UDIMO, spol. s r.o. Sokolská třída 8, Ostrava, tel , firma@udimo.cz, Ing. Roháč Pavel

Transkript

1 VÝZNAM DOPRAVNÍHO PLÁNOVÁNÍ A HODNOCENÍ ROZVOJOVÝCH ZÁMĚRŮ MĚST V RÁMCI ÚPD, DOPRAVNÍ MODELOVÁNÍ JAKO VHODNÝ NÁSTROJ HODNOCENÍ ROZVOJE MĚST Obsah Ing. Roháč Pavel UDIMO, spol. s r.o. Sokolská třída 8, Ostrava, tel , firma@udimo.cz, Ing. Roháč Pavel 1. ÚVOD LEGISLATIVNÍ RÁMEC, DOKUMENTACE KONCEPČNÍ PŘÍSTUPY, VÝCHODISKA DOPRAVNÍHO PLÁNOVÁNÍ PODLE DOPRAVNÍ POPTÁVKY DOPRAVNÍHO PLÁNOVÁNÍ PODLE DOPRAVNÍ NABÍDKY DOPRAVNÍ MODELOVÁNÍ, PŘÍKLADY VYUŽITÍ DOPRAVNÍ GENEREL MĚSTA VYŠKOVA NÁVRH A POSOUZENÍ ZMĚNY ORGANIZACE PROVOZU DOPRAVY V OBLASTI HAVÍŘOV-MĚSTO ANALÝZA A HODNOCENÍ DOSTUPNOSTI OBCHODNĚ KULTURNÍHO CENTRA PROSTĚJOV POMOCÍ MODELU DOPRAVY CENTRÁLNÍ OBLASTI ÚVOD Řada měst má zpracovaný nebo zpracovává koncepci a strategii udržitelného rozvoje, jejich nedílnou součástí je také rozvoj dopravy. V oblasti plánování dopravy obsahují tyto dokumenty návrhy výhledových cílů resp. co se má udělat. Daleko méně už popisují způsoby dosažení těchto cílů resp. jak se to má udělat, snad s výjimkou rozvoje dopravní infrastruktury. A dovolím si tvrdit, že pouze v ojedinělých případech, možná vůbec, neexistují žádné indikátory těchto výhledových vizí. Tento příspěvek si nedává žádné ambice směrem k řešení udržitelného rozvoje města, motivem je především přiblížit koncepční přístupy a možnosti dopravního plánování ryze z praktického hlediska. Obecný význam plánování dopravy představuje předvídání budoucích konfliktů a limitních stavů, dále pak předkládání reálné dopravní koncepce a strategie. Dopravní plánování na úrovni vizí je nutné řešit v tzv. integrované podobě, nejméně společně s předpokládaným rozvojem a urbanizací území, rozdělením uličního a dopravního prostoru, navrhovanou dělbou mobility a vlivem na životní prostředí, vše pro zajištění budoucího fungování města. Je nutné si uvědomit, že větší a velké dopravní problémy jsou teprve před námi

2 2. LEGISLATIVNÍ RÁMEC, DOKUMENTACE Využití území a doprava patří neodlučitelně k sobě, vzájemně se ovlivňují a vyžadují nezbytnost koordinace tak, aby při využívání území docházelo k vzájemnému doplňování. Dopravní plánování je tedy nedílnou součástí územního plánování a zabývá se problematikou dopravy a mobility. V současné době se hovoří o zajištění dostupnosti, kterou lze významově chápat jako snadnost dosažení cíle nebo aktivity. V principu by dopravní plánování mělo sledovat dosažení souladu (harmonizace) mezi kvalitou nabídky a dopravními potřebami daného území. Jedná se o trvalý a dynamický proces, protože na spojitý růst dopravních potřeb reaguje rozvoj nabídky diskrétním, stupňovitým průběhem. Stavební zákon 183/2006 Sb. na úseku územního plánování vytváří předpoklady pro udržitelný rozvoj území, chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví a dbá na hospodárné využívání zastavěného území. Dopravní plánování je zahrnuto do obsahu územního plánování stejně jako v případě předešlého stavebního zákona 50/1976 Sb. V návaznosti na neplatný zákon 50/1976 Sb. byly vytvořeny legislativní úpravy v oblasti dopravně inženýrské činnosti. Ministerstvo vnitra vydalo v roce 1977 Instrukci o dopravně inženýrské dokumentaci, která v zásadě rozlišovala dokumentaci pro územní plánování. - dopravní plánování s úzkou vazbou na ÚPD (rozvoj dopravní infrastruktury) a - management dopravy resp. organizaci a řízení provozu dopravy, kde vazba na ÚPD není tak bezprostřední. Nejednalo se o územně plánovací podklady, byly to dopravně inženýrské podklady. Pokud budeme vycházet z této neplatné právní normy pak mezi základní dokumentace dopravního plánování může patřit především: prognóza rozvoje dopravy; strategické plánování s horizontem let - stanovuje objemové a časové změny dopravních a přepravních výkonů - stanovuje požadavky na rozvoj infrastruktury, zařízení a dopravních prostředků generální dopravní plán; dlouhodobé plánování s horizontem let - určuje hlavní směry rozvoje dopravní soustavy s vyvážeností dopravních investic do infrastruktury a managementu dopravy plán rozvoje dopravního systému; střednědobé plánování s horizontem 5-10 let - návrh technických organizačních a ekonomických potřeb dopravy, jako významné podkladové dokumenty pro potřeby územního plánování zejména v oblasti rozvoje dopravní infrastruktury studie organizace a řízení provozu dopravy; střednědobé plánování s horizontem 5-10 let - komplexní řešení managementu dopravy v návaznosti na Plán rozvoje dopravy - řešení zohledňuje vývoj dopravy, ochranu životního prostředí a rozvoj území - sleduje výhledové období 5-10 let jako Plán rozvoje dopravy, která se zabývá především managementem dopravy

3 3. KONCEPČNÍ PŘÍSTUPY, VÝCHODISKA V novém pojetí územního plánování musí také dopravní plánování nabízet dlouhodobé koncepce se zřetelem na udržitelný rozvoj území. Pak i v oblasti dopravy lze udržitelný rozvoj chápat jako rozvoj území, který dokáže naplnit potřeby současné generace, aniž by ohrozil uspokojení potřeb generací následujících. Podle přístupu a následné strategie lze dopravní plánování rozdělit do dvou základních koncepcí: - koncepce definované na principu dopravní poptávky - koncepce definované na principu dopravní nabídky Dopravního plánování podle dopravní poptávky Jedná se o běžně používaný, statický a málo proměnný až neproměnný přístup s omezenou použitelností. Nemá dlouhodobé uplatnění, je více vhodný pro střednědobé plánování se zaměřením na management dopravy. Pro strategické dopravní vize a pro dopravní plánování exponovaných oblastí městských center je velmi málo využitelný. Dopravní poptávku je možné charakterizovat nebo indikovat např.: - intenzitou dopravy a indukovanou dopravou území - hybností obyvatel a dělbou přepravní práce - motorizací resp. automobilizací v území - výhledovými objemy dopravy a dalšími. Příklad indukovaného dopravního zatížení ve městě Prostějov Výchozí předpoklady: - stupeň automobilizace 349 vozidel/1000 obyvatel - mobilita IAD 0,71 cest/24 hod. - obrat vozidel na parkovacích stáních 1,5-2,8 hod. Indukované dopravní zatížení - město Prostějov (území reprezentované 100 vozidly, resp. 100 stáními) Počet osobních vozidel/hod Obytné území 71 Parkování v centru města Střední obchodní centrum Druh území Obr. 3.1 Indukované dopravní zatížení město Prostějov - 3 -

4 Vývoj dopravního zatížení v centru města Ostravy Jedná se změny dopravního zatížení na ulicích Českobratrské a 30. dubna v centru města Ostravy. Vlivem rostoucího dopravního odporu na ulici Českobratrské se intenzita dopravy na ulici 30. dubna zvyšuje daleko progresivněji. Mezi roky 2007/2000 vycházejí indexy růstu 1,15 u ulice Českobratrské (17294/15040), resp. 1,39 u ulice 30. dubna (8159/5880 vozidel). Obr. 3.2 Vývoj dopravního zatížení v centru Ostravy - 4 -

5 Automobilizace v České republice Vývoj automobilizace v ČR Osobní vozidla na tisíc obyvatel Roky Obr. 3.3 Vývoj automobilizace v ČR Automobilizace EU, podklad pro odhad vývoje ČR V roce 2005 byla automobilizace v uvedených zemích oproti České republice vyšší v průměru o více než 35%. V roce 2008 byla automobilizace České republiky (423 vozidel/ 1000 obyvatel) na úrovni automobilizace v těchto zemích na začátku 90. let minulého století. Automobilizace ve vybraných zemích EU Vozidla/1000 obyvatel Česká republika Francie Německo Rakousko Roky Obr. 3.4 Vývoj automobilizace ve vybraných zemích EU - 5 -

6 Dělba přepravní práce ve vybraných městech Obr. 3.5 Dělba přepravní práce 3.2. Dopravního plánování podle dopravní nabídky Představuje dynamický a flexibilní přístup, který odpovídá novým principům územního plánování. Jedná se dlouhodobé a systematické řešení dopravní soustavy města. Uplatňuje se především pro výhledové a dlouhodobé dopravní koncepce, pro střednědobé plánování je málo upotřebitelný. Je velmi vhodný pro dopravní plánování exponovaných oblastí městských center. Dopravní nabídku je možné charakterizovat nebo indikovat např.: - využitím uličního a dopravního prostoru - kvalitou dostupností území nebo managementem mobility - dopravní nehodovostí nebo vlivem na životní prostředí - výkonností (kondicí) sítě a úrovní kvality provozu atd. Jako příklad nového přístupu v územním a dopravním plánování lze uvést pořadí důležitosti jednotlivých složek dopravy a sledované ukazatele dopravní koncepce v rámci Územního plánu města Vídně z roku 2003: a) pořadí důležitosti jednotlivých složek dopravy - bezpečnost dopravy - tvorba uličního prostoru - chodci a cyklisté - veřejná městská doprava - individuální automobilová doprava - parkování b) rozhodující sledované indikátory dopravní strategie - do roku 2019 vyloučit smrtelné dopravní nehody, nehody se zraněním a hmotnou škodou snížit na polovinu - zvyšovat podíl veřejné městské dopravy v dělbě přepravní práce na 75% v roce

7 Změna uličního a dopravního prostoru Teoretické příklady Obr Změna uličního a dopravního prostoru, Rakousko - 7 -

8 Obr Management mobility, Anglie Srovnání dopravní bezpečnosti IAD a MHD v Ostravě Výchozí údaje: a) přepravené osoby v mil./rok (odborný odhad) - IAD 76,1 mil. osob - MHD 114,1 mil. osob b) následky dopravních nehod - usmrcených osob celkem 17 z toho MHD 4 - těžce zraněných osob celkem 51 z toho MHD 6 - lehce zraněných osob celkem 549 z toho MHD

9 Následky dopravních nehod v Ostravě za rok 2007 v individuální a městské hromadné dopravě (vyjádřeno v počtu na 1 mil. přepravených osob) 6,00 5,95 Počet na 1 mil. přepravených osob 5,00 4,00 3,00 2,00 1,00 0,00 0,84 0,59 0,17 0,04 0,05 Usmrcené osoby Těžká zranění Lehká zranění IAD MHD Následky dopravní nehody Obr Následky dopravních nehod v Ostravě za rok 2007 v IAD a MHD Mobilita MHD je v případě usmrcených osob a lehkých zranění přibližně 4-5 dopravně bezpečnější než mobilita IAD, v případě těžkých zranění je dopravní bezpečnost až 10x vyšší. Vývoj následků DN v EU, srovnání s Českou republikou Usmrcené osoby na 1 mil. osobních vozidel Relativní počet usmrcených osob Rok y Česká republika Francie Německo Rakousko Obr Usmrcené osoby na 1 mil. osobních vozidel - 9 -

10 Jedná se o relativní srovnání počtu usmrcených osob vztaženého k počtu osobních vozidel. Např. v roce 2006 byla situace v České republice ve srovnání s Německem přibližně 2,4x horší. Průkaznější porovnání ve vztahu k dopravnímu výkonu by pro Českou republiku vyšlo daleko více nepříznivěji s ohledem na průměrné proběhy vozidel. Přibližné výkonnosti dopravních systémů Výchozí předpoklady: - dopravní prostor šířky jednoho jízdního pruhu komunikace - úrovňová intenzita IAD v úrovni kvality D/E - obsazení osobních vozidel 1,3 osob/vozidlo - interval městské hromadné dopravy nejméně 5 minut - obsazení vozidel MHD v úrovni 80% reálné kapacity (60 resp. 160 osob) Kapacita nabídky systému MHD, srovnání s úrovňovou intenzitou komunikace v osobách/hod Počet osob/hodinu IAD Pěší Kolo Autobus Tramvaj Obr Přibližné výkonnosti dopravních systémů V případě IAD se jedná o úrovňovou intenzitu komunikace v UKD D/E (blízko k výkonnosti), u ostatních dopravních systémů je možné výkonnosti dále zvyšovat, např. u MHD až na dvojnásobek

11 Vliv dopravy na životní prostředí Obr Průměrné roční koncentrace Nox v Ostravě, rok 2007 Nejvyšší průměrné roční koncentrace Nox automobilové dopravy se zákonitě vyskytují kolem komunikací s nejvyšší intenzitou dopravy a podílem nákladní dopravy. Jedná se o ulice Rudná, Místecká, Mariánskohorská, ale i Českobratrská v centru města s koncentracemi 4-5 mg/m

12 4. DOPRAVNÍ MODELOVÁNÍ, PŘÍKLADY VYUŽITÍ 4.1. Dopravní generel města Vyškova Jedná se o dopravně inženýrské dokumentace z oblasti dopravního plánování s úzkou vazbou a součinností na ÚPD, kdy návrhová část byla řešena pro období roku Postup zpracování dokumentace a) Průzkumy a rozbory, analýza dopravní situace b) Prognóza dopravy, zásady návrhu c) Návrh řešení Dopravního generelu Základní orientace, strategické scénáře rozvoje - optimální trend, který představuje prosazení účinné podpory hromadné dopravy a regulace automobilové dopravy, přinášející pozitivní efekt ve zmírnění růstu resp. snížení podílu IAD na dělbě přepravní práce - stagnační scénář, kdy je zachována stávající dopravní strategie města a nárůst se promítá přednostně do objemů individuální automobilové dopravy

13 Obr. 4.1-Dopravní generel, Syntéza návrhu

14 Obr. 4.2-Dopravní generel, Kartogram výhledového dopravního zatížení

15 Obr. 4.1-Dopravní generel, Střednědobý plán rozvoje

16 Realizovaná okružní křižovatka ve Vyškově Obr Okružní křižovatka Vyškov 4.2. Návrh a posouzení změny organizace provozu dopravy v oblasti Havířov-město Dopravně inženýrské dokumentace z oblasti managementu dopravy. Dokumentaci lze z časového hlediska považovat za krátkodobý až střednědobý podklad s realizací do 5 let. Motivací záměru bylo snížit rizika dopravní nehodovosti v křižovatkách s ulici Hlavní třída a získat uliční prostor pro zlepšení situace v parkování a odstavování vozidel. Model dopravy byl zpracován pro současnou dopravní situaci a 3 varianty nové organizace provozu dopravy

17 Obr Organizace dopravy v Havířově Obr Výpočet modelového zatížení, Havířov

18 Existující dopravní zatížení Změna dopravního zatížení při úpravě organizace dopravy Obr. 4.5-Změny dopravního zatížení rozhodujících křižovatek Závěrečné doporučení Odhadované společenské úspory v důsledku zvýšení bezpečnosti na ulici Hlavní třída představují v lepším případě maximálně 14,7% celkových nových ročních výdajů na cesty obyvatel v řešeném území, což není zcela přesvědčivým důkazem nutnosti a potřebnosti změn v organizaci dopravy. Následně byla dopravní situace řešena vybudováním SSZ v křižovatce ulic Hlavní třída-československé armády Analýza a hodnocení dostupnosti Obchodně kulturního centra Prostějov pomocí modelu dopravy centrální oblasti Dokumentace v sobě zahrnuje problematiku rozvoje dopravní infrastruktury tak i managementu dopravy. V rámci odhadu výhledových intenzit byly zohledněny dopravní limity městského silničního okruhu, resp. limitní výkonnosti křižovatek městského silničního okruhu

19 Obr Přitížení OKC Prostějov, špičková hod Obr. 4.7-Model dopravního zatížení 2020, špičková hod., vozidla celkem

20 Obr. 4.8-Křižovatka Dolní x Wolkerova x Újezd x Sádky (výjezd z centra) Dopravní model byl zpracován pro očekávanou a současně podmiňující komunikační sít a organizaci provozu dopravy v řešeném území což představuje: - stávající organizaci provozu dopravy na ulici Wolkerova a v navazujícím území s jedinou změnou, kterou je obousměrný provoz mezi ulicí Na Spojce a výjezdem na ulici Wolkerova - příjezd na parkovací plochy OKC Prostějov z obslužné komunikace Wolkerova - výjezd z parkovacích ploch OKC Prostějov na ulici Komenského - okružní křižovatka Dolní-Wolkerova-Újezd-Sádky (výjezd z centra). Modelovým výpočtem dopravního zatížení byla potvrzena dostupnost OKC Prostějov a funkčnost navrženého komunikační řešení a organizace provozu dopravy do roku Další rozvoj je limitován výkonnostmi křižovatek městského silničního okruhu

21 Obr. 4.9 Řešení okružní křižovatky v Prostějově ve stupni DÚR Zpracoval: Ing. Pavel Roháč V Ostravě dne