CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc. Možnosti pomoci ženám bez domova dle typologie sociálních služeb

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc. Možnosti pomoci ženám bez domova dle typologie sociálních služeb"

Transkript

1 CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc Absolventská práce Možnosti pomoci ženám bez domova dle typologie sociálních služeb Lucie Luţná Vedoucí práce: Mgr. Bc. Iveta Kráčmarová, DiS. Olomouc 2015

2 Prohlašuji, ţe jsem tuto práci zpracovala samostatně na základě pouţitých pramenů a literatury uvedených v bibliografickém seznamu. V Olomouci dne Podpis: Lucie Luţná

3 Tímto bych chtěla především poděkovat vedoucí mé absolventské práce Mgr. Bc. Ivetě Kráčmarové, DiS. za profesionální vedení a pomoc při tvorbě této práce, dále také za její trpělivost, podporu, ochotu a vstřícnost. Dále mé díky patří i rodině, přátelům, spoluţákům a mému příteli, kteří mi jsou v průběhu mého studia oporou.

4 Obsah Úvod Bezdomovectví Definice cílové skupiny Příčiny bezdomovectví Ţenské bezdomovectví Sociální sluţby Definice a účel Subjekty sociálních sluţeb Základní činnosti při poskytování sociálních sluţeb Typologie sociálních sluţeb Druhy sociálních sluţeb Formy poskytování sociálních sluţeb Zařízení sociálních sluţeb Typy sociálních sluţeb Typologie sociálních sluţeb dle cílových skupin Sociální sluţby reagující na chudobu a bezdomovectví Moţnosti pomoci ţenám bez domova Potíţe spojené s bydlením Nezaměstnanost Problémy v rodině zaměřené na domácí násilí páchané na ţeně Závislost jako osobní rizikový faktor Problémy v důsledku mentální retardace či duševního onemocnění Problémy institucionálního charakteru Závěr Seznam pouţitých zdrojů Anotace Annotation... 60

5 Úvod Ve své absolventské práci se budu zabývat, jak samotný název práce napovídá, ţenským bezdomovectvím v kontextu sociálních sluţeb. Představím stěţejní témata pro tuto problematiku, jako je fenomén bezdomovectví se zaměřením na ţenskou populaci této subkultury, dále definuji, co to jsou sociální sluţby, jejich účel, základní činnosti a téţ jednu kapitolu budu věnovat samotné typologii. Protoţe cílem práce je zjistit, dle typologie sociálních sluţeb, jaké moţnosti má ţena, která přijde o domov v různých ţivotních situacích, velkou část práce zaměřím na definování právě pomoci ţeně bez domova. Při definování pomocí těmto ţenám vyuţívám členění této pomoci dle subjektivních faktorů ovlivňující bezdomovectví, které uvádí Hradečtí (1996:43-44). Výběr je ovlivněn tím, ţe mnoho autorů věnující se problematice bezdomovectví uvádí, ţe při pomocí této skupině lidí, je nejdůleţitější zaměřit se právě na řešení těchto příčin. Proto pomoc ţenám bez domova strukturuji dle materiálních, vztahových, osobních a institucionálních faktorů ovlivňující bezdomovectví (Hradečtí 1996, Marek, Strnad, Hotovcová 2012). Metodou zpracování této absolventské práce je kompilace. Hradečtí (1996: 34), velice výstiţně charakterizují bezdomovectví, proto se na uvedení této problematiky dovolím přímo autory citovat. Kolo, které roztáčí fenomén bezdomovství pod stále narůstající odstředivou silou tíţe chudoby a vyloučení, traumatizuje kaţdého, komu nejsou lhostejné neduhy civilizace, a burcuje nás k všeobecné mobilizaci intelektuální, morální i materiální solidarity. Bezdomovství se ukazuje být extrémním projevem společenského vyloučení. Je nutné podotknout, ţe problematika ţen bez domova není v literatuře dostatečně zastoupena, coţ jsem zjistila v rámci prostudovávání odborné literatury vztahující se k problematice bezdomovectví, proto jsem si také tuto cílovou skupinu pro svou práci vybrala. Ţenské bezdomovectví si s sebou nese jistá specifika, která musíme vnímat právě při pomoci těmto ţenám. Také díky vlivu mnoha důvodů lze předpokládat, ţe se fenomén ţenského bezdomovectví bude v našich podmínkách rozrůstat (Hradečtí 1996: 54-57). I kdyţ se ve své práci zabývám pomocí dle typologie sociálních sluţeb, je nutno říci, ţe nejen odborníci jsou jediným moţným poskytovatelem podpory lidem bez domova, ale ţe také laická a dobrovolnická pomoc jsou důleţitou součástí této pomoci. Tuto skutečnost podporuje článek Lindy Škrancové (2006: 117) v časopisu Sociální práce/sociálna práca. V tomto článku se pojednává o tom, ţe právě křesťanští laici zaloţili Spolek pro ochranu chudáků a bezdomovců (SPOCHAB), za účelem navázání 5

6 rozhovorů s lidmi bez domova, aby zjistili příčiny vzniku jejich sociální situace a aby jim pak mohli nabídnout pomoc. Právě tito laici se snaţí lidem pomoci, aby se mohli navrátit k běţnému způsobu ţivota. Tito lidé pomáhali osobám bez domova například řešit problémy s uţíváním alkoholu, s vyřízením sociálních dávek nebo s vyřízením potřebných dokladů. Ti však nejsou jediní, pomoci chudým se věnují i jiné spolky či církevní hnutí. Jedním z nich je například církevní hnutí Sain't Egidio, které je nositelem řady mezinárodních ocenění, bylo nominování i na Nobelovu cenu za mír a dnes má více neţ padesát tisíc členů ve více neţ sedmdesáti zemích světa. V našem prostředí se právě komunita zabývá pomocí lidem bez domova, romským dětem a starým lidem. Ve třech velkých městech v České republice Komunita jednou týdně ve vyhrazený den, poskytuje lidem bez domova jídlo a pití a snaţí se jim dodat sílu a podporu, aby tito lidé věděli, ţe zde nejsou sami. Členové Komunity dále pro lidi na ulici pořádají pikniky a tradiční vánoční oběd (Komunita ). Jako primární zdroje, které ve své práci vyuţívám, bych uvedla knihy a mnoho statí Doc. PhDr. Oldřicha Matouška, CSc., který obohacuje svou tvorbou především oblast sociální práce. Dále jelikoţ pracuji s typologií sociálních sluţeb, tak jedním z primárních zdrojů jsou zákony upravující sociální oblast a především se tedy jedná o zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách. V otázce bezdomovectví je pro mě velmi přínosným zdrojem kniha od Mgr. Vlastimily Hradecké a Mgr. Ilji Hradeckého, kteří mi pomáhají porozumět bezdomovectví a specifikům toho ţenského. Pokud se ještě vrátím k otázce ţenského bezdomovectví, tak důleţitým pramenem je i kniha PhDr. Jany Haasové, která se celá věnuje ţenám na ulici a je velmi cennou pomocí při zpracování této problematiky. 6

7 1 Bezdomovectví V první kapitole se zaměřím na seznámení s cílovou skupinou, kterou se budu po celou dobu své absolventské práce zabývat. Jedná se o lidi bez domova a ohroţených chudobou. Mé zaměření bude spíše na ţenskou část této subkultury. Pro práci s lidmi bez přístřeší je velice důleţité znát moţné příčiny, které dovedou jedince k tomu, ţe se stane členem této subkultury a to tedy osobou bez přístřeší, osobou bez domova, bezdomovcem. Práci s touto skupinou lidí v nepříznivé sociální situaci se věnuje Evropská federace národních sdruţení pracujících s bezdomovci. Tato federace definovala, kdo je bezdomovec a také vytvořila stávající typologii tohoto jevu. Tato typologie odpovídá vývoji a změně jak společnosti, tak i vývoji samotného fenoménu bezdomovectví. 1.1 Definice cílové skupiny Pojem bezdomovectví označuje lidi bez domova, kteří se vlivem různých problémů dostali na okraj společnosti. Bezdomovectví je tedy jevem podmíněným velkým mnoţstvím faktorů a je podobou krajního sociálního vyloučení (Schwarzová 2010: 315). Lidé bez domova se velmi často označují pojmem bezdomovec. Tento pojem se setkal s názory, ţe jej není vhodné uţívat. Ovšem s ohledem na praktičnost a přesnost tohoto označení, osob bez přístřeší (bez domova), se vţilo a rovněţ není označeno za pejorativní (hanlivé) a vyuţívá se i v zahraničí (Baumruková a kol. 1997: 117). Bezdomovství je jev sociálního vyloučení spojeného s absencí bydlení. Evropská federace národních sdruţení pracujících s bezdomovci, zvaná FEANTSA, vytvořila typologii bezdomovectví a osob vyloučených z bydlení, kterou nazvala ETHOS. Tato typologie pracuje s principem pojetí domova ve třech oblastech a dále také pracuje s faktem, ţe pokud dojde k absenci v některé z těchto oblastí, můţe být následkem právě bezdomovectví jedince. Prvním pojetím domova, je rovina fyzická. Tu zajišťuje přiměřené bydlení, které můţe osoba výlučně uţívat. Sociální, druhá, oblast je chápána tak, ţe osoba má prostor pro své vlastní soukromí. Poslední pojetí domova je z hlediska právního. Toto pojetí si můţeme vysvětlit tak, ţe osoba má právní důvod k uţívání bydlení 1. 1 FEANTSA. ETHOS. Evropská typologie bezdomovství a vyloučení z bydlení v prostředí ČR. 7

8 Dle těchto zmíněných oblastí, jejich naplnění či absence, typologie ETHOS definuje čtyři základní formy vyloučení z bydlení, kdy všechny z nich poukazují právě na jeho absenci. 2 První z nich se nazývá bez střechy. Lidé patřící do této skupiny nemají ţádný přístřešek, kde by mohli přespávat. Osoby spadající do kategorie, která je zvaná bez bytu nemají své vlastní bydlení, ale na rozdíl od předchozí formy vyloučení, tito lidé mají alespoň nějaké místo, kde mají moţnost přespat. Takovým místem mohou být myšleny noclehárny či podobná zařízení. Forma nejisté bydlení je v typologii ETHOS charakteristická tím, ţe jedinci ţijí v nejistých podmínkách a navíc jejich situace můţe být zkomplikovaná například domácím násilím. Příkladem formy nevyhovujícího bydlení můţe být bydlení v karavanech, které jsou někde nelegálně postavené (What ). 1.2 Příčiny bezdomovectví Existuje celá řada příčin bezdomovectví a mnozí lidé bez domova se na ulici ocitli z více neţ jen jednoho důvodu. Jedná se o velmi sloţitý proces vyloučení člověka z většinové společnosti. Toto vyloučení souvisí se ztrátou domova, ztrátou zaměstnání, dále také s problémy v rodině či vztazích, s nerovností postavení muţe a ţeny ve společnosti, se závislostmi a dalšími skutečnostmi. Ačkoli je velmi obtíţné rozdělit příčiny do skupin, protoţe příběh kaţdého člověka je odlišný, jsme schopni definovat faktory ovlivňující vznik bezdomovectví, jsou to tedy faktory subjektivní a objektivní (Haasová 2005: 13). Subjektivní faktory jsou ty, které jsou spojeny s nepříznivými vlastnosti jedince a musí je změnit on sám. Kdeţto naopak objektivní okolnosti vedoucí ke vzniku bezdomovectví jsou výsledkem systémové chyby a člověk, který se v důsledku těchto faktorů stane osobou bez přístřeší, je povaţován za oběť systému (Marek, Strnad, Hotovcová 2012: 17). Pro přesnější pochopení subjektivních a objektivních faktorů ovlivňujících tento fenomén, jejich přímý vliv na vnik bezdomovectví zmíním ještě podrobnější rozdělení a popis faktorů, které nám představují Vlastimila a Ilja Hradečtí (1996: 43-44). Ti říkají, ţe subjektivní faktory můţeme rozdělit do čtyř kategorií a to na faktory materiální, vztahové, osobní a na institucionální. Mezi materiální faktory řadíme situace, kdy jedinec ztratil bydlení nebo ještě nedošlo k úplně jeho ztrátě, ale jeho bydlení je nejisté. Patří sem také problémy spojené se získáváním prostředků potřebných k zajištění 2 FEANTSA. ETHOS. Evropská typologie bezdomovství a vyloučení z bydlení v prostředí ČR 8

9 ţivobytí. Jedná se o ztrátu zaměstnání, dlouhodobou nezaměstnanost, situace, kdy se jedinec díky svým nízkým příjmům i zadluţí. A v neposlední řadě mezi materiální faktory způsobující bezdomovectví patří tragické události, při kterých jedinec ztratí například ţivitele nebo majetek. Druhou skupinou okolností jsou vztahové, mezi ně se řadí situace, kdy se různými způsoby změní struktura rodiny, coţ můţe znamenat rodinné či manţelské problémy, nesoulad mezi partnery, ale i mezi dětmi a jejich rodiči nebo rodičem. V dalším stupni se můţe jednat i o rozpad rodiny, rozvod manţelů ale také i o násilí v rodině, sexuální zneuţívání, znásilnění a v opačném případě se můţe jednat o osamělost. Třetí kategorií ovlivňující bezdomovectví jsou osobní okolnosti. Tato skupina činitelů se vztahuje přímo k jedinci, který je ztrátou domova přímo ohroţen. Tato osoba můţe trpět mentální retardací, duševní či tělesnou chorobou, být invalidní, nesamostatná nebo závislá. Jedná se například o závislost na alkoholových či jiných látkách nebo se také můţe jednat o hráčství. Poslední skupinou subjektivních okolností nazýváme tedy institucionální. Ty zahrnují situace, kdy je jedinec propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody nebo kdy opustí ústavní výchovu (příkladem je dětský domov). A následně faktory objektivní mohou působit v oblastech dodrţování lidských práv, vzdělanosti a kvalifikaci občanů, také mohou působit na boj s nezaměstnaností, na sociální ochranu, na zabezpečení ve stáří. Lze konstatovat, ţe právě výše zmíněné faktory mají za vliv různost v příčinách bezdomovectví u ţen, muţů a dětí či mladistvých. Hradečtí (1996: 44-45) zmiňují, ţe u muţů jsou příčinou toho, ţe se ocitají na ulici spíše faktory materiální a osobní neţli vztahové a institucionální. Příčiny ţenského bezdomovectví jsou obvykle faktory vztahové a u dětí či mladistvých převládají okolnosti institucionální. Marek, Strnad a Hotovcová (2012: 18-19) dále rozdělují příčiny bezdomovectví na primární, sekundární a terciální. Příčiny primární nám osvětlují, co se odehrálo v ţivotě člověka těsně předtím, neţ se stal osobou bez přístřeší a co tedy způsobilo, ţe se na ulici ocitl. Tyto primární příčiny však nejsou to jediným původcem bezdomovectví, proto musíme také zmínit ty sekundární a terciální. Sekundární příčiny bezdomovectví nám vysvětlují, proč jedinec na ulici setrvává. Je tedy velmi důleţité zjistit a uvědomit si tyto sekundární původce. Jakmile si je totiţ osoba uvědomí, můţe dojít k poznání, ţe bariéry pro návrat do společnosti jsou překonatelné. A následně terciální důvody bezdomovectví, které nám vysvětlují, proč se lidé na ulici vrací. Zde 9

10 můţeme očekávat nebezpečí, ţe jedinec nenalezne místo ve společnosti, kam se chce vrátit a v důsledku toho můţe nastat recidiva 3 a následně návrat k ţivotu na ulici. 1.3 Ženské bezdomovectví Ačkoli muţi ve skupině osob bez přístřeší tvoří většinovou část, ţeny také představují součást tohoto fenoménu. O této skutečnosti jedna jasně hovoří statistiky azylových domů či výsledky anket a studií, nesmíme opomenout ţenské bezdomovectví, jakou součást tohoto fenoménu (Haasová 2005: 20). A také je to dáno tím, ţe ţeny jsou více orientované na mezilidské vztahy, takţe mají větší sociální síť, která jim v krizi můţe pomoci v řešení jejich aktuální tíţivé sociální situace (Schwarzová 2010: 316). Ţenské bezdomovectví si s sebou nese jistá specifika a je odlišné od muţského bezdomovectví. Ţeny na ulici na rozdíl od muţů, u kterých je bezdomovectví zjevnější, často byly vdané nebo jsou rozvedené. Kdeţto muţi jsou často stále svobodní. Bezdomovkyně, ve srovnání s jejich muţskými protějšky, mají více sebekázně, adaptability a solidarity. U muţů se více projevuje niţší stupeň schopnosti spolupráce, spolehlivosti, ochoty, vůle a cílevědomosti (Hradečtí 1996: 56-57). Pro ţeny na ulici je také na rozdíl od muţů typické, ţe vyhledávají pomoc a vztahovou oporu. Tento styl ţivota je pro ţeny nebezpečnější, a proto hledají ochranu. Muţi mají tendenci je chránit, mít s nimi vztah, protoţe ţen v jejich prostředí je výrazně méně. Na oplátku za poskytnutou ochranu můţe být ale ze strany muţe vyţadováno sexuální uspokojení, které můţe přejít aţ v domácí násilí na ulici. V takovém případě je pro ţenu těţké agresivního partnera opustit, protoţe on se o ni stále stará, ochraňuje ji před ostatními a tím má ţena pocit, ţe mu musí být vděčná a ţe by bez něj ţivot na ulici nezvládla. Dále se také mezi ţenami bezdomovkyněmi více neţ u muţů objevují poruchy nálad a různá psychotická onemocnění (Marek, Strnad, Hotovcová 2012: ). Jak jiţ bylo zmíněno, ţivot na ulici pro ţenu je sloţitější a to i z hlediska kaţdodenního ţivota. Pro ţenu je bezdomovectví psychicky obtíţnější neţ pro muţe a to například v kontextu s osobní hygienou a soukromím na ulici, protoţe ţeny jsou v naší společnosti více socializované neţ muţi (Renzetti 2003: 297). Co je ale pro obě pohlaví společné, ţe nemají víru v úspěch. Tito lidé ztratili sociální kontakty, jsou uzavření do sebe a nejsou 3 Recidiva neboli recidivismus, je fakt, který chápeme jako návrat k předchozímu chování a tedy zejména k delikventnímu. Za delikventní chování se povaţuje takové, které porušují společenské normy (Matoušek 2008: 40, 170). 10

11 schopní udrţet pozornost. Muţi i ţeny v závislosti na uţívání alkoholu a drog zhrubnou a dostávají se do stavu duševní a tělesné zchátralosti a vyčerpanosti. Také nezávisle na pohlaví jedince se většinová společnost na bezdomovce dívá jako na špinavé tuláky, kteří se štítí práce, jsou nebezpeční a bezcitní (Hradečtí 1996: 56-57). Mezi lidmi bez domova se stále více vyskytují mladé dívky, které opustily dětské domovy, výchovné ústavy nebo odešly z domova. V případě kdy se takto dívka ocitne na ulici, tak si zřejmě neuvědomuje, ţe pobyt na ulici ji jen více vyčerpá, vysaje, anebo dokonce zničí. Mladé dívky se často, v začátcích nového ţivotního stylu, nechávají fascinovat svobodou, kterou náhle pociťují, jednají lehkomyslně, nemají pocit strachu, střídají své partnery a i skupiny přátel. Po čase ale tyto bezstarostné dívky zjistí, ţe ulice má svá pravidla a podmínky, které je nutné dodrţovat. Dívky se v důsledku tohoto stylu ţivota mohou dostat do bludného kruhu, ze kterého je těţká cesta ven (Hradečtí 1996: 54). Nejen tedy mladé dívky, ale ţeny celkově se stále více dostávají na ulici. Fenomén bezdomovectví u ţen, díky špatným ekonomickým a sociálním podmínkám, vzrůstá. Ţeny jsou ve větším riziku chudoby neţli muţi. i navzdory skutečnosti, ţe se stále jedná o rovnoprávnosti ţen a muţů, politické, sociální a ekonomické postavení ţen ve společnosti je ale stále problematické (Hradečtí 1996: 54-55). Toto problematické postavení ţen dokládá Mareš (1999: 51-52) jevem zvaným feminizace chudoby. Tento koncept sice častěji postihuje neúplné rodiny, kdy se ţena ţivitelka stará o své děti. Ţena kvůli péči o děti se nemůţe naplno věnovat kariéře, proto hledá výhodné zaměstnání, aby mohla pečovat o děti, to ji tedy odsouvá na sekundární pracovní trh, kde se potýká s menší moţností pracovního uplatnění a také se stává obětí mzdové diskriminace zaloţené na biologickém pohlaví. Ţena je tedy i závislá jak peněţní pomoci ze strany státu, tak ze strany dřívějšího partnera. Koncept feminizace chudoby tedy nepostihuje jen neúplné rodiny, jak jsem jiţ výše zmínila, ale vyskytuje se i v rodinách úplných. Zde koncept vychází z diskriminace ţen uvnitř rodiny, tedy ze situace, kdy v rodině dochází k nerovnosti v přístupu k finančním zdrojům. Ţena v domácnosti sice má kontrolu nad zdroji v rodině, ale většinu z nich vyuţívá na provoz domácnosti a zabezpečení dětí a na její osobní náklady jí uţ mnohdy dostatek zdrojů nezbývá. Mareš dále říká, ţe ve srovnání s ţenou si muţ si rezervuje sice menší část rodinných příjmů, ale on je volně vyuţívá ke svým osobním potřebám. Výrazem vnitřní chudoby ţen jsou i jejich specifické povinnosti v rodině. Jedná se deprivaci způsobenou ztrátou času a jistou bariéru v moţnosti lepšího pracovního uplatnění na trhu práce. 11

12 Hraje zde také roli fakt, ţe ţeny jsou emocionálně vázány k některým typům domácích prací, jako je například péče o dítě, úklid či nákupy. Důleţité je zmínit, jak píše Golden (dle Renzetti 2003: ), ţe ţeny bez domova, jsou z pohledu většinové společnosti více stigmatizované 4 neţ muţi. Ve spojitosti se stigmatizací, je dle Haasové (2005: 25) také důleţitá viditelnost. Někdy u člověka nemusí jeho diskreditující prvek být zřejmý na první pohled, ale u bezdomovců tomu tak většinou právě nebývá. Jejich stigma se velmi rychle prozradí a všichni je na ulici vidí. Proto se setkávají jiţ při prvním kontaktu s nepřijetím, pohrdáním nebo naopak s lhostejností ze strany většinové společnosti. U ţen toto stigma má navíc sexuální náboj. O ţenách na ulici si lidé myslí, ţe nutně musí být nemorální a promiskuitní. V případě, ţe má i děti, tak se na ni společnost dívá jako na příţivnici na státní pomoci, která jen zvyšuje počet svých dětí, aby na ně dostávala více peněţních dávek od státu. Také se společnost domnívá, ţe by ţena svou sociální situaci snadno vyřešila tím, kdyby si našla vhodného partnera, co uţ ale společnost neví, nevidí nebo jen přehlíţí je skutečnost, ţe právě vztah s muţem byl původním důvodem, který ţenu na ulici dostal (Renzetti 2003: ). Sociální vyloučení není společností přijatelné a obzvlášť to ţenské. Proto lze očekávat, ţe ţeny se budou snaţit své bezdomovectví skrývat a svou tíţivou situaci alespoň na nějaký čas utajit. Pro ţeny je také velmi obtíţné tuto situaci přijmout a to zvláště pokud nesou odpovědnost nejen za sebe, ale také za své děti (Hradečtí 1996: 55-56). 4 Stigma je označení pro jistý znak, který většinová společnost hodnotí jako na prvek vybočující z normy. Tento znak se povaţuje za nenormální a díky němu, je osoba, která je jeho nositelem, odlišena od ostatních členů společnosti. Nositel stigmatu můţe být vnímán tak, ţe ve společnosti nějakým způsobem selhal nebo ţe má nedostatek oproti ostatním nebo handicap. Stigma můţe mít formu tělesnou, dále můţe být vnímáno jako vada charakteru a dále můţe být stigmatizujícím prvkem kmenové stigma rasy, národa či náboţenství (Goffman 2003: 9-12). 12

13 2 Sociální služby V rámci této kapitoly se seznámíme se sociálními sluţbami, definujeme, co jsou to za sluţby, jaký je jejich účel ve společnosti. Dále zde se zde seznámíme se subjekty hrající při poskytování těchto sluţeb důleţitou roli a na závěru této kapitoly bude k dispozici výčet základních činností, které sociální sluţby jako takové poskytují. Sociální sluţby jsou velmi důleţitým aspektem v pomoci lidem, kteří se nachází v tíţivé sociální situaci a nejsou schopni tuto situaci řešit vlastními silami. 2.1 Definice a účel Matoušek (2007: 9-10) definuje sociální sluţby jako sluţby, které jsou poskytovány osobám společensky znevýhodněným. Tyto sluţby pomáhají osobám zlepšit kvalitu ţivota a popřípadě jim také napomáhá se co nejvíce do společnosti začlenit. Sociální sluţby chrání i společnost samotnou před riziky, které přináší právě osoby znevýhodněné. Sociální sluţby se překrývají se sluţbami veřejnými, které tvoří širší kategorii. Jak veřejné, tak i sociální sluţby, jsou poskytované v zájmu veřejné společnosti a na rozdíl od sluţeb komerčních jsou financovány z veřejných rozpočtů. Sociální sluţby spadají pod různé rezorty státní správy a to dle jejich činností, z čehoţ také vyplývá, ţe se jich týká velká škála právních norem. Pro doplnění pojetí sociálních sluţeb z uţšího (rezortního) pojetí, jsou sociální sluţby definovány jako činnosti poskytující osobám v nepříznivé sociální situaci, poskytující podporu při sociálním začleňování a navrácení se do běţného ţivota tak, aby osoba byla schopna vyuţívat stejným způsobem obvyklých zdrojů, jako většinová společnost. Sociální sluţby také mají za úkol chránit osoby nacházející se v tíţivé sociální situaci před sociálním vyloučením, které jim v důsledku hrozí (Smékalová 2011:15). Definici sociálních sluţeb také doplňuje zákon o sociálních sluţbách v paragrafu číslo dvě. Zákon říká, ţe rozsah a forma pomoci poskytnuté znevýhodněné osobě, nebo osobě, která se nachází v nepříznivé sociální situaci, prostřednictvím sociálních sluţeb, musí zachovávat lidskou důstojnost, lidská práva a základní svobodu osob. Jako jednu ze zásad určuje pravidlo, ţe poskytovaná pomoc musí reagovat a přistupovat k znevýhodněné osobě vţdy individuálně a podporovat její samostatnost. Sociální sluţba také má za cíl motivovat osoby k činnostem, které zajistí, aby osoby dlouhodobě 13

14 nesetrvaly v tíţivé sociální situaci, nebo aby se taková situace uţ dále neprohlubovala (Zákon o sociálních sluţbách 2). 2.2 Subjekty sociálních služeb Triáda subjektů sociálních sluţeb je tvořena zřizovatelem, poskytovatelem a v neposlední řadě uţivatelem sociálních sluţeb. V našem prostředí se za zřizovatele označuje subjekt, který je zodpovědný za činnost poskytovatele. Poskytovatel dále tedy zprostředkovává sluţby uţivatelům sociálních sluţeb, kteří mohou být označováni také jako klienti či zákazníci (Matoušek 2007: 14). Zřizovateli zařízení poskytující sociální sluţby na území České republiky mohou být obce, kraje a Ministerstvo práce a sociálních věcí. Pokud je tedy zřizovatelem jeden z jiţ zmíněných subjektů, jsou pak sluţby financovány z rozpočtu tohoto subjektu. Zřizovatelem v našich podmínkách mohou být i nestátní neziskové organizace. V tomto případě jsou sluţby převáţně financovány formou dotací z veřejných rozpočtů, na něţ není stanoven právní nárok (Matoušek 2007: 12). Nejen zřizovatelem, ale i poskytovatelem sociálních sluţeb mohou být v České republice nestátní neziskové organizace. Tyto subjekty mohou být poskytovateli teprve od 1990 a to jako právnické osoby. Do této doby nebylo moţné, aby nestátní subjekty poskytovaly sociální sluţby, protoţe v této době v podstatě neexistovaly. Zakládat právnické osoby, jako poskytovatele sociálních sluţeb, lze v několika právních formách. Jedná se o dříve zvaná občanská sdruţení, dnes známá pod názvem spolky 5 ; ústavy 6, církevní právnické osoby a dříve také obecně prospěšné společnosti (Matoušek 2007:12). Povinnosti poskytovatelů sociálních sluţeb jsou definovány zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách v paragrafu osmdesát osm (Zákon o sociálních sluţbách 88). Okruh oprávněných osob, kterým je poskytována sociální sluţba, definuje zákon č.108/2006 Sb., o sociálních sluţbách v paragrafu čtyři okruh oprávněných osob. Na základě tohoto zákona jsou sociální sluţby například poskytovány osobám, které 5 Občanský zákoník v paragrafu tři tisíce čtyřicet pět říká, ţe sdruţení podle zákona č.83/1990 Sb., o sdruţování občanů, ve znění pozdějších předpisů, se povaţují za spolky podle tohoto zákona (Občanský zákoník 3045). 6 Podle paragrafu čtyři sta dva občanského zákoníku je ústav právnickou osobou ustavenou za účelem provozování činnosti uţitečné společensky nebo hospodářsky a to s vyuţitím majetkové i osobní sloţky (Občanský zákoník 402). 14

15 mají na území České republiky hlášený trvalý pobyt a osobám, kterým byl dle zvláštního právního předpisu udělen azyl. Dále ale i cizincům bez trvalého pobytu, kterému tato práva zaručuje mezinárodní smlouva. Sluţby jsou poskytovány také občanům členských států Evropské unie, jejich příslušníků a ostatním cizincům, kdy přesné podmínky pro poskytování sluţeb dále zákon definuje (Zákon o sociálních sluţbách 4). 2.3 Základní činnosti při poskytování sociálních služeb Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách v paragrafu číslo třicet pět základní činnosti při poskytování sociálních sluţeb udává výpis základních činností při poskytování sociálních sluţeb. Zákon však nevylučuje, ţe by při poskytování nemohly být zajišťovány fakultativně i další činnosti neţ jsou v něm uvedeny. Tyto činnosti jsou: pomoc při zvládání běţných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, poskytnutí ubytování, popřípadě přenocování, pomoc při zajištění chodu domácnosti, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti; sociální poradenství, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záleţitostí, telefonická krizová pomoc, nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností vedoucích k sociálnímu začlenění a podpora vytváření a zdokonalování základních pracovních návyků a dovedností (Zákon o sociálních sluţbách 35). 15

16 3 Typologie sociálních služeb Typologie sociálních sluţeb představuje jejich základní dělení. Tyto sluţby jsou poskytovány mnoha způsoby a také se mohou dělit podle mnoha kritérií. Do roku 2007, neţ nabyl účinnosti zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, se dělily podle specifických cílových skupin. Po přijetí jiţ výše zmíněného zákona, se v České republice začaly rozlišovat na druhy, formy, typy a zařízení sociálních sluţeb. Výhodou tohoto členění je přehlednost a nezaměnitelnost, a také neustálý vývoj této typologie. Nevýhoda se projevuje právě v jiţ zmíněné členitosti a absenci prostoru pro vznik nových a dosud neexistujících typů sociálních sluţeb (Bednář 2009: ,368). 3.1 Druhy sociálních služeb Sociální sluţby nám zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách dělí na tři základní druhy. Prvním z nich je sociální poradenství, coţ je sdělování skutečností a informací klientovi, aby byl následně schopen se sám ve své situaci rozhodovat (Bednář 2009: 366). Sociální poradenství můţeme dále dělit na základní a odborné sociální poradenství. Rozdíl spočívá v tom, ţe odborné sociální poradenství poskytují pouze specializované poradny, které se profilují podle určitého jevu či problematiky, anebo podle cílové skupiny. Na rozdíl od základního, které poskytují všechny sociální sluţby jako jednu ze svých základních činností (Smékalová 2011: 19). Dalším druhem sociálních sluţeb jsou služby sociální péče. Cílem těchto sluţeb je, aby se klient stal co nejvíce soběstačným a mohl se tak zapojit v co největší míře do běţného ţivota. Sluţby sociální péče tento cíl naplňují tak, ţe klientům napomáhají získat především fyzickou, ale i psychickou soběstačnost (Bednář 2009: 367). Pokud však není moţné, z důvodu jeho stavu, zapojení klienta do běţného ţivota společnosti, tak se sluţby sociální péče snaţí klientům zajistit důstojné zacházení a prostředí (Zákon o sociálních sluţbách 38). Posledním, tedy třetím, druhem sociálních sluţeb jsou služby sociální prevence. Cílem sociálních sluţeb tohoto druhu je pomoci klientovi překonat jeho nepříznivou sociální situaci (Zákon o sociálních sluţbách 53), a také pomoci klientovi, aby se díky působení své nepříznivé sociální situace, nestal obětí sociálního vyloučení. Sluţby ale také chrání společnost samotnou před vznikem a šířením neţádoucích společenských jevů (Bednář 2009: 367). 16

17 3.2 Formy poskytování sociálních služeb Sociální sluţby se, dle paragrafu číslo třicet tři zákona o sociálních sluţbách, poskytují ve třech formách. Jsou to tedy pobytové, ambulantní a terénní. Pobytové sociální sluţby jsou spojené s ubytování a jsou poskytovány v zařízeních sociálních. Za ambulantní sociální sluţby povaţujeme ty, za kterými se osoba musí nějakým způsobem dopravit. Sluţby jsou poskytovány téţ v zařízeních sociálních sluţeb, jako sluţby pobytové, jen zde není součástí sluţby ubytování. Poslední formou jsou sociální sluţby terénní, které jsou poskytovány mimo zařízení sociálních sluţeb a to tedy v přirozeném sociálním prostředí těchto osob (Zákon o sociálních sluţbách 33). 3.3 Zařízení sociálních služeb Z předchozí podkapitoly vyplývá, ţe zařízení sociálních sluţeb vznikají pouze tehdy, musí-li mít sluţba prostory určené uţivatelům, coţ vyţadují pouze sluţby ambulantní a pobytové. Následně jsou v těchto zařízeních poskytovány uţivatelům různé typy sociálních sluţeb (Bednář 2009:367). Pro poskytování sociálních sluţeb se zřizuje celkem dvacet různých zařízení, která jsou pak dále paragrafem třicet čtyři zákona o sociálních sluţbách, definována. Zařízení sociálních sluţeb lze kombinovat a následně vznikají mezigenerační nebo integrovaná centra. Zákon poskytuje následující výčet zařízení sociálních sluţeb: centra denních sluţeb, denní stacionáře, týdenní stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postiţením, domovy pro seniory, domovy se zvláštním reţimem, chráněné bydlení, azylové domy, domy na půl cesty, zařízení pro krizovou pomoc, nízkoprahová denní centra, nízkoprahová zařízení pro děti a mládeţ, noclehárny, terapeutické komunity, sociální poradny, sociálně terapeutické dílny, centra sociálně rehabilitačních sluţeb, pracoviště rané péče, intervenční centra a zařízení následné péče (Zákon o sociálních sluţbách 34). 3.4 Typy sociálních služeb V jiţ výše zmíněných zařízeních sociálních sluţeb bývají poskytovány jednotlivé typy sociálních sluţeb. Tyto typy jiţ představují konkrétní výčet sluţeb, které lze v současné době na území České republiky poskytovat. Sociální sluţby jsou dle zákona o sociálních sluţbách definovány cílovou skupinou a výčtem základních činností, které sluţba poskytuje. Členění a definice cílových skupin, kterým jsou jednotlivé typy sociálních sluţeb poskytovány, vychází z charakteru nepříznivé sociální situace a nikoli z diagnózy, jak tomu bylo dříve (Bednář 2009:367). 17

18 V rámci sociálního poradenství můţeme identifikovat typy sociálních sluţeb, jako jsou občanské poradny, poradny pro osoby se zdravotním postiţením, poradny pro seniory, manţelské a rodinné poradny a intervenční centra pro oběti trestných činů a domácího násilí (Bednář 2009:367). Pokud se zaměříme na sluţby sociální péče, tak ty zahrnují sociální sluţby typu osobní asistence, pečovatelské sluţby, tísňové péče, průvodcovských a předčitatelských sluţeb, podpory samostatného bydlení, odlehčovacích sluţeb, center denních sluţeb, denních a týdenních stacionářů, domovů pro seniory, domovů se zvláštním reţimem, domovů pro osoby se zdravotním postiţením, chráněného bydlení a sociálních sluţeb poskytovaných ve zdravotnických zařízeních ústavní péče (Bednář 2009: ). A v neposlední řadě Bednář (2009:368) uvádí typy sociálních sluţeb, které řadíme mezi sluţby sociální prevence. Řadíme mezi ně sluţby, jako je raná péče, telefonická krizová pomoc, tlumočnické sluţby, azylové domy, noclehárny, domy na půl cesty, krizová pomoc, kontaktní centra, nízkoprahová denní centra, nízkoprahová zařízení pro děti a mládeţ, sluţby následné péče, sociálně aktivizační sluţby pro rodiny s dětmi, sociálně aktivizační sluţby pro seniory a osoby se zdravotním postiţením, sociálněterapeutické dílny, terapeutické komunity, terénní programy a sociální rehabilitace. 3.5 Typologie sociálních služeb dle cílových skupin Oblast sociálních sluţeb je velmi pestrá a rozmanitá, proto je nutné definovat specifika sluţeb, které se zaměřují na určité cílové skupiny. Avšak i kdyţ všechny cílové skupiny mají své specifické potřeby a hodnoty, tak zastřešující hodnoty pro práci se všemi cílovými skupinami jsou lidská důstojnost, zachování soukromí, právo a moţnost volby, respektování lidských práv, umoţnění a docílení pokud moţno co největší nezávislosti klienta na sluţbě a v neposlední řadě moţnost seberealizace (Smékalová 2011: 44). Ačkoli se primárně zaměřím na cílovou skupinu osob bez přístřeší a skupinu osob ohroţených chudobou existuje celá řada cílových skupin, kterým jsou nabízeny specifické sociální sluţby, které konkrétně reagují na jejich nepříznivou sociální situaci. Smékalová (2011:44) zde také uvádí, ţe Matoušek (2010) společně s kolektivem dalším autorů se blíţe věnují i ostatním cílovým skupinám. Těmito skupinami jsou osoby zneuţívané, týrané, zanedbávané děti, ale také osamocení rodiče, dále jsou zde i rodiny po rozvodu a rodiny s mnohočetnými problémy, lidé, kteří vyuţívají hospicových 18

19 sluţeb, uţivatelé drog, oběti domácího násilí, ţeny poskytující placené sexuální sluţby, riziková mládeţ, oběti i pachatelé trestných zločinů, uprchlíci a nezaměstnaní Sociální služby reagující na chudobu a bezdomovectví Specifickým rysem při poskytování sluţeb osobám bez přístřeší můţe být snaha sociálního pracovníka poskytnout osobě v tíţivé situaci vše, co je v jeho kompetenci a silách, a tak se někdy v jeho zápalu můţe zapomenout samotného klienta zeptat, s čím potřebuje pomoci. Při poskytování sluţeb a pomoci bezdomovcům je velmi důleţité si uvědomit, s čím klient skutečně chce pomoci, jaké jsou jeho hodnoty a co pro něj má v ţivotě význam. Je tedy důleţité si uvědomit, ţe osoba bez přístřeší můţe mít v ţivotě jiné priority neţli příslušníci většinové společnosti. Sociální pracovník by se měl také vyvarovat situaci, kdy se snaţí vše za svého klienta vyřešit. Je důleţité a především při práci s osobami bez přístřeší vyuţít všech zdrojů, které osoba má k dispozici (Průdková, Novotný 2008: 40). Jak říká Šrajer (2006: 111), sociální práce je profesionální práce s člověkem. Lidé bez domova, jako potencionální uţivatelé sociálních sluţeb, se do své tíţivé sociální situace dostali v důsledku velkého spektra nesourodých příčin, které mají společné to, ţe se díky nim osoba dostává do rizika sociálního vyloučení. Při pomoci lidem bez domova se musíme zaměřit právě na odstraňování příčin jejich bezdomovectví, a abychom tohoto cíle dosáhli, tak je potřeba sítě specializovaných sluţeb a spolupráce mezi organizacemi, které tyto specializované sluţby osobám bez domova poskytují (Schwarzová 2010: ). V důsledku toho tedy Schwarzová (2010: ) rozděluje praxi sociální práce, která je zaměřená na pomoc lidem bez domova na tři hlavní oblasti, kterými jsou preventivní aktivity, dále sluţby zaměřené na naplnění základních potřeb a následně to jsou sluţby zaměřené na reintegraci a soběstačnost. První oblastí jsou tedy preventivní aktivity, které se povaţují za klíčovou součást práce s osobami bez přístřeší a s osobami, které se nacházejí v riziku ztráty domova (Schwarzová 2010: ). Marek, Strnad a Hotovcová (2012: ) tuto první oblast sociální práce s osobami bez přístřeší rozdělují na primární, sekundární a terciální stupeň. Primární rovina prevence je zastoupena informační a osvětovou činností o bezdomovectví. Jako stěţejní aktivitu v oblasti prevence uvádí Schwarzová (2010: ) sociální poradenství. Úkolem poradenského procesu je docílit toho, aby osoba v tíţivé sociální situaci získala určitou úroveň soběstačnosti, aby si dokázala ve své 19

20 situaci pomoci co nejvíce sama. V této oblasti je hlavně podstatné to, ţe mnoho lidí se o své tíţivé situace dostalo právě proto, ţe neznalo svá práva a povinnosti. Marek, Strnad a Hotovcová (2012: 145) říkají, ţe sekundární stupeň prevence je zaloţen na předcházení zadluţení jedince a potaţmo na předcházení vzniku samotného jevu bezdomovectví u ohroţených osob. Cíl tohoto stupně prevence je zajišťován intervencí v bytech a dále podporou a pomocí jedincům, kteří jsou bezdomovectvím ohroţeni v souvislosti s neschopností hradit náklady spojené s bydlením. Následně Klimentová (2013: 77) oblast sekundární prevence ještě rozšiřuje o svůj pohled na tuto oblast aktivit a definuje základní okruhy pomoci bezdomovcům v rámci tohoto stupně prevence. V rámci tohoto stupně aktivit zaměřených na pomoc osobám bez přístřeší potřebují bezdomovci pomoci hlavně nalézt místo, kde mohou naplnit své základní fyzické potřeby. Místo kde mohou dostat lékařské ošetření, protoţe téměř kaţdý člověk bez přístřeší se potýká se zdravotními problémy. V neposlední řadě tito lidé také potřebují v někom najít oporu, potřebují člověka, kterému se mohou svěřit. Po navázání vztahu mezi sociálním pracovníkem a osobou bez přístřeší a po základní stabilizaci jeho sociální situace, lze uvaţovat o jejich společné práci na změně ţivotního stylu bezdomovce. Zde je nutné klienta doprovázet a dopomoci mu při jednání s úřady, zprostředkovat mu zaměstnání a následně mu pomoci s jeho udrţením. Sociální pracovník dále svému klientovi dopomáhá s dosaţením a udrţením vlastního příjmu, zde se můţe jednat o různé formy důchodů či sociálních dávek. Nesmíme také opomenout nabídku spoluúčasti ze strany pracovníka. Posledním, tedy terciálním, stupněm preventivních aktivit je zajištění dostupného bydlení osobám nemajetným, sociálně vyloučeným či osobám, které se nacházejí v akutní krizi spojené se ztrátou bydlení. Tato krize můţe u osob vzniknout v důsledku rozpadu manţelství, ukončení ústavní léčby nebo výchovy a také při návratu do společnosti po splnění výkonu trestu odnětí svobody (Marek, Strnad, Hotovcová 2012: 145). Druhou oblastí, kterou Schwarzová (2010: ) uvádí, jsou služby zaměřené na naplnění základních potřeb. Tento typ sluţeb, kdy je jedinci dopomáháno k naplnění základních potřeb je historicky nejstarší. Důleţité tyto sluţby jsou proto, ţe lidé, kteří se jiţ ocitli na ulici, potřebují místo k odpočinku, také jídlo, ošacení, očistu, teplo a v neposlední řadě základní lékařskou péči. A výsledek těchto sluţeb je ihned znatelný. Pokud tyto základní potřeby nejsou kvalitně naplněny, brání člověku v úspěšném návratu k ţivotu ve většinové společnosti, reintegraci a soběstačnosti. Je 20

Služby sociální péče a služby sociální prevence

Služby sociální péče a služby sociální prevence Služby sociální péče a služby sociální prevence Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů upravuje tyto formy sociálních služeb: Podle typu sociální situace rozlišujeme

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

Systém ASPI - stav k 4.8.2010 do částky 81/2010 Sb. a 30/2010 Sb.m.s. Obsah a text 505/2006 Sb. - poslední stav textu

Systém ASPI - stav k 4.8.2010 do částky 81/2010 Sb. a 30/2010 Sb.m.s. Obsah a text 505/2006 Sb. - poslední stav textu Systém ASPI - stav k 4.8.2010 do částky 81/2010 Sb. a 30/2010 Sb.m.s. Obsah a text 505/2006 Sb. - poslední stav textu 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce:

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice tel.:

Více

Základní zásady základní sociální

Základní zásady základní sociální Předmět úpravy Podmínky pro poskytování sociálních služeb a příspěvku na péči Podmínky pro vydávání oprávnění k poskytování soc.služeb, pro výkon veřejné správy a inspekci soc.. služeb Předpoklady pro

Více

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb: 1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé

Více

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Výstupy v roce 37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sítě odborného sociálního poradenství Cíl D.1 Zajistit síť krizových poradenských

Více

PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková

PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková SPOLEČNÝ ZÁKLAD Zákon FS ČSSR č.100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení Zákon ČNR č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení

Více

Sociální služby v kostce

Sociální služby v kostce Sociální služby v kostce Sociální služby v ČR začal v roce 2007 řešit zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách a vyhláška 505/2006 Sb. (v novém znění vyhláška 162/2010 Sb.). Na tento zákon se mnoho

Více

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná Studijní materiál pro účastníky kurzu Osvětový pracovník a konzultant

Více

Nový obor Sociální činnost 75-41-M/01

Nový obor Sociální činnost 75-41-M/01 Nový obor Sociální činnost 75-41-M/01 Čtyřleté studium ukončené maturitní zkouškou Zahájení výuky na SZŠ ÚO 1. 9. 2010, 1 třída, 30 žáků Vznikl sloučením oboru 75-41-M/003 Sociální péče - pečovatelská

Více

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Iva Dřímalová. Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Iva Dřímalová. Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav pedagogiky a sociálních studií Iva Dřímalová III.ročník kombinované studium Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium Bakalářská

Více

Dodatek č. 1 k Střednědobému plánu rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu 2009 2013 ze dne 17. 12.

Dodatek č. 1 k Střednědobému plánu rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu 2009 2013 ze dne 17. 12. Zastupitelstvo města Frýdlant nad Ostravicí svým usnesením č. 6/4.1. ze dne 15. 9. 2011 podle ustanovení 84 odst. 2 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů,

Více

1 SOCIÁLNÍ SLUŽBY. 1.1 Sociální služby dle zákona o sociálních službách

1 SOCIÁLNÍ SLUŽBY. 1.1 Sociální služby dle zákona o sociálních službách 1 SOCIÁLNÍ SLUŽBY Obce mají základní povinnosti v oblasti sociální politiky vymezené zákonem o obcích, a to tak, že obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními

Více

TENTO MATERIÁL SLOUŽÍ POUZE JAKO POMŮCKA K SHROMAŽĎOVÁNÍ ÚDAJŮ TAK, ABY MOHLY BÝT ULOŽENY DO ELEKTRONICKÉ PODOBY DOTAZNÍKU. V PÍSEMNÉ PODOBĚ NEBUDE

TENTO MATERIÁL SLOUŽÍ POUZE JAKO POMŮCKA K SHROMAŽĎOVÁNÍ ÚDAJŮ TAK, ABY MOHLY BÝT ULOŽENY DO ELEKTRONICKÉ PODOBY DOTAZNÍKU. V PÍSEMNÉ PODOBĚ NEBUDE TENTO MATERIÁL SLOUŽÍ POUZE JAKO POMŮCKA K SHROMAŽĎOVÁNÍ ÚDAJŮ TAK, ABY MOHLY BÝT ULOŽENY DO ELEKTRONICKÉ PODOBY DOTAZNÍKU. V PÍSEMNÉ PODOBĚ NEBUDE DOTAZNÍK AKCEPTOVÁN. Dotazník pro obce Střednědobý plán

Více

505/2006 Sb. VYHLÁŠKA

505/2006 Sb. VYHLÁŠKA 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách Změna: 166/2007 Sb. Změna: 340/2007 Sb. (část) Změna: 340/2007 Sb. Změna: 239/2009 Sb.

Více

ČÁST PRVNÍ ZPŮSOB HODNOCENÍ ÚKONŮ PÉČE O VLASTNÍ OSOBU A ÚKONŮ SOBĚSTAČNOSTI PRO ÚČELY STANOVENÍ STUPNĚ ZÁVISLOSTI

ČÁST PRVNÍ ZPŮSOB HODNOCENÍ ÚKONŮ PÉČE O VLASTNÍ OSOBU A ÚKONŮ SOBĚSTAČNOSTI PRO ÚČELY STANOVENÍ STUPNĚ ZÁVISLOSTI VYHLÁŠKA č. 505/2006 Sb. ze d 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustvení zákona o sociálních službách Ministerstvo práce a sociálních věcí ství podle 119 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o

Více

ČÁST PRVNÍ Způsob hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby

ČÁST PRVNÍ Způsob hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby VYHLÁŠKA Ministerstva práce a sociálních věcí č. 505/2006 Sb. ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách ve znění vyhlášek č. 166/2007 Sb., č. 340/2007

Více

Senior a chudoba. Mgr. P. Zimmelová, Ph.D. Kulatý stůl - RPSS ČB České Budějovice 22.10.2012

Senior a chudoba. Mgr. P. Zimmelová, Ph.D. Kulatý stůl - RPSS ČB České Budějovice 22.10.2012 Senior a chudoba Mgr. P. Zimmelová, Ph.D. Kulatý stůl - RPSS ČB České Budějovice 22.10.2012 Definice chudoba znamená nemajetnost nedostatečný příjem, nedostatečné zdraví a vzdělání, nelidské podmínky práce

Více

Priorita XII. - Zajištění služeb pro obyvatele/osoby v krizi

Priorita XII. - Zajištění služeb pro obyvatele/osoby v krizi Opatření XII. 1.: Podpora nízkoprahových terénních sociálních služeb pro osoby bez přístřeší Nízkoprahové terénní sociální služby pro osoby bez přístřeší poskytuje v Mladé Boleslavi středisko Naděje. Zde

Více

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc V ČR raná péče v systému sociálních služeb Raná péče je terénní

Více

Poslání, cíle a zásady poskytování sociálních

Poslání, cíle a zásady poskytování sociálních Domov Harmonie, centrum sociálních služeb Mirošov, příspěvková organizace, IČ 48379808, se sídlem Skořická 314, 338 43 Mirošov 1 Standard č.1 Domov pro seniory Poslání, cíle a zásady poskytování sociálních

Více

Příloha č. 6 Struktura financování sociálních služeb v Karlovarském kraji v letech 2011 2014 1

Příloha č. 6 Struktura financování sociálních služeb v Karlovarském kraji v letech 2011 2014 1 Příloha č. 6 Struktura financování sociálních služeb v Karlovarském kraji v letech 2011 2014 1 Azylové domy Celkové finanční zdroje v letech 2011-2014 1 Údaje ze žádostí poskytovatelů sociálních služeb

Více

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010 Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010 Zařízení: Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Registrovaná sociální sluţba: Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, id.5509869

Více

Obsah. Definice oborů, pojetí normy, poruchy chování, přístupy k poruchám z pohledu psychoterapie, agresivní klienti, možnosti intervence

Obsah. Definice oborů, pojetí normy, poruchy chování, přístupy k poruchám z pohledu psychoterapie, agresivní klienti, možnosti intervence Terénní pracovník pro práci s osobami ohroženými sociálním vyloučením Rozsah: 30 hodin (20 hodin teoretické výuky, 80 hodin praxe) Akreditace: MPSV ČR (2008/399 PK) Cílová skupina: pracovníci v sociálních

Více

Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE

Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE Studijní obor: Forma studia: Forma zkoušky: 75-41-M/01 Sociální činnost - sociálně výchovná činnost

Více

Přehled právních předpisů upravujících sociální služby a příspěvek na péči... 10 Úvod... 12

Přehled právních předpisů upravujících sociální služby a příspěvek na péči... 10 Úvod... 12 Obsah Přehled právních předpisů upravujících sociální služby a příspěvek na péči... 10 Úvod... 12 ČÁST I. Podmínky poskytování sociálních služeb a příspěvku na péči.... 13 1. Příspěvek na péči... 14 1.1

Více

Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle 119 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách:

Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle 119 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách: Exportováno z právního informačního systému CODEXIS 505/2006 Sb. Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákon... - znění dle 389/13 Sb. 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva práce a sociálních věcí

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ PÉČE (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Obor vzdělání: Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny Kód oboru: 75-41-M/005

Více

Druh služby: pečovatelská služba dle 40 zákona o sociálních službách

Druh služby: pečovatelská služba dle 40 zákona o sociálních službách Podrobný informační materiál o poskytované službě: Pečovatelská služba NADĚJE Druh služby: pečovatelská služba dle 40 zákona o sociálních službách Forma služby: Místo: terénní Arménská 4, 625 00 Brno Kontaktní

Více

Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle 119 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách: ČÁST PRVNÍ

Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle 119 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách: ČÁST PRVNÍ 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách ve znění vyhlášek č. 166/2007 Sb., č. 340/2007

Více

AKČNÍ PLÁN STŘEDNĚDOBÉHO PLÁNU ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŢEB JIHOČESKÉHO KRAJE PRO ROK 2013

AKČNÍ PLÁN STŘEDNĚDOBÉHO PLÁNU ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŢEB JIHOČESKÉHO KRAJE PRO ROK 2013 AKČNÍ PLÁN STŘEDNĚDOBÉHO PLÁNU ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŢEB JIHOČESKÉHO KRAJE PRO ROK 2013 Plánování sociálních služeb v Jihočeském kraji TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více

505/2006 Sb. Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákon... - znění dle 391/11 Sb.

505/2006 Sb. Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákon... - znění dle 391/11 Sb. 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách ve znění vyhlášek č. 166/2007 Sb., č. 340/2007

Více

Katalog sociálních služeb v Moravskoslezském kraji OBSAH

Katalog sociálních služeb v Moravskoslezském kraji OBSAH OBSAH Úvod... 2 O sociálních službách... 3 Sociální poradenství ( 37)... 6 Osobní asistence ( 39)... 7 Pečovatelská služba ( 40)... 8 Tísňová péče ( 41)... 10 Průvodcovské a předčitatelské služby ( 42)...

Více

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy Systém péče v ČR Systém péče v České republice se dělí na dvě základní skupiny. Do první skupiny patří zařízení, která pracují s klienty v rámci preventivní péče. Druhá skupina zařízení se již věnuje dětem,

Více

OBLASTNÍ CHARITA ÚSTÍ NAD LABEM DŮM SAMARITÁN Štefánikova 1, 400 01 Ústí nad Labem Klíše

OBLASTNÍ CHARITA ÚSTÍ NAD LABEM DŮM SAMARITÁN Štefánikova 1, 400 01 Ústí nad Labem Klíše OBLASTNÍ CHARITA ÚSTÍ NAD LABEM DŮM SAMARITÁN Štefánikova 1, 400 01 Ústí nad Labem Klíše Dům Samaritán navazuje na celý komplex služeb zabývající se osobami v krizi, které poskytuje Oblastní charita Ústí

Více

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY S POSTIŽENÍM V KASTÍLII A LEÓNU (ŠPANĚLSKO) A JEJICH FINANCOVÁNÍ V RÁMCI ASOCIACE AUTISMO BURGOS

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY S POSTIŽENÍM V KASTÍLII A LEÓNU (ŠPANĚLSKO) A JEJICH FINANCOVÁNÍ V RÁMCI ASOCIACE AUTISMO BURGOS SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY S POSTIŽENÍM V KASTÍLII A LEÓNU (ŠPANĚLSKO) A JEJICH FINANCOVÁNÍ V RÁMCI ASOCIACE AUTISMO BURGOS BRNO 14. LISTOPADU 2013 DĚTSTVÍ Sociální služby > Raná péče Vzdělávání > Školní

Více

Druhy sociálních služeb

Druhy sociálních služeb Druhy sociálních služeb V materiálu jsou souhrnně uvedeny jednotlivé druhy sociálních služeb podle zákona č.108/2006 Sb., o sociálních službách (tj. část třetí zákona 37 až 70). U každé sociální služby

Více

MODEL FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE ZLÍNSKÉM KRAJI V ROCE 2014

MODEL FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE ZLÍNSKÉM KRAJI V ROCE 2014 MODEL FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE ZLÍNSKÉM KRAJI V ROCE 2014 Nastavení modelové struktury financování (nastavení maximálních nákladů na jednotku a % podíl jednotlivých zdrojů financování na těchto

Více

domácností akutně ohrožených finanční nedostupností bydlení

domácností akutně ohrožených finanční nedostupností bydlení Nástroje ke zvýšení finanční dostupnosti bydlení u domácností akutně ohrožených finanční nedostupností bydlení Martina Mikeszová Oddělení socioekonomie bydlení DC008 Hlavní cíl: snížit počet typů domácností

Více

Veřejné informace o službě

Veřejné informace o službě Odlehčovací služba Místo poskytování služby: Urxova 297/4, Třebeš, 500 06 Hradec Králové 6 Veřejné informace o službě Právní forma: fyzická osoba IČO: 48162485 Statutární zástupce: Adresa sídla poskytovatele:,

Více

Dům Naděje Brno-Řečkovice (domov pro seniory)

Dům Naděje Brno-Řečkovice (domov pro seniory) Podrobný informační materiál o poskytované službě: Dům Naděje Brno-Řečkovice (domov pro seniory) Druh služby: domov pro seniory dle 49 zákona o sociálních službách Forma služby: Kapacita: Místo: pobytová

Více

505/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 15. listopadu 2006, ČÁST PRVNÍ

505/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 15. listopadu 2006, ČÁST PRVNÍ Změna: 166/2007 Sb. Změna: 340/2007 Sb. (část) Změna: 340/2007 Sb. Změna: 239/2009 Sb. 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle

Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno Standard č. 1 Poslání a cíle Přílohy: Metodický pokyn č.1 Etický kodex zaměstnanců Provoz odlehčovací služby byl zahájen v květnu 2009.

Více

b) nabídka bezpečného prostředí, podpory a porozumění,

b) nabídka bezpečného prostředí, podpory a porozumění, Popis realizace poskytování sociálních služeb Centrum psychologické podpory,z.s. 1/Cíle, principy, veřejný závazek, okruh osob Centrum psychologické podpory,z.s. je nestátní nezisková organizace, která

Více

KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH A SOUVISEJÍCÍCH SLUŢEB 2012 2016 V REGIONU KADAŇ KLÁŠTEREC NAD OHŘÍ

KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH A SOUVISEJÍCÍCH SLUŢEB 2012 2016 V REGIONU KADAŇ KLÁŠTEREC NAD OHŘÍ Komunitní plán sociálních a souvisejících služeb 2012-2016 V regionu Kadaň Klášterec nad Ohří KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH A SOUVISEJÍCÍCH SLUŢEB 2012 2016 V REGIONU KADAŇ KLÁŠTEREC NAD OHŘÍ Tento projekt

Více

Priorita II. - Podpora prostupného rozptýleného bydlení pro osoby v krizi

Priorita II. - Podpora prostupného rozptýleného bydlení pro osoby v krizi Opatření II. 1.: Podpora prostupného rozptýleného bydlení pro osoby v krizi V Mladé Boleslavi nyní chybí motivující systém nabídky prostupného bydlení. Systém prostupného bydlení lze rozdělit do tří stupňů:

Více

Změna druhologie sociálních služeb návrh 1 (nejfrekventovanější názor externích expertů MPSV) do konzultačního procesu

Změna druhologie sociálních služeb návrh 1 (nejfrekventovanější názor externích expertů MPSV) do konzultačního procesu Změna druhologie sociálních služeb návrh 1 (nejfrekventovanější názor externích expertů MPSV) do konzultačního procesu Priority Základem je zpřehlednění systému sociálních služeb, odstranění duplicit v

Více

Sociální a zdravotní služby 2011

Sociální a zdravotní služby 2011 Sociální a zdravotní služby 2011 Hlavní činností Charity ČR je pomoc potřebným na celém území České republiky prostřednictvím zdravotních a sociálních služeb. Tyto služby jsou poskytovány spoluobčanům

Více

Údaje o poskytované sociální službě

Údaje o poskytované sociální službě Příloha č. 4a Výkaz poskytovaných služeb: Průběžná zpráva o průběhu poskytování sociální služby Projekt "Podpora a rozvoj služeb sociální prevence v Moravskoslezském kraji " CZ.1.04/3.1.00/05.00009 Údaje

Více

SOCIÁLNĚ AKTIVIZAČNÍ SLUŽBY PRO RODINY S DĚTMI

SOCIÁLNĚ AKTIVIZAČNÍ SLUŽBY PRO RODINY S DĚTMI SOCIÁLNĚ AKTIVIZAČNÍ SLUŽBY PRO RODINY S DĚTMI Informační balíček pro uživatele služeb (veřejný závazek) Poslání služby Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi jsou služby poskytované rodině s nezaopatřeným

Více

Sociální služby. Sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením

Sociální služby. Sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením Sociální služby Sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením Posláním sociálních služeb je pomoci lidem udržet si nebo znovu získat své místo ve společnosti, v komunitě, kde žijí. Sociální

Více

Zařízení Název zařízení: Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Tanvald Kontaktní adresa zařízení: Hlavní 1309, 468 51 Smržovka

Zařízení Název zařízení: Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Tanvald Kontaktní adresa zařízení: Hlavní 1309, 468 51 Smržovka Příloha č. 1 Základní informace o zařízení Zařízení Název zařízení: Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Tanvald Kontaktní adresa zařízení: Hlavní 1309, 468 51 Smržovka Telefon: 606 635 113 E-mail:

Více

505/2006 Sb. Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálníc... Stránka č. 1 z 27

505/2006 Sb. Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálníc... Stránka č. 1 z 27 505/2006 Sb. Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálníc... Stránka č. 1 z 27 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška TÉMATA

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška TÉMATA PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ ZABEZPEČENÍ SOCIÁLNÍ PÉČE Obor vzdělání: Výchovná a humanitární činnost - Sociálně administrativní činnost Kód

Více

k zákonu o sociálních službách a prováděcí vyhlášce

k zákonu o sociálních službách a prováděcí vyhlášce k zákonu o sociálních službách a prováděcí vyhlášce ZÁKON č.108/2006 Sb., o sociálních službách Tento zákon můžete najít v plném znění ZDE Tento zákon upravuje: - podmínky poskytování pomoci a podpory

Více

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013 Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Sociální integrace a rovné příležitosti Podpora a rozvoj systému sociálních služeb je

Více

Úvodní dokument k sociální službě sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče

Úvodní dokument k sociální službě sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče Úvodní dokument k sociální službě sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče Posláním sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče je poskytovat svým klientům

Více

Dům Naděje Brno-Vinohrady (domov se zvláštním režimem)

Dům Naděje Brno-Vinohrady (domov se zvláštním režimem) Podrobný informační materiál o poskytované službě: Dům Naděje Brno-Vinohrady (domov se zvláštním režimem) Druh služby: domov se zvláštním režimem dle 50 zákona o sociálních službách Forma služby: Kapacita:

Více

NOCLEHÁRNA CHARITA VALAŠSKÉ MEZIŘIČÍ. Služby sociální prevence. Kde nás najdete

NOCLEHÁRNA CHARITA VALAŠSKÉ MEZIŘIČÍ. Služby sociální prevence. Kde nás najdete Kde nás najdete Budova noclehárny se nachází ve stejné budově jako denní centrum na ulici Zámecká v těsné blízkosti Mlékáren. Poblíž je Kaufland a vlakové nádraží. Vchází se k nám zelenou branou z vlnitého

Více

Regionální pobočka Červeného kříže v Plovdivu a její aktivity v oblasti sociální péče Případová studie (Bulharsko)

Regionální pobočka Červeného kříže v Plovdivu a její aktivity v oblasti sociální péče Případová studie (Bulharsko) Regionální pobočka Červeného kříže v Plovdivu a její aktivity v oblasti sociální péče Případová studie (Bulharsko) 1. Úvod Tato případová studie pojednává o aktivitách, které nabízí regionální pobočka

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května 2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE Studijní obor: Forma zkoušky: 75 41- M/004 Sociální péče, sociálně správní činnost ústní Školní

Více

O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH

O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH CO JSOU SOCIÁLNÍ SLUŽBY? Sociální služby se tedy snaží: podporovat rozvoj nebo alespoň zachování stávající soběstačnosti uživatele, jeho návrat do vlastního domácího prostředí, obnovení

Více

INFORMACE O ZAKÁZCE INFORMACE O ZAKÁZCE

INFORMACE O ZAKÁZCE INFORMACE O ZAKÁZCE Občanské sdružení D.R.A.K. Oblačná 450/1, 460 05 Liberec 5 Seminář "Dobrá praxe - IP5, 19.05.2015 Veřejná zakázka č. OLP/136/2014: Zajištění služby sociální prevence sociálně aktivizační služby pro rodiny

Více

OBLASTNÍ CHARITA ÚSTÍ NAD LABEM DŮM SAMARITÁN Štefánikova 1, 400 01 Ústí nad Labem Klíše

OBLASTNÍ CHARITA ÚSTÍ NAD LABEM DŮM SAMARITÁN Štefánikova 1, 400 01 Ústí nad Labem Klíše OBLASTNÍ CHARITA ÚSTÍ NAD LABEM DŮM SAMARITÁN Štefánikova 1, 400 01 Ústí nad Labem Klíše Dům Samaritán navazuje na celý komplex služeb zabývající se osobami v krizi, které poskytuje Oblastní charita Ústí

Více

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti zdravotně a sociálně znevýhodněných

Více

Strategická část. stručná verze. k připomínkování

Strategická část. stručná verze. k připomínkování Strategická část stručná verze k připomínkování Vznik strategie, návaznost na ostatní dokumenty Strategická část Komunitního plánování sociálních služeb na území místní akční skupiny Chance in Nature Local

Více

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov )

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Psychiatrická klinika VFN a 1.LF UK, Praha MUDr. Martin Černý Seminář: Trendy v péči o duševně nemocné. Komunitní péče. Výbor

Více

Navýšení kapacity pobytových služeb pro osoby s chronickým duševním onemocněním a osoby ohrožené závislostí na návykových látkách

Navýšení kapacity pobytových služeb pro osoby s chronickým duševním onemocněním a osoby ohrožené závislostí na návykových látkách PRIORITY PRO CÍLOVOU SKUPINU OSOBY OHROŽENÉ SOCIÁLNÍM VYLOUČENÍM, OSOBY V KRIZI, ETNICKÉ MENŠINY Priorita 1 Podpora ambulantních a terénních služeb pro osoby bez přístřeší Opatření 1.1. Zřízení centra

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ ZABEZPEČENÍ (SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ ZABEZPEČENÍ, SOCIÁLNÍ PÉČE) Obor vzdělání: Výchovná a humanitární činnost -

Více

Sociální poradenství

Sociální poradenství Sociální poradenství Dle zákona č. 108/2006 o sociálních službách: 2 odst. 1) Každá osoba má nárok na bezplatné poskytnutí základního sociálního poradenství ( 37 odst. 2) o možnostech řešení nepříznivé

Více

Připravované změny v systému sociálních služeb pro oblast domácího násilí s účinností od 1. 1. 2016

Připravované změny v systému sociálních služeb pro oblast domácího násilí s účinností od 1. 1. 2016 Připravované změny v systému sociálních služeb pro oblast domácího násilí s účinností od 1. 1. 2016 1 Program prezentace 1) Aktuální stav důvod ke změnám 2) Domácí násilí v novém systému sociálních služeb

Více

Sociální služby v Pardubickém kraji. v kontextu péče o osoby s poruchou. autistického spektra

Sociální služby v Pardubickém kraji. v kontextu péče o osoby s poruchou. autistického spektra Sociální služby v Pardubickém kraji v kontextu péče o osoby s poruchou autistického spektra Bc. Edita Moučková Krajský úřad Pardubického kraje 20. 4. 2015 ÚVOD Poruchou autistického spektra trpí v ČR odhadem

Více

Komunitní plán - plán rozvoje sociálních služeb a dalších činností v obci Krásná Lípa v období 2011-2013

Komunitní plán - plán rozvoje sociálních služeb a dalších činností v obci Krásná Lípa v období 2011-2013 Komunitní plán - plán rozvoje sociálních služeb a dalších činností v obci Krásná Lípa v období 2011-2013 Plán rozvoje sociálních služeb se řídí zákony: zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách zákon

Více

I. DENNÍ STACIONÁŘ. 1. Vize. Nebýt ve službě vidět. II. Cílová skupina. III. Cíl denního stacionáře

I. DENNÍ STACIONÁŘ. 1. Vize. Nebýt ve službě vidět. II. Cílová skupina. III. Cíl denního stacionáře I. DENNÍ STACIONÁŘ 1. Vize Nebýt ve službě vidět Posláním denního stacionáře při Domově Dědina je formou celoročních ambulantních služeb poskytovat pomoc a podporu dospělým osobám s mentálním a kombinovaným

Více

Komunitní plánování - věc veřejná

Komunitní plánování - věc veřejná Komunitní plánování - věc veřejná Jak zjistit, co lidé opravdu chtějí? Jak zlepšit život v obci? Co to je komunitní plánování? Metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti veřejného

Více

Pečovatelská služba pro město Chomutov a přilehlé obce

Pečovatelská služba pro město Chomutov a přilehlé obce Seznamte se s výhodami státem registrované terénní sociální služby Společnosti Společně proti času o.p.s. Váš partner pro spokojené stáří ve Vašem domácím prostředí Společně s naší péči a pomocí při každodenních

Více

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Poslání: V rámci pobytové služby je našim posláním komplexní péče o osoby se sníženou soběstačností, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické

Více

Domov důchodců Humburky Humburky 100, 504 01 Nový Bydžov VEŘEJNÝ ZÁVAZEK. Základní informace

Domov důchodců Humburky Humburky 100, 504 01 Nový Bydžov VEŘEJNÝ ZÁVAZEK. Základní informace Domov důchodců Humburky Humburky 100, 504 01 Nový Bydžov STANDARD č. 1 VEŘEJNÝ ZÁVAZEK I. Základní informace Název: Domov důchodců Humburky Druh poskytované sociální služby: Domov pro seniory Adresa: Humburky

Více

Popis činností poskytované služby ve Stacionáři Jasněnka

Popis činností poskytované služby ve Stacionáři Jasněnka O B Č A N S K É S D R U Ž E N Í Jasněnka, občanské sdružení IČO : 63729521 tel : 585 051 076 Jiráskova 772, Uničov 783 91 jasnenka-os@volny.cz www.jasnenka.cz Popis činností poskytované služby ve Stacionáři

Více

Sociální rehabilitace

Sociální rehabilitace Sociální rehabilitace Koncept ucelené rehabilitace - součást konceptu ucelené rehabilitace - pojem ucelená rehabilitace - překlad anglického termínu comprehensive rehabilitation comprehensive - úplný,

Více

vypracovala Petra Štelclová

vypracovala Petra Štelclová Rodina a handicap vypracovala Petra Štelclová Lidé s handicapem (dle speciální pedagogiky): jedinci, u nichž se objevila vada či porucha Mezinárodní kvalifikace ICIDH definuje tyto pojmy: Vada, porucha

Více

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Pojem dlouhodobá péče ( long-term-care) OECD definuje LTC péči jako určité spektrum služeb určených lidem závislých na pomoci v některých ze

Více

Základní veřejné prohlášení

Základní veřejné prohlášení Domov sociálních služeb Slatiňany Základní veřejné prohlášení Domova sociálních služeb Slatiňany Druh sociální služby Chráněné bydlení Poslání sociální služby Motto: Ukaž mi směr, cestu už najdu sám Posláním

Více

Příloha č. 1. Manuál pro vykazování ukazatelů v sociálních službách a souvisejících aktivitách ve statutárním městě Opava

Příloha č. 1. Manuál pro vykazování ukazatelů v sociálních službách a souvisejících aktivitách ve statutárním městě Opava Manuál pro vykazování ukazatelů v sociálních službách a souvisejících aktivitách ve statutárním městě Opava 2016 ÚVOD Manuál pro vykazování ukazatelů v sociálních službách a souvisejících aktivitách ve

Více

Základní prohlášení Domova pro seniory Krč

Základní prohlášení Domova pro seniory Krč Základní prohlášení Domova pro seniory Krč Obsah 1. Smysl dokumentu... 2 2. Seznámení zaměstnanců a klientů se Základním prohlášením... 2 3. Základní prohlášení Domova pro seniory Krč... 3 3.1. Poslání...

Více

Dům na půl cesty Jičín

Dům na půl cesty Jičín Dům na půl cesty Jičín Aktivita je součástí individuálního projektu Služby sociální prevence v Královéhradeckém kraji (www.socialniprojekty.cz). Projekt je financován z ESF a státního rozpočtu ČR prostřednictvím

Více

Analýza priorit a návrhů v oblasti sociálních služeb Olomouckého kraje

Analýza priorit a návrhů v oblasti sociálních služeb Olomouckého kraje Analýza priorit a návrhů v oblasti sociálních služeb Olomouckého kraje OSNOVA: 1. Úvod: 2. Popis územního a časového rozsahu jednotlivých komunitních plánů sociálních služeb /střednědobých plánů rozvoje

Více

při Církvi bratrské Kladno

při Církvi bratrské Kladno při Církvi bratrské Kladno Rozšířit nabídku a dostupnost sociálně právních sluţeb pro sociálně znevýhodněné občany města Kladna a přilehlého okolí. Péče o celého člověka, o jeho duševní, duchovní a materiální

Více

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PROČ SE ZAPOJIT DO PRACOVNÍHO PROCESU? Pocit užitečnosti. Překonání handicapu uvnitř sebe sama. Alespoň částečná finanční nezávislost. Aktivní zapojení do formování

Více

MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ DOSPĚLÝCH S WILLIAMSOVÝM SYNDROMEM

MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ DOSPĚLÝCH S WILLIAMSOVÝM SYNDROMEM MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ DOSPĚLÝCH S WILLIAMSOVÝM SYNDROMEM SOCIÁLNÍ SFÉRY - Práce - Bydlení - Volný čas - Partnerské vztahy - Rodina PRACOVNÍ UPLATNĚNÍ Pracovní trh Sociální služby Možnosti mimo systém LEGISLATIVA

Více

Vnitřní předpis č. 33 /2014. Veřejný závazek. Obsah: 1 - Služba DOZP Všebořice 2 - Služba Chráněné bydlení

Vnitřní předpis č. 33 /2014. Veřejný závazek. Obsah: 1 - Služba DOZP Všebořice 2 - Služba Chráněné bydlení Domovy pro osoby se zdravotním postižením Ústí nad Labem, příspěvková organizace, středisko DOZP Všebořice Pod Vodojemem 312/3C, 400 10 Ústí nad Labem, IČ 751 49 541 Vnitřní předpis č. 33 /2014 Veřejný

Více

INFORMACE PRO ZÁJEMCE O SLUŽBU SOCIÁLNÍ REHABILITACE KOLLÁROVA

INFORMACE PRO ZÁJEMCE O SLUŽBU SOCIÁLNÍ REHABILITACE KOLLÁROVA INFORMACE PRO ZÁJEMCE O SLUŽBU SOCIÁLNÍ REHABILITACE KOLLÁROVA OBSAH: POSLÁNÍ SLUŽBY KOMU JE SLUŽBA URČENA CÍLE SLUŽBY ZÁSADY PŘI POSKYTOVÁNÍ SLUŽBY ROZSAH A KAPACITA POSKYTOVANÉ SOCIÁLNÍ SLUŽBY KDE A

Více

Dům na půl cesty Jičín

Dům na půl cesty Jičín Dům na půl cesty Jičín Aktivita je součástí individuálního projektu Služby sociální prevence v Královéhradeckém kraji (www.socialniprojekty.cz). Projekt je financován z ESF a státního rozpočtu ČR prostřednictvím

Více

Sociální služby a příspěvek na péči

Sociální služby a příspěvek na péči Sociální služby a příspěvek na péči Duben 2009 České předsednictví V Radě EU Sociální služby a příspěvek na péči Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky Ministerská konference o sociálních

Více

DOTAZNÍK PRO POSKYTOVATELE SOCIÁLNÍCH A SOUVISEJÍCÍCH SLUŽEB OBYVATELŮM KOLÍNA ZA ROK 2006

DOTAZNÍK PRO POSKYTOVATELE SOCIÁLNÍCH A SOUVISEJÍCÍCH SLUŽEB OBYVATELŮM KOLÍNA ZA ROK 2006 TENTO PROJEKT KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MĚSTA KOLÍNA JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKOU UNIÍ DOTAZNÍK PRO POSKYTOVATELE SOCIÁLNÍCH A SOUVISEJÍCÍCH SLUŽEB OBYVATELŮM KOLÍNA ZA ROK 2006 Instrukce k

Více

Obsah. Předmluva...11 Úvod...12

Obsah. Předmluva...11 Úvod...12 Předmluva....................................................................................11 Úvod.........................................................................................12 I. Teorie

Více

Oblastní charita Strakonice

Oblastní charita Strakonice www.charita-strakonice.cz Oblastní charita Strakonice Oblastní charita Strakonice (dále OCH) je samostatnou organizační jednotkou církve s vlastní právní subjektivitou. OCH je profesionálním registrovaným

Více