ZPRÁVA O ČINNOSTI ÚŘADU PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ZA ROK 2000

Transkript

1 ZPRÁVA O ČINNOSTI ÚŘADU PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ZA ROK 2000 BRNO květen 2001

2 OBSAH I. ÚVOD...4 II. LEGISLATIVNÍ RÁMEC ČINNOSTI ÚŘADU 1. SOUČASNÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA NÁVRHY NOVÝCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ V PŮSOBNOSTI ÚŘADU A JEJICH PŘIZPŮSOBOVÁNÍ PRÁVU ES PASIVNÍ LEGISLATIVA PROSAZOVÁNÍ HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE V PROCESU PRIVATIZACE...15 III. APLIKACE ZÁKONA O OCHRANĚ HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE...17 A. DOHODY OMEZUJÍCÍ SOUTĚŽ 1. ZHODNOCENÍ ČINNOSTI VYUŽITÍ POZNATKŮ Z ROZHODOVACÍ PRAXE EU PŘI ROZHODOVÁNÍ ÚŘADU VYBRANÉ PŘÍPADY STATISTICKÉ ÚDAJE...27 B. ZNEUŽITÍ DOMINANTNÍHO POSTAVENÍ 1. ZHODNOCENÍ ČINNOSTI VYUŽITÍ POZNATKŮ Z ROZHODOVACÍ PRAXE EU PŘI ROZHODOVÁNÍ ÚŘADU VYBRANÉ PŘÍPADY STATISTICKÉ ÚDAJE...31 C. SPOJOVÁNÍ PODNIKŮ SOUTĚŽITELŮ 1. ZHODNOCENÍ ČINNOSTI VYUŽITÍ POZNATKŮ Z ROZHODOVACÍ PRAXE EU PŘI ROZHODOVÁNÍ ÚŘADU VYBRANÉ PŘÍPADY STATISTICKÉ ÚDAJE...39 D. ROZKLADOVÉ ŘÍZENÍ...43 E. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PLYNOUCÍ Z KAPITOLY HOSPODÁŘSKÁ SOUTĚŽ...46 IV. VEŘEJNÉ ZAKÁZKY 1. ZHODNOCENÍ ČINNOSTI ÚŘADU VYUŽITÍ POZNATKŮ Z ROZHODOVACÍ PRAXE EU PŘI ROZHODOVÁNÍ ÚŘADU VYBRANÉ PŘÍPADY STATISTICKÉ ÚDAJE ROZKLADOVÉ ŘÍZENÍ...55 V. VEŘEJNÁ PODPORA 1. PERSONÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ ČINNOSTI ČINNOST V OBLASTI METODICKÉ ČINNOST V OBLASTI ROZHODOVACÍ ČINNOST V OBLASTI MONITORINGU KONTAKTY A SPOLUPRÁCE S EVROPSKOU KOMISÍ VYBRANÉ PŘÍPADY A STATISTICKÉ ÚDAJE ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PLYNOUCÍ Z KAPITOLY VEŘEJNÁ PODPORA

3 VI. VII. ŽALOBY PODANÉ PROTI ROZHODNUTÍM ÚŘADU U VRCHNÍCH SOUDŮ 1. HOSPODÁŘSKÁ SOUTĚŽ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY...63 MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE 1. EVROPSKÁ UNIE WTO A OECD SPOLUPRÁCE S DALŠÍMI SOUTĚŽNÍMI ÚŘADY...68 VIII. INFORMAČNÍ ČINNOST ÚŘADU...69 IX. ŠKOLENÍ PRACOVNÍKŮ...72 PŘÍLOHY PŘÍLOHA Č. 1 SLEDOVÁNÍ TRENDŮ ROZVOJE SOUTĚŽNÍHO PROSTŘEDÍ NA NĚKTERÝCH RELEVANTNÍCH TRZÍCH 3

4 I. ÚVOD Činnost Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen Úřad ) v roce 2000 byla převážně zaměřena na splnění úkolů, které pro něj vyplývají ze závazků České republiky obsažených v Evropské dohodě, a na odstraňování nedostatků, na něž poukázala pravidelná zpráva Evropské komise o České republice, předložená na podzim minulého roku Evropské radě. Činnost Úřadu zahrnuje tři oblasti: ochranu hospodářské soutěže, veřejnou podporu a dohled nad zadáváním veřejných zakázek. V oblasti hospodářské soutěže byly v roce 2000 dosaženy tyto výsledky: Byl zpracován kvalitní návrh zákona o ochraně hospodářské soutěže, plně kompatibilní se soutěžním právem Evropských společenství a odpovídající současným podmínkám ekonomiky České republiky. Návrh zákona byl v dubnu 2001 bez podstatnějších změn schválen Parlamentem České republiky. Veliké úsilí v rozhodovací činnosti bylo věnováno využívání poznatků z rozhodovací praxe Evropského soudního dvora a Evropské komise. Došlo k dalšímu prohlubování i rozšiřování znalostí pracovníků o právu Evropských společenství za pomoci domácích i zahraničních expertů i využitím vlastních odborníků. Prohloubila se dobrá a plodná spolupráce s Evropskou komisí, zejména s Generálním ředitelstvím pro hospodářskou soutěž. Rozšířila se spolupráce i s jednotlivými antimonopolními úřady. Při setkáních s představiteli italského antimonopolního úřadu a dánského antimonopolního úřadu došlo mj. k dohodám o uspořádání mezinárodních seminářů, týkajících se zejména boje proti kartelovým dohodám. Obdobně jako jiné ústřední orgány státní správy nemůže Úřad dosud účinně čelit na trhu práce konkurenci, kterou pro něj představuje zejména justice a soukromá sféra. Tyto instituce pracovníkům, kteří po získání cenných zkušeností odcházejí z Úřadu, poskytují podstatně vyšší platy a kladou na ně menší požadavky, než jsou ty, které musí klást Úřad. Proto Úřad podporuje rychlejší přijetí zákona o státní službě a doporučuje, aby platové předpisy odstranily nebo alespoň podstatně snížily nezdůvodnitelné veliké rozdíly mezi platy soudců a vysoce kvalifikovaných státních úředníků. Tím by se odstranil hlavní důvod nežádoucí fluktuace na úseku ochrany hospodářské soutěže. Zákonem č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře, byla od rozšířena působnost Úřadu o oblast veřejné podpory, spočívající v rozhodovací činnosti a v monitorování veřejné podpory. Na tuto činnost se Úřad intenzivně připravoval již od prosince 1999 (kdy zřídil odbor veřejné podpory), a to zejména školením pracovníků, přípravou metodických materiálů i instruktážemi pro nejdůležitější poskytovatele veřejné podpory. Díky této všestranné a pečlivé přípravě se podařilo rozhodování v oblasti veřejné podpory již od počátku účinnosti zákona o veřejné podpoře dobře zajistit. Pro důslednou realizaci zákona, na kterou klade Evropská komise veliký důraz, je nezbytné, aby poskytovatelé veřejné podpory postupovali vždy dle zákona, dle něhož nemůže být tato podpora poskytnuta dříve, než Úřad rozhodne o žádosti povolení výjimky ze zákazu veřejné podpory a o slučitelnosti veřejné podpory se 4

5 závazky České republiky vyplývajícími z Evropské dohody. Ve většině případů se díky dobré spolupráci s poskytovateli veřejné podpory podařilo žádosti o povolení výjimky ze zákazu veřejné podpory vyřídit kladně a relativně rychle. Rychlost vyřízení těchto žádostí odvisí prakticky od kvality podaných žádostí a jejich příloh (zejména restrukturalizačních plánů). Poskytování veřejné podpory je Evropskou komisí soustavě sledováno, vzhledem k závazkům, které vyplývají pro Českou republiku z Evropské dohody. Evropská komise hodnotila kladně přijetí zákona o veřejné podpoře a ocenila i dopisem generálního ředitele DG Competition pana Schauba výroční zprávu o veřejné podpoře za rok 1999 tak, že tato byla zpracována v souladu s metodologií zpracování přehledů Komisí a že naplnila požadavek transparentnosti v souladu s Evropskou dohodou. K dobrým výsledkům v oblasti veřejné podpory přispěla i úzká spolupráce s anglickým expertem panem Blakem, který je placen z prostředků programu PHARE. V oblasti dohledu nad zadáváním veřejných zakázek byl v minulém roce spolu s Ministerstvem pro místní rozvoj připraven návrh nového zákona o zadávání veřejných zakázek a dohledu nad jeho zadáváním, plně slučitelný s právem Evropských společenství, který zjednodušuje zadávací proces. Návrh nového zákona byl po schválení vládou předložen k projednání Parlamentu České republiky. Velké úsilí bylo věnováno kvalitě rozhodnutí a zrychlení správního řízení. Byla zintenzívněna vnější kontrola postupu zadavatelů veřejných zakázek v místě jejich sídla, při níž se mj. vycházelo i z podnětů Nejvyššího kontrolního úřadu. Významnou činností Úřadu v této oblasti je též seznamování zadavatelů i uchazečů o veřejné zakázky s výkladem zákona o zadávání veřejných zakázek, v průběhu roku 2000 bylo zodpovězeno cca 500 písemných dotazů týkajících se výkladů tohoto zákona. Díky všem těmto aktivitám došlo k částečnému zlepšení zadávací činnosti. Mezi nejvýznamnější úkoly Úřadu trvale patří spolupráce s orgány Evropské komise zaměřená na plnění závazků, které pro Českou republiku vyplývají z Evropské dohody a plnění podmínek pro začlenění České republiky do Evropské unie. K nejčastějším kontaktům docházelo v souvislosti s řešením problematiky ochrany hospodářské soutěže a veřejné podpory. Největší zájem Evropské komise (DG Competition) je zaměřen na poskytování veřejné podpory, a to jak na základě programů, tak individuálních podpor (kupř. Česká rafinérská, a.s., Československá obchodní banka, a.s., TATRA, a.s., Zetor, a.s., Vítkovice, a.s., Nová Huť, a.s., Královopolská, a.s.). Jedná se jak o případy, kdy Úřad již rozhodl o povolení výjimky z obecného zákazu poskytnutí veřejné podpory, tak případy, kdy správní řízení bylo na základě ustanovení 7 odst. 2 zákona o veřejné podpoře přerušeno (Vítkovice, a.s. a Nová Huť, a.s.), jelikož Evropská komise požádala o konzultaci těchto případů a tato konzultace dosud neskončila. Mimořádné úsilí v loňském i letošním roce věnoval Úřad plnění všech úkolů souvisejících s přípravou a účastí na hloubkovém hodnocení regulatorních mechanismů v České republice orgány OECD v Paříži. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže se jednak aktivně podílel na práci mezirezortní pracovní skupiny pro organizační zajištění regulatorních mechanismů v České republice, 5

6 jednak kvalitně zpracoval podklady ke kapitole Úloha soutěžní politiky v regulatorní reformě. Tyto podklady i vystoupení předsedy Úřadu při projednávání této problematiky na únorovém zasedání OECD v Paříži přispěly k velmi kladnému hodnocení soutěžní politiky i jejího institucionálního zajištění v České republice. Realizace vhodných doporučení OECD, jež jsou v kompetenci Úřadu, je již zajištěna. Jde zejména o dílčí doporučení k posílení role soutěžních principů, např. leniency programme (neuložení pokuty podniku, který upozorní na kartelovou dohodu) či odstraňování kritéria podílu na trhu pro povinné oznamování spojování podniků. Z iniciativy Úřadu se uzavřely nebo připravují dohody o spolupráci s nezávislými regulátory. Další a podrobnější údaje o činnosti jsou obsaženy ve Zprávě o činnosti a jejích přílohách. 6

7 II. LEGISLATIVNÍ RÁMEC ČINNOSTI ÚŘADU 1. SOUČASNÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA Úřad pro ochranu hospodářské soutěže byl jako ústřední orgán státní správy zřízen na základě ustanovení 1 odst. 1 písm. c) zákona č. 272/1996 Sb., kterým se provádějí některá opatření v soustavě ústředních orgánů státní správy České republiky a kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 2/1969 Sb. (kompetenční zákon) s účinností od 1. listopadu Svoji působnost vykonává Úřad na základě zákona č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu, ve znění zákona č. 187/1999 Sb. Zákonem vymezená působnost Úřadu se vztahuje na podporu a ochranu hospodářské soutěže proti jejímu nedovolenému omezení, na dohled nad zadáváním veřejných zakázek a na další činnosti stanovené zvláštními zákony. Zejména se jedná o zákon č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře, který nabyl účinnosti dne 1. května 2000 a je základní normou pro činnost Úřadu v oblasti veřejné podpory. Při ochraně hospodářské soutěže se Úřad, ve smyslu zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb., zákona č. 286/1993 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb., zaměřuje na odhalování dohod omezujících soutěž, jejich zákaz a v odůvodněných případech na udělování výjimek, zneužívání dominantního postavení a kontrolu spojování podniků soutěžitelů. Úřad rovněž působí i v oblasti dozoru vůči orgánům státní správy a orgánům obcí. V rámci dohledu nad zadáváním veřejných zakázek Úřad, podle zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, dbá na dodržování zákonem stanovených povinností zadavateli veřejných zakázek i uchazeči o ně. Úřad je mimo jiné oprávněn ukládat za závažná nebo opětovná porušení zákona pokuty. V souvislosti s účinnosti zákona č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře, přešly dnem na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže z Ministerstva financí pravomoci monitorovací jednotky veřejné podpory. Na základě tohoto zákona má Úřad oprávnění mj. povolit výjimku ze zákazu poskytování veřejné podpory. Vyhláškou může také povolit skupinovou výjimku ze zákazu veřejné podpory podle 2 odst. 1, a to zejména veřejné podpory ve prospěch malého a středního podnikání, vědy a výzkumu, na ochranu životního prostředí, na podporu zaměstnanosti a vzdělávání či regionálního charakteru. Úřad vede evidenci poskytnutých veřejných podpor a kontroluje, zda byly poskytnuty v souladu s tímto zákonem. Dále může u příjemce veřejné podpory kontrolovat, zda byla tato veřejná podpora využita v souladu s tímto zákonem. Mezi zvláštní zákony, stanovující další působnost Úřadu, patří zákon č. 152/1997 Sb., na ochranu před dovozem dumpingových výrobků. Na základě žádosti Ministerstva průmyslu a obchodu předkládá Úřad v průběhu šetření podnětu, zda došlo k dovozu dumpingových výrobků, své stanovisko zejména v otázkách újmy a ochrany hospodářské soutěže, vyjadřuje se k návrhům na rozhodnutí o uložení prozatímního nebo konečného cla a k výsledkům řízení. 7

8 2. NÁVRHY NOVÝCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ V PŮSOBNOSTI ÚŘADU A JEJICH PŘIZPŮSOBOVÁNÍ PRÁVU ES V roce 2000 se Úřad podílel na řadě legislativních návrhů a iniciativ v oblasti hospodářské soutěže i v oblasti veřejné podpory. Mezi nejdůležitější patřilo zpracování návrhu nového zákona o ochraně hospodářské soutěže, který byl vypracován na základě usnesení vlády České republiky č. 660 z V návaznosti na tento nový zákon o ochraně hospodářské soutěže byly vypracovány návrhy vyhlášek o obecných (blokových) výjimkách ze zákazu dohod narušujících soutěž. Úřad také vypracoval návrh zákona o dohledu nad zadáváním veřejných zakázek. 2.1 Oblast ochrany hospodářské soutěže Novela zákona o ochraně hospodářské soutěže Usnesení vlády České republiky č. 564 ze dne uložilo Úřadu zpracovat novelu zákona o ochraně hospodářské soutěže (č. 63/1991 Sb., v platném znění) s cílem rozšířit působnost zákona o nový institut narušení soutěže formou zneužívání ekonomické závislosti. V souladu s tímto usnesením předložil Úřad vládě České republiky návrh této novely dne Při projednávání v Poslanecké sněmovně byl přijat pozměňovací návrh, který tuto novelu zařadil do návrhu novely schválené vládou České republiky v dubnu Vládní návrh novely včetně ustanovení o ekonomické závislosti přijala Poslanecká sněmovna na své 21. schůzi dne Senát návrh zákona vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacím návrhem na vypuštění ustanovení 9a, o ekonomické závislosti. Poslanecká sněmovna na své 24. schůzi dne pozměňovací návrh Senátu nepřijala a novelu zákona zamítla v původním znění přijatém Poslaneckou sněmovnou dne Nový zákon o ochraně hospodářské soutěže Usnesením vlády České republiky č. 660 ze dne byl uložen úkol předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zpracovat a do předložit vládě návrh nového zákona o ochraně hospodářské soutěže. Usnesením č ze dne vláda České republiky aktualizovala termín předložení návrhu nového zákona ke dni Základním účelem nově navrhované právní úpravy je dosažení plné slučitelnosti se soutěžním právem Evropských společenství, a to ve všech třech oblastech veřejného soutěžního práva, tj. v oblasti zakázaných dohod narušujících soutěž, zneužívání dominantního postavení a kontroly spojování soutěžitelů. Návrh zákona výslovně upravuje způsob aplikace soutěžních pravidel také na oblast soutěžitelů (veřejně prospěšné podniky), kteří poskytují na základě zvláštního zákona nebo rozhodnutí vydaného v jeho souladu služby obecného hospodářského významu. Tímto je do zákona transponován čl. 86 odst. 2 Smlouvy o Evropském společenství (dříve čl. 90 Smlouvy); v oblasti dohod návrh zákona neopouští generální klauzuli, z níž vyplývá, že všechny dohody soutěžitelů, rozhodnutí jejich sdružení a jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě jsou zakázány, pokud tento nebo jiný zákon nestanoví jinak nebo pokud Úřad nepovolí 8

9 výjimku. V souladu s komunitární úpravou se nově rozlišují dohody horizontální a vertikální. Toto rozlišení je významné především v souvislosti s novým vymezením dohod de minimis, pro které jsou nově nastaveny prahové hodnoty, přičemž při splnění podmínek dle ustanovení návrhu zákona nepodléhají tyto dohody zákazu. Tím se opouští dosavadní úprava ohledně nabytí účinnosti těchto dohod na základě jejich schválení Úřadem, jež nemá v komunitárním právu oporu. Návrh zákona rovněž obsahuje zmocňovací ustanovení, které předpokládá přijetí obecných (blokových) výjimek ze zákazu dohod narušujících soutěž formou prováděcích vyhlášek, které by měly nabýt účinnosti současně s novým zákonem o ochraně hospodářské soutěže; v oblasti ochrany před zneužitím dominantního postavení návrh zákona v souladu s judikaturou Soudního dvora Evropských společenství zavádí pojem společné dominance, vymezuje dominantní postavení na základě tržní síly, který zahrnuje více kritérií oproti stávající úpravě založené jen na tržním podílu; patří mezi ně mimo tržní podíl i finanční a hospodářská síla soutěžitelů, právní či jiné překážky vstupu na trh pro další soutěžitele, stupeň vertikální integrace soutěžitelů atd. Návrh zákona ustupuje od povinnosti soutěžitelů oznamovat své dominantní postavení, který nemá oporu v soutěžním právu Evropských společenství; významné změny přináší návrh nového zákona v oblasti spojování soutěžitelů, která je jak po stránce věcné, tak po stránce procesní v souladu s Nařízením Rady č. 4064/89, o kontrole spojování podniků, ve znění Nařízení Rady č. 1310/97. Nově je definováno samotné spojení soutěžitelů, zakotvení nových podmínek pro povinnou notifikaci spojení podle kritéria obratu spojovaných soutěžitelů a nikoliv tržního podílu, stanovení pevných lhůt pro rozhodnutí Úřadu o povolení spojení, které přináší urychlení celého řízení, a další změny; nově se rovněž zavádí vedení veřejně přístupného kartelového rejstříku, který bude obsahovat dohody, z jejichž zákazu Úřad povolil výjimky; návrh zákona přináší za účelem zrychlení a zefektivnění činnosti Úřadu i další významné změny oproti stávající právní úpravě v oblasti procesní; soutěžitelé mohou podat Úřadu návrh na určení, zda určitá dohoda, kterou hodlají v budoucnu uzavřít, by byla považována za zakázanou a tím i neplatnou; zákon zavádí také novu definici pojmu účastník správního řízení, kdy Úřad může přiznat postavení účastníka řízení rovněž osobám, jejichž práva nebo povinnosti mohou být rozhodnutím Úřadu podstatně dotčeny. Návrh zákona byl dne postoupen vládě České republiky a po jeho schválení vládou byl předložen Poslanecké sněmovně dne Výbor pro evropskou integraci a Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny doporučily návrh zákona s drobnými pozměňovacími návrhy sněmovně ke schválení, přičemž žádná z uplatněných připomínek a pozměňovacích návrhů se nedotýkala základních principů obsažených v zákoně, žádná z nich nenamítala nesprávnost celkového pojetí zákona či jeho principiální nedostatky. Návrh zákona byl v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky dne schválen. Předpokládané nabytí účinnosti zákona je k

10 2.1.3 Návrhy prováděcích vyhlášek k návrhu zákona o ochraně hospodářské soutěže - obecné (blokové) výjimky ze zákazu dohod narušujících soutěž Za účelem zajištění možnosti kvalitního provádění nového zákona o ochraně hospodářské soutěže v souladu s právem Evropských společenství a na základě zmocnění obsaženého v návrhu zákona byly Úřadem zpracovány návrhy prováděcích vyhlášek k tomuto zákonu o povolení obecných (blokových) výjimek ze zákazu dohod narušujících soutěž. Jedná se o návrhy vyhlášek o povolení obecné výjimky ze zákazu dohod: pro určité druhy dohod v oblasti pojišťovnictví; pro určité druhy vertikálních dohod; pro určité druhy dohod o poskytování technologií; pro určité druhy dohod o distribuci a servisu motorových vozidel; pro určité druhy dohod o výzkumu a vývoji; pro určité druhy dohod o specializaci; pro určité druhy dohod v oblasti drážní, silniční a vnitrozemské vodní dopravy; pro určité druhy dohod týkajících se konzultací o cenách v osobní dopravě a přidělování volného letištního času. Tyto návrhy vyhlášek korespondují s jednotlivými Nařízeními Komise (Rady) Evropských společenství, které obsahují obdobné vynětí z obecného zákazu dohod omezujících soutěž obsaženého v článku 81 odst. 1 Smlouvy o Evropských společenstvích. Přijetím návrhů těchto vyhlášek je naplňován závazek, který vyplývá pro Českou republiku z článku 69 Evropské dohody a jehož obsahem je dosažení plné slučitelnosti národních právních předpisů s právem Evropských společenství. Ustanovení článku 69 je konkretizováno článkem 70, který uvádí jako jednu z priorit i oblast soutěžního práva. Návrhy vyhlášek jsou předloženy Legislativní radě vlády České republiky a jejich projednání a přijetí se předpokládá tak, aby mohly nabýt účinnost současně s novým zákonem o ochraně hospodářské soutěže, která se předpokládá dne Oblast veřejné podpory Zákon č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře Úřad se v součinnosti s Ministerstvem financí podílel na konečném zpracování návrhu zákona o veřejné podpoře, který nabyl účinností od Zákon o veřejné podpoře je plně v souladu s články 87 a 88 Smlouvy o Evropských společenstvích, o zákazu poskytování podpory v jakékoliv formě státy nebo ze státních prostředků, které narušují nebo hrozí narušit soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby a ovlivňují tak obchod mezi členskými státy. Přijetím tohoto zákona je naplňován závazek, který vyplývá pro Českou republiku z článku 69 Evropské dohody a jehož obsahem je dosažení plné slučitelnosti národních právních předpisů s právem Evropských společenství. 10

11 Je nutné, aby byl v návrzích právních norem, které upravují některou z forem veřejné podpory, dostatečně vyjádřen vztah k zákonu o veřejné podpoře a uveden v soulad s pravidly Evropských společenství. V této souvislosti byly zapracovány odkazy na zákon o veřejné podpoře a tedy nepřímo i na pravidla Evropských společenství, např. v zákonech upravujících investiční pobídky, malé a střední podnikání, vědu a výzkum, rozpočtová pravidla atd Vyhláška o náležitostech informační povinnosti o poskytnuté veřejné podpoře Dne vydal Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vyhlášku č. 435/2000 Sb., kterou se stanovují náležitosti informační povinnosti o poskytnuté veřejné podpoře. Tato vyhláška byla Úřadem připravena na základě zmocnění obsaženého v ustanovení 13 zákona č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře. Zákon o veřejné podpoře ukládá v ustanovení 9 odst. 1 poskytovateli, popř. navrhovateli veřejné podpory povinnost informovat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže o poskytnuté veřejné podpoře. Přijetí této vyhlášky bylo nezbytné pro realizaci povinností vyplývajících z tohoto ustanovení zákona, přičemž takto získané informace budou využívány jednak při monitorování veřejné podpory poskytované v České republice a rovněž ve výročních zprávách předkládaných Evropské komisi a Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. Návrh vyhlášky, kterou se stanoví náležitosti informační povinnosti o poskytnutí veřejné podpory, je v plném souladu s právními předpisy Evropských společenství i zákonem č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře, který upravuje postup při posuzování slučitelnosti veřejné podpory se závazky České republiky vyplývajícími z Evropské dohody a k jehož provedení je vyhláška určena. Vyhláška nabyla účinnosti dne Oblast zadávání veřejných zakázek Novely zákona o zadávání veřejných zakázek Dne Parlament České republiky schválil návrh novely zákona o zadávání veřejných zakázek, která byla dne publikována ve Sbírce zákonů pod č. 28/2000 Sb. a která nabyla účinnosti dne Návrh této novely byl vypracován Úřadem. Novela zohlednila praktické poznatky a zkušenosti získané Úřadem při výkonu dohledu nad dodržováním zákona, napomáhající k odstranění pochybností při výkladu některých ustanovení zákona a tím i k posílení právní jistoty uchazečů i zadavatelů. Novelou bylo dotčeno prakticky celé znění zákona. Změny se dotkly vymezení působnosti zákona, definic klíčových pojmů, požadavků na kvalifikační předpoklady uchazečů o veřejnou zakázku. Byla upřesněna ustanovení zákona upravující průběh obchodní veřejné soutěže i jiných způsobů zadání veřejných zakázek, jakož i podávání námitek proti rozhodnutím zadavatele a přezkum rozhodnutí o námitkách Úřadem. Jednou z nejvýznamnějších změn zákona bylo rozšíření okruhu zadavatelů, kterými se ode dne účinnosti novely staly osoby působící v sektorech energetiky, vodního hospodářství, dopravy a telekomunikací. Zadavateli se rovněž stali provozovatelé letišť a přístavů, obchodní společnosti provádějící průzkum nebo těžbu ropy, plynu, uhlí nebo jiných paliv. Podle zákona o zadávání veřejných zakázek postupují i zdravotní pojišťovny. Důvodem pro zařazení těchto subjektů mezi zadavatele veřejných zakázek byla zejména transpozice směrnice č. 93/38 o koordinaci řízení při zadávání veřejných zakázek orgány působícími v sektorech vodního hospodářství, energetiky, dopravy 11

12 a telekomunikací. V uvedených oblastech existují tzv. přirozené monopoly, což prakticky znamená, že tyto osoby jsou vystaveny pouze velmi omezené, případně žádné, konkurenci. Je proto v zájmu spotřebitelů, aby i uvedené subjekty zadávaly své zakázky veřejně a na soutěžním principu. I po účinnosti uvedené novely zákon o zadávání veřejných zakázek umožňuje zvýhodnění tuzemských osob, a to formou omezení soutěže pouze na tyto osoby, nebo formou jejich zvýhodnění při hodnocení nabídkových cen. Možnost zvýhodnit tuzemské osoby, která vychází z čl. 68 Evropské dohody o zadávání veřejných zakázek, jenž má asymetrickou povahu ve prospěch uchazečů z České republiky, je dočasná. V roce 2000 byl zákon o zadávání veřejných zakázek novelizován dále zákonem č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), který nabyl účinnosti dne Uvedenou novelizací bylo upraveno negativní vymezení působnosti zákona v oblasti koupě, skladování a prodeje zemědělských výrobků a potravin organizované Státním zemědělským intervenčním fondem. V roce 2001 byl zákon o zadávání veřejných zakázek novelizován zákonem č. 39/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, a o změně některých dalších zákonů. Zákon č. 39/2001 Sb. nabyl účinnosti dne Tímto zákonem byly mezi zadavatele veřejných zakázek zařazeny i Česká televize a Český rozhlas Připravovaná nová právní úprava v oblasti zadávání veřejných zakázek Na základě usnesení vlády České republiky č ze dne o Plánu legislativních prací vlády na rok 2000 a o aktualizovaném Výhledu legislativních prací vlády na léta 2001 a 2002 bylo rozhodnuto o vypracování zákona o zadávání veřejných zakázek. Úřad byl pověřen přípravou zákona o výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek. Vypracováním návrhu zákona o zadávání veřejných zakázek bylo pověřeno Ministerstvo pro místní rozvoj. Úřad vypracoval návrh zákona o výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek tak, aby byl plně slučitelný s právem Evropských společenství v této oblasti, konkrétně se Směrnicí č. 89/665/EEC o koordinaci zákonů, nařízení a správních ustanovení ohledně aplikace postupů pro přezkum na zadávání veřejných zakázek ve formě dodávek a prací, novelizovanou čl. 41 Směrnice 92/50/EEC o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na služby a Směrnicí č. 92/13/EEC o koordinaci zákonů, nařízení a správních ustanovení ohledně aplikace pravidel Evropských společenství na postupy pro zadávání veřejných zakázek u soutěžitelů působících ve vodohospodářství, energetice, dopravě a telekomunikacích. Cílem návrhu je zajistit dodržování transparentního a nediskriminačního postupu zadavatelů při zadávání veřejných zakázek, stanovit pokud možno formálně jednoduché, nekomplikované a tím zrychlené postupy přezkumu zadávacího řízení, aby tím bylo umožněno plynulé zadávání zakázek. Návrh zavádí institut smírčího řízení mezi zadavatelem a uchazečem. Rovněž nově je upraveno rozhodnutí Úřadu po uzavření smlouvy, kdy Úřad bude mít právo posoudit a rozhodnout, zda měl uchazeč reálnou šanci získat předmětnou veřejnou zakázku. Úřad se rovněž podílel formou konzultací a připomínek na přípravě návrhu zákona o zadávání veřejných zakázek. 12

13 Po projednání návrhů obou zákonů Legislativní rada vlády České republiky doporučila, aby uvedené návrhy byly spojeny v jeden návrh zákona o zadávání veřejných zakázek a o výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek (zákon o zadávání veřejných zakázek) a o změně zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Návrh tohoto zákona byl schválen usnesením vlády České republiky č. 2 ze dne a následně předložen Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. 3. PASIVNÍ LEGISLATIVA V roce 2000 zpracoval Úřad v rámci mezirezortního připomínkového řízení nebo pro jednání vlády celkem ve 376 případech stanoviska k návrhům zákonů a ostatních právních předpisů z hlediska jejich vlivu na hospodářskou soutěž. 3.1 Návrh zákona o obalech Jedním z důležitých návrhů zákonů, k nimž Úřad uplatnil zásadní připomínku, byl návrh zákona o obalech. Připomínka se týkala vratných zálohovaných obalů. Ustanovení 9 uvedeného zákona bylo zpracováno alternativně, přičemž výše zvláštní peněžní částky, která je přímo vázána k vratnému obalu použitému k distribuci baleného výrobku a která je kupujícímu vrácena při vrácení takového obalu (tzv. záloha ), měla být podle alternativy 1, zpracované Ministerstvem životního prostředí, stanovena nařízením vlády a podle alternativy 2, zpracované Ministerstvem průmyslu a obchodu dohodou, uzavřenou mezi právnickými a fyzickými osobami oprávněnými k podnikání, které uvádějí na trh nebo do oběhu výrobky ve vratných zálohovaných obalech, případně jejich sdruženími. Přijetí alternativy 2 však Úřad nemohl akceptovat, neboť výše uvedená dohoda je dohodou uzavřenou po vertikální linii výrobce distributor prodejce. Takové dohody mají výrazný negativní dopad na hospodářskou soutěž, neboť při rozdílných cenách vratných zálohovaných obalů u více výrobců téhož zboží bude distributor nakupovat zboží pouze od jediného z více výrobců tohoto zboží, a to v závislosti na ceně, za kterou zboží distribuoval. V tomto případě však u jednotlivých distributorů alternativní nabídka téhož zboží od více výrobců zanikne, což se negativně projeví i v maloobchodní síti. Tato varianta je tedy z hlediska ochrany hospodářské soutěže naprosto nepřijatelná. Ze znění uvedené varianty rovněž nevyplývá, jakým způsobem bude zajištěno dosažení jednotné výše záloh v případě, že dojde k paralelním návrhům různých výší záloh různými subjekty v návrzích dohod a v jaké výši budou vratné zálohované obaly účtovat právnické a fyzické osoby, které nebudou účastníky takové dohody. Vzhledem k těmto důvodům Úřad prosazoval přijetí alternativy 1, podle níž bude výše zálohy přímo stanovena nařízením vlády. Tato alternativa byla dle sdělení Ministerstva životního prostředí přijata a zásadní připomínka Úřadu byla akceptována. Akceptace této připomínky bude mít nesporně pozitivní vliv i na konečné spotřebitele, neboť navrženým zákonem o obalech dojde rovněž k úpravě zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, ve kterém bude mimo jiné zrušeno ustavení 18 odst. 5, kde je stanovení výše zálohy shora zmíněnou vertikální dohodou dosud upraveno. 13

14 3.2 Návrh služebního zákona V měsíci srpnu 2000 byla Úřadem uplatněna zásadní připomínka k návrhu služebního zákona. Účelem navrhovaného zákona je úprava právních poměrů zaměstnanců, zvyšování jejich odborné připravenosti a omezení vlivu politických stran a politických hnutí. Návrh tohoto zákona však nepřijatelným způsobem zasáhl do nezávislosti Úřadu, což bylo v rozporu s deklarovaným účelem. Podle návrhu zákona měla být u Úřadu zřízena služební místa státního tajemníka a personálního ředitele. Tito pracovníci by však dle navrhované dikce zákona měli vykonávat činnosti, za které nese odpovědnost předseda Úřadu. Z titulu této odpovědnosti musí předseda Úřadu disponovat nedělitelnou pravomocí, a to i ve věcech, které podle návrhu zákona měly náležet do kompetence státního tajemníka a personálního ředitele. V rámci připomínkového řízení bylo zdůrazněno, že Úřad nemá podle zákona č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 187/1999 Sb., postavení orgánu politického, ale odborného. Při rozhodování musí být vždy dodržovány principy nestrannosti, transparentnosti a nezávislosti Úřadu, zejména nezávislosti politické. Pouze rozhodovací činnost realizovaná na těchto principech je základní podmínkou efektivní ochrany hospodářské soutěže, dohledu nad poskytováním veřejné podpory a dohledu nad zadáváním veřejných zakázek. Nezávislost Úřadu je zajišťována právě zákonem o jeho působnosti. Dále bylo zdůrazněno, že zřízení služebních míst státního tajemníka a personálního ředitele má své opodstatnění pouze v institucích, v jejichž čele stojí osoba s politickou odpovědností. Takovou institucí však Úřad není a zřízení uvedených služebních míst tedy Úřad považoval za nepřijatelné. Uvedená zásadní připomínka Úřadu byla v plné míře akceptována. 3.3 Návrh nařízení vlády o stanovení produkčních kvót mléka a podmínek jejich sytému V září 2000 byl v rámci mezirezortního připomínkového řízení Úřadu předložen návrh nařízení vlády o stanovení produkčních kvót mléka a podmínek regulace uvedeného trhu. V jeho rámci Úřad považoval za nutné uplatnit několik připomínek. Návrh nařízení vlády označil rozhodným rokem pro stanovení produkční kvóty na rok 2001 rok Tato informace nebyla producentům kravského mléka včas oficiálně sdělena. Vzhledem k stávajícímu vysokému počtu producentů kravského mléka a přebytku mléka na trhu České republiky se dalo očekávat, že ze strany producentů bude snaha o získání co možná nejvyšší kvóty. V návrhu nařízení vlády nebylo přesně stanoveno, kdo a jak bude rozhodovat o námitkách proti udělení kvóty, resp. proti stanovení její výše. V 2 odst. 8 návrhu je pouze stanoveno, že o námitkách bude rozhodovat Ministerstvo zemědělství. Úřad proto doporučil tuto problematiku upřesnit, např. zda o námitkách bude rozhodovat ministr, popřípadě nezávislá komise ministerstva. Výše uvedené připomínky nebyly akceptovány. K návrhu nařízení vlády Úřad uplatnil i zásadní připomínku, která se týkala ustanovení 10 odst. 5 návrhu nařízení. Ten stanovoval výrobcům kravského mléka ohlašovací a evidenční povinnost. V odůvodnění se uvádělo, že tato povinnost je pouze ve vztahu k informacím a dokladům nutným k administraci kvót. Hranice této povinnosti překračovala znění odstavce 5, ve kterém se uvádělo: Výrobce informuje zpracovatele nebo odbytovou 14

15 organizaci o tom, zda dodává mléko jinému zpracovateli nebo odbytové organizaci a v jakém množství. Úřad zastával stanovisko, že skutečnosti, zda a v jakém množství dodává producent jinému odběrateli, resp. zpracovateli, mohou náležet za splnění podmínek stanovených v 17 Obchodního zákoníku do předmětu obchodního tajemství. Z tohoto hlediska pak bylo ustanovení 10 odst. 5 návrhu vládního nařízení v rozporu se zásadou, již je nutno aplikovat při rozdílné právní síle jednotlivých právních norem, a podle které podzákonné právní normativní akty musejí být v souladu s platnými zákony. V rámci dalšího jednání navrhl Úřad upravit předmětný odstavec 5 následovně: Výrobce informuje Fond o tom, zda dodává mléko jinému zpracovateli nebo odbytové organizaci a v jakém množství, zpracovatele a odbytovou organizaci o tom informuje, pokud by tím nebylo dotčeno obchodní tajemství., včetně doplnění o odkaz pod čarou na obchodní tajemství ve smyslu ustanovení 17 a násl. obchodního zákoníku. Zásadní připomínka Úřadu byla akceptována. 3.4 Návrh nařízení vlády, kterým se stanovovaly zásady poskytování subvencí při vývozu mléčných výrobků Důležitou připomínku Úřad uplatnil také k návrhu nařízení vlády, kterým se stanovovaly zásady poskytování subvencí při vývozu mléčných výrobků. Z předkládaného návrhu vládního nařízení nebylo jasné, zda dotované výrobky uváděné v příloze návrhu spadaly mezi zemědělské produkty, na které se vztahuje výjimka ze zákazu poskytování veřejné podpory do oblasti zemědělství. Podle ustanovení 1 odst. 2 zákona č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře, se ustanovení zákona nepoužijí na veřejné podpory poskytované do oblasti zemědělství a rybolovu. V souladu s nomenklaturou českého celního sazebníku bylo Evropskou dohodou zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně jedné a Českou republikou na straně druhé stanoveno, na které zemědělské produkty se tato výjimka vztahuje. Úřad uplatnil svou připomínku v tom smyslu, že z materiálu musí jednoznačně vyplývat, že se jedná jen o takové produkty, na které se výjimka vztahuje. Uvedená zásadní připomínka byla akceptována. 4. PROSAZOVÁNÍ HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE V PROCESU PRIVATIZACE V roce 2000 Úřad usiloval o prosazování soutěžního prostředí v procesu restrukturalizace a privatizace podniků v dominantním a monopolním postavení, neboť se většinou jedná o nevratné procesy, které významným způsobem determinují podmínky pro hospodářskou soutěž na příslušném trhu. Úřad se tím spolupodílí na tvorbě konkurenčního prostředí v jednotlivých odvětvích. Ve sledovaném roce se jednalo zejména o oblast energetiky a plynárenství. Účast Úřadu byla zaměřena především na počátek rozhodovacího procesu, kdy se pracovníci Úřadu účastnili jednání privatizačních komisí a aktivním způsobem usilovali o prosazování tržních principů při posuzování a výběru strategického partnera pro privatizované společnosti. 15

16 V říjnu roku 2000 schválila vláda svým usnesením č. 967/00 postup privatizace energetických společností ČEZ, a.s. a regionálních elektroenergetických distribučních společností. Jedná se o společný prodej akcií Fondu národního majetku ve společnosti ČEZ, a.s., akcií, které drží Fond národního majetku a ČEZ, a.s. v šesti regionálních distribučních společnostech a podílů nabídnutých municipalitami v příslušných regionech strategickému investorovi na základě výsledků výběrového řízení. U společností Pražská energetika, a.s. a Jihočeská energetika, a.s., kde Fond národního majetku nemá majoritní podíl, byla zvolena metoda výběrového řízení na prodej akcií. V návaznosti na výše uvedený postup dojde k osamostatnění ČEPS, a.s. od ČEZ, a.s. tak, aby byl garantován rozhodující vliv státu na provoz, řízení a regulaci elektroenergetické přenosové soustavy v České republice. Stanovisko Úřadu nebylo akceptováno. Obdobný postup byl usnesením vlády č. 1072/00 schválen v měsíci listopadu 2000 při privatizaci plynárenských společností a státního podniku Transgas, který bude v rámci privatizace transformován na akciovou společnost. Následně dojde k prodeji podílu Fondu národního majetku v této společnosti spolu s podíly Fondu národního majetku a podíly nabídnutými municipalitami v regionálních plynárenských distribučních společnostech vybranému strategickému partnerovi. Při privatizaci v rámci energetického a plynárenského sektoru Úřad prosazoval vyloučení vertikální integrace, tedy propojení distribučních společností se současným dominantním výrobcem elektřiny nebo monopolním dovozcem plynu. Úřad rovněž prosazoval vynětí přenosové soustavy z vlastnictví dominantního výrobce elektřiny. Úřad také doporučil privatizovat distributory plynu a elektřiny tak, aby jeden vlastník nezískal dvě či více společností stejného druhu, které působí na sousedících geografických trzích, popř. dvě společnosti různého druhu na stejném území. Stanovisko Úřadu nebylo akceptováno. Návrh zákona o transformaci Českých drah předkládaný v druhé polovině roku 2000 obsahuje základní princip přeměny státní organizace České dráhy na dva subjekty, a to na akciovou společnost České dráhy, a.s. a na státní organizaci Správu železniční dopravní cesty. S ohledem na vymezení předmětu podnikání společnosti České dráhy, a.s. lze jako zásadní problém z pohledu soutěžního vidět skutečnost, že České dráhy, a.s. budou provozovatelem železniční dopravy a současně pro potřeby státu provozovatelem železniční dopravní cesty (Správa železniční dopravní cesty bude zajišťovat provozování infrastruktury prostřednictvím společnosti České dráhy, a.s.). Tento model nepředstavuje důsledné oddělení infrastruktury od dopravní činnosti; v konečných důsledcích by mohl vytvářet určitou bariéru vstupu na trh železniční dopravy. Úřad zastával toto stanovisko k návrhu dopracovaného zákona o transformaci Českých drah, který předložil ministr dopravy a spojů. 16

17 III. APLIKACE ZÁKONA O OCHRANĚ HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE Počet podnětů a správních řízení včetně rozkladů proti rozhodnutím vydaným prvoinstančním orgánem a počet žalob podaných u Vrchního soudu proti rozhodnutím ministra 1) pro hospodářskou soutěž a předsedy Úřadu o rozkladech v letech Podněty Celkem Správní řízení Dohody narušující soutěž Zneužití dominantního postavení Spojování podniků Ostatní (zastavení, přerušení a procesní pokuty) Celkem správních řízení Počet rozkladů Počet žalob k Vrchnímu soudu Celková výše uložených pokut v roce 2000 (rozhodnutí vydaná v roce 2000) - z toho pravomocných pokut 1) do ) z toho 200 tis. Kč činily procesní pokuty Kč 2) Kč Správní řízení Úřadu v letech Počet správních řízení Ostatní Spojování podniků Zneužití dominantního postavení Dohody narušující soutěž Rok 17

18 Členění rozhodnutí vydaných v roce Kriterium členění Způsob regulace oblasti Druh vlastnictví Podle skutkové podstaty 3 Dohody narušující soutěž Podle skutkové podstaty 9 Zneužití dominantního postavení Velikost tržního podílu (spojování podniků soutěžitelů a zneužití dominantního postavení) 1) Počet správních řízení Celkem dohod narušujících soutěž, zneužití dominantního postavení a spojení podniků 104 Ve 104 správních řízeních bylo 185 účastníků řízení V 57 správních řízeních o povolení spojení se spojení týkalo 118 společností dohod narušujících soutěž označených jako ostatní lze rozdělit na: z toho bylo analyzováno 57 případů Sledovaná veličina, forma narušení zákona Počet případů Počet případů [v %] regulovaná oblast 30 28,8 neregulovaná oblast 74 71,2 Z toho společnosti: - v soukromém vlastnictví ,9 - s majoritou státu 14 7,6 - s majoritou obce 10 5,4 - ostatní 4 2,1 Z toho společnosti: - v soukromém vlastnictví ,8 - s majoritou státu 7 5,9 - s majoritou obce 9 7,6 - ostatní 2 1,7 sjednocení cen 3 8,3 určení cen 12 33,3 rozdělení trhu 1 2,8 ostatní 20 55,6 frančízové dohody 10 50,0 dohody o výhradním prodeji 6 30,0 dohody o výhradním nákupu 1 5,0 dohody o racionalizaci 2 10,0 výjimky dle 5 1 5,0 odmítnutí dodávek 1 9,1 rozdílné podmínky 3 27,3 vynucování nepřiměřených podmínek 5 45,5 ostatní 2 18,1 tržní podíl sledovaných společností v rozmezí: % 24 42, % 11 19, % 22 38,6 2) 1) 2) V případě, že účastník řízení působí na několika trzích, byl zaznamenán trh s největším tržním podílem účastníka. Jedná se nejčastěji o administrativní a lokální monopoly. 18

19 A. DOHODY OMEZUJÍCÍ SOUTĚŽ 1. ZHODNOCENÍ ČINNOSTI V roce 2000 poklesl počet dohod o frančíze oproti roku 1999 z 19 správních řízení na 10 (pro srovnání v roce 1998 jich bylo 54). Schvalování velkého počtu těchto dohod, u kterých obecně převažují prosoutěžní účinky nad omezeními soutěže, bylo velmi náročné na administrativu, a proto Úřad zpracoval a vydal vyhlášku 5/2000 Sb. o povolení obecné výjimky ze zákazu dohod narušujících soutěž pro určité druhy dohod o frančíze. Vyhláška nabyla účinnosti dne V roce 2000 došlo oproti roku 1999 k poklesu v počtu správních řízení týkajících se horizontálních a vertikálních dohod (bez frančízových dohod), a to zejména u vertikálních dohod o výhradním nákupu a prodeji (v roce 1999 bylo těchto dohod 14, v roce 2000 to bylo 7). Důvody lze spatřovat v tom, že řada větších obchodních společností již má vybudovanou vlastní distribuční síť. Úřad podobně jako v roce 1999 věnoval větší pozornost ukládání omezujících podmínek u dohod omezujících soutěž (například pool pojišťoven viz str. 26 ) Přehled rozhodnutí za rok 2000 ve věcech dohod omezujících soutěž, členěný podle odvětví a skutkové podstaty Odvětví, obor Papírenský průmysl Výroba vlákniny, papírů a lepenky Velkoobchod a zprostředkování obchodu Velkoobchod se zbožím pro domácnost Skutková podstata případu Úřad v prvoinstančním rozhodnutí konstatoval, že výrobci lepenky jednali ve vzájemné shodě při projednávání zvýšení cen obalů z vlnité lepenky svými odběrateli a uložil účastníkům řízení pokutu. Společnost MIELE, spol. s r.o. v obchodních dohodách uzavíraných na období jednoho kalendářního roku v letech s kupujícími maloobchodními prodejci, zavázala kupující prodávat jí dodávané elektrospotřebiče značky MIELE za stanovené maloobchodní prodejní ceny. Úřad kvalifikoval výše uvedená ustanovení obchodních dohod jako zakázané dohody o přímém určení ceny pro konečného spotřebitele a uložil pokutu. 19

20 Zemědělství Společnost EAST TRADING COMPANY spol. s r. o. v typových smlouvách, uzavíraných v roce 1998 a v roce 1999 s kupujícími maloobchodními prodejci, zavázala kupující aktualizovat veškeré ceny zboží, odebraného podle této smlouvy a určeného k dalšímu prodeji, v souladu s pokyny prodávajícího a to pod sankcí provedení opatření vůči kupujícímu či odstoupení dodavatele od smlouvy v případě nedodržování dohodnutých maloobchodních cen zboží zn. ARDO. Tato ujednání Úřad kvalifikoval jako zakázané dohody o přímém určení ceny pro konečného spotřebitele. Živočišná výroba Úřad postihl sdružení producentů vepřového masa Agropork družstvo za zakázané rozhodnutí přijaté sdružením podnikatelů, kdy představenstvo družstva rozhodlo o stanovení minimální nákupní ceny za 1 kg masa živé hmotnosti jatečních prasat, kterou mají členové družstva požadovat po svých odběratelích, a uložil Agroporku pokutu. Maloobchod Maloobchod se smíšeným zbožím Úřad schválil dohodu o výhradním nákupu tisku obsaženou v návrhu smlouvy o nájmu uzavírané mezi společností HDS Retail CR, a.s. (pronajímatel stánků) a nájemci stánků pro prodej tisku v Praze. Úřad schválil dohodu o výhradní distribuci, uzavřenou mezi společnostmi Philip Morris ČR a.s. a DanCzek Teplice a.s. Na základě této dohody se společnost Dan Czek Teplice a.s. stala výhradním distributorem cigaret značky BAKARA (vyráběných společností Philip Morris ČR a.s.). Z celkových dodávek, které Philip Morris distribuuje na tuzemský trh, tvoří dodávky cigaret značky BAKARA jen nepatrný podíl. Úřad schválil dohodu o výhradní distribuci whisky, uzavřenou mezi společnostmi STOCK Plzeň a.s. a BERRY BROS. & RUDD. Ltd. Předmětem je distribuce výrobků Cutty Sark, Glengoyne a Emerald 12-letá. Pojišťovnictví a bankovnictví Pojišťovnictví Na návrh 9 pojišťoven Úřad zahájil správní řízení ve věci povolení výjimky z neplatnosti dohody narušující soutěž, spočívající v založení volného sdružení pojistitelů bez právní subjektivity (poolu), založeného za účelem provozování povinného smluvního pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře. Úřad udělil individuální výjimku na dobu dvou let a zároveň stanovil, že pojišťovny jsou povinny přijmout taková opatření, aby po ukončení platnosti výjimky byly schopny pojištění záruky pro případ úpadku CK poskytovat samostatně. 20

21 Pohostinství a ubytování Restaurace rychlého občerstvení Výroba pryžových a plastických výrobků Výroba pneumatik a duší Gumárenský a plastikářský průmysl Výroba pryžových a plastových výrobků Úřad schválil dohody o frančíze, které společnost McDonald s ČR spol. s r.o. uzavřela s šesti dalšími subjekty. Jde o progresivní formu prodeje zboží a poskytování služeb rychlého občerstvení, která by měla přinést významné výhody spotřebitelům, a to např. standardní výběr kvalitních potravin, čisté a kulturní prostředí vhodné i pro děti, dlouhá otevírací doba, hygienické balení, prodej do auta (drive-in) aj. Z pohledu hospodářské soutěže snižují dohody o frančíze investiční náklady pro vstup nových soutěžitelů na trh a roste soutěž mezi poskytovateli rychlého občerstvení. Příslušné dohody o frančíze byly uzavřeny přede dnem účinnosti vyhlášky pro dohody o frančíze. Úřad schválil dohody o frančíze, které společnost Barum Continental spol. s r.o. uzavřela se čtyřmi distributory plášťů, duší a vložek prodávaných pro náhradní spotřebu konečným spotřebitelům. Příslušné dohody o frančíze byly uzavřeny přede dnem nabytí účinnosti vyhlášky pro dohody o frančíze. Úřad schválil dohodu o založení společného podniku RTX Design s.r.o. společnostmi ZPV Rožnov s.r.o. a Visscher Caravelle Tsjechie Holding B.V. Jedná se o společný podnik kooperativního typu, jehož přínosem je racionalizace hospodářské činnosti a zejména její specializace. Ostatní služby Společnost Sazka, a.s. ve smlouvách o obstarávání sázkové služby prostřednictvím on-line terminálu zavazovala obstaravatele sázkových služeb vykonávat vymezené sázkové služby a služby obdobné pouze pro Sazku. Úřad toto jednání kvalifikoval jako zakázanou dohodu. V rozhodnutí Úřad uložil společnosti Sazka povinnost k nápravě, a to navrhnout obstaravatelům sázkových služeb zavázaným zakázanou dohodou nové znění typové smlouvy neobsahující toto omezení obstaravatelů sázkových služeb. 2. VYUŽITÍ POZNATKŮ Z ROZHODOVACÍ PRAXE EU PŘI ROZHODOVÁNÍ ÚŘADU Článek 81 Smlouvy o založení Evropských společenství stanoví, které dohody jsou v rámci Evropské unie zakázány. Evropská komise a Soudní dvůr Evropských společenství rozhodovaly během své dlouholeté existence řadu případů, ze kterých Úřad čerpal poznatky 21

22 pro vlastní rozhodovací činnost. Tímto přístupem dochází k praktickému postupnému sbližování rozhodovací praxe Evropské komise a Soudního dvora Evropských společenství a Úřadu tak, aby již před vstupem České republiky do Evropské unie bylo na obdobné případy nahlíženo stejným způsobem. V případě porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže v případu společnosti MIELE, spol. s.r.o. bylo zakázáno vynucování plnění dohod o dodržování cen pro další prodej a uloženo opatření k nápravě (bylo přihlédnuto k případům Hannesy/Henkel nebo Telefunken). Při posuzování dohody narušující soutěž v případě Visscher Caravelle Tsjechie Holding B.V. a ZPV Rožnov, s.r.o. bylo konstatováno, že se jedná o specializační dohodu, která byla schválena (přihlédnuto k Rozhodnutí Komise ve věci WANO Schwarzpulver). Při svém rozhodování Úřad také přihlédl k rozhodovací praxi Evropské komise v některých případech vymezení relevantního trhu, např. v případě STOCK Plzeň a.s. a BERRY BROS. & RUDD. Ltd. (přihlédnuto k Rozhodnutí Evropské komise ve věci ALLIED LYONS/HWE-PEDRO DOMECQ) nebo Philip Morris ČR a.s. a DanCzek Teplice a.s. (přihlédnuto k Rozhodnutí Komise ve věci BAT/ROTHMANS). Využití evropské legislativy v rozhodovací praxi Úřadu. Č. j. správního řízení Účastník řízení, výrok Odkaz na rozhodnutí S 3/00 S 30/00 S 6/99 MIELE, spol. s r.o. Zakázaná dohoda o cenách Visscher Caravelle Tsjechie Holding B.V. ZPV Rožnov, s. r.o. Schválení dohody narušující soutěž EAST TRADING COMPANY spol. s r.o. Zakázaná dohoda o cenách Rozhodnutí Komise ve věci Hannesy/Henkel v oblasti cenových dohod. Rozhodnutí Komise ve věci Telefunken v oblasti cenových dohod (82/267/EEC DOCNUM 382D0267, OJ L 117 ze dne ). Rozhodnutí Komise ve věci WANO Schwarzpulver o neschválení vzájemné spolupráce obou společností na trhu střelného prachu (No L 322,16/11/1978 P. 0026). Komise se problematikou cenové vázanosti distributorů zabývala např. ve věci SYSTEMFORM CASE (OJ L 47 z ) a ve věci Telefunken (82/267/EEC DOCNUM 382D0267, OJ L ze dne ). 22