mimaart Seminární práce Stavební Mechanika 2 Serpentine Gallery Pavilion 2002 Kensington Gardens, Londýn, UK Architekt: Toyo Ito - 1 -

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "mimaart Seminární práce Stavební Mechanika 2 Serpentine Gallery Pavilion 2002 Kensington Gardens, Londýn, UK Architekt: Toyo Ito - 1 -"

Jakub Slavík
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Seminární práce Stavební Mechanika 2 Serpentine Gallery Pavilion 2002 Kensington Gardens, Londýn, UK Architekt: Toyo Ito - 1 -

2 Úvodem : Toyo Ito, jehož dílem je pavilon Serpentine Gallery postavený v roce 2002, je světově známý, výborný a vlivný architekt. Narodil se v Japonsku v roce Universitu architektury v Tokyu vystudoval v roce Po studiích začal pracovat pro společnost Kiyonori Kikutake Architect and Associate. V roce 1971 založil své vlastní studio Urban Robot (Urbot), které bylo po osmi letech změněno na Toyo Ito & Associates. Proč byl pavilon postaven : Rada Serpentine Gallery každoročně pověří mezinárodně uznávanou osobnost v oboru architektury, aby navrhla dočasný pavilon na trávníku vedle staré budovy galerie, kterou v roce 1998 rekonstruovala pod patronací Diany, princezny z Walesu, londýnská architektonická kancelář John Miller and Partners. Tradice zahradního pavilonu se úspešně koná každoročně v letním období od roku 2000 (v roce 2000 pavilon navrhla Zaha Hadid, v roce 2001 Daniel Libeskind). Cílem londýnské galerie je touto zajímavou formou ukázat návštěvníkům současné tendence v architektuře. Pavilon byl umístěn naproti budovy Serpentine Gallery, na mírně svažitém terénu zatravněné plochy. Byl obehnán spoustou bohaté a krásné zeleně, neboť samotná galerie se nachází ve středu metropole Londýna, v rozsáhlém parku Hyde Park - Kensington Gardens. Každoročně postavený pavilon funguje pouze po dobu prázdnin, přibližně od začátku července do konce září, a poté je z pozemku odstraněn. Struktura : Ito ve svých stavbách vychází především z konstrukce a říká, že skulpturální kvality vzniknou samy, když je konstrukce mistrovsky zvládnuta. Při svém návrhu úzce spolupracoval s ředitelem londýnské pobočky inženýrské gigantické kanceláře Arup, Cecilem Balmondem. Ten je vyhlášený svým zájmem o zkoumání nelineárních struktivních forem, stejně jako o současnou architekturu. Jeho geniálních schopností již využili kromě Toyo Ita také Rem Koolhaas nebo Daniel Libeskind. Zřejmě náhodné rozptýlení linií přes stavbu je výsledek algoritmu, který navrhnul již zmíněný Cecil Balmond a Daniel Bosia. Navržený speciální algoritmus je tvořen rozrůstajícím se a zároveň rotujícím čtvercem. Prodloužené strany čtverců vytváří linie, které probíhají celým objektem od stropu přes stěny až na podlahu. Došlo tak k vytvoření 380ti různých tvarů trojúhelníků a lichoběžníků a především geniální konstrukce, kterou byla zakryta plocha necelých 300m 2 bez podpory vnitřních sloupů či jakýchkoliv vnitřních konstrukcí

V roce 1971 založil své vlastní studio Urban Robot (Urbot), které bylo po osmi letech změněno na Toyo Ito & Associates.

3 - ukázky původních návrhů Materiál a rozměry : Architekt zde experimentoval s lehkým hliníkovým materiálem a do své práce se pokoušel přidat určitou transparentnost, která byla velmi důležitým aspektem v jeho kariéře za posledních několik let. Původně měl být pavilon z hliníku, ale nakonec se konstrukce ukázala daleko mohutnější. Šest měsíců příprav včetně montáže byla velmi krátká doba, a tak se od původního materiálu upustilo a bylo použito na bílo natřené oceli. Objekt zabíral čtvercovou plochu o rozloze 309,76m 2. Vnitřní plocha podlahy měla 272,25m 2. Hlavní konstrukce pro stěny a střechu byla řešena z ocelových plátů, které byly dle potřeby v různě namáhaných místech nadimenzovány v tloušťce 12, 20, 25, 35 nebo 50mm. Pláty, které byly svařeny do panelů nebyly svařovány na místě, ale v továrně a na místo pak bezpečně nákladními auty dopraveny a smontovány jako obří skládačka. Bylo vytvořeno opatření proti tepelnému překroucení účinkem svařování a při analýzách byla tloušťka v místech svárů zredukována na minimum takových efektů. Každý stěnový panel byl rozdělen na 4 kusy a stropní na 22 kusů. Délka jedné strany byla 17,6m a výška 4,7m. Konstrukční tloušťka stěn a stropu 550mm. - z průběhu montáže - 3 -

Šest měsíců příprav včetně montáže byla velmi krátká doba, a tak se od původního materiálu upustilo a bylo použito na bílo natřené oceli. Objekt zabíral čtvercovou plochu o rozloze 309,76m 2.

4 Průběh montáže : Podkladem pro pavilon byl čtvercový rošt, vytvořený smontováním I-profilů. Aby byl základ v rovině, byl z důvodu svažitého terénu vypodložen dřevěnými deskami. Ty byly také použity do vzniklých čtvercových otvorů v základě jako ztužující podklad pro podlahu a byly umístěny kolmo k zemi v osové vzdálenosti přibližně 20-30cm od sebe. Dále pak byla položena dřevěná podlaha až na některá místa, kde Ito navrhnul přímo v interiéru zatravněné plochy. Poté byly na stavbu přivezeny pomocné příhradové konstrukce, kterými se vyplnil celý vnitřní prostor nastávajícího objektu a vymezil tak místo pro obvodové zdi a strop. Pomocí autojeřábu se osadily a smontovaly stěny a nakonec strop. Jednotlivé části konstrukce již byly předem v továrně před transportem nastříkány a upraveny na výslednou povrchovou úpravu. Políčka ve stěnách a stropech se osadila hliníkovými nebo skleněnými výplněmi. Přimontovalo se schodiště a začala se realizovat vnitřní část pavilonu. Podlaha byla nabarvena na šedou barvu, poté byly vyfrézovány drážky linií a vyplněny na bílo nabarvenými dřevěnými lištami. Dále byly ze dřeva smontovány malé stolky, které byly součástí navržené podlahy, stejně jako zatravněná políčka. Z ohýbaných lamel se udělaly organické tvary informační a kuchyňské jednotky. Výsledná barva jednotek byla světle zelená a ladila s navrženými židlemi. - průběh montáže - foto interiéru - 4 -

Dále pak byla položena dřevěná podlaha až na některá místa, kde Ito navrhnul přímo v interiéru zatravněné plochy.

5 Výsledný efekt : Celý objekt nebyl rušen žádnými okenními rámy či dveřmi, neboť byly přirozeně vytvořeny vzorkem křížících se linií. V případě dveří byly na každé ze čtyř stran ponechány volné velké prostupy konstrukcí a zároveň tyto otvory fungovaly jako přirozené větrání. Přístup dovnitř byl možný buď po schodech vytvořených z oceli nebo ze západní strany po rampě vhodné pro starší osoby či vozíčkáře. Na pavilonu bylo použito větší množství skla jak na stěnách, tak na stropu. Aby nedocházelo k nepříjemnému přetopení vnitřních prostor, byly navrženy speciální skleněné výplně, které výborně odrážely sluneční paprsky. V interiéru, který je na volné rovné ploše, byly volně umístěny 2 jednotky - informační a kuchyňský kout. Dále zde byly rozmístěny nízké stolky, normální stoly, židle a stoličky navržené Rossem Lovegrovem. Zahradní pavilon byl využit pro vyjímečné programy, jako architektonické přednášky, filmové projekce, čtení poezie, BBC ples a café. Serpentine Gallery leží v srdci kulturního Londýna a je jednou z nejnavštěvovanějších galerií v britské metropoli. Pro veřejnost byl Itův Serpentine Gallery Pavilon otevřen od 12.července do 29.září roku algorytmem vzniklá konstrukce Zdroje : Časopisy: - Detail č.9 / GA Document č.70 / GA Document č.71 / The Japan Architect č.47 /2002 Internet:

Přístup dovnitř byl možný buď po schodech vytvořených z oceli nebo ze západní strany po rampě vhodné pro starší osoby či vozíčkáře.

Podobné dokumenty

mimaart Seminární práce Nosné konstrukce Serpentine Gallery Pavilion 2005 Kensington Gardens, Londýn, UK Architekt: Álvaro Siza - 1 -

mimaart Seminární práce Nosné konstrukce Serpentine Gallery Pavilion 2005 Kensington Gardens, Londýn, UK Architekt: Álvaro Siza - 1 - Seminární práce Nosné konstrukce Serpentine Gallery Pavilion 2005 Kensington Gardens, Londýn, UK Architekt: Álvaro Siza - 1 - O architektovi : Álvaro Siza, jehož dílem je Pavilon Serpentine Gallery postavený