zisku a na likvidaãním zûstatku pfii zániku spoleãnosti. Podmínky pro osvobození pfiíjmû z prodeje akcií v r. 2009

Transkript

1 DAŇOVÝ VERLAG DASHÖFER TIP Praha 11. prosinec 2009 Odborné nakladatelství daňové a účetní literatury aktuality, komentáře, dotazy a odpovědi 25 26/2009 Zdanûní prodeje akcií u fyzické osoby v r Ing. Ivan Macháãek Spolupracovali: JUDr. Vûra Bognárová, JUDr. Jaroslav Jakubka, Ing. Karel Janou ek, Ing. Renata Konviãná, Ing. Eva Kfiepelová, Ing. Daniela Lampová, Ing. Ivan Macháãek, Ing. Helena Machová, JUDr. Franti ek Mu ka, Ing. Pavel Novák, Ing. Ladislav Pitner, JUDr. Jan Pfiib, JUDr. Marie Salaãová, Ing. Pavla Strako ová Drastick pokles hodnoty vût iny akcií, ke kterému do lo v prûbûhu r a kter kulminoval v 1. ãtvrtletí leto ního roku, máme jiï snad za sebou. Na trhu s akciemi lze jiï sledovat pfiízniv obrat a postupn nárûst hodnoty akcií. A právû období poklesu hodnoty akcií vedlo fiadu fyzick ch osob k nákupu akcií s jejich v hodn m prodejem v souãasném nebo budoucím období. V souvislosti s blíïícím se zpracováním daàového pfiiznání za r se v dne - ním pfiíspûvku podíváme, kdy je pfiíjem z prodeje akcií u poplatníka danû z pfiíjmû osvobozen od danû z pfiíjmû, a kdy je naopak zdanûn buì podle 7, nebo podle 10 ZDP. Akcie patfií mezi cenné papíry podle znûní 1 zákona ã. 591/1992 Sb., o cenn ch papírech. V 155 ObchZ se fiíká, Ïe akcie je cenn m papírem, s nímï jsou spojena práva akcionáfie jako spoleãníka podílet se podle ObchZ a stanov spoleãnosti na jejím fiízení, jejím obsah zisku a na likvidaãním zûstatku pfii zániku spoleãnosti. Podmínky pro osvobození pfiíjmû z prodeje akcií v r Zákon o daních z pfiíjmû ve znûní úãinném pro rok 2009 obsahuje dvû rozhodující ustanovení zab vající se osvobozením pfiíjmû z prodeje akcií u fyzické osoby od danû z pfiíjmû: a) ustanovení 4 odst. 1 písm. w) ZDP Podle tohoto ustanovení jsou od danû z pfiíjmû osvobozeny pfiíjmy z prodeje akcií, pfiesáhne-li doba mezi nabytím a pfievodem tûchto akcií pfii jejich prodeji dobu 6 mûsícû. Osvobození se v ak vztahuje pouze na osoby, jejichï celkov pfiím podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech spoleãnosti nepfievy oval v dobû 24 mûsícû pfied prodejem akcií 5 %. Podle bodu 13 pokynu D-300 k 4 odst. 1 ZDP se VáÏení ãtenáfii, právû se Vám dostalo do rukou poslední vydání ãasopisu DaÀov TIP v leto ním roce. V tomto dvojãísle se dozvíte napfi., jaká pravidla v leto - ním roce platí pfii zdaàování pfiíjmû z prodeje akcií u FO, co je nového v oblasti pau álních v dajû na dopravu po jednání KDP a zástupcû MFâR, jak daàovû fie it pfiíspûvky zamûstnavatele na kulturní a sportovní vyïití zamûstnancû a mnohem více zajímav ch informací. Dovolte mi také, abych Vám popfiála klidné pfiedvánoãní dny a spokojené pro- Ïití vánoãních svátkû. Ing. Lea imková odborná redaktorka Zdanûní prodeje akcií u fyzické osoby v r Pau ální v daj na dopravu po jednání Komory daàov ch poradcû a ministerstva financí Pfiíspûvky zamûstnavatele na kulturní a sportovní vyïití Kapesné Pracovní cesta, v kon práce a cestovní náhrady Dotazy Tvorba opravn ch poloïek Pracovní smlouva u jednatele spoleãnosti Pfiedãasn odchod do dûchodu Ukonãení PP a pracovní neschopnost DPH a zboïí pofiízené z EU a tfietí zemû Podnikatel FO jako jednatel spoleãnosti ve stejném oboru Odpoãet na dítû studující V DPH ze star ch závazkov ch vztahû DPH a pofiízení zlata Dotace na pofiízení stroje Odpisy z nedokonãeného TZ Nevybraná dovolená a dal í matefiská dovolená PfiekáÏka v práci na stranû zamûstnavatele

2 za cenné papíry pro úãely 4 odst. 1 písm. w) zákona povaïují i cenné papíry, jejichï emitentem je cizozemec. V e uvedené podmínky pro osvobození pfiíjmû z prodeje akcií se vztahují na akcie nabyté poãínaje rokem Podle bodu 3 pfiechodn ch ustanovení k zákonu ã. 261/2007 Sb. se u osvobození pfiíjmû z prodeje cenn ch papírû nabyt ch do konce roku 2007 postupuje podle znûní 4 odst. 1 písm. w) ZDP ve znûní úãinném do konce r. 2007, kdy platilo osvobození pfiíjmû z prodeje cenn ch papírû nabyt ch poplatníkem v rámci kupónové privatizace a pfiíjmû z prodeje ostatních cenn ch papírû, pfiesáhla-li doba mezi nabytím a pfievodem tûchto cenn ch papírû pfii jejich prodeji dobu 6 mûsícû. To znamená, Ïe pfiíjmy z prodeje akcií nabyt ch v rámci kuponové privatizaci jsou i v r osvobozeny od danû z pfiíjmû. Obdobnû se postupuje u pfiíjmû plynoucích jako protiplnûní men inov m akcionáfiûm pfii uplatnûní práva hlavního akcionáfie na v kup úãastnick ch cenn ch papírû podle 183i a násl. ObchZ. V 183i ObchZ se uvádí: Osoba, která vlastní ve spoleãnosti úãastnické cenné papíry, a) jejichï souhrnná jmenovitá hodnota ãiní alespoà 90 % základního kapitálu spoleãnosti, s nímï jsou spojena hlasovací práva, a b) s nimiï je spojen alespoà 90% podíl na hlasovacích právech ve spoleãnosti (hlavní akcionáfi), je oprávnûna poïadovat, aby pfiedstavenstvo svolalo valnou hromadu, která rozhodne o pfiechodu v ech ostatních úãastnick ch cenn ch papírû spoleãnosti na její osobu. Tímto v kupem akcií hlavním akcionáfiem získávají men inoví (minoritní) akcionáfii pfiíjem z prodeje akcií, na kter se vztahuje ustanovení 4 odst. 1 písm. w) ZDP. Osvobození pfiíjmû z prodeje akcií se podle znûní 4 odst. 1 písm. w) ZDP nevztahuje: na pfiíjmy z prodeje akcií, které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to do 6 mûsícû od ukonãení podnikatelské nebo jiné samostatné v dûleãné ãinnosti, a na pfiíjmy z kapitálového majetku, na pfiíjmy, které plynou poplatníkovi z budoucího prodeje akcií, uskuteãnûného v dobû do 6 mûsícû od nabytí, na pfiíjmy z budoucího prodeje akcií, které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to do 6 mûsícû od ukonãení podnikatelské nebo jiné samostatné v dûleãné ãinnosti poplatníka, i kdyï kupní smlouva bude uzavfiena aï po 6 mûsících od nabytí nebo od ukonãení podnikatelské nebo jiné samostatné v dûleãné ãinnosti. Pfiíklad ã. 1 Podnikatel zakoupil v lednu 2009 z podnikatelsk ch prostfiedkû nûkolik akcií spoleãnosti A. Akcie vloïil do svého obchodního majetku, ale k akcie vyfiadil z obchodního majetku. Ke dni akcie v hodnû prodá za dvojnásobnou cenu oproti cenû pfii nabytí akcií. Podíl fyzické osoby na základním kapitálu je niï í neï 1 %. E ENÍ Pfiíjem z prodeje není osvobozen od danû z pfiíjmû podle 4 odst. 1 písm. w) ZDP, protoïe akcie byly zahrnuty v obchodním majetku akprodeji do lo po 6 mûsících od jejich nabytí. Podmínkou pro osvobození od danû je prodej akcií po 6 mûsících od ukonãení podnikatelské ãinnosti. Pfiíjem z prodeje akcií tak bude podléhat zdanûní dle 10 ZDP. Pokud poplatník nesplàuje podmínky pro osvobození podle 4 odst. 1 písm. w) ZDP, budou pfiíjmy z prodeje akcií osvobozeny od danû z pfiíjmû tehdy, kdyï poplatník splní podmínky uvedené v 4 odst. 1 písm. r) ZDP. b) ustanovení 4 odst. 1 písm. r) ZDP Podle tohoto ustanovení jsou od danû z pfiíjmû osvobozeny pfiíjmy z prodeje cenn ch papírû neuveden ch pod písmenem w), pfiesahuje-li doba mezi nabytím a pfievodem tûchto akcií dobu 5 let. Obdobnû jako u 4 odst. 1 písm. w) se i podle znûní 4 odst. 1 písm. r) osvobození nevztahuje: na pfiíjmy z prodeje akcií, pokud byly pofiízeny z obchodního majetku poplatníka, a to do 5 let po ukonãení podnikatelské nebo jiné samostatné v dûleãné ãinnosti, na pfiíjmy, které plynou poplatníkovi z budoucího prodeje akcií v dobû do 5 let od nabytí, na pfiíjmy z budoucího prodeje akcií pofiízen ch z jeho obchodního majetku, pokud pfiíjmy z tohoto pfievodu plynou v dobû do 5 let od ukonãení podnikatelské nebo jiné samostatné v dûleãné ãinnosti poplatníka, i kdyï smlouva o pfievodu bude uzavfiena aï po 5 letech od nabytí nebo od ukonãení podnikatelské nebo jiné samostatné v dûleãné ãinnosti. Pfiíklad ã. 2 Fyzická osoba zakoupila v bfieznu 2009 ze sv ch soukrom ch prostfiedkû 100 akcií spoleãnosti B za cenu 250 Kã. Ke dni akcie v hodnû prodá za cenu 480 Kã. Podíl fyzické osoby na základním kapitálu ãiní nákupem tûchto akcií 5,6 %. E ENÍ: Na pfiíjem z prodeje se nevztahuje ustanovení 4 odst. 1 písm. w) ZDP, i kdyï doba mezi nabytím a pfievodem akcií pfiesáhla dobu 6 mûsícû, protoïe pfiím podíl na základním kapitálu fyzické osoby pfiesáhl 5 %. Je nutno proto nutno postupovat podle ustanovení 4 odst. 1 písm. r) ZDP. Podle tohoto ustanovení nebyly splnûny podmínky pro osvobození pfiíjmû z prodeje akcií, protoïe doba mezi nabytím a pfievodem akcií nepfiesáhla dobu 5 let. Pfiíjem tak bude podléhat zdanûní dle 10 ZDP. Pfiíklad ã. 3 Fyzická osoba zakoupila v prosinci 2007 ze sv ch soukrom ch prostfiedkû 400 akcií spoleãnosti C za cenu 450 Kã, pfiiãemï podíl tûchto akcií na základním kapitálu ãinil 7 %. Ke dni akcie fyzická osoba prodala za cenu 780 Kã. V bfieznu 2009 zakoupila fyzická osoba dal ích 200 akcií spoleãnosti C za cenu 280 Kã (podíl tûchto akcií na základním kapitálu ãinil 3 %) a prodala je v listopadu 2009 za cenu 590 Kã. e ení: Na pfiíjem z prvního prodeje akcií se vztahuje pfiechodné ustanovení zákona ã. 261/2007 Sb. a pfii prodeji akcií po 6 mûsících od jejich nabytí je pfiíjem osvobozen od danû z pfiíjmû. Pfii druhém prodeji akcií vr.2009 se jiï vztahuje úprava dle 4odst. 1 písm. w) ve znûní úãinném pro rok Posuzuje se nejen doba mezi nabytím a prodejem akcií 6 mûsícû, ale i podíl poplatníka na základním kapitálu v dobû 24 mûsícû pfied prodejem. I kdyï vr.2009 pfii nákupu 200 akcií podíl poplatníka na základním kapitálu spoleãnosti ãiní 3 %, v prûbûhu 24 mûsícû pfied prodejem ãinil v r podíl poplatníka na základním kapitálu 7 %. Je nutno proto postupovat podle 4odst. 1 písm. r) a podle tohoto ustanovení není splnûna podmínka pro osvobození pfiíjmû z prodeje (doba mezi nabytím apfievodem nepfiesáhla 5 let). Pfiíjem z prodeje 200 akcií podléhá proto zdanûní podle 10 ZDP. DAŇOVÝ TIP 25 26/2009 vy lo

3 Podle znûní bodu 2 písm. c) pokynu D-300 k 4 odst. 1 ZDP je den nabytí: u cenn ch papírû zdûdûn ch den úmrtí zûstavitele, u cenn ch papírû v listinné podobû den jejich pfievzetí, u cenn ch papírû zaknihovan ch den registrace pfievodu nebo pfiechodu provedeného v pfiíslu né evidenci, tj. pfiipsáním na úãet majitele, v pfiípadû nabytí akcie v mûnou za zatímní list u téhoï majitele den pfiedání nebo zaknihování zatímního listu. Zdanûní pfiíjmû z prodeje akcií zahrnut ch v obchodním majetku fyzické osoby Pokud fyzická osoba zakoupí akcie z podnikatelsk ch prostfiedkû anebo ze soukrom ch prostfiedkû a následnû je vloïí do obchodního majetku, bude pfiíjem z prodeje tûchto akcií zdaàován podle 7 ZDP jako pfiíjem z podnikatelské a jiné samostatné v dûleãné ãinnosti. Pro zdanûní pfiíjmû z prodeje akcií zahrnut ch v obchodním majetku fyzické osoby je nutno vyjít z následujících tfiech ustanovení ZDP: podle znûní 25 odst. 1 písm. c) ZDP není daàov m v dajem (nákladem) pofiizovací cena cenného papíru s v jimkou uvedenou v 24 odst. 2 písm. r), w) a ze) ZDP, z 24 odst. 2 písm. r) ZDP vypl vá, Ïe daàov m v dajem (nákladem) je hodnota cenného papíru pfii prodeji zachycená v úãetnictví v souladu se ZoÚ ke dni jeho prodeje s v jimkou uvedenou v písm. w) a ze), z 24 odst. 2 písm. w) ZDP vypl vá, Ïe daàov m v dajem (nákladem) je nab vací cena akcie, která není oceàována v souladu se ZoÚ reálnou hodnotou, a to jen do v e pfiíjmû zprodeje této akcie. Na fyzické osoby, které vedou úãetnictví, se vztahuje zákon o úãetnictví. OceÀováním cenn ch papírû reálnou hodnotou se zab vá 27 ZoÚ. Podle znûní 9 odst. 5 ZoÚ fyzické osoby, které vedou podle 1 odst. 2 písm. d) aï h) ZoÚ úãetnictví, mohou toto úãetnictví vést ve zjednodu eném rozsahu, pokud nemají povinnost mít úãetní závûrku ovûfienu auditorem. V 13a odst. 1 písm. e) ZoÚ se pak uvádí, Ïe úãetní jednotky, které vedou úãetnictví ve zjednodu eném rozsahu, nepouïijí ustanovení 27 ZoÚ, a tudíï nepfieceàují cenné papíry reálnou hodnotou. Fyzické osoby, které vedou da- Àovou evidenci, postupují podle 7bZDP. Z v e uvedeného vypl vá, Ïe fyzická osoba, která vede úãetnictví ve zjednodu eném rozsahu a nepodléhá auditu (vût ina úãtujících fyzick ch osob), bude postupovat podle 24 odst. 2 písm. w) ZDP. RovnûÏ tak fyzická osoba, která vede daàovou evidenci, bude postupovat podle tohoto ustanovení zákona. DaÀov m v dajem je tedy pfii prodeji pfiíslu né akcie nab vací cena této akcie, a to jen do v e pfiíjmû z prodeje této akcie. Ztrátu z prodeje akcie nelze uplatnit. Takto je nutno postupovat vïdy u kaïdé jednotlivé akcie. Pfiíklad ã. 4 Podnikatel zakoupil v fiíjnu 2008 z podnikatelského úãtu 10 akcií spoleãnosti D za 500 Kã/akcii a vloïil je do svého obchodního majetku. V dubnu 2009 prodá 5 akcií za prodejní cenu 300 Kã/akcii a v prosinci 2009 zb vajících 5 akcií za prodejní cenu 600 Kã/akcii. Podnikatel vede daàovou evidenci. E ENÍ: Z prvního prodeje 5 akcií v dubnu 2009 je realizována ztráta ve v i 5 akcií (300 Kã 500 Kã) = Kã. Tato ztráta je v ak nedaàová. Pfii prodeji akcií lze jako v daj uplatnit nab vací cenu do v e pfiíjmû z prodeje akcie. DaÀov v sledek z prodeje 5 akcií ãiní: 5 akcií (300 Kã 300 Kã) = 0 Kã. Z druhého prodeje 5 akcií v prosinci 2009 je realizován zisk ve v i 5 akcií (600 Kã 500 Kã) = 500 Kã. Tento zisk je nutno zahrnout do základu danû z pfiíjmû dle 7ZDP. Ke zdanûní tedy pfiichází ãástka 500 Kã, pfiestoïe celkov prodej v ech 10 akcií v r je pro podnikatele ztrátov 500 Kã: ( ) = = 500 Kã. Zdanûní pfiíjmû z prodeje akcií nezahrnut ch v obchodním majetku u fyzické osoby Pokud se na pfiíjmy z prodeje akcií pofiízen ch ze soukrom ch zdrojû fyzické osoby a nezahrnut ch do obchodního majetku poplatníka a pfiíjmy plynoucí jako protiplnûní men inov m akcionáfiûm pfii uplatnûní práva hlavního akcionáfie na v kup úãastnick ch cenn ch papírû nevztahuje osvobození od danû z pfiíjmû dle 4 ZDP, podléhají tyto pfiíjmy zdanûní jako ostatní pfiíjem podle 10 odst. 1 písm. b) ZDP. Základem danû (dílãím základem danû) je pfiíjem sníïen o v daje prokazatelnû vynaloïené na jeho dosaïení. Jsou-li v daje spojené s jednotliv m druhem pfiíjmu vy í neï pfiíjem, k rozdílu se nepfiihlíïí. V daje, které pfievy ují pfiíjmy v tom zdaàovacím období, kdy poprvé plynou splátky nebo zálohy na prodej akcií, mohou b t uplatnûny v tomto zdaàovacím období aï do v - e tohoto pfiíjmu. JestliÏe plyne pfiíjem i v dal ích zdaàovacích obdobích, postupuje se obdobnû, a to aï do v e celkové ãástky, kterou lze podle tohoto ustanovení jako v daj uplatnit. Jako v daj lze uplatnit kromû nab vací ceny akcie i v daje související s uskuteãnûním prodeje (napfiíklad odmûnu finanãnímu poradci, odmûnu za zprostfiedkování prodeje akcií, v daje na spoje v souvislosti s uskuteãnûním prodeje akcií, provize obchodníkovi s cenn mi papíry, poplatek za provedení pfievodu v RMS, v daj za sepsání smlouvy o pfievodu akcií apod.) a platby za obchodování na trhu s cenn mi papíry pfii pofiízení akcií. V pfiípadû prodeje akcií získan ch darem nebo zdûdûním je v dajem cena zji tûná podle zákona o oceàování majetku ke dni nabytí. Zatímco pfii prodeji akcií zahrnut ch u fyzické osoby v obchodním majetku nelze kompenzovat ztrátu z prodeje akcií ziskem z prodeje jin ch akcií, pfii prodeji akcií nezahrnut ch u fyzické osoby v obchodním majetku lze kompenzovat ve zdaàovacím období ztrátu z prodeje akcií ziskem z prodeje jin ch akcií, protoïe se jedná o jeden druh pfiíjmû podléhající zdanûní podle 10 ZDP. Souhrnnou nab vací cenu prodávan ch akcií lze v ak uplatnit jen do v e celkového pfiíjmu z prodeje akcií. Pfiíklad ã. 5 Fyzická osoba, která má pouze pfiíjmy ze závislé ãinnosti, uskuteãnila v roce 2009 následující prodej akcií, pofiízen ch ze soukrom ch penûïních prostfiedkû: Akcie Nákup dne Poãet akcií Pofiizovací cena Prodej dne Poãet akcií Prodejní cena spoleãnosti akcie A Kã Kã B Kã Kã 3 DAŇOVÝ TIP 25 26/2009 vy lo

4 e ení: Na akcie spoleãnosti A se vztahuje 4odst. 1 písm. w) ZDP ve znûní úãinném do Mezi nabytím a prodejem akcií spoleãnosti A uplynula doba 6 mûsícû stanovená jako podmínka pro osvobození pfiíjmû od danû z pfiíjmû, proto je tento pfiíjem od danû z pfiíjmû osvobozen. Na akcie spoleãnosti B se vztahuje jiï nové znûní 4odst. 1 písm. w) ZDP podle novely ZDP zákonem ã. 261/2007 Sb. Není splnûna podmínka pro osvobození pfiíjmu z prodeje tûchto akcií, a proto pfiíjem z prodeje CP podléhá zdanûní dle 10 ZDP. Pfiíjem z prodeje akcií spoleãnosti B ãiní Kã, jako daàov v daj mûïe poplatník uplatnit pofiizovací ceny CP Kã, ale pouze do v e dosaïen ch pfiíjmû zprodeje. Dílãí základ danû z prodeje CP dle 10ZDP tak bude ãinit 0 Kã. Pfiesto musí fyzická osoba podat pfiiznání k dani z pfiíjmû za r. 2009, ve kterém uvede dílãí základ ze závislé ãinnosti dle potvrzení od svého zamûstnavatele a dílãí základ z ostatních pfiíjmû roven 0. Pfiíklad ã. 6 V roce 2009 uskuteãnila fyzická osoba následující prodej akcií, pofiízen ch ze soukrom ch penûïních prostfiedkû, které nebyly vloïeny do obchodního majetku. Podíl na obou spoleãnostech nepfiesáhl 5 % základního kapitálu. Pfiíklady Aktuální informace a daàová a uãetní problematika objasnûná na ãetn ch pfiíkladech z praxe to je DaÀov TIP! e ení: Pfiíklady Mezi nabytím a prodejem akcií spoleãnosti A i B neuplynula doba 6 mûsícû stanovená jako podmínka pro osvobození pfiíjmû od danû z pfiíjmû podle 4 odst. 1 písm. w) ZDP. Pfiíjem z prodeje podléhá zdanûní podle 10ZDP. Pfiíjem z prodeje akcií spoleãnosti A je ziskov a zisk z prodeje ãiní: 100 akcií (850 Kã 650 Kã) = = Kã. Pfiíjem z prodeje akcií spoleãnosti B je ztrátov a ãiní: 100 akcií (250 Kã 500 Kã) = = Kã. Vzhledem k tomu, Ïe se jedná o jeden druh pfiíjmû, mûïe poplatník odeãíst ztrátu z prodeje akcií spoleãnosti B od zisku z prodeje akcií spoleãnosti A, ale pouze do v e dosaïeného zisku z prodeje, takïe základ danû podle 10 ZDP bude roven nule. Pfiíklad ã. 7 Vroce 2009 uskuteãnila fyzická osoba následující prodej akcií, které byly pofiízeny ze soukrom ch penûïních prostfiedkû a nebyly vloïeny do obchodního majetku: viz tabulku dole e ení: Na akcie spoleãnosti A se vztahuje 4odst. 1 písm. w) ZDP ve znûní úãinném do Mezi nabytím a prodejem akcií spoleãnosti A uplynula doba 6 mûsícû stanovená jako podmínka pro osvobození pfiíjmû od danû z pfiíjmû, proto je tento pfiíjem od danû z pfiíjmû osvobozen. Ke zdanûní jako ostatní pfiíjem proto vstoupí pouze pfiíjem z prodeje akcií spoleãnosti B ve v i Kã, k nûmuï lze uplatnit v daje ve v i Kã. DosaÏen zisk z prodeje nelze s odvoláním na 25 odst. 1 písm. i) ZDP kompenzovat ztrátou Kã vzniklou z prodeje akcií spoleãnosti A, kter je osvobozen od danû z pfiíjmû, i kdyï se jedná o jeden druh pfiíjmû. Akcie Nákup dne Poãet akcií Pofiizovací cena Prodej dne Poãet akcií Prodejní cena spoleãnosti akcie A Kã Kã B Kã Kã Akcie Nákup dne Poãet akcií Pofiizovací cena Prodej dne Poãet akcií Prodejní cena spoleãnosti akcie A Kã Kã B Kã Kã Bezplatnû pro Vás: aktuální znûní právních pfiedpisû i znûní k urãitému datu s ãervenû vyznaãen mi zmûnami pro lep í orientaci ve zmûnách pfiehled o nejnovûj ím dûní v oblasti daní a úãetnictví vzory, formuláfie a tiskopisy vybrané dotazy a odpovûdi daàov kalendáfi nov tiskopis pfiiznání k DPH spolu s pokyny pro vyplnûní informace o skupinové registraci vãetnû potfiebn ch formuláfiû spousta dal ích uïiteãn ch informací DAŇOVÝ TIP 25 26/2009 vy lo

5 Pau ální v daj na dopravu po jednání Komory daàov ch poradcû a ministerstva financí Ing. Karel Janou ek V ãlánku o knihách jízd a jejich údajném zru ení jsme struãnû informovali i o nové moïnosti uplatnûní pau álních v dajû na dopravu. Vzhledem k tomu, Ïe v klady nov ch ustanovení ZDP, a to zejména 24 odst. 2 písm. zt) a 25 odst. 1 písm. zp), nebyly jednotné, uskuteãnilo se mj. na téma uveden ch pau álních v dajû jednání Komory daàov ch poradcû a Ministerstva financí âr. Závûry z tohoto jednání jsou souãástí tohoto ãlánku. Pfied poslední novelou ZDP, provedenou zákonem ã. 304/2009 Sb., mohl podnikatel (fyzická osoba, OSVâ) pfii pouïívání vozidla ke svému podnikání uplatnit jako daàovû uznateln v daj (náklad) také níïe uvedené v daje (náklady). Pfii pouïívání silniãního motorového vozidla: vlastního zahrnutého v obchodním majetku: skuteãné prokázané v daje na pohonné hmoty nezahrnutého v obchodním majetku, ale toto vozidlo zahrnuto v jeho obchodním majetku bylo: náhradu za pohonné hmoty zahrnuto v jeho obchodním majetku nebylo a ani nebylo pofiizováno formou finanãního leasingu: základní náhradu a náhradu za pohonné hmoty bylo pofiizováno formou finanãního leasingu a nájemné bylo uplatnûno jako da- Àov v daj: náhradu za pohonné hmoty nájemné nebylo daàovû uplatnûno: základní náhradu a náhradu za pohonné hmoty v nájmu: skuteãné prokázané v daje na pohonné hmoty vypûjãeného: náhradu za pohonné hmoty u zahraniãních pracovních cest bez moïnosti prokázat skuteãné v daje na pohonné hmoty: náhradu za pohonné hmoty s pouïitím tuzemské ceny pohonné hmoty. Právnická osoba mohla uplatnit jako daàovû uznateln náklad pfii pouïití vozidla: vlastního: skuteãné prokázané v daje na pohonné hmoty v nájmu: skuteãné prokázané v daje na pohonné hmoty u zahraniãních pracovních cest bez moïnosti prokázat skuteãné v daje na pohonné hmoty: náhradu za pohonné hmoty s pouïitím tuzemské ceny pohonné hmoty. Nová ustanovení ZDP, tj. 24 odst. 2 písm. zt) a 25 odst. 1 písm. zp), umoïàují se zpûtnou platností od zda- Àovacího období zapoãatého v roce 2009 uplatnit pfii splnûní stanoven ch podmínek jako daàovû uznateln v daj (náklad) místo v e uveden ch skuteãn ch v dajû (nákladû) na pohonné hmoty, pfiíp. náhrady za spotfiebované pohonné hmoty, a parkovného, pau- ální v daj na dopravu. To se net ká vozidla vypûjãeného a vozidla, u kterého bylo u zahraniãní pracovní cesty bez moïnosti prokázat skuteãné v daje na pohonné hmoty pouïito ustanovení 24 odst. 2 písm. k) bod 4 ZDP a uplatnûna byla náhrada za pohonné hmoty s pouïitím tuzemské ceny pohonné hmoty. Z uveden ch nov ch ustanovení ZDP vypl vají dále uvedené skuteãnosti. Pau ální v daj na dopravu ve smyslu 24 odst. 2 písm. zt) ZDP je takov v daj, kter lze uplatnit v rámci základu danû z pfiíjmû za pfiedpokladu splnûní podmínek stanoven ch ZDP. Jeho v e je urãena pevnû stanovenou ãástkou, která není závislá na skuteãné v i v dajû, jeï by pfii jejich daàovém uplatnûní musel poplatník prokazovat. Pfii splnûní stanoven ch podmínek mohou pau ální v daj na dopravu pouïít nejen fyzické osoby v souvislosti s dosa- hováním pfiíjmû zahrnovan ch do dílãích základû danû podle 7 a podle 9 ZDP (nelze ho pouïít v souvislosti s pfiíjmy zdaàovan mi podle 10 ZDP), ale také právnické osoby, neplátci i plátci DPH. Pau ální v daj na dopravu lze pouïít u silniãních motorov ch vozidel, tj. podle 2 odst. 1 a 3 odst. 1 zákona ã. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, v platném znûní, s v jimkou pfiípojn ch vozidel u motocyklû, tfiíkolek a ãtyfikolek, osobních automobilû, autobusû, nákladních automobilû, speciálních automobilû, tj. u vozidel kategorie vozidel L, M a N podle pfiílohy k zákonu ã. 56/2001 Sb. Nelze ho pouïít u zvlá tních vozidel, tj. u traktorû a pracovních strojû. Také pro uveden úãel má rozhodující v znam zápis druhu a kategorie vozidla v technickém prûkazu vozidla. Pau ální v daj mohou uplatnit poplatníci, ktefií pouïívají vozidlo pouze v souvislosti s vlastní v dûleãnou ãinností (podnikáním), pokud vozidlo nebylo poskytnuto k pouïití jiné osobû. Tato podmínka je splnûna i v pfiípadû, kdy vozidlo fiídí zamûstnanec poplatníka v souvislosti s podnikatelskou ãinností daného poplatníka. Není ale splnûna, fiídí-li vozidlo spolupracující osoba nebo jin ãlen sdruïení bez právní subjektivity, pfiíp. jiná osoba, a to napfi. i osoba pfiíbuzná v fiadû pfiímé (manïelka, syn apod.) Pau ální v daj na dopravu nemohou pouïít poplatníci, ktefií vozidlo pronajímají, vypûjãují nebo poskytují bezplatnû ãi za cenu niï í neï trïní sv m zamûstnancûm k pouïívání pro sluïební i soukromé úãely. Pau ální v daj na dopravu nelze pouïít u vozidla vypûjãeného, tj. vozidla pouïívaného na základû smlouvy o v pûjãce podle 659 a dal ích ObãZ. V pfiípadû vozidel zahrnut ch do obchodního majetku nebo vozidel v nájmu nelze pouïívání pau álního v daje kombinovat s uplatàováním v dajû na dopravu silniãním motorov m vozidlem podle 24 odst. 2 písm. k) bodu 4 ZDP. V pfiípadû vozidel nezahrnut ch do obchodního majetku zákon kombinaci pau álního v daje a uplatàování v dajû podle 24 odst. 2 písm. k) bodu 3 ZDP nevyluãuje, tzn., Ïe podnikatel mûïe u vozidla nezahrnutého do obchodního majetku, které v obchodním majetku zahrnuto nemûl, nebo vozidla, které pofiizoval formou finanãního leasingu, ale nájemné neuplatàoval jako v daj na dosaïení, zaji tûní a udrïení pfiíjmû, spolu s pau álem na dopravu uplatnit také sazbu základní náhrady za kaïd ujet kilometr. Dal í v daje spojené s provozem vozidla neuvedené v 25 odst. 1 písm. zp) ZDP se v základu danû uplat- Àují v prokázané v i. Pau ální v daj na dopravu mûïe pouïít poplatník maximálnû u tfií silniãních motorov ch vozidel za celé zda- Àovací období nebo období, za které se podává daàové pfiiznání. V rámci jednoho zdaàovacího období nebo období, za které se podává daàové pfiiznání, nemûïe b t u pfiíslu ného vozidla kombinován s uplatàováním prokázan ch v dajû na pohonné hmoty, pfiíp. náhradou za pohonné hmoty, a na parkovné. V pfiípadû uplatàování v da- 5 DAŇOVÝ TIP 25 26/2009 vy lo

6 jû na dosaïení, zaji tûní a udrïení pfiíjmû u ãtvrtého a dal ích vozidel je poplatník povinen prokazovat v i vznikl ch v dajû (nákladû) podle ostatních ustanovení 24 ZDP. Pau ální v daj na dopravu ãiní Kã za vozidlo a kalendáfiní mûsíc. Poplatník, kter uplatàuje pau ální v daj u vozidel, která pouïívá pouze zãásti k dosaïení, zaji tûní a udrïení zdanitelného pfiíjmu, lze uplatnit pau ální v daj ve v i Kã za kaïd cel kalendáfiní mûsíc a 80 % ostatních v dajû vãetnû daàov ch odpisû. V pfiípadû, Ïe poplatník pouïije vozidlo i k soukrom m úãelûm pouze v nûkter ch mûsících, krátí se pouze v daje vzniklé v tûchto mûsících. Roãní daàové odpisy lze uplatnit i v tûchto pfiípadech pouze ve v i 80 %. Pokud poplatník nemûïe uplatnit pau ální v daj v dûsledku poskytnutí vozidla zamûstnanci i pro soukromé úãely, platí i nadále z pohledu zamûstnavatele reïim nekrácen ch nákladû, zejména odpisû (bod 28 k 24 pokynu D-300), s v jimkou nákladû na pohonné hmoty a parkovné pfii pouïívání automobilu zamûstnancem k soukrom m úãelûm, pokud u tûchto v dajû (pohonné hmoty a parkovné pfii pouïívání automobilu zamûstnancem k soukrom m úãelûm) není uplatàován reïim 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP s dodanûním podle 6 ZDP na stranû zamûstnance. I u vozidla, u kterého uplatnil poplatník pau ální v daj na dopravu, mû- Ïe tento poplatník, je-li plátce DPH, uplatnit z pofiízen ch pohonn ch hmot do vozidla odpoãet danû. Musí v ak jejich pouïití ke své ekonomické ãinnosti podle 72 ZDPH prokázat a vést také odpovídající evidenci podle 100 ZDPH. Poplatník, kter uplatàuje pau ální v daj u více (maximálnû tfií) vozidel, pfiiãemï nûkteré z nich pouïívá k dosaïení, zaji tûní a udrïení zdanitelného pfiíjmu pouze zãásti, uplatní krácení ostatních souvisejících v dajû podle 25 odst. 1 písm. zp) ZDP u v dajû vznikl ch v mûsících, v nichï uplatnil krácen pau ální v daj. Pokud poplatník oznaãí jedno z vozidel pro úãely krácení pau álního v daje na dopravu a dal ích v dajû spojen ch s tímto vozidlem, za vozidlo pou- Ïívané k dosaïení, zaji tûní a udrïení zdanitelného pfiíjmu pouze zãásti, pova- Ïují se ostatní vozidla za vozidla pouïívaná v luãnû k dosaïení, zaji tûní a udr- Ïení zdaniteln ch pfiíjmû a v daje u nich krátit nemusí (i kdyï tomu tak ve skuteãnosti nebylo). Uplatnil-li poplatník za pfiíslu n mûsíc pau ální v daj na dopravu (i krácen ), je zfiejmé, Ïe vozidlo bylo pouïito k podnikání, a Ïe tedy zcela jednoznaãnû bylo v daném mûsíci pfiedmûtem danû silniãní. ZpÛsob uplatàování v dajû (nákladû) souvisejících s vozidlem, nevedení knihy jízd apod. nemá totiï Ïádn vliv na to, zda vozidlo je pfiedmûtem danû silniãní. PouÏije-li poplatník pau ální v daj na dopravu, nemusí pro úãely ZDP doklady prokazovat, jakou ãástku zaplatil za pohonné hmoty ãerpané do pfiíslu - ného vozidla, pfiíp. kolik dan m vozidlem ujel kilometrû. Na základû toho byly dosud ãasto vyslovovány závûry, Ïe v tûchto pfiípadech není nutno u vozidel vést knihu jízd, tedy správnûji fieãeno evidenci podle Pokynu D-300, bod 24 ãásti t kající se 24 odst. 2 ZDP, tj. evidenci, ve které by u kaïdé jízdy bylo uvedeno alespoà její datum, cíl, úãel a ujeté kilometry. Ani tentokrát si nemohu odpustit tuto poznámku: Kdy se poplatník (podnikatel, právnická osoba) bude rozhodovat o daàovém uplatnûní skuteãn ch v dajû na pohonné hmoty, pfiíp. náhrady za spotfiebované pohonné hmoty, a skuteãn ch v dajû na parkovné anebo pau álního v daje na dopravu (kráceného pau álního v daje) u pfiíslu ného vozidla? Vzhledem k tomu, Ïe pau ální v daj na dopravu a skuteãné v daje na pohonné hmoty a parkovné nelze uplatnit v jednotliv ch mûsících zdaàovacího období nebo období, za které se podává daàové pfiiznání, kombinovanû, bude se nepochybnû rozhodovat zpravidla aï po skonãení zdaàovacího období (pfiíp. po kalendáfiním mûsíci), kdy jiï bude znát skuteãné v daje na pohonné hmoty (náhrady za spotfiebované pohonné hmoty) za vozidlo a parkovné a bude moci zjistit, kter z uveden ch zpûsobû je pro nûho v hodnûj í. To tedy ale v zásadû také znamená, Ïe do této doby (tedy po celé zdaàovací období) musí, nechce-li nedodrïovat pfiedpisy, uvedenou evidenci podle Pokynu D-300 (knihu jízd) vést! Pokud by se rozhodl pfiedem, Ïe u vozidla nebude uplatàovat skuteãné v daje na PHM, ale pau ální v daj na dopravu, pak musí dát pozor napfi. také na to, aby vozidlo nepouïila jiná osoba neï on sám. Z toho je zfiejmé, jak se zachová správce danû. Zcela jistû zintenzivní svou ãinnost v prûbûhu pfiíslu ného zda- Àovacího období pfii zji Èování, zda a jak je vedena evidence o pouïívání vozidel, která pfiíslu n podnikatel vlastní anebo má v evidenci. Struãné shrnutí a závûr Pau ální v daj na dopravu lze uplatnit: maximálnû za 3 silniãní motorová vozidla (motocykly, tfiíkolky a ãtyfikolky, osobní automobily, autobusy, nákladní automobily, speciální automobily, tahaãe) vlastní anebo v nájmu (za vypûjãená ne), pokud vozidlo nebylo pfienecháno k uïívání jiné osobû, a to ani osobû blízké, bylo pouïíváno v luãnû k ãinnosti, která je pfiedmûtem danû z pfiíjmû pfiíslu ného poplatníka (nelze pouïít u 10 ZDP), pouïívání vozidla k podnikání není u vozidla, u kterého byl pouïit pau ální v daj na dopravu, potfieba pro úãely ZDP prokazovat, v e pau álního v daje ãiní Kã za vozidlo a kalendáfiní mûsíc, bylo-li vozidlo pouïito i k soukromé potfiebû, ãiní pau ální v daj Kã za mûsíc, je-li uplatnûn pau ální v daj, nelze uplatnit skuteãné v daje na PHM (náhradu za pohonné hmoty) a parkovné, bûhem zdaàovacího období nelze u téhoï vozidla kombinovat pouïití pau álního v daje a skuteãné v daje za PHM (náhradu za pohonné hmoty) a v daje na parkovné, odpoãet DPH lze i pfii pouïití pau álního v daje uplatnit, vozidlo, u kterého byl uplatnûn pau- ální v daj na dopravu, je pfiedmûtem danû silniãní. Nevedení evidence jízd podle Pokynu D-300 k ZDP neznamená, Ïe nemusí b t vedena evidence o dobû fiízení vozidla a bezpeãnostních pfiestávkách, kterou musí mít fiidiã vozidla u sebe ve vozidle, a to v nûkter ch pfiípadech i za pfiedchozích 28 dnû. Takováto evidence musí b t zpravidla uchovávána 5 let po ukonãení jízdy. Pfiiznání k DPPO a k DPFO Máte pochybnosti o nûkter ch krocích pfii zpracovávání daàového pfiiznání, nebo si jen chcete ovûfiit, Ïe Vá postup je správn? KaÏd rok Pro Vás na i autofii z fiad pracovníkû MFâR pfiipravují obsáhlé pfiílohy k pfiiznání k DPPO i DPFO, které Vás informují o souvisejících novinkách a krok za krokem Vám objasní postup v poãtu danû a sestavení daàového pfiiznání. DAŇOVÝ TIP 25 26/2009 vy lo

7 Pfiíspûvky zamûstnavatele na kulturní a sportovní vyïití Ing. Ivan Macháãek 1. DaÀové fie ení u zamûstnance Podle 6 odst. 9 písm. d) ZDP je od danû z pfiíjmû ze závislé ãinnosti u zamûstnance osvobozeno nepenûïní plnûní poskytované zamûstnavatelem zamûstnancûm z fondu kulturních a sociálních potfieb, ze sociálního fondu, ze zisku (pfiíjmu) po jeho zdanûní anebo na vrub nedaàov ch v dajû (nákladû): ve formû moïnosti pouïívat rekreaãní, zdravotnické, vzdûlávací zafiízení, pfied kolní zafiízení, závodní knihovny, tûlov chovná a sportovní zafiízení, ve formû pfiíspûvku na kulturní pofiady a sportovní akce; pfii poskytnutí rekreace vãetnû tuzemského ãi zahraniãního zájezdu je u zamûstnance z hodnoty nepenûïního plnûní od danû osvobozena v úhrnu nejv e ãástka 20 tis. Kã za kalendáfiní rok. Jako plnûní zamûstnavatele zamûstnanci se posuzuje i plnûní poskytnuté pro rodinné pfiíslu níky zamûstnance. Plnûní pro rodinné pfiíslu níky pro daàové úãely lze zaloïit nejen na principu pfiíbuzenského vztahu nebo na manïelském svazku, ale i napfi. na faktickém souïití (vztah pfiítel a pfiítelkynû, druh a druïka) anebo na partnerském souïití v souladu se znûním zákona o registrovaném partnerství. Osvobození od danû z pfiíjmû ze závislé ãinnosti se vztahuje v hradnû na nepenûïní plnûní zamûstnavatele, kter m rozumíme situace, kdy zamûstnavatel sám uhradí pfiíslu né v daje (napfi. zakoupení tuzemského nebo zahraniãního zájezdu, zakoupení vstupenek do posilovny, zakoupení permanentek do plaveckého bazénu nebo aquaparku, zakoupení vstupenek na kulturní pofiady, zakoupení vstupenek na sportovní utkání, zakoupení vstupenek na masáïní procedury apod.) a zamûstnanci pfiedá pfiíslu né poukazy, vstupenky nebo permanentky. Pokud nepenûïní plnûní zamûstnavatele nesplní podmínku pro osvobození od danû z pfiíjmû ze závislé ãinnosti u zamûstnance, bude pfiíjem zamûstnance rovnûï zahrnut do vymûfiovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní poji tûní a zdanûní probûhne ze superhrubé mzdy. DaÀové osvobození se nevztahuje na penûïní plnûní vyplacené zamûstnavatelem pfiímo zamûstnanci. Pokud zamûstnavatel poskytne penûïní pfiíspûvek napfiíklad na rekreaci nebo zájezd zamûstnanci, nebo zamûstnanci uhradí pfiedloïené vstupenky na kulturní nebo sportovní akce, bude se bez ohledu na v i úhrady jednat o zdaniteln pfiíjem na stranû zamûstnance s jeho zahrnutím do vymûfiovacího základu pro v poãet pojistného na sociální a zdravotní poji tûní (zdanûní ze superhrubé mzdy). 2. DaÀové fie ení u zamûstnavatele Podle 25 odst. 1 písm. h) bod 1 ZDP ve znûní zákona ã. 2/2009 Sb. jsou daàovû neuznateln mi v daji (náklady) nepenûïní plnûní poskytovaná zamûstnavatelem zamûstnanci ve formû 1) pfiíspûvku na kulturní pofiady, zájezdy a sportovní akce, 2) moïnosti pouïívat rekreaãní, zdravotnická a vzdûlávací zafiízení, pfied kolní zafiízení, závodní knihovny, tûlov chovná a sportovní zafiízení, s v jimkou zafiízení uveden ch v 24 odst. 2 písm. j) bodech 1 aï 3. Pokud zamûstnavatel v roce 2009 uhradí formou nepenûïního plnûní zamûstnanci napfiíklad pfiíspûvek na tuzemsk nebo zahraniãní zájezd, bude toto nepenûïní plnûní bez ohledu na v i pfiíspûvku u zamûstnavatele jeho nedaàov m v dajem (nákladem). Ustanovení 25 odst. 1 písm. h) bod 1 ZDP hovofií o nepenûïním plnûní poskytovaném zamûstnavatelem zamûstnanci. Pokud zamûstnavatel poskytne penûïní pfiíspûvek na tuzemsk nebo zahraniãní zájezd zamûstnanci, nebo uhradí zamûstnanci pfiedloïené vstupenky na kulturní nebo sportovní akce, bude se bez ohledu na v i úhrady jednat u zamûstnavatele o jeho da- Àov v daj (náklad), pokud bude splnûna podmínka 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP, tj. pokud pûjde o práva zamûstnancû vypl vající z kolektivní smlouvy, vnitfiního pfiedpisu zamûstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy. Pfiíklad ã. 1 Zamûstnavatel poskytne v r zamûstnanci pfiíspûvek na tuzemskou, resp. zahraniãní rekreaci v následujících variantách: Varianta A Zamûstnavatel poskytne nepenûïní pfiíspûvek zamûstnanci ve v i Kã formou zakoupení zájezdu v cestovní kanceláfii. âástka Kã bude u zamûstnance osvobozena od danû z pfiíjmû ze závislé ãinnosti podle 6odst. 9 písm. d) ZDP. U zamûstnavatele pûjde o daàovû neuznateln v daj. Varianta B Zamûstnavatel poskytne nepenûïní pfiíspûvek zamûstnanci, jeho manïelce a dvûma dûtem ve v i Kã formou zakoupení zájezdu v cestovní kanceláfii. U zamûstnance bude ãástka Kã osvobozena od danû z pfiíjmû ze závislé ãinnosti podle 6 odst. 9 písm. d) ZDP. âástka Kã bude zdaniteln m nepenûïním pfiíjmem zamûstnance, kter bude rovnûï zahrnut do vymûfiovacího základu zamûstnance pro odvod pojistného na sociální a zdravotní poji tûní. U zamûstnavatele pûjde podle 25 odst. 1 písm. h) bod 1 ZDP o daàovû neuznateln v daj ve v - i Kã. Varianta C Zamûstnavatel poskytne v souladu s vnitfiním pfiedpisem penûïní pfiíspûvek zamûstnanci ve v i Kã na zakoupení zájezdu v cestovní kanceláfii. Poskytnut penûïní pfiíspûvek zamûstnavatele je v plné v i pfiipoãten zamûstnanci ke zdanitelné mzdû pro úãely stanovení zálohy na daà z pfiíjmû ze závislé ãinnosti a souãasnû bude zahrnut do vymûfiovacího základu zamûstnance pro odvod pojistného na sociální a zdravotní poji tûní. U zamûstnavatele bude plná v e penûïního pfiíspûvku poskytnutého na tuzemsk nebo zahraniãní zájezd zamûstnanci daàov m v dajem ve smyslu znûní 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP. Pfiíklad ã. 2 Zamûstnavatel poskytne v r zamûstnanci pfiíspûvek na kulturní akce v následující variantû: Varianta A Zamûstnavatel zakoupí permanentky k náv tûvû do divadla a poskytuje je vïdy pfiíslu n m zájemcûm ze zamûstnancû a jejich rodin. U zamûstnance bude ãástka nepenûïního pfiíjmu osvobozena od danû 7 DAŇOVÝ TIP 25 26/2009 vy lo

8 z pfiíjmû ze závislé ãinnosti podle 6 odst. 9 písm. d) ZDP. U zamûstnavatele pûjde podle 25 odst. 1 písm. h) bod 1 ZDP o daàovû neuznateln v daj. Varianta B Zamûstnavatel poskytne v souladu se znûním kolektivní smlouvy penûïní úhradu zamûstnanci na základû pfiedloïení vstupenky do divadla. Poskytnutá penûïní úhrada zamûstnavatele je v plné v i pfiipoãtena zamûstnanci ke zdanitelné mzdû pro úãely stanovení zálohy na daà z pfiíjmû ze závislé ãinnosti a souãasnû bude zahrnuta do vymûfiovacího základu zamûstnance pro odvod pojistného na sociální a zdravotní poji tûní. U zamûstnavatele bude plná v e penûïního plnûní zamûstnanci daàov m v dajem ve smyslu znûní 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP. Kapesné Ing. Karel Janou ek Podle ustanovení 180 zákoníku práce mûïe zamûstnavatel uveden v 109 odst. 3 zákoníku práce (dále jen zamûstnavatel ve státní a pfiíspûvkové sféfie) poskytovat zamûstnanci pfii zahraniãní pracovní cestû kapesné, a to aï do v e 40 % zahraniãního stravného stanoveného ze základní sazby (pfiíp. statutárnímu orgánu a jeho zástupci ze zv ené základní sazby podle 179 odst. 2 ZP) postupem uveden m v 170 odst. 3 zákoníku práce, tj. ze stravného stanoveného podle doby strávené v kalendáfiním dni v zahraniãí bez vlivu jeho pfiípadného krácení za bezplatnû poskytnutou stravu. ProtoÏe zamûstnavatel neuveden v 109 odst. 3 zákoníku práce (zamûstnavatel v podnikatelské sféfie) mû- Ïe podle 166 odst. 2 zákoníku práce poskytnout svému zamûstnanci pfii zahraniãní pracovní cestû i jiné cestovní náhrady neï uvedené v 166 odst. 1 zákoníku práce, mûïe mu také poskytnout kapesné. Pokud v ak toto kapesné bude vy í, neï lze poskytnout zamûstnanci ve státní a pfiíspûvkové sféfie, jde sice u zamûstnavatele o daàovû uznateln náklad podle 24 odst. 2 písm. zh) ZDP, ale podle 6 odst. 7 písm. a) ZDP je ãástka ve v i pfiíslu ného rozdílu pfiíjmem zamûstnance, kter je pfiedmûtem danû z pfiíjmû ze závislé ãinnosti a funkãních poïitkû a také souãástí vymûfiovacího základu pro pojistné na v eobecné zdravotní poji tûní a vymûfiovacího základu pro pojistné na sociální zabezpeãení a pfiíspûvek na státní politiku zamûstnanosti. dûleïité také to, Ïe zpûsob pouïití kapesného nemûïe zamûstnavatel zamûstnanci nafiídit. Jeho ãerpání zamûstnanec také Ïádn m zpûsobem zamûstnavateli neprokazuje, neboè jeho v e za pfiíslu n den se vypoãítává ze zahraniãního stravného urãeného podle doby strávené dan den v zahraniãí. Pfiíklad Kapesné a doba trvání pracovní cesty Zamûstnavatel vyslal zamûstnance na tfiídenní zahraniãní pracovní cestu. Souãasnû rozhodl, Ïe mu poskytne kapesné ve v i 35 % stravného. Pracovní cesta trvala v zahraniãí první den 10 hod. a tfietí den 5 hod. Jaké stravné a kapesné zamûstnanci pfiíslu í, kdyï základní sazba zahraniãního stravného ãiní 45 EUR? Vypoãítává se kapesné za první a tfietí den ze sníïené ãástky stravného, tj. za 10 hod. a 5 hod.? e ení Podle ustanovení 180 zákoníku práce se v e kapesného urãí zamûstnavatelem stanoven m procentem (max. 40 %), a to ze stravného zji tûného podle 170 odst. 3 zákoníku práce, tj. ze zahraniãního stravného pro pfiíslu n kalendáfiní den. JestliÏe zamûstnavatel rozhodl pfied pracovní cestou o poskytnutí kapesného ve v i 35 %, pfiíslu í v pfiedmûtném pfiípadû zamûstnanci níïe uvedené kapesné. Pfiíklad Kapesné pfii prûjezdu dvûma státy Zamûstnanec uskuteãnil pracovní cestu do Rakouska a na Slovensko. Pfiechod hranic mezi âr a Rakouskem nastal v 6.00 hod., mezi Rakouskem a Slovenskem ve hod. a pfiechod hranic ze Slovenska do âr v hod. téhoï dne. Jaké stravné a kapesné zamûstnanci pfiíslu í, kdyï zamûstnavatel poskytuje zamûstnancûm stravné ve v i základní sazby stravného a kapesné ve v i 40 % stravného? e ení: Doba trvání pracovní cesty byla v Rakousku 5 hod. 20 min., na Slovensku 6 hod. 30 min., tj. celkem 11 hod. 50 min. Vzhledem k tomu, Ïe z celkové doby trvání pracovní cesty byl zamûstnanec déle na Slovensku, pfiíslu- í mu stravné ve v i 1/2 základní sazby platné pro Slovensko, tj. 1/2 30 EUR = 15,00 EUR a kapesné ve v i 40 % stravného, tj. 15,00 0,4 = 6,00 EUR. Pfiíklad Krácené stravné a kapesné Zamûstnanec byl na jednodenní pracovní cestû v Rakousku, kde byl celkem 10 hod. Jaká v e kapesného mu pfiíslu í, kdyï mu byl v Rakousku poskytnut bezplatnû obûd a kdyï Pokud chce zamûstnavatel kapesné zamûstnanci poskytnout, musí o tom prokazatelnû rozhodnout nejpozdûji pfied nástupem zamûstnance na pfiíslu nou pracovní cestu. Zamûstnavatel pfiitom mûïe postupovat u kaïdého zamûstnance, kaïdé pracovní cesty a kaïdého státu jinak. Nejvhodnûj ím zpûsobem je stanovení procenta kapesného ve vnitfiním pfiedpisu zamûstnavatele tak, aby nedocházelo k diskriminaci nûkter ch zamûstnancû. Den Poãet hodin Zahraniãní Kapesné 35 % v zahraniãí stravné v EUR v EUR 1. den 10 hod. 45 : 2 = 22,50 7,87 2. den 24 hod. 45,00 15,75 3. den 5 hod. 45 : 4 = 11,25 3,94 Na uvedenou v i kapesného by nemûlo vliv ani pfiípadné bezplatné poskytnutí stravy zamûstnanci, na základû kterého by do lo ke krácení stravného podle 170 odst. 5 zákoníku práce. zamûstnavatel krátí stravné o maximální v i podle zákoníku práce? Kapesné poskytuje zamûstnavatel ve v i 30 % stravného. ProtoÏe kapesné je urãeno pro soukromou potfiebu zamûstnance, je z hlediska zamûstnance i zamûstnavatele DAŇOVÝ TIP 25 26/2009 vy lo

9 e ení Za dobu trvání zahraniãní ãásti pracovní cesty pfiíslu í zamûstnanci podle 170 odst. 3 zákoníku práce stravné ve v i 1 / 2 základní sazby, tj. stravné 1 / 2 ze 45 EUR = 22,50 EUR. Pokud zamûstnavatel krátí za bezplatnû poskytnuté jídlo stravné v maximálním rozsahu, tj. v uvedeném pfiípadû o 35 %, ãiní krácené stravné (1 0,35) 22,50 = 14,62 EUR. Kapesné se podle 180 zákoníku práce stanoví ze stravného pfied krácením za bezplatnû poskytnutou stravu, tj. v pfiedmûtném pfiípadû 30 % z 22,50 = 6,75 EUR. Pfiíklad Kapesné pfii celodenní bezplatné stravû Zamûstnanec byl na zahraniãní pracovní cestû v Polsku. Po pfiekroãení hranic ve 4.00 hod. mu byla zamûstnavatelem bezplatnû poskytnuta snídanû, pfii jednání s obchodním partnerem obûd a pfied pfiechodem hranic ve hod. zpût do âr zamûstnavatelem veãefie. Pfiíslu í zamûstnanci stravné a kapesné? e ení PfiestoÏe zamûstnanci byla v zahraniãí poskytnuta bezplatnû strava v plném rozsahu, pfiíslu í mu za tento den podle ustanovení 170 odst. 5 zákoníku práce zahraniãní stravné; pokud zamûstnavatel zahraniãní stravné za bezplatnû poskytnutou stravu krátí, pak krácené za kaïdé bezplatnû poskytnuté jídlo o zamûstnavatelem stanovená procenta, maximálnû v ak pfii uvedené dobû trvání pracovní cesty v zahraniãí o 25 % za kaïdé poskytnuté jídlo. Pokud zamûstnavatel stanovil maximální moïné krácení uvedené v 170 odst. 5 zákoníku práce, pfiíslu- í zamûstnanci stravné ve v i základní sazby krácené o 75 % (3 25 %), tj. ve v i 25 % ze 35 EUR = 8,75 EUR. JestliÏe zamûstnavatel poskytuje zamûstnancûm kapesné, napfi. ve v i 40 %, pak kapesné ãiní v pfiedmûtném pfiípadû 40 % ze zahraniãního stravného pfied krácením za bezplatnû poskytnutou stravu, tj. 35,00 0,4 = 14,00 EUR. Pfiíklad PouÏití kapesného Zamûstnavatel pfii stanovení podmínek konání zahraniãní pracovní cesty uloïil zamûstnanci, aby pfii jednání s obchodními partnery zajistil a uhradil jejich poho tûní a Ïe mu pfiíslu ná ãástka bude poskytnuta jako kapesné. Zamûstnanec po návratu z pracovní cesty pfiedloïil doklad o poho tûní obchodních partnerû ve v i 55 EUR a tuto ãástku uvedl ve vyúãtování jako kapesné. Postupoval zamûstnavatel správnû, kdyï mu uvedenou ãástku uhradil a zaúãtoval na úãet 512 Cestovné? e ení: ProtoÏe zamûstnanec postupoval v souladu s rozhodnutím zamûstnavatele, je zamûstnavatel povinen uvedenou ãástku za poho tûní obchodních partnerû uhradit. Z pohledu zamûstnance jde sice o v daj vynaloïen pfii pracovní cestû, z pohledu zákoníku práce, úãetních a daàov ch pfiedpisû v ak nejde o kapesné ani o nutn vedlej í v daj, ale o poho tûní, obãerstvení a dary. NemÛÏe jít o souãást kapesného, které zamûstnavatel zamûstnanci poskytl, protoïe zpûsob pouïití kapesného nemûïe zamûstnavatel zamûstnanci nafiídit. Zamûstnavatel tak, pfiestoïe pfiíslu - nou ãástku zamûstnanci uhradil pfii vyúãtování cestovních náhrad, nemûïe tuto ãástku povaïovat za da- Àovû uznatelnou poloïku, protoïe podle ustanovení 25 odst. 1 písm. t) ZDP nelze v daje za poho tûní, obãerstvení a dary povaïovat za v daje (náklady) vynaloïené na dosaïení, zaji tûní a udrïení pfiíjmû. Pfiíklad Kapesné bez zálohy Zamûstnanci nebyla poskytnuta na zahraniãní pracovní cestu záloha. Musejí mu b t proplaceny cestovní náhrady v cizí mûnû? MÛÏeme mu poskytnout i v tomto pfiípadû kapesné, a pokud ano, v jaké mûnû a jak se pfii tom pouïije kurz k pfiepoãtu mûn? e ení Zamûstnanec neposkytnutím zálohy neztrácí nárok na náhradu cestovních v dajû. Pokud bylo pfied pracovní cestou (napfi. ve vnitfiním pfiedpise zamûstnavatele) rozhodnuto o poskytnutí kapesného, pak je i kapesné souãástí celkového vyúãtování náhrad cestovních v dajû. Vzhledem k tomu, Ïe zamûstnanci na zahraniãní pracovní cestu nebyla poskytnuta záloha, vznikne mu pfii vyúãtování cestovních náhrad doplatek, kter mu mûïe b t poskytnut v ãeské mûnû, anebo v jakékoliv dohodnuté mûnû. Pro pfiepoãet celkového nároku zamûstnance na cestovní náhrady zji tûného v cizí mûnû na mûnu, ve které bude zamûstnanci poskytnut doplatek, se v tomto pfiípadû pouïije podle 184 zákoníku práce kurz ânb platn v den odjezdu na pracovní cestu. Byl-li po návratu z pracovní cesty zji - tûn nárok zamûstnance na náhrady cestovních v dajû (vã. kapesného), tj. v uvedeném pfiípadû doplatek napfi. ve v i 168,50 EUR, vyplatí zamûstnavatel zamûstnanci tento doplatek v Kã, pfiiãemï k pfiepoãtu na Kã pouïije kurz ânb platn v den odjezdu (napfi. 26,125Kã/EUR). Po pfiepoãtu tak doplatek ãiní: 168,50 EUR 26,125 = = 4 402,06Kã, tj. po zaokrouhlení podle 183 odst. 5 zákoníku práce na celé Kã nahoru Kã. Pracovní cesta, v kon práce a cestovní náhrady JUDr. Marie Salaãová V poslední dobû se objevují stále ãastûji pfiekvapivé v klady a dotazy vztahující se k poskytování náhrad cestovních v dajû podle platné právní úpravy zákona ã. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû. Pfiedev ím je tfieba upozornit, Ïe zákony by se nemûly vykládat (to je ale v souãasnosti velice ãasté), protoïe vykládat si mûïe kaïd cokoliv, jak chce, zákony by se mûly ãíst a aplikovat. První omyl, kter vyvstává, je ten, Ïe nûktefií zamûstnavatelé (zfiejmû z úsporn ch dûvodû) chtûjí rozhodnout tak, Ïe budou náhrady cestovních v dajû sv m zamûstnancûm pfii pracovních cestách poskytovat pouze za dny, kdy vykonávali práci. Prakticky to znamená, Ïe v pfiípadû, Ïe pracovní cesta bude trvat i v sobotu a nedûli (tedy bude zahrnovat sobotu a nedûli), za sobotu a nedûli jim nebude pfiiznáváno stravné a mnohdy i ostatní náhrady. Je tfieba zdûraznit, Ïe takov postup ze strany zamûstnavatele by byl nezákonn, a to z následujících dûvodû: ustanovení 153 shora citovaného zákona je jasnû stanoveno, Ïe podmínky, které mohou ovlivnit poskytování a v i cestovních náhrad, zejména dobu a místo nástupu a ukonãení cesty, místo plnûní pracovních úkolû, zpûsob dopravy a ubytování, urãí pfiedem písemnû zamûstnavatel; z toho je zfiejmé, Ïe poãátek a konec pracovní cesty urãuje vïdy v hradnû zamûstnavatel 9 DAŇOVÝ TIP 25 26/2009 vy lo

10 (zamûstnanec není oprávnûn cokoliv na rozhodnutí zamûstnavatele svévolnû mûnit) a to znamená, Ïe jestliïe tedy zamûstnavatel vy le zamûstnance na del- í pracovní cestu, tj. takovou, která bude zahrnovat i soboty a nedûle, pfiíp. svátky, vzniká zamûstnanci nárok na náhrady cestovních v dajû i za tyto dny, i kdyï nebude vykonávat práci; napfiíklad pokud se t ká stravného, je pfiesnû stanoveno pro stravné v ãeské mûnû jak v 163 odst. 1, tak v 176 odst. 1 zákoníku práce, Ïe za kaïd kalendáfiní den pracovní cesty poskytne zamûstnavatel..., tedy zamûstnavatel je povinen poskytnout toto stravné, a to bez ohledu na to, zda bude ãi nebude zamûstnanec vykonávat práci podmínky pro poskytování pfiedmûtn ch náhrad jsou stanoveny v sedmé ãásti zákoníku práce zamûstnanec tedy musí splnit pouze zde stanovené podmínky a pro zahraniãní pracovní cestu dobu pobytu v zahraniãí stanovenou v 170 odst. 3 zákoníku práce; z uvedeného vypl vá, Ïe v Ïádném pfiípadû není moïné pfiiznávání a poskytování náhrad cestovních v dajû vázat pouze na samotn v kon práce; Druh m omylem, kter vyvstává, je ten, Ïe nûktefií zamûstnanci chybnû poãítají stravné pfii dvoudenních pracovních cestách podle ustanovení 163 odst. 4 zákoníku práce. Jedná se konkrétnû o to, Ïe v tomto ustanovení je pfiesnû stanoveno, Ïe pfii pracovní cestû, která spadá do dvou kalendáfiních dnû, se upustí od oddûleného posuzování doby trvání pracovní cesty v kalendáfiním dnu, je-li to pro zamûstnance v hodnûj í a nûktefií zamûstnanci se snaïí poãítat dva kalendáfiní dny od poãátku pracovní cesty uprostfied kalendáfiního dne, coï není moïné, protoïe kalendáfiní den je nutno poãítat od 0.00 hodin do hodin. Formulace spadá do 2 kalendáfiních dnû v citovaném ustanovení vyjadfiuje ãasové rozpûtí od 0.00 hodin jednoho kalendáfiního dne do hodin druhého kalendáfiního dne a jiné fie ení není moïné. Úãelem tohoto ustanovení je, aby byla odstranûna tvrdost zákona, ke které docházelo za úãinnosti zru eného zákona ã. 119/1992 Sb., kdy se skuteãnû vyskytovaly pracovní cesty, které zasahovaly do dvou kalendáfiních dnû, ale ani v jednom dni netrvala pracovní cesta pût hodin a zamûstnanci nevznikl nárok na stravné ani za jeden den, coï tvrdost zákona nepochybnû byla, ale neexistovalo ustanovení, na základû kterého by bylo moïné zmínûnou tvrdost odstranit. To umoïàuje právû aï 163 odst. 4 platného zákoníku práce. Je v ak tfieba zdûraznit, Ïe se musí ale skuteãnû jednat pouze o dvoudenní pracovní cesty nikoliv, jak si nûkdy nûktefií vykládají, Ïe je moïné sãítat první a poslední den napfi. u desetidenní pracovní cesty, to nelze, protoïe se nejedná o dvoudenní pracovní cestu, n brï desetidenní, a v uvedeném ustanovení se jedná jen o dvoudenní pracovní cestu. Máte problém, se kter m si nevíte rady? VyuÏijte ná bezplatn odpovûdní servis. Na i poradci jsou pfiipraveni vyfie it kaïd Vá problém. Odpovûdi na dotazy zákazníkû, ktefií jiï odpovûdní servis vyuïívají, naleznete na následujících stranách. Dotazy zadávejte pfies dotazy? Tvorba opravn ch poloïek Dotaz se t ká tvorby opravn ch poloïek k pohledávkám dle 8c zákona orezervách. Spoleãnost má ve svém úãetnictví vûãi jednomu dluïníkovi následující neuhrazené pohledávky z titulu prodeje zboïí: Pohledávka A ve v i Kã Pohledávka B ve v i Kã Pohledávka C ve v i Kã. Jedná se o rozvahové hodnoty ke dni vzniku pohledávky. Pohledávky nejsou promlãené, jsou 12 mûsícû po lhûtû splatnosti, nebyly k nim tvofieny Ïádné daàovû úãinné opravné poloïky, nejedná se o dluïníka spojenou osobu. Spoleãnost vytvofiila za zdaàovací období daàovû úãinnou opravnou poloïku k pohledávce C ve v i Kã. Správce danû tvorbu daàovû úãinné opravné poloïky neuznal a rozhodnutí zdûvodnil tím, Ïe celková v e pohledávek vûãi témuï dluïníkovi je vût í neï Kã. Spoleãnost postupovala dle 8c) bod d) a tvofiila daàovû úãinnou opravnou poloïku pouze k pohledávce C proto, aby celková hodnota pohledávek [u nichï se uplatàuje tento postup podle 8c)] vznikl ch vûãi 1 dluïníkovi nepfiesáhla ãástku Kã. K pohledávkám A a B daàovû úãinné opravné poloïky dle 8c v daném zdaàovacím období tvofieny nebyly. Postupovala spoleãnost v souladu se zákonem, nebo je postup správce danû správn? Závûr správce danû je správn. Podmínkou tvorby opravné poloïky podle 8c zákona o rezervách je splnûní v ech podmínek uveden ch v pfiedmûtném ustanovení. Pod bodem d) je zcela jednoznaãnû stanoveno, Ïe zákon neumoïàuje tvorbu opravné poloïky v pfiípadû, Ïe celková hodnota pohledávek bez pfiíslu enství vznikl ch vûãi témuï dluïníkovi, nepfiesáhne za zdaàovací období ãástku Kã.. Zákon v této ãásti 8c hovofií o celkové hodnotû pohledávek vûãi jednomu a témuï dluïníkovi, nikoliv o jednotliv ch pohledávkách. Ing. Eva Kfiepelová DAŇOVÝ TIP 25 26/2009 vy lo

11 Pracovní smlouva u jednatele spoleãnosti Spoleãník ve firmû, zároveà zamûstnanec firmy, má plat Kã + odvod sociálního + zdravotního poji tûní. Smlouva je na dobu neurãitou. Jde o ukrajinskou firmu, sídlo firmy je v âr. MÛÏe mít v tomto pfiípadû zamûstnanec (spoleãník) pracovní smlouvu na dobu neurãitou? Pfiedpokládám, Ïe pokud se jedná o ukrajinskou firmu, je spoleãník zamûstnanec firmy ukrajinské národnosti. Îádn ãesk právní pfiedpis nestanoví povinnost uzavfiít se zahraniãním zamûstnancem pracovní pomûr na dobu urãitou. Pokud uvedená firma zamûstnává zamûstnance podle ãeského práva, vztahuje se na zahraniãní zamûstnance zákoník práce stejnû jako na zamûstnance ãeské. Pravidla pro uzavírání pracovního pomûru na dobu urãitou upravuje zákoník práce v 39. Ten v ak stanoví omezení pro sjednání pracovního pomûru na dobu urãitou a v jimky z tûchto omezení. Podle ustanovení v e uvedeného paragrafu trvá pracovní pomûr po dobu neurãitou, nebyla-li v slovnû sjednána doba jeho trvání. Trvání pracovního pomûru mezi t miï úãastníky je moïné sjednat celkem na dobu nejv e 2 let ode dne vzniku tohoto pracovního pomûru; to platí ipro kaïd dal í pracovní pomûr na dobu urãitou sjednan v uvedené dobû mezi t miï úãastníky. JestliÏe od skonãení pfiedchozího pracovního pomûru na dobu urãitou uplynula doba alespoà 6 mûsícû, k pfiedchozímu pracovnímu pomûru na dobu urãitou mezi t miï úãastníky se nepfiihlíïí. Z ustanovení pfiede lého odstavce je stanovena v jimka v pfiípadech, kdy dochází k pracovnímu pomûru na dobu urãitou a) podle zvlá tního právního pfiedpisu nebo kdy zvlá tní právní pfiedpis stanoví pracovní pomûr na dobu urãitou jako podmínku pro vznik dal ích práv, b) z dûvodu náhrady doãasnû nepfiítomného zamûstnance na dobu pfiekáïek v práci na stranû zamûstnance. Dal í v jimka platí v pfiípadû, jsou-li dány váïné provozní dûvody na stranû zamûstnavatele nebo dûvody spoãívající ve zvlá tní povaze práce, kterou má zamûstnanec vykonávat, nepostupuje se podle odstavce 2 za podmínky, Ïe v písemné dohodû zamûstnavatele s odborovou organizací budou tyto dûvody blíïe vymezeny; ustanovení 51 obãanského zákoníku v tomto pfiípadû není moïné pouïít. Písemnou dohodu s odborovou organizací je moïné nahradit vnitfiním pfiedpisem jen v pfiípadû, Ïe u zamûstnavatele nepûsobí odborová organizace. Povinnost uzavfiít se zamûstnancem pracovní pomûr na dobu urãitou stanoví pro v echny zamûstnance (tuzemské i zahraniãní) dûchodov zákon (zákon ã. 155/1995 Sb.) v 37 proto, aby mûl zamûstnanec (pracující dûchodce) nárok na v platu dûchodu. Tato povinnost platí pouze do konce roku I dal í právní pfiedpisy (napfi. zákon o vysok ch kolách) stanoví povinnost uzavfiít pracovní pomûr na dobu urãitou. Zákon ã. 435/2006 Sb., o zamûstnanosti, stanovil do konce roku 2008, Ïe zamûstnavatelé mohou na základû povolení pfiíslu ného úfiadu práce získávat zamûstnance ze zahraniãí na volná pracovní místa, na která nelze pfiijmout uchazeãe o zamûstnání. Za zamûstnance ze zahraniãí se pro úãely zamûstnávání podle tohoto zákona povaïuje fyzická osoba, která není státním obãanem âeské republiky, obãanem Evropské unie ani jeho rodinn m pfiíslu níkem. Toto povolení se vydávalo na dobu urãitou. JUDr. Franti ek Mu ka Pfiedãasn odchod do dûchodu Jaké mám moïnosti pfii odchodu do starobního fiádného dûchodu, kter nastane dnem ? Je v hodné pracovat je - tû na tzv. procenta, pak pr existuje moïnost poloviãního fiádného starobního dûchodu a dále pracovat. Ten se po 2 letech pfiepoãítá nûjak m koeficientem a dûchod se zv í. Kde se dá zjistit, jak si pfiedbûïnû v i starobního dûchodu vypoãítat? Od 1. ledna 2010 platí na základû zmûn, které pfiinesl zákon ã. 306/2008 Sb., nová úprava pobírání dûchodû pfii dal í v dûleãné ãinnosti konané po vzniku nároku na starobní dûchod. Pfiednû byla od tohoto dne zru ena podmínka pro v platu starobního dûchodu pfii v dûleãné ãinnosti konané na základû pracovnûprávního vztahu, aby byl tento vztah sjednán na dobu urãitou, nejdéle na dobu jednoho roku; v plata starobního dûchodu bude tedy náleïet, i kdyï je pracovní pomûr (dohoda o pracovní ãinnosti) sjednán na dobu neurãitou. Dále byly zavedeny nové moïnosti zvy ování starobního dûchodu pfii dal í v dûleãné ãinnosti. Poji tûnec má od roku 2010 celkem tfii moïnosti. Za prvé (tak jako dosud) mûïe dále pracovat bez pobírání dûchodu a zvy ovat si tak procentní v mûru starobního dûchodu o 1,5 % v poãtového základu za kaïd ch dal ích 90 kalendáfiních dnû v dûleãné ãinnosti. Za druhé mûïe (na základû své Ïádosti plátci dûchodu) pobírat starobní dûchod ve v i poloviny (tj. vyplácí se polovina základní v mûry a polovina procentní v mûry) a v tomto pfiípadû se zvy uje procentní v mûra starobního dûchodu o 1,5 % v poãtového základu za kaïd ch 180 kalendáfiních dnû v dûleãné ãinnosti. Za tfietí mû- Ïe pobírat starobní dûchod v plné v i avtomto pfiípadû se zvy uje procentní v mûra starobního dûchodu o 0,4 % v poãtového základu za kaïd ch 360 kalendáfiních dnû v poãtového základu; nárok na zv ení procentní v mûry v tomto pfiípadû je vïdy po dvou letech, pokud v dûleãná ãinnost trvala nepfietr- Ïitû po tuto dobu, nebo po skonãení v dûleãné ãinnosti. Pokud jde o pfiedbûïnou v i starobního dûchodu, mûïe si poji tûnec tuto v i sám vypoãítat, neboè na webov ch stránkách Ministerstva práce a sociálních vûcí âr ( je tzv. dûchodová kalkulaãka (na tuto kalkulaãku se dostaneme pfies hesla Sociální poji tûní, DÛchodové poji tûní a Kalkulaãky), kde po zadání potfiebn ch údajû bude vypoãítána v - e dûchodu. Pro tento v poãet potfiebujeme znát celkovou dobu dûchodového poji tûní (od skonãení povinné kolní docházky; doba studia jako náhradní doba se v ak zapoãítává jen v rozsahu 80 %) a v dûlky od roku 1986 vãetnû tzv. vylouãen ch dob (v echny tyto údaje lze zjistit z informativního osobního listu dûchodového poji tûní, o kter si mûïe kaïd poji tûnec poïádat âeskou správu sociálního zabezpeãení). Na této kalkulaãce si mûïe poji tûnec zvolit i rûznou dobu dal í v dûleãné ãinnosti a jednotlivé moïnosti zvy ování v e starobního dûchodu v závislosti na této dobû dal í v dûleãné ãinnosti a rozhodnout se se znalostí konkrétních údajû pro tu moïnost (v návaznosti na v i dûchodu), která mu bude nejvíce vyhovovat. JUDr. Jan Pfiib 11 DAŇOVÝ TIP 25 26/2009 vy lo

12 Ukonãení PP a pracovní neschopnost Na e zamûstnankynû mûla k poslednímu dni v mûsíci ukonãit pracovní pomûr [ 52 písm. c) ZP + 3mûsíãní odstupné]. âerpala je tû nevybranou dovolenou, ale ta byla pfieru ena doãasnou pracovní neschopností, která dále pokraãuje nemocí (proplácí OSSZ). Kdy máme správnû ukonãit pracovní pomûr a kdy vyplatit 3mûsíãní odstupné? Odvádí se z odstupného zdravotní + sociální poji tûní + daà, nebo máme odstupné zafiadit do nezdaàovan ch náhrad? Podle ustanovení 53 ZP platí, Ïe zamûstnavatel nesmí dát zamûstnanci v povûì v ochranné dobû, kterou je i doba, kdy je zamûstnanec uznán doãasnû práce neschopn m, pokud si tuto neschopnost úmyslnû nepfiivodil nebo nevznikla-li tato neschopnost jako bezprostfiední následek opilosti zamûstnance nebo zneuïití návykov ch látek. Mezi v povûdní dûvody, na které se shora uveden zákaz v povûdi vztahuje, patfií i v povûdní dûvod uveden v 52 písm. c) ZP, tj. stane-li se zamûstnanec nadbyteãn m vzhledem k rozhodnutí zamûstnavatele o zmûnû úkolû, technického vybavení, o sníïení stavu zamûstnancû za úãelem zv ení efektivnosti práce nebo o jin ch organizaãních zmûnách. Byla-li dána zamûstnanci v povûì pfied poãátkem ochranné doby, coï se pravdûpodobnû stalo ve Va em pfiípadû, v povûì z pracovního pomûru je platná. Pokud by v ak v povûdní lhûta mûla uplynout v ochranné dobû, tedy skonãení pracovního pomûru uplynutím v povûdní doby a trvání doãasné pracovní neschopnosti by spadalo do jednoho okamïiku, ochranná doba se do v povûdní doby nezapoãítává. Pracovní pomûr v tomto pfiípadû skonãí teprve uplynutím zb vající ãásti v povûdní doby po skonãení ochranné doby. Znamená to, Ïe musíte nejprve vyãkat ukonãení pracovní neschopnosti zamûstnankynû a po skonãení doãasné pracovní neschopnosti pfiipoãtete ãást v povûdní doby, která byla zame kána doãasnou pracovní neschopností. Teprve v poslední den takto prodlouïené v povûdní doby dojde ke skonãení pracovního pomûru. Tento postup platí, ledaïe zamûstnanec sdûlí zamûstnavateli, Ïe na prodlouïení pracovního pomûru netrvá. V tom pfiípadû by pracovní pomûr skonãil uplynutím v povûdní doby. Pokud toto sdûlení Va e zamûstnankynû vûãi Va í spoleãnosti neuãinila, dojde skonãení pracovního pomûru podle shora popsané zásady, která je obsahem ustanovení 53 odst. 2 ZP. V pfiípadû ukonãení pracovního pomûru v povûdí ze strany zamûstnavatele podle 52 písm. c) ZP vzniká zamûstnanci právo na poskytnutí odstupného ve v i nejménû trojnásobku prûmûrného v dûlku. Odstupné vyplácí zamûstnavatel po skonãení pracovního pomûru v nejbliï ím v platním termínu pro v platu mzdy ãi platu u zamûstnavatele, pokud se se zamûstnavatelem nedohodne na v platû odstupného v den skonãení pracovního pomûru anebo na pozdûj ím termínu v platy. Právo na odstupné Va í zamûstnankyni proto pfii prodlouïení v povûdní doby z dûvodu trvání doãasné pracovní neschopnosti jako ochranné doby nevznikne v pûvodním termínu uplynutím v povûdní doby, ale aï pfii skonãení pracovního pomûru. Vyplácí se potom v nejbliï ím v platním termínu urãeném zamûstnavatelem následujícím po ukonãení pracovního pomûru. Odstupné poskytované zamûstnanci podle 67 ZP z dûvodû v tomto ustanovení uveden ch, mimo jiné i pro pfiípad ukonãení pracovního pomûru v povûdí zamûstnavatele podle 52 písm. c) ZP z organizaãních dûvodû, nepodléhá pojistnému na zdravotní a sociální poji tûní, ale podléhá dani z pfiíjmû. Zamûstnavatel pfii zúãtování odstupného pfii jeho v platû musí toto plnûní zdanit jako ostatní pfiíjmy z pracovního pomûru. JUDr. Vûra Bognárová DPH a zboïí pofiízené z EU a tfietí zemû Prosíme o radu ohlednû pofiízení zboïí z EU a ze tfietí zemû. Jsme plátci DPH v âr. Ná nûmeck dodavatel (plátce DPH v Nûmecku) nám vystavil fakturu za dodání zboïí v ãástce EUR. ZboÏí v hodnotû EUR nám dodal ze skladu v âr a zboïí v hodnotû EUR nám dodal ze skladu v Srbsku. Na JCD na dovoz ze Srbska (reïim voln obûh) jsme uvedeni my jako pfiíjemce a zboïí je osvobozeno od cla. Faktura za v e uvedené zboïí je vystavena bez DPH, pod nûmeck m DIâ, na na e ãeské DIâ a je na ní uvedeno místo, odkud bylo zboïí dodáno (tedy âr a Srbsko). Není na ní uvedena poznámka o pfienosu daàové povinnost v rámci pofiízení zbo- Ïí z jiného ãl. státu (ale tuto vûtu ná nûmeck partner stejnû na sv ch fakturách neuvádí, i kdyï se jedná o skuteãné pofiízení zboïí z EU). Domníváme se, Ïe faktura není vystavena správnû, Ïe se nejedná o pofiízení zboïí z EU (zboïí nebylo pfiepraveno z jiného ãlenského státu), a nevíme, jak ji správnû uvést v pfiiznání k DPH. MÛj názor se shoduje s va ím názorem. Jednak jde o dodání zboïí v tuzemsku, tedy o zdanitelné plnûní v tuzemsku, a dodavatel, pokud jiï není k DPH registrován, má povinnost registrace podle 94 odst. 10, popfi. podle odst. 11 zákona o DPH, a jednak jde o dovoz zboïí ze tfietí zemû (mimo EU Srbsko). Doporuãuji upozornit dodavatele na jeho chybn postup z hlediska zákona o DPH. Ing. Ladislav Pitner DAŇOVÝ TIP 25 26/2009 vy lo

13 Podnikatel FO jako jednatel spoleãnosti ve stejném oboru Fyzická osoba podniká v oboru inïen rská ãinnost. ZaloÏila je tû s. r. o. jako jedin spoleãník a jednatel. Spoleãnost byla zaloïena v roce 2008, pfiedmûtem podnikání je projektová ãinnost (to samé jako FO). Za rok 2008 s. r. o. vykázala zisk, kter nebyl vyplacen, a souãasnû nebyla vyplacena Ïádná odmûna. 1) Jak m zpûsobem vyplatit finanãnû mzdu jednatele? 2) FO fakturovala s. r. o. na základû nájemní smlouvy pronájem automobilu. Je to moïné, nebo se na to vztahuje 136 obchodního zákoníku? Ad 1) Z prvního dotazu je zfiejmé, Ïe jednatel a jedin spoleãník spoleãnosti s ruãením omezen m stojí pfied rozhodnutím, na jakém právním základû si nechat ze své spoleãnosti vyplácet pravidelnou odmûnu. Pokud vylouãíme podíly na zisku tichého spoleãníka z úãasti na podnikání, v úvahu pfiichází napfi. a) pracovnûprávní vztah podle zákoníku práce, b) odmûna za ãinnost spoleãníka dle zakladatelské listiny, c) odmûna za ãinnost jednatele vypl vající ze smlouvy o v konu funkce. Ad a) Spoleãník s. r. o. mûïe uzavfiít se svou spoleãností pracovnûprávní vztah podle zákoníku práce na v kon závislé práce. Nelze ale sjednat pracovnûprávní vztah na v kon ãinnosti jednatele s. r. o. S uzavfiením pracovní smlouvy je spojena administrativní nároãnost. Podle 132 odst. 3 obchodního zákoníku, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû, platí, Ïe smlouvy uzavfiené mezi spoleãností a jedin m spoleãníkem této spoleãnosti, pokud tento spoleãník jedná rovnûï jménem spoleãnosti, musejí mít formu notáfiského zápisu nebo písemnou formu a listina musí b t podepsána pfied orgánem povûfien m legalizací. V pfiípadû, Ïe by tomu tak nebylo, jednalo by se o neplatn právní úkon, protoïe by nebyl uãinûn ve formû, kterou vyïaduje zákon. Ad b) Spoleãník fyzická osoba, se mûïe k ãinnosti pro s. r. o. zavázat pfiímo v zakladatelské listinû. Povaha a rozsah této ãinnosti je pouze na nûm, nemusí respektovat ustanovení zákoníku práce, není tfieba sjednávat pracovní smlouvu jako u pfiedchozí moïnosti. Vzájemn vztah se obvykle fiídí ustanoveními o mandátní smlouvû. Pfiíjmy za práci spoleãníkû spoleãností s ruãením omezen m se povaïují za pfiíjmy ze závislé ãinnosti podle 6 odst. 1 písm. b) zákona ã. 586/1992 Sb., o daních z pfiíjmû, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû. Pfiíjmy spoleãníka podléhají obdobnému reïimu zdanûní jako pfiíjmy z pracovnûprávních vztahû. Ad c) Spoleãnost s ruãením omezen m má kromû spoleãníka také alespoà jednoho jednatele, kter je podle 133 obchodního zákoníku statutárním orgánem. Vzájemn vztah se obvykle fiídí rovnûï ustanoveními o mandátní smlouvû ( 66 odst. 2 obchodního zákoníku). Plnûní spoleãnosti ve prospûch jednatele by pfiipadalo v úvahu dle smlouvy o v konu funkce (mandátní smlouvy). Pfiíjmy za práci jednatele spoleãnosti s ruãením omezen m se pova- Ïují rovnûï za pfiíjmy ze závislé ãinnosti podle 6 odst. 1 písm. b) zákona o daních z pfiíjmû, pro spoleãnost jsou daàov m nákladem a podléhají obdobnému reïimu zdanûní jako pfiíjmy z pracovnûprávních vztahû. Ad 2) Podle 136 odstavce 1 písm. a) zákona ã. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, platí, Ïe nevypl vají-li ze spoleãenské smlouvy nebo stanov dal í omezení, jednatel nesmí podnikat v oboru stejném nebo obdobném oboru podnikání spoleãnosti ani vstupovat se spoleãností do obchodních vztahû. Pronájem auta spoleãníka není v rozporu s v e uveden m ustanovením, pfii splnûní ostatních podmínek (napfi. zmínûn 132 odst. 3 obchodního zákoníku). Je tfieba pamatovat rovnûï na ustanovení 23 odstavce 7 zákona o daních z pfiíjmû, t kajících se sjednání ceny, které by byly sjednány mezi nezávisl mi osobami v bûïn ch obchodních vztazích. Ing. Pavel Novák Odpoãet na dítû studující V Dotaz se t ká daàového zv hodnûní na vyïivované dítû do 26 let vûku. Toto dítû ukonãilo studium na vysoké kole (magistersk program, prezenãní studium dne fiádné ukonãení s vykonáním závûreãné státní zkou ky). Od na téïe kole nastoupilo na doktorsk program, forma studia prezenãní. Cel rok 2009 je dítû samostatnû v dûleãnû ãinné. NáleÏí daàové zv hodnûní na mûsíce 1 5/2009 (po ukonãení V tfii následující mûsíce, pokud dal í studium na V bylo bezprostfiednû zapoãato), 10 12/2009? Pfiedpokládám, Ïe daàové zv hodnûní náleïí za tyto mûsíce, i kdyï dítû vykonávalo v dûleãnou ãinnost (forma studia na V asi není podstatná). Právní úprava 35c zákona ã. 586/1992 Sb., o daních z pfiíjmû, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû (dále jen ZDP ) 10 a 12 aï 15 zákona ã. 117/1995 Sb., o státní sociální podpofie (dále jen ZSSP ) Zákon ã. 111/1998 Sb., zákon o vysok ch kolách Odpovûì Soustavná pfiíprava dítûte na budoucí povolání na vysoké kole zaãíná dnem, kdy byl student zapsán ke studiu, a konãí dnem ukonãení studia (fiádnû, zanecháním studia, nesplnûním poïadavkû, odnûtím akreditace, zru ením studijního programu, vylouãením), nebo jeho pfieru ením. Za soustavnou pfiípravu dítûte na budoucí povolání podle ZSSP se povaïuje také doba, kdy dítû pfiímo nestuduje, ale která se studiem souvisí, a to mimo jiné: doba od ukonãení studia na vysoké kole do dne, kdy se dítû stalo studentem téïe nebo jiné vysoké koly, pokud studium na téïe nebo jiné vy- 13 DAŇOVÝ TIP 25 26/2009 vy lo

14 soké kole bezprostfiednû navazuje na ukonãení studia na vysoké kole, nejdéle v ak doba tfií kalendáfiních mûsícû následujících po kalendáfiním mûsíci, v nûmï dítû ukonãilo studium. Tazatel neuvádí, ve kterém mûsíci byl student zapsán k doktorskému studiu, pouze uvádí, Ïe student nastoupil na doktorsk program od Rozhodující pro uznání daàového zv hodnûní na dítû je datum zápisu ke studiu, neboè studium (soustavná pfiíprava na budoucí povolání) zaãíná dnem zápisu. Pokud byl student zapsán k doktorskému studiu v fiíjnu, pak: rodiãi v roce 2009 náleïí daàové zv hodnûní na dítû za leden aï kvûten (i tfii kalendáfiní mûsíce navazující na skonãení studia na vysoké kole) a dále za mûsíc fiíjen (i mûsíc, v nûmï zaãala pokraãující soustavná pfiíprava na budoucí povolání) aï prosinec. Skuteãnost, Ïe dítû je samostatnû v dûleãnû ãinné, nemá v na em pfiípadû v znam, neboè v echny formy vysoko kolského studia se povaïují za pfiípravu na budoucí povolání. Tato skuteãnost by v ak byla v znamná v pfiípadû uznání kalendáfiního mûsíce následujícího po mûsíci, v nûmï dítû ukonãilo fiádnû studium na vysoké kole, neboè samostatná v dûleãná ãinnost v jakémkoliv rozsahu se povaïuje za v dûleãnou ãinnost podle 10 ZSSP. Shrnutí V na em pfiípadû náleïí rodiãi daàové zv hodnûní na dítû do 26 let pfiipravující se na budoucí povolání studiem na vysoké kole po dobu od poãátku studia (od kalendáfiního mûsíce, ve kterém bylo dítû zapsáno ke studiu) do doby ukonãení studia (kalendáfiní mûsíc, v nûmï ukonãilo studium), po dobu od ukonãení studia na vysoké kole do dne, kdy se dítû stalo studentem téïe nebo jiné vysoké koly, pokud studium na téïe nebo jiné vysoké kole bezprostfiednû navazuje na ukonãení studia na vysoké kole, nejdéle v ak po dobu tfií kalendáfiních mûsícû následujících po kalendáfiním mûsíci, v nûmï dítû ukonãilo studium na vysoké kole. Pro uznání daàového zv hodnûní na dítû po dobu studia na vysoké kole a dobu v e uveden ch tfií mûsícû nemá v znam, Ïe je dítû samostatnû v dûleãné ãinné. Ing. Renata Konviãná DPH ze star ch závazkov ch vztahû Dotaz se t ká vyfakturování DPH. Firma A pronajímala objekt firmû B. Firma A mûla energii za pronajat objekt napsanou na sebe, takïe faktury chodily na firmu A. Firma A fakturu na energii jiï v roce 2005 nezaúãtovala do úãetnictví. Firma A byla domluvena s firmou B, Ïe za ni fakturu zaplatí, a více to nefie ily. Do lo k tomu, Ïe firma B nezaplatila a nyní v roce 2009 soudní exekutor zaãal vymáhat ãástku na firmû A. Po domluvû firma B v e zaplatila vãetnû poplatkû, ale nastal problém, Ïe doklady jsou na firmu A a firma B, pfiestoïe to zaplatila, si nemûïe toto uplatnit jako náklad. Mohla by si tyto náklady uplatnit na základû nájemní smlouvy z té doby? Firma A si fakturu na energii v roce 2005 neuplatnila (tedy ani DPH), takïe kdyby nyní ãástku firmû B vyfakturovala, musela by pravdûpodobnû firma A odvést i DPH. Nebo je moïné, kdyï si DPH neuplatnila, aby ji nyní ani nefakturovala? Potfiebovali bychom dostat náklad do firmy B s tím, aby firma A nemusela DPH fakturovat. Prosím o radu, jak postupovat. V tomto pfiípadû do lo k nûkolika pochybením hned na poãátku. Pokud jsou faktury adresovány na nûjak podnikatelsk subjekt, ten je musí zaúãtovat nebo vrátit, pokud s nimi nesouhlasí, nebo mu nepatfií. JiÏ v roce 2005 mûlo tedy dojít k pfiefakturaci energie na nájemce firmu B, aby tato mûla titul pro úhradu. Ústní domluvy v tomto pfiípadû nejsou oprávnûné. Platba musí probûhnout vïdy na základû nûjakého podkladu. Firma B si mûïe uplatnit náklad na základû va í fakturace, ale v leto ním roce pouze jako náklad minul ch období, neboè souvisí s pfiíjmy roku 2005, letos tedy daàovû neúãinn s moïností podat dodateãné pfiiznání (do konce roku 2009). Firma A fakturu dodateãnû mûïe proúãtovat rozvahovû: do lou vãetnû DPH (325) a vydanou ve stejné hodnotû vãetnû DPH 311 (315) 378. Úãet ostatních pohledávek (378) je pak s nulov m koneãn m zûstatkem a 321 a 311 je moïné zapoãítat. DPH se to v tomto pfiípadû nemusí t kat, v roce 2005 existovala v zákonû o DPH za tûchto podmínek moïnost pfiefakturace. Ing. Daniela Lampová DPH a pofiízení zlata Podnikatel, plátce DPH registrovan v âr, pofiídil od italské firmy registrované v Itálii plátkové zlato. Domníváme se, Ïe v tomto pfiípadû se nejedná o zvlá tní reïim pro dodávání zlata dle 92a zákona o DPH. Staãí, kdyï do daàového pfiiznání toto plnûní uvede jako pofiízení zboïí z jiného ãlenského státu na v stupu (a zároveà si na vstupu uplatní odpoãet DPH, jelikoï zlato pouïívá ke své ekonomické ãinnosti)? Ano, jedná se o pofiízení zboïí od osoby registrované k dani v jiném ãlenském státû (Itálie), kdy povinnost pfiiznat daà vzniká v tuzemsku pofiizovateli (plátci). O zvlá tní reïim podle 92a se nejedná, protoïe ten se t ká dodání zlata plátcem (osobou podle 94 zákona o DPH) s místem plnûní v tuzemsku. Ing. Ladislav Pitner DAŇOVÝ TIP 25 26/2009 vy lo

15 Dotace na pofiízení stroje Na e s. r. o. se rozhodla pofiídit obrábûcí stroj v hodnotû cca 6 mil. Kã. Na uveden stroj Ïádáme o poskytnutí dotace z OPPI Ministerstva prûmyslu a obchodu âr. Dotace mûïe ãinit aï 3,6 mil. Kã. Pfiedpokládáme, Ïe stroj bude uveden do provozu v 11/2009. Pokud bychom získali v e uvedenou dotaci, lze pfiedpokládat, Ïe nám bude poskytnuta aï po uvedení stroje do provozu, a to dokonce aï v r (pfiedpokládejme napfi. v 3/2010). Pro zjednodu ení dále pfiedpokládejme, Ïe stroj zafiazen do 2. odpisové skupiny budeme odepisovat 5 let a úãetní odpisy se budou rovnat daàov m odpisûm. Prosíme o odpovûì na níïe uvedené otázky: 1. Jak máme zaúãtovat pfiijetí dotace? 2. Jak máme zaúãtovat sníïení vstupní ceny uvedeného hmotného majetku o poskytnutou dotaci v souladu s 29 odst. 1 písm g) ZDP a 47 odst. 4 vyhlá ky ã. 500/2002 Sb.? 3. Jak máme vypoãítat a zaúãtovat odpisy v tomto pfiípadû, kdy dojde ke sníïení vstupní ceny majetku aï po jeho uvedení do provozu? 4. Bude mít pfiijetí dotace vliv na daàovou povinnost za r. 2009? Lze z hlediska ZDP sníïit základ danû v roce 2009 o odpisy vypoãítané z pûvodní ceny, tedy ze 6 mil. Kã? Nebo musíme dodateãnû odpisy za r upravit a v e dodanit? Investiãní dotace na pofiízení dlouhodobého majetku sniïuje jeho vstupní cenu, ze které jsou uplatàovány daàové odpisy, i pofiizovací cenu, ze které jsou vypoãteny úãetní odpisy. Úãetní ani daàové pfiedpisy neupravují situaci, kdy je o poskytnutí dotace rozhodnuto aï v dobû, kdy je majetek jiï zafiazen do uïívání a jsou uplatàovány daàové odpisy a je úãtováno o úãetních odpisech. Úãtování: MD D Pofiizovací cena stroje Pfievod na majetkov úãet Nezpochybniteln právní nárok na dotaci Pfiijetí dotace na bûïn úãet Z dotazu není zfiejmé, zdali nezpochybniteln právní nárok na dotaci nastane jiï pfii pfieúãtování stroje z pfiíslu - ného úãtu úãtové skupiny 04 Nedokonãen dlouhodob nehmotn a hmotn majetek a pofiizovan dlouhodob finanãní majetek na pfiíslu n úãet úãtové skupiny 02 Dlouhodob hmotn majetek odpisovan. OkamÏik nezpochybnitelného právního nároku na dotaci nemusí b t totoïn s okamïikem pfiíjmu penûz z titulu poskytnuté dotace. Pokud bude existovat nezpochybniteln právní nárok na dotaci jiï pfii pfieúãtování, nevznikne problém a jiï v tomto okamïiku dojde ke sníïení vstupní ceny pro uplatàování daàov ch odpisû i pofiizovací ceny pro úãtování úãetních odpisû. Pokud vznikne nezpochybniteln právní nárok na tuto dotaci aï po okamïiku pfieúãtování na pfiíslu n majetkov úãet úãetní skupiny 02, dojde aï v tomto okamïiku ke sníïení vstupní ceny pro uplatàování daàov ch odpisû a sníïení pofiizovací ceny pro úãtování úãetních odpisû (jak je naznaãeno v tabulce). Od tohoto okamïiku budou uplatàovány daàové odpisy z této sní- Ïené vstupní ceny a bude úãtováno o úãetních odpisech z takto sníïené pofiizovací ceny. JestliÏe tedy vznikne nezpochybniteln právní nárok na dotaci aï v roce 2010, nevznikne povinnost podat dodateãné daàové pfiiznání za rok Podle mého názoru by v e uvedené mûlo b t uvedeno v pfiílohách v úãetních závûrkách sestaven ch k i k Ing. Pavla Strako ová Odpisy z nedokonãeného TZ Na odpisované nemovitosti se tento rok provádí technické zhodnocení dodavatelskou firmou. Technické zhodnocení bude pokraãovat i v pfií tím roce. Je moïné uplatnit za rok 2009 odpisy z nav eného technického zhodnocení, i kdyï nebudou uhrazeny v echny dodavatelské faktury do konce roku a neprobûhne kolaudaãní fiízení? Firma vede daàovou evidenci. Podle 33 ZDP se technick m zhodnocením rozumûjí vïdy v daje na dokonãené nástavby, pfiístavby a stavení úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud pfiev ily u jednotlivého majetku v úhrnu ve zdaàovacím období ãástku Kã. Technick m zhodnocením jsou i tyto v daje nepfievy ující uvedenou ãástku, které poplatník dle svého rozhodnutí neuplatní jako jednorázov daàov v daj [coï mu umoïàuje 24 odst. 2 písm. zb) ZDP]. Technické zhodnocení realizované na hmotném majetku nejpozdûji v prvním roce odpisování zvy uje jeho vstupní cenu, ze které je zahájeno odpisování rovnomûrn m nebo zrychlen m zpûsobem. Technické zhodnocení realizované pozdûji (jiï po zahájení odpisování ze vstupní ceny) zvy uje vstupní, resp. zûstatkovou cenu, a k odpisování se dále pouïijí koeficient nebo sazba urãené pro zv enou vstupní cenu. Technické zhodnocení zvy uje vstupní cenu v tom zdaàovacím období, kdy je technické zhodnocení dokonãeno a uvedeno do stavu zpûsobilého uïívání. Z uvedeného je evidentní, Ïe nebude-li technické zhodnocení do konce roku 2009 dokonãeno, nelze o jeho hodnotu zv it vstupní, resp. zûstatkovou cenu. V daje budou i nadále evidovány na pfiíslu né kartû nemovitosti (v daàové evidenci jako v daje neda- Àové) a teprve po dokonãení zhodnocení bude o jeho celkovou hodnotu zv ena vstupní, resp. zûstatková cena avodpisování bude dále pokraãováno z této zv ené vstupní, resp. zûstatkové ceny s pouïitím sazby, resp. koeficientu urãen ch pro zji tûní odpisû ze zv ené vstupní ceny. Ing. Helena Machová 15 DAŇOVÝ TIP 25 26/2009 vy lo

16 Nevybraná dovolená a dal í matefiská dovolená Îena nastoupila na 1. matefiskou dovolenou a ukonãila 1. rodiãovskou dovolenou. Nechtûla ãerpat dovolenou po matefiské, a tudíï jí zbylo 20 dnû dovolené z roku JenomÏe letos od do byla na neschopence (rizikové tûhotenství) a od nastupuje znova na PPM. Zbylou dovolenou tedy nestihla vyãerpat po skonãení rodiãovské dovolené a zhruba do konce bfiezna pfií tího roku bude opût na matefiské dovolené. Získá nárok na dovolenou za rok 2009 (krácen za zame kanou dobu) i za rok Co ale s dovolenou za rok 2006? Propadne? Pfiedev ím je tfieba se nejprve podívat na to, zda a v jakém rozsahu vzniklo Ïenû právo na dovolenou v roce Jen pro úplnost je tfieba pfiipomenout, Ïe do konce roku 2006 platil je tû star zákoník práce z roku 1965 (zákon ã. 65/1965 Sb., v platném znûní). Nicménû lze pfiedpokládat, Ïe Ïenû vzniklo podle tohoto zákona právo na dovolenou za kalendáfiní rok 2006, protoïe odpracovala v tomto roce více neï 60 dnû. ProtoÏe nepoïádala pfied skonãením matefiské dovolené o ãerpání dovolené tak, aby bezprostfiednû navazovala na skonãení matefiské dovolené, mûla b t tato dovolená krácena za dobu rodiãovské dovolené stejnû, jako kdyby byla v pracovní neschopnosti (za prvních 100 pracovních dnû o jednu dvanáctinu a za kaïd ch dal ích 22 pracovních dnû o dal í dvanáctinu). Tuto dovolenou, na niï jí vznikl nárok v roce 2006, mûla podle tehdy platn ch právních pfiedpisû vyãerpat v rozsahu 4 t dnû nejpozdûji do konce roku Pokud tuto dovolenou nevyãerpala, právo na dovolenou jí zaniklo. Teprve od platí nov zákoník práce ã. 262/2006 Sb., kter byl novelizován zákonem ã. 362/2007 Sb., s úãinností od V souãasné dobû tedy platí, Ïe nemûïe-li zamûstnavatel urãit zamûstnankyni ãerpání dovolené vrozsahu alespoà 4 t dnû ani do konce pfií tího kalendáfiního roku z dûvodu ãerpání rodiãovské dovolené, urãí dobu ãerpání této dovolené po skonãení rodiãovské dovolené. Toto pravidlo v ak nelze vztáhnout na dovolenou, na niï právo jiï zaniklo podle dfiíve platn ch právních pfiedpisû. JUDr. Jaroslav Jakubka PfiekáÏka v práci na stranû zamûstnavatele Dne byla na základû oznámení âez, a. s., pfieru ena dodávka elektrické energie do na í v robní spoleãnosti. Podle zákoníku práce se jedná o pfiekáïku na stranû zamûstnavatele a zamûstnanci by mûli dostat náhradu mzdy. MÛÏe v ak zamûstnavatel rozhodnout, Ïe si zamûstnanci musejí u lou smûnu napracovat nebo pouïít na tuto smûnu fiádnou dovolenou? Nemá pfiednost uplatnûní pfiekáïky v práci? Pfieru ení dodávky elektrické energie lze povaïovat za pfiekáïku v práci na stranû zamûstnavatele, uvedenou v 207 písm. a) zákoníku práce, za kterou náleïí zamûstnancûm náhrada mzdy ve v i nejménû 80% prûmûrného v dûlku. Nic nebrání tomu, aby zamûstnavatel zamûstnancûm na tuto dobu, za dodrïení ustanovení zákoníku práce, urãil ãerpání dovolené. Toto mu dovoluje zákoník práce v 220. Zamûstnavatel pouze nesmí urãit ãerpání dovolené na dobu, kdy zamûstnanec vykonává vojenské cviãení nebo v jimeãné vojenské cviãení, kdy je uznán doãasnû práce neschopn m podle zvlá tního právního pfiedpisu, ani na dobu, po kterou je zamûstnankynû na matefiské nebo rodiãovské dovolené a zamûstnanec na rodiãovské dovolené. Na dobu ostatních pfiekáïek v práci na stranû zamûstnance smí zamûstnavatel urãit ãerpání dovolené jen na jeho Ïádost. Pokud u zamûstnavatele pûsobí odborová organizace, mûïe zamûstnancûm urãit hromadné ãerpání dovolené pouze po dohodû s ní. Urãenou dobu ãerpání dovolené je zamûstnavatel povinen písemnû oznámit zamûstnanci alespoà 14 dnû pfiedem, pokud se nedohodne se zamûstnancem na krat í dobû. Pfiikázat zamûstnancûm, aby si zame - kanou dobu napracovali, zamûstnavatel nemûïe. MÛÏe se v ak s nimi na napracování dohodnout. Pokud v ak zamûstnancûm za zame kanou dobu poskytl náhradu mzdy ve v i nejménû 80 % prûmûrného v dûlku pro pfiekáïku v práci na stranû zamûstnavatele dle 207 písm. a) zákoníku práce nebo jim urãil ãerpání dovolené, pak práce, kdy zamûstnanci zame kanou dobu napracovávají, je prací pfiesãas. JUDr. Franti ek Mu ka DaÀov TIP aktuality, komentáfie, dotazy a odpovûdi Copyright by Dashöfer Holding, Ltd. & Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o. / Vydává Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o., Na Pfiíkopû 18, P. O. Box 756, Praha 1 / Iâ: / tel.: , fax: / lea.simkova@dashofer.cz / Vedoucí redaktor: Ing. Marek Bûhal, odborná redaktorka: Ing. Lea imková / Sazba: SV, s. r. o. / Tisk: POLY+, s. r. o. / Vychází 2 mûsíãnû. / Cena: Pololetní pfiedplatné 1680 Kã + DPH, balné a po tovné / Pfiedplatné na dal í období není tfieba objednávat, je automaticky prodlouïeno na dal ích 12 mûsícû. Pfiedplatné je moïné zru it písemnû, nejpozdûji 6 t dnû pfied uplynutím roãního pfiedplatného, jinak se prodluïuje o dal í rok. / V echna práva, zejména právo na titul (název), licenãní právo a prûmyslová ochranná práva jsou ve v hradním vlastnictví Dashöfer Holding, Ltd. a jsou chránûna autorsk m zákonem. / V echna práva jsou vyhrazena, zejména právo na rozmnoïování, ífiení a pfieklad. Îádná ãást díla nesmí b t jakoukoliv formou (tiskem, jako fotokopie, elektronicky nebo jin m zpûsobem) bez pfiedchozího písemného souhlasu nakladatelství reprodukována anebo s pouïitím elektronick ch off-line nebo on-line systémû ukládána do pamûti, zpracovávána ãi ífiena. / Informace obsaïené v tomto díle byly zpracovány na základû nejlep ích poznatkû v okamïiku zvefiejnûní, kvûli neucelen m v sledkûm ve v zkumu a jurisdikci v ak není moïno zaruãit absolutní bezchybnost. / Za obsah pfiíspûvkû ruãí jejich autofii. / Redakce zajistí zodpovûzení pfiípadn ch dotazû pfiedplatitelû zaslan ch pouze pfies formuláfi na Vybrané odpovûdi budou uvefiejnûny v nûkterém z ãísel tohoto newsletteru. / Vydávání tohoto periodika povoleno rozhodnutím Ministerstva kultury, ã. j. 3974/95, dne Redakãní uzávûrka ãísla 24/2009 byla dne 1. prosince ISSN Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o., je certifikováno spoãleností TÜV Rheinland Cert GmbH a disponuje Certifikátem systému managementu kvality podle normy ISO 9001:2000, reg. ã DAŇOVÝ TIP 25 26/2009 vy lo