SEMESTRÁLNÍ PROJEKT 1

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "SEMESTRÁLNÍ PROJEKT 1"

Transkript

1 Vysoké učení technické v Brně Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií Bakalářský studijní program Teleinformatika SEMESTRÁLNÍ PROJEKT 1 Základní vlastnosti technologie diffserv 2004/2005 Otto Zeman, Brno

2 Obsah 1 Kvalita služeb v IP sítích (QoS) Definice Historie a současnost Třídy služby Naměřené hodnoty v reálné síti CRFreeNet Chrudim Základní parametry přenosu Definice Ztráta paketů Zpoždění - latence Kolísání zpoždění - jitter Šířka pásma - bandwith InterServ x Diffserv Integrované služby Diferencované služby Referenční model technologie diffserv Třídič - Classifier Značkování Marker Měřič - Meter Přeznačení - Remarker Zahození - Dropper Tvarovač Shaper Závěr Literatura

3 1 Kvalita služeb v IP sítích (QoS) 1.1 Definice Internet byl vybudován s cílem poskytovat přenosovou službu, bez zajištění parametrů spojení, jako např. doručení paketů do určité doby (s minimalizací zpoždění způsobený přenosem sítí) případně zajištění předem definované šířky pásma po dobu trvání přenosu, atd. Přitom v dnešních sítích je stále častěji potřeba rozlišovat různé požadavky na kvalitu služeb. QoS = Quality of Service Kvalita služby je dle ITU-T E.800 definována jako výsledek výkonnosti služby, který určuje stupeň spokojenosti uživatele. Stupeň spokojenosti uživatele je těžce definovatelný. Kvalita služby v IP sítích charakterizuje výkonností toku paketů jednou nebo více sítěmi. Snahou je doručit pakety mezi koncovými uživateli dle určitých kritérií. Základní pravidla pro provoz Internetu, která byla definována již v 70. letech: Žádnému typu provozu nebude odmítnut přístup do sítě. S jakýmkoliv provozem se bude zacházet stejně. Jediná garance pro provoz je, že bude přenesen co nejlepším způsobem (Best Effort) v závislosti na dostupných prostředcích. To znamená, že nebude zbytečně a zcela uměle docházet ke zpoždění nebo nebude docházet ke ztrátám paketů. Na přenos datových souborů nebo elektronické pošty nemá velký vliv zpoždění nebo jeho kolísání. Pokud přejdeme k interaktivní komunikaci dozvíme se, že zpoždění nebo jeho kolísání má nyní určitý vliv tj. zpoždění a kolísání nemá velký vliv do té doby, do kdy nedojde k přetížení komunikační cesty mezi komunikujícími stranami. Neexistuje ale žádná jistota, že potřebná úroveň přenosové služby bude zajištěna celou dobu spojení, protože zátěž sítě může zapříčinit delší zpoždění paketů nebo dokonce jejich ztrátu. Zpoždění a kolísáni jsou u Best Effort provozu nepředvídané, tedy nijak neošetřené nezajištěné. Jedním řešením by bylo zvýšení přenosové kapacity Internetu. Nedocházelo by ke ztrátám paketů a zpoždění bychom docílili velmi malé. Ale dostatek kapacity v páteřní síti neřeší problém s nedostatkem šířky pásma v okrajových částech sítě. Hraniční směšovače páteřní sítě Internetu (edge routers) dnes zpracovávají milióny datových toků přicházejících rychlostí Gbit/s. Chování distribuovaných aplikací je závislé na časových charakteristikách spojení, jako je propustnost a zpoždění. Patří sem služby aplikace jako např. videokonference po IP, IP telefonie, telnet, ftp nebo www. Uživatel zde samozřejmě čeká určitou úroveň služby (např. načtení obrázku, či webové stránky apod. za akceptovatelnou dobu). Aplikace může poskytnout očekávanou kvalitu služby, pokud propojující komponenty poskytují propojení s tou určitou definovanou nebo lepší kvalitou. 1.2 Historie a současnost Technologie pro lokální počítačové sítě (LAN) historicky nepodporovali QoS, protože byly zaměřeny na přenos obyčejných dat. Pro tyto obyčejná data měli dostatečnou šířku pásma. Ale s příchodem nových aplikací (přenášející video, hlas, atd.) do LAN již začalo být nutností mít možnost dát provozu citlivému na zpoždění přednost před obyčejným přenosem. Jako doplňkové mechanismy v LAN se používá kombinace značení rámců a následně jejich řazení do front dle jejich priorit podle standardů IEEE Q/p. Protokol IP byl navrhnut v době, kdy ještě nebyla definovaná kvalita služeb. Hlavička IP paketu sice obsahuje položku ToS (Type of Service), ale ta se nepoužívá kvůli zvýšení nároků na zpracování ve směrovačích. Další možností jsou zde hodnoty priorit (IP precedence), které díky 3 bitům položky ToS umožňují roztřídit provoz do 8 tříd. IP precedence byla nahrazena DSCP - 2 -

4 (Differentiated Service Code Point), který na rozdíl od IP precedence využívá 6 bitů položky ToS a umožňuje rozřazení do 64 tříd v rámci mechanismu DIFFSERV. DSCP je v současnosti nejmodernější řešení zajištění QoS v IP síti. QoS se řeší pomocí doplňkových mechanismů diferencovaných služeb (DIFFSERV), protokolu RSVP (Resource reservation Protocol) a technologie MPLS (Multiprotocol Label Switching). Dosažení požadované kvality služby tedy předpokládá spolupráci všech vrstev referenčního modelu a spolupráci síťových prvků. To znamená, že maximální kvalita služby bude záviset na nejslabším článku sítě. 1.3 Třídy služby Kapitola popisuje nejčastější - doporučený způsob dělení síťového provozu do tříd a to pomocí Behavior Aggregate (BA) a MultiField (MF) [viz kap ]. Pro třídění síťového provozu jsou běžně definovány následující třídy: Real-time (VoIP) - Tato třída je zaměřena na aplikace jako je VoIP a video. Třída požaduje nízké ztráty (méně než 0.25%), nízké zpoždění a minimální jitter (typicky 5ms uvnitř páteře) a má předepsanou šířku pásma a dostupnost. Dosažitelný výkon je odvozen ze šířky pásma a ztráty paketů. Obchodní data (Business) - Tato třída představuje interaktivní aplikace jako je SNA (System Network Architecture) telnet a intranetové webové aplikace. Třída má specifikované požadavky na zpoždění RTT (Round-Trip Time - tj. aplikace, které se dokáží vyrovnat s občasným zvýšením zpoždění přenosu paketu a občasnými ztrátami paketu) by měl být méně než 250ms, na ztráty (menší než 1%) a specifikuje šířku pásma a dostupnost. Dosažitelný výkon je odvozen ze ztráty a RTT. Jitter není důležitý pro tuto třídu služby a proto ani není definován. Best effort - Tato třída představuje celý zbylý provoz, který nebyl klasifikován jako Real-time nebo Business. Definuje podmínky na míru ztrát a, specifikuje šířku pásma a dostupnost. Dosažitelný výkon je odvozen ze ztrát. Zpoždění a jitter nejsou důležití pro tuto službu a nejsou stanoveny. Třída dovoluje možnost zpoždění paketů ve vyrovnávací paměti směrovače. Tabulka 1. - Příklady a zařazení služeb Typ služby Best effort Real-time (VoIP) Business WWW (World Wide Web) IP telefonie WWW (World Wide Web) Komunikační programy (ICQ,MSN,AIM,IRC) On-line web kamery Vzdálená správa PC (Real VNC, Remote Administrator) On line TV FTP (File Transfer Protokol) Výměnné sítě (P2P) (DC++, Bittorrent, edonkey2k, Kazaa) - 3 -

5 1.4 Naměřené hodnoty v reálné síti CRFreeNet Chrudim Zde jsou přiložené naměřené hodnoty, které jsem pořizoval za účelem zjištění provozu v reálné síti. Statistika byla provedena na hlavním routeru občanského sdružení CRFreeNet - Chrudim, na místě které předává pakety a tudíž nezachytává ARP protokol. Tato síť nemá žádná datová omezení, ani nijak zakázané porty, vše je dovoleno. Síť má 2Mbps směrem do Internetu a sdílí ji 70 lidí. Statistiky byly pořízeny za časový interval 24hodin. Sledoval jsem jednotlivé parametry pro jednotlivé služby (přeneseno paketů, přeneseno dat, velikost průměrného paketu a využití jednotlivého protokolu). Viz. Tab.2 Popis jednotlivých aplikací protokolů, které jsem zachytil [port] Auth Authentication Service [113] Bootpc Bootstrap Protocol Client - zaváděcí protokolový klient [68] Csnet ns - Mailbox Name Nameserver [105] Domain - Domain Name Server [53] Echo [7] Ftp File Transfer Protocol [Control] přenášení souborů [21] Ftp data - File Transfer Protocol [Default Data] [20] Gopher [70] Http - World Wide Web Http [80] Https World Wide Web Security [443] ICQ I seek you - protokol pro chatování [5190] Iso tsap [102] Jabber Otevřený protokol pro chatování [5222] Kerberos - Autentizační mechanismus [88] Link [245] MSN - MSN Messenger [1863] MySQL - Relační databázový systém [3306] Ntp - Network time protokol slouží ke synchronizaci času [123] Ostatní většinou P2P sítě Pop3 - Post Office Protocol protokol příchozí pošty v3 [110] Pop3s - Post Office Protocol Security zabezpečený protokol příchozí pošty v3 [995] Sftp - Simple File Transfer Protocol [115] Smtp - Simple Mail Transfer Protocol [25] Ssh - Protokol pro vzdálený přístup ke konzoly serveru po síti [22] Sunrpc - SUN Remote Procedure Call [111] Systat - Active Users [11] Tcpmux - TCP Port Service Multiplexer [1] Telnet - slouží k navázání spojení s jiným počítačem [23] Tftp - Trivial File Transfer Protocol [69] - 4 -

6 Tabulka 2. Naměřené hodnoty v reálné síti CRFreeNet Port Přeneseno paketů Přeneseno dat [byte] [kb] [MB] Velikost průměrného paketu [byte] Využití protokolů Auth ,68 0,01 89,51 0,00% Bootpc ,56 0,01 101,64 0,00% csnet-ns ,27 0,00 139,00 0,00% Domain ,62 0,37 142,90 0,00% Echo ,82 1, ,78 0,01% ftp ,93 10,32 756,54 0,05% ftp-data ,18 0,00 86,43 0,00% Gopher ,43 0,00 81,56 0,00% http , ,30 925,91 15,66% https ,20 14,73 343,21 0,07% ICQ ,68 4,79 165,85 0,02% iso-tsap ,23 0,00 77,67 0,00% Jabber ,22 0,11 66,60 0,00% Kerberos ,14 0,00 139,00 0,00% Link ,27 0,00 139,00 0,00% MSN ,73 0,00 77,75 0,00% Mysql ,46 1,66 811,68 0,01% Ntp ,36 0,49 197,26 0,00% Ostatní , ,47 548,02 82,23% pop ,95 413, ,60 1,95% pop3s ,04 0,40 373,96 0,00% Sftp ,27 0,00 139,00 0,00% Smtp ,64 0,39 43,41 0,00% Ssh ,57 0,01 146,24 0,00% Ssh ,27 0,00 139,00 0,00% Sunrpc ,94 0,01 73,61 0,00% Systat ,18 0,00 93,00 0,00% Tcpmux ,10 0,01 77,06 0,00% telnet ,67 0,34 46,52 0,00% Tftp ,28 0,00 47,00 0,00% Celkem ,31 100,00% - 5 -

7 Graf 1. - Využití služeb v síti CRFreeNet ostatní 82% pop3 2% http 16% http ostatní pop3 Graf 1. zobrazuje využití služeb v reálné sítí. Je zde vidět, že je markantní 82% využití ostatních služeb což je způsobené většinou P2P programy (DC++, Kazaa, BitTorrent, atd.). Je to způsobeno tím, že v síti CRFeeNet nejsou žádné limity, ani blokované porty. Graf 2. - Využití služeb v síti CRFreeNet bez 3 nejvíce zastoupených parametrů (http,pop3 a ostaní) mysql 5% ICQ 14% ntp 1% pop3s 1% smtp 1% https 42% telnet 1% domain 1% echo 3% ftp 30% domain echo ftp https ICQ mysql ntp pop3s smtp telnet Graf 2. zobrazuje využití služeb v síti CRFreenet. Je zde patrné, že je nejvíce využito protokolu https 42%, ftp 30% a také ICQ 14%. Ostatní protokoly jsou už vzhledem k ostatním zanedbatelné

8 Graf 3. - Rozdělení do tříd služeb v reálné síti CRFreeNet Chrudim Business; 0,1% Best Effort ; 99,9% Best Effort Business Graf 3. zobrazuje rozdělení do tříd v síti CRFreeNet. Je zde jasně vidět, že skoro veškerý provoz je probíhá ve třídě Best Effort. Je to dáno tím, že tato síť nemá žádné omezení, a proto zhruba 80% provozu představuje využití P2P programů. 2 Základní parametry přenosu 2.1 Definice Kvalita služby záleží na kombinaci následujících parametrů: ztráta paketů (souvisí se spolehlivostí) [viz kap. 2.2], zpoždění (souvisí se šířkou pásma) - [viz kap. 2.3], kolísání (souvisí se zpožděním včasném doručení paketů) [viz kap. 2.4], šířka pásma (bandwith) jedná se o kapacitu spoje, udává se např. kbps - [viz kap. 2.5]. Tabulka 3. - Citlivost různých typů služeb na parametry sítě Služba Citlivost na šířku pásma ztrátu paketů zpoždění kolísání Hlas velmi nízká střední vysoká vysoká Elektronický obchod Nízká vysoká vysoká nízká Transakce nízká vysoká vysoká nízká nízká vysoká nízká nízká telnet nízká vysoká střední nízká Občasné prohlížení webu nízká střední střední nízká Časté prohlížení webu střední vysoká vysoká nízká Přenos souborů vysoká střední nízká nízká Videokonference vysoká střední vysoká vysoká Skupinové vysílaní vysoká vysoká vysoká vysoká - 7 -

9 2.2 Ztráta paketů Ztrátu paketů v síti můžeme hledat v různých příčinách. Nejvíce je to kvůli přetížení či zahlcení síťového uzlu, kdy některé směrovače nebo přepínače nestačí odbavovat příchozí pakety dostatečně rychle. Fronty ve vyrovnávacích pamětích směrovačů přetečou a proto jsou další pakety zahozeny. Tato ztráta je pro aplikace, které neprobíhají v reálném čase není zase tak kritická, protože aplikace založené na TCP protokolu se mohou spolehnout na jejich opětovné vyslání. Kdežto aplikace pracující v reálném čase, používají nespolehlivý transportní protokol UDP. Tyto aplikace jsou citlivější na ztrátu paketů, protože nemají mechanismus na opětovné vysílání paketů a to proto, že jim pozdější doručení paketů by nebylo moc platné. Na druhé straně z charakteru přenášeného signálu vyplývá tolerance určité míry ztrát. 2.3 Zpoždění - latence Zpoždění čili latencí se rozumí čas, za který data doputují do cílového místa. Zpoždění se skládá z několika dílčích zpoždění: zpoždění kódováním a serializací (přípravou paketů na přenos médiem), zpoždění při přenosu (odvozené z rychlosti šíření signálu v médii a ze vzdálenosti), zpoždění způsobené čekáním ve frontě na odbavení, zpoždění při přepínání v síti (nalezení další cesty v síti a odpovídajícího výstupního portu). 2.4 Kolísání zpoždění - jitter Kolísání zpoždění je způsobeno zpožděním při serializací paketů, rozdílem délek front, které souvisejí s mírou zahlcení sítě. Důsledkem uvedených faktorů je, že pakety v rámci dané konverzace nemusejí přicházet od zdroje se stejným zpožděním. Kolísání zpoždění má nejhorší dopad na VoIP. Při rychlosti vysílání 20 ms se očekává, že pakety budou doručeny k cíli pravidelně po 20 ms. To ale nemusí být vždy dodrženo kvůli dynamickým změnám zatížení sítě. Tento problém je řešen vyrovnávacími pamětmi v telefonech, nebo branách. 2.5 Šířka pásma - bandwith Šířka pásma je šířka kmitočtového pásma právě postačujícího při daném druhu vysílání pro zajištění přenosu informace požadovanou rychlostí a s požadovanou jakostí v daných podmínkách. Je vyjádřena třemi číslicemi a jedním písmenem. Písmeno označuje umístění desetinné čárky a udává jednotku potřebné šířky pásma Hz, khz, MHz (Např. 12,5 khz = 12K5)

10 Tabulka 4. - Přehled nejdůležitějších parametrů síťových služeb Typ provozu Maximální ztráty paketů Maximální jednosměrná latence Maximální kolísání Hlas po IP 1% 200 ms 30 ms Videokonference Garantovaná prioritní šířka pásma na relaci kbitps (v závislosti na rychlosti vzorkování, kodeku apod.) 1% 200 ms 30 ms Objem relace plus 20% Streamované video 2% 5 s - Závisí na formátu kódování a rychlosti toku videa data různé různé různé různé 3 InterServ x Diffserv Abychom splnili požadavky uživatelů na kvalitu poskytovaných služeb, nebo aplikací můžeme použít dva způsoby zajištění QoS: Integrovaných služeb Integrated Services (InterServ) Diferencované služby Differentiated Services (Diffserv) 3.1 Integrované služby U integrovaných služeb aplikace oznámí počítačové síti své požadavky na přenos dat. To znamená, že definuje určité vlastnosti, které by při přenosu paketů měli být dodrženy. Počítačová síť ověří zda požadavku může vyhovět. Pokud nelze vyhovět, aplikace může požádat o nižší přiřazení QoS. Pokud síť požadavkům vyhoví musí informovat všechny komponenty, např. směrovače v uzlech počítačové sítě, přes které bude probíhat spojení, aby mohly pro dané spojení rezervovat odpovídající objem prostředků. Zpravidla se rezervuje určitá šířka pásma pro spojení mezi dvěma směrovači, určitá velikost vyrovnávací paměti pro tvorbu front uvnitř směrovače, apod. K tomuto účelu slouží rezervační protokol RSVP [1] (Resource reservation Protocol). Protokol RSVP není vhodné pro použití v Internetu, protože přináší velkou časovou režii. Řada aplikací nepotřebuje nutně zajistit určitou konkrétní průchodnost nebo minimální zpoždění. Postačí, když bude zajištěno, že tyto parametry nebudou výrazně zhoršeny vlivem jiné komunikace současně probíhající v téže počítačové síti. Například, aby spuštění přenosu velkého souboru nezpůsobilo podstatné zpomalení interaktivní komunikace, kde je odezva vnímána uživatelem mnohem citlivěji. Navíc, při stále se zvyšujících rychlostech průchodu paketů směrovači je třeba maximálně zjednodušit zpracování jednotlivých procházejících paketů a minimalizovat objem stavové informace (jakou je například rezervace síťových prostředků), kterou musí směrovače o jednotlivých spojeních udržovat. Proto se v poslední době pozornost obrací více k jinému přístupu k implementaci QoS do počítačové sítě - k diferencovaným službám. DiffServ poskytne zajištění QoS na základě klasifikace paketů do různých tříd s podobnými vlastnostmi. Třídit provoz můžeme dle různých hodnot: MAC adresa, identifikátor portu přepínače, adresa IP, typ aplikace (identifikovaný podle čísel portů TCP/UDP)

11 Model integrovaných služeb je definován v [9]. Je modelem schopným zaručit QoS. Admission Control - Na žádost aplikace jsou podle dostupnosti síťových prostředků tyto prostředky (požadovaná šířka pásma a vyrovnávací paměti) buď poskytnuty a zpět je zasláno pozitivní potvrzení nebo negativní odpověď. Bez jeho přítomnosti by model InterServ zaručoval všechny dostupné zdroje všem třídám paketu a mohl by poskytovat opět jen služby typu best-effort. RSVP (Resource reservation Protocol) [1] provádí rezervaci síťových prostředku a to buď pomocí dynamického rezervačního protokolu, manuálně nebo využitím protokolu sítového managementu RSVP. Na rezervaci zdrojů se podílí další přidružené mechanismy, včetně plánovacích charakteristik (desired scheduling characteristics), profilu zdroje datového toku, kritérií klasifikace datového toku či rezervačních identifikátoru. Packet classifier Třídič paketu - plní funkci mapování paketu do servisních tříd. Třídič paketu je součástí směrovačů i koncových zařízení. Packet scheduler - Plánovač paketu - řídí odesílání paketu podle odpovídající servisní třídy, tj. datového toku. Popis zpráv PATH a RESV Zdroj datového toku vysílá v pravidelných intervalech zprávy typu PATH, které jsou dále šířeny po trase směrem k příjemci od jednoho routeru k následujícímu. V případě multicastových toků se zprávy PATH samozřejmě šíří od zdroje ve více větvích. Zprávy PATH obsahují zejména tyto objekty: RSVP_HOP: Každý router na trase od zdroje k příjemci sem zapíše sebe jakožto původce zprávy. SENDER_TSPEC: Do tohoto objektu zapíše zdroj parametry toku, který generuje - jde v podstatě o specifikaci průměrné a špičkové přenosové rychlosti a maximálního rozsahu špiček. Dalšími routery na trase je tento objekt ve zprávách PATH předáván beze změny. Příjemce z něho proto získá originální informace o parametrech datového toku. ADSPEC: Tento objekt umožňuje příjemci poté, co k němu doputuje, zjistit vlastnosti trasy od zdroje (dostupnost funkcí potřebných pro specifikaci QoS, šířku pásma, MTU atd.). Na rozdíl od SENDER_TSPEC je objekt ADSPEC po cestě od zdroje k příjemci postupně modifikován tak, aby odrážel vlastnosti celé trasy. Příjemce posílá periodicky objekty (FLOWSPEC, FILTERSPEC) zabalené ve zprávě typu RESV (rezervační požadavek) proti směru datového toku - jednotlivé uzly na této cestě lze totiž určit z předcházejících zpráv typu PATH. Obr. 1 - referenční model technologie InterServ [9]

12 3.2 Diferencované služby Tato technologie slouží k rozdělení služeb dle jejich nároků na síť. Hledání jiné cesty než je InterServ vychází z náročnosti protokolu RSVP. Pokud by IntServ se realizoval v celém Internetu zatěžoval by extrémně routery. Ty přenášejí i statisíce toků a jejich nároky na paměť a výpočetní kapacitu by tak byly opravdu veliké. Proto pracovní skupina IETF se snažila vyvinout jednoduší model QoS. Jeho hlavním principem je rozdělení datového toku do malého počtu tříd (CoS - Classe of Service), kterým odpovídá určitá kvalita služeb. K roztřídění paketů do jednolité třídy se využívá oktet ToS (Type of service) v hlavičce IPv4 nebo oktet Traffic Class v hlavičce IPv6 [viz obr. 2]. DS - rozlišované služby (differentiated service) DSCP značka rozlišované služby CU nepoužito (currently unused) DSCP CU DS Verze TTL Délka hlavičky Identifikace TOS Protokol Adresa odesílatele Celková délka paketu Příznaky Ofset fragmentu Kontrolní součet hlavičky Verze Třída přenosu Označení toku dat Délka datové části paketu Typ následující hlavičky... Hop limit Cílová adresa... IP v 4 Obr. 2 Položky ToS a Traffic Class v hlavičce IP paketu IP v 6 Model Diffserv pro dělení komunikační sítě na menší části využívá DS-domény, což je část sítě analogická autonomnímu systému. V DS doméně je jednotná administrace, která zajišťuje: vyhodnocování oprávněnosti požadavků, přiřazení toků do tříd, označení paketů

13 V DS doméně se rozlišují tři typy uzlů routerů Obr. 3 schéma diffserv Okrajový uzel ten leží na rozhraní DS domény a části sítě, která neznačkuje pakety. Tento uzel je nejdůležitější, protože provádí klasifikaci vstupních toků označuje pakety a posílá je do své DS-domény. Vnitřní uzel neprovádí žádnou klasifikaci paketů, pouze naloží s daným paketem dle jeho značky Hraniční uzel (edge routers) leží na rozhraní dvou DS-domén, které mohou mít různá klasifikační pravidla. Způsob jak se naloží z přicházejícími pakety z jiné DS-domény zaleží na dohodě mezi oběmi DS-domény. Obyčejně se provede reklasifikace na základě značky v příchozím paketu a cílové adrese. Poté se přiřadí nová značka Referenční model technologie diffserv Obr. 4 referenční model technologie diffserv

14 3.2.2 Třídič - Classifier Třídič dělí přicházející tok paketů do několika skupin podle předdeklarovaných pravidlech. Máme dva základní druhy třídičů: Behavior Aggregate (BA) MultiField (MF) BA třídič patří mezi nejjednodušší diffserv třídiče. Ten třídí pakety pouze na základě hodnoty pole DSCP v hlavičce paketu. BA třídič se používá tehdy, kdy je DSCP určené (paket označovaný) už dříve. DSCP hodnota paketu může být označena v mnoha různých cestách. Pokud podporuje zákazníkova síť diferencované služby, je žádoucí, aby byli pakety označeny již ve vstupním routeru. U mnoha zákaznických sítí se dá očekávat, že nebude provádět toto označení. Takoví zákazníci mohou užívat služby poskytnuté od jejich poskytovatelů služeb pro označené pakety. MF třidič užívá kombinaci jednoho nebo více polí z pětic: zdrojová adresa, cílová adresa, zdrojový port, cílový port, protokolový identifikátor. Tyto pětice jsou umístěné v IP hlavičce paketu pro třídění. MF třídič můžeme použít pro komplikovanější zdrojovou alokační politiku u zákazníků. Např.: značkování paketů podle druhu aplikace (čísla portu), jako TELNET nebo FTP, značkování paketů podle n-tice, který určí aplikační tok, jako např. datový tok videa Značkování Marker Jsou definovány dva typy mechanismů diferencovaného zacházení s pakety různých tříd, označované zkratkou PHB (Per Hop Behavior), čili PHB označuje zpracování paketů směrovačem na základě značky paketu. Expedited forwarding (EF) urychlené předávání [2], které nabízí absolutní záruky velikosti kolísání zpoždění pro danou třídu. Je proto velmi složité na zajištění a neefektivní. Když poskytneme EF danému toku dat, tak to skoro odpovídá poskytnutí virtuálního okruhu, což vede k nižším využití síťových prostředků. EF lze poskytovat jen omezenému počtu toků. Závěr: složité a aplikovatelné na omezený počet toků Assured forwarding (AF) zajištěné předávání [3] služba je navržena tak, aby zajistila přenos garantovanou rychlostí. Používá se především transportní protokol TCP. Ten pracuje na základě stanovení priorit pro různé kategorie provozu. V případě zahlcení sítě budou zahozeny pakety, které patří nejnižší třídě kvalitě QoS). Závěr: zajišťuje pouze slabší garance QoS Vedle EF a AF existuje ještě služba základní (BE Best Effort), která je vhodná pro nenáročné datové přenosy. IETF nemohla samozřejmě použít označení podmínek jako zlato, stříbro a bronz pro popis správy sítě. Proto definovala např. AF21 jako třídu 2, zlato. Jednotlivé hodnoty jsou uvedeny v tabulce 5. DSCP značka rozlišované služby

15 Tabulka 5. - DSCP pro PHB (Tabulka zobrazuje jednotlivé značky pro různé třídy provozu) DSCP Service DSCP Service 0 Best effort 0 Best effort 8 Class 1 8 Class 1 10 Class 1, gold (AF11) 10 Class 1, gold (AF11) 12 Class 1, silver (AF12) 12 Class 1, silver (AF12) 14 Class 1, bronze (AF13) 14 Class 1, bronze (AF13) 16 Class 2 16 Class 2 18 Class 2, gold (AF21) 18 Class 2, gold (AF21) 20 Class 2, silver (AF22) 20 Class 2, silver (AF22) 22 Class 2, bronze (AF23) 22 Class 2, bronze (AF23) 24 Class 3 24 Class 3 26 Class 3, gold (AF31) 26 Class 3, gold (AF31) 27 Class 3, silver (AF32) 27 Class 3, silver (AF32) 30 Class 3, bronze (AF33) 30 Class 3, bronze (AF33) 32 Class 4 32 Class 4 34 Class 4, gold (AF41) 34 Class 4, gold (AF41) 36 Class 4, silver (AF42) 36 Class 4, silver (AF42) 38 Class 4, bronze (AF43) 38 Class 4, bronze (AF43) 40 Express forwarding 40 Express forwarding 48 Control 46 Expedited forwarding (EF) 56 Control 48 Control 56 Control Měřič - Meter Pro každou třídu změří měřič [4] datový tok od zákazníka s jeho datovým profilem. Datovým profilem rozumíme dohodnuté podmínky mezi zákazníkem a poskytovatelem. Ty pakety, které odpovídají danému profilu mohou vstoupit do sítě, zatímco ty, které neodpovídají jsou podmíněné podle TCS (Transparent Cache Switching propustné cache přepínání). Akce které mohou být provedeny jsou tvarování, přeznačení a zahození provozu. Datové profily jsou typicky popisované v rámci definovaných token bucket parametrů. Většina meřičů je implementovaná jako token bucket. Token bucket je vysvětleno v kapitole

16 Token bucket Obr. 5 - Token bucket Token bucket je nejvíce využívaným mechanismem pro řízení toku dat. Tato technologie slouží k vyrovnávání různě velkého objemu dat přicházející nepravidelnými rychlostmi na vstupní porty směrovače v síti tak, aby nemohlo dojit k překročeni výstupní kapacity linky, tj. k jejímu zahlcení. Metoda token bucket patří do komponentu měření a může být použita pro ovlivnění značkování nebo rozhodnutí o policing (zahození paketu, předávání či podržení ve vyrovnávací paměti). Token bucket si můžeme představit jako nádobu, která obsahuje v každém okamžiku určitý počet tokenů. Každý z nich je povolením k odeslání určitého objemu dat. Na počátku je nádoba plná. Po příchodu paketu se ověří, zda počet tokenů v nádobě alespoň odpovídá velikosti paketu. Pokud ano, je paket zařazen do fronty a odeslán na výstupní port, nebo může být příslušným způsobem označen. Zároveň je z nádoby odebrán určitý počet tokenů, který odpovídá velikosti paketu. Pokud ne, paket může být zahozen, uložen do vyrovnávací paměti, kde bude pozdržen do doby, než se nádoba naplní dostatečným počtem tokenů, nebo označen jiným způsobem. Tokeny jsou do nádoby plynule doplňovány stálou rychlostí, dokud není nádoba plná. Token bucket lze tedy popsat dvěma parametry: rychlostí doplňování tokenů r a velikostí nádoby b. Největší povolený shluk přicházejících paketů tedy odpovídá hloubce token bucketu b a dlouhodobá průměrná rychlost zpracování příchozích dat odpovídá rychlosti doplňování tokenů do nádoby r. Dlouhodobý průměr rychlosti přicházejících dat tedy nesmí překročit rychlost doplňování tokenů a krátkodobé špičky nesmí překročit velikost nádoby, jinak může dojít k zahození paketů nebo jiné odpovídající akci Přeznačení - Remarker Přeznačení [4] provádíme u těch paketů, které již předtím byly označené. Označení paketů můžeme provádět v různých částech sítě. Pokud zákazník sítě podporuje diffserv značení, poté pakety mohou být značené aplikacemi nebo v routeru. Přeznačení je také akce, které můžeme použít při neodpovídajících paketech. Pakety mohou projít mnoha různými doménami, pakety které byly předtím označeny mohou být přeznačeny. Když paketový tok poruší datové profily v nějaké správní hranici, poté mohou být pakety přeznačeny k různým DSCP. Přeznačení je také nezbytné na rozhraní dvou administrativních domén, které využívají různé DSCP. DSCP musí být také přeložen, když paket přechází přes hranici domény

17 3.2.6 Zahození - Dropper Zahození [4] je další možná akce, kterou můžeme použít na pakety, kterou nejsou ve vhodném datovém profilu. Ve srovnání s tvarováním, kde tvarovač musí mít vyrovnávací paměť, je zahození jednodušší Tvarovač Shaper Tvarovač [4] má za úkol přenést datový tok do souladu se sjednaným datovým profilem. Rozdíl mezi tvarovačem a značkovačem je v tom, že značkovač jednoduše označí paket a nechá je projít do sítě. Zatímco tvarovač zabrání vstupním paketům projít sítí do té doby, dokud se datový tok nepřizpůsobí danému profilu. Tvarování je méně náročná forma zacházení s pakety než značení. Pro nějaké služby je přísná přijímací kontrola nezbytná. Tvarování také může být potřebné v hraničním uzlu různé domény. Koncový uzel může potřebovat upravit odcházející datový tok, tak aby odpovídal sjednanému datovému profilu pro další doménu. Tvarovací obvod má konečnou velikost vyrovnávací paměť. 4 Závěr InterServ [7] spolu s protokolem RVSP [1] poskytuje jen koncové garance služeb, ale potřebuje k tomu účast všech směrovačů, které musí udržovat informaci o stavu každého toku paketů.objem těchto stavových informací s počtem toků zákonitě roste. To znamená zvýšení požadavků na paměťovou a procesní kapacitu směrovačů a jejich složitost. Proto InterServ lze uplatnit např. v podnikové síti ale nikoliv v Internetu. Diffserv [4] poskytuje určité znevýhodnění v závislosti na platbě za službu. Třídy služeb jsou předdefinované a zajišťované bez potřeby zvláštní signalizace v síti. Klasifikaci provádějí koncové systémy, takže je pro DiffServ mnohem jednodušší. To je ale do jisté míry současně nevýhodou, protože DiffServ za cenu jednoduchosti systému sítě přesouvá složitost fungování sítě k jejímu okraji. DiffServ lze uplatnit i v rozsáhlých sítích, protože místo sledování jednotlivých toků paketů v síti sleduje pouze základní provoz. 5 Literatura [1] Kolektiv autoru. Resource ReSerVation Protocol (RSVP) - Version 1 Functional Specification. IETF [2] Kolektiv autoru. An Expedited Forwarding PHB (Per-Hop Behavior) [3] Kolektiv autoru. Assured Forwarding PHB Group [4] Kolektiv autoru. An Architecture for Differentiated Services [5] Ineternet QoS - Architectures and Mechanisms for Quality of Service Zheng Wang [6] QoS v prostředí IP sítí - Ing. Petr Berka [7] TCP/IP v kostce - Rita Pužmanová ISBN [8] [9] Kolektiv auturů. Integrated Services in the Internet Architecture: an Overview -

Modelování chování páteřních směrovačů DiffServ domény

Modelování chování páteřních směrovačů DiffServ domény VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ Ústav telekomunikací Modelování chování páteřních směrovačů DiffServ domény bakalářská práce Obor: Teleinformatika Jméno

Více

Kvalita služeb datových sítí z hlediska VoIP

Kvalita služeb datových sítí z hlediska VoIP Kvalita služeb datových sítí z hlediska VoIP Ing. Pavel BEZPALEC Katedra telekomunikační techniky, ČVUT FEL v Praze Technická 2, Praha 6 bezpalec@fel.cvut.cz Abstrakt: Příspěvek rozebírá pojem kvalita

Více

Počítačové sítě. Počítačová síť. VYT Počítačové sítě

Počítačové sítě. Počítačová síť. VYT Počítačové sítě Počítačové sítě Počítačová síť Je soubor technických prostředků, které umožňují spojení mezi počítači a výměnu informací prostřednictvím tohoto spojení. Postupný rozvoj během druhé poloviny 20. století.

Více

7. Aplikační vrstva. Aplikační vrstva. Počítačové sítě I. 1 (5) KST/IPS1. Studijní cíl. Představíme si funkci aplikační vrstvy a jednotlivé protokoly.

7. Aplikační vrstva. Aplikační vrstva. Počítačové sítě I. 1 (5) KST/IPS1. Studijní cíl. Představíme si funkci aplikační vrstvy a jednotlivé protokoly. 7. Aplikační vrstva Studijní cíl Představíme si funkci aplikační vrstvy a jednotlivé protokoly. Doba nutná k nastudování 2 hodiny Aplikační vrstva Účelem aplikační vrstvy je poskytnout aplikačním procesům

Více

Přednáška 3. Opakovače,směrovače, mosty a síťové brány

Přednáška 3. Opakovače,směrovače, mosty a síťové brány Přednáška 3 Opakovače,směrovače, mosty a síťové brány Server a Client Server je obecné označení pro proces nebo systém, který poskytuje nějakou službu. Služba je obvykle realizována některým aplikačním

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován

Více

JAK ČÍST TUTO PREZENTACI

JAK ČÍST TUTO PREZENTACI PŘENOSOVÉ METODY V IP SÍTÍCH, S DŮRAZEM NA BEZPEČNOSTNÍ TECHNOLOGIE David Prachař, ABBAS a.s. JAK ČÍST TUTO PREZENTACI UŽIVATEL TECHNIK SPECIALISTA VÝZNAM POUŽÍVANÝCH TERMÍNŮ TERMÍN SWITCH ROUTER OSI

Více

Zajištění kvality služby (QoS) v operačním systému Windows

Zajištění kvality služby (QoS) v operačním systému Windows VŠB TU Ostrava Směrované a přepínané sítě Zajištění kvality služby (QoS) v operačním systému Windows Teoretické možnosti aplikace mechanismů zabezpečení kvality služby (QoS) v nových verzích MS Windows

Více

Měření kvality služeb

Měření kvality služeb 14.03.2014 - Brno Ing. Martin Ťupa martin.tupa@profiber.cz www.profiber.eu Měření kvality služeb Kolik protlačíte přes aktivní prvky? Kde jsou limitní hodnoty ETH spoje? KPIs Key Demarkační Performance

Více

Počítačová síť. je skupina počítačů (uzlů), popřípadě periferií, které jsou vzájemně propojeny tak, aby mohly mezi sebou komunikovat.

Počítačová síť. je skupina počítačů (uzlů), popřípadě periferií, které jsou vzájemně propojeny tak, aby mohly mezi sebou komunikovat. Počítačové sítě Počítačová síť je skupina počítačů (uzlů), popřípadě periferií, které jsou vzájemně propojeny tak, aby mohly mezi sebou komunikovat. Základní prvky sítě Počítače se síťovým adaptérem pracovní

Více

Komunikační protokoly počítačů a počítačových sítí

Komunikační protokoly počítačů a počítačových sítí Komunikační protokoly počítačů a počítačových sítí Autor: Ing. Jan Nožička SOŠ a SOU Česká Lípa VY_32_INOVACE_1138_Komunikační protokoly počítačů a počítačových sítí_pwp Název školy: Číslo a název projektu:

Více

QoS v datových sítích, IntServ a DiffServ

QoS v datových sítích, IntServ a DiffServ QoS v datových sítích, IntServ a DiffServ Tento materiál byl zpracován kompilací dvou zdrojů: Sven Ubik: QoS a diffserv Úvod do problematiky, Technická zpráva TEN-155 CZ číslo 6/2000 Arindam Paul: QoS

Více

Vlastnosti podporované transportním protokolem TCP:

Vlastnosti podporované transportním protokolem TCP: Transportní vrstva Transportní vrstva odpovídá v podstatě transportní vrstvě OSI, protože poskytuje mechanismus pro koncový přenos dat mezi dvěma stanicemi. Původně se proto tato vrstva označovala jako

Více

Routování směrovač. směrovač

Routování směrovač. směrovač Routování směrovač směrovač 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: _ Počítačové sítě a systémy Routování směrovač 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART Notebook 11.0.583.0 Obr.

Více

Úvod do informatiky 5)

Úvod do informatiky 5) PŘEHLED PŘEDNÁŠKY Internet Protokol a služba Jmenná služba (DNS) URL adresa Elektronická pošta Přenos souborů (FTP) World Wide Web (WWW) Téměř zapomenuté služby 1 INTERNET 2 PROTOKOL A SLUŽBA Protokol

Více

Počítačové sítě. Lekce 4: Síťová architektura TCP/IP

Počítačové sítě. Lekce 4: Síťová architektura TCP/IP Počítačové sítě Lekce 4: Síťová architektura TCP/IP Co je TCP/IP? V úzkém slova smyslu je to sada protokolů používaných v počítačích sítích s počítači na bázi Unixu: TCP = Transmission Control Protocol

Více

6. Transportní vrstva

6. Transportní vrstva 6. Transportní vrstva Studijní cíl Představíme si funkci transportní vrstvy. Podrobněji popíšeme protokoly TCP a UDP. Doba nutná k nastudování 3 hodiny Transportní vrstva Transportní vrstva odpovídá v

Více

Telekomunikační sítě Protokolové modely

Telekomunikační sítě Protokolové modely Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB-TU Ostrava Telekomunikační sítě Protokolové modely Datum: 14.2.2012 Autor: Ing. Petr Machník, Ph.D. Kontakt: petr.machnik@vsb.cz Předmět: Telekomunikační sítě

Více

Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ

Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován

Více

12. Virtuální sítě (VLAN) VLAN. Počítačové sítě I. 1 (7) KST/IPS1. Studijní cíl. Základní seznámení se sítěmi VLAN. Doba nutná k nastudování

12. Virtuální sítě (VLAN) VLAN. Počítačové sítě I. 1 (7) KST/IPS1. Studijní cíl. Základní seznámení se sítěmi VLAN. Doba nutná k nastudování 12. Virtuální sítě (VLAN) Studijní cíl Základní seznámení se sítěmi VLAN. Doba nutná k nastudování 1 hodina VLAN Virtuální síť bývá definována jako logický segment LAN, který spojuje koncové uzly, které

Více

Obsah. O autorech 9. Předmluva 13. KAPITOLA 1 Počítačové sítě a Internet 23. Jim Kurose 9 Keith Ross 9

Obsah. O autorech 9. Předmluva 13. KAPITOLA 1 Počítačové sítě a Internet 23. Jim Kurose 9 Keith Ross 9 Obsah 3 Obsah O autorech 9 Jim Kurose 9 Keith Ross 9 Předmluva 13 Co je nového v tomto vydání? 13 Cílová skupina čtenářů 14 Čím je tato učebnice jedinečná? 14 Přístup shora dolů 14 Zaměření na Internet

Více

Y36PSI Protokolová rodina TCP/IP

Y36PSI Protokolová rodina TCP/IP Y36PSI Protokolová rodina TCP/IP Jan Kubr - Y36PSI 1 11/2008 Program protokol síťové vrstvy IP podpůrné protokoly ICMP RARP, BOOTP, DHCP protokoly transportní vrstvy UDP TCP Jan Kubr - Y36PSI 2 11/2008

Více

X.25 Frame Relay. Frame Relay

X.25 Frame Relay. Frame Relay X.25 Frame Relay Frame Relay 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: Počítačové sítě a systémy X.25, Frame relay _ 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART Notebook 11.0.583.0 Obr.

Více

Internet protokol, IP adresy, návaznost IP na nižší vrstvy

Internet protokol, IP adresy, návaznost IP na nižší vrstvy Metodický list č. 1 Internet protokol, IP adresy, návaznost IP na nižší vrstvy Cílem tohoto tematického celku je poznat formát datagramů internet protokolu (IP) a pochopit základní principy jeho fungování

Více

Přístup k transportní vrstvě z vrstvy aplikační rozhraní služeb služby pro systémové aplikace, služby pro uživatelské aplikace DNS

Přístup k transportní vrstvě z vrstvy aplikační rozhraní služeb služby pro systémové aplikace, služby pro uživatelské aplikace DNS Aplikační vrstva Přístup k transportní vrstvě z vrstvy aplikační rozhraní služeb služby pro systémové aplikace, služby pro uživatelské aplikace RIP DNS TELNET HTTP SNMP RTP SMTP FTP port UDP TCP IP 1 Aplikační

Více

Základní pojmy technických sítí

Základní pojmy technických sítí Základní pojmy technických sítí Historicky můžeme hovořit o dvou typech koexistujících sítí telekomunikačních a počítačových. Každý z těchto sítí pracuje na jiném principu, avšak s jejich vývojem dochází

Více

Adaptabilní systém pro zvýšení rychlosti a spolehlivosti přenosu dat v přenosové síti

Adaptabilní systém pro zvýšení rychlosti a spolehlivosti přenosu dat v přenosové síti 1 Adaptabilní systém pro zvýšení rychlosti a spolehlivosti přenosu dat v přenosové síti Oblast techniky V oblasti datových sítí existuje různorodost v použitých přenosových technologiích. Přenosové systémy

Více

5. Směrování v počítačových sítích a směrovací protokoly

5. Směrování v počítačových sítích a směrovací protokoly 5. Směrování v počítačových sítích a směrovací protokoly Studijní cíl V této kapitole si představíme proces směrování IP.. Seznámení s procesem směrování na IP vrstvě a s protokoly RIP, RIPv2, EIGRP a

Více

IVT 2. ročník INFORMAČNÍ SÍTĚ

IVT 2. ročník INFORMAČNÍ SÍTĚ IVT 2. ročník INFORMAČNÍ SÍTĚ HISTORICKÉ DŮVODY VZNIKU SÍTÍ Počítačová síť vznikne ve chvíli, kdy dva (někdy se říká minimálně tři) nebo více počítačů propojíme dohromady pomocí komunikačního systému za

Více

Model ISO - OSI. 5 až 7 - uživatelská část, 1 až 3 - síťová část

Model ISO - OSI. 5 až 7 - uživatelská část, 1 až 3 - síťová část Zatímco první čtyři vrstvy jsou poměrně exaktně definovány, zbylé tři vrstvy nemusí být striktně použity tak, jak jsou definovány podle tohoto modelu. (Příkladem, kdy nejsou v modelu použity všechny vrstvy,

Více

Měření kvality služeb. Kolik protlačíte přes aktivní prvky? Kde jsou limitní hodnoty ETH spoje? Data Hlas Video. Black Box Network Infrastructure

Měření kvality služeb. Kolik protlačíte přes aktivní prvky? Kde jsou limitní hodnoty ETH spoje? Data Hlas Video. Black Box Network Infrastructure QoS na L2/L3/ Brno, 12.03.2015 Ing. Martin Ťupa Měření kvality služeb Kolik protlačíte přes aktivní prvky? Kde jsou limitní hodnoty ETH spoje? Central Office Hlas Video House Black Box Infrastructure Small

Více

Aktivní prvky: brány a směrovače. směrovače

Aktivní prvky: brány a směrovače. směrovače Aktivní prvky: brány a směrovače směrovače 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: Počítačové sítě a systémy Aktivní prvky brány a směrovače 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART

Více

3.17 Využívané síťové protokoly

3.17 Využívané síťové protokoly Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Tematická oblast Předmět Druh učebního materiálu Anotace Vybavení, pomůcky Střední průmyslová škola strojnická Vsetín CZ.1.07/1.5.00/34.0483 Ing.

Více

Počítačové sítě II. 14. Transportní vrstva: TCP a UDP. Miroslav Spousta, 2005

Počítačové sítě II. 14. Transportní vrstva: TCP a UDP. Miroslav Spousta, 2005 Počítačové sítě II 14. Transportní vrstva: TCP a UDP Miroslav Spousta, 2005 1 Transportní vrstva přítomná v ISO/OSI i TCP/IP zodpovědná za rozšíření vlastností, které požadují vyšší vrstvy (aplikační)

Více

Datum vytvoření. Vytvořeno 18. října 2012. Očekávaný výstup. Žák chápe pojmy URL, IP, umí vyjmenovat běžné protokoly a ví, k čemu slouží

Datum vytvoření. Vytvořeno 18. října 2012. Očekávaný výstup. Žák chápe pojmy URL, IP, umí vyjmenovat běžné protokoly a ví, k čemu slouží Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0394 Škola SOŠ a SOU Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Autor Ing. Miriam Sedláčková Číslo VY_32_INOVACE_ICT.3.01 Název Teorie internetu- úvod Téma hodiny Teorie internetu Předmět

Více

9. Sítě MS Windows. Distribuce Windows. Obchodní označení. Jednoduchý OS pro osobní počítače, pouze FAT, základní podpora peer to peer sítí,

9. Sítě MS Windows. Distribuce Windows. Obchodní označení. Jednoduchý OS pro osobní počítače, pouze FAT, základní podpora peer to peer sítí, 9. Sítě MS Windows MS Windows existoval ve 2 vývojových větvích 9x a NT, tyto později byly sloučeny. V současnosti existují aktuální verze Windows XP a Windows 2003 Server. (Očekává se vydání Windows Vista)

Více

3.4 Základní služby Internetu

3.4 Základní služby Internetu Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Tematická oblast Předmět Druh učebního materiálu Anotace Vybavení, pomůcky Střední průmyslová škola strojnická Vsetín CZ.1.07/1.5.00/34.0483 Ing.

Více

1 Protokol TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol) a OSI model

1 Protokol TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol) a OSI model 1 Protokol TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol) a OSI model Protokoly určují pravidla, podle kterých se musí daná komunikační část chovat. Když budou dva počítače používat stejné komunikační

Více

29.07.2015. QoS na L2/L3/L4. Jak prokazovat kvalitu přípojky NGA. Ing. Martin Ťupa Ing. Jan Brouček, CSc. PROFiber Networking CZ s.r.o.

29.07.2015. QoS na L2/L3/L4. Jak prokazovat kvalitu přípojky NGA. Ing. Martin Ťupa Ing. Jan Brouček, CSc. PROFiber Networking CZ s.r.o. 29.07.2015 QoS na L2/L3/L4 Jak prokazovat kvalitu přípojky NGA Ing. Martin Ťupa Ing. Jan Brouček, CSc. PROFiber Networking CZ s.r.o. Všechno přes IP, IP přes všechno POSKYTOVATELÉ OBSAHU/ CONTENT PROVIDERS

Více

Služby Internetu. Ing. Luděk Richter

Služby Internetu. Ing. Luděk Richter Služby Internetu Ing. Luděk Richter Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám - OP VK 1.5. Výuková

Více

POČÍTAČOVÉ SÍTĚ Metodický list č. 1

POČÍTAČOVÉ SÍTĚ Metodický list č. 1 Metodický list č. 1 Cílem tohoto předmětu je posluchačům zevrubně představit dnešní počítačové sítě, jejich technické a programové řešení. Po absolvování kurzu by posluchač měl zvládnout návrh a správu

Více

Úvod do informačních služeb Internetu

Úvod do informačních služeb Internetu Úvod do informačních služeb Internetu Rozdělení počítačových sítí Počítačové sítě se obecně rozdělují do základních typů podle toho, na jak velkém území spojují počítače a jaké spojovací prostředky k tomu

Více

CCNA I. 3. Connecting to the Network. CCNA I.: 3. Connecting to the network

CCNA I. 3. Connecting to the Network. CCNA I.: 3. Connecting to the network CCNA I. 3. Connecting to the Network Základní pojmy Konvergence sítí (telefony, TV, PC, GSM) SOHO (Small Office and Home Office) nabídka a prodej produktů evidence objednávek komunikace se zákazníky zábava

Více

Techniky sériové komunikace > Synchronní přenos

Techniky sériové komunikace > Synchronní přenos Fyzická vrstva (PL) Techniky sériové komunikace (syn/asyn, sym/asym ) Analogový okruh (serial line) Přenos v přeneseném pásmu (modem) Digitální okruh (ISDN) Techniky sériové komunikace > Synchronní přenos

Více

Přípojky služby GTS IP VPN jsou realizovány ethernetovým okruhem, dedikovaným digitálním okruhem nebo pomocí technologie xdsl.

Přípojky služby GTS IP VPN jsou realizovány ethernetovým okruhem, dedikovaným digitálním okruhem nebo pomocí technologie xdsl. 1 Obsah služby Podstatou služby je přenos dat účastníka ve formě IP datagramů mezi rozhraními na koncových zařízeních umístěných v lokalitách účastníka, resp. mezi libovolnými koncovými body sjednané IP

Více

Konvergence AVB řešení integrace s BIAMP

Konvergence AVB řešení integrace s BIAMP Dalibor Eliáš 6.Května 2015 Konvergence AVB řešení integrace s BIAMP Agenda Problematika A/V v IP komunikaci Standardy pro AVB AVB v podání Extreme Networks Nasazování AVB v IP infrastruktuře 2 A/V v IP

Více

STRUČNÝ NÁVOD K POUŽITÍ

STRUČNÝ NÁVOD K POUŽITÍ STRUČNÝ NÁVOD K POUŽITÍ REPOTEC RP-IP0613 Úvod Bandwidth manager REPOTEC (dále jen BM) je levný a jednoduchý omezovač rychlosti pro jakékoliv sítě založené na protokolu TCP/IP. Velice snadno se ovládá

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován

Více

Úvod do analýzy. Ústav informatiky, FPF SU Opava sarka.vavreckova@fpf.slu.cz. Poslední aktualizace: 8. prosince 2013

Úvod do analýzy. Ústav informatiky, FPF SU Opava sarka.vavreckova@fpf.slu.cz. Poslední aktualizace: 8. prosince 2013 počítačových sítí Šárka Vavrečková Ústav informatiky, FPF SU Opava sarka.vavreckova@fpf.slu.cz Poslední aktualizace: 8. prosince 2013 Základní pojmy z počítačových sítí Základní pojmy Protokol popisuje

Více

Celosvětová síť Internet. IKT pro PD1

Celosvětová síť Internet. IKT pro PD1 Celosvětová síť Internet IKT pro PD1 Síť Internet Internet - celosvětová síť navzájem propojených počítačů, nebo specializovaných zařízení. Propojuje instituce nejrůznější povahy i soukromé osoby. Umožňuje

Více

POČÍTAČOVÉ SÍTĚ 1. V prvním semestru se budeme zabývat těmito tématy:

POČÍTAČOVÉ SÍTĚ 1. V prvním semestru se budeme zabývat těmito tématy: POČÍTAČOVÉ SÍTĚ 1 Metodický list č. 1 Cílem tohoto předmětu je posluchačům zevrubně představit dnešní počítačové sítě, jejich technické a programové řešení. Po absolvování kurzu by posluchač měl zvládnout

Více

POČÍTAČOVÉ SÍTĚ A KOMUNIKACE

POČÍTAČOVÉ SÍTĚ A KOMUNIKACE POČÍTAČOVÉ SÍTĚ A KOMUNIKACE OBOR: EKONOMIKA A PODNIKÁNÍ ZAMĚŘENÍ: VÝPOČETNÍ TECHNIKA FORMA: DENNÍ STUDIUM 1. Počítačové sítě, základní rozdělení počítačových sítí a. vznik a vývoj počítačových sítí b.

Více

QoS na L2/L3/L4. Brno, 28.05.2015 Ing. Martin Ťupa

QoS na L2/L3/L4. Brno, 28.05.2015 Ing. Martin Ťupa QoS na L2/L3/L4 Brno, 28.05.2015 Ing. Martin Ťupa Měření kvality služeb Kolik protlačíte přes aktivní prvky? Kde jsou limitní hodnoty ETH spoje? Central Office Data Hlas Video House Multiservice switch

Více

EXTRAKT z české technické normy

EXTRAKT z české technické normy EXTRAKT z české technické normy Extrakt nenahrazuje samotnou technickou normu, je pouze informativním 35.240.60 materiálem o normě. Komunikační infrastruktura pro pozemní mobilní zařízení (CALM) Architektura

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Historie a současnost Internetu a jeho základní služby Historie

Více

Vnější směrovací protokoly

Vnější směrovací protokoly Vnější směrovací protokoly 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: Počítačové sítě a systémy Vnější směrovací protokoly _ 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART Notebook 11.0.583.0

Více

Provozní statistiky Uživatelský manuál

Provozní statistiky Uživatelský manuál 1 Úvod Tento dokument obsahuje popis volitelné služby Provozní statistiky ke službě GTS Ethernet Line. 2 Popis aplikace Provozní statistiky Provozní statistiky jsou volitelnou službou ke službě GTS Ethernet

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Hodinový rozpis kurzu Správce počítačové sítě (100 hod.)

Hodinový rozpis kurzu Správce počítačové sítě (100 hod.) Hodinový rozpis kurzu Správce počítačové sítě (100 hod.) Předmět: Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (1 v.h.) 1. VYUČOVACÍ HODINA BOZP Předmět: Základní pojmy a principy sítí (6 v.h.) 2. VYUČOVACÍ HODINA

Více

DNS, DHCP DNS, Richard Biječek

DNS, DHCP DNS, Richard Biječek DNS, DHCP Richard Biječek DNS (Domain Name System) Překlady názvů hostname Informace o službách (např. mail servery) Další služby (zpětné překlady, rozložení zátěže) Hlavní prvky DNS: DNS server(y) DNS

Více

Vypracoval Petr Novosad Vytvořeno z projektu EU Peníze středním školám

Vypracoval Petr Novosad Vytvořeno z projektu EU Peníze středním školám Vypracoval Petr Novosad Vytvořeno z projektu EU Peníze středním školám Použité zdroje Historie Dříve byly počítače příliš drahé a velké. Výpočetní jednotka existovala vždy jen jedna centrální. Každý uživatel

Více

Vzdálený přístup k počítačům

Vzdálený přístup k počítačům Vzdálený přístup k počítačům jedna z nejstarších služeb vzdálený přístup k sálovým počítačům nejprve vzdálené terminály později terminálová emulace jako jedna ze služeb počítačové sítě současnost využíváno

Více

Počítačové sítě IP směrování (routing)

Počítačové sítě IP směrování (routing) Počítačové sítě IP směrování (routing) IP sítě jsou propojeny směrovači (routery) funkcionalita směrovačů pokrývá 3. vrstvu RM OSI ~ vrstvu IP architektury TCP/IP (L3) směrovače provádějí přepojování datagramů

Více

Analýza aplikačních protokolů

Analýza aplikačních protokolů ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta elektrotechnická PROJEKT Č. 4 Analýza aplikačních protokolů Vypracoval: V rámci předmětu: Jan HLÍDEK Komunikace v datových sítích (X32KDS) Měřeno: 28. 4. 2008

Více

Počítačové sítě Aplikační vrstva Domain Name System (DNS)

Počítačové sítě Aplikační vrstva Domain Name System (DNS) Aplikační vrstva Domain Name System (DNS) DNS je distribuovaná databáze, kterou používají TCP/IP aplikace k mapování doménových jmen do IP adres (a naopak) DNS informace jsou rozprostřeny po množině DNS

Více

Access Control Lists (ACL)

Access Control Lists (ACL) Access Control Lists (ACL) Počítačové sítě 11. cvičení ACL Pravidla pro filtrování paketů (bezestavová) Na základě hlaviček (2.,) 3. a 4. vrstvy Průchod pravidly od 1. k poslednímu Při nalezení odpovídajícího

Více

POČÍTAČOVÉ SÍTĚ A KOMUNIKACE OBOR: INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE

POČÍTAČOVÉ SÍTĚ A KOMUNIKACE OBOR: INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE POČÍTAČOVÉ SÍTĚ A KOMUNIKACE OBOR: INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE 1. Počítačové sítě, základní rozdělení počítačových sítí a. vznik a vývoj počítačových sítí b. výhody počítačových sítí c. rozdělení sítí z hlediska

Více

Škola. Číslo projektu. Datum tvorby 12. září 2013

Škola. Číslo projektu. Datum tvorby 12. září 2013 Škola Autor Číslo projektu Číslo DUM Název Téma hodiny Předmět Ročník/y/ Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Ing. Jiří Tinka CZ.1.07/1.5.00/34.0394 VY_32_INOVACE_01_ICT_08.01

Více

Všechno přes IP, IP přes všechno. Propustnost včetně agregace (kolik je agregace?) Nabízená rychlost vs garantovaná rychlost. VoIP

Všechno přes IP, IP přes všechno. Propustnost včetně agregace (kolik je agregace?) Nabízená rychlost vs garantovaná rychlost. VoIP QoS na L2/L3/ Uherské Hradiště, 15.07.2015 Ing. Martin Ťupa Všechno přes, přes všechno POSKYTOVATELÉ OBSAHU/ CONTENT PROVIDERS DATOVÁ CENTRA Propustnost včetně agregace (kolik je agregace?) Nabízená rychlost

Více

Podpora QoS (L2, L3) na DSLAM Zyxel IP Express IES 1000

Podpora QoS (L2, L3) na DSLAM Zyxel IP Express IES 1000 Podpora QoS (L2, L3) na DSLAM Zyxel IP Express IES 1000 Ľubomír Prda, Pavel Juška Abstrakt: Tento dokument pojednává o laboratorním ověření funkčnosti QoS na druhé a třetí vrstvě ISO/OSI modelu zařízení

Více

Uživatelský manuál WEB SERVICE V3.0 IP kamer Dahua

Uživatelský manuál WEB SERVICE V3.0 IP kamer Dahua WEB SERVICE V3.0 IP kamer Dahua Obsah 1. Úvod...1 2. Přihlášení...1 3 Nastavení (Setup)...3 3.1.1. Kamera Obraz (Conditions)...3 3.1.2.1 Kamera Video Video...3 3.1.2.2. Kamera Video snímek (Snapshot)...4

Více

Aktivní prvky: přepínače

Aktivní prvky: přepínače Aktivní prvky: přepínače 1 Přepínače část II. Předmět: Počítačové sítě a systémy Téma hodiny: Aktivní prvky přepínače část II. Třída: 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART

Více

Počítačové sítě internet

Počítačové sítě internet 1 Počítačové sítě internet Historie počítačových sítí 1969 ARPANET 1973 Vinton Cerf protokoly TCP, základ LAN 1977 ověření TCP a jeho využití 1983 rozdělení ARPANETU na vojenskou a civilní část - akademie,

Více

Technologie MPLS X36MTI. Michal Petřík

Technologie MPLS X36MTI. Michal Petřík Technologie MPLS X36MTI Michal Petřík Obsah 1 Seznámení s technologií...3 2 Historie a vývoj MPLS...3 3 Princip MPLS...3 3.1 Distribuce směrovacích tabulek MPLS...5 4 Virtuální sítě...5 4.1 MPLS Layer-3

Více

Sledování provozu sítě

Sledování provozu sítě Sledování provozu sítě...vzhledem k řešení bezpečnostních incidentů... Tomáš Košňar CESNET z.s.p.o. kosnar@cesnet.cz Obsah Základní principy sledování provozu sítí Mechanismy a možnosti sledování provozu

Více

Detailní report nezávislého Network auditu pro FIRMA, s.r.o.

Detailní report nezávislého Network auditu pro FIRMA, s.r.o. Detailní report nezávislého Network auditu pro FIRMA, s.r.o. na základě výsledků měření sítě v období 01-02/2014. Digital Telecommunications s.r.o.. Obránců míru 208/12, Ostrava, 703 00 IČ: 00575810, DIČ:

Více

Networking Quality of service

Networking Quality of service Systémy IBM - iseries Networking Quality of service Verze 5, vydání 4 Systémy IBM - iseries Networking Quality of service Verze 5, vydání 4 Poznámka Dříve než použijete tyto informace a produkt, který

Více

MOBILNÍ KOMUNIKACE LABORATORNÍ CVIČENÍ. VoIP přenos hlasu v prostředí IP. MAREK Michal Po 10:00. ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ Fakulta elektrotechnická

MOBILNÍ KOMUNIKACE LABORATORNÍ CVIČENÍ. VoIP přenos hlasu v prostředí IP. MAREK Michal Po 10:00. ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ Fakulta elektrotechnická MAREK Michal Po 10:00 LABORATORNÍ CVIČENÍ ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ Fakulta elektrotechnická MOBILNÍ KOMUNIKACE SEMESTRÁLNÍ PRÁCE VoIP přenos hlasu v prostředí IP Letní semestr 2006/2007 Počet stran:

Více

Počítačové sítě. Miloš Hrdý. 21. října 2007

Počítačové sítě. Miloš Hrdý. 21. října 2007 Počítačové sítě Miloš Hrdý 21. října 2007 Obsah 1 Pojmy 2 2 Rozdělení sítí 2 2.1 Podle rozlehlosti........................... 2 2.2 Podle topologie............................ 2 2.3 Podle přístupové metody.......................

Více

Řízení toku v přístupových bodech

Řízení toku v přístupových bodech Řízení toku v přístupových bodech Lukáš Turek 13.6.2009 8an@praha12.net O čem to bude Co způsobuje velkou latenci na Wi-Fi? Proč na Wi-Fi nefunguje běžný traffic shaping? Je možné traffic shaping vyřešit

Více

NetFlow a NBA? FlowMon 7 umí mnohem více! (NPM, APM, VoIPM, packet capture) Petr Špringl springl@invea.com

NetFlow a NBA? FlowMon 7 umí mnohem více! (NPM, APM, VoIPM, packet capture) Petr Špringl springl@invea.com NetFlow a NBA? FlowMon 7 umí mnohem více! (NPM, APM, VoIPM, packet capture) Petr Špringl springl@invea.com Monitoring sítě Network visibility &security Perimeter security End point security Gartner doporučuje

Více

Load Balancer. RNDr. Václav Petříček. Lukáš Hlůže Václav Nidrle Přemysl Volf Stanislav Živný

Load Balancer. RNDr. Václav Petříček. Lukáš Hlůže Václav Nidrle Přemysl Volf Stanislav Živný Load Balancer RNDr. Václav Petříček Lukáš Hlůže Václav Nidrle Přemysl Volf Stanislav Živný 1.4.2005 Co je Load Balancer Nástroj pro zvýšení výkonnosti serverů Virtuální server skrývající farmu skutečných

Více

Elektronická komunikace

Elektronická komunikace Úvod Internet jsou vlastně propojené počítače, jeho využití k přenosu zpráv se tedy okamžitě nabízí. E-mail vznikl dávno před webem, zasílání zpráv bylo možné téměř od počátku existence počítačových sítí.

Více

L2 multicast v doméně s přepínači CISCO

L2 multicast v doméně s přepínači CISCO L2 multicast v doméně s přepínači CISCO Vojtěch Kotík (KOT0084) Abstrakt: Tento dokument se zabývá šířením L2 multicastu v doméně složené z přepínačů Cisco. Obsahuje stručný popis technologie a jejích

Více

Zabezpečení v síti IP

Zabezpečení v síti IP Zabezpečení v síti IP Problematika zabezpečení je dnes v počítačových sítích jednou z nejdůležitějších oblastí. Uvážíme-li kolik citlivých informací je dnes v počítačích uloženo pak je požadavek na co

Více

Optimalizaci aplikací. Ing. Martin Pavlica

Optimalizaci aplikací. Ing. Martin Pavlica Optimalizaci aplikací Ing. Martin Pavlica Vize: Aplikace v dnešním světě IT Ze všech částí IT jsou aplikace nejblíže businessu V elektronizovaném světě významným způsobem podporují business, ten se na

Více

SSL Secure Sockets Layer

SSL Secure Sockets Layer SSL Secure Sockets Layer internetové aplikační protokoly jsou nezabezpečené SSL vkládá do architektury šifrující vrstvu aplikační (HTTP, IMAP,...) SSL transportní (TCP, UDP) síťová (IP) SSL poskytuje zabezpečenou

Více

IPZ laboratoře. Analýza komunikace na sběrnici USB L305. Cvičící: Straka Martin, Šimek Václav, Kaštil Jan. Cvičení 2

IPZ laboratoře. Analýza komunikace na sběrnici USB L305. Cvičící: Straka Martin, Šimek Václav, Kaštil Jan. Cvičení 2 IPZ laboratoře Analýza komunikace na sběrnici USB L305 Cvičení 2 2008 Cvičící: Straka Martin, Šimek Václav, Kaštil Jan Obsah cvičení Fyzická struktura sběrnice USB Rozhraní, konektory, topologie, základní

Více

Směrování. static routing statické Při statickém směrování administrátor manuálně vloží směrovací informace do směrovací tabulky.

Směrování. static routing statické Při statickém směrování administrátor manuálně vloží směrovací informace do směrovací tabulky. Směrování Ve větších sítích již není možné propojit všechny počítače přímo. Limitujícím faktorem je zde množství paketů všesměrového vysílání broadcast, omezené množství IP adres atd. Jednotlivé sítě se

Více

Ukázka testu Informatiky pro přijímací zkoušky do navazujícího magisterského studia

Ukázka testu Informatiky pro přijímací zkoušky do navazujícího magisterského studia Ukázka testu Informatiky pro přijímací zkoušky do navazujícího magisterského studia 1. Databázový jazyk SQL obsahuje příkaz SELECT. Příkaz SELECT slouží pro: a. definici dat v tabulkách či pohledech b.

Více

Aplikační vrstva. Přístup k transportní vrstvě z vrstvy aplikační rozhraní služeb služby pro systémové aplikace, služby pro uživatelské aplikace HTTP

Aplikační vrstva. Přístup k transportní vrstvě z vrstvy aplikační rozhraní služeb služby pro systémové aplikace, služby pro uživatelské aplikace HTTP Aplikační vrstva Přístup k transportní vrstvě z vrstvy aplikační rozhraní služeb služby pro systémové aplikace, služby pro uživatelské aplikace RIP DHCP DNS TELNET HTTP SNMP RTP SMTP FTP port UDP TCP IP

Více

PB169 Operační systémy a sítě

PB169 Operační systémy a sítě PB169 Operační systémy a sítě Architektura poč. sítí, model OSI Marek Kumpošt, Zdeněk Říha Úvod počítačová síť Počítačová síť skupina počítačů a síťových zařízení vzájemně spojených komunikačním médiem

Více

SADA VY_32_INOVACE_PP1

SADA VY_32_INOVACE_PP1 SADA VY_32_INOVACE_PP1 Přehled anotačních tabulek k dvaceti výukovým materiálům vytvořených Ing. Janem Prašivkou. Kontakt na tvůrce těchto DUM: prasivka@szesro.cz Úvod do informatiky VY_32_INOVACE_PP1.PRA.01

Více

Počítačové sítě. Další informace naleznete na : http://cs.wikipedia.org http://dmp.wosa.iglu.cz/

Počítačové sítě. Další informace naleznete na : http://cs.wikipedia.org http://dmp.wosa.iglu.cz/ Počítačové sítě Další informace naleznete na : http://cs.wikipedia.org http://dmp.wosa.iglu.cz/ Počítačová síť - vznikne spojením 2 a více počítačů. Proč spojovat počítače? Přináší to nějaké výhody? A

Více

Počítačové sítě 1 Přednáška č.6 Transportní vrstva

Počítačové sítě 1 Přednáška č.6 Transportní vrstva Počítačové sítě 1 Přednáška č.6 Transportní vrstva Osnova = Základní vlastnosti transportní vrstvy = Zodpovědnosti transportní vrstvy = Vlastnosti transportní vrstvy = Protokoly transportní vrstvy = TCP

Více