slepice a husy? se staly záhadami a hádankami, které se snažily děti rozluštit a hlavně vypozorovat. Jak vtipně uvedla Mgr. Jana Richterová, koordinátorka programů Envicentra pro střední a vysoké školy: Jeden chlapec viděl, jak slepice snesla vajíčko. S vytřeštěnýma očima a s hrůzou v hlase poznamenal: Tak vajíčko se vyrábí takto? To už jej nikdy nebudu jíst! I takové zážitky a zkušenosti s hospodářskými zvířaty si děti během pobytu užily. Jiným velkým dobrodružstvím, převážně pro ty bojácnější z nich, bylo, když si zkusily, jak teplý vzduch vychází z nozder koně a jak pružná jsou kozí kopýtka. Trošku náročnější si bylo vyzkoušet, jak hebké je prachové peří pod křídly husy. Zkusili jste se někdy jen přiblížit k huse? Ovšem samotné děti potvrdily, že většina zvířat je docela krotkých a jsou zvyklá na styk s lidmi. Jak jsou děti schopné spolupracovat ve skupině, prověřil zdánlivě snadný úkol, a to zahnání ovečky do ohrady. Nakonec to zvládly, ovšem na pocity ovečky jsme se raději neptali Hodně zábavy si mladí chovatelé užili při pasení koz. Kozí mámu vodili na vodítku po louce od jedné pampelišky k druhé a kolem se proháněla malá kůzlátka, která poskakovala a čas od času zamířila úplně jiným směrem než ostatní členové skupiny. Každý účastník pobytu si také vyzkoušel namíchat a připravit dávku krmení ze sušeného mléka a závěrečnou odměnou bylo pro všechny samotné krmení jehňat z lahve. Následujícího dne se děti vydaly odhalit tajemství léčivých bylin na tzv. Cestu zdraví. Cesta zdraví v sobě skrývá jednak naučný potenciál, kde se na jednotlivých odpočívadlech žáci seznámili se záhony bylin, ketré mají léčivé účinky na jednotlivá lidská ústrojí. Žáci a studenti procházejíce záhony pestrých rostlin si postupně osvojovali bylinkářské znalosti našich babiček. Jeden příklad za všechny: Víte, po jaké bylince se lépe usíná? No, přece po meduňce. V odpoledním programu proběhla komentovaná procházka podél křížové cesty, která začíná u Envicentra. Jejím cílem bylo ukázat spojení Bílých Karpat s člověkem. Mladým badatelům se otevřel dech beroucí rozhled do široké krajiny a zároveň mohli navštívit místa opředená řadou pověstí. Dominantami zde jsou kaple Panny Marie Vysocké a malá vodní kaplička s pramenem léčivé vody. Celodenní aktivita v přírodě byla ukončena kolektivním vyhodnocením úkolu, kde jednotlivé skupinky žáků měly vymyslet propagační leták lákající turisty do Bílých Karpat a zároveň přiblížit turistům, proč jsou jednotlivé prvky Bílých Karpat unikátní a mají se zachovat pro další generace. V polovině badatelského pobytu absolvovali mladí badatelé program pod názvem Ovčí vlnění. Tato unikátní a vcelku ojedinělá aktivita je zaměřena na zpracování ovčího rouna v dobách dřívějších a žáci si sami mohli vyzkoušet práci s ovčí vlnou. I já osobně jsem měla možnost vyzkoušet předení na kolovratu a zjistila jsem, že to vůbec jednoduché. Největší problém spočívá v koordinaci pohybů horních a dolních končetin. Jak nám bylo připomenuto Bc. Radkou Brtišovou, zaměstnankyní Envicentra, ovce jsou symbolem těchto pahorků už od pradávna, a ačkoli byl jejich chov na ústupu, dnes se počet chovatelů ovcí opět zvyšuje. Paní Brtišová byla také schopna odpovědět na otázku dětí, co je s vlnou, která se stane odpadem. Prozradila, že dnes již existují moderní způsoby zpracování, které z této odpadové vlny vykouzlí hračky, ozdoby na oděvy, či jiné praktické věci. Odpoledne pak děti navštívily muzeum ve Valašských Kloboukách, kde měly možnost vidět expozici pravěku. Dále pokračovaly do Červeného domu, kde zhlédly výstavku soukenictví, plátenictví a barvířství. Ve čtvrtek badatelé navštívili archeologické naleziště Klášťov, které pochází z doby bronzové a raného středověku. Je to legendami zahalený nejvyšší kopec Vizovických vrchů. Byl obětní posvátnou horou prvních Slovanů. Výzkumným úkolem žáků a studentů na tomto kultovním místě bylo odhalit, jaké přírodní vlivy mohou působit na výběr osídlení dané lokality. Poslední den pobytu čekala žáky, studenty a vedoucí společná prezentace a hodnocení zadaných úkolů. Závěrečnou aktivitou pod názvem Tajemství lesa byly prožitkové hry v lese, kde si děti vytvořily vlastní sbírku stromů, poznávaly druhy dřevin, rozeznávaly využití jednotlivých stromů a seznámily se s fungováním lesního ekosystému. Vyvrcholením týdenního pobytu v Envicentru pro krajinu byla projížďka na koňském povozu tažené kobylkami Bonou a Bárou. Žáci, studenti i učitelé se shodli, že tento týdenní pobyt v Envicentru byla úžasná a jedinečná zkušenost. Pedagogové konstatovali, že výuková náplň se vztahovala k přírodovědným předmětům základních i středních škol. Děti si tak mohly ověřit a rozšířit znalosti o rostlinách, o jejich využití při domácím léčení, mohly být v přímém kontaktu s hospodářskými zvířaty a seznámit se se způsobem chovu a péče o tato zvířata. V neposlední řadě se seznámily s rozvojem ekologického zemědělství, jakožto prostředku k trvale udržitelnému využití krajiny a aspoň na krátko se staly nedílnou součástí přírody. V dnešní hektické době se účastníci obou běhů zastavili a užívali si jeden druhého, zvířat a souznění člověka s přírodou, a to vše díky profesionálnímu přístupu a srdečnosti obou lektorek Envicentra Mgr. Jany Richterové a Bc. Radky Brtišové. Ing. Barbora Skipalová Gymnázium, základní škola a mateřská škola Hello s. r. o. V D Ě A očima Sabiny Sabina je studentkou ostravského gymnázia, v tomto školním roce nastoupila do třetího ročníku, zajímá se o biologii, chemii a také ji baví jazyky. V rámci projektu Poznej tajemství vědy se účastnila různých aktivit pro studenty středních škol. Právě Sabiny jsme se zeptali na její zkušenosti s vědou, na její pohled na současný vědecký progres a vliv na mladou generaci. Sabino, co se ti vybaví, když slyšíš slovo věda? Všechno kolem nás je věda. Přírodní vědy, zkoumání života kolem nás, hledání nových věcí, nový nápad. Vždycky si představím, že lidé, kteří pracují v nějakých vědeckých ústavech, vymýšlejí něco nového. Také si myslím, že je to složité a trvá hodně dlouho, než se něco nového vymyslí. Setkala ses s nějakým konkrétním vědeckým poznatkem v poslední době? Určitě ve škole, v laboratořích biologie. Jednalo se o slupku cibule, kterou jsme dali do roztoku chloridu sodného, a výsledkem bylo oddělení cytoplazmatické membrány od buněčné stěny. Jestli tam patří také mobilní telefony, tak i tento příklad. Můj taťka má ještě klasický tlačítkový mobil, ale já už bych takový nechtěla, je to staré. A když dnes máme smartphony a dotykové mobily, tak to asi musel někdo vymyslet, asi v Japonsku nebo v Koreji a je to něco moderního a nového. Nedávno jsem také četla, že zoologové přišli konečně na to, proč jsou mláďata plameňáků červených bílá a dospělí plameňáci mají růžovou až červenou barvu. Je to typem stravy, která je odlišná pro mláďata a pro dospělé. Filtrují si stravu v zobáku, aby tím získali barvivo do těla. Mláďata se zbarví do růžova tak za dva roky. Projekt»Poznej tajemství vědy«máte i na gymnáziu aktivity nebo výuku, která podporuje vědu? Máme přednášky o budoucnosti energie, kde jsme se dozvěděli, že v České republice je zbytečné mít větrné elektrárny, protože okolo hranic jsou pohoří a naše vnitrozemí je tímto uzavřeno vlivu větru. Vzpomínám si, že jsme měli ve druhém ročníku takovou školní soutěž, kde jsme měli vymyslet nějaký originální nápad pro malé děti. Ten úkol byl ale moc těžký, něco jsme se spolužáky vymysleli, napsali jsme to, ale nevím, jak to skončilo. Posílalo se to do Prahy. Myslím, že se to jmenovalo České hlavičky. A ještě znám web Alík. Můj bráška tam často něco hledá a surfuje. On je mladší a je tam hodně věcí pro malé školáky, můžou si vytvořit rozvrh hodin, kalendář prázdnin, různé vizitky atd., Je to takový dětský internet, ale ty malé děti to hodně používají. To je určitě zajímavé. A Sabčo, jak si vůbec představuješ takového vědce? Einstein. Vlasy nahoru, kulaté brýle a trochu bláznivý. Na základní škole jsme měli jednoho učitele fyziky a ten vypadal jako vědec, vlasy rozcuchané, pořád nosil bílý plášť, ten plášť byl pořád špinavý, jak stále dělal nějaké pokusy v laboratorní učebně. Moc jej to bavilo, občas i zapomněl, že má hodinu a nepřišel do třídy. Asi tak vědec pracuje. Prostě nevnímá svět kolem sebe, neustále chce něco nového vymyslet, pak to zapisuje a zase znovu a znovu. Dneska jsou určitě modernější přístroje na vědecké pokusy a také nějaká digitální zařízení, která jsou napojena na počítače a ty počítače všechny výsledky počítají a analyzují. Musí to být moc drahá zařízení. Myslíš, že by tě bavila práce vědce, badatele či výzkumníka? Ano, asi ano. Jestli by to bylo něco kolem biologie, tak asi ano. Vím, že jsou takové možnosti při studiu na vysoké škole. Určitě by mě bavila také informatika, hlavně ty mobilní technologie. Účastnila jsem se online kurzu programování a veškeré poznatky a informace kolem chytrých telefonů mě opravdu zajímají. Jaké jsou tvé plány do budoucna? Příští rok maturita. Pak na vysokou školu. Ráda bych studovala biologii, možná veterinární lékařství, budu se muset do roka rozhodnout. No a pak nějakou dobrou práci. Kdyby to šlo, chtěla bych pracovat i v zahraničí. Konkrétní představu o svém budoucím povolání ještě nemám. Hlavně, aby mě pak ta práce bavila. Mgr. Jan Skipala & PaedDr. Jiří Mezuláník, CSc. Vysoká škola podnikání, a. s. 6 7

5 Projekt»Poznej tajemství vědy«projekt»poznej tajemství vědy«stáže pedagogů Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v. v. i. Ústav geoniky v Londýně aneb Jak popularizují vědu Britové V průběhu měsíců září a říjen proběhly ve Výzkumném ústavu vodohospodářském, T. G. Masaryka, v. v. i., pobočka Ostrava, čtyři odborné stáže pro pedagogy základních a středních škol. Stáží se zúčastnili jak pedagogové z Ostravy, tak jejich kolegové z jiných měst Moravskoslezského kraje. Podstatou odborných stáží bylo přiblížit pedagogům běžný a každodenní život na»výzkumáku«. Proto byl sestaven program, který se skládal ze tří základních částí: Představení ostravské pobočky VÚV T. G. M., v. v. i. V prvním bloku stáže byl pedagogům v krátkosti nastíněn historický vývoj VÚV T. G. M., v. v. i. a organizační struktura výzkumného ústavu včetně popisu ekonomického i administrativního řízení. Účastníci odborné stáže byli seznámeni s pracovní náplní jednotlivých oddělení a pracovišť ústavu jako celku a následně byla pozornost zaměřena na samotnou pobočku v Ostravě. Pedagogům byla vysvětlena podstata ekonomického fungování výzkumných institucí a dnešní možnosti veřejně vypisovaných soutěží pro nové a originální výzkumné projekty. Představeny byly i příklady aktuální spolupráce ostravské pobočky VÚV v rámci České republiky i zahraničí. První blok byl zakončen instruktážním filmem o VÚV natočeným k 90. výročí založení výzkumného ústavu a záběry z povodní z roku 2012, které s pracovníky Povodí Odry natočili zaměstnanci ostravské pobočky. Návštěva chemické a biologické laboratoře. Prostřední blok odborné stáže byl zaměřen na expertní činnosti chemické a biologické laboratoře ostravské pobočky. V biologické laboratoři byly pedagogům předvedeny postupy a metody měření z oblasti toxikologie a hydroekotoxikologie, k nahlédnutí pro ně byly připraveny vzorky v mikroskopech. Představen byl projekt NAVARO, který je praktickým výstupem činností biologů a toxikologů na ostravské pobočce. V průběhu prohlídky chemické laboratoře měli návštěvníci možnost prakticky si vyzkoušet měření terénním mobilním přístrojem přesně tak, jak běžně probíhá v terénu měření konduktivity, teploty, množství rozpuštěného kyslíku a hodnoty ph. Představení zajímavých projektů Třetí část odborné stáže byla věnována prezentaci výzkumných projektů aktuálně nebo v nedávné minulosti řešených na ostravské pobočce. Veliký zájem pedagogů byl o řešený projekt s názvem Stanovení nezákonných drog a jejich metabolitů v komunálních odpadních vodách nový nástroj pro doplnění údajů o spotřebě drog v České republice, který je od roku 2012 řešen v rámci Programu bezpečnostního výzkumu České republiky v dikci Ministerstva vnitra ČR. Cílem tohoto projektu je zpracovat metodický postup pro odhad množství spotřebovaných drog se zaměřením na jednotlivá klíčová místa uzly kanalizační sítě velkých aglomerací pomocí sledování obsahu drog a jejich metabolitů v surové komunální odpadní vodě. Dále byl prezentován projekt Emise a jejich dopad na vodní prostředí, který vyhodnocuje dopady emisí na stav vod. Tato problematika byla přírodovědně zaměřeným pedagogům velmi blízká. Z oblasti odpadového hospodářství byl pedagogům představen projekt Výzkum v oblasti využití odpadů jako surovinových a energetických zdrojů. Kromě textové a obrázové prezentace s popisem výzkumných činností v tomto projektu měli pedagogové také možnost prohlédnout si lisované pelety z odpadních materiálů, které byly v rámci projektu vyrobeny. Další prostor byl věnován projektu s problematikou předcházení vzniku odpadů a projektům z oblasti hodnocení životního cyklu. Určitým překvapením pro pedagogy byl trochu netradiční, ale přesto výzkumný projekt Dokumentace, pasportizace, archivace a návrhy konverzí komínových vodojemů jako ohrožené skupiny památek industriálního dědictví na území České republiky, který je řešen v rámci výzkumného programu NAKI pod Ministerstvem kultury ČR. Zde bylo možno prezentovat širší možnosti dnešních výzkumů, kdy k zajímavým a žádaným výsledkům nemusí vést cesta přes tak charakteristické vědecké pracoviště, jakým je například laboratoř. Mezi lidmi, kteří se zajímají o přírodní a technické vědy, se najde jen málo těch, kteří neznají pojmy jako nultý poledník, londýnská ZOO či Charles Darwin. Instituce, spjaté se těmito jmény, mají jedno společné - najdeme je v hlavním městě Velké Británie v Londýně. Přírodovědné muzeum v Londýně V Přírodovědeckém muzeu v Londýně si mohou návštěvníci prohlédnout sbírky mineralogické, botanické, entomologické, zoologické a paleontologické. Úkolem muzea v současné době není jen vystavování a údržba exponátů. Bohaté sbírky, čítající více než 80 milionů položek, slouží také vědcům při jejich výzkumu. Jejich práci mohou návštěvníci blíže poznat při návštěvě Darwinova centra, pojmenovaném po světoznámém přírodovědci Charlesi Darwinovi. Část Darwinových sbírek je v muzeu také vystavena. Londýnská zoologická zahrada Londýnská zoologická zahrada byla založena roku 1828 Londýnskou zoologickou společností a stala se tak první vědeckou zoologickou zahradou na světě. Původně vznikla pouze pro vědecké bádání, v roce 1847 se však její brány otevřely i veřejnosti. Dnes je tato zoo jednou z moderních zoologických zahrad, která věnuje své úsilí nejen chovu, rozmnožování a ochraně ohrožených druhů, ale také vzdělávání zájemců z řad dětí, studentů i nejširší veřejnosti. Nultý poledník Nultý poledník, nazývaný také Greenwichský, je výchozí kružnicí pro stanovení zeměpisné délky. Prochází mimo jiné i Královskou observatoří Greenwich na předměstí Londýna a rozděluje Zemi na východní a západní polokouli. Kromě nultého poledníku, observatoře a muzea zde mohou návštěvníci shlédnout i některý z pořadů zdejšího planetária. Ing. Pavel Konečný, Dr. Ústav geoniky Akademie věd ČR Ing. Robert Kořínek, Ph.D. Výzkumný ústav vodohospodářský TGM, v. v. i. 8 9

6 Projekt»Poznej tajemství vědy«podzimní popularizační workshopy Projekt»Poznej tajemství vědy«les a lesní hospodářství Ve dnech 22. až 25. září 2014 byl v prostorech společnosti ACCENDO - Centrum pro vědu a výzkum uspořádán workshop Les a lesní hospodářství. Během něj měli pedagogové, studenti, žáci, ale i experti příležitost dozvědět se spoustu informací z oblasti vědního oboru, o jehož významu a přínosech je společnost velmi málo informována. Jak se dívat na les z širšího spektra optikou udržitelného rozvoje nám v úvodu worksopu představil doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. Na otázku, co to jsou oblastní plány rozvoje lesů a jaký význam mají v lesním hospodářtví, nám odpověl Ing. Vratislav Mansfeld, Ph.D. z Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem. Z technické univerzity v Mnichově přijal pozvání prof. Dr. Hans Pretzsch, který je celebritou ve světě hospodaření s lesy a ne nadarmo si vysloužil přezdívku Jágr mezi lesníky. Jeho přednáška o modelování růstu lesa zaujala všechny účastníky workshopu. Ze stejné univerzity přijel také diplomovaný lesník Enno Uhl, který ve svém příspěvku představil monitorovací síť senzorů, s jejichž pomocí v Bavorsku sledují růst lesa. Zároveň všem připomněl důležitost popularizace lesnictví ve společnosti napříč věkovým spektrem. Z Národného lesníckého centra ve slovenském Zvoleně přijel doc. RNDr. Tomáš Hlásny, PhD., který svou poutavou prezentací obohatil účastníky o informace týkající se změny klimatu a jeho vlivu na lesy. Doc. Ing. Miroslav Hájek, Ph.D. z České zemědělské univerzity nám ukázal, že les má několik ať už produkčních, tak neprodukčních funkcí (produkce, dřeva, chov zvěře, kulturně naučná funkce...). Jak se vyvarovat lesních škůdců, zejména kůrovců nám plynulou češtinou přednesl polský expert Dr hab. Wojciech Grodzki Assoc. Prof. z Lesního výzkumného institutu v Krakově, účastníky zaujal jak jeho jazykový talent, tak i poutavá přednáška o šíření hmyzích škůdců v polských lesích. Ing. Antonín Kusbach, Ph.D. z Mendelovy univerzity v Brně nám ukázal, co znamená pojem lesní stanoviště a jakým způsobem klasifikujeme lesy na našem území. Ing. Karel Pokorný z Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem překvapil zúčastněné svým osobním přístupem k lesní pedagogice, při které klade důraz na duševní prožitky, které si děti z lesa odnášejí. Děti si kromě zajímavých prezentací a diskuzí s vědci samy vyzkoušely, jak probíhá měření a výpočet parametrů stromů přímo v terénu pomocí odborných pomůcek. Ing. David Kubáň ACCENDO Centrum pro vědu a výzkum, o. p. s. Voda a vodní hospodářství Cílem workshopu bylo seznámit jeho účastníky s problematikou znečišťování vod u nás a v sousedních zemích, a to od možných zdrojů znečištění, významných znečišťujících látek až po metody ochrany před negativními vlivy tohoto znečištění. Danému cíli byl podřízen výběr odborných lektorů. Tým špičkových expertů ze zahraničí doplnili specialisté z VÚV Ostrava. Účastníci z řad expertů, vysokoškolských studentů, pedagogů, studentů a žáků diskutovali nad přednáškami o problematice emergentních polutantů (Dr. Ing. Jaroslav Slobodnik - Environmental Institute, Slovensko), nových trendech čištění komunálních odpadních vod v Polské republice (doc. Ing. Barbara Tora, Ph.D. Akademia Górniczo-Hutnicza im. Stanisława Staszica w Krakowie, Polsko), společných mezinárodních aktivitách v rámci činnosti Mezinárodní komise pro ochranu řeky Odry před znečištěním (Ing. Piotr Barański a Dr. Magdalena Stanecka Międzynarodowa Komisja Ochrony Odry przed Zanieczyszczeniem, Polsko), kontinuálním monitoringu havarijního znečištění povrchových vod (RNDr. Přemysl Soldán, Ph.D. VÚV, Ostrava), sledování nelegálních druhů drog v komunálních odpadních vodách (Ing. Petr Tušil, Ph.D., MBA VÚV, Ostrava), stanovení mísících zón v útvarech povrchových vod v ČR (Ing. Tomáš Mičaník VÚV, Ostrava) a životním cyklu (LCA) ve vodním hospodářství (Ing. Robert Kořínek, Ph.D. VÚV, Ostrava). Experti během 3. dne navštívili na 300 žáků, které hravou formou, obohacenou o praktické ukázky, seznámili s problematikou ochrany vod před znečištěním. O tom, že zorganizovaný workshop přinesl zajímavé poznatky všem cílovým skupinám, přesvědčil pořadatele nejen aktivní zájem zástupců cílových skupin odborníků, pracujících v oblasti vodního hospodářství a pedagogů, ale také spontánní reakce dětí navštívených škol. Děti během prezentací i po jejich skončení zasypávaly experty dotazy a v rámci praktických ukázek s velkým zájmem přistupovaly k možnosti ošahat si a nakouknout pod pokličku vědeckého zkoumání vod a života v nich. RNDr. Přemysl Soldán, Ph.D., Výzkumný ústav vodohospodářský TGM, v. v. i. Technologie, znovu objevená perspektiva Ve dnech října 2014 se na Vysoké škole podnikání, a.s. uskutečnil v pořadí již pátý vzdělávací workshop. První den byl věnován setkáním odborníků z České republiky a ze zahraničí, na kterém bylo předneseno několik zajímavých příspěvků k danému tématu. Projekt Poznej tajemství vědy představila domácím i zahraničním vědcům Ing. Foldynová ze společnosti AC- CENDO Centrum pro vědu a výzkum. Úvodní zamyšlení o smyslu vědeckého bádání s ohledem na nové technologie a jejich využití v životě nás všech přednesl doc. Ing. Peter Ponický, Ph.D. z Vysoké školy podnikání. Fyzikou jakožto vědou, která je předpokladem pro rozvoj techniky a technologií se zabýval prof. RNDr. Pavel Koštiaľ, CSc. z Vysoké školy báňské - TUO. Neopomněl zdůraznit, že fyzika je opravdu základem technologického zkoumání a nelze ji přehlížet ve výuce základních ani středních škol. Představil také fyziku jako vědu, která z historického kontextu významně ovlivňuje kulturní i filozofické vnímání dědictví lidské populace. Velmi zajímavě byl představen barevný mikrosvět kovů v podání prof. Ing. Petra Skočovského, DrSc., z Žilinské univerzity. O významu a nesmírné důležitosti spolehlivosti, bezpečnosti a výkonnosti provozu technických systémů hovořil slovenský odborník prof. Ing. Juraj Sinay, DrSc., dr. h. c. z Technické univerzity v Košicích. Velmi poutavě vysvětlit rozdíl v interpretaci anglických názvů safety a security, jejichž význam si často zaměňujeme. Doc. Ing. Jozef Tkáč, CSc. z elektrotechnické fakulty Žilinské univerzity seznámil účastníky workshopu s aktuálním pohledem na elektroniku ve světě techniky a technologií. Zároveň nám osvětlil přínos elektroniky a mechatroniky v rozvoji vzdělávání technických oborů. První blok workshopu byl uzavřen diskuzí a některými konkrétními průměty rozvoje přírodních a technických věd do dalších oblastí vzdělávání. Druhý den workshop byl věnován předávání uvedených témat učitelům základních a středních škol. Všechna vystoupení byla hodnocena učiteli velmi pozitivně, zejména schopnost expertů vysvětlit na konkrétních příkladech velmi obtížné téma, aby bylo srozumitelné a přenositelné na cílovou skupinu žáků. Mimořádně zajímavé bylo vystoupení Ing. Andrei Julény z Trenčianské univerzity Alexandra Dubčeka, její učenlivé zvířátko zaujalo opravdu všechny. Třetí den vědci navštívili samotné školy. Celkově lze konstatovat, že zájem žáků byl překvapivě příznivý, což dokládá i velké množství kvalitních otázek z jejich strany. Senior a junior experty naopak překvapila poměrně vysoká znalost faktografie probírané tematiky. PaedDr. Jiří Mezuláník, CSc. & Mgr. Jan Skipala Vysoká škola podnikání, a.s. Geologie, geografie, biologie Jak probíhá noc v muzeu se dnes, díky panu režisérovi Shawnovi Levimu, mohou diváci dozvědět ve stejnojmenném filmu. Co všechno se ale děje v muzeu během dne? Jakou práci vykonává pracovník muzea? Odpověď na tyto otázky se mohli dozvědět účastníci popularizačního workshopu na téma geologie, geografie a biologie z úst nejpovolanějších. Pozvání na tento workshop organizovaný na Ústavu geoniky Akademie věd ČR, v rámci projektu Poznej tajemství vědy, přijala také paní Dr. Annamaria Nistri kurátorka obojživelníků a plazů v přírodovědném muzeu La Specola ve Florencii. Muzeum La Specola bylo založeno v roce 1775 Leopoldem II. Toskánským. Za dobu existence muzea se podařilo nashromáždit více než 3,5 milionu živočichů, z nichž je asi 5000 vystavováno pro veřejnost. Zbylá část sbírek slouží pro vědecké účely. Část sbírky, jež je věnována herpetologii (obojživelníkům a plazům), je v současnosti tvořena obojživelníky a plazy, kteří jsou většinou uchováváni v lihu, nebo se jedná o vysušené preparáty. Jedním z úkolů kurátora je starost o to, zda jsou všichni jedinci uloženi v náležitých podmínkách, zda se líh nevypařil a preparát nevysychá. Kromě uchovávání stávající kolekce a získávání nových exemplářů do muzejních sbírek patří k úkolům kurátora také práce vědecká. Přírodovědné muzeum ve Florencii má rozsáhlou sbírku obojživelníků a plazů především z Itálie, francouzské Korsiky a ze Somálska (Afrika). Právě těmto oblastem se paní dr. Annamaria Nistri věnuje ve své vědecké práci. A tak je nejen spoluautorkou atlasu obojživelníků a plazů Toskánska, jedné z malebných oblastí Itálie, ale se svými kolegy také popsala dva zcela nové druhy hadů ze Somálska. V poutavých přednáškách pořádaných v rámci workshopu Poznej tajemství vědy se studenti základních i středních škol mohli seznámit nejen s těmito skutečnostmi, ale měli vzácnou příležitost poodhalit i další podrobnosti o práci této italské vědkyně. Ing. Pavel Konečný, Dr. Ústav geoniky Akademie věd ČR 10 11

7 Životní příběh vědce Životní příběh vědce doc. Ing. Peter Ponický, Ph.D. Zastavme se, lidi, a začněme přemýšlet v zájmu a prospěch komunity lidství Narodil jste se v Lučenci na Slovensku, z jaké rodiny pocházíte a kdo Vás v dětství nejvíce ovlivnil? Lučenec je krásné město s bohatou historií na slovensko-maďarském pomezí a známé i svou průmyslovou tradicí z Rakousko-Uherska a první Československé republiky. Jsem hrdý lučenčan a mám to město rád. Jsem v pořadí třetím nebo čtvrtým dítětem, jsem z dvojčat a nevím, kdo z nás se narodil v pořadí jako první. Tatínek pracoval celý život jako dělník a maminka byla s námi dětmi doma. Generálem naší domácnosti byla maminka, ale táta byl tím pravým tmelem rodiny, nejen že se postaral o peníze, ale vedl nás ke sportu a dával ten pravý příklad k morálce a spravedlnosti požadované od sebe i od všech lidí. Pro mě byl a je táta tím pravým následováníhodným příkladem a vzorem, a byť již 15 let není mezi námi, stále je v mých vzpomínkách a často myslím na to, jak by se choval on. Co Vás v dětství zajímalo? Již od předškolních let jsem měl zájem o techniku, rozebíral jsem, co se dalo, dokonce bez větších znalostí jsem rodičům rozebral rádio a pak úspěšně poskládal. U mechanických hraček jsem s velikou mírou zvědavosti pátral po tom, jak a proč fungují. Ne vždy to dopadlo dobře, ale na rozdíl od dnešních rodičů jsem novou hračku nedostal, o to větší jsem měl motivaci poskládat to zdárně tak, aby všechno fungovalo, jak má. Jakým jste byl žákem? V roce 1962 jsem nastoupil na základní školu jako prvňáček, ale nebylo to lehké. V tom čase jsem byl dyslektikem, což v té době neuměli diagnostikovat ani lékaři a přirozeně o tom nevěděli ani učitelé. Moje paní učitelka rodičům po půlroku doporučovala můj odchod do tzv. pomocné školy pro mentálně méně vyvinuté žáky. Pílí mou a mé maminky, která se mi velice pečlivě věnovala, jsem potlačil tento handicap. Na druhém stupni základní školy jsem měl vynikajícího třídního učitele, který mi věřil a snad rozpoznal mé schopnosti. Přivedl mě k výtvarnému umění (v osmé třídě jsem zvítězil v krajské výtvarné soutěži žáků) a prožitky z druhé poloviny šedesátých let mě do jisté míry formovaly v dalším životě. Můj vztah ke kosmonautice a astronomii je bezesporu spjat s americkým vesmírným programem APOLLO a zejména prvním výstupem člověka na měsíční půdě v roce V Československu bylo snění o kosmu nereálné, ale nejblíže této ideje bylo letectví, kupoval jsem ze svého kapesného všechny čísla vynikajícího časopisu Letectví a kosmonautika. Další moje hobby byl sport, měl jsem myslím dobrou pohybovou koordinaci a hrál jsem hokej a volejbal. Jak je vidět měl jsem mnoho zájmů a chuť se dovědět víc o dalších oborech lidské činnosti, zajímala mě historie (zejména starověk), technika, a dokonce jsem psal básně a krátké povídky. Tato různost zájmů logicky vyúsťuje v to, že jsem nevěděl, čím chci být. Otec rozhodl za mne a rozhodl moudře. Uvažoval následovně, v průmyslové zemi bude postavení technika - strojaře vždy potřeba. Základní školu jsem ukončil s vyznamenáním a nastoupil jsem na Střední průmyslovou školu strojní do Zvolena, kterou jsem ukončil maturitou s vyznamenáním v roce Co je při výuce nejdůležitejší? Bezesporu osobnost učitele, pokud vás nezaujme, může vám to být putna. K učiteli, který má bytostný zájem vzbudit zvědavost u dětí, chodí žáci rádi a někdy se nepotřebují ani doma učit, zvládají vše z odposlechu zajímavého přednesu, který je zapamatovatelný a přístupný. Jaký je dnes okruh Vašich zájmů? Stále miluji filosofii, historii, literaturu, fyziku. Publikuji a fušuji do řemesla ekonomům, pedagogům a politologům. Na chalupě mě baví práce zedníka, obkladače, stolaře, tesaře nebo kuchaře. Čím jsem starší, tím méně mne baví cestování, časem jsem zjistil, že lidé, byť z různých etnik a kontinentů, jsou velice podobní. Globalizace zarovnala kulturu zejména Ve švýcarském CERNu u jednoho z částicových detektorů v městských aglomeracích. Mimochodem, mimo moře máme u nás na Slovensku a v Čechách vše, co nabízí krásná a pestrá příroda, bez nebezpečí pohybu v prostředí, vůči kterému nejsme imunní. Vaše životní dráha ukazuje na široce orientované ambice: být odborníkem, pedagogem i politikem. Není to trochu moc na jednoho člověka Mou ambicí plynoucí z mé přirozené lenosti, bylo a je dělat vše co nejlépe, abych to nemusel opakovat (dělat to samé opakovaně unavuje a zbavuje půvabu hledání). Mé pozitivní zkušenosti s dobrými učiteli mě přivedly k tomu, že to je práce smysluplná a možná přinášející pocity zadostiučinění podobně jako vše, co objevíte ve vědě a výzkumu. Student, který pochopil a přirozeně rozvíjí to, co jste společně stavěli ve výuce, je jako nový stroj, který jste zkonstruovali v týmu, nová technologie, nový poznatek vědy. Tedy nemá to od vědy daleko. Jistou dobu jsem pracoval jako konstruktér a úlohou konstruktéra je vylepšit stávající konstrukci. Tato snaha po zlepšování mě přivedla i do politiky, kdy jsem si naivně myslel, že s tímto společenským motivem do této jámy lvové vstupuje většina lidí. Moje zkušenosti a snad i schopnosti mě velice rychle vynesly dosti vysoko v hierarchii politické strany, do které jsem vstoupil. Do dnešních dnů jsem přesvědčen, že politici by měli být zkušení lidé s vysokou mírou empatie a především s povědomím historie, která zobecňuje zkušenosti jiných generací. V roli ministra školství Slovenské republiky jsem poznal, že je jen málo těch, kteří k politice přistupují z pohledu potřeb většiny společnosti, již by měli svými rozhodnutími pomáhat. Většinou jsme sobečtí i v tom, čí zájmy chceme v politice zastupovat, tedy chybí tam to, co stabilizuje přírodu samotnou a to je vyváženost či jinak řečeno rovnováha. Je to boj beze zbraní, ale o to zákeřnější s mnoha skrytými a zákulisnímy praktikami. Politika vyžaduje stejné strategické schopnosti, strategická spojenectví, a správné načasování jako každá vojenská bitva. Jak byste charakterizoval stupínky na cestě k úspěchu. A co pro Vás úspěch znamená? Mnoho lidí zaměňuje úspěch za slávu. Já jsem však přesvědčený, že úspěch je zadostiučinění s vlastním vědomím a svědomím. Úspěch je, pokud se vám podaří něco, o čem jste předtím ani netušili, že můžete dokázat. Jak vidíte dnešní dobu? Na své pouti dosavadním životem jsem se setkal s mnoha lidmi na různých místech a v různých zemích, ale někdy mám pocit, že mnozí lidé žijí jako politici. Schizofrenie lidí z plakátů, kteří se snaží vypadat příjemně a přitažlivě mně doufám obešla a to, oč se snažím, je být stejný na každém místě a v každé situaci. Upřímnost se dnes nenosí, protože marketingový úspěch přináší peníze, zakrývá však hledání správných a potřebných řešení. Nejsem přívržencem amerického způsobu života, který velí mít na tváři úsměv, i když vám do smíchu není, a pak vás v parku někdo okrade nebo ohrozí na životě s úsměvem a vy tomu neumíte čelit, protože nedokážete odhadnout situaci. Dnešní doba plná prospěchářství a korupce není zrovna dobrým příkladem šťastného bytí. Ano přímost a schopnost reagovat na životní situace bez Shakespearovského patosu divadelního dramatu je často nepříjemná a možná mnozí mají pocit, že jste nepřítelem jen proto, že říkáte to, co cítíte a vidíte. V triku a kraťasech na louce s kukuřicí v ruce Jak ovlivňuje tento postoj svět vědy? Pokud by vědci měli takový přístup k poznávání, pak nemají možnost poznat realitu, jejich analýzy budou mylné a věda či poznávání povede jen k virtuální realitě, která ale bude v konfliktu s přírodou. Kladu si tedy otázku, co by z toho vzešlo. Pokrok by to zjevně nebyl a takový přístup by neumožňoval rozvoj většiny oborů lidské činnosti, která vychází právě z procesů poznávání evolučního charakteru přírody. Do dnešních dní studentům občas říkám, že když věcem porozumí, nemusí si trápit paměť a každou i sebesložitější definici vytvoří tak, jak ji historicky vytvořili jejich tvůrci. Jak vidíte rozvoj lidské civilizace? Příroda funguje na principu vyváženosti a rovnováhy. Predátoři jsou regulátory jiných živočišních druhů, a když si zlikvidují požíraná stáda, tak sami vyhynou, proto obě strany tohoto pomyslného konfliktu vědí, že, ve stádu antilop jsou slabí jedinci. Lví smečka nezaútočí na zdravou část smečky, díky těmto instinktům mohou žít vedle sebe i miliony let. Stačí však, že do této rovnováhy přírody zasáhne člověk, pro své sobecké cíle vyhubí predátory a stáda býložravců se rozmnoží natolik, že postupně stále rostoucí stáda spasou a udupou trávu buše. Buš vyschne a není schopna obnovy porostů, stává se z ní polopoušť a poušť a stáda velice rychle vyhynou hladem. To je řekněme odplata přírody za nezodpovědnost. Dá se obdobným zásahům do přírody vůbec zamezit? Lidstvo jako celek by mělo věnovat svou energii a schopnosti v oblasti techniky a technologií právě na objevování k přírodě šetrných postupů a současně velice intenzivně pracovat na obnově ekosystémů Země. Takový postup je ale v příkrém rozporu s ekonomickými zájmy zejména vyspělých zemí, které chtějí mermomocí ovládnout světové trhy, protože to jim umožňuje vládnout světu. Dnes není S plnovousem, který jej měl dělat starším (Univerzita v Žilině) doc. Ing. Peter Ponický, Ph.D. V roce 1981 promoval na Vysoké škole dopravní v Žilině, již tehdy si za své kvalitní výsledky získal mezinárodní uznání. Jako mladý kandidát věd nastoupil v koncernovém podniku Považské strojárne na funkci vedoucího Laboratoře únavy. Byl ministrem školství Slovenské republiky a prorektorem pro rozvoj a informatizaci na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. V současné době působí na Vysoké škole podnikání v Ostravě v Sekci kvality a výrobních procesů na Katedře marketingu a hodnototvorných procesů. nejdůležitějším mocenským nástrojem síly armáda, ale ekonomická výkonnost a schopnost hromadění kapitálu. Chtělo by se mi říct: Zastavme se, lidi, a začněme přemýšlet v zájmu a prospěch komunity lidství, a ne ryze individualisticky a sobecky. Jaké vlastnosti musí mít vědec? Rozhodující jsou podle mého názoru dva faktory. Prvním a bezpodmínečně nutným předpokladem je zvídavost a chuť člověka něco vůbec objevovat a to se obyčejně projevuje již v útlém věku dítěte. Druhou spíše podpůrnou či omezující podmínkou je společenské klima. Snad k objasnění příklad z historie. Středověku se často říká temný právě proto, že omezoval, ba dokonce trestal za zvídavost a chuť objevovat. Byť byli alchymisté (pravděpodobně doboví předchůdci vědců) a zejména církevní učenci, ale pokud se odklonili od náboženských dogmat, materiálně ohrožovali sami sebe a své rodiny a někdy se museli bát i o holý život (například Giordano Bruno nebo Jan Amos Komenský). V takové atmosféře je potřeba k těm osobním vlastnostem a schopnostem ještě přičíst odvahu a statečnost. Jaké je Vaše životní krédo? Být sám sebou a nehrát divadlo, co napsal někdo jiný, neubližovat jiným a pokud možno za sebou něco hmatatelného a smysluplného zanechat. Petra Gavendová Vysoká škola podnikání, a. s. Při podpisu mezinárodní bilaterální smlouvy 12 13

8 Co se děje ve vědě Co se děje ve vědě Laboratórium podnikavosti a kreativity Za vánoční hvězdou do Planetária Pojem laboratórium, tedy starší výraz pro laboratoř, se ve školním prostředí používá k označení učeben pro praktickou výuku zejména v technických a přírodovědných oborech. Je však možné hovořit o laboratoři podnikavosti a kreativity? Domnívám se, že ano. Význam podnikavosti a kreativity ve 21. století Vzdělávací systém zaujímá významnou roli v procesu rozvoje společnosti a zprostředkování znalostí a dovedností potřebných k dlouhodobému zajištění zaměstnanosti, ekonomického růstu a bohatství. Podnikavost však není pouze o budování nových firem a vytváření pracovních míst. Zakladatel Vysoké školy podnikání doc. PhDr. Josef Jünger, CSc. se s oblibou odvolával na slova průkopníka výuky podnikání a podnikavosti Jeffryho A. Timmonse: Podnikatelský duch umocňuje síly lidí a národů. Zkrátka jsme uprostřed tiché revoluce, triumfu tvořivosti a podnikatelského ducha lidského druhu. S největší pravděpodobností tichá revoluce ovlivní 21. století mnohem víc, než průmyslová revoluce ovlivnila 19. a 20. století. Úkolem pedagogů na všech stupních vzdělávací soustavy je připravit žáky a studenty na tuto tichou revoluci. Výuka podnikavosti od procesu k metodě/od plánování k jednání Při výuce podnikání od počátku dominoval, a stále dominuje, tzv. procesní přístup, který vychází z představy podnikání jako lineárního procesu. Výuka obvykle probíhá postupně od identifikace příležitosti přes vývoj konceptu a získávání zdrojů až k implementaci příležitosti a k exitu. Podle tohoto pojetí výuky lze v podnikání dobře plánovat a předvídat. V poslední době však roste zájem o kreativní (tzv. efektuační) přístup. Podnikavost podle zastánců tohoto přístupu nemůže být nadále vyučována jako lineární proces, ale jako metoda, způsob myšlení a jednání v podmínkách nejistoty a neurčitosti, neboť podnikatelé namísto plánování preferují jednání na základě toho, co je baví, co umí a koho znají. Důraz na procesní přístup lze spatřovat v množství soutěží o nejlepší podnikatelský záměr na vysokých školách či v podnikatelských inkubátorech. První vysokou školou, která takovou soutěž zavedla, byla americká Babson College v roce Před několika lety však soutěž byla transformována a zaměřena nikoli na hodnocení podnikatelských záměrů, ale na hodnocení konkrétních kroků a jednání studentů směrem k podnikání (Babson Entrepreneurial Thought and Action BETA). Experimentování lze popsat jako jednání, při kterém něco zkoušíme, učíme se z těchto pokusů a přenášíme poznatky do dalšího experimentování. Vědecké experimentování bývá spojováno s přírodními vědami v laboratořích. Při výuce podnikání a podnikavosti obvykle zůstávají vědecké postupy stranou. Jedním z důvodů je skutečnost, že výuka podnikání většinou probíhá v prostředí klasických tříd kancelářského typu. Přestože si školy a univerzity často vytvořily podnikatelské inkubátory, možnost experimentovat a učit se z experimentů je velmi omezena prostorem, technologiemi, zdroji a časem. Reflexe napomáhá nalezení smyslu předchozích aktivit (hraní, empatie, vytváření a experimentování). Rozvoj podnikavosti a kreativity na Vysoké škole podnikání Posláním Vysoké školy podnikání je pěstovat podnikavost a podporovat ty, kteří chtějí podnikat se sociální odpovědností. Podnikavost je rozvíjena průřezově ve většině předmětů. Za klíčový lze však považovat povinný předmět Podnikavost personální a sociální dovednosti. Výuka tohoto předmětu probíhá s využitím výše uvedených praktik a s důrazem na podnikavé učení, vytváření příležitostí, kreativitu a inovace, efektuaci a využívání kontaktů (networking). V současnosti Vysoká škola podnikání připravuje povinně volitelný předmět Start do podnikání. V rámci tohoto předmětu budou studenti rozvíjet svou podnikavost a podnikatelské kompetence na základě vlastní zkušenosti. Budou moci uplatnit vybraný přístup k podnikání (kauzální či efektuační) v různých kontextech (sociální podnikání, intrapodnikání, franchising, založení firmy aj.). Vysoká škola podnikání rozvíjí podnikavost studentů také v rámci extrakurikulárních aktivit. Jako příklad lze uvést čtyřdenní Innovation Boot Camp určený pro studenty prvního ročníku bakalářského studia, během kterého týmy studentů řeší v externím prostředí úkoly zaměřené na schopnost generovat nápady, pracovat v týmu, inovovat a vnímat problémy z jiné perspektivy. Dalším úspěšným kurzem je Vývoj a design produktu. Během dvou měsíců studenti procházejí pod dohledem jednoho lektora kreativity a jednoho designéra procesem vývoje produktu (od výzkumu trhu k vytvoření prototypu/modelu produktu). Studenti se aktivně zapojují do řady aktivit (generování ideje, návrh konceptu, výroba prototypu či modelu). V neposlední řadě Vysoká škola podnikání usiluje o vytváření inspirativního prostředí pro studenty a pedagogy. Aktuálně připravuje projekt přeměny auly v sídle Podnikatelského inkubátoru na moderní coworkingový a kreativní prostor, ve kterém by tvořili a setkávali se studenti, absolventi, pedagogové a lidé z podnikatelské praxe. PhDr. Lukáš Durda Vysoká škola podnikání, a.s Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy změnila současně se svým vzhledem i svůj název, který zní velmi jednoduše: Planetárium Ostrava. Sedm zcela nově vybavených prostředí bude lákat nejen zájemce o astronomii, ale také příznivce dalších přírodních věd. Planetárium bude dokonce nabízet prostor a aktivity spadající do okruhu věd společenských, umění a dalších oblastí lidské činnosti. Představme si jednotlivá prostředí. Planetárium je název přístroje, který promítá hvězdnou oblohu, a právě podle něj je pojmenována celá instituce i hlavní sál objektu: Sál planetária. Nad kruhovou místností se stovkou sedadel se klene kopule o průměru 13 metrů a pod ní je umístěno zcela nové optomechanické planetárium, které spolu s digitálním planetáriem vytváří jeden celek zvaný hybridní planetárium. Tato kombinace dává možnost vytvořit dokonalý model hvězdné oblohy s 9000 hvězdami a zároveň využít prostor pro celooblohovou projekci filmů. Společná všem projekcím je skutečnost, že divák je zcela obklopen obrazem, ať už se nachází ve vzdálených hvězdných soustavách nebo ve společnosti pozemské přírody. Pestrost jednotlivých typů pořadů bude dána nejen tematicky, ale i způsobem provedení. Divák bude moci sledovat nejnovější vědecké poznatky i aktuální dění na obloze způsobem živého moderování, nebo prostřednictvím filmů ze zahraniční i domácí produkce. Experimentárium Maximální prostor objektu je využit pro Experimentárium, které zahrnuje několik expozic. Můžete se v něm vypravit Ke hvězdám, K planetám, Za světlem, Do hlubin Země, Na oběžnou dráhu nebo jen K odpočinku. Cestou Experimentáriem si budete prohlížet obrazy na stěnách, sledovat animace a krátké filmy na obrazovkách, číst zajímavosti o vesmíru vytištěné na stěnách expozic, ukryté v QR kódech nebo v databázích počítačových kiosků. Můžete si hrát s exponáty, jako jsou vlnostroje, tornádo, telurium či vozítko na Marsu. Expozice bude dále rozvíjena a doplňována novými exponáty tak, aby návštěvník Planetária nacházel něco nového i při svých dalších návštěvách. Amfiteátr Amfiteátr je název unikátního venkovního prostředí, jehož vybavení je poměrně jednoduché, ale jednoduchost v tomto případě nijak neubírá na atraktivitě. Máte snad pocit, že poslouchat zasvěcený výklad o souhvězdích přímo pod širým nebem je něco, co si můžete dopřát každý den? Souhvězdí Orion tvoří těchto sedm hvězd. Vidíte je? Nejvýše nad obzorem jsou hvězdy Betelgeuze a Bellatrix o něco níže trojice z Orionova pásu: Alnitak, Alnilam a Mintaka a tady, kousek pod nimi jasné hvězdy Rigel a Saiph. Vidíte je všichni? Tak a teď se podíváme dalekohledem směrem k malé mlhovince poblíž Orionova pásu. Na vlastní oči spatříte místo, kde se z mezihvězdného plynu a prachu rodí nové hvězdy. Několik obloukovitých řad sedadel bude sloužit k výkladům o hvězdné obloze, ale také k odpočinku během dne nebo k ukázce fungování slunečních hodin a dalších zařízení, využívajících sluneční energii. Hvězdárna Seznámit se detailněji s objekty vzdáleného vesmíru můžete i v jedné ze dvou kopulí Hvězdáren, v nichž jsou astronomické dalekohledy. Pomocí nich můžete pozorovat Jupiterovy měsíce, Saturnův prstenec nebo třeba slabě zářící flíčky planetárních mlhovin. Svět poznání Planetárium Ostrava bude přinášet zábavu, nová poznání a zážitky nejen široké veřejnosti, ale i vzdělávání žákům a studentům všech typů škol. Projekci pořadů, které budou navazovat na výuku fyziky, chemie, biologie a dalších oborů ve školách, doplní vzdělávací filmy v Kinosále a také činnosti v učebně, kterou nazýváme Výzkumák. Tam budou žáci a studenti zkoumat podstatu přírodních jevů zblízka. Co všechno objeví, bude záležet na jejich zručnosti a především chuti přemýšlet a experimentovat. Pokud jste průběžně počítali jednotlivá prostředí, tak jste se dost možná dopracovali k avízované sedmičce už teď. Nicméně dvě hvězdárny považujeme za jeden typ prostředí. Tím sedmým prostředím je Galerie Mira, výstavní prostor, který bude místem setkání vědy a umění. Obě oblasti se totiž velmi často prolínají - setkáváme se s vědou v umění, ale také s uměním ve vědě. Není snad hvězdné nebe tím nejkrásnějším uměleckým dílem? Co na tom, že ho nevytvořil člověk. Podstatné je, že ho má každá lidská bytost na dosah. Stačí jen zaklonit hlavu k obloze nebo. nebo třeba přijet do Planetária na okraji porubského lesa. PaedDr. Ivana Marková, Ph.D. vedoucí Planetária Ostrava Foto: Foto: Martin Vilášek dalekohled Foto: Adam Fišer optomechanické planetárium 14 15

9 Co se děje ve vědě Co se děje ve vědě Zdraví pro každého V dnešní době je pro nás již samozřejmostí, že si vytiskneme obrázek nebo fotografii. Co je však úplnou novinkou a zatím tato technologie není příliš rozšířená, je 3D tisk. Místo pouhého papíru nám z tiskárny vychází hmotný výsledek ve 3D (tzn. trojrozměrný) a vytisknout si můžeme téměř cokoli. Ať už se jedná o vánoční ozdoby, hračky, náhradní díly, umělecké předměty, protézy, až třeba po čokoládové bonbóny. Jaký je rozdíl mezi obyčejnou tiskárnou a 3D tiskárnou? V klasické inkoustové tiskárně, kterou běžně používáme pro tisk dokumentů nebo fotografií, přenáší text na papír tzv. tisková hlava. Jejím úkolem je dávkovat kapky inkoustu na papír tak, aby vytvořily část textu nebo obrázku. Naopak tisková hlava v 3D tiskárně místo inkoustu dávkuje použitý materiál, nejčastěji se jedná o druh plastu. Obecně lze říci, že se jedná o úzkou trubici, která se rozžhaví tak, že taví plast, který z trubice vytéká a ulpívá nikoliv na papíře, ale na povrchu tiskového stolu. Z jakých materiálů můžeme tisknout? Škála požívaných materiálů pro 3D tisk je velmi pestrá. Nejčastěji se používá umělá hmota (ABS Akrylonitrilbutadienstyren, PLA Polylactid acid), která je ve výsledku podobná materiálu jako kostky LEGO. Mimo umělou hmotu pak také používáme kov, vosk, sádru, pískovec, sklo, keramiku nebo i čokoládu. Záleží pouze na tom, jaké materiály projdou přes trysku tiskárny. Jak to všechno funguje? Jedná se o druh tisku, při kterém se pomocí 3D tiskárny vyrábí trojrozměrné objekty dle definovaného modelu v počítači. Danou věc si můžeme vymodelovat v patřičném CAD/3D programu nebo stáhnout již vytvořený model z veřejně dostupných knihoven na internetu. Samotný proces tisku si obecně můžeme představit tak, že model rozkrájíme na plátky a poté se každý z řezů tiskne postupně zespoda nahoru po jednotlivých vrstvách (plátcích). Představme si kostičku cm, kterou horizontálně rozřežeme na sto tenkých plátků (např. obdobným způsobem, jako když krájíme okurku na kolečka) o tloušťce 1 mm a poté nanášíme roztavený materiál vrstvu po vrstvě na sebe. Postupným nanesením a zatvrzením všech vrstev vznikne trojrozměrný objekt, který je složen ze sta čtverečků o straně 1 1 cm a tloušťce 1 mm. Při tisku jsme však mírně limitováni a to rozměry předmětu, který se do naší tiskárny vejde. S jistotou můžeme říci, že většina domácích 3D tiskáren dokáže vytisknout trojrozměrné objekty s rozměry až 20x20x20 cm. Mimo toto omezení jste pak limitováni již pouze svou představivostí. V současnosti se dokonce v praxi zkoušejí obří 3D tiskárny, které na podobné technologii mohou tisknout i obytné domy. A kde se dá taková 3D tiskárna pořídit? 3D tiskárnu si můžete dnes jednoduše koupit stejně jako klasickou inkoustovou tiskárnu nebo vyrobit i sami, na internetu existují podrobné plány a software pro její konstrukci a ovládání. Příznivci této technologie samotné plány i software neustále vylepšují a výsledky své práce zveřejňují pro ostatní zájemce na internetu. Na druhou stranu je ale nutno říci, že stavba vlastní 3D tiskárny vyžaduje jisté technické znalosti, a nejedná se tak o snadnou záležitost pro každého. Český inovátor Josef Průša spolupracuje na otevřeném projektu tiskárny RepRap. Vyvíjí tiskárny, které se umí částečně replikovat, tzn. tisknout součástky na další tiskárny a je možné je sestavit na základě návodu na internetu. Její cena je tak mnohem nižší než u komerčně nabízených 3D tiskáren. Ing. Radek Fujak ACCENDO Centrum pro vědu a výzkum, o. p. s Ing. Bronislav Heryán Vysoká škola podnikání, a.s. Co vše si můžeme vytisknout? 1. 3D tiskárnu - ano i toto je možné, můžeme si vytisknout vlastní 3D tiskárnu a to tak, že si vytiskneme jednotlivé součástky a z nich později tiskárnu smontujeme. 2. Domácí potřeby - už není nutné jezdit do obchodu pro věci do kuchyně, ale každý si je může vytisknout doma. 3. Oblečení - potřebujete rychle něco na sebe a nechce se vám do obchodu? Vytiskněte si např. nové boty. 4. Jídlo - ze speciálních náplní si připravíte třeba pizzu, jednoduchý hamburger, čokoládu nebo zeleninové pokrmy ve tvarech, jaké si budete přát. 5. Zbraně - tyto případy už se objevily, ale je zde poměrně vysoké riziko, že by hlaveň mohla explodovat. Takže by poté následoval tisk protézy. 6. Protézy - v budoucnu by se mohlo jednat o praktický nástroj pro postižené, kteří by si mohli vytvořit např. ruku přesně podle svých požadavků. 7. Lidské orgány - vědci již dokázali tisknout trojrozměrné struktury z pevných buněčných kultur, jako jsou buňky kostní dřeně či kůže. Svět se neuvěřitelně mění, to je pravda, můžete však namítnout, že se měnil vždy. V čem je tedy rozdíl? Nynější situace je jiná v tom, že současný svět se mění mnohem rychleji než dříve a charakter změn je zcela odlišný od těch minulých. Naše generace žila ve světě, ve kterém se věřilo, že leccos se dá v našem životě předvídat. Dnes to tvrdit nemůžeme, vše je proměnlivé a flexibilní. Jedna hodnota stále zůstává na prvním místě, a to je zdraví Abychom v současném světě uspěli a dosáhli pocitu štěstí, je zapotřebí, abychom byli zdraví. Důležitá lidská hodnota, která provází společnost od nepaměti je vzájemná lidská pomoc ve zdravotních nesnázích. A na tuto kartu vsázíme i nyní. Pravidelný pohyb je základem dobrého zdraví Mnoho lidí je v současné době postiženo různými druhy civilizačních chorob a chronických onemocnění bez ohledu na věk. Obyvatelstvo České republiky a jiných států Evropy stárne, protože se významně prodlužuje věk. Přibývá lidí, kteří nemají dostatek pravidelného pohybu, jenž je základem dobrého zdraví. Tento nedostatek nebývá způsoben pouze vyšším věkem, ale také vlivem nemocí, či pracovního přetížení a stresů. Co jsou vlastně civilizační choroby? Civilizační choroby jsou tzv. nemoci z blahobytu, vyskytují se ve vyspělých zemích a předpoklá- dá se, že jsou důsledkem moderní- ho městského životního stylu. Jednou z nejvíce rozšířených nemocí je cuk- rovka (diabetes melittus - úplavice c u k rov á). Je to choroba zákeřná, která v počátečním stadiu nezpůsobuje bolest a mnoho lidí ani neví, že ji má. Dnes dostává cukrovka charakter epidemie a jen v naší republice je přes 800 tisíc diabetiků, dalších 200 tisíc lidí ani netuší, že tuto nemoc má. Jedná se o závažné chronické a zatím nevyléčitelné onemocnění, které zpravidla vede k různým zdravotním komplikacím a k výraznému snížení kvality života pacienta. V zásadě jde o porušenou regulaci přeměny glukózy, která se projevuje její zvýšenou hladinou v krvi. Glukóza je monosacharid, nazývaný také hroznový nebo krevní cukr. Cukr potřebuje lidský organismus jako energetickou složku pro svou existenci. Hlavními příznaky cukrovky jsou malátnost a únava, žízeň či zhoršení zraku. Existuje několik druhů cukrovky: diabetes I. a II. typu. Laicky řečeno u cukrovky I. typu lze hovořit o poruše funkce slinivky břišní, kde se tvoří inzulín a nemocní jsou doživotně závislí na jeho podávání. U cukrovky II. typu dochází k nerovnováze mezi vylučováním (sekrecí) inzulínu a jeho účinkem. Pro snadnější představu lze velmi zjednodušeně říci, že inzulín otevírá buňky, aby do nich mohl vstoupit cukr, který je palivem pro mitochondrie, ve kterých si buňky vyrábějí energii pro svou činnost. Co nastane, pokud se cukrovka neléčí? Pokud cukrovku neléčíme, dochází k postižení cévních kapilár (hlavně v sítnici očí, u periferních nervů a ledvin) a také ke komplikacím velkých cév, projevujících se poškozením koronárních tepen, tepen v mozku a dolních končetin. Z toho vyplývá, že u neléčených diabetiků může dojít k poruchám zraku až k oslepnutí, ke kardiovaskulárním příhodám, k selhání ledvin a také k amputaci končetin. Diabetologové dnes dokážou léčbou udržet koncentraci glukózy v krvi v normálních mezích, buď vhodným injekčním dávkováním inzulínu, nebo podáváním speciálních léků ve formě tablet. Zpravidla odešlou pacienta k očnímu lékaři k vyšetření tzv. očního pozadí a včasným zásahem lze zabránit vážným poruchám zraku. Ne všichni diabetologové však prohlédnou pacientovi nohy, kde mohou vznikat obtížně léčitelné vředy (ulcerace), vedoucí až k amputacím. Jak probíhá taková léčba cukrovky? Pacient musí být vyšetřen specializovaným lékařem (podiatrem), což je oborník zabývající se vyšetřením dolních končetin. Dobrý podiatr je schopen na chodidlech postiženého změřit plantární tlaky pomocí tzv. footscanu, vyhodnotit je a navrhnout speciální vložky do bot. Tyto vložky mohou v mnoha případech zabránit amputacím nohou se všemi negativními dopady jak na samotného pacienta a jeho psychiku, tak i na jeho rodinné zázemí, nehledě na ekonomické a sociální negace. Občanské sdružení»naděje pro každého«nabízí pomoc Již od roku 2010 pořádáme konference zdravotníků, jehož hlavním cílem je shromáždit odborníky (diabetology a podiatry) a propojit jejich spolupráci. Konferencí se zúčastňují i další lékaři a specialisté zabývající se rehabilitační a fyzikální medicínou. Tito odborníci ukazují, jak je obtížné naučit člověka bez nohy, aby se dokázal samostatně pohybovat (samozřejmě s pomocí berlí) či se obsloužit. Rehabilitační praxe přesvědčuje, že nejde o jednoduchou životní etapu pacienta. O konference je velký zájem a mají význam nejen pro odborníky, ale především pro pacienty postižené cukrovkou. Zdravotníci zde získávají nové poznatky, díky kterým zlepšují péči o pacienty. Prof. Ing. Vítězslav Zamarský, CSc. Spoluzakladatel sdružení, Prorektor pro vědu a výzkum, Vysoká škola podnikání, a.s. Ing. Jaroslav Šedlbauer předseda sdružení 16 17

10 Co se děje ve vědě Co se děje ve vědě Vědec je také člověk Už jste si někdy položili otázku: Potkal jsem v životě skutečného vědce? Že vás to ani nenapadlo? Mne občas ano. Každý se v životě setkává s pojmy: výzkum, vědecký pracovník, badatelský přístup, nový objev na poli lékařské vědy, nová technologie posunující lidstvo o krok dál. Pro mne to představuje dost neuchopitelnou lidskou činnost. Kdo jsou ti lidé mající schopnost učinit jakýkoliv objev, vyslovit nebo prokázat neuvěřitelné teorie, které nám usnadní život? Popravdě, lze vůbec při běžném setkání rozpoznat vědce od člověka žijícího běžný život spotřební společnosti? Není to lehké. Každý nevypadá jako Albert Einstein, jeden z nejvýznamnějších vědců všech dob. Proto jsem zkoušela najít odpověď na další své otázky: Je vědec také člověk? Co lze nazvat badatelským přístupem či nalezenou odpovědí na otázku génia a co lze pojmenovat jako náhodné zjištění, které zachraňuje lidstvo? Při svém krátkém pátrání jsem narazila také na vtipné reakce lid- Vědci dělali pokus na pavoukovi: Tleskli a pavouk vyskočil. Utrhli mu jednu nohu, tleskli - pavouk vyskočil. Utrhli mu další nohu, tleskli - pavouk vyskočil. Utrhli mu třetí nohu, tleskli, a pavouk nic. Výsledkem bádání bylo, že pavouk se čtyřma nohama je hluchý. ské společnosti na obvyklou roztržitost, neohrabanost a izolovanost vědců ve formě anekdot. Ráda se s vámi o ně podělím. Pro mnoho studentů je prvotním zdrojem informací Wikipedie, a jelikož se další definice pojmu vědec příliš nelišily, pro hledání odpovědi se budu opírat o tuto verzi: Vědec je jedinec systematicky usilující o poznání skutečnosti. V užším smyslu se slovo vědec používá pro profesionálního badatele na poli vědy. Důležitým předpokladem pro úspěšné dělání vědy je užívání vědecké metody. No ano, takto si lze představit vědce, izolovaného svým geniálním mozkem v prostředí laboratoří, zkumavek, či jinak specializovaného pracoviště. Vědce odtrženého od běžné reality všedního života. Nejvíce mě na definici vědce zaujala formulace: Důležitým předpokladem pro úspěšné dělání vědy je užívání vědecké Co to čteš? Kvantovou fyziku. A proč držíš knihu vzhůru nohama? Je v tom nějaký rozdíl? 18 metody. Věděli jste, že Arnošt Mach, který se ve fyzice zabýval zejména aerodynamikou, použil velmi svéráznou vědeckou metodu, kdy si při svých experimentech s nadzvukovými rychlostmi nechal střílet kulky kolem hlavy? Jiný vědec naopak velmi zdlouhavě a systematicky usiloval o poznání skutečnosti, téměř přes dvě desetiletí si ověřoval své poznámky z pětileté výpravy výzkumné lodi do cizích moří. Charles Darwin rozhodně ve svém výzkumu nespěchal, svou teorii, že ze stejných předků se mohou vyvinout rozdílné druhy, zveřejnil ve své celoživotní práci O vzniku druhů. Svou převratnou teorii o vývoji druhů, krom jiného, ověřoval v klidu a pohodlí svého domova, v zahradách a přilehlých polích. Do svých poznámek si poznamenal: Můj Bůh nesouhlasí s tím, aby někdo strávil život jako pilná včelka, věčně jen pracoval, pracoval a nic než to ne, to nemíním, když si představím, že člověk stráví celý den o samotě Jaký je rozdíl mezi pokusem a experimentem? Pokus by byl, kdyby se řeklo, že se od zítra bude jezdit vlevo. A experiment, pokud by se to řeklo jen někomu! To Michael Faraday tisíce svých experimentů prováděl v tehdejší podzemní laboratoři Královského institutu Velké Británie a strávil v ní veškerý profesní život. Překvapivě však patřil k nadšeným popularizátorům vědy. Své stěžejní myšleny a výsledky svých experimentů přibližoval ve své době čtenářům velice čtivě, pořádal odborné přednášky, které se vyznačovaly precizním až dramatickým způsobem podání a mnohdy přímo v přednáškovém sále užaslému obecenstvu předváděl své pokusy. Jeho objevy byly zveřejněny v knize Experimentální výzkumy elektřiny. Tak rozdílné přístupy vědců a badatelů přinesly tak převratné objevy? Znamená to odpověď na mou otázku? Kdo je vědec? Člověk. S mnoha znaky konzumního světa, jen s geniálním mozkem, přemýšlivým chováním a fantazií. Traduje se anekdota na účet jednoho z největších matematiků 20. století. Davida Hilberta se kdosi zeptal na jednoho z jeho bývalých žáků. Hilbert si po chvíli vzpomněl: Á, tenhle? Stal se básníkem. Pro matematiku měl příliš malou představivost. " Jaký je rozdíl mezi normálním a kvantovým mechanikem? Netuším, jak funguje humor v dnešní době výzkumných objevů, ale sázím na to, že dochází k humorným situacím, ať už jsou příčinou samotní vědci nebo věda. Při hledání odpovědí na mé otázky jsem překvapivě zjistila, že více než 40 let vycházel časopis The Journal of Irreproducible Results, zkratkou JIR. Někteří vědci, matematici či fyzici zde našli odvahu napsat humoristické příspěvky, ve kterých parodovali vědecké ideje a jejich aplikace nebo popisovali humorné situace při vědeckém bádání. Dnešní dynamická doba neumožňuje přístup, se kterým jsem vás seznámila z historických pramenů. Dnes jsou experimenty prováděny za přísných bezpečnostních pravidel, vývoj probíhá v nepředstavitelně rychlém tempu a většinou v týmu odborníků. Vědecká obec je ihned a globálně seznamována s výsledky a výstupy ověřených teorií. Ovšem charakteristika vědce se se staletím nemění. Vědec je člověk. Kreativní, nadšený a ochotný pro poznání obětovat čas. Proto je vlastně jednoduché si odpovědět na otázku z úvodu. Kvantový mechanik umí zaparkovat svoje auto do garáže, aniž by musel otevřít vrata. Přijde chlapík do patentní kanceláře: Vymyslel jsem stroj času. Můžu si ho dát patentovat? Bohužel ne, byl zde patentován včera. A jaké jste měli úřední hodiny minulý týden? Žádný experiment nelze považovat za naprostý nezdar - vždy může totiž posloužit jako varovný příklad. V každém z nás je kus vědce, každý někdy praktikoval badatelský přístup, jen poznání není ochoten obětovat tolik času či energie a spokojí se pouze se svým malým objevem. A jak rozpoznat, co je badatelský přístup a co náhoda? Stačí si vzpomenout, jakou náhodou byl objeven penicilín. Cituji: "Vskutku ojedinělý způsob pokroku prostřednictvím nepořádku!" jásali vědci poté, co 13. září 1929 oznámil britský bakteriolog Alexander Fleming objev penicilinu, který odhalil v září No a pak, že je vědecké bádání neuchopitelné a nikdo z nás nemá šanci na Nobelovou cenu. Ing. Martina Teperová Vysoká škola podnikání, a.s. Kreativita a osobní strategie vedou k úspěchu v životě Blíží se čas vánoční a zanedlouho budeme hodnotit rok minulý a plánovat rok příští. Je to tedy ta nejvhodnější chvíle zamyslet se, co bychom měli v našem životě změnit, aby se nám žilo lépe, abychom uspěli v současném globalizovaném světě. Myslím si, že toto téma je zvlášť důležité pro současné mladé lidi, kterým je tento časopis určen. Oni budou zanedlouho vystaveni velmi ostré konkurenci nejen v Evropě, ale díky stále rychleji se rozvíjejícím IT technologiím také konkurenci v Americe a především v Asii. Dovolte mi tedy krátké zamyšlení na téma kreativita a osobní nezávislost jako podmínka dosažení úspěchu. 3 návyky skutečně nezávislých lidí Jak napovídá název, metoda 7 návyků skutečně efektivních lidí pracuje se sedmi návyky, které je nutno pěstovat, aby člověk dosáhl úspěchu. Pro potřeby studentů a mladých lidí obecně můžeme tuto metodu zjednodušit na metodu 3 návyků skutečně nezávislých lidí. Tato zjednodušená metoda je graficky znázorněna na obrázku Z obrázku je zřejmé, že pracujeme se dvěma mezními stavy. Jsou to osobní závislost a osobní nezávislost na druhých lidech. Osobní závislost na druhých lidech představuje výchozí stav, kdy naše existence plně závisí na našem okolí. V případě mladých lidí jde zpravidla o závislost na rodičích. U dospělých lidí jde o závislost na státu, závislost na zaměstnavateli, závislost na partnerovi. Tento stav je opakem úspěchu. Člověk závislý na druhých obviňuje ze svých neúspěchů ty druhé. Říká: Jsem neúspěšný, protože VY... Chceme-li být úspěšní, nemůžeme být osobně závislí na druhých. Osobní nezávislost na druhých lidech představuje v našem případě cílový stav, v úplné metodě dr. Coveyho pak důležitý mezník na cestě k úspěchu. Člověk nezávislý na druhých lidech obviňuje ze svých neúspěchů pouze sám sebe. Říká: Jsem neúspěšný, protože JÁ... Abychom tohoto cílového stavu dosáhli, musíme pěstovat především tři návyky. Co je to úspěch? Co je to vlastně úspěch? Dá se nějak měřit? Dá se vážit? Dá se vyjádřit penězi? A kde úspěch začíná a kde končí? A proč tolik, z našeho pohledu, úspěšných lidí končí v depresích a palčivých pochybnostech o smyslu a úspěšnosti vlastního života? Na tyto a podobné otázky není snadné odpovědět. Každý z nás vnímá život, svět a celý vesmír trochu jinak. Nemůže proto existovat jedna jednoduchá odpověď, která by uspokojila každého. Mnozí si odpověď na otázku Co to je úspěch? zjednodušují tím, že tvrdí: Úspěch je být ve správném čase na správném místě. Úspěchu tak přisuzují náhodný charakter. Podívámeli se však na příběhy skutečně úspěšných lidí, zjistíme, že mnohem blíže pravdě asi 1. Být kreativní a proaktivní Jde o návyk, kterým musíme naši cestu za úspěchem začít. Nejedná se pouze o aktivitu a tvořivost, ale o přijímání odpovědnosti za vlastní život. Proaktivní a kreativní lidé uplatňují svobodnou vůli, hýří nápady, hledají neotřelá řešení, volí své jednání, řídí svůj život. 2.Od začátku myslet na konečný výsledek Tento návyk nás nutí myslet již na začátku jakékoli činnosti na její výsledek, na její výstup. Lidé s tímto návykem mají svůj hodnotový systém, svou vizi, svou vlastní filozofii života. 3. Dávat prvořadé věci na první místo Máme-li tento návyk, pevně řídíme své záležitosti, soustředíme se na věci pro nás důležité a hodnotné, plánujeme svůj čas, nepodléháme tlaku věcí nedůležitých. Zrání osobnosti Odvaha 1. Buďte kreativní a proaktivní bude tvrzení, že úspěšné lidi charakterizují především jejich vlastnosti: odhodlání, pracovitost, vytrvalost, ochota v zájmu dosažení cíle obětovat osobní pohodlí, koníčky (někdy dokonce i rodinu), dodržování pevných zásad a principů, hlad po úspěchu a ochota riskovat. Studiem příběhů a vlastností lidí, které za úspěšné považujeme, se zabývalo a zabývá mnoho autorů. Jedním z nejúspěšnějších je dr. Stephen R. Covey, který svůj návod na úspěch prezentoval ve svém největším bestselleru 7 návyků skutečně efektivních lidí. Metoda dr. Coveyho je komplexní, zároveň však snadno pochopitelná a v praxi již mnohokrát úspěšně ověřená. Rád bych proto mladé čtenáře na tuto metodu upozornil. 3 návyky skutečně nezávislých lidí. Soukromého vítězství dosáhneme pouze tehdy, kdy se naučíme sebeovládání a sebedisciplíně. Začněme znovu, lépe a efektivněji Zkusme se tedy na konci roku zamyslet, zda některé věci v našem životě nelze dělat lépe a efektivněji, než je v současnosti děláme. A na rok příští si dejme předsevzetí, že budeme důsledně pěstovat především návyky 1, 2 a 3. Byl by to opravdu ten nejlepší způsob, jak nastartovat svou cestu k úspěchu. Protože jen tak vybudujeme pevné pilíře naší sebedůvěry a osobní jistoty, které jsou tolik důležité pro budování bohatých, trvalých a vysoce produktivních vztahů s ostatními lidmi. A to je opravdu ten nejlepší způsob, jak dlouhodobě obstát a dosáhnout úspěchu v současném světě. Soukromá vítězství: Osobní nezávislost na druhých 2. Od začátku myslete na konečný výsledek Osobní závislost na druhých 3. Dávejte prvořadé věci na první místo Doc. Dr. Ing. Ivo Formánek Vysoká škola podnikání, a.s. 19

11 Co se děje ve vědě Co se děje ve vědě Fyzika vzešla z filosofie Zřejmě nejdůležitějším faktorem rozvoje poznání byl artikulovaný jazyk, ale zejména způsob sdělení řeči, tj. formalizování písma. Obecně bychom mohli jako základ rozvoje poznávání definovat komunikaci. V její vědomé formě v začátcích je to předávání příběhů z pokolení na pokolení. Při práci (lovu, sběru plodin apod.) hominidi a posléze člověk nabývali zkušeností, které odevzdávali různými komunikačními metodami (posunky, zvuky a kresbami). Z kresleného průběhu událostí se zrodilo první písmo, náznakové, či znakové popisující reálné životní situace a události s nimi spojené. Obrázkové písmo je datováno zhruba do 4. tisíciletí před Kristem (egyptské hieroglyfy) a v 3. tisíciletí se začínají používat číslice (v sumerských klínopisných textech obchodní korespondence). SÓKRATÉS: Vím, že nic nevím. Pytagoras ze Samu (530 let před Kristem) založil spolek, který byl vlastně autoritativní filosofickou školou a reakčním politickým sdružením (dobový výraz vycházející z principu diskuze byl ne učení, ale pěstování, tedy v tomto spolku pěstovali kvantitativní matematiku, astronomii, lékařství, hudební teorii, což často směřovalo až k číselné mystice). V 5. století př. n. l. žil řecký filosof Sokrates, který má zásadní podíl na rozvoji logiky a Herakleitos z Efezu, který rozvinul dialektické myšlení (myšlení v souvislostech). Ve 4. století př. n. l. vytvořil Atéňan Platón první ucelený (idealistický) filosofický systém (obraz světa měl být odrazem neměnných idejí, které smyslovým rozumovým poznáváním dokážeme získat). Věda začíná slovem a filosofováním a končí ve filosofii ARISTOTELES: Člověk od přírody baží po vzdělání. Jeho žák z filosofické školy Aristoteles, s ním však nesouhlasil a vytvořil vlastní nauku o podstatě jevů (ontologii). V roce 306 př. n. l. Epikuros ze Samu založil v Aténách filosofickou školu Képos (zahrada) a modifikuje Demokritův atomizmus o odchylky a nejistoty z deterministické koncepce atomu jako koncepční elementární a nedělitelné částice tvořící vše hmotné kolem nás. První řecký faraon Egypta, Ptolemaios I. Soter (původně druh a vojevůdce Alexandra Makedonského) založil v Alexandrii na začátku 3. století př. n. l. - Museion podle vzoru Aristotelova Lykeia, kterého součástí byla na tu dobu obrovská knihovna s více než svitky textů a učitelé tam měli doživotní rentu za svou badatelskou činnost (Museion byl zničen křesťany v roce 391 při pogromu na nekřesťany). V 7. století indičtí matematici začali systematicky používat záporná čísla. V první polovině 9. století Muhammad Ibn Músa al-chvárizmí přepracoval Diofantovu Aritmetiku (al džabar v al-mukábala), která dala název celé části matematiky zabývající se řešením rovnic ARITMETIKA, později ve 14. století jako převzatý systém pravidel nazývaný ALGORITMUS. Zkoumáním procesů vidění a optiky se zabýval Ibn al -Hajsam, jeden z největších fyziků středověku (zákony lomu světla, počítá sférická zrcadla a že celkový obraz v oku se skládá z obrazů jednotlivých bodů). Od Bacona k Newtonovi Roger Bacon v letech 1266 až 1267 napsal spis Opus maius, ve kterém napadl hlavní strůjce středověké nevědomosti, jako jsou: předsudky, víra v autority a jejich nesprávné interpretace reality a lidskou marnomyslnost. Současně udělal encyklopedický přehled vědy 13. století, počínaje Aristotelem a konče Alhazenou (Ibn al-hasajm). V roce 1328 Thomas Bradwardinus v díle Tractatus proporcionum sue de proportinibus velocitatum in notibus se pokusil matematicky vyjádřit závislost mezi rychlostí v, hybnou sílou F a odporem R. Galileo Galilei v roce publikoval zákony mechaniky týkající se volného pádu, setrvačnosti složeného a nezávislého pohybu. V roce 1600 provedl svou první veřejnou pitvu J. Jessenius v Praze na Karlově univerzitě a W. Gilbert vydal práci o studiu elektrických a magnetických vlastností těles. V roce 1618 Johanes Kepler zformuloval třetí zákon pohybu planet a v Londýně v roce 1662 založili Královskou společnost (Royal Society) jako společenství vědců a následně v roce 1665 začali vydávat časopis Philosophical Transactions. O dva roky později Isaac Newton zkonstruoval první optický dalekohled se zrcadlem a v roce 1687 v díle Matematické principy přírodní filosofie položil základy tzv. Newtonovské mechaniky vycházející z gravitační teorie dnes známé pod pojmem Newtonovy zákony. Spojitost filosofie s rozvojem vědy je samozřejmostí Myslím, že každý skutečný vědec rozšiřuje svoje poznání a vstupuje i do jiných oborů a postupně si vytváří svůj světonázor a to už je filosofie. Tedy spjatost vědy s filosofií je samozřejmostí a jen bláhový člověk si myslí, že může filosofii zařadit jen mezi společenské vědy. Z toho vyplývá, že zažité zařazování a struktura škol a fakult, které si nesou ve svém názvu filosofii, neodpovídá ani současné ani historické skutečnosti. Doc. Ing. Peter Ponický, Ph.D. Vysoká škola podnikání, a.s. Snídaně od lištičky & prášková metalurgie Je tomu už hodně dávno, někdy na přelomu 50. a 60. let minulého století, kdy jsem se jako malý kluk poprvé seznámil s tajemstvím práškové metalurgie. Bydleli jsme v malé vesnici v horách a táta dojížděl do práce přes kopce plné lesů na kole. Pracoval v tehdejším Závodě první pětiletky jako brusič tvrdokovu a do práce jezdil se starou koženou taškou, ve které měl svačinu. Většinou to byl chleba a kus špeku. Když přijížděl hluboko v noci, už jsme spali a těšili se na ráno, až si budeme moci vlézt do těch obrovských peřin k našim rodičům, a protože se topilo pilinami, k ránu bylo obvykle už dosti zima. Táta vždy něčím moc krásně voněl. Naše první ranní otázka byla, zda pro nás má něco od lištičky. A když přikývl, honem jsme se vrhli na kabelu, kde bylo ještě trochu toho zrzavého prášku, jako skutečný důkaz, že u lištičky opravdu byl, protože liška je přece taky zrzavá. Hned jsme tahali zbytky svačiny a pokoušeli se ukousnout ten prachobyčejný tuhý špek s vůní železa, lišce ho přece taky nikdo nekrájí. Jak si hráli naši předkové? Chodíme kolem věcí, které se nám zdají samozřejmé, a vůbec nepřemýšlíme, jak fungují a proč fungují. Dnes zvládáme kosmickou techniku, jako základ mnoha věcí, ale především jako základ obrovské změny v komunikaci a rychlosti transferu informací, není to však samo sebou. K tomuto výsledku bylo možné dospět díky vynalézavostí našich předků. Čas, který my dnes trávíme tím, že se necháváme bavit, oni trávili tak, že se bavili sami. Hráli si se spoustou materiálů, zkoumali jejich vlastnosti, hledali jejich funkce a cílové užití. První dětské hry začínají obvykle na pískovišti. Podobně to bylo i v oblasti práškové metalurgie. Máme přece periodickou soustavu prvků a hra na takové šachovnici dává nekonečné možnosti. Nejdříve to byly materiály velmi blízké, které byly ochotny se mezi sebou spojit a propojit. Už kdysi dávno to byly první slitiny neželezných kovů (bronzu) a slitiny železných kovů (ocel, litina). Později to byly karbidy kovů a celá řada dalších výrobků, jejichž vlastnosti vyžadovaly mnoho let usilovné práce a pokory, před poznáváním zákonitostí, které před nás staví matka příroda. Co je cílem výzkumu a v jakých oblastech má prášková metalurgie využití? Cílem výzkumu, nejen v oblasti práškové metalurgie, je zejména usnadnit lidem těžkou a namáhavou práci. Vzpomeňme si, jak se lidé nadřeli na poli, než sklidili obilí, jak bylo obtížné kácení stromů s obyčejnou pilou nebo jakou fyzickou námahu představovaly stavebnictví práce s betonem, cihlami či nýtování konstrukcí. Stačí, když se jen projdeme multifunkční halou v Dolních Vítkovicích, usadíme se do koncertního sálu z bývalého plynojemu a podíváme se nahoru i pod sebe. Uvidíme mnoho lidské práce v podobě výstupků (nýtů), které spojují jednotlivé ocelové pláty. Je třeba si uvědomit, že každý z nich držela lidská ruka. Dnes ani nevíme, jak se svařuje, čím se svařuje a proč to drží pohromadě. Kdo měl příležitost shlédnout novou podobu robotických pracovišť svařovacích technologií například na brněnském strojírenském veletrhu, uvědomí si, jaký skok současně zaznamenal obor práškové metalurgie v oblasti svařovacích materiálů a přípravků. Naši předkové dobře znali, co je to fyzická námaha, od Japonců po Evropu. Zejména období po první a druhé světové válce bylo zdrojem vysoké dynamiky vývoje výzkumu zcela nových materiálů a technologií. Máme také své údolí jako je Silikon Valey Prášková metalurgie je v současné době jeden z nejdynamičtěji rostoucích oborů jak v oblasti průmyslové výroby součástí a nástrojů, tak v oblasti vědy a výzkumu (viz kompozitní materiály a nanotechnologie). V roce 1928 se v malém údolí jesenických hor rodily počátky výroby a výzkumu prvních výrobků ze slinutých karbidů a nástrojů osazených přírodním diamantem. Položme si jednu z otázek: Je možné do diamantu vyvrtat dírku? Nebo: Jak se diamant připevní na vrtací nástroj, aby tam držel a nevydrolil se? Pokud se takto zeptáme a chceme znát odpovědi, musíme se nejprve poklonit před vynalézavostí našich předků, kteří se neměli od koho učit, protože byli jedni z prvních na světě a internet neexistoval. V tomto údolí se jako 3. skupině výzkumníků na světě (v roce 1967) podařila syntéza umělého diamantu. Výsledkem bylo úžasné KNOW-HOW pro širokou oblast užití. Dnes se v tomto údolí vyrábí široké spektrum výrobků od břitových destiček pro obráběcí nástroje, po speciální výrobky z kubického nitridu bóru po výrobky z kovokeramiky, se kterými se setkáváte při každém otočení vodovodního kohoutku ve vaší koupelně. Příležitost pro podnikání, příležitost pro vyšší přidanou hodnotu Když odjíždí dva plně naložené kamiony, jeden z ostravských hutí s válcovaným materiálem a druhý z jesenického údolí s výrobky práškové metalurgie, tak přidaná hodnota, kterou vezou v každém kilogramu nákladu je velice rozdílná. Podnikání ve výrobě není v poslední době dost atraktivní a diskutované, trh zaplavují především zprávy o úspěšných podnikatelích ve finančním sektoru. Vysoká škola podnikání připravuje vlastní odbornou technologii, zejména pro mladé, začínající podnikatele tak, aby podnikatelské záměry nezůstaly jen v oblasti idejí. Ve světě je úmrtnost idejí vysoká, stejně jako jsou ohroženy první roky podnikatelských aktivit. Pracovat s výrobky s vysokou vlastní přidanou hodnotou je jeden ze základů budoucí finanční rovnováhy a stability firmy, současně se schopností tuto přidanou hodnotu prodat v podmínkách světového trhu. A co ta lištička? Stále žije v údolí obklopeném horami a lesy a úžasně voní tím rezavým práškem. Dnes už dokonce vím, že je to vůně železa, jednoho z klíčových prvků života na zemi. Když může být kráva Milka fialová, tak moje lištička, která se živí slaninou, může být železná. Občas, když zajedu do obory na Hukvaldy a navštívím bronzovou sochu Lišky Bystroušky, vrátím se zpět v čase a vzpomenu si na snídaně s lištičkou. doc. Ing. Václav Nétek, CSc. Vysoká škola podnikání, a.s

12 Pro pedagogy Pro pedagogy E-fotografie aneb kam nás věda a technika posunuly Pozorný čtenář si po přečtení nadpisu položí otázku. Proč je před slovem fotografie písmeno E? Máme ještě jinou fotografii? Než vysvětlím tento pojem, vraťme se trochu do historie. Máme třeba klasickou K-fotografii. Ta je založena na fyzice (optice) a chemii, tedy pořízení osvitu filmu pomocí klasického fotoaparátu a uchování obrazu za pomocí specifických reakcí na světlo. V podstatě chemický prvek stříbro reaguje na světlo a následně procesem vyvolání dostáváme fotografický film (negativ). Pochopitelně, ten je nutné stabilizovat s použitím chemické sloučeniny ustalovače. Teprve následně v temné komoře s užitím zvětšovacího přístroje dostaneme vyvolaný obrázek na papíře pozitiv. Prostě docela komplikovaný proces, kdy je jeho kontrola omezena a tudíž kvalita výsledné fotografie k tomu odpovídající. Možná si někteří vzpomenou na kouzelné hrátky s přístrojem na vyvolání filmu ( tankem ), magii v temné komoře a následné leštění fotek. Prostě historie, vše zapomenuto. Podíval jsem se do svého archivu a vytáhl pro ilustraci jeden snímek cesty v lese. Kompozice dobrá, ale žádná změna kontrastu, jasu, vyvážení bílé, slabá kresba ve stínech a jasu, neodstraněna chromatická aberace a další specifické problémy, které odborník pozná. Kam nás posunula digitální, tedy E-fotografie? Neuvěřitelně daleko, kam jsme došli s využitím vědy a techniky v oblasti zpracování a využití obrazu. Základem E-fotografie je digitální fotoaparát. Digitální fotoaparát je fotoaparát, zaznamenávající obraz v digitální formě, takže může být okamžitě zobrazen na zabudovaném displeji nebo nahrán do počítače. Základní funkcí digitálního fotoaparátu je snímání statických obrazů do podoby tzv. digitální fotografie a umožnit tak jejich další zpracování, např. pomocí běžného počítače, jejich tisk či vyvolání speciální osvitovou jednotkou do výsledné podoby jako u klasické fotografie. Digitální fotoaparát již neeexistuje jen v podobě digitální zrcadlovky, ale je součástí mobilních zařízení a tabletů. Jádrem zařízení je světlocitlivá plocha snímače. Na plochu senzoru je promítán obraz přes systém optických čoček v objektivu. Světelná energie, která přichází ze snímaného prostoru (scény), je v jednotlivých pixelech (obrazových bodech) převáděna na elektrický signál a uložena v podobě vázaného náboje. Náboj vzniká postupně během expozice čipu, kdy je otevřena uzávěrka fotoaparátu a světlo může dopadat na čip. Mnozí si ani nedovedeme představit, jak obrovské množství těchto obrazových bodů je schopen snímač zaznamenat. Pro dokreslení těchto schopností se stačí podívat na noční fotografii New Yorku, kterou jsem pořídil na jednom z mrakodrapů v Rockefellerově centru. Kolik svítících bodů tam najdeme. Včetně těch na Empire State Building, který je nejvyšší. Přičemž na digitálním fotoaparátu máme celý proces snímání pod stálou kontrolou. Tedy pohlídáme si optimální expozici, množství černých a světlých bodů na histogramu v hledáčku přístroje, nastavíme i ty nejjemnější parametry expozice. A vše průběžně vyhodnocujeme a korigujeme, třeba ve vícenásobné expozici. Jak jednoduché a nic nás to nestojí. Jen domů si odneseme uložené soubory jedniček a nul v příslušném formátu. Ideálně v RAW k dalšímu zpracování. A můžeme si dnes položit i další otázku. Je proces digitálního pořízení konec našeho snažení? Nikoli. Naopak. Digitální E-fotografie je teprve začátek dalšího fantastického procesu, která nám věda a technika umožnila. Jmenuje se postprocessing, tedy digitální zpracování surové fotografie. Stačí k tomu mít vhodný software, od těch nejjednodušších až po profesionální (např. Adobe Photoshop). A především znalosti, viz můj úvodník v tomto čísle. S digitálním foto souborem pak dokážeme hotová kouz- la. Nejdříve upravíme kontrasty, světla a stíny, odstraníme mnohé rušivé prvky jako chromatickou aberaci, vyvážení bílé, nastavíme různé korekce a úpravy, obraz ořízneme a dodatečně zaostříme. Můžeme si dovolit (díky softwaru) něco, na co by se fotografové v temné komoře jen nevěřícně dívali. A ještě můžeme retušovat a slepovat snímky či jejich části. Retuš asi každý zná, slepování fotek vysvětlím na příkladu ukázkové fotografie Jeruzaléma z Olivové hory. Mimochodem fascinující místo. Podívejte se na oblohu, je tmavší. Tento dynamický rozsah nedovede zachytit ani lidské oko. Digitální zpracování však ano. Stačí si pořídit dva snímky a ten jeden udělat záměrně tmavší (podexpo- novat). Pak snímky digitálně slepit, tedy obloha je právě z toho tmavšího. Výsledek je fotografie s vysokým dynamickým rozsahem. Úžasné, díky vědě a technice. Nyní hotovo? Nikoliv. Jdeme dále. Co s digitálně upravenou fotografii? Opět nám moderní doba a poslední technologie otevírají nové obzory. Stačí třeba fotky uložit do jpg formátu, zajít do fotokiosku a máte je vytištěny za několik minut. Nebo se vzdáleně připojit k digitální fotosběrně, vybrat si rozměry a odeslat data. Dostanete číslo zakázky a pak přijde jen sms zpráva, že nyní jsou fotografie připravené k vyzvednutí. Ostatně zaplatit můžete taky bezhotovostně. A co 3D tiskárny? Pro neznalé pojmu je 3D tisk proces, při kterém se prostřednictvím specifického zařízení vytvářejí trojrozměrné objekty z vhodného materiálu. Tisk po vrstvách je řízen ovládací elektronikou na základě programové předlohy. Hudba budoucnosti? Nikoliv, blízká realita. A pro ty, kteří nechtějí tisknout. Stačí fotografie uložit do různých elektronických úložišť, nebo nasdílet na sociálních sítích či na cloudových datových službách. Ostatně o vlastní synchronizaci se za nás postará již specializovaný software, nebo i služby v klasickém Google+. Nevěříte? Stačí vyzkoušet, kam nás automatizovaná technika zavedla. A konečně si můžete vytvořit vlastní www stránku, kde se o fotografie podělíte se všemi lidmi. Třeba jako já na Tak vidíte, kam nás úvaha o E-fotografii zavedla. Ke konkrétnímu využití poznatků vědy a techniky v praxi. Jen na závěr jedna užitečná rada. Digitální zpracování je dobrý sluha, ale zlý pán. Realita je vždy krásná sama o sobě, i se svou nedokonalostí. Není nic horšího než foto kýče, kde hýří neskutečné barvy a každý na první pohled pozná, že tyto scény nikde ve světě nenajdeme. Přeji všem mnoho hezkých digitálních snímků. doc. RNDr. Vladimír Krajčík, Ph.D. Vysoká škola podnikání, a. s

13 Hravá stránka PRACTICE YOUR ENGLISH: Technologies around us! ELECTRONICS - Complete the sentences: electricity - computer - electronic parts cell phones - - physics - electrical engineers - electrical devices - cameras 1. Electronics is the area of.. that manipulates the force of electricity for useful, or not so useful purposes. 2. There are many. that are used in.. such as - resistors, capacitors, coils of wire called inductors, integrated circuits, connection wires and circuit boards. 3. Wires and circuits carry around an electronic product. Compare different kinds of energy: 4. People who design, construct and maintain electronic components and circuits are called. They work in the electrical, electronics and. engineering fields. 5. We use electronic devices everyday: computers,...., tablets, TV sets, etc. 6. It has houses or.. for many people to live and where they may buy things are places for people to work and a government organisation to run the city, and to keep law and order in the city. 8. A city usually has a.. where government and business take place, and places called where people live around the outside of the centre. YOUNG HISTORY: how people used to communicate - make a string phone Step back in time and use some old fashioned technology to make a string phone while learning about sound waves with this fun science project for children. What you need: 2 paper cups a sharp pencil or sewing needle to make holes String (kite string and fishing lines work well) What to Do: 1. Cut a long piece of string, you can experiment with different lengths but perhaps metres is a good place to start. 2. Make a small hole in the bottom of each cup. 3. Thread the string through each cup and tie knots at each end to stop it pulling through the cup (alternatively you can use a paper clip, washer or similar small object to hold the string in place). HOMEMADE HIFI: use a balloon to amplify sound Small sounds can still make a big noise when you use a good sound conductor. Experiment with a balloon, compressed air and your own ears to find out how it works and the science behind it. What you need: Balloon (1 + spare ones in case of an accident ;-)) What to Do: 1. Blow up the balloon. 2. Hold the balloon close to your ear while you tap lightly on the other side. How it works: Hravá stránka Despite you only tapping lightly on the balloon your ears can hear the noise loudly. When you blew up the balloon you forced the air molecules inside the balloon closer to each other. Because the air molecules inside the balloon are closer together, they become a better conductor of sound waves than the ordinary air around you. FOSSIL FUELS ENERGY Fossil fuels energy is released when coal, oil or gas is burned... SOLAR ENERGY Solar energy comes from the Sun in form of light and heat. 4. Move into position with you and a friend holding the cups at a distance that makes the string tight (making sure the string isn't touching anything else). 5. One person talks into the cup while the other puts the cup to their ear and listens, can you hear each other? Do you want to continue with the experiment? Try to answer these questions: 1. Does it work with a basketball or soccer ball? 2. Does the size of the balloon affect the loudness? CAR MAKERS: find and write the words.. Word finder - order the letters with the same colour to find the hidden words and then write them. How it works: Speaking into the cup creates sound waves which are converted into vibrations at the bottom of the cup. The vibrations travel along the string and are converted back into sound waves at the other end so your friend can hear what you said. Sound travels through the air but it travels even better through solids such as your cup and string, allowing you to hear sounds that might be too far away when traveling through the air. 3. Does the effect still work if you use earphones with music instead of tapping? PLASTIC QUIZ: She got her looks from her father. He's a plastic surgeon! Groucho Marx 1. A plastic is a material that can change its a) temperature b) age c) shape oyorobotscisteelmidseatstkjsdoororchassispr FOOD: How to make chocolate bars number the sentences in order 2. What are most plastics made from? a) coal b) oil c) gas 1. You open this to get into a car We use this metal to make car parts.. 3. This machines help us to make cars 4. Car makers fix parts on this.. 5. You sit on these inside a car. 1. People take the seed pods/beans from the cocoa/cacao tree. Machines grind and heat the seeds. Sugar and milk is cooked with the liquid. People leave the seed pods in the sun. They put the liquid in molds to make chocolate bar. They throw away the outside and keep seeds. Each cocoa tree yields pods per year. It takes the whole year's crop from one tree to make 450gms of Chocolate. Then seeds become liquid. 3. To make a plastic product, machines put hot plastic in a. a) dishwasher b) mold c) paper box 4 What can plastic bottles be recycled into? a) clothes b) water pipes c) both a) and c) 5. Long-chain molecules, either synthetic or natural, made by bonding many smaller molecules are called: a) plastics b) polymers c) monomers 6. Examples of natural polymers are: a) nylon and polyester b) polythene and PVC c) proteins and silk Gymnázium, základní škola a mateřská škola Hello s. r. o. ACCENDO Centrum pro vědu a výzkum, o. p. s

14 Plánované aktivity Plánované aktivity EXKURZE PRO ŽÁKY ZŠ A STUDENTY SŠ Předvánoční čas přináší finálové kolo badatelské soutěže, která byla tentokrát určena žákům druhého stupně základních škol. Cílem této soutěže je popularizace a přiblížení přírodních a technických věd žákům. Přátelské klání mezi školami prověří také jejich znalosti a dovednosti z těchto oborů. První kolo soutěže proběhlo v měsíci listopadu a úkolem dětí bylo postavit letiště. Dle daných kritérií komise vybrala týmy, které postoupily do finálového kola, které se bude konat na Gymnáziu, základní škole a mateřské škole Hello s. r. o. v Ostravě-Porubě a jehož výsledky budeme znát už 8. prosince Co se děje s lidským tělem po smrti? Nejmodernější technologie kremace a jejich vývoj. Pohled za oponu smuteční síně. Dostalo se Vám odpovědi na otázky, které si běžně nekladete? Leden 2015 Vysoká škola podnikání, a. s. Vytvářejte trojrozměrné objekty! Rozviňte svou prostorovou představivost! 3D tisk je dnes nezbytnou součástí mnoha oborů! Uživatelé: Umělci Designeři Konstruktéři Strojaři Programátoři Chemici Lékaři Účastníci exkurze se dozví Jaké má 3D tiskárna Jak funguje 3D tisk? využití a jaké jsou její Jak se pracuje možnosti výstupů? s 3D tiskárnou? Vědecko výzkumná instituce ACCENDO Centrum pro vědu a výzkum, o.p.s. Únor ; 1 Pro inspiraci je vybráno několik zajímavých firem podnikající v této oblasti např. Arrow line a.s. se zabývá od roku 2001 aplikovaným výzkumem oblasti využití biomasy, tříděných odpadů a dřevní štěpky v procesu pyrolýzy. Za tímto účelem bylo založeno družstvo ENVICRACK - klastr výzkumných, realizačních a konstrukčních firem a subjektů společně s budoucími uživateli technologie Skupinky žáků/studentů se stanou fiktivními zaměstnanci a vyberou si motiv podnikání. Pro vybranou firmu nebo téma vyhledají zajímavý podnikatelský záměr v ČR nebo i v zahraničí, nebo vytvoří svůj vlastní. Vyrobí poutavou reklamu pro svůj záměr. Seznámí se s technologiemi pro tvorbu takové reklamy u Vás. Vytisknou si svůj nápad. Skupinky odprezentují své nápady, záměry. Nejlepší skupinka dostane ocenění, účastnický list. Vysoká škola podnikání, a. s. Popularizační workshop WPOP5 Informační technologie a jejich nová dimenze únor 2015 Výzkumníky & Studenty VŠ (1.den) Pedagogy (2. den) Studenty & žáky ZŠ & SŠ (3. den) ACCENDO Centrum pro vědu a výzkum, o. p. s. Švabinského 19, Ostrava Jaroslav Slezák slezak@gymnaziumhello.cz Přiblížení moderních informačních technologií Geografické informační systémy a prostorové analýzy Moderní 3D tisk Nové možnosti využití grafiky Číslo projektu: CZ.1.07/2.3.00/ Na podzim byly pod záštitou Vysoké školy podnikání, a. s., pořádány dvě exkurze s názvem Lidský život začíná a končí, které zavedly studenty středních škol do netradičního prostředí krematoria. Tyto exkurze se u žáků setkaly s velkým úspěchem, a proto bude exkurze realizována do konce roku 2014 ještě jednou. Exkurze si klade za cíl nabídnout odpovědi na otázky, kte- vacích workshopů, jejichž témata jsou ré se běžně nekladou. Studenti budou zaměřena na popularizaci vědy, přese známeni nejen s historií pohřbívání, dávání zkušeností jazykem srozuale dozví se také, co se po smrti děje mitelným vybrané cílové skupině a uplatnění a předávání nabytých s lidským tělem. zkušeností zájemcům o vědu a výzkum. Tyto kurzy a workshopy jsou realizovány partnery projektu společnový rok přivítá projekt Poznej tajem- ností ACCENDO Centrum pro vědu a výzkum, o. p. s. a Gymnáziem, záství vědy novými aktivitami a tématy. kladní školou a mateřskou školou V lednu proběhnou exkurze realizová- Hello s. r. o. ny společností ACCENDO Centrum pro vědu a výzkum, o.p.s., které seznámí žáky a studenty s využitím 3D tisku. Během exkurze se účastnicí V únoru proběhne již sedmý populadozví jakým způsobem 3D tisk funguje, rizační workshop za účasti zahraničjaké jsou pro tyto tisky využívány ma- ních i domácích expertů dané oblasti. teriály a jak se s 3D tiskárnou pracuje. Tentokrát nese workshop, pořádaný Představeny budou také možnosti vyu- společností ACCENDO Centrum pro žití 3D tisku a jeho výstupů. vědu a výzkum, o. p. s., název Infomační technologie a jejich nová Stejnému tématu tedy 3D tisku, avšak dimenze, Hlavním cílem workshopu v jiném pojetí, se budou věnovat také bude přiblížit cílové skupině dnešní stáže určené pro pedagogy, které budou moderní informační technologie, které rovněž realizovány společností ACCEN- se využívají v celé řadě oblastí (GIS, 3D DO Centrum pro vědu a výzkum, tisk, nové možnosti metod vizualizace o. p. s. Během stáží se pedagogové sezná- a využití grafiky, dataminig). Součástí mí s technologií 3D tisku, využívaný- workshopu bude seznámení účastníků mi materiály a možnostmi jeho využití s možnostmi tvorby 3D modelů a jetak, aby byli schopni tyto informace im- jich vizualizace v GIS spolu s ukázplementovat do své výuky a předat je tak kami nových trendů v oblasti geoindále svým žákům a studentům. formačních technologií a jejich využití v praxi i běžném životě. Vysokou školou podnikání, a. s. bude také realizována exkurze, která žáky Ani měsíc únor se neobejde bez exkurzí a studenty uvede do podnikatelského pro zájemce o vědu a výzkum. Exkurzi prostředí podnikatelského inkubá- s názvem Infračervená spektromettoru. Účastníci exkurze se zapojí do rie bude pořádat Ústav geoniky Akasoutěže, jejíž cílem je vyzkoušet si, jak demie věd České republiky, v. v. i. snadné či obtížné je propagovat svůj Téma seznámí účastníky s fungováním výrobek či službu na trhu, vymyslet pro infračervené spektrometrie a možností něj reklamu či slogan. jejího využití v praxi, včetně názorných praktických ukázek. I měsíc leden přinese vzdělávací aktivity pro výzkumníky a pedagogy. A to Ing. Mgr. Tereza Pestečková formou vzdělávacích kurzů a vzděláaccendo Centrum pro vědu a výzkum, o. p. s. Číslo projektu: CZ.1.07/2.3.00/ V měsíci prosinci budou realizovány také aktivity pro vědce a výzkumníky, kterým budou určeny vzdělávací kurzy. Tyto kurzy se budou zabývat tématem diseminace výstupů vědeckých projektů na republikové a mezinárodní úrovni v přírodních a technických vědách a odborné pracovníky a popularizátory vědy seznámí s metodami šíření výsledků projektů koncovým uživatelům ve formě, která bude těmto uživatelům srozumitelná. Kurzy budou zaměřeny také na metody a způsoby využití odborné angličtiny pro výzkumné pracovníky s cílem přenosu zahraničních zkušeností s popularizací přírodních a technických věd do výuky základních a středních škol. Hřbitov nejsou jen hroby. 3D TISKÁRNY POTENCIÁL JEJICH VYUŽITÍ PRO VĚDECKO-VÝZKUMNÉ PROJEKTY Číslo projektu: CZ.1.07/2.3.00/ Hřbitovy a pohřebiště dříve a nyní. Číslo projektu: CZ.1.07/2.3.00/ Exkurze pro žáky ZŠ a studenty SŠ LIDSKÝ ŽIVOT ZAČÍNÁ A KONČÍ Prosinec Datamining Využití 3D modelů v Geografických informačních systémech Nové trendy v Geoinformatice a její uplatnění v běžném životě Vědecko výzkumná instituce ACCENDO Centrum pro vědu a výzkum, o.p.s.

15 KDY: února 2015 KDE: 1. den výzkumníci si předají vzájemné zkušenosti 2. den výzkumníci se budou věnovat pedagogům 3. den výzkumníci přijedou za vámi a vašimi dětmi do škol Těšíme se na Vás a Váš zájem o informační technologie Jaroslav Slezák slezak@gymnaziumhello.cz