DŘEVO A VYSOKÉ BUDOVY
|
|
- Břetislav Bednář
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 DŘEVO A VYSOKÉ BUDOVY U vysokých budov je vítr rozhodujícím zatížením a vodorovný průhyb konstrukce budovy od tohoto zatížení rozhodujícím kritériem statické způsobilosti. To vyžaduje tuhou konstrukci, nejlépe konstrukci vytvořenou z plošných stěn (obr.1). Je-li konstrukce vytvořena ze sloupů, dosahuje se potřebné tuhosti propojováním sloupů zajišťujícím jejich vzájemné spolupůsobení, pomocí vodorovných stropních nosníků (rámové konstrukce), zkřížených prutů nebo tenkých příček (membrán) (obr.2), nebo využití doplňkových ztužidel a tuhých stropních tabulí. Styčníky, o kterých je v referátu pojednáno se týkají obou možností a byly řešeny v rámci grantového projektu Dřevěné vícepodlažní budovy. S výjimkou úpravy pomocí zkřížených prutů (příhradové konstrukce) nelze všechny úpravy u dřevěných tyčových prvků s jednosměrně orientovanými vlákny jednoduše realizovat. Přitom zkřížené prvky brání volnému řešení fasády. Ojedinělé pokusy uplatnit u vysokých budov dřevěné konstrukce končí u jejich kombinace s tuhými jádry (schodišťové, výtahové šachty, stěnové nebo příhradové štíty apod.) To však vyžaduje tuhé stropní tabule, které musí účinky větru přenést z mezilehlých poddajných sloupů do těchto jader (obr. 3). Proto zůstává výstavba vyšších budov vyhrazena železobetonu a oceli. Těmito materiály lze vytvořit tuhé monolitické propojení svislých sloupů a vodorovných příčlů. Použití dřeva je zde zcela výjimečné, protože styk ve vzájemném křížení sloupu a příčlu, tj. prvků s jednosměrně orientovanými vlákny, nelze propojit. Spojení se proto provádí s jedním prvkem probíhajícím a druhým prvkem, který je k němu připojen ze strany. Připojení je buď kloubové, tudíž bez rámového působení a je proto pro rámy nevýznamné, nebo je tuhého styku dosahováno pomocí ocelových tyčí vlepených do připojovaných prvků a probíhajících průběžným prvkem. Tuhé dřevěné rámové styčníky schopné přenášet ohybové momenty (obr.4) jsou výsledkem úsilí v posledních cca deseti letech. Známá spojení příčlů a sloupu jsou vždy provedena pomocí ocelových závitových tyčí kotvených lepením do otvorů v připojovaných příčlech. Spoje jsou však relativně složité a pracné. POZNÁMKA KE SVISLÝM KONSTRUKCÍM VYSOKÝCH BUDOV Pro svislé prvky se používají stěny a sloupy. Stěny jsou lépe uzpůsobeny pro přenášení vnitřních sil než sloupy a to při svislém i vodorovném zatížení. Proto se sloupy spřahují. Spřažením se mezi sloupy vytvoří ztužující prostředí, které zajišťuje jejich vzájemné
2 spolupůsobení. Podstata tohoto efektu při přenášení vodorovného zatížení je znázorněna na obr.5. V případě a) jde o dva sloupy obdélníkového průřezu, jednostranně vetknuté, které se vzájemně pouze dotýkají. Při vodorovné deformaci (průhybu) se však vzájemně ve styčných plochách posouvají. Jediným výrazem spolupůsobení je stejný průhyb. O zatížení se tedy rozdělí rovným dílem. Jejich celková ohybová tuhost je součtem tuhosti každého sloupu. V případě b) jsou tyto sloupy vzájemně tak dokonale spojeny, že se při vodorovné deformaci nemohou vzájemně ve styčných plochách posunout. Brání jim v tom spojovací prostředí mezi styčnými plochami. Spojovací prostředí přenáší smykové napětí (jak je patrno ze srovnání obou obrazců τ ). Napětí se v obou sloupech realizuje jako normálová síla (v levém sloupu tahová, v pravém tlaková). Spojením vzniká celistvý (spřažený) prvek, jehož celková ohybová tuhost již není prostým součtem tuhostí každého sloupu. Je vyšší, v daném případě čtyřnásobná. Průhyb proto klesá na jednu čtvrtinu. Rovněž normálová napětí spřažením klesají. V daném případě na polovinu. Průběh smykových sil ( napětí τ ) je po výšce rozdělen nerovnoměrně. V daném případě (dokonalé spojení) podle přímky zakreslené na obrázku 5.b čárkovaně. Není-li spojení dokonale nepoddajné, dojde ve spojovacím prostředí k prokluzu a průběh τ se změní na úrovni z = 0 přejde do nuly a v oblasti volného konce naopak dozná jisté hodnoty, jak je uvedeno na obr. 5b. plně. Spřažení lze konstrukčně dosáhnout několika způsoby, v některých případech k tomu postačí samotná stropní konstrukce, je-li dostatečně tuhá nebo opatří-li se v oblasti mezi sloupy tužšími prvky (trámy, průvlaky apod.) jak je uvedeno na obr. 2a. Tyto vodorovné prvky se v projektové praxi nazývají příčle. Spojením sloupů pomocí příčlů vzniká tzv. rámová soustava. Příčle přenášejí při vodorovném zatížení smykové síly (obdobné silám τ na obr.4) a vytvářejí tak mezi sloupy příznivě působící prostředí, které přispívá ke zvýšení ohybové tuhosti a ke snížení deformace a namáhání. Spřažení lze též zajistit šikmými pruty (obr.2.b), které přenášejí smyky osovými silami. Vznikají takto tzv. příhradové soustavy. V SOUTĚŽI S BETONEM A OCELÍ V rámci grantového projektu Dřevěné vícepodlažní budovy č.103/07/0514, který je financován Grantovou agenturou ČR, byl propracován rámový styčník mezi příčlem a sloupem, vykazující potřebnou tuhost. Umožňuje vytvořit dřevěný sloupový systém se všemi výhodami, které sloupový systém nabízí, tzn. oprostit se od ztužujících konstrukcí, uvolnit dispozici, použít lehké obvodové pláště atd.
3 Podstata nového řešení spočívá v přeplátování spojovaných sloupů a příčlů, v nichž jsou vybrání pro vložení ocelové spojky připevněné ke každému spojovanému prvku svorníky. Spojka je vytvořena z plochého materiálu ve tvaru písmena L, T nebo kříže. (obr. 6). Tato spojka na jedné straně vytvoří s příčlem svébytný prvek a na druhé straně po spojení se sloupem s ním vytvoří rovněž svébytný prvek (obr. 7). Monolitičnost spojky potom zajistí, že se ona spojné prvky vůči sobě nepootočí, tj. při deformaci soustavy vykáží stejné pootočení. STATICKÉ CHOVÁNÍ STYČNÍKU Příklad vytvoření tuhého styčníku s použitím nejjednodušší spojky ve tvaru L je na obr.8. Statickou funkci spojky lze znázornit např. na uspořádání styčníku při zatížení silami S obr.9. Přenášení svislého zatížení rámem s upravenými styčníky je stejné jako u běžných monolitických rámů. Tuhé propojení příčlů a sloupů zde však vede ke zbytečnému namáhání spojek i od svislého zatížení. Ty jsou však určeny pro přenášení koutových momentů vyvolaných vodorovným zatížením větrem. Přenesení svislého zatížení bez vetknutí příčlu do sloupu (prosté uložení) lze zajistit samotnou událostí příčlu a dimenzovat spojku pouze na zatížení větrem a na krátkodobou složku užitného zatížení. Toho lze dosáhnout účinným postupem při montáži rámu. ZKOUŠKY STYČNÍKU Styčník byl laboratorně odzkoušen v ústavu Akademie věd ČR v Praze Proseku. Zkoušky byly provedeny na třech zkušebních styčnících, které velikostně, materiálově a způsobem zatížení odpovídaly reálnému styčníku budovy. Dřevěné prvky byly rozměru 200mm x 360mm a ocelová spojky tlustá 6mm. Byla ověřována funkce styčníku, vytvořeného jednak lepením a jednak pomocí svorníků. Svorníky procházejí otvorem v ocelové spojce a vývrty v dřevěných prvcích (foto). Zkouškou byla ověřována především funkce svorníkového styčníku (obr.8). Očekávalo se, že ve vazbě mezi spojkou a příčlem resp. Mezi spojkou a sloupem, dojde k deformaci způsobené zakřivením dříku svorníku a otlačením stěny vývrtu. Porovnávala se proto deformace svorníkového styčníku se styčníkem lepeným (monolitickým). V první fázi byly zkoušeny tři prvky se svorníkovými spoji. Volný konec příčlu byl postupně zatěžován svislou silou v hodnotách 200,400,600,400,200,400 kg atd. v cca minutových intervalech a v bodech LVDT3, LVDT2, resp. LVDT1 a v patě spojky byly zaznamenány posuvy (obr.10).
4 Obdobně se postupovalo ve druhé fázi zkoušky, kdy byly zatěžovány, po odstranění svorníků a po slepení, prvky, použité ve fázi první. Na výsledném grafu /obr.11/ jsou zaznamenány průběhy průměrných průhybů příčlů u vzorků 1 až 3 plně a 4 až 6 čárkovaně. Svorníkové prky vykázaly ve srovnání s lepenými asi 80% tuhost. Po rozebrání svorníkových vzorků č. 1, 2 a 3 před lepením se sice žádné deformace svorníků a vývrtů nezjistily, snížení tuhosti se však stále přisuzovalo tomuto jevu. Zatěžování vzorku č.6 do porušení prokázalo mezní zatížení volného konce příčlu 34kN, což je přibližně dvojnásobek pracovního zatížení rámového koutu při jeho zamýšleném použití ve výstavbě. Rozebrání porušeného vzorku však přineslo důležité poznání pro další úpravy svorníkového styčníku. Porušení lepeného styčníku bylo iniciováno ztrátou stability ocelové spojky zkrabacením v tlačené oblasti u líce stojky, zaviněným nedokonalým slepením dřeva a oceli právě v oblasti u líce stojky. To vedlo k nedostatečnému sevření ocelové spojky a k jejímu vybočení. Tento nedostatek při úpravě lepeného styku paradoxně odhalil příčinu snížení tuhosti svorníkového spoje: v oblasti mezi krajním svorníkem u příčlu a lícem stojky je polovina průřezu příčlu volná a nefunguje z hledisky tuhosti. Kontrolní výpočty potvrdili, že přidání svorníku u volných spár (podle obr.12) přispěje nejen k potřebnému sevření ocelové spojky, ale i k zapojení druhé poloviny průřezu příčle a stojky a tím k zvětšení tuhosti svorníkového styčníku odpovídajícímu tuhosti styčníku lepeného. Mezi lepeným a svorníkovým spojem není potom z hlediska tuhosti rozdílu, tuhost je v obou případech srovnatelná s monolitickým provedením styku, tj. deformace svorníků je zanedbatelná. K MONTÁŽI DŘEVĚNÉHO RÁMU Při přechodu na lepené vzorky vznikly problémy s vlepováním spojek do vybraní v příčlech a sloupech. Problém odpadl při zásadním přechodu na výrobu zdvojených prvků ze dvou stejně širokých částí. Ukázalo se, že tento postup značně ulehčí lepení a přitom nikterak neovlivňuje statické působení styku. Proto se nadále uvažuje (obr. 9) s výrobou sloupových prvků z polosloupů 1, k nimž jsou před připojením druhých polovin 2 přilepeny nebo pomocí svorníků připojeny ocelové spojky 3. V tomto stavu jsou v délce několika podlaží dopraveny na staveniště a osazeny do základů. Poté se k nim připojí polopříčel 4 a nakonec druhé části příčlů 5, čímž se rám zkompletuje (obr. 13)
5 OVĚŘOVÁNÍ MOŽNOSTÍ APLIKACE Při ověřování možnosti aplikace styčníků bylo pracováno s modelem dle obr. 14. Pro tento teoretický model byl zvolen sedmipodlažní rám o dvou traktech konstrukční výška 3m, rozpon příčlů jednoho traktu 5,5m a vzdálenost jednotlivých rámů 3m. Rám byl zatěžován vhodnými kombinacemi svislých a vodorovných zatížení a bylo pracováno s maximálními hodnotami vnitřních sil, které byly těmito kombinacemi vyvolány. Z výpočtů vyplývá, že je možné využít styčník a s tím související konstrukční prvky v rozměrech, které byly prověřeny experimentální zkouškou (ocelová spojka tl.6mm, sloupy a příčle 360x200mm) při návrhu sedmipatrové budovy. Ve výpočtech bylo uvažováno s návrhovým modulem pružnosti dřeva E=12600MPa. Ve většině případů však dosahuje modul pružnosti dřeva hodnot kolem 14500MPa, což vnáší do výpočtů jistou rezervu. V následující tabulce jsou shrnuty výsledky výpočtů. Celková deformace podlažnost průřez [mm] Mmax [kn*m] Využití průřezu [%] < 1/500h 3.patra 220 * 280 0, ,5 4.patra 220 * 300 0, pater 220 * 360 0, pater 220 * 380 0, pater 220 * 400 0, Při dimenzování rámů se přihlíželo k požadavku, aby bylo splněno rozhodující kritérium statické spolehlivosti konstrukčního systému, což je 2.MS. Při zvoleném mezním průhybu H/500 byl zaveden pro n>6 zákon pro dimenzování sloupů h=4n+12 a šířka byla ponechána 22cm. Z hlediska 1.MS je přitom systém využit cca na 70%. Tato rezerva umožňuje při zvětšení výšky průřezů na 44cm dosáhnout 8 pater a splnit požadavek obou mezních stavů. ZÁVĚR Použití ocelové spojky, vytvářející tuhý rámový kout, otevírá možnosti pro uplatnění dřeva také u vyšších budov, což bylo dosud vyhrazeno pouze betonu a oceli. K řešení bylo vydáno osvědčení ÚPV [1] a probíhá patentové řízení [2].
6 Článek byl zpracován v rámci grantového projektu Dřevěné vícepodlažní budovy č.103/07/0514, který je financován Grantovou agenturou ČR. Prof. Ing. Václav Rojík, DrSc. Ing. Milan Peukert [1] Tuhý styčník dřevěných stavebních prvků užitný vzor ( , ÚPV) [2] Tuhý styčník dřevěných stavebních prvků patentová přihláška P
Styčníky těžkých dřevěných skeletů
20 Styčníky těžkých dřevěných skeletů Jedním ze základních směrů současného rozvoje dřevěného nízkoi středněpodlažního stavění a architektury jsou těžké skelety s ocelovými styčníkovými deskami nebo modifikovanými
VíceEXPERIMENTÁLNÍ OVĚŘOVÁNÍ STYČNÍKŮ DŘEVĚNÉHO SKELETU EXPERIMENTAL VERIFICATION OF JOINTS IN TIMBER SKELETONS
EXPERIMENTÁLNÍ OVĚŘOVÁNÍ STYČNÍKŮ DŘEVĚNÉHO SKELETU EXPERIMENTAL VERIFICATION OF JOINTS IN TIMBER SKELETONS Ing. Jiří Karas, CSc, Ing. Milan Peukert Stavební fakulta ČVUT Praha Anotace : V rámci grantového
VíceRámové konstrukce Tlačené a rámové konstrukce Vladimír Žďára, FSV ČVUT Praha 2016
Rámové konstrukce Obsah princip působení a vlastnosti rámové konstrukce statická a tvarová řešení optimalizace tvaru rámu zachycení vodorovných sil stabilita rámu prostorová tuhost Uspořádání a prvky rámové
VíceNK 1 Konstrukce. Co je nosná konstrukce?
NK 1 Konstrukce Přednášky: Prof. Ing. Milan Holický, DrSc., Doc. Ing. Karel Lorenz, CSc., FA, Ústav nosných konstrukcí, Kloknerův ústav Cvičení: Ing. Naďa Holická, CSc. - Uspořádání konstrukce - Zásady
VíceKonstrukční systémy vícepodlažních budov Přednáška 5 Stěnové systémy Doc. Ing. Hana Gattermayerová,CSc Obsah
Konstrukční systémy vícepodlažních budov Přednáška 5 Doc. Ing. Hana Gattermayerová,CSc gatter@fsv.cvut.cz Literatura Obsah Rojík: Konstrukční systémy vícepodlažních budov, CVUT 1979, předběžné a podrobné
VíceModulová osnova. systém os, určující polohu hlavních nosných prvků
Modulová osnova systém os, určující polohu hlavních nosných prvků čtvercová, obdélníková, (trojúhelníková, lichoběžníková, kosodélná) pravidelná osnova - opakovatelnost dílů, detailů, automatizace při
VíceProstorová tuhost. Nosná soustava. podsystém stabilizační. podsystém gravitační. stropy, sloupy s patkami, základy. (železobetonové), jádra
Prostorová tuhost Nosná soustava podsystém gravitační přenáší zatížení vyplývající z působení gravitačních sil stropy, sloupy s patkami, základy podsystém stabilizační ztužidla, zavětrování, rámové vazby,
VíceKONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB
6. cvičení KONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB Klasifikace konstrukčních prvků Uvádíme klasifikaci konstrukčních prvků podle idealizace jejich statického působení. Začneme nejprve obecným rozdělením, a to podle
VíceTémata profilové části ústní maturitní zkoušky z odborných předmětů
Střední průmyslová škola stavební, Liberec 1, Sokolovské náměstí 14, příspěvková organizace Témata profilové části ústní maturitní zkoušky z odborných předmětů STAVEBNÍ KONSTRUKCE Školní rok: 2018 / 2019
VíceModulová osnova. systém os, určující polohu hlavních nosných prvků
Modulová osnova systém os, určující polohu hlavních nosných prvků čtvercová, obdélníková, (trojúhelníková, lichoběžníková, kosodélná) pravidelná osnova - opakovatelnost dílů, detailů, automatizace při
VíceKonstrukce s převažujícím ohybovým namáháním
Konstrukce s převažujícím ohybovým namáháním Statické působení konstrukcí s převažujícím ohybovým namáháním Účinek zatížení a svislé reakce na oddělené části vyvolává ohybový moment M, který musí být v
VíceM pab = k(2 a + b ) + k(2 a + b ) + M ab. M pab = M tab + k(2 a + b )
Míra tuhosti styku sloupu a příčle = M p : M t 1 Moment příčle (průvlaku) při tuhém styku M tab = k(2 a + b ) + M ab při pružném připojení M pab = k(2 a + b ) + M ab M pab = k(2 a + b ) + k(2 a + b ) +
Více4 Halové objekty a zastřešení na velká rozpětí
4 Halové objekty a zastřešení na velká rozpětí 4.1 Statické systémy Tab. 4.1 Statické systémy podle namáhání Namáhání hlavního nosného systému Prostorové uspořádání Statický systém Schéma Charakteristické
VíceProgram předmětu YMVB. 1. Modelování konstrukcí ( ) 2. Lokální modelování ( )
Program předmětu YMVB 1. Modelování konstrukcí (17.2.2012) 1.1 Globální a lokální modelování stavebních konstrukcí Globální modely pro konstrukce jako celek, lokální modely pro návrh výztuže detailů a
VíceTémata profilové části ústní maturitní zkoušky z odborných předmětů
Střední průmyslová škola stavební, Liberec 1, Sokolovské náměstí 14, příspěvková organizace Témata profilové části ústní maturitní zkoušky z odborných předmětů Stavební konstrukce Adresa.: Střední průmyslová
VíceKonstrukční systémy I Třídění, typologie a stabilita objektů. Ing. Petr Suchánek, Ph.D.
Konstrukční systémy I Třídění, typologie a stabilita objektů Ing. Petr Suchánek, Ph.D. Zatížení a namáhání Konstrukční prvky stavebního objektu jsou namáhány: vlastní hmotností užitným zatížením zatížením
VíceNK 1 Konstrukce 2. Volba konstrukčního systému
NK 1 Konstrukce 2 Přednášky: Doc. Ing. Karel Lorenz, CSc., Prof. Ing. Milan Holický, DrSc., Ing. Jana Marková, Ph.D. FA, Ústav nosných konstrukcí, Kloknerův ústav Cvičení: Ing. Naďa Holická, CSc., Fakulta
VíceDiplomová práce OBSAH:
OBSAH: Obsah 1 1. Zadání....2 2. Varianty řešení..3 2.1. Varianta 1..3 2.2. Varianta 2..4 2.3. Varianta 3..5 2.4. Vyhodnocení variant.6 2.4.1. Kritéria hodnocení...6 2.4.2. Výsledek hodnocení.7 3. Popis
VíceNK 1 Konstrukce. Volba konstrukčního systému
NK 1 Konstrukce Přednášky: Doc. Ing. Karel Lorenz, CSc., Prof. Ing. Milan Holický, DrSc., Ing. Jana Marková, Ph.D. FA, Ústav nosných konstrukcí, Kloknerův ústav Cvičení: Ing. Naďa Holická, CSc., Fakulta
VíceTeorie prostého smyku se v technické praxi používá k výpočtu styků, jako jsou nýty, šrouby, svorníky, hřeby, svary apod.
Výpočet spojovacích prostředků a spojů (Prostý smyk) Průřez je namáhán na prostý smyk: působí-li na něj vnější síly, jejichž účinek lze ekvivalentně nahradit jedinou posouvající silou T v rovině průřezu
VíceÚčinky smršťování a dotvarování a opatření pro omezení jejich nepříznivého působení
PŘEDNÁŠKY Účinky smršťování a dotvarování a opatření pro omezení jejich nepříznivého působení Pozemní stavby Pozemní stavby rámové konstrukce Vliv dotvarování a smršťování na sloupy a pilíře střední sloupy
VícePOZEMNÍ STAVITELSTVÍ I
POZEMNÍ STAVITELSTVÍ I Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora
VíceInterakce ocelové konstrukce s podložím
Rozvojové projekty MŠMT 1. Úvod Nejrozšířenějšími pozemními konstrukcemi užívanými za účelem průmyslové výroby jsou ocelové haly. Základní nosné prvky těchto hal jsou příčné vazby, ztužidla a základy.
VíceDesky Trámy Průvlaky Sloupy
Desky Trámy Průvlaky Sloupy Deska působící: v jednom směru ve dvou směrech Rozpětí l až 8 m h ~ l / 26, až 0,30 m M ~ w l 2 /8 Přednosti: -větší tuhost než u bezhřibové desky - nižší než bezhřibová deska
VíceBL 04 - Vodohospodářské betonové konstrukce MONOTOVANÉ KONSTRUKCE
BL 04 - Vodohospodářské betonové konstrukce MONOTOVANÉ KONSTRUKCE doc. Ing. Miloš Zich, Ph.D. Ústav betonových a zděných konstrukcí VUT FAST Brno 1 TYPY MONTOVANÝCH PRUTOVÝCH SOUSTAV 1. HALOVÉ OBJEKTY
VíceZákladní rozměry betonových nosných prvků
Základní rozměry betonových nosných prvků Desky Trámy Průvlaky Sloupy Ohybové momenty [knm] na nosníku Prostě uloženýnosník q[kn/m] 1/8 ql 2 Oboustranně vetknutý nosník 1/12 ql 2 1/12 ql 2 q[kn/m] 1/24
VíceTémata profilové části ústní maturitní zkoušky z odborných předmětů
Střední průmyslová škola stavební, Liberec 1, Sokolovské náměstí 14, příspěvková organizace Témata profilové části ústní maturitní zkoušky z odborných předmětů STAVEBNÍ KONSTRUKCE Školní rok: 2018 / 2019
VíceTECHNOLOGIE STAVEB TECHNOLOGIE STAVEB PODLE KONSTRUKCE. Jitka Schmelzerová 2.S
TECHNOLOGIE STAVEB TECHNOLOGIE STAVEB PODLE KONSTRUKCE Jitka Schmelzerová 2.S Konstrukční systém - je celek složený z navzájem propojených konstrukčních prvků a subsystémů, které jsou vzhledem k vnějšímu
VíceŠroubovaný přípoj konzoly na sloup
Šroubovaný přípoj konzoly na sloup Připojení konzoly IPE 180 na sloup HEA 220 je realizováno šroubovým spojem přes čelní desku. Sloup má v místě přípoje vyztuženou stojinu plechy tloušťky 10mm. Pro sloup
VíceNCCI: Koncepce a typické uspořádání jednoduchých prutových konstrukcí
NCCI: Koncepce a typické uspořádání jednoduchých prutových konstrukcí V NCCI je předložena koncepce jednoduchých konstrukcí pro vícepodlažní budovy. Příčná stabilita je zajištěna buď ztužujícími jádry,
VíceExperimentální výzkum vlivu zesílení konstrukce valené klenby lepenou uhlíkovou výztuží
EXPERIMENTÁLNÍ VÝZKUM KLENEB Experimentální výzkum vlivu zesílení konstrukce valené klenby lepenou uhlíkovou výztuží 1 Úvod Při rekonstrukcích památkově chráněných a historických budov se často setkáváme
VíceKONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB komplexní přehled
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební KONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB komplexní přehled Petr Hájek, Ctislav Fiala Praha 2011 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
VíceStavební technologie
S třední škola stavební Jihlava Stavební technologie 1. Konstrukční systémy Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Šablona: III/2 - inovace
VíceSTŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ JIHLAVA
STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ JIHLAVA SADA 3 NAVRHOVÁNÍ ŽELEZOBETONOVÝCH PRVKŮ 04. VYZTUŽOVÁNÍ - TRÁMY DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL PROJEKTU: SŠS JIHLAVA ŠABLONY REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU:CZ.1.09/1.5.00/34.0284
VícePŘÍKLAD č. 1 Třecí styk ohýbaného nosníku
FAST VUT v Brně PRVKY KOVOVÝCH KONSTRUKCÍ Ústav kovových a dřevěných konstrukcí Studijní skupina: B2VS7S Akademický rok: 2017 2018 Posluchač:... n =... PŘÍKLAD č. 1 Třecí styk ohýbaného nosníku Je dán
VíceBO004 KOVOVÉ KONSTRUKCE I
BO004 KOVOVÉ KONSTRUKCE I PODKLADY DO CVIČENÍ Tento materiál slouží výhradně jako pomůcka do cvičení a v žádném případě objemem ani typem informací nenahrazuje náplň přednášek. Obsah VNITŘNÍ SÍLY PRÍHRADOVÉ
VícePrincipy návrhu 28.3.2012 1. Ing. Zuzana Hejlová
KERAMICKÉ STROPNÍ KONSTRUKCE ČSN EN 1992 Principy návrhu 28.3.2012 1 Ing. Zuzana Hejlová Přechod z národních na evropské normy od 1.4.2010 Zatížení stavebních konstrukcí ČSN 73 0035 = > ČSN EN 1991 Navrhování
Více1/7. Úkol č. 9 - Pružnost a pevnost A, zimní semestr 2011/2012
Úkol č. 9 - Pružnost a pevnost A, zimní semestr 2011/2012 Úkol řešte ve skupince 2-3 studentů. Den narození zvolte dle jednoho člena skupiny. Řešení odevzdejte svému cvičícímu. Na symetrické prosté krokevní
VíceBO004 KOVOVÉ KONSTRUKCE I
BO004 KOVOVÉ KONSTRUKCE I PODKLADY DO CVIČENÍ VYPRACOVAL: Ing. MARTIN HORÁČEK, Ph.D. AKADEMICKÝ ROK: 2018/2019 Obsah Dispoziční řešení... - 3 - Příhradová vaznice... - 4 - Příhradový vazník... - 6 - Spoje
VíceA. 1 Skladba a použití nosníků
GESTO Products s.r.o. Navrhování nosníků I Stabil na účinky zatížení výchozí normy ČSN EN 1990 Zásady navrhování konstrukcí ČSN EN 1995-1-1 ČSN 731702 modifikace DIN 1052:2004 navrhování dřevěných stavebních
VíceStavební úpravy bytu č. 19, Vrbová 1475, Brandýs nad Labem STATICKÝ POSUDEK. srpen 2015
2015 STAVBA STUPEŇ Stavební úpravy bytu č. 19, Vrbová 1475, Brandýs nad Labem DSP STATICKÝ POSUDEK srpen 2015 ZODP. OSOBA Ing. Jiří Surovec POČET STRAN 8 Ing. Jiří Surovec istruct Trabantská 673/18, 190
VíceStěnové nosníky. Obr. 1 Stěnové nosníky - průběh σ x podle teorie lineární pružnosti.
Stěnové nosníky Stěnový nosník je plošný rovinný prvek uložený na podporách tak, že prvek je namáhán v jeho rovině. Porovnáme-li chování nosníků o výškách h = 0,25 l a h = l, při uvažování lineárně pružného
VíceVODOROVNÉ NOSNÉ KONSTRUKCE
VODOROVNÉ NOSNÉ KONSTRUKCE STAVITELSTVÍ I. FAKULTA ARCHITEKTURY ČVUT PRAHA VODOROVNÉ NOSNÉ KONSTRUKCE Základní funkce a požadavky architektonická funkce a požadavky - variabilita vnitřního prostoru - estetická
VíceVYZTUŽOVÁNÍ PORUCHOVÝCH OBLASTÍ ŽELEZOBETONOVÉ KONSTRUKCE: RÁMOVÝ ROH S OSAMĚLÝM BŘEMENEM V JEHO BLÍZKOSTI
VYZTUŽOVÁNÍ PORUCHOVÝCH OBLASTÍ ŽELEZOBETONOVÉ KONSTRUKCE: RÁMOVÝ ROH S OSAMĚLÝM BŘEMENEM V JEHO BLÍZKOSTI Projekt: Dílčí část: Vypracoval: Vyztužování poruchových oblastí železobetonové konstrukce Návrh
VíceGESTO Products s.r.o.
GESTO Products s.r.o. Navrhování nosníků I Stabil na účinky zatížení výchozí normy ČSN EN 1990 Zásady navrhování konstrukcí ČSN EN 1995 1 1 ČSN 731702 modifikace DIN 1052:2004 navrhování dřevěných stavebních
VíceZastřešení staveb - krovy
ČVUT v Praze Fakulta stavební KONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB 2 - K Zastřešení staveb - krovy Ing. Jiří Pazderka, Ph.D. Katedra konstrukcí pozemních staveb K124 LS 2011/12 Základní rozdělení krovových soustav
VíceVÝSTAVBA MOSTŮ (2018 / 2019) M. Rosmanit B 304 ŽB rámové mosty
Technická univerzita Ostrava 1 VÝSTAVBA MOSTŮ (2018 / 2019) M. Rosmanit B 304 miroslav.rosmanit@vsb.cz Charakteristika a oblast použití - vzniká zmonolitněním konstrukce deskového nebo trámového mostu
VíceInterakce stavebních konstrukcí
Interakce stavebních konstrukcí Interakce hlavních subsystémů budovy Hlavní subsystémy Hlavní subsystémy budovy: nosné konstrukce obalové a dělící konstrukce technická zařízení Proč se zabývat interakcemi
Více8. Střešní ztužení. Patky vetknutých sloupů. Rámové haly.
8. Střešní ztužení. Patky vetknutých sloupů. Rámové haly. Střešní ztužení hal: ztužidla příčná, podélná, svislá. Patky vetknutých sloupů: celistvé, dělené, plastický a pružný návrh. Rámové halové konstrukce:
VíceSTAVEBNÍ KONSTRUKCE. Témata k profilové ústní maturitní zkoušce. Školní rok 2014 2015. Třída 4SVA, 4SVB. obor 36-47-M/01 Stavebnictví
Střední průmyslová škola stavební Střední odborná škola stavební a technická Ústí nad Labem, příspěvková organizace tel.: 477 753 822 e-mail: sts@stsul.cz www.stsul.cz STAVEBNÍ KONSTRUKCE Témata k profilové
VícePrvky betonových konstrukcí BL01 3. přednáška
Prvky betonových konstrukcí BL01 3. přednáška Mezní stavy únosnosti - zásady výpočtu, předpoklady řešení. Navrhování ohýbaných železobetonových prvků - modelování, chování a způsob porušení. Dimenzování
VíceSPOJE OCELOVÝCH KONSTRUKCÍ
2. cvičení SPOJE OCELOVÝCH KONSTRUKCÍ Na spojování prvků ocelových konstrukcí se obvykle používají spoje šroubové (bez předpětí), spoje třecí a spoje svarové. Šroubové spoje Základní pojmy. Návrh spojovacího
VíceProstorové prefabrikované systémy. HABITAT 67 - Montreal, Canada
Prostorové prefabrikované systémy HABITAT 67 - Montreal, Canada HABITAT 67 - Montreal, Canada Prostorové jednotky Nakagin Tokyo (hotel, nyní domov důchodců, 1971) Prostorové jednotky New Jersey, USA
VíceNosné konstrukce AF01 ednáška
Brno University of Technology, Faculty of Civil Engineering Institute of Concrete and Masonry Structures, Veveri 95, 662 37 Brno Nosné konstrukce AF01 3. přednp ednáška Deska působící ve dvou směrech je
VíceZÁKLADNÍ PŘÍPADY NAMÁHÁNÍ
7. cvičení ZÁKLADNÍ PŘÍPADY NAMÁHÁNÍ V této kapitole se probírají výpočty únosnosti průřezů (neboli posouzení prvků na prostou pevnost). K porušení materiálu v tlačených částech průřezu dochází: mezní
VíceMontované technologie. Technologie staveb Jan Kotšmíd,3.S
Montované technologie Technologie staveb Jan Kotšmíd,3.S Montované železobetonové stavby U montovaného skeletu je rozdělena nosná část sloupy, průvlaky a stropní panely) a výplňová část (stěny): Podle
VíceRoznášení svěrné síly z hlav, resp. matic šroubů je zajištěno podložkami.
4. cvičení Třecí spoje Princip třecích spojů. Návrh spojovacího prvku V třecím spoji se smyková síla F v přenáší třením F s mezi styčnými plochami spojovaných prvků, které musí být vhodně upraveny a vzájemně
VíceObsah. Opakování. Sylabus přednášek OCELOVÉ KONSTRUKCE. Kontaktní přípoje. Opakování Dělení hal Zatížení. Návrh prostorově tuhé konstrukce Prvky
Sylabus přednášek OCELOVÉ KONSTRUKCE Studijní program: STAVEBNÍ INŽENÝRSTVÍ pro bakalářské studium Kód předmětu: K134OK1 4 kredity (2 + 2), zápočet, zkouška Prof. Ing. František Wald, CSc., místnost B
Vícestudentská kopie 3. Vaznice - tenkostěnná 3.1 Vnitřní (mezilehlá) vaznice
3. Vaznice - tenkostěnná 3.1 Vnitřní (mezilehlá) vaznice Vaznice bude přenášet pouze zatížení působící kolmo k rovině střechy. Přenos zatížení působícího rovnoběžně se střešní rovinou bude popsán v poslední
VícePrvky betonových konstrukcí BL01 3. přednáška
Prvky betonových konstrukcí BL01 3. přednáška Mezní stavy únosnosti - zásady výpočtu, předpoklady řešení. Navrhování ohýbaných železobetonových prvků - modelování, chování a způsob porušení. Dimenzování
VíceKonstrukční formy. Prvky kovových konstrukcí. Podle namáhání. Spojování prvků. nosníky - ohýbané, kroucené, kombinace. staticky - klouby, vetknutí
Konstrukční formy Prvky kovových konstrukcí tyčové plošné Podle namáhání pruty - tlačené, tažené nosníky - ohýbané, kroucené, kombinace Spojování prvků konstrukčně - svary, šrouby, (nýty) staticky - klouby,
VíceOCELOVÉ A DŘEVĚNÉ PRVKY A KONSTRUKCE Část: Dřevěné konstrukce
OCELOVÉ A DŘEVĚNÉ PRVKY A KONSTRUKCE Část: Dřevěné konstrukce Přednáška č. 3 Doc. Ing. Antonín Lokaj, Ph.D. VŠB Technická univerzita Ostrava, Fakulta stavební, Katedra konstrukcí, Ludvíka Podéště 1875,
VíceDřevěné konstrukce 8
Statickokonstrukční zásady nízkopodlažní dřevostavby Dřevěné konstrukce 8 1 Základní konstrukční úvaha: tuhost Primárním konstrukčním prvkem je nosník resp. sloupek kostra kostrové systémy Kostrový systém
VíceBO04 KOVOVÉ KONSTRUKCE I
BO04 KOVOVÉ KONSTRUKCE I PODKLADY DO CVIČENÍ Tento materiál slouží výhradně jako pomůcka do cvičení a v žádném případě objemem ani typem informací nenahrazuje náplň přednášek. Obsah VNITŘNÍ SÍLY PRÍHRADOVÉ
VíceZastřešení staveb - krovy
ČVUT v Praze Fakulta stavební PS01 - POZEMNÍ STAVBY 1 Zastřešení staveb - krovy doc. Ing. Jiří Pazderka, Ph.D. Katedra konstrukcí pozemních staveb Zpracováno v návaznosti na původní přednášky KP20 prof.
VíceDOSTAVBA AREÁLU FIRMY KIEKERT
DOSTAVBA AREÁLU FIRMY KIEKERT Pavel Čížek, Zora Čížková, Martin Vašina 1 Úvod Dostavba areálu firmy KIEKERT CS s.r.o. v Přelouči nebyla jednoduchá. Halové objekty skladu a expedice s přímou návazností
VícePříklad č.1. BO002 Prvky kovových konstrukcí
Příklad č.1 Posuďte šroubový přípoj ocelového táhla ke styčníkovému plechu. Táhlo je namáháno osovou silou N Ed = 900 kn. Šrouby M20 5.6 d = mm d 0 = mm f ub = MPa f yb = MPa A s = mm 2 Střihová rovina
VíceUplatnění prostého betonu
Prostý beton -Uplatnění prostého betonu - Charakteristické pevnosti - Mezní únosnost v tlaku - Smyková únosnost - Obdélníkový průřez -Konstrukční ustanovení - Základová patka -Příklad Uplatnění prostého
Víces t a v e b n í s y s t é m p r o n í z k o e n e r g e t i c k é d o m y Statika ú n o r 2 0 0 9
s t a v e b n í s y s t é m p r o n í z k o e n e r g e t i c k é d o m y Statika ú n o r 2 0 0 9 s t a v e b n í s y s t é m p r o n í z k o e n e r g e t i c k é d o m y Výrobce: Europanel s.r.o. U Kolory
Víceφ φ d 3 φ : 5 φ d < 3 φ nebo svary v oblasti zakřivení: 20 φ
KONSTRUKČNÍ ZÁSADY, kotvení výztuže Minimální vnitřní průměr zakřivení prutu Průměr prutu Minimální průměr pro ohyby, háky a smyčky (pro pruty a dráty) φ 16 mm 4 φ φ > 16 mm 7 φ Minimální vnitřní průměr
VíceÚvod do pozemního stavitelství
Úvod do pozemního stavitelství 6/12 ZS 2018 Ing. Michal Kraus, Ph.D. Budovy jsou členění na trakty - prostorové části budovy vymezené dvěma vzájemně následnými vertikálními rovinami, procházejícími geometrickými
VíceBL006 - ZDĚNÉ KONSTRUKCE
BL006 - ZDĚNÉ KONSTRUKCE Vyučující konzultace, zápočty, zkoušky: - Ing. Rostislav Jeneš, tel. 541147853, mail: jenes.r@fce.vutbr.cz, pracovna E207, Registrace studentů a průběh konzultací: Studenti si
VíceKonstrukční formy. pruty - tlačené, tažené nosníky - ohýbané, kroucené, kombinace
Konstrukční formy Prvky kovových konstrukcí tyčové plošné Podle namáhání pruty - tlačené, tažené nosníky - ohýbané, kroucené, kombinace Spojování prvků konstrukčně - svary, šrouby, (nýty) staticky - posuny,
VíceNosné konstrukce budov
Nosné konstrukce budov Základní koncept budovy jedna statička mi říkala, že jsou to stejně jenom nosníky a konzoly Koncept výškové budovy dominantní vodorovné zatížení je přenášeno účinkem konzoly celkový
VícePříklad č.1. BO002 Prvky kovových konstrukcí
Příklad č.1 Posuďte šroubový přípoj ocelového táhla ke styčníkovému plechu. Táhlo je namáháno osovou silou N Ed = 900 kn. Šrouby M20 5.6 d = mm d 0 = mm f ub = MPa f yb = MPa A s = mm 2 Střihová rovina
VícePrvky betonových konstrukcí BL01 6 přednáška. Dimenzování průřezů namáhaných posouvající silou prvky se smykovou výztuží, Podélný smyk,
Prvky betonových konstrukcí BL01 6 přednáška Dimenzování průřezů namáhaných posouvající silou prvky se smykovou výztuží, Podélný smyk, Způsoby porušení prvků se smykovou výztuží Smyková výztuž přispívá
VíceKONSTRUKČNÍ SYSTÉMY BUDOV II KOMPLEXNÍ PŘEHLED
KONSTRUKČNÍ SYSTÉMY BUDOV II KOMPLEXNÍ PŘEHLED 1 STAVEBNĚ KONSTRUKČNÍ TŘÍDĚNÍ jedno a vícepodlažní konstrukce halové a velkorozponové konstrukce výškové konstrukce speciální konstrukce (superkonstrukce
VíceSTROPNÍ KONSTRUKCE Petr Hájek 2009
STROPNÍ KONSTRUKCE FUNKCE A POŢADAVKY Základní funkce a poţadavky architektonická funkce a poţadavky - půdorysná variabilita - estetická funkce - konstrukční tloušťka stropu statická funkce a poţadavky
VíceČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Katedra ocelových a dřevěných konstrukcí Diplomová práce BYTOVÝ DŮM D.1.2.3. STATICKÝ VÝPOČET Vypracovala: Vedoucí práce K134: Ing. Anna Kuklíková,
Vícepředběžný statický výpočet
předběžný statický výpočet (část: dřevěné konstrukce) KOUNITNÍ CENTRU ATKY TEREZY V PRAZE . Základní inormace.. ateriály.. Schéma konstrukce. Zatížení 4. Návrh prvků 5.. Střecha 5.. Skleněná asáda KOUNITNÍ
Více1 Použité značky a symboly
1 Použité značky a symboly A průřezová plocha stěny nebo pilíře A b úložná plocha soustředěného zatížení (osamělého břemene) A ef účinná průřezová plocha stěny (pilíře) A s průřezová plocha výztuže A s,req
VíceČVUT v Praze, fakulta stavební Katedra betonových a zděných konstrukcí Zadání předmětu RBZS obor L - zimní semestr 2015/16
ČVUT v Praze, fakulta stavební Katedra betonových a zděných konstrukcí Zadání předmětu RBZS obor L - zimní semestr 2015/16 Přehled úloh pro cvičení RBZS Úloha 1 Po obvodě podepřená deska Úloha 2 Lokálně
Více6. Skelety: Sloupy, patky, kotvení, ztužidla.
6. Skelety: Sloupy, patky, kotvení, ztužidla. Sloupy: klasifikace z hlediska stability, namáhání sloupů, průřezy, montážní styky. Kloubové patky nevyztužené a vyztužené, dimenzování patek, konstrukční
VíceCL001 Betonové konstrukce (S) Program cvičení, obor S, zaměření KSS
CL001 Betonové konstrukce (S) Program cvičení, obor S, zaměření KSS Cvičení Program cvičení 1. Výklad: Zadání tématu č. 1, část 1 (dále projektu) Střešní vazník: Návrh účinky a kombinace zatížení, návrh
VíceBO02 PRVKY KOVOVÝCH KONSTRUKCÍ
BO0 PRVKY KOVOVÝCH KONSTRUKCÍ PODKLADY DO CVIČENÍ Obsah NORMY PRO NAVRHOVÁNÍ OCELOVÝCH KONSTRUKCÍ... KONVENCE ZNAČENÍ OS PRUTŮ... 3 KONSTRUKČNÍ OCEL... 3 DÍLČÍ SOUČINITEL SPOLEHLIVOSTI MATERIÁLU... 3 KATEGORIE
VíceStatický výpočet střešního nosníku (oprava špatného návrhu)
Statický výpočet střešního nosníku (oprava špatného návrhu) Obsah 1 Obsah statického výpočtu... 3 2 Popis výpočtu... 3 3 Materiály... 3 4 Podklady... 4 5 Výpočet střešního nosníku... 4 5.1 Schéma nosníku
VícePrůmyslová střední škola Letohrad. Ing. Soňa Chládková. Sbírka příkladů. ze stavebních konstrukcí
Průmyslová střední škola Letohrad Ing. Soňa Chládková Sbírka příkladů ze stavebních konstrukcí 2014 Tento projekt je realizovaný v rámci OP VK a je financovaný ze Strukturálních fondů EU (ESF) a ze státního
VíceObr. 6.1 Zajištění tuhosti vícepodlažní budovy
6 ZTUŽIDLA Ztužidla jsou prvky ocelové kostry, které zabezpečují stabilitu polohy konstrukce a přenesení vodorovných sil (tlaku a sání větru, odtud také starší název zavětrování) až do základů budovy.
VíceSylabus přednášek OCELOVÉ KONSTRUKCE. Princip spolehlivosti v mezních stavech. Obsah přednášky. Návrhová únosnost R d (design resistance)
Sylabus přednášek OCELOVÉ KONSTRUKCE Studijní program: STVEBNÍ INŽENÝRSTVÍ pro bakalářské studium Kód předmětu: K34OK 4 kredity ( + ), zápočet, zkouška Prof. Ing. František Wald, CSc., místnost B 63. Úvod,
VíceDřevo a mnohopodlažní budovy
Dřevo a mnohopodlažní budovy V č. 11/09 tohoto časopisu informovali autoři o výsledcích práce v rámci grantového projektu Dřevěné vícepodlažní budovy. Šlo o úspěšný vývoj sloupového systému ze dřeva na
VíceDřevěné konstrukce 8
Konstrukce budov na bázi dřeva Statickokonstrukční pohled Dřevěné konstrukce 8 1 Konstrukce = útvar, přenášející zatížení Zatížení konstrukcí Přímá (primárně pro vyšetřování statické bezpečnosti konstrukcí)
VíceMILLAU VIADUCT FOSTER AND PARTNERS Koncepce projektu Vícenásobné zavěšení do 8 polí, 204 m + 6x342 m + 204 m Celková délka mostu 2 460 m Zakřivení v mírném směrovém oblouku poloměru 20 000 m Konstantní
Vícehttp://www.tobrys.cz KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ SPOJOVACÍ LÁVKA, ÚŘAD PRÁCE PARDUBICE 01/2014 Ing. Tomáš Bryčka
http://www.tobrys.cz KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ SPOJOVACÍ LÁVKA, ÚŘAD PRÁCE PARDUBICE 01/2014 Ing. Tomáš Bryčka 1. OBSAH 1. OBSAH 2 2. ÚVOD: 3 2.1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE: 3 2.2. ZADÁVACÍ PODMÍNKY: 3 2.2.1. Použité
VíceNOSNA KONSTRUKCE V SUCHE STAVBE. Ing. Petr Hynšt, Lindab s.r.o.
NOSNA KONSTRUKCE V SUCHE STAVBE 2017 Ing. Petr Hynšt, Lindab s.r.o. Základní požadavky na vlastnosti staveb (305/2011/EU) resp. 8 vyhl.č. 268/2009 Sb. mechanická odolnost a stabilita požární bezpečnost
VíceVybrané okruhy znalostí z předmětů stavební mechanika, pružnost a pevnost důležité i pro studium předmětů KP3C a KP5A - navrhování nosných konstrukcí
Vybrané okruhy znalostí z předmětů stavební mechanika, pružnost a pevnost důležité i pro studium předmětů KP3C a KP5A - navrhování nosných konstrukcí Skládání a rozklad sil Skládání a rozklad sil v rovině
VíceTéma 12, modely podloží
Téma 1, modely podloží Statika stavebních konstrukcí II., 3.ročník bakalářského studia Úvod Winklerův model podloží Pasternakův model podloží Pružný poloprostor Nosník na pružném Winklerově podloží, řešení
Více14/03/2016. Obsah přednášek a cvičení: 2+1 Podmínky získání zápočtu vypracovaná včas odevzdaná úloha Návrh dodatečně předpjatého konstrukčního prvku
133 BK5C BETONOVÉ KONSTRUKCE 5C 133 BK5C BETONOVÉ KONSTRUKCE 5C Lukáš VRÁBLÍK B 725 konzultace: úterý 8 15 10 email: web: 10 00 lukas.vrablik@fsv.cvut.cz http://concrete.fsv.cvut.cz/~vrablik/ publikace:
VíceREZIDENCE KAVČÍ HORY, PRAHA
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Katedra betonových a zděných konstrukcí REZIDENCE KAVČÍ HORY, PRAHA RESIDENTIAL HOUSE KAVČÍ HORY, PRAGUE REŠERŠNÍ ČÁST DIPLOMOVÁ PRÁCE DIPLOMA THESIS
VíceNávrh prutů stabilizovaných sendvičovými panely
Novinky v ocelových a dřevěných konstrukcích se zaměřením na styčníky Návrh prutů stabilizovaných sendvičovými panely Michal Jandera České vysoké učení technické v Praze Obsah prezentace sendvičovým panelem
VíceSylabus k přednášce předmětu BK30 SCHODIŠTĚ Ing. Hana Hanzlová, CSc., Ing. Jitka Vašková, CSc.
Schodiště jsou souborem stavebních prvků (schodišťová ramena, podesty, mezipodesty, podestové nosníky, schodnice a schodišťové stěny), které umožňují komunikační spojení různých výškových úrovní. V budovách
Více