MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ Katedra psychologie soutěžní práce (upravená bakalářská práce) Kvalita života u osob praktikujících meditaci Vypracovala: Petra Mirčevská Vedoucí práce: Mgr. Martina Augustinská Brno

2 Mé poděkování patří především Mgr. Martině Augustinské za její odborné vedení při zasvěcování do problematiky, poskytnutí odborné literatury a za cenné podněty při vedení práce. Děkuji také Mgr. Stanislavu Ježkovi, Ph.D. za užitečné rady v oblasti statistického zpracování dat. Ráda bych vyjádřila vděčnost též všem respondentům za jejich ochotu zúčastnit se výzkumu. 2

3 Obsah I. Úvod... 4 II. Teoretická část Meditace Vymezení meditace Cesta meditace Typy meditačních tradic z hlediska praktikovaných technik Vzájemný vztah mezi kvalitou života a subjective well-being (SWB) Subjective well-being (SWB) Vymezení konceptu SWB Nejvýznamnější prediktory SWB Výzkumy dosavadní výzkumná zjištění Meditace a well-being III.Výzkumná část Cíl výzkumu Výzkumný problém a hypotézy Výzkumný soubor Realizace výzkumu Použité metody Výsledky Životní spokojenost u pravidelně meditujících a nemeditujících jedinců Porovnání spokojenosti u pravidelně meditujících a nemeditujících jedinců Míra negativního rozpoložení ve vztahu k pravidelnému praktikování meditace Frekvence pozitivních emocí u pravidelně meditujících a nemeditujících jedinců Frekvence negativních emocí ve vztahu k pravidelnému praktikování meditace Interpretace výsledků a diskuze IV. Závěr V. Literatura

4 I. Úvod Tato práce se zabývá problematikou kvality života. K tomuto mnohoúrovňovému a mnohokomponentovému konceptu se pokusí příblížit skrze jeden z jeho projevů, který v rovině psychické reflexe představuje prožívání spokojenosti a pohody spolu s přesvědčením o hodnotnosti vlastního života. Přestože meditace vyvstala z jistých filozofických či náboženských systémů, jež v ní kromě kultivace schopností mysli umožňující šťastný život spatřují také cestu vedoucí k přiblížení se duchovnímu rozměru života, potažmo vyššímu způsobu bytí, neklade si v tomto smyslu podmínky pro svoji účinnost, ani si nevybírá, komu bude ku pomoci a komu nikoli. Snad i postoj vyjadřující opačné přesvědčení, často podpořený neznalostí a jistou zdrženlivostí, ztratí s přispěním zde prokázaných závěrů na síle. Ačkoli se tato práce primárně nezabývá duchovním rozměrem, jehož přítomnost může být při praktikování meditace (třebaže nezáměrně) pocítěna, nemá v úmyslu jej jakkoli popřít. Snad by to i znamenalo jistý krok zpět. Vždyť sama psychologie již začíná přiznávat, že i duchovní rovina má v životě člověka své nezastupitelné místo. A ve snaze pojmout jej jako bytost v celé jeho celistvosti bychom ji neměli přehlížet. Strukturou i obsahem bude tato práce, jak bylo výše naznačeno, směřovat k zodpovězení otázky, zdali meditace přispívá ke kvalitě života, konkrétně k prožívání vyšší úrovně spokojenosti a pohody. Teoretická část se bude nejprve věnovat oblasti meditace, dále se zaměří na vymezení pojmu kvalita života, přičemž přiblíží v současnosti patrně neucelenější a nejpropracovanější model kvality života, jenž se mimo jiné nevyhýbá ani otázce vzájemného vztahu mezi kvalitou života a pohodou ( subjective well-being ), jejímž konceptualizacím bude přenechán prostor hned následující. Současně s nimi budou také nastíněny některé ze zásadních faktorů, jež nezanedbatelně ovlivňují její úroveň v prožívání. Praktická část bude jakýmsi průvodcem výzkumu uskutečněném v rámci této práce. Půjde přitom o kvantitativně laděný výzkum, jehož se zúčastní pravidelně praktikující jedinci, členové meditačních skupin v Brně hlásících se ke třem různým meditačním školám, a srovnávací vzorek sestavený z jedinců bez zkušeností s meditací, kteří se zároveň pravidelně nevěnují ani žádnému jinému duchovnímu směru či náboženství. K výzkumným závěrům práce povede analýza dat získaná z použitých dotazníkových metod. 4

5 II. Teoretická část 1. Meditace V posledních desetiletích psychologie začala směřovat svoji pozornost z oblasti patologie k oblastem jako jsou duševní zdraví, životní spokojenost či touha po smysluplnosti lidské existence. Ty jsou postupně vnímány jako více relevantní a zasluhující si zájem vědecké obce. Spolu s posunem k optimističtějšímu a komplexnějšímu nazírání na lidskou duši se také pozměnilo vnímání její hloubky, zejména doplněním o spirituální a morální faktory, kterým tak psychologie přidělila status významných činitelů determinujících právě takové rozměry lidského života jako je jeho kvalita či smysl. Podíváme-li se na první z výše zmiňovaných faktorů, zjistíme, že spiritualita, jakkoli je doposud nejednotně pojímána, začíná hrát nezastupitelnou roli v některých teoriích vývoje osobnosti (Cagaš, 2005, s. 37). V nich je často spiritualita pojímána jako vrcholná a nejvyzrálejší podoba lidského zakotvení, odrážející se následně ve způsobu života, pohledu na svět, ve volbě okolností, v nichž jedinec spatřuje zdroj radosti. K jejímu rozvoji je přitom nezbytný aktivní přístup jedince, záměrně participujícího na svém sebevývoji (Cloninger 1999, Wilber, 1999, cit. dle Cagaš). Aby se stal jedinec bezezbytku celistvým a naplnil tak svoji seberealizaci, musí si připustit, že jej něco přesahuje, s čímž může, byť mimo jeho schopnost racionálně porozumět, navázat vztah a to skrze prožitek, kdy ztrácíme orientaci v čase a / nebo v prostoru ( ), kdy naše osobní hledisko ztrácí na důležitosti a my ve vesmíru pociťujeme vyšší intuitivní harmonii (Goleman, 2001, s. 9). 1 I východní náboženství zdůrazňují nutnost praxe, která jej k tomuto prožitku dovede. Stav prožitku s tímto něčím hinduisté nazývají néti ne toto, buddhisté nirvánou - něčím, o čem nelze nic vypovědět, taoisté tao jediné, co lze vypovědět. Pojmenováním se náboženství od náboženství liší, avšak významem, jenž tato jména nesou, hovoří všechna o tomtéž. Podobně i v technice vedoucí ke vztahu s transcendentnem a spolu s tím i k určitému osobnostního růstu, se shodují. Od pradávna neexistovaly žádné dvě cesty. Ti, kdož přišli, kráčeli všichni stejnou cestou (Goleman, 2001, s. 19), jak tvrdí prastarý zenový výrok. Tou cestou je meditace. 1 Toto pojetí spirituality je ve své podstatě spíše humanistické, tedy neodvolávající se primárně na Boha. Spiritualita se obvykle definuje značně široce jako hledání smyslu života, jistoty, souvislosti, transcendentnosti, výšin lidských možností apod. (Stríženec, 2001). Často je spojována zejména s hledáním smyslu života. Například Viktor E. Frankl, jak se zmiňuje S. H. McFadden (2000) považuje spiritualitu za motivační podnět, který vede k hledání smyslu v sebe, ve vztazích s jinými lidmi, v kontaktu s přírodou, s lidskými výtvory a v pocitu kontaktu s posvátným (cit. dle Stríženec, 2001, s. 45). 5

6 1.1 Vymezení meditace Při pokusu o definici meditace brzy zjistíme, že bez jistých komplikací se to neobejde. Je známo, že západní nazírání na svět, definování určitých jevů či procesů vyžaduje, aby byla těmto skutečnostem plně uznána jejich existence. Podívejme se tedy na některé pokusy o vyjádření klíčové podstaty meditace. D. M. Ugrinovič vymezuje meditaci jako psychickou aktivitu osobnosti, jejímž cílem je dosažení stavu pohroužené koncentrace. Z psychologického hlediska předpokládá meditace odstranění krajních emocionálních projevů a značný pokles reaktivity. Pro somatický stav meditujícího je příznačné oslabení, pro psychický stav zase vzrušení a jisté odpoutání se (od vnějších objektů a jednotlivých vnitřních zážitků) (Ugrinovič, 1989, s. 140). M. Stríženec definuje meditaci následovně: Meditace je záměrně navozený stav tělesného a duševního pokoje (o samotě nebo ve větší skupině) za účelem ponoření se do vlastního nitra, dosažení vyššího poznání, osvícení apod. Vyznačuje se omezením anebo přerušením komunikace s vnějším světem (prostřednictvím smyslového vnímání), jako také pasivitou vlastního Já (vyřazením zejména jeho řídících a kontrolních funkcí) (Stríženec, 2001, s. 92). Mezi další patří D. H. Shapirová a R. Walsh (2006). Pojmem meditace označují skupinu sebe-regulačních praktik zaměřených na trénování pozornosti a uvědomění, obvykle s cílem přenést mentální procesy pod větší volní kontrolu a tím podporovat celkovou duševní pohodu a zároveň rozvoj specifických schopností jako jsou klid, duševní očištění a koncentrace. Bylo by namístě předložit definici, která by pocházela z primárního zdroje, ze systému východní psychologie, kde meditační praxe probíhá již několik tisíciletí a kde je považována za klíčový prostředek k ukáznění mysli a srdce (Goleman, 2001). Faktem ale je, že ačkoli o meditaci nemá nikdo více empirických poznatků než právě východní psychologie, nenalezneme zde žádnou ucelenou definici meditace. Dokonce ani jednotný ekvivalent ke slovu meditace. 2 D. Fontana, který relativizuje pro nás tak typickou potřebu definic upozorňuje na to, že definování je především západní způsob vysvětlení významu slova. 2 Pojem meditace pochází z latinského slova meditatio - úvaha, které původně označovalo každý druh tělesného nebo intelektuálního cvičení. Ke konci 19. století jej přejali teosofové k popisu různých spirituálních cvičení čerpajících z hinduismu, buddhismu a jiných východních náboženství (Tart, 1990). Tímto pojmem tak byla označována široká škála často i velmi odlišných technik, což může být jedním z důvodů obtížnosti definovat meditační techniky obecně. 6

7 Definice jsou podle něj pouze útržky informací, použitelné pro konkrétní účely, ale nepoužitelné, když chceme vědět, jaké věci skutečně jsou (Fontana, 1998, s. 42). Jediná možnost komplexního vnitřního pochopení vychází skrze autentickou zkušenost. Východní mudrcové to vědí, proto žádná verbální definice. 3 Doposud byla meditace zmiňována jako určitá metoda či technika vedoucí k prozkoumání našeho vnitřního světa. Meditace ale spíše než činnost je často chápána jako určitý stav, jakési pohroužení do sebe sama (Kroulíková, 2005, s. 36). Hlavním smyslem meditace je nalézt odpověď na otázku Kdo jsem? Poznat sami sebe, poznat, co je to, co nazýváme já a k čemu se tak silně upínáme, znamená mimo jiné poznat svoji mysl. Poznání vlastní mysli zahrnuje poznání na úrovni vědomé, ale i nevědomé. V průběhu meditace se setkáme nejprve s úrovní vědomou. Ve snaze se koncentrovat jsme přerušováni záplavami nejrůznějších myšlenek a pocitů, úvah od nich se odvíjejících, které jakoby se nás znovu a znovu pokoušely svést z našeho záměru zklidnit svoji mysl, a tak ji umožnit obrátit se a nahlédnout do sebe samé. Pokud se nám konečně podaří myšlenky pozorovat bez náznaku jakékoli zaujatosti, soustředíme se na bod, z něhož se vynořují a v němž mizejí, a na prostor mezi nimi. Podle Carla Albrechta (1958) dochází v procesu hroužení k postupné přeměně vědomí, to znamená, že bdělé vědomí se dezintegruje a pozvolna přechází v hlubší vědomí. Jde tedy o přeměnu vědomí, nikoli o jeho absenci (cit. dle Vencálková, 2006). V tomto stavu tak docházíme k poznání, že za všemi těmi pocity a myšlenkami je něco většího, absolutního (Kroulíková, 2005, s. 36). 4 Goleman (2001) popisuje další průběh meditace jako pochopení, že obsah mysli, tedy kontemplované jevy, nejsou myslí samotnou, tedy subjektem, který si dané jevy uvědomuje. Tyto jevy jsou od ní odlišné, přestože právě ona o nich kontempluje. Mysl je nyní prázdná a existuje pouze ve své vlastní podstatě, která se zdá být všeobjímající a absolutní. Hranice, které se až doposud jevily jako naprosto přirozené, se nyní rozplývají a my vstupujeme s hlubokým porozuměním a moudrostí do mnohem hlubší dimenze zkušenosti. Meditace nám otevírá oči, ukazuje nám, že existuje i něco jiného než logické a racionální vnímání světa, umožňuje nám celostně vnímat realitu (Osho, 1991). Podle Fontany (1998) nás meditace 3 Z moderních psychologů to byl C. G. Jung, který si byl vědom nedostatků pokusů vědecky definovat. Tuto skutečnost však konkrétně spojoval s pochopením a vyjádřením významu symbolů. 4 Podle Říčana (2002) účinek plánovité koncentrace při meditačních praktikách spočívá v tom, že usilovným soustředěním se uvolní vědomá, zejména racionální kontrola nad jinými psychickými jevy a procesy, jež se pak mohou spontánně rozvinout a stát se více vědomými. 7

8 uvádí do světa bytí, do stavu teď a tady, stavu neulpívavého bytí 5, kde se naše já jeví jako relativní. Tehdy se před námi odhaluje realita, v níž se dualita subjektu a objektu vytrácí, kde zde splývá s tam, vnitřní svět je zároveň tím vnějším a naopak. Fenomenologicky já mizí a my vidíme jednotu všeho. Slovy C. Albrechta (1958) je ponořenost do sebe sama plně integrovaný, nesmírně čirý a vyprázdněný stav vědomí, jehož proud zážitků je zpomalen, jehož základním laděním je klid a jemuž je přiřazeno vnitřní vidění jakožto jediná funkce jen pasivně vnímajícího Já. Je to zírání do temnoty, ne však vidění temnoty. Je to vidění, jímž se nevidí nic, není to však vidění nicoty. Neboť v temnotě, do níž se zírá, a v procesu nevidění je současně a neustále obsažena mystická Přítomnost (cit. dle Vencálková, 2006, s. 47) Cesta meditace Na počátku samotné meditační praxe prochází každý praktik obdobím příprav. Jedná se o systematickou kultivaci ctnostného myšlení, slov a skutků zaměřující úsilí meditujícího na změnu vědomí v meditaci. Zároveň tento proces představuje (v buddhistické tradici) jednu ze tří hlavních součástí výcviku. Dalšími dvěma jsou meditativní koncentrace (samádhi) a intuitivní vhled (neboli paňňá). Všechny tyto složky jsou vzájemně velmi úzce spjaty, přičemž síla jedné složky napomáhá dvěma ostatním. Například mysl očištěná od rozptylujících myšlenek usnadňuje koncentraci, která následně otevírá prostor pro vhled. Prožitek přicházející skrze vhled směřuje meditujícího k intuitivní volbě čistoty, přičemž se rozhoduje s lehkostí a vyrovnaností, bez pocitu nějakých ztrát. Konečně koncentrace může mít, jak podotýká D. Goleman (2001), vedlejší produkt jak vhled, tak čistotu. Výcvik koncentrace 7 je zdůrazňován napříč všemi východními systémy. Potřeba, aby meditující cvičil pozornost je jedinou konstantní složkou v návodech pro změnu vědomí ve všech meditačních systémech (Goleman, 2001). Existuje však více než pouze jedna strategie 5 Termín neulpívavé bytí označuje stav, kdy meditující dospěje k poznání, slovy Ch. Trungpy, že ego není nic jiného než veliká bublina, zabraňující tomu, aby mohl čerstvý vzduch vstoupit dovnitř. Tak funguje já ego. V tomto smyslu ego existuje, ale ve skutečnosti je iluzorní. ( ) Podvědomě víme, že toto já je pouze bublina a každou chvíli může prasknout, proto se ho snažíme, jak to jenom jde, chránit vědomě nebo podvědomě. (Trungpa, 2006, s. 69). Když si toto meditující uvědomí, vztahovat se k této iluzorní představě ega pro něj již nemá význam a tak volí raději formu bytí vyznačující se odpoutaností. 6 Popis stavů, které nám meditace může zprostředkovat, se velmi podobají zážitkům, o nichž Maslow říká, že jsou to zážitky tzv. vrcholné či maximální peak experiences. Tyto zážitky jsou naplněny prožitkem jednoty. Zajímavým poznatkem se zdá být, že zážitek totality je zřejmě příznačný pro veškerou mystiku a možná pro intenzivní zážitky vůbec. Dále má jedinec v takových momentech sklon prožívat skutečnosti mimo sebe jako odtržené od normálních oblastí lidského života a vnímá je jako platné samy o sobě, tzn. nevyžadující stvrzení ničím vnějším, ale pouze sebou samými. Také zde dochází ke změně vědomí času a prostoru (Holm, 1998). 7 Aby nedocházelo k nejasnostem, bude nadále pojem koncentrace ve svém obecném významu, tedy jako synonymum pro pozornost, nahrazeno právě tímto termínem. V následujících řádcích bude pojmu koncentrace užito v užším významu, konkrétně jako jedna z meditačních strategií. 8

9 výcviku učení se pozornosti. V zásadě platí, že všechny techniky jednotlivých meditačních systémů jsou podle Vissudhimággy klasifikovány do třech klíčových skupin. Jako klasifikační kritérium slouží mechanismus příslušné techniky, přesněji řečeno pozornostní strategie, na níž jednotlivé techniky staví. Rozdílné názvy těchto technik jsou více způsobeny jazykovými a filozofickými nuancemi, než skutečnou diferenciací na poli praxe. Strategiemi pozornosti, s nimiž se můžeme v jednotlivých technikách meditačních systémů setkat, jsou: koncentrace, v níž se mysl soustřeďuje na konkrétní mentální objekt; bdělost, v níž mysl pozoruje sama sebe; integrovaný postup, v němž jsou přítomny koncentrace i bdělost zároveň. Každý systém obvykle staví svoji meditační praxi na výběru z těchto třech potenciálních variant. Zajímavým faktem je, že se tyto strategie liší nejen v otázce jedinečnosti svých postupů, kterými zaručují zklidnění mysli, čímž jí vytvoří příležitost k nahlédnutí do vlastního nitra (viz Fontana, 1998, s. 58). Rozdíl je přítomen i v samotném vhledu, tedy v tom, co mysl ve svém nitru prožije. Tyto základní pozornostní strategie jsou hlavním vodítkem pro jednu z typologií meditace, s níž se setkáváme hlavně u Golemana (2001, 2004) Typy meditačních tradic z hlediska praktikovaných technik I když k hlubšímu porozumění meditace je užitečné zajímat se též o duchovno, z něhož jakákoli meditační tradice povstala a v němž se rozvinula (Fontana, 1998), není to bezpodmínečně nutné. Východní náboženské či filozofické systémy se opírají především o prožitek, který zaručuje meditační praxe. Není potřeba strávit léta studiem tradičních textů, než tento prožitek můžeme na vlastní kůži sami zakusit. Následující tabulka č. 1 je přehledem meditačních systémů spolu s přiřazenou typologií pozornosti u jednotlivých meditačních technik. 9 8 Podrobnější popis obou základních strategií (strategie koncentrace a strategie bdělosti), tak i deskripci vývoje meditačních stavů v případě použití té které strategie je obsažena v původní verzi bakalářské práce (viz Mirčevská, 2007). 9 Podrobnější rozbor dvou z těchto systémů tibetský buddhismus (konkrétně školy buddhismus Diamantové cesty a dzoghenová tradice) a zen buddhismus (škola Kwan Um) (viz Enomixa-Lassalle, 1995; Kapleau, 1992; Keown, 2003; Nydahl, 2006, Suzuki, 1994 ). Právě členové těchto škol tvoří výzkumný vzorek této studie. 9

10 Tab. 1: Typologie pozornosti u meditačních technik Systém Technika Typ bhakti džapa koncentrace kabala kavana koncentrace hésychasmus modlitba srdce koncentrace súfismus zikr koncentrace rádžajóga samádhi koncentrace transcendentální meditace transcendentální meditace koncentrace kundalinijóga siddhajóga koncentrace tibetský buddhismus vipassana integrovaná zen zazen integrovaná Gurdjieff sebeupamatování bdělost Krišnamurti sebepoznání bdělost théraváda vipassana integrovaná Zdroj: Goleman, 2001, s Vzájemný vztah mezi kvalitou života a subjective well-being (SWB) Podle Kováče se kvalita života jako víceúrovňový a multikomponentový fenomén projevuje v psychické reflexi jako přetrvávající spokojenost, dlouhodobě jako pohoda a chvílemi i jako štěstí (Kováč, 2004b, s. 463). Psychická rovina kvality života tak čerpá z kognitivního, emočního a konativního potenciálu jedince (Ty se pak společně mimo jiné odráží také v jeho postojích pramenících opět z hodnot jemu vlastních). Z předpokladu, že kvalita života se na psychické rovině odráží především skrze jednu ze svých komponent, tedy SWB, můžeme usuzovat, že Kováčův model se řadí k proudu, který považuje kvalitu života za multidimenzionální konstrukt, který integruje subjektivní pohodu (Džuka, 2004, s. 43). Dalším reprezentantem je mimo jiné i definice WHO (1997, cit. dle Kováč, 2004b, s. 460). Zde je psychická dimenze kvality života vyjádřená totožně jako emocionální komponent SWB, a proto je možné SWB považovat za jeden z komponentů kvality života (Džuka, 2004). Tato práce bude následně vycházet z předpokladů tohoto proudu, 10 konkrétně z Kováčova hypotetického modelu kvality života. Ten v současnosti nabízí patrně nejucelenější 10 Důležité je i přesto reflektovat skutečnost, že tento proud není jediným interpretačním rámcem, který v psychologii můžeme ohledně vztahu těchto dvou konceptů nalézt. J. Džuka (2004) zmiňuje celkem čtyři proudy mezi kvalitou života a SWB. Příčinou tohoto stavu je především nedostačující preciznost dosud předložených teorií kvality života a SWB. Setkáváme se především s nejednoznačným vymezením těchto 10

11 pohled, jak na oblast definování kvality života, určení jejích stěžejních komponentů, tak také na začlenění konceptu SWB, který prostřednictvím tohoto modelu získal v otázce vztahu ke konceptu kvality života své (alespoň do určité míry a na určitou dobu) pevné místo. 3. Subjective well-being (SWB) Koncept SWB představuje jednu z reakcí zapříčiněnou transformací industriální společnosti na společnost postindustriální, společnost hojnosti (viz Rabušic, 2000). Jedná se o poměrně novou oblast v psychologii, která se pokouší porozumět vlastnímu hodnocení života lidí. Protože pro většinu lidí je žádoucí považovat svůj život za dobrý, zaměřují se výzkumy v této oblasti v první řadě na studium pozitivních forem lidského bytí. Základní otázkou přitom není kdo je šťastný, jako tomu bylo dříve. Nynější zájem se upírá k otázkám, kdy a proč jsou lidé šťastní (přesněji, kdy a proč hodnotí svůj život jako šťastný) a jaké procesy to ovlivňují (Diener, 2000). 3.1 Vymezení konceptu SWB Ve svém rámci SWB zahrnuje takové proměnné jako jsou životní spokojenost a materiální satisfakce, chybění deprese a úzkosti a konečně pozitivní nálady a emoce. Diener, Suh a S. Oishi (1997) rozlišují tři kardinální charakteristiky SWB. Zaprvé, SWB se nezaměřuje jen na příčiny deprese a úzkosti, ale také na faktory, které odlišují mírně šťastné od jedinců středně až extrémně šťastných. Druhou charakteristikou, vyplývající již ze samotného názvu konceptu, se SWB poněkud vymyká tradiční klinické psychologii. Namísto externích kritérií vycházejících ze strany expertů, zde zaujímají svrchovanou důležitost subjektivní interní prožitky daného jedince a jeho osobní přesvědčení o jeho SWB. Svoji subjektivitou však SWB ztratilo možnost dostát požadavků dokonalé definice duševního zdraví. Tak lidé, ačkoli postiženi duševní chorobou, mohou být šťastní. 11 Posledním charakteristickým znakem podle těchto autorů je, že SWB zahrnuje pouze dlouhotrvající stavy, nikoli chvilkové či krátkodobé nálady. Faktory vyvolávající okamžité štěstí a ty, které determinují to dlouhodobé, nemusí být tytéž. Navíc, momentální nálady a rozpoložení nejsou přímým způsobem reflektovány, když konceptů na základě definic, což způsobuje překrývání se v oblasti metodologické v operacionalizaci a následném měření. Vzhledem k mladosti zájmu o pozitivní sféru lidského života je však současný stav pochopitelný. 11 SWB tedy není synonymem pro duševní nebo psychologické zdraví. Ačkoli se zdá, že SWB představuje nezbytnou podmínku mentálního zdraví, samo o sobě není podmínkou jedinou, dostačující. Podle Laška (2004) SWB slouží jako jeden z obecných indikátorů psychologického zdraví. Vyřešena však ještě není otázka, která je ta optimální úroveň pro dobré duševní fungování. 11

12 jedinec sestavuje globální úsudek. Je tudíž nutné globální úsudek a momentální, přímé pocity a mínění diferencovat jako specifické fenomény. Tímto vymezením SWB získává mimo jiné status osobnostní charakteristiky či rysu, poměrně výrazně vzdorujícího změnám (Křivohlavý, 2004). SWB jakožto globální ocenění vlastního života obsahuje podle Dienera (2000) dvě základní složky. Ta první, kognitivní, zahrnuje na straně jedné globální úsudek jedince o jeho životě, pro který Diener dále používá termín životní spokojenost, a na straně druhé spokojenost s dílčími oblastmi jedincova života, jako např. spokojenost s prací. Druhá komponenta představuje hodnocení ve formě emocionální. Zaštiťuje pozitivní prožívání, tedy prožívání mnoha příjemných emocí a nálad, a nízkou úroveň prožívání negativního, což znamená, že jedinec zakouší jen zřídka nějaké nepříjemné emoce či nálady. 12 Ne všichni autoři však definují SWB stejným způsobem. Proto se setkáváme s nejedním strukturálním vymezením tohoto konceptu. J. Lašek (2004) stejně jako Diener rozlišuje kognitivní a emocionální složku SWB. Kognitivní složka v jeho pojetí představuje výsledek srovnání aktuálního stavu se stavem očekávaným nebo vytouženým, přičemž pokud je rozdíl nulový nebo pozitivní, jedinec prožívá určitou míru spokojenosti se svým životem. Emocionální stránka SWB reprezentuje všechny aktuální každodenní zkušenosti, které jsou vyhodnocovány na základě emocí, které vyvolávají. Případná satisfakce na této úrovni je výsledkem kladného rozdílu mezi pozitivními a negativními prožitky. A. Grob, tvůrce velmi známého Bernského dotazníku subjektivní pohody hovoří o habituální a aktuální SWB. Habituální SWB je podle Groba (1995) dosahováno uspokojováním přirozených nebo získaných potřeb a motivů. Jakékoli vzdalování se od možného uspokojení má za následek prožívané nepohodlí. Aktuální SWB se odvíjí od v přítomnosti aktivních faktorů, které svým působením zprostředkovávají pozitivní zážitky nebo přinejmenším eliminují ty nepříznivé (cit. dle Lašek, 2004). 3.2 Nejvýznamnější prediktory SWB Na základě závěrů výzkumných studií se zdá, že nejsilnějšími faktory ovlivňujícími dlouhodobou úroveň SWB jsou osobnostní predispozice. Například P. T. J. Costa a R. R. McCrae (1985) postulovali některé vztahy mezi osobností a SWB. Podle nich je SWB 12 Způsob, jakým Diener ve své teorii chápe emocionální formu hodnocení vlastního života, se opírá o předpoklad, že pozitivní a negativní afekty jsou zcela na sobě nezávislé dimenze, nikoli opačné póly téže dimenze. Vysokou pravděpodobnost této teze potvrzují závěry řady studií, které např. ukazují, že příjemné a nepříjemné afekty korelují se zcela jinými fyziologickými projevy nebo, že tyto dva oddělené faktory často korelují s rozdílnými osobnostními rysy (Diener, Lucas, 2000), jak bude ještě podrobněji rozvedeno později. 12

13 časově stabilní proměnnou, která je předpověditelná z osobnostních konstruktů (cit. dle Džuka, 1994b). Velmi mocný efekt na SWB má patrně temperament. A. Tellegen a další (1988) studií dědičnosti, při níž byla zkoumána již dospělá jednovaječná dvojčata žijící od narození odděleně, zjistili, že jak příjemné, tak i nepříjemné afekty mají silný genetický základ (cit. dle Diener, Suh, Oishi, 1997). V oblasti pozitivních emocí podle nich působí genetická výbava ve 40ti %, zatímco u negativní emocionality je to 55%. Dále zjistili, že genetická determinace u aktuální SWB představuje 40-55%, u dlouhodobé (habituální) SWB je podíl dědičnosti až 80ti %. Slovy Tellegena (1988), je stejně těžké změnit něčí štěstí jako je těžké změnit něčí osobní váhu (cit. dle Lašek, 2004, s. 217). 13 Extraverze a neuroticismus jakožto významné povahové rysy, které jsou součástí známého modelu Big Five, vykazují velmi úzkou spojitost s některými komponentami SWB. Extraverze má sklon korelovat s příjemnými emocemi, zatímco neuroticismus koreluje naopak daleko silněji s negativními emocemi. Ačkoli se zdá, že extraverti zažívají více pozitivních afektů, úroveň těch nepříjemných u nich není predikovatelná. Extraverze a dimenze negativních emocí mezi sebou korelaci nevykazují. U neuroticismu naopak nebyla nalezena žádná výrazná souvislost s dimenzí afektů pozitivních. Zdali by však data z rozdílných kultur potvrdila tyto korelace ve stejné míře, však není dosud ověřeno (Diener, Suh, Oishi, 1997; Diener, 2000). C. L. Rusting a R. J. Larsen (1997) při zkoumání reakcí na určité podněty v laboratorních podmínkách prokázali, že extraverti patrně reagují silněji vůči pozitivním podnětům v porovnání s negativními. U neurotických jedinců se projevil opačný princip, tedy intenzivnější reakci vykazovali v případě negativních podnětů (cit. dle Diener, 2000). Blatný a L. Osecká (1998) při svém studiu došli k závěru, že extraverti jsou spokojenější (vykazují vyšší SWB) a mají vyšší sebehodnocení. Životní spokojenost je dále spojována s emoční stabilitou a pozitivním přístupem k sociálnímu okolí (cit. dle Lašek, 2004). Podobně R. E. Lucas a další (1998) zjistili silný vztah mezi extraverzí a pozitivní emocionalitou. Korelace mezi latentními vlastnostmi pozitivní emocionality a extraverzí podle nich odpovídá 0,74 (cit. dle Lašek, 2004). 13 Ta možnost působení určitými prostředky zde přece jen v otázce váhy stále existuje. A to stejné platí i pro SWB. Ačkoli hraje roli třeba i značný podíl genetického vybavení jedince, přece jen se na jeho definitivním vlivu a projevu podílí charakter prostředí (ve smyslu jakékoli vnější intervence), v němž se člověk vyskytuje, a v neposlední řadě jedincova vlastní vůle (Diener, Suh, Oishi, 1997). H. Weinberg ukázal, že geneticky jsou dána rozpětí od-do pro naši kladnou i negativní afektivitu (Berman, Weinberg, 1998, cit. dle Křivohlavý, 2004, s. 82). A jak dodává J. Křivohlavý, záleží na nás, na kterém stupni necháme svou náladu fungovat (Křivohlavý, 2004, s. 82). 13

14 Kromě výše zmíněných osobnostních rysů, má SWB souvislost i s některými dalšími osobnostními charakteristikami. Jednou z nich je sebeúcta. Konkrétně, SWB koreluje se sebeúctou pozitivně, avšak vzorec vztahu mezi těmito proměnnými, především jeho síla, se v různých kulturách může lišit. Korelace je signifikantně vyšší v tzv. individualistických kulturách a to zřejmě pro jimi kladený důraz na autonomii a vnitřní přesvědčení jedince (Kwan, 1997, cit. dle Lašek, 2004; Diener, Diener, 1995, cit. dle Diener, Lucas, 2000). Dle S. Harterové (1999) představuje sebeúcta jeden ze základních indikátorů SWB jedince. Chápe ji jako index mentálního zdraví a emočního přizpůsobení, obecné schopnosti vyrovnat se se životem a spokojenosti v životě (cit. dle Lašek, 2004, s. 218). K dalším osobnostním charakteristikám, které doposud byly v souvislosti s úrovní SWB jedince zkoumány, patří locus of control a sebeuplatnění ve smyslu self-efficacy. V. Kebza a I. Šolcová (2005) se nechali inspirovat dřívějšími výzkumnými závěry a pokusili se o jejich další ověření. Regresní analýza ukázala statisticky vysoce signifikantní vztah mezi SWB a těmito dvěma zkoumanými proměnnými a to ve prospěch vyšší úrovně self-efficacy a interní lokalizace kontroly. Proč nejsou mezi významnými prediktory SWB zařazeny také demografické proměnné? Dříve byla pozornost vědců upírána právě na tyto vnější podmínky. Základní výzkumné otázky a hypotézy reflektovaly teoretický předpoklad, podle něhož jsou lidem vlastní určité univerzální potřeby, přičemž stupeň, v němž externí podmínky a okolnosti vycházejí těmto potřebám vstříc, determinuje lidské štěstí. Brzy nato však řada výzkumů zaměřujících se např. na proměnné materiální bohatství, věk, pohlaví, zdraví, vzdělání (viz Balcar, 1995; Diener, Lucas, 2000; Diener, Suh, Oishi; 1997; Džuka 1994a, 1995; Kebza, Šolcová, 2005) tento předpoklad značně oslabila. 14 Velký podíl na tom mají určité psychologické proměnné, které inhibují efekty těchto vnějších faktorů, jejichž hodnota, význam a důležitost jsou proměnlivé v čase, i vzhledem ke každému jedinci, a to, jestli budou vyhodnoceny jako dobré či špatné je také založeno na okolnostech, v nichž daný jedinec žije. Relevantní je tedy kontext. V tomto, lze říci, vznikla mezi různými badateli shoda. Různé, 14 Snad jedinou výjimkou potvrzující pravidlo nacházíme u sociálních vztahů. Ač také demografický ukazatel, jedná se patrně o jeden z nejintenzivnějších pozitivních prediktorů SWB, tvrdí Myers (1993) (cit. dle Džuka, 1995). Diener a Seligman prověřovali charakteristiky vysokoškolských studentů, kteří z celkového počtu 222 respondentů, vykazovali nejvyšší úroveň SWB z daného vzorku. Jejich závěr zněl, že nejšťastnější respondenti nepraktikovali signifikantně častěji nějaké cvičení, neúčastnili se signifikantně častěji náboženských aktivit, nezažívali více objektivně dobrých událostí. Žádná z těchto proměnných se nezdála být dostačující pro SWB. Jediné, co pro tyto probandy bylo opravdu nezbytně důležité byly harmonické sociální vztahy (Diener, 2001). Ty totiž mohou mít jakožto projev sociální opory, nezávisle na úrovni působícího stresu, příznivý účinek na SWB (Šolcová, Kebza, 1999, 2003, cit. dle Lašek, 2004). 14

15 posléze navržené a předložené teorie se však rozcházejí v tom, co je v daném kontextu tím stěžejním psychologickým mechanismem, jenž primárně dokresluje jedincovo vnímání jeho životních podmínek a následné hodnocení jeho života. V čem ale všechny tyto kontextové modely souhlasí, je přesvědčení, že zdali je něco hodnoceno jedincem jako dobré či špatné a do jaké míry, se odvíjí spíše od proměnlivých faktorů než od jakýchsi biologických univerzálií (viz Mirčevská, 2007). 4. Výzkumy dosavadní výzkumná zjištění 4.1 Meditace a well-being Pravým znakem meditujícího člověka je podle dalajlámy to, že ukáznil svou mysl tím, že ji osvobodil od negativních emocí. 15 Není možné zabránit vzniku negativních emocí v každém životním okamžiku. Jde spíše o to, umět co nejdříve jejich přítomnost zaznamenat a posléze je určitým způsobem zpracovat, aniž bychom se s nimi jakkoli ztotožňovali. Goleman (2001) ve svém experimentu dospěl k zjištění, že meditující vnímají hrozbu daleko přesněji a reagují excitací jenom tehdy, je-li to nutné. Z případné excitace se zotavují velmi rychle, takže další situaci budou chápat jako potenciální hrozbu s menší pravděpodobností než nemeditující, nebo třeba osoba se sklonem k úzkosti. Podle R. Taylora (1988) je centrálním efektem meditace zklidnění mysli a eliminace úzkosti (cit. dle Shapirová, Walsh, 2006, s. 230). Poslední studie dosvědčily, že meditace, ale i praktiky jako progresivní relaxace, redukují akutní i chronickou úzkost, což je zcela v souladu s cíli tradičních učení usilujících o odstranění neospravedlněných obav a strachu. Kabat-Zinn a jeho kolegové (1992) zařadili do svého výzkumu dvaadvacet participantů, u nichž byla diagnostikována úzkostná či panická porucha. Tito se pak účastnili osmi-týdenního meditačního cyklu založeného na redukci stresu a následně programu relaxace trvajícího tři měsíce. Výsledky prokázaly signifikantní redukci ve skórech úzkosti a deprese, ale i pokles v panických symptomech, a to u dvaceti pacientů (cit. dle Murphy, Donovan, 1999b). Shapirová (1976b) ve své studii pracovala s kombinací technik sebe-kontroly, zenové meditace a behaviorálního self-managementu. Zkoumanými osobami zde byly vysokoškolské 15 Dalajláma přitom míní negativními (destruktivními) emocemi takové, jež narušují klid a vyrovnanost mysli. Mezi ně tudíž spadají i ty, které jsme obvykle zvyklí v našem společenském prostředí chápat jako pozitivní, např. intenzivní stavy vytržení, oddání se pocitům extáze apod. Můžeme vzpomenout Dienerovu poznámku o neprospěšnosti intenzivních afektů ve vztahu na SWB (viz Diener, 2000). 15

16 studentky, které si stěžovaly na volně plynoucí úzkost a pocity ztráty sebe-kontroly. Zároveň prožívaly samy sebe jako by obklíčené a svázané určitými mocnými silami. Během intervence, zahrnující trénink behaviorálního sebe-pozorování a funkční analýzy, dále víkend zaměřený na zenové prožitky a tří-týdenní formální a neformální meditaci, výsledky indikovaly významný pokles v každodenních pocitech úzkosti a stresu (cit. dle Murphy, Donovan, 1999b). R. J. Davidson (1976a,b) v dotazníkovém šetření rozdělil zúčastněné subjekty do čtyř skupin na základě kritéria vztahujícího se k délce jejich meditační praxe. Kontrolní skupinu reprezentovali ti, kteří sice nikdy nepraktikovali meditaci, ale zajímali se o ni. Výzkumná skupina byla reprezentována jednak začátečníky praktikujícími kratší dobu než jeden měsíc, následoval vzorek krátkodobě meditujících, jejichž pravidelná praxe probíhala v rozmezí jednoho měsíce až dvou let, a konečně pokročilí meditující déle než dva roky. Výsledky skutečně prokázaly spolehlivé snížení úzkostnosti ve vztahu k délce praktikování meditace (cit. dle Murphy, Donovan, 1999b). M. M. Delmonte (1980) se místo na délku meditační praxe zaměřil na proměnnou pravidelnost cvičení. Délka v jeho výzkumu byla tedy pro všechny probandy konstantní, konkrétně se jednalo o osmnáct měsíců. Výzkumným zjištěním této studie bylo, že pravidelnost meditace negativně koreluje s neuroticismem a přecitlivělostí. Ti, kteří nevydrželi a po určitém čase přestali meditaci praktikovat, se vyznačovali signifikantně vyššími hodnotami v případě neuroticismu a přecitlivělosti než zkoumané osoby po celou dobu pravidelně meditující (cit. dle Murphy, Donovan, 1999b). Účinky meditace však přesahují samotné odstraňování nežádoucích emocionálních stavů. Meditace nezpůsobuje u praktikujících pouze redukci na úrovni prožívaného stresu a úzkosti. Stejně tak efektivní je i ve zvyšování pozitivních psychologických afektů a stavů (Goleman, 2001), např. kultivace radosti, lásky, empatie, soucitu, čímž získává na atraktivitě pro takové oblasti psychologie, jejichž paradigmata spatřují v podstatě lidského bytí více než jen absenci nežádoucího. Co se týče SWB, Shapirová s Walshem (2006) tvrdí, že meditace úzce souvisí s vyšší životní spokojeností, ale i s vyšší prožívanou úrovní celkového SWB. Goleman spolu s Davidsonem (1977) u jedinců praktikujících meditaci naměřili ve svém výzkumu vyšší skóre v různých indikátorech SWB (cit. dle Murphy, Donovan, 1999b). Zklidnění mysli a vnitřní akceptace, jevy, které bezezbytku doprovází každou meditaci, byly samotnou laickou veřejností označeny jako jedny z nejužitečnějších strategií v dosahování vyššího SWB (viz Henryová, 2006). 16

17 V předchozí kapitole bylo naznačeno, že úroveň SWB je poměrně stálou osobnostní charakteristikou, odvíjející se od určitých osobnostních předpokladů, spíše než od vnějších faktorů. K jakémusi predeterminismu podle Shapirové a Walshe (2006) v otázce prožívaného štěstí psychologové donedávna tíhly. Nyní však závěry týkající se působení meditačních praktik formují nové pole zatím ne zcela využitého potenciálu možné intervence. Davidson a kol. (2003) zabývající se mozkovou činností dospěli k názoru, že meditace může měnit strukturu a fungování mozku. Pokročilí meditující totiž podle jeho studií vykazují jedinečný stupeň lateralizace prefrontální kortikální aktivity, jež pravděpodobně představuje neurální indikátor pozitivní afektivity (cit. dle Shapirová, Walsh, 2006). Zároveň však také platí, že právě díky samotné struktuře mozku a jeho fungování, zejména kvůli jeho plasticitě, je systematický výcvik mysli, pojímající mimo jiné i kultivaci pozitivních emocí, možný (Goleman, 2004). Vzájemná souhra těchto skutečností tak v konečném důsledku nabízí jakýsi teoretický základ k úvaze, že prožívání štěstí není zcela neměnnou charakteristikou. 17

18 III.Výzkumná část 1. Cíl výzkumu Cílem výzkumu je zjistit, zdali existuje vztah mezi meditací, přesněji pravidelným praktikováním meditace, a kvalitou života. V souvislosti s případným vlivem meditační praxe na kvalitu života bude pozornost soustřeďována především na její pozitivní účinky, tedy do jaké míry meditační praxe ke kvalitě života přispívá. Kvalita života zde bude reprezentována konceptem subjective well-being (SWB), jenž je podle Kováčova hypotetického modelu kvality života jednou z klíčových složek tohoto víceúrovňového a mnohokomponentového fenoménu. Vzhledem k povaze výzkumného cíle bylo k jeho naplnění využito kvantitativního designu. I vzhledem ke skutečnosti, že již existují určité dotazníkové metody, které se v měření úrovně prožívaného SWB v posledních letech v psychologii osvědčily (Křivohlavý, 2004), je možné se domnívat, že jejich použití by mohlo být užitečné i v tomto případě, kdy konkrétních vědeckých závěrů o vztahu meditační praxe a SWB, které by vycházely z analýzy kvantitativních dat, není mnoho, obzvláště v rámci českého prostředí. Kvůli skutečnosti, že jen velmi málo studií si ve svém výzkumném záměru stanovilo podobný cíl, jde v tomto případě o výzkum spíše explorativního charakteru. Přímá souvislost mezi meditací a konkrétně konceptem SWB totiž zkoumaná dosud nebyla. Pokud ano, tak na jiném výzkumném vzorku, pomocí odlišných měřících nástrojů. 1.1 Výzkumný problém a hypotézy Výzkumný problém vyplývající z výše uvedeného výzkumného cíle zní následovně: Přispívá pravidelná meditační praxe k vyšší úrovni SWB? V rámci vymezení konceptu SWB bylo v teoretické části naznačeno, že dosavadní zjištění poukazují na jeho relativně stabilní charakter. To, jak jedinec prožívá svůj život, zda jej hodnotí jako uspokojivý a šťastný, bude tudíž daleko více souviset s jeho vnitřními atributy, tzn. např. temperamentem, sebe-úctou, lokalizací kontroly, či hodnotovou orientací, namísto vnějších proměnlivých okolností. Bylo by však mylné se domnívat, že úroveň prožívaného SWB je zcela nezměnitelná a neovlivnitelná vlastní motivací a vůlí jedince. Některé studie naznačují, že schopnost usměrňovat vlastní pozornost představuje jeden ze způsobů, jak lze 18

19 vědomým úsilím ovlivnit také to, jak šťastnými se cítíme být (např. Benda, 2007; Csikszentmihalyi, 1996; Frýba, 2003). Meditace, jak uvádí tradiční texty určitých (převážně východních) filozofických systémů, nabízí jakousi cestu osobního sebevývoje. S tím, jak jedinec kráčí po této cestě, postupně objevuje další a další vrstvy podstaty svého bytí. Spolu s tímto poznáním zároveň dozrává jeho srdce. To se oprošťuje od negativních emocí, tím, jak slábne jedincova identifikace s nimi, a místo toho se naplňuje emocemi pozitivními, jako jsou např. radost, vnitřní spokojenost, láska či soucit. Nezbytnou podmínkou k celému tomuto procesu je přitom kultivace mysli. Bez schopnosti vědomé kontroly nad svojí pozorností však kultivace není téměř dosažitelná. Tento pohled na meditaci, s nímž je možno se v tradičních textech setkat, podporují mimochodem i některá výzkumná zjištění do nynějška realizovaných studií. Potvrzena byla nejen značná redukce prožitků úzkosti, stresu, či sklonů k neuroticismu, ale také kultivace radosti, pocitů lásky, nárůst ve schopnosti být empatickým a to vše právě na pozadí určitého zklidnění a usměrnění mysli. Zdá se, že meditace a SWB se v jistém bodě setkávají. Lze tudíž předpokládat, že meditace zastřešující vždy určitou pozornostní strategii by mohla sehrávat roli prostředníka vedoucího k prožívání životní spokojenosti a převaze pozitivních emocí nad těmi negativními. Na základě výzkumného problému a z výše uvedeného předpokladu lze teoretickou hypotézu formulovat takto: Pravidelná meditační praxe přispívá k vyšší úrovni SWB. Z ní odvozené pracovní hypotézy jsou tyto následující: H1: Jedinci pravidelně praktikující meditaci budou vykazovat vyšší míru spokojenosti se životem, jakožto kognitivní složky SWB, než jedinci nemeditující. Úroveň zakoušené životní spokojenosti zde bude zhodnocena prostřednictvím metody SWLS. 16 H2: Pravidelně meditující jedinci budou obecně 17 spokojenější než nemeditující jedinci. Vymezení spokojenosti bude vyplývat z teoretických předpokladů, na nichž Grob sestavil dotazník BSW-A zacílený na měření celkové úrovně SWB. H3: Jedinci pravidelně meditující budou obecně vykazovat nižší míru negativního rozpoložení než jedinci, kteří meditaci nepraktikují. I negativní rozpoložení jakožto určitá zaznamenatelná entita v souvislosti s touho hypotézou vychází z Grobova pojetí SWB, přičemž i její míra bude posouzena ze skórů dosažených v dotazníku BSW-A. 16 Použité metody jsou uvedeny již nyní a to zejména pro zřetelnější nastínění rozdílnosti významu obsahů těchto hypotetických výroků, přestože svým vyzněním jsou si velice podobné. 17 Slovo obecně je v této hypotéze uvedeno záměrně. Jeho smyslem je odlišit význam v ní zmiňované spokojenosti od konceptu životní spokojenosti, definované jako kognitivní složka SWB v Dienerově pojetí. 19

20 H4: Jedinci, kteří pravidelně meditují, budou prožívat pozitivní emoce častěji než jedinci nemeditující. H5: Pravidelně meditující jedinci budou v rámci svého emocionálního prožívání vykazovat nižší frekvenci výskytu negativních emocionálních prožitků než jedinci, kteří meditační praxi neprovádějí. Kvalita emocionálního prožívání neboli posouzení úrovně komponent SWB, jež se do roviny pozitivních a negativních emocí promítají, bude v souvislosti s posledně jmenovanými hypotézami zkoumána prostřednictvím metody DEP Výzkumný soubor Výzkumný soubor této studie zastřešuje dvě skupiny. První tvoří jedinci, kteří se pravidelně věnují meditační praxi. Minimální doba, po kterou se měli respondenti meditaci věnovat, byla stanovena na jeden rok. Frekvenci reflektující pravidelnost byla vymezena spodní hranice na tři cvičení meditace v průběhu jednoho týdne. 18 Probandi splňující tyto podmínky jsou členy třech rozdílných meditačních škol sídlících v Brně. Meditující se pravidelně scházejí za účelem skupinové meditace. Konkrétně se jedná o tyto školy: buddhismus Diamantové cesty a dzogchenová tradice vycházející z tibetského buddhismu a nakonec škola Kwan Um řadící se k zenovému buddhismu. Rozložení zúčastněných respondentů podle jejich příslušnosti k jednotlivým meditačním školám zobrazuje tabulka č. 2. Tab. 2: Struktura výzkumného vzorku meditujících podle jejich příslušnosti ke konkrétním meditačním školám Meditační školy N % Buddhismus Diamantové cesty 35 87,5 Dzogchenová tradice 2 5 Škola Kwan Um 3 7,5 Celkem Druhá skupina zahrnutá do výzkumného vzorku představuje skupinu srovnávací. Základním kritériem pro zařazení jednotlivých osob do této skupiny byla absence pravidelné 18 Jedinci, kteří nesplňovali kritérium vztahující se k frekvenci meditační praxe, ti, kteří meditovali nepravidelně nebo jednou až dvakrát do týdne, do výzkumného vzorku zařazeni nebyli. Mohlo by být sice také zajímavé porovnat nejen skupiny jedinců pravidelně se věnujících meditační praxi a nemeditujících, ale i těch, kteří ať už z jakéhokoliv důvodu pravidelnost v meditační praxi nedodržují. Nabízela by se možnost ověřit, zdali je skutečnou proměnnou v úrovni prožívaného SWB frekvence meditační praxe. Vyžadovalo by to však další výzkumnou skupinu, přibližně o čtyřiceti členech, což by bylo mnohem náročnější vzhledem k realizaci. Bohužel především časové limity toto neumožnily. 20

Kvalita života u osob praktikujících meditaci

Kvalita života u osob praktikujících meditaci Kvalita života u osob praktikujících meditaci Petra Mirčevská Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně sardinka@gmail.com Abstrakt Tato práce se vztahuje k odhalení případné souvislosti mezi

Více

ÚLOHA SPIRITUALITY V KVALITĚ ŽIVOTA A ŽIVOTNÍ SPOKOJENOSTI U MLADÝCH LIDÍ

ÚLOHA SPIRITUALITY V KVALITĚ ŽIVOTA A ŽIVOTNÍ SPOKOJENOSTI U MLADÝCH LIDÍ ÚLOHA SPIRITUALITY V KVALITĚ ŽIVOTA A ŽIVOTNÍ SPOKOJENOSTI U MLADÝCH LIDÍ Irena OCETKOVÁ Hlavní výzkumné otázky 1. Existuje souvislost úrovně spirituality a kvality života, projevované v pocitu subjektivní

Více

Hodnocení projevu a zvládání emocí. Ukázka Nová TEIQue

Hodnocení projevu a zvládání emocí. Ukázka Nová TEIQue Hodnocení projevu a zvládání emocí Grafy a skóre 6.1.2015 Soukromé a důvěrné Normy: Czech Republic 2011 Tato zpráva obsahuje informace i návod k tomu, abyste si uvědomili a pochopili svou vlastní emoční

Více

Psychologické základy vzdělávání dospělých

Psychologické základy vzdělávání dospělých Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme

Více

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY VLIV PODNIKOVÉ KULTURY NA PRACOVNÍ SPOKOJENOST A EMOCIONÁLNÍ POHODU ZAMĚSTNANCŮ 1 Ing. Luiza Šeďa Tadevosyanová OSNOVA I. Teoretická část Základní pojmy Vliv podnikové kultury na organizaci Funkce podnikové

Více

KLIMA ŠKOLY. Zpráva z evaluačního nástroje Klima školy. Škola Testovací škola - vyzkoušení EN, Praha. Termín

KLIMA ŠKOLY. Zpráva z evaluačního nástroje Klima školy. Škola Testovací škola - vyzkoušení EN, Praha. Termín KLIMA ŠKOLY Zpráva z evaluačního nástroje Klima školy Škola Testovací škola - vyzkoušení EN, Praha Termín 29.9.2011-27.10.2011-1 - Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, milí kolegové! Dovolte, abychom

Více

VÝSTUPNÍ ZPRÁVA. Zdroje stresu

VÝSTUPNÍ ZPRÁVA. Zdroje stresu VÝSTUPNÍ ZPRÁVA Zdroje stresu John Doe john.doe@example.com 18. září 2018 Dostává se Vám do rukou výstup z dotazníku Zdroje stresu. Dotazník se zaměřuje na zmapování možných zdrojů zátěže (stresory) a

Více

Technické parametry výzkumu

Technické parametry výzkumu TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz K některým aspektům výběru piva českými konzumenty

Více

Názory na důvody vstupu do politických stran

Názory na důvody vstupu do politických stran TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 28 840 129 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Názory na důvody vstupu do politických stran

Více

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Životní úroveň, rodinné finance a sociální

Více

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Základy pedagogiky a sociální pedagogiky 1. Předmět pedagogiky. Systém pedagogických

Více

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,

Více

7 ZÁVĚRY. 3. Podobně jako žákovská družstva kmenového klubu experimentálního družstva byla sledována i žákovská družstva dalších vybraných klubů.

7 ZÁVĚRY. 3. Podobně jako žákovská družstva kmenového klubu experimentálního družstva byla sledována i žákovská družstva dalších vybraných klubů. 7 ZÁVĚRY Posouzení úrovně sportovní přípravy dětí v ledním hokeji je jedním z důležitých úkolů současné teorie sportovního tréninku. Množství prvků, jejichž deskripce je často nejasná, vzájemné vlivy a

Více

Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat.

Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat. 3. Kvalitativní vs kvantitativní výzkum Kvantitativní výzkum Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat. Kvantitativní výzkum

Více

1. Konference pozitivní psychologie v ČR 1st Czech Positive Psychology Conference. Brno, 23.-24.5.2012 Filozofická fakulta Masarykovy univerzity

1. Konference pozitivní psychologie v ČR 1st Czech Positive Psychology Conference. Brno, 23.-24.5.2012 Filozofická fakulta Masarykovy univerzity 1. Konference pozitivní psychologie v ČR 1st Czech Positive Psychology Conference Brno, 23.-24.5.2012 Filozofická fakulta Masarykovy univerzity Pozitivní psychologie inspirace pro výzkum, teorii i praxi

Více

Projektově orientované studium. Metodika PBL

Projektově orientované studium. Metodika PBL Základní metodický pokyn v PBL je vše, co vede k vyšší efektivitě studia, je povoleno Fáze PBL Motivace Expozice Aktivace Informace Fixace Reflexe Základním východiskem jsou nejnovější poznatky z oblasti

Více

Konzumace piva v České republice v roce 2007

Konzumace piva v České republice v roce 2007 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 26 40 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Konzumace piva v České republice v roce 2007 Technické

Více

Technické parametry výzkumu

Technické parametry výzkumu TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Některé aspekty výběru piva českými konzumenty

Více

Metodologie výzkumu mezigeneračního učení: od otázek k výsledkům

Metodologie výzkumu mezigeneračního učení: od otázek k výsledkům Metodologie výzkumu mezigeneračního učení: od otázek k výsledkům Milada Rabušicová Lenka Kamanová Kateřina Pevná Ústav pedagogických věd, Filozofická fakulta Masarykovy university, Brno Výzkumný projekt

Více

Systém psychologických věd

Systém psychologických věd Systém psychologických věd Psychologické vědy = vědy o duševním životě, duševnu, které specifickým způsobem odráží skutečnost ve formě počitků, vjemů, představ, paměti, myšlení, citů atp. DUŠEVNO (psychika)

Více

Trauma, vazby a rodinné konstelace

Trauma, vazby a rodinné konstelace Trauma, vazby a rodinné konstelace Terapeutická práce na základě vícegenerační systemické psychotraumatologie (VSP) / - konstelací traumatu www.franz-ruppert.de 1 Vzájemné působení mezi metodou systemických

Více

Hodnocení kvality logistických procesů

Hodnocení kvality logistických procesů Téma 5. Hodnocení kvality logistických procesů Kvalitu logistických procesů nelze vyjádřit absolutně (nelze ji měřit přímo), nýbrž relativně porovnáním Hodnoty těchto znaků někdo buď předem stanovil (norma,

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

*Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta České Budějovice ** IDS Praha

*Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta České Budějovice ** IDS Praha Jan Těšitel* Drahomíra Kušová* Karel Matějka** Martin Kuš* *Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta České Budějovice ** IDS Praha České Budějovice, září 2013 CÍL Cílem dotazníkového

Více

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO KRIZOVÁ INTERVENCE Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO Cíle prezentace Definování krize Představit formy krizové intervence Nastínit prvky krizové intervence Proč je potřebné myslet na krizovou intervenci

Více

GEN104 Koncipování empirického výzkumu

GEN104 Koncipování empirického výzkumu GEN104 Koncipování empirického výzkumu Hypotézy Proměnné Konceptualizace Operacionalizace Měření Indikátory Využity podklady Mgr. K. Nedbálkové, Ph.D. etapy výzkumu I Formulace problému (čtu, co se ví,

Více

Evaluace v mateřských školách. Zora Syslová

Evaluace v mateřských školách. Zora Syslová Evaluace v mateřských školách Zora Syslová OBSAH 1. Obecná východiska a zákonné normy 2. Systém vlastního hodnocení v MŠ 3. Cíle a kritéria vlastního hodnocení 4. Prostředky průběžného sběru informací

Více

Téma číslo 5 Základy zkoumání v pedagogice II (metody) Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky

Téma číslo 5 Základy zkoumání v pedagogice II (metody) Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky Téma číslo 5 Základy zkoumání v pedagogice II (metody) Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 Teoretická východiska empirického zkoumání pedagogických jevů. Typy výzkumů, jejich různá pojetí. Základní terminologie

Více

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka Management Základy chování,motivace Ing. Jan Pivoňka Postoje Hodnocení (příznivá i nepříznivá) o předmětech, lidech nebo událostech Složka poznání přesvědčení, názory, znalosti, informace Složka cítění

Více

Výsledky a prezentace české vědy z pohledu veřejnosti

Výsledky a prezentace české vědy z pohledu veřejnosti TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: +420 210 310 584 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Výsledky a prezentace české vědy z pohledu

Více

Psychometrické vlastnosti Rosenbergovy škály sebehodnocení. Jaroslava Suchá, Martin Dolejš, Ondřej Skopal, Lucie Vavrysová

Psychometrické vlastnosti Rosenbergovy škály sebehodnocení. Jaroslava Suchá, Martin Dolejš, Ondřej Skopal, Lucie Vavrysová Psychometrické vlastnosti Rosenbergovy škály sebehodnocení Jaroslava Suchá, Martin Dolejš, Ondřej Skopal, Lucie Vavrysová Katedra psychologie FF Univerzita Palackého v Olomouci 2015 Sebehodnocení východiskem

Více

Úzkost v práci zdravotnických pracovníků v ZZS Mgr. Michaela Kubišová

Úzkost v práci zdravotnických pracovníků v ZZS Mgr. Michaela Kubišová Úzkost v práci zdravotnických pracovníků v ZZS Mgr. Michaela Kubišová ZZS kraje Vysočina Pelhřimov 29.10.2010 Úzkost - subjektivní zážitek doprovázený neblahým tušením, pocitem bezmocnosti, které se váží

Více

Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA

Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA Spiritualita Spiritualita je docela módním pojmem. Různí lidé jí různé rozumějí a různě ji prezentují. Spiritualita už není spojována jen s religiozitou. Na

Více

Základní principy psychologické diagnostiky

Základní principy psychologické diagnostiky Základní principy psychologické diagnostiky Psychodiagnostika dětí a mládeže Psychodiagnostika dětí a mládeže, PSY 403 Přednáška 1 Prof. PhDr. I. Čermák,CSc. Obsah přednášky 1. Psychologická diagnostika

Více

Tabulka 1 Rizikové online zážitky v závislosti na místě přístupu k internetu N M SD Min Max. Přístup ve vlastním pokoji 10804 1,61 1,61 0,00 5,00

Tabulka 1 Rizikové online zážitky v závislosti na místě přístupu k internetu N M SD Min Max. Přístup ve vlastním pokoji 10804 1,61 1,61 0,00 5,00 Seminární úkol č. 4 Autoři: Klára Čapková (406803), Markéta Peschková (414906) Zdroj dat: EU Kids Online Survey Popis dat Analyzovaná data pocházejí z výzkumu online chování dětí z 25 evropských zemí.

Více

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Vedení lidí Je proces ovlivňování podřízených k takovému chování, které je optimální pro dosahování cílů organizace. Zohledňuje

Více

TEORIE SOCIÁLNÍ PRÁCE III. Radka Michelová

TEORIE SOCIÁLNÍ PRÁCE III. Radka Michelová TEORIE SOCIÁLNÍ PRÁCE III. Radka Michelová V rámci teorií sp považovány oba směry za humanistické. Soustředění na člověka jako autonomní osobnost, která má hodnotu za všech okolností. Zaměření na vnitřní

Více

Systémové modely Betty Neuman Systémový model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Systémové modely Betty Neuman Systémový model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Systémové modely Betty Neuman Systémový model Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie *1924 Lowell, Ohio Základní ošetřovatelské vzdělání, pracovala jako sestra Bakalářské (1957) a magisterské

Více

Protektivní faktory učitelského vyhoření pilotní studie

Protektivní faktory učitelského vyhoření pilotní studie Protektivní faktory učitelského vyhoření pilotní studie Irena Smetáčková Katedra psychologie Pedagogická fakulta Univerzita Karlova v Praze RYBA SMRDÍ OD HLAVY Kvalita školní výuky začíná od vyučujících.

Více

Celopopulační studie o zdravotním stavu a životním stylu obyvatel v České republice - Charakteristika výběrového souboru

Celopopulační studie o zdravotním stavu a životním stylu obyvatel v České republice - Charakteristika výběrového souboru Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 13.4.2005 10 Celopopulační studie o zdravotním stavu a životním stylu obyvatel v České republice - Charakteristika

Více

Model. zdraví a nemoci

Model. zdraví a nemoci Model zdraví a nemoci Zdraví SZO (WHO) definovalo zdraví jako:,,celkový stav tělesné, duševní a sociální pohody, a ne pouze nepřítomnost nemoci nebo slabosti". Dále (velmi zjednodušeně): - zdraví je nebýt

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 2015 pm50 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: +40 86 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 05

Více

ZÁKLADNÍ METODOLOGICKÁ PRAVIDLA PŘI ZPRACOVÁNÍ ODBORNÉHO TEXTU. Martina Cirbusová (z prezentace doc. Škopa)

ZÁKLADNÍ METODOLOGICKÁ PRAVIDLA PŘI ZPRACOVÁNÍ ODBORNÉHO TEXTU. Martina Cirbusová (z prezentace doc. Škopa) ZÁKLADNÍ METODOLOGICKÁ PRAVIDLA PŘI ZPRACOVÁNÍ ODBORNÉHO TEXTU Martina Cirbusová (z prezentace doc. Škopa) OSNOVA Metodologie vs. Metoda vs. Metodika Základní postup práce Základní vědecké metody METODOLOGIE

Více

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013 motivace a vůle Motivace Proč chcete studovat psychologii? Sepište seznam svých motivů Motivace základní pojmy termín motivace z latinského moveo

Více

Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách

Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách Technické

Více

Self-reportové studie: cesta do hlubin latentní kriminality?

Self-reportové studie: cesta do hlubin latentní kriminality? Self-reportové studie: cesta do hlubin latentní kriminality? Jan Tomášek seminář IKSP, 6. listopadu 2014 Význam self-reportů pro kriminologii Vznik oboru v 19. století poznatky vázané na první oficiální

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

Angažovanost občanů a zájem o politiku - únor 2016

Angažovanost občanů a zájem o politiku - únor 2016 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 26 29 E-mail: jarmila.pilecka@soc.cas.cz Angažovanost občanů a zájem o politiku - únor 206 Technické

Více

Identita a sebepojetí v období dospívání

Identita a sebepojetí v období dospívání EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Identita a sebepojetí v období dospívání

Více

Informační zátěž dopravního systému a mentální kapacita řidiče

Informační zátěž dopravního systému a mentální kapacita řidiče Informační zátěž dopravního systému a mentální kapacita řidiče Vlasta Rehnová* Matúš Šucha** Centrum dopravního výzkumu, Praha* Katedra psychologie Filozofické fakulty, Univerzita Palackého Olomouc** vlasta.rehnova@cdv.cz,

Více

UŽIVATELSKÝ MANUÁL. Obchodní profil FULL, QUICK, TEST. Obecné informace pro uživatele a administrátory dotazníku / testu

UŽIVATELSKÝ MANUÁL. Obchodní profil FULL, QUICK, TEST. Obecné informace pro uživatele a administrátory dotazníku / testu UŽIVATELSKÝ MANUÁL Obecné informace pro uživatele a administrátory dotazníku / testu Obchodní profil FULL, QUICK, TEST 1. ZÁKLADNÍ INFORMACE O DOTAZNÍKU / TESTU Metody souhrnně zahrnuté pod název Obchodní

Více

Worklife balance. Projekt "Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208

Worklife balance. Projekt Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208 Worklife balance Projekt "Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208 Tento projekt je financováno z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje

Více

MAPA VÝZKUMU 13/03/2015 1

MAPA VÝZKUMU 13/03/2015 1 MAPA VÝZKUMU 13/03/2015 1 VÝZKUMNÁ ZPRÁVA velikost příspěvku pro vědu není tak důležitá jako kvalita práce,v níž se přínos demonstruje. S původností práce se asociují vlastnosti jako novost, nový styl

Více

Zdravotně sociální pracovník Bakalářské prezenční studium Test: Základy společenských věd 30 otázek za 30 bodů, časový limit 15 minut

Zdravotně sociální pracovník Bakalářské prezenční studium Test: Základy společenských věd 30 otázek za 30 bodů, časový limit 15 minut Otázka 1 Co je to věcné břemeno: Zdravotně sociální pracovník Bakalářské prezenční studium Test: Základy společenských věd 30 otázek za 30 bodů, časový limit 15 minut a. Závada movité věci, která zakládá

Více

Motivace ve výchově a vyučování. Pedagogická diagnostika.

Motivace ve výchově a vyučování. Pedagogická diagnostika. Motivace ve výchově a vyučování. Pedagogická diagnostika. Motivace = souhrn hybných činitelů, který jedince podněcuje, podporuje, aktivizuje, dodává mu energii k určité činnosti či chování k sobě i ostatním,

Více

Dotazníkové šetření pro příjemce (veřejné vysoké školy - pedagogické fakulty) v rámci výzvy 02_16_038 - Pregraduální vzdělávání

Dotazníkové šetření pro příjemce (veřejné vysoké školy - pedagogické fakulty) v rámci výzvy 02_16_038 - Pregraduální vzdělávání Dotazníkové šetření pro příjemce (veřejné vysoké školy - pedagogické fakulty) v rámci výzvy 02_16_038 - Pregraduální vzdělávání I. Cíle výzkumu V rámci výzvy Pregraduální vzdělávání budou organizována

Více

PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská

PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Teoretické základy pedagogických věd 1. Teorie výchovy a vzdělávání, vzdělanost a školství v antice.

Více

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne neví. rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne neví

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne neví. rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne neví ob11 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 84 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Pocit bezpečí a bezpečnostní rizika a hrozby z

Více

Psychologie výchovy a vzdělávání. Zvládání zátěže žáky a studenty

Psychologie výchovy a vzdělávání. Zvládání zátěže žáky a studenty Psychologie výchovy a vzdělávání Zvládání zátěže žáky a studenty Zátěž a škola Od posouzení připravenosti ke školní docházce je škola zdrojem napětí a stresu (reakce rodičů) Zdroje ve škole: učitelé spolužáci

Více

EFEKTIVITA SEBEZKUŠENOSTNÍHO VÝCVIKU VE SKÁLOVĚ INSTITUTU

EFEKTIVITA SEBEZKUŠENOSTNÍHO VÝCVIKU VE SKÁLOVĚ INSTITUTU EFEKTIVITA SEBEZKUŠENOSTNÍHO VÝCVIKU VE SKÁLOVĚ INSTITUTU Jitka Švíglerová, Magdalena Frouzová, Kristina Najbrtová, Hana Krupníková, Michaela Štáfková, Markéta Fialová, Markéta Švejdová, Iva Červená SEBEZKUŠENOSTNÍ

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015 pm TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: + E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 05 Technické parametry

Více

Lenka Procházková (UČO ) Návrhy kvantitativního a kvalitativního výzkumu

Lenka Procházková (UČO ) Návrhy kvantitativního a kvalitativního výzkumu Lenka Procházková (UČO 178922) Návrhy kvantitativního a kvalitativního výzkumu 1. Editorial (text od Michala Buchty) Návrh kvantitativního výzkumu: Zkoumaný problém v tomto výzkumu bych definovala jako

Více

UŽIVATELSKÝ MANUÁL. Obecné informace pro uživatele a administrátory dotazníku. Kariérový kompas

UŽIVATELSKÝ MANUÁL. Obecné informace pro uživatele a administrátory dotazníku. Kariérový kompas UŽIVATELSKÝ MANUÁL Obecné informace pro uživatele a administrátory dotazníku Kariérový kompas 1. ZÁKLADNÍ INFORMACE O DOTAZNÍKU Dotazník Kariérový kompas sleduje osm dílčích škál v oblasti pracovní motivace:

Více

Cílem metody scénářů je určit kritické okamžiky vývoje, u kterých je třeba uskutečnit zásadní rozhodnutí.

Cílem metody scénářů je určit kritické okamžiky vývoje, u kterých je třeba uskutečnit zásadní rozhodnutí. Teze k diplomové práci Metoda Delphi v expertní analýze Lenka Malá studentka provozně ekonomické fakulty, obor provoz a ekonomika PPr raahhaa 22000033 Základním cílem této diplomové práce je aplikovat

Více

Učitelé matematiky a CLIL

Učitelé matematiky a CLIL ŠULISTA Marek. Učitelé matematiky a CLIL. Učitel matematiky. Jednota českých matematiků a fyziků, 2014, roč. 23, č. 1, s. 45-51. ISSN 1210-9037. Učitelé matematiky a CLIL Úvod V České republice došlo v

Více

Občané o Lisabonské smlouvě

Občané o Lisabonské smlouvě TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 286 840 29 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Občané o Lisabonské smlouvě Technické parametry

Více

Posudek oponenta diplomové práce

Posudek oponenta diplomové práce Katedra: Religionistiky Akademický rok: 2012/2013 Posudek oponenta diplomové práce Pro: Studijní program: Studijní obor: Název tématu: Pavlu Voňkovou Filosofie Religionistika Křesťansko-muslimské vztahy

Více

LITOMĚŘICE, Svojsíkova1, příspěvková organizace. VY_32_INOVACE_3B_12_Osobnost a jáství. DATUM VZNIKU: Leden 2013 Luboš Nergl, Andrea Skokanová

LITOMĚŘICE, Svojsíkova1, příspěvková organizace. VY_32_INOVACE_3B_12_Osobnost a jáství. DATUM VZNIKU: Leden 2013 Luboš Nergl, Andrea Skokanová NÁZEV ŠKOLY: ČÍSLO PROJEKTU: NÁZEV MATERIÁLU: TÉMA SADY: ROČNÍK: GYMNÁZIUM JOSEFA JUNGMANNA LITOMĚŘICE, Svojsíkova1, příspěvková organizace CZ.1.07/1.5.00/34.1082 VY_32_INOVACE_3B_12_Osobnost a jáství

Více

CZ.1.07/1.3.49/01.0002

CZ.1.07/1.3.49/01.0002 Název projektu: Rozvoj klíčových kompetencí zástupců ředitele na školách a školských zařízeních Reg. č. projektu: Modul : Uplatnění řízení týmů a projektů v praxi Pro vyžití ve školních projektech Jde

Více

Ošetřovatelský proces

Ošetřovatelský proces Je těžké měnit lidi, ale je možné změnit systém práce v organizaci. J.Kersnik - Medical Tribune Ošetřovatelský proces Simona Saibertová LF, MU Ošetřovatelský proces je racionální vědecká metoda poskytování

Více

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO INOVACI ŠVP. A oddíl: Obecná analýza (výchovné a vzdělávací strategie) Tabulka TH2(A) Počet hodnocených ŠVP: 100

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO INOVACI ŠVP. A oddíl: Obecná analýza (výchovné a vzdělávací strategie) Tabulka TH2(A) Počet hodnocených ŠVP: 100 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO INOVACI ŠVP Celkovému prozkoumání a vyhodnocení bylo podrobeno 150 ŠVP ze Středočeského, Jihomoravského, Královehradeckého a Pardubického kraje. Při vyhodnocování ŠVP se však ukázalo,

Více

Význam inovací pro firmy v současném období

Význam inovací pro firmy v současném období Význam inovací pro firmy v současném období Jan Heřman 25. říjen 2013 Uváděné údaje a informace vychází z výzkumného projektu FPH VŠE "Konkurenceschopnost" (projekt IGA 2, kód projektu VŠE IP300040). 2

Více

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU Citované výsledky vycházejí ze tří výzkumných akcí uskutečněných STEM v rámci projektu "Postavení žen ve vědě a výzkumu" spolufinancovaného

Více

představy o vzniku nemoci ovlivněny vědeckým a kulturním myšlením doby (př. posedlost ďáblem, trest za hřích ) 19.stol vědecké objevy (př. L.

představy o vzniku nemoci ovlivněny vědeckým a kulturním myšlením doby (př. posedlost ďáblem, trest za hřích ) 19.stol vědecké objevy (př. L. Celostní přístupy ke zdraví HOLISMUS Teorie vzniku nemoci představy o vzniku nemoci ovlivněny vědeckým a kulturním myšlením doby (př. posedlost ďáblem, trest za hřích ) 19.stol vědecké objevy (př. L. Pasteur)

Více

Cíle korelační studie

Cíle korelační studie Korelační studie Cíle korelační studie cíle výzkumu v psychologii deskripce predikce explanace kontrola korelační studie popisuje vztah (ko-relaci) mezi proměnnými cíle - deskripce, příp. predikce První

Více

Pivo, víno a lihoviny v české společnosti v roce 2012

Pivo, víno a lihoviny v české společnosti v roce 2012 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 210 310 584 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Pivo, víno a lihoviny v české společnosti v

Více

S = C S 4K 4 C_ C UPS P ; S 1 = ; 1 = 2F

S = C S 4K 4 C_ C UPS P ; S 1 = ; 1 = 2F Co je to psychologie? Přednáška č. 1 z předmětu Úvod do psychologie PhDr. Josef Lukas Vyučujícíující Kontakt: mail@jlukas.cz Konzultačníní hodiny: po e-mailové domluvě Některé podklady k semináři (včetně

Více

er Jilská 1, Praha 1 Tel.:

er Jilská 1, Praha 1 Tel.: TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 86 80 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názor na zadlužení obyvatel a státu leden Technické parametry

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

RECENZE TESTU SVF78 PSYCHODIAGNOSTIKA DOSPĚLÝCH, PSY402. Petra Dvořáková , Psychologie

RECENZE TESTU SVF78 PSYCHODIAGNOSTIKA DOSPĚLÝCH, PSY402. Petra Dvořáková , Psychologie RECENZE TESTU SVF78 PSYCHODIAGNOSTIKA DOSPĚLÝCH, PSY402 Petra Dvořáková 383128, Psychologie Vyučující: Mgr. Stanislav Ježek, PhD. Datum odevzdání: 13.10. 2014 Fakulta sociálních studií MU, 2014/2015 SVF

Více

PhDr. Michal Šerák, Ph.D. Katedra andragogiky a personálního řízení Filozofická fakulta Univerzita Karlova v Praze

PhDr. Michal Šerák, Ph.D. Katedra andragogiky a personálního řízení Filozofická fakulta Univerzita Karlova v Praze PhDr. Michal Šerák, Ph.D. Katedra andragogiky a personálního řízení Filozofická fakulta Univerzita Karlova v Praze Podíl populace 65+ ve vybraných regionech % 31,2 31,8 32,9 32,3 30 27,8 26,9 29,7 28,1

Více

Psychodiagnostika Hogan a 360 dotazník

Psychodiagnostika Hogan a 360 dotazník Psychodiagnostika Hogan a 360 dotazník Na svých pozicích řešíte množství situací a vztahů, které jsou pro vás náročnější než jiné a pravděpodobně si kladete otázku proč. Jednou z možností, jak na tuto

Více

Politická socializace

Politická socializace Politická socializace Charakteristika politické socializace Teorie politické socializace Psychologické teorie Stádia morálního usuzování Vzdělávání a politická socializace Charakteristika politické socializace

Více

Postoje. Měření postojů

Postoje. Měření postojů Postoje Měření postojů Postoje Relativně stálé tendence k jednání Naučené Týkají se příznivých nebo nepříznivých reakcí Souvisí s jednáním a činností Dimenze postojů Kognitivní -názory a myšlenky Afektivní

Více

Duševní odolnost. Ivona Štrbíková Datum: 9.2.2009. Připravila: TEAM.CZ, s.r.o. Za potokem 46, 106 00 Praha 10 tel.: +420 272 766 242 info@team.

Duševní odolnost. Ivona Štrbíková Datum: 9.2.2009. Připravila: TEAM.CZ, s.r.o. Za potokem 46, 106 00 Praha 10 tel.: +420 272 766 242 info@team. Duševní odolnost Připravila: Ivona Štrbíková Datum: 9.2.2009 TEAM.CZ, s.r.o. Za potokem 46, 106 00 Praha 10 tel.: +420 272 766 242 info@team.cz Koncept duševní odolnosti je jediným faktorem, pomocí něhož

Více

OSOBNOSTNÍ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ PROCESY UČENÍ. Psychologie výchovy a vzdělávání

OSOBNOSTNÍ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ PROCESY UČENÍ. Psychologie výchovy a vzdělávání OSOBNOSTNÍ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ PROCESY UČENÍ Psychologie výchovy a vzdělávání Úkoly pedagogické psychologie vysvětlovat, ovlivňovat, projektovat. Hlavním poslání oboru tedy není objevovat věci jaké jsou,

Více

ROZVOJ SENIORSKÝCH KOMPETENCÍ Osobní rozvoj seniora

ROZVOJ SENIORSKÝCH KOMPETENCÍ Osobní rozvoj seniora Váš prostor pro změnu ROZVOJ SENIORSKÝCH KOMPETENCÍ Osobní rozvoj seniora Ing. Iveta Hlaváčová, MBA Certifikovaný osobní a firemní kouč 01.03.2018 - KOMUNIKACE - ZPŮSOB SMÝŠLENÍ - OSOBNÍ STYL - SEBEPOZNÁNÍ

Více

Předmět psychologie zdraví

Předmět psychologie zdraví Psychologie zdraví Předmět psychologie zdraví Psychologie zdraví 1. Historie 2. Předmět psychologie zdraví 3. Definice zdraví 4. Přehled teorií zdraví 5. Legislativa Historie Vývoj vědního oboru také ovlivnil

Více

Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská

Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská Intervenční dimenze dramatické výchovy Dramatická výchova/ve speciální pedagogice dramika je pedagogickou disciplínou, která - využívá metody dramatického

Více

Poruchy osobnosti: základy pro samostudium. Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno

Poruchy osobnosti: základy pro samostudium. Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno Poruchy osobnosti: základy pro samostudium Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno Pro některé běžně užívané pojmy je obtížné dát přesnou a stručnou definici. Osobnost je jedním z nich. osobnost

Více

Sociologický výzkum (stručný úvod) Michal Peliš

Sociologický výzkum (stručný úvod) Michal Peliš Sociologický výzkum (stručný úvod) Michal Peliš vědy exaktní X sociální tvrzení deterministického charakteru univerzální platnost experiment prokazování kauzality tvrzení pravděpodobnostního charakteru

Více

KVALITA ŽIVOTA Z POHLEDU EMPIRICKÝCH DAT

KVALITA ŽIVOTA Z POHLEDU EMPIRICKÝCH DAT KVALITA ŽIVOTA Z POHLEDU EMPIRICKÝCH DAT Jitka ŠIMÍČKOVÁ-ČÍŽKOVÁ, Bohumil VAŠINA Úvod Kvalita života je chápána z psychologického hlediska jako subjektivní fenomén, který nemá obecnou platnost pro určitého

Více

Zvyšování kvality a udržitelnost nastavených standardů

Zvyšování kvality a udržitelnost nastavených standardů METODICKÝ MATERIÁL KE KULATÉMU STOLU NA TÉMA: Zvyšování kvality a udržitelnost nastavených standardů Cílová skupina: pracovníci SPOD Obsah kulatého stolu: Teoretický úvod k tématu zvyšování kvality a udržitelnost

Více

NADĚJE Jak pracujeme s nadějí v hospici. Mgr. Radka Alexandrová DLBsHospicem sv. Josefa, Rajhrad Brno

NADĚJE Jak pracujeme s nadějí v hospici. Mgr. Radka Alexandrová DLBsHospicem sv. Josefa, Rajhrad Brno NADĚJE Jak pracujeme s nadějí v hospici Mgr. Radka Alexandrová DLBsHospicem sv. Josefa, Rajhrad 19. 20.9.2013 Brno HOSPIC Místo, kam chodí lidé důstojně umírat Naděje na DOBROU SMRT Naděje na KVALITNÍ

Více

Internalizované poruchy chování

Internalizované poruchy chování Internalizované poruchy chování VOJTOVÁ, V. Inkluzivní vzdělávání žáků v riziku a s poruchami chování jako perspektiva kvality života v dospělosti. Brno: MSD, 2010 ISBN 978-80-210-5159-1 Internalizované

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Charakteristika výběrového souboru (II. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Charakteristika výběrového souboru (II. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 30. 9. 2002 47 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Charakteristika výběrového souboru

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu a o dění na Ukrajině leden 2016

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu a o dění na Ukrajině leden 2016 pm0 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: +0 0 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu a o dění na Ukrajině

Více

Využití škály zvídavosti vůči sobě (SCAI-CZ) jako možný prostředek screeningu adolescentů při primární prevenci rizikového chování

Využití škály zvídavosti vůči sobě (SCAI-CZ) jako možný prostředek screeningu adolescentů při primární prevenci rizikového chování Využití škály zvídavosti vůči sobě (SCAI-CZ) jako možný prostředek screeningu adolescentů při primární prevenci rizikového chování Mgr. et Mgr. Martina Friedlová Ďuričove dni 2016 / 10. 11. 2016, Nitra

Více

Alternativní religiozita a psychoterapie

Alternativní religiozita a psychoterapie Alternativní religiozita a psychoterapie 2010 předběžný rozvrh seminární práce 1. Úvod, spiritualita a psychoterapie, 25. února spiritualita v psychoterapii 2. Nové myšlení a techniky sebezlepšení 4. března

Více