Transkript

1 Diplomová práce Daňová evidence on-line vypracoval: Bc. Tomáš Holčapek vedoucí práce: Ing. Radek Poliščuk, Ph.D. obor: Inženýrská informatika a automatizace specializace: Informatika 2006

2

3

4

5 Anotace Diplomová práce se zabývá analýzou, návrhem a tvorbou Internetové aplikace, umožňující vést drobnému podnikateli daňovou evidenci pro účely daně z příjmů fyzických osob. Výsledkem je program v jazyce PHP 5 postavený na databázi MySQL fungující v prostředí Internetu a intranetu podle aktuální daňové legislativy. Annotation Diploma work deal with analysis, design and creation Internet application, which serves for book-keeping evidence of small businessman for personal income tax. Result is a program in language PHP 5 and database MySQL for Internet or intranet environment according to current law.

6 Poděkování Děkuji touto cestou vedoucímu diplomové práce panu Ing. Radku Poliščukovi, Ph.D. za pomoc při řešení problémů během tvorby diplomové práce. Dále děkuji zvláště rodičům, známým a přátelům za trpělivost, kterou se mnou měli během tvorby diplomové práce i celého studia na vysoké škole.

7 OBSAH 1 Úvod Historie Fyzické osoby, které mohou vést DE Povinnost vzniku účetní jednotky Povinnost vést účetnictví Charakteristika daňové evidence Předmět daňové evidence Cíl daňové evidence Obsah daňové evidence Forma daňové evidence Vedení daňové evidence v praxi Evidence příjmů a výdajů Evidence pohledávek a závazků Evidence dlouhodobého majetku Ostatní evidence Tvorba aplikace DEOL Návrh databáze Uživatelské rozhraní Programový kód Licence aplikace DEOL Použití aplikace Instalace Ovládání aplikace jako celku Popis modulů Závěr Použitá literatura Seznam příloh...61

8

9 Strana 9 1 ÚVOD Daňová evidence slouží pro zjištění základu daně z příjmu fyzických osob podnikatelů. Cílem této diplomové práce bude prostřednictvím analýzy problému vytvořit funkční modulární aplikaci v prostředí Internetu pomocí jazyka PHP 5 a databáze MySQL. Program bude víceuživatelský s možností nastavení přístupových práv, kde uživatel bude mít možnost komunikovat s programem pomocí počítače s připojením na Internet a obyčejným WWW prohlížečem. Tyto technologie umožňují provozovat aplikaci i na lokálním počítači s tím, že uživatel musí mít nainstalované potřebné zázemí pro program, tj. webový server s modulem PHP 5 a databázový server MySQL. Daňová legislativa České republiky není příliš jednoduchá, z čehož vyplývá, že i vytvoření daňové aplikace nebude patřit k jednoduchým úkolům. Nic to však nemění na nutnosti dodržet literu zákona o daních z příjmů, neboť jen tak lze dodržet pravidlo, že pro správné podání daňového přiznání každého podnikatele je důležité vedení úplné, správné, průkazné a jednoznačné evidence příjmů, výdajů, obchodního majetku a závazků firmy v peněžním vyjádření. V prostředí Internetu už existují podobná on-line řešení, ale pro potřeby zákazníků v ČR jde zejména o účetnictví, přičemž tato práce se soustředí zejména na daňovou evidenci. Tato řešení navíc nejsou plnohodnotně on-line, protože v tomto případě musí mít uživatel na každém svém účtovacím terminálu nainstalovanou speciální klientskou aplikaci, která se připojuje na účetní server v síti Internet. Důsledkem tohoto faktu je, že podnikatel (respektive účetní) nemá možnost ovládat svůj ekonomický systém z libovolného počítače odkudkoliv ze světa, jak ilustruje obrázek 1. počítač s klientskou aplikací server INTERNET libovolné zařízení s WWW prohlížečem server INTERNET Obr. 1 Srovnání řešení účtování on-line Z toho vyplývá první výhoda webových aplikací možnost ovládání programu z libovolného zařízení s přístupem k WWW, samozřejmě za dodržení určitých bezpečnostních podmínek. Další výhodou je to, že nastane-li podstatná nebo náhlá změna daňové legislativy

10 Strana 10 Úvod (např. nový zákon), lze aplikaci za chodu přeprogramovat bez nutnosti rekompilace programu a reinstalace klientských aplikací. Při vývoji aplikace je samozřejmě kladen důraz na flexibilitu vzhledem k drobným a nebo očekávaným změnám v legislativě (například sazby DPH) tak, aby v jejich případě nebylo nutno do programu zasahovat vůbec. Program musí poskytovat alespoň základní moduly potřebné pro vedení daňové evidence, především jde o peněžní deník, evidenci majetku, závazků a pohledávek, adresář obchodních kontaktů a další. Každému podnikateli umožní kromě zpracování a tisku běžných dokladů souvisejících s daňovou evidencí i přípravu podkladů pro výpočet daně z příjmů a daně z přidané hodnoty. Tyto analytické moduly uživateli ušetří spoustu práce v případě, že dosud vedl daňovou evidenci ručně. Daňová evidence je určena pro ty subjekty, které nejsou účetními jednotkami ve smyslu zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů [1]. Podle 1 tohoto zákona se za účetní jednotky považují právnické a některé fyzické osoby (celkem 8 skupin). V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie začala platit od novela zákona o účetnictví, která ukládá účetním jednotkám vést podvojné účetnictví a současně ruší jednoduché účetnictví. Jednoduché účetnictví, které v České republice existovalo řadu let, je v zemích EU zcela neznámým pojmem a proto bylo v souvislosti s harmonizací českého práva s právem EU zrušeno. Namísto instituce jednoduchého účetnictví se zavádí pojem daňová evidence (DE) ve formě záznamů pro daňové účely ve smyslu 39 odst. 1 evidence stanovená obecně závaznými právními předpisy zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Daňová evidence je upravena 7b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, takže zrušené jednoduché účetnictví (dříve upraveno zákonem o účetnictví) nahradila daňová evidence (upravena zákonem o daních z příjmů), a to ve zjednodušené formě oproti jednoduchému účetnictví. Není opuštěno od stávající základní konstrukce systému zdaňování příjmů. Podnikatelé, kteří do konce roku 2003 účtovali v soustavě jednoduchého účetnictví, se museli rozhodnout, zda od začnou vést účetnictví (pojem podvojné účetnictví od této doby ztrácí význam a v zákoně o účetnictví neexistuje) nebo daňovou evidenci. 1.1 Historie Na ekonomicky zaměřené střední škole jsem se setkával s názory, že jednoduché účetnictví je zbytečné, tak proč ho tedy používat a učit se ho, když právnické osoby musí vést účetnictví podvojné. Navíc se již tehdy předpokládalo, že se bude za několik let rušit (což se svým způsobem skutečně stalo). Musíme si však uvědomit, že ne každý podnikatel fyzická osoba hodlá zakládat například společnost s ručením omezeným, a v ní vést robustnější a podrobnější podvojné účetnictví. Těchto drobných podnikatelů živnostníků je přitom v naší republice dokonce většina. Podle Statistické ročenky České republiky 2005 Českého statistického úřadu [3] bylo k evidováno ekonomických subjektů z toho cca 80 % byli soukromí podnikatelé, a teprve zbytek tvořily obchodní společnosti, družstva a státní podniky. I když určitě ne všechny tyto subjekty mohou podle zákona vést daňovou evidenci (důvody jsou uvedeny v dalších kapitolách), tak vysoké procento z nich tuto možnost využít může a také ji v praxi využívá. Vedení ekonomických záznamů je známé již z dob starého Sumeru a Babylonu, kde si tehdejší obchodníci vedli hospodářské záznamy v podobě malých hliněných destiček vysušených na slunci nebo vypálených v peci. Ve starém Egyptě vedli zápisy na papyrových svitcích, kde písaři přesně zaznamenávali příjem a vydání svého pána a dbali v účetnictví na dobrý pořádek.

11 Úvod Strana 11 Starověký Řím je znám jako kultura s vysokým stupněm organizovanosti. Tomu odpovídal i vysoký stupeň rozvoje soustavných záznamů o hospodaření jednotlivých celků. Římské znalosti navazovaly zejména na řecké zkušenosti. Knihy vedly i patricijské rodiny, poněvadž účetní záznamy sloužily nejen jako podklad pro daně, ale i pro účast ve vojsku. Veškeré toto účetnictví už tehdy mělo povahu soudního důkazního prostředku a bylo podobné dnešnímu podvojnému účetnictví. V pozdější době proběhla ve středomořské oblasti renesance a rozvoj systematických záznamů hospodářských skutečností v časové posloupnosti. Nejdříve šlo o vnitřně nepropojené a nesoustavné zápisy jednotlivých obchodních případů, když byl požadován nebo poskytnut úvěr. Avšak rozvojem obchodu byl vyvolán rozvoj peněžnictví, z čehož vyplývá, že bankéři byli pravděpodobně první, kdo vedli podrobné a společně propojené účty o pohledávkách i závazcích. V Benátkách na severu Itálie byla vytištěna první učebnice moderního podvojného účetnictví. Celkově se tato oblast vůbec zasloužila o významný pokrok v oblasti účetnictví a ekonomiky. V 16. století se začalo používat speciálních deníků pro určité typy operací. O století později se objevují první opakované výkazy finančních situací. Prosazuje se zde důsledné oddělení účtů zásob vlastního zboží, zboží přijatého k prodeji a zboží pro společné podnikání. Od této doby se účetnictví stále zdokonalovalo a postupně přibližovalo k dnešnímu účetnictví. Byly navrhnuty různé účetní formy, které postupně zjednodušovaly pracné vedení účtů, zrychlily vyjádření celkových ekonomických výsledků a pomáhaly omezit vznik chyb. Tento vývoj pokračuje v návaznosti na ekonomický vývoj soudobé společnosti až do nynějška. 1.2 Fyzické osoby, které mohou vést DE Daňovou evidenci vedou fyzické osoby s příjmy z podnikání a s příjmy z jiné samostatně výdělečné činnosti, které nevedou účetnictví, neuplatňují výdaje vypočtené procentem z dosažených příjmů ( 7 odst. 15 zákona o daních z příjmů) a nemají stanovenu paušální daň ( 7a zákona o daních z příjmů), jak bude definováno dále. Podle současné české legislativy jsou to tyto konkrétní osoby [5]: a) fyzické osoby, které nevedou účetnictví - osoby s příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, podle 12a zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění zákona č. 219/1991 Sb., - osoby s příjmy ze živnosti, podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), - osoby s příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů, - osoby s podíly na zisku společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti. Tyto fyzické osoby mohou vést DE v případě, že: - jejich obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty, včetně zdanitelných plnění osvobozených od této daně, nepřesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku Kč ,-. Pokud by byl obrat překročen, staly by se od aktuálního roku účetní jednotkou a podle zákona o účetnictví 4 odst. 3 musí od následujícího roku

12 Strana 12 Úvod vést účetnictví, tj. mohou ještě v aktuálním roce vést DE a zároveň se připravit na přechod na účetnictví v následujícím roce. Povinnost vést účetnictví tedy již není svázána se vznikem účetní jednotky. Dále mohou vést daňovou evidenci: - osoby s příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému (Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých autorský zákon, ve znění pozdějších předpisů), a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem, - osoby s příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů, - osoby s příjmy znalce, tlumočníka, zprostředkovatele kolektivních sporů, zprostředkovatele kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona, rozhodce za činnost podle zvláštních právních předpisů, - osoby s příjmy činnosti správce konkursní podstaty, včetně příjmů z činnosti předběžného správce, zvláštního správce, zástupce správce a vyrovnacího správce, které nejsou živností ani podnikáním podle zvláštního právního předpisu (Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů). b) fyzické osoby, které neuplatňují výdaje procentem z dosažených příjmů v souladu s 7 odst. 9 zákona o daních z příjmů s výjimkou uvedenou v 11 nebo 12 tohoto zákona. Jde o osoby, které v průběhu roku nesledují výdaje na vynaložení, zajištění a udržení příjmů, ale ty vypočítají na konci roku při sestavování daňového přiznání, jako procento z dosažených příjmů: - ve výši 80 % z příjmů podle 7 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů, tj. z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství (podle 12a zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění zákona č. 219/1991 Sb.), - ve výši 60 % z příjmů ze živností řemeslných (Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), - ve výši 50 % z příjmů podle 7 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů, tj. příjmy ze živnosti, s výjimkou příjmů ze živností řemeslných, - ve výši 40 % z příjmů podle 7 odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů, tj. příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů, nebo z příjmů podle o 7 odst. 2 písm. a), tj. příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv atd. c) osoby, které nemají stanovenou paušální daň v souladu s 7a zákona o daních z příjmů.

13 Úvod Strana Povinnost vzniku účetní jednotky Každý český podnikatel by se měl každoročně zabývat stavem, zda se podle zákona o účetnictví stal účetní jednotkou či nikoliv. Zjišťování vzniku účetní jednotky probíhá podle zákona o účetnictví ve znění platném v kalendářním roce, pro který se vznik povinnosti zjišťuje. Tzn. zjišťuje-li fyzická osoba, zda se již stala účetní jednotkou v roce 2006, pak musí vycházet ze zákona o účetnictví platného v roce Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů stanovuje v 1 odst. 2), kdy se které fyzické a právnické osoby stávají povinně účetní jednotkou, což znázorňuje obr. 2. Účetní jednotky Právnické osoby Fyzické osoby se sídlem na území České republiky (podnikatelé, nepodnikatelské subjekty) Podnikatelé Ostatní zahraniční osoby, které na území ČR podnikají nebo provozují jinou činnost podle zvláštních předpisů s obratem větším než 15 mil. Kč za rok podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidaného hodnoty jimž je povinnost vedení účetnictví uložena zvláštním zákonem organizační složky státu podle zvláštního právního předpisu pokud jeden z účastníků sdružení bez právní subjektivity je účetní jednotkou zapsaní v Obchodním rejstříku rozhodli se dobrovolně vést účetnictví Obr. 2 Povinné účetní jednotky podle zákona o účetnictví[1] 1.4 Povinnost vést účetnictví Povinnost vést účetnictví souvisí se vznikem účetní jednotky, přesto už není tak úzce svázána jako dříve. Od není tato povinnost dána okamžikem vzniku účetní jednotky. Rovněž tato povinnost nevzniká k 1. dni kalendářního roku. Z toho plyne, že účetní období nebude trvat celých 12 měsíců, ale méně např. z důvodu zápisu do Obchodního rejstříku. V tomto případě bude fyzická osoba pro účely zjištění základu daně z příjmů fyzických osob používat údaje z daňové evidence, a dále údaje z účetní závěrky.

14 Strana 14 Úvod Jestliže se fyzická osoba rozhodne vést účetnictví dobrovolně (tj. nevynucuje to žádný právní předpis), musí vést účetnictví nejméně po pět bezprostředně po sobě jdoucích účetních období. Ukončit vedení účetnictví dříve než po pěti letech je možno pouze z důvodu ukončení podnikatelské činnosti [6]. V následujících kapitolách budou upřesněny další důvody pro vznik povinnosti vést účetnictví. Povinnost vést účetnictví u fyzické osoby zapsané v Obchodním rejstříku Fyzická osoba, která je jako podnikatel zapsaná v Obchodním rejstříku, vede účetnictví ode dne zápisu do dne výmazu z Obchodního rejstříku a není vůbec důležité, zda se zapsala dobrovolně nebo jí vznikla povinnost zápisu ze zákona [6]. Pokud však této osobě vznikla povinnost vést účetnictví také z jiného důvodu (viz. obr. 2), pak musí zkoumat, od kterého okamžiku jí nejdříve vzniká povinnost vést účetnictví a od tohoto okamžiku jej pak vede. Fyzická osoba podnikatel musí vést účetnictví od data, kdy jí nastane povinnost nejdříve, což definuje zákon o účetnictví. Obchodní zákoník v 3 odst. 3 písm. a) dále říká, že osoba zapisovaná do Obchodního rejstříku nedobrovolně musí podat návrh na zápis do Obchodního rejstříku bez zbytečného odkladu poté, co jí tato povinnost vznikla. V rámci této kapitoly nelze opomenout důvod nedobrovolného zápisu do Obchodního rejstříku. Fyzická osoba - podnikatel ve smyslu Obchodního zákoníku 2 odst. 2 písm. b) až d) s trvalým pobytem na území České republiky se zapisuje do Obchodního rejstříku jestliže: - výše jejích výnosů nebo příjmů snížených o daň z přidané hodnoty, je-li součástí výnosů nebo příjmů, dosáhla v průměru za dvě po sobě bezprostředně následující účetní období částku Kč, - provozuje živnost průmyslovým způsobem, - stanovuje tak zvláštní právní předpis. Tito podnikatelé se musejí zapsat do Obchodního rejstříku povinně, a tím se následně stávají účetní jednotkou s povinností vést účetnictví. Povinnost vést účetnictví z důvodu překročení obratu Fyzická osoba podnikatel zjišťuje v běžném roce, zda její obrat v rámci podnikatelské činnosti nepřekročil v předcházejícím kalendářním roce limit stanovený zákonem o účetnictví, jež činí k Kč ,-[6]. Logicky to posuzuje jen podnikatel, který se v předchozích letech již nestal účetní jednotkou, jinak by to bylo zbytečné. Jestliže podnikatel tento limit za předchozí rok překročil, stává se v aktuálním roce účetní jednotkou a v následujícím roce mu vzniká povinnost vést účetnictví. To definuje 4 odst. 3 Zákona o účetnictví, který dává v tomto případě roční odklad mezi vznikem účetní jednotky a povinností vést účetnictví. Obrat je definován v Zákoně č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v 6 odst. 2 takto: - obratem se rozumí výnosy za uskutečněná plnění s výjimkou plnění, která jsou osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně u osob, které mají povinnost vést účetnictví nebo účetnictví vedou dobrovolně, nebo příjmy za uskutečněná plnění, s výjimkou plnění, která jsou osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně u ostatních osob.

15 Úvod Strana 15 Do obratu se zahrnují: - výnosy nebo příjmy z převodu a nájmu pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor, které jsou osvobozeny od daně bez nároku na odpočet daně podle 56, které nejsou příležitostnou nebo doplňkovou činností osoby povinné k dani, a výnosy nebo příjmy z finančních činností a pojišťovacích činností, které jsou osvobozeny od daně bez nároku na odpočet podle 54 a 55, které nejsou příležitostnou nebo doplňkovou činností osoby povinné k dani, - v případě osoby registrované k dani v jiném členském státě Evropského společenství nebo zahraniční osoby povinné k dani, které uskutečňují ekonomické činnosti v tuzemsku prostřednictvím provozovny umístěné v tuzemsku, pouze výnosy nebo příjmy za plnění uskutečněná touto provozovnou. Do obratu se nezahrnují: - výnosy nebo příjmy z prodeje dlouhodobého majetku hmotného a dlouhodobého nehmotného majetku, který je obchodním majetkem, tedy ani výnosy z úplatného převodu (prodeje) pozemků, staveb bytů a nebytových prostorů, které jsou dlouhodobým majetkem zařazeným v obchodním majetku. Tyto budou vstupovat do obratu u těch fyzických osob, které evidují tento majetek ve svém obchodním majetku, - v případě veřejnoprávního subjektu výnosy nebo příjmy z převodu a nájmu pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor, které jsou osvobozeny od daně bez nároku na odpočet daně podle 56. Výše obratu se zjišťuje podle platného zákona o dani z přidaného hodnoty, bez ohledu na to, jestli jde o fyzickou osobu, která je plátcem DPH či není. Současný zákon o DPH v 6 odst. 1 uvádí, že osoba povinná k dani, mající sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku, je osvobozena od uplatňování daně, pokud její obrat nepřesáhne za nejbližších 12 předcházejících po sobě jdoucích měsíců částku Kč, pokud zákon nestanoví jinak (např. 94 tohoto zákona). Na závěr uveďme pro nás důležité informace. Pro osoby vedoucí DE se do obratu zahrnují příjmy za uskutečněná plnění podle zákona o dani z přidané hodnoty včetně těch, které by podle tohoto zákona byly plněním osvobozeným od DPH bez nároku na odpočet daně. Do obratu však nezahrnují příjmy za uskutečněná plnění, které nebyly dosaženy v rámci podnikatelské činnosti fyzické osoby (viz. Zákon o účetnictví 1 odst. 2 písm. e) ) Ostatní uvedená pravidla platí obdobně i zde. Shrnutí Informace nutné pro správné stanovení výše obratu podle zákona o účetnictví (tj. výše jednotlivých příjmů) se získávají z daňové evidence vedené v předchozím roce. Příjmem zde rozumíme příjem peněžní i nepeněžní, proto potřebujeme znát výši příjmů, které fyzická osoba podnikatel dosáhl, a to jak v hotovosti, tak v bezhotovostním styku. Je nutno sem počítat i např. pohledávky, které byly započteny s nějakými závazky nebo uhrazeny nějakou nepeněžní úhradou (zápočet, směna), což má fyzická osoba upravené smlouvou s jiným podnikatelským subjektem.

16

17 Strana 17 2 CHARAKTERISTIKA DAŇOVÉ EVIDENCE Právní úprava daňové evidence je zakotvena v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Klade si za cíl poskytnout údaje potřebné ke zjištění základu daně z příjmů. Forma a způsob vedení daňové evidence nejsou narozdíl od dřívějšího jednoduchého účetnictví pevně dány, ale jejich vytvoření je na vůli každé fyzické osoby. Důležité však je to, že zaznamenané údaje musí být stále a nejlépe nepřetržitě průkazné z důvodu zjištění základu daně z příjmů. Podnikatel, který dříve vedl jednoduché účetnictví, může vést daňovou evidenci ve stejné formě, jakou vedl dříve, protože tato forma jednodušší daňové evidenci odpovídá také. 2.1 Předmět daňové evidence Poplatníci daně z příjmů musí povinně vést dokumentaci v závislosti na tom, jaké mají příjmy a jaké výdaje uplatňují pro výpočet daně. Jde o tuto evidenci [1]: - záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činností, - záznamy o příjmech a výdajích vynaložených v časovém sledu, evidenci hmotného majetku, který lze odpisovat, evidenci o tvorbě a použití rezervy na opravy hmotného majetku (pokud poplatník tvoří rezervy), evidenci o pohledávkách a závazcích ve zdaňovacím období, ve kterém dochází k ukončení pronájmu a mzdové listy (pokud jsou vypláceny mzdy), - daňová evidence ve smyslu 7b zákona o daních z příjmů, tj. pro fyzické osoby, které mají příjmy z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti a uplatňují výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Zákon o daních z příjmů v 7b odst. 5 přikazuje, že poplatník daně je povinen uschovávat daňovou evidenci za všechna zdaňovací období, pro která neskončila lhůta pro vyměření základu daně stanovená tímto zákonem nebo zvláštním předpisem podle zákona č. 37/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. 2.2 Cíl daňové evidence Hlavním úkolem daňové evidence je zjistit informace potřebné ke stanovení základu daně z příjmů, který je hlavním vstupem daňového přiznání. Pokud bude vedena průběžně, pak může sloužit podnikateli pro řízení firmy na základě ekonomických údajů. Podobně jako účetnictví se zakládá na prvotních dokladech, ze kterých provádí záznamy, které dále třídí a sumarizuje. Postup zpracování daňové evidence znázorňuje obrázek č. 3. Z něj je patrné, že první fází je zaknihování prvotního dokladu do daňové evidence. Z daňové evidence se vytvoří daňové přiznání, které předkládá podnikatel na konci příslušného zdaňovacího období správci daně. Do daňové evidence se promítají případné rozdíly mezi daňovou evidencí a skutečným stavem majetku a závazků, zjištěné na konci zdaňovacího období. Správce daně navíc provádí kontrolní činnost daňové evidence a prvotních dokladů [1].

18 Strana 18 Charakteristika daňové evidence Prvotní doklady Skutečný stav Daňová evidence Informace pro řízení Daňové přiznání Správce daně Obr. 3 Zpracování daňové evidence[1] 2.3 Obsah daňové evidence Daňová evidence má za úkol zachytit všechen majetek a závazky firmy podnikatele, které ovlivňují základ daně z příjmů. Jde o majetek firmy, který je třeba k její hospodářské činnosti, a získané finanční zdroje (úvěry a půjčky), které se podílí na krytí obchodního majetku podnikatele. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů praví, že obchodním majetkem se rozumí souhrn majetkových hodnot (věcí, pohledávek, jiných práv a jiných penězi ocenitelných hodnot), které patří podnikateli a slouží nebo jsou určeny k jeho podnikání. Strukturu obchodního majetku firmy zachycuje obrázek 4. OBCHODNÍ MAJETEK Dlouhodobý majetek Oběžný majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Zásoby Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Finanční majetek Peněžní prostředky Obr. 4 Struktura obchodního majetku[2]

19 Charakteristika daňové evidence Strana 19 Příjem finančního majetku je získáván z prodeje výrobků, zboží a služeb. Výdej finančního majetku je vynakládán na dosažení, vynakládání a udržení příjmů. Závazky odpovídají dluhům vůči věřitelům či dodavatelům. Naopak pohledávky odpovídají dočasné půjčce obchodním partnerům dlužníkům. Nemovitosti a movité věci se zahrnují do obchodního majetku celé a u podílového spoluvlastnictví a jejich část ve výši spoluvlastnického podílu, a to bez ohledu na to, jestli tato věc je používána pro podnikání celá nebo jen část. 2.4 Forma daňové evidence Jak již bylo uvedeno, tak forma daňové evidence není přesně dána zákonem. Je tedy na každém podnikateli, jakou zvolí formu. U podnikatele, který vedl dříve jednoduché účetnictví (a nyní musí vést podle zákona daňovou evidenci), je možné pokračovat ve vedení stávajících knih bez závažnějších úprav. To znamená, že může vést peněžní deník, knihu pohledávek a závazků a další knihy. Mohlo by se zdát, že vlastně podnikatel žádné záznamy vést nemusí. V tom případě je nutno mít na mysli 39 zákona o správě daní a poplatků, který praví, že správce daně má právo daňovém subjektu uložit záznamní povinnost a má právo již v průběhu zdaňovacího období kontrolovat plnění takto uložené záznamní povinnosti. Výčet knih z možné struktury daňové evidence v praxi vyjadřuje následující obr. 5. DAŇOVÁ EVIDENCE deník příjmů a výdajů karty dlouhodobého majetku ostatní evidence karty zásob mzdová evidence evidence jízd kniha pohledávek a závazků pokladní knihy a ceniny evidence plateb karty zásob evidence DPH karty úvěrů a půjček Obr. 5 Struktura daňové evidence

20

21 Strana 21 3 VEDENÍ DAŇOVÉ EVIDENCE V PRAXI V této kapitole se seznámíme s tím, jak správně vést daňovou evidenci v praxi. Jaké používat doklady, knihy a co by měly správně obsahovat. Už bylo uvedeno, že předpisy pro vedení daňové evidence jsou velmi volné, způsob vedení leží na bedrech konkrétního podnikatele. Musí být vedena průkazně, věrohodně a musí splňovat požadavky zákona o daních z příjmů. Přestože je daňová evidence upravena zákonem o daních z příjmů, nevzdává se některých konstrukcí převzatých z dřívějšího jednoduchého účetnictví, které bylo upraveno zákonem o účetnictví. Jde o obsahové vymezení složek majetku, kdy se používá 6-9 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č.563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. 3.1 Evidence příjmů a výdajů Příjmy a výdaje tvoří stěžejní část daňová evidence, nebude proto na škodu, zaměřit se na tuto část podrobněji. U podnikatelů fyzických osob, uplatňujících výdaje podle 24 zákona o daních z příjmů, vstupují do daňové evidence veškeré příjmy z podnikatelské činnosti a výdaje spojené s majetkem zahrnutým v obchodním majetku firmy. Jedná se o výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, které mohou být zahrnuty jen v prokázané výši a nejvýše v zákonem stanovené výši. Za výdaje vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely neuznává zákon o daních z příjmů všechny výdaje podle 25 zákona o daních z příjmů. Členění příjmů a výdajů vystihuje obr. 6. Příjmy Výdaje peněžní peněžní nepeněžní nepeněžní dosažené směnou Obr. 6 Rozdělení příjmů a výdajů

22 Strana 22 Vedení daňové evidence v praxi Deník příjmů a výdajů Tento deník je určen pro podnikatele, kteří dosahují příjmy z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti podle 7 zákona o daních z příjmů a nejsou účetní jednotkou ani neuplatňují výdaje procentem z příjmů. Deník příjmů a výdajů by měl mít nejméně tyto údaje [2]: a) datum uskutečnění pohybu, b) označení daňového dokladu, c) popis pohybu, d) přehled o celkových příjmech, e) přehled o příjmech, které jsou předmětem daně z příjmů, f) přehled o zaplacené a přijaté dani z přidané hodnoty (pokud je plátcem), g) přehled o celkových výdajích, h) přehled o výdajích, souvisejících s příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů, i) přehled o úpravách podle 23 a ostatních podle zákona o daních příjmů, které upravují dílčí základ daně z příjmů ke konci roku. Do deníku se zapisuje podle časového hlediska a jednotlivých daňových dokladů, přičemž každý pohyb má svůj řádek. Zapisují se do něj peněžní příjmy a výdaje a nepeněžní transakce, který zvyšují nebo snižují základ daně z příjmů (např. odpisy hmotného majetku). Na konci zdaňovacího období se zjistí aktuální skutečné stavy veškerého majetku a závazků a o případné rozdíly se zapíší do daňové evidence. Dále se spočítají všechny sloupce a zjistí se příjmy, které jsou předmětem daně a výdaje související s příjmy, které jsou předmětem daně. Do sloupce datum se píše den uskutečnění transakce pro daň, např. den platby paragonu, úhrady faktury, poskytnutí zálohy či půjčky, zjištění manka apod. Ve sloupci doklad se zaznamenává číslo dokladu podle způsobu, jak je podnikatel čísluje. Např. VPD001 (výdajový pokladní doklad) nebo BV (výpis z bankovního účtu). Do sloupce popisu se píše stručný a jasný popis pohybu v deníku, např. nákup materiálu nebo úhrada faktury apod. Sloupců v deníku může být více, ale i méně. To už záleží na podnikateli, zda potřebuje podrobnější evidenci, např. zjišťování obratu zboží nebo jiných údajů. Deník příjmů a výdajů dle obr. 7 odpovídá současné daňové evidenci. Jeho nevýhodou je horší schopnost analýzy záznamů a řízení firmy podle tohoto deníku - slouží tedy pouze pro daňové účely. Pokud podnikatel potřebuje podrobnější manažerské údaje, musí sáhnout po peněžním deníku. Peněžní deník Peněžní deník zná každý podnikatel, který vedl dříve jednoduché účetnictví. Jeho vedení je časově složitější oproti deníku příjmů a výdajů, ale vyšší pracnost je vyvážena lepší kontrolou nad peněžními prostředky na pokladnách i bankovních účtech. Podnikatel díky němu ví, kam finanční prostředky investoval nebo za co je získal. Peněžní deník tedy umožňuje sledovat tzv. Cash Flow firmy v daném období. Stejně jako deník příjmů a výdajů, tak i peněžní deník zcela postačuje pro účely zákona o daních z příjmů pro sestavení daňového přiznání. Jelikož je členěn podrobněji, je rozsáhlejší než deník příjmů a výdajů a bývá obvykle v sešitové formě velikosti dvou stran A4 na šířku (viz. obr. 8) nebo v listové formě jedné strany A3 též na šířku.

23 Vedení daňové evidence v praxi Strana 23 Obr. 7 Ukázka stránky deníku příjmů a výdajů (pro plátce DPH)

24 Strana 24 Vedení daňové evidence v praxi Obr. 8 Ukázka dvou stran peněžního deníku (pro plátce DPH)

25 Vedení daňové evidence v praxi Strana 25 Do peněžního deníku se zapisují převážně peněžní prostředky kromě nepeněžních operací na konci zdaňovacího období, a to v časovém sledu podle jednotlivých dokladů tak, aby byl přehled o příjmech a výdajích alespoň za jednotlivý měsíc. Údaje se v deníku člení tak, aby bylo možno zjistit na konci zdaňovacího období příjmy a výdaje v členění potřebném pro výpočet daně z příjmů. Transakce typu plateb, odvodů a vystavených faktur apod. se zaznamenávají v knize pohledávek a závazků a pomocných knihách. Peněžní deník by měl obsahovat tyto údaje [2]: a) datum uskutečnění pohybu, b) označení daňového dokladu, c) popis pohybu, d) přehled o peněžních prostředcích v hotovosti, e) přehled o peněžních prostředcích na bankovních účtech, f) přehled o příjmech, které jsou předmětem daně z příjmů, g) přehled o příjmech, které nejsou předmětem daně z příjmů nebo jsou osvobozeny, h) přehled o výdajích souvisejících s příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů, i) přehled o výdajích souvisejících s příjmy, které nejsou předmětem daně z příjmů nebo jsou od daně osvobozeny, j) přehled o příjmech a výdajích v členění požadovaném zvláštními právními předpisy, k) přehled o příjmech a výdajích na průběžných položkách. Peněžní prostředkům v hotovosti odpovídají sloupce 1 až 3, ve kterých se účtuje podle pokladních dokladů. Rozdíl určuje, kolik je momentálně v pokladně hotovosti. Bezhotovostní prostředky se účtují obdobně ve sloupcích 4 až 6 na základě výpisu z běžného účtu. Sloupce 7 a 8 slouží jako prostředníci mezi bankovními účty a pokladnou. Jde vlastně jako by o účet v podvojném účetnictví č. 261 Peníze na cestě. Ve sloupci 7 účtuje podnikatel, pokud převádí hotovost z pokladny na základě dokladu na bankovní účet, ale ještě nedostal bankovní výpis, popř. jestliže byly vydány peníze z bankovního účtu, avšak dosud nebyly připsány na jiný účet. Ve sloupci 8 se účtuje, jestliže se přijímají peníze do pokladny z bankovního účtu, ale dosud není k dispozici bankovní výpis. Tyto sloupce se musí být na konci daňového období vyrovnané. Sloupce 9 až 11 udávají příjmy zahrnované do základu daně, přičemž sloupec 12 je součtem těchto třech sloupců (slouží pro daňové účely). Sloupce 13 až 16 slouží pro příjmy, které se nezahrnují do základu daně, přičemž sloupec 17 je součtem těchto všech sloupců. Sloupec 18 sčítá všechny příjmy (daňové i nedaňové), tj. sloupce 12 a 17. Obdobně je to i u výdajových sloupců. Sloupce 19 až 22 jsou určeny pro výdaje zahrnované do základu daně, kde sloupec 23 je jejich součtem (slouží pro daňové účely). Sloupce 24 až 27 slouží pro výdaje nezahrnované do základu daně z příjmů, a sloupec 28 je jejich součtem. Poslední sloupec 29 je součtem všech výdajů, tj. sloupců 23 a 28. Peněžní deník je podrobný a lze z něj získat spoustu cenných informací důležitých pro řízení firmy a analýzu Cash Flow. Přesto však není příliš složitý na pochopení a navíc se již používal v jednoduchém účetnictví.

26 Strana 26 Vedení daňové evidence v praxi 3.2 Evidence pohledávek a závazků Evidence pohledávek a závazků je patrně druhou nejdůležitější evidencí v daňové evidenci vůbec. Především evidence závazků je přímo zmiňována v 7b odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů. Zákon však tyto složky majetku nedefinuje a odvolává se na účetní předpisy. Pohledávka vzniká, protože existuje časový nesoulad mezi okamžikem poskytnutí výrobků nebo služeb a okamžikem úhrady těchto výkonů odběratelem. V praxi se uskutečňuje prodej na fakturu splatnou až po určité době (např. 14 dní) a při tomto prodeji vznikne právě pohledávka. Jde vlastně o obchodní úvěr. Tyto úvěry se člení na krátkodobé a dlouhodobé, přičemž podle místa vzniku na tuzemské a zahraniční [2]. Naopak závazek vzniká převzetím výrobků, zboží nebo služeb od dodavatelů na obchodní úvěr. Doba splatnosti závazku je opět uvedena na faktuře podle obchodní smlouvy. V případě neuhrazené faktury ve sjednaném termínu vzniká dodavateli nárok účtovat penále (úroky) z prodlení. K evidenci pohledávek a závazků podnikatele slouží kniha pohledávek a závazků. Právní předpisy dávají jistou volnost podnikateli v tom, zde bude vedena jedna kniha nebo více analytických knih v členění např. podle tuzemských pohledávek a závazků a zahraničních. Oceňování pohledávek Pohledávky se oceňují podle 5 odst. 9 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů a sice [2]: - jmenovitou hodnotou, - pořizovací cenou, - cenou sjednanou pro účely daně dědické nebo darovací u pohledávek nabytých děděním nebo darováním. U poplatníků, kteří jsou plátci DPH nebo jimi byli v době vzniku pohledávky, se jmenovitá hodnota pohledávky snižuje o výši daně z přidané hodnoty, pokud byla splněna vlastní daňová povinnost na výstupu. Pohledávky nabyté za úplatu či vkladem se zapisují do daňové evidence v pořizovací ceně. Součástí pořizovací ceny pohledávek jsou kromě ceny pořízení i náklady související s tímto pořízením (viz. 50 vyhlášky č. 500/2002 Sb.). Jestliže má podnikatel na konci zdaňovacího období neuhrazené pohledávky v cizí měně, pak musí provést přepočet podle 38 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a to: - jednotným kurzem vyhlášeným Ministerstvem financí ČR po skončení roku ve finančním zpravodaji, - aktuálním kurzem České národní banky platným k Obsah a forma evidence pohledávek Evidence pohledávek by měla podnikateli poskytnout údaje o tom, jaké pohledávky vlastní, v jaké výši vůči komu a kolik z nich je uhrazeno v jaké částce a k jakému datu. Forma této evidence též není přesně dána. Její obsah se však řídí vyhláškou Ministerstva financí č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., pro účetní jednotky účtující v soustavě podvojného účetnictví v platném znění. Jde tedy o:

27 Vedení daňové evidence v praxi Strana 27 a) pohledávky o závazky z obchodních vztahů, s výjimkou pohledávek z poskytnutých záloh (tj. o vydaných fakturách odběratelům), b) pohledávkách z poskytnutých záloh (např. poskytnutá záloha na pracovní cestu zaměstnance, ceniny vydané formou zálohy pracovníkům, záloha zaplacená dodavatelům atd.), c) pohledávkách z poskytnutých půjček (např. poskytnutá půjčka obchodnímu partnerovi), d) pohledávkách, které vyplývají z plnění povinností podnikatele podle zvláštních právních předpisů (např. evidence DPH či spotřební daně na vstupu), e) ostatních pohledávkách, které nejsou obsahem ostatní evidence (např. nájemné z nebytových prostor, leasingové splátky, atd.), f) šecích vystavených podnikatelem (zákon č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový, ve znění zákona č. 29/2000 Sb. Obr. 9 Vzorová ukázka knihy pohledávek Oceňování závazků Závazky se oceňují podle 7b odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů a to [2]: - jmenovitou hodnotou, při jejich vzniku, - pořizovací cenou, při jejich převzetí. V průběhu roku se závazky v cizí měně v daňové evidenci povinně nepřepočítávají na tuzemskou měnu. Na konci zdaňovacího období se hodnota neuhrazených závazků v cizí měně přepočítá: - jednotným kurzem vyhlášeným Ministerstvem financí ČR po skončení roku ve finančním zpravodaji, - aktuálním kurzem České národní banky platným k Obsah a forma evidence závazků Evidence závazků musí poskytovat údaje o jaký závazek jde a vůči komu, dále v jaké výši. Legislativa daňové evidence dává podnikateli volnost v tom, zda je bude vést podrobně či v jedné knize podobně jako u pohledávek. Evidence závazků by měla obsahovat: [2]: a) závazky z obchodních závazkových vztahů, s výjimkou závazků z přijatých záloh (např. přijaté faktury od dodavatelů),

28 Strana 28 Vedení daňové evidence v praxi b) závazky z přijatých záloh (např. přijatá záloha na služby, které podnikatel v budoucnu provede u zákazníka), c) závazcích z přijatých půjček a úvěrů (např. přijatý bankovní úvěr), d) závazcích, které vyplývají z plnění povinnosti podnikatele podle zvláštních právních předpisů (např. evidence DPH či spotřební daně na výstupu), e) ostatních závazcích, které nejsou obsahem ostatních evidence (např. nájemné z nebytových prostor, leasingové splátky apod.), f) šecích předaných podnikatelem k inkasu (zápisy o výdaji se provádějí v deníku příjmu a výdajů až v okamžiku proplacení, podobný postup by se měl uskutečňovat i u plateb pomocí platebních karet). Obr. 10 Vzorová ukázka knihy závazků Zápočty pohledávek a závazků Jestliže dva podnikatelé podnikají ve stejném oboru a zároveň mezi sebou, pak je možné, že mezi nimi vznikají vzájemné pohledávky a závazky. Legislativa řeší zápočty pomocí obchodního zákoníku. To umožňuje zaznamenat namísto skutečné platby inkaso pohledávky do knihy pohledávek a současně úhradu závazku do knihy závazků. V reálném světě se mohou vyskytnout tyto případy: a) vzájemné pohledávky mají stejnou výši, tudíž zápočtem celé zaniknou, b) zápočtem pohledávky nezaniknou, ale vznikne rozdíl, který se vyrovná později, a to penězi nebo dalším zápočtem. 3.3 Evidence dlouhodobého majetku Dlouhodobý majetek definuje 6 až 9 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Jeho charakteristickou vlastností je dlouhodobá životnost (doba použitelnosti větší než 1 rok), tj. nespotřebovává se jednorázově, nýbrž se postupně opotřebovává. Z toho vyplývá, že pořízení dlouhodobého majetku nelze zahrnout přímo do daňových výdajů. Tento majetek se však každý rok postupně odepisuje, a tento odpis se převádí do výdajů každého roku až do celkové výše vstupní ceny majetku. Dlouhodobý majetek nehmotný hmotný finanční Obr. 11 Rozdělení dlouhodobého majetku

29 Vedení daňové evidence v praxi Strana 29 Za dlouhodobý nehmotný majetek se považují [1]: a) zřizovací výdaje, b) nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, c) software, d) ocenitelná práva, e) jiný majetek, který je veden v účetnictví s výjimkou goodwillu. Navíc tyto mohou být jak nabyté od jiných osob, tak vytvořené vlastní činností za účelem obchodování s nimi, s dobou použitelnosti delší než 1 rok a se vstupní cenou vyšší než Kč. Dlouhodobým nehmotným majetkem se tyto složky stávají od okamžiku jejich uvedení do užívání a zapsání do daňové evidence podnikatele. Za dlouhodobý hmotný majetek se považují [2]: a) pozemky, stavby včetně budov, byty a nebytové prostory vymezené jako jednotky zvláštním právním předpisem (zákon č. 72/1994 Sb.), kulturní památky, umělecká díla, sbírky a předměty kulturní hodnoty podle zvláštních právních předpisů (zákon č. 121/2000 Sb.), bez ohledu na jejich pořizovací cenu, b) samostatné movité věci, případně soubory movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením (typicky počítačová sestava), jejichž doba použitelnosti je delší než 1 rok a ocenění u jedné položky převyšuje částku stanovenou zákonem o daních z příjmů (Kč ), včetně předmětů z drahých kovů, c) pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než 3 roky, d) základní stádo a tažná zvířata, tj. a. plemenná zvířata kategorií skotu, koní, prasat, ovcí, koz a hus, b. hospodářsky využívané chovy (např. muflonů, jelenů, daňků, pštrosů), u kterých pořizovací cena za jeden kus odpovídá kategorii dlouhodobého hmotného majetku a jejichž využitelnost v chovu je delší než 4 roky, c. koně tažní, dostihoví a sportovní, osli, muly a mezci. e) otvírky nových lomů, pískoven a hlinišť, technická rekultivace a technické zhodnocení (viz. 33 zákona č. 586/1992 Sb.), které se nezahrnuje do ocenění dlouhodobého majetku, o technickém zhodnocení se neúčtuje v případě pozemků, pěstitelských celků trvalých porostů, základního stáda a tažných zvířat, uměleckých děl a sbírek. Věc se stane dlouhodobým majetkem až po její uvedení do užívání a zapsání do obchodního majetku daňové evidence. Dlouhodobý finanční majetek se neodpisuje ani se netvoří náklady na jeho pořízení. Tento majetek je upraven ve vyhlášce č. 500/2002 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů a jsou to [7]: a) podíly v obchodních společnostech, b) akcie, c) dluhové cenné papíry, u nichž má fyzická osoba záměr a schopnost držet je do platnosti, a dále ostatní dlouhodobé cenné papíry, u nichž zpravidla v okamžiku pořízení není znám záměr fyzické osoby. Dluhovým cenným papírem se rozumí cenný papír uvěrové povahy, například dluhopis s pevnou úrokovou sazbou,

30 Strana 30 Vedení daňové evidence v praxi dluhopis, kdy je úrokový výnos stanoven rozdílem mezi jmenovitou hodnotou a jeho nižším emisním kurzem. d) směnka, e) dlouhodobé půjčky a úvěry, f) poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek. Oceňování dlouhodobého majetku Vstupní cenou hmotného majetku v souladu s 29 zákona o daních z příjmů se rozumí: a) pořizovací cena (např. majetek pořízený koupí), b) reprodukční pořizovací cena (např. majetek nově zjištěný inventarizací), c) vlastní náklady (majetek vytvořený vlastní činností), d) hodnota nesplacené pohledávky zajištěné převodem práva u hmotného movitého majetku, který zůstává ve vlastnictví věřitele, e) cenou darovaného nebo zděděného majetku stanovenou pro účely daně dědické nebo darovací, pokud od nabytí neuplynula doba delší než 5 let (pokud již doba 5 let uplynula, ocení se reprodukční pořizovací cenou). Oceňování dlouhodobého majetku je velmi různorodé. Nejpoužívanější možnost ocenění je bezesporu v písm. a), tj. pořizovací cena majetku. Kapitola nezahrne všechny možné body, ale jen nejdůležitější bod a). Pořizovací cena dlouhodobého majetku je cena, za kterou byl tento majetek nakoupen, plus výdaje související s jeho pořízením (např. dopravné, clo, výdaje na přípravné práce, výdaje průzkumné práce, montáž, daně spojené s pořízením majetku atd.). V případě, že podnikatel není plátcem DPH (resp. je plátcem, ale neuplatňuje nárok na odpočet DPH), pak se zahrnuje DPH do pořizovací ceny dlouhodobého majetku. Do výdajů na pořízení nelze zahrnovat penále či poplatky z prodlení, výdaje na opravy a udržování. Odpisování dlouhodobého majetku Dlouhodobý majetek je pořizován na dobu delší než 1 rok, což znamená, že se nespotřebovává jednorázově, ale postupně se opotřebovává (fyzicky nebo morálně). Pro daňové účely se odpisováním rozumí zahrnování odpisů majetku, který se vztahuje k zajištění zdanitelného příjmu, do daňově uznatelných výdajů až do výše vstupní ceny. Dlouhodobý majetek je odepisován v souladu s 26 až 34 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Majetek lze začít odepisovat po uvedení v pořizované věci do stavu způsobilého k užívání, přičemž 27 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, vyčleňuje majetek vyloučený z odpisování. Novinkou je, že od roku 2001 nepodléhá pravidlům stanoveným v tomto zákoně dlouhodobý nehmotný majetek u podnikatelů, kteří nejsou účetní jednotkou a výdaj na pořízení zapisují přímo do peněžního deníku v okamžiku pořízení (to je případ DE). Zákon o daních z příjmů vymezuje dva základní způsoby odpisování: - rovnoměrné (lineární), - zrychlené. Podnikatel si může vybrat, jaký způsob odpisování použije, ale tento způsob musí dodržet až do konce odpisování. Pokud však majetek zakoupí z části odepsaný majetek od

31 Vedení daňové evidence v praxi Strana 31 předchozího vlastníka, pak musí pokračovat ve stejném způsobu odpisování. Zákon o daních z příjmů dále vymezuje 7 odpisových skupin, do kterých musí podnikatel tento majetek zatřídit (viz. příloha tohoto zákona), tím je vymezena i doba odpisování takového majetku (viz. tabulka 1). Odpisová skupina Doba odpisování (roky) 1 3 1a Tab. 1 Počet let odpisování jednotlivých odpisových skupin Při rovnoměrném odpisování se stanoví odpisy (O) majetku za dané zdaňovací období ve výši jedné setiny součinu jeho vstupní ceny (VC) a přiřazené roční odpisové sazby (ROS) Maximální roční odpisové sazby jsou uvedeny v 31 zákona o daních z příjmů. Odpis se počítá pomocí vzorce (1): ROS O=VC 100 Počítání zrychlených odpisů je poněkud složitější, poněvadž každá odpisová skupina nemá přímo roční sazby, ale koeficienty (K 1 ). Tyto koeficienty jsou definovány v 32 zákona o daních z příjmů. Pro výpočet odpisu v prvním roce se použije vzorec (2): O = V dalších letech se odpis počítá jako podíl dvojnásobku zůstatkové ceny (ZC) a koeficientu pro další roky odpisování (K 2 ) sníženému o počet let, kdy byl majetek odepisován (n), což vyjadřuje vzorec (3): O 1 2 VC K 2. ZC = K n Výhodu obou způsobu odpisování znázorňuje následující graf na obrázku 12. Zrychlené opisování umožňuje v prvních letech po pořízení rychle amortizovat cenu majetku, což pro podnikatele znamená snížení základu daně z příjmů na konci roku. V dalších letech však výše odpisu klesá. U rovnoměrného odpisování je odpis v prvním roce nižší, ale v dalších letech zůstává stále stejně vysoký. Zrychlené odpisování tedy představuje jakýsi bezplatný úvěr od státu. Př. Podnikatel koupil osobní automobil a zařadil ho do odpisové skupiny 1a se vstupní cenou Kč. Vozidlo uvedl do používání v roce Pak roční odpisy vyjádřené v Kč v jednotlivých letech vyjadřuje obr (1) (2) (3)

32 Strana 32 Vedení daňové evidence v praxi Srovnání roční výše odpisů rovnoměrný odpis zrychlený odpis odpis (Kč) rok Obr. 12 Srovnání rovnoměrného a zrychleného odpisování Obsah a forma evidence majetku Obsah evidence složek majetku v daňové evidence vymezují příslušná ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví. Karta majetku by měla podle této vyhlášky obsahovat minimálně tyto údaje [2]: 1. název nebo popis složky majetku (nebo jeho číselné označení), 2. ocenění, 3. datum pořízení nebo datum uvedení do užívání (pokud není shodné), 4. zvolený způsob daňových odpisů, 5. částky daňových odpisů za zdaňovací období, 6. zřízené zástavní právo, příp. věcné břemeno, 7. datum a způsob vyřazení.

33 Vedení daňové evidence v praxi Strana 33 Lze uvést další doplňující údaje, které mohou být pro podnikatele důležité. Jde o obchodní jméno podnikatele, roční odpisové sazby (resp. koeficienty), kód SKP (Standardní klasifikace produkce), zůstatkovou cenu majetku, celkovou výši odpisů, výrobní číslo, údaje o technickém zhodnocení atp. Vzorový obrázek 13 ukazuje, jak může karta dlouhodobého majetku vypadat. Obr. 13 Vzor karty dlouhodobého majetku V daňové evidenci je vhodné evidovat i drobný majetek, což v případě movité věci znamená majetek s cenou menší než Kč, i když to žádný zákon ani vyhláška neukládá. Drobný majetek se zapisuje přímo do peněžního deníku, takže se naráz spotřebovává. Pro potřeby daňové kontroly je účelné vést tento majetek např. od ceny výše, poněvadž může nastat tato modelová situace. Podnikatel musí koupit novou tiskárnu (cena Kč) ke starému počítači (nákupní cena Kč). Jestliže má tento počítač vedený v knize drobného majetku, pak je snadné daňové kontrole prokázat, že výdaj na tiskárnu byl spojený s obchodním majetkem, tzn. výdaj na vynaložení, zajištění a udržení příjmů. Obdobně jako drobný majetek lze evidovat majetek pořízený formou finančního leasingu. Není nutné používat jednotlivé karty, stačí jen kniha, která bude obsahovat datum pořízení, název majetku, pořizovací cenu, datum a důvod vyřazení z obchodního majetku. Vyřazování dlouhodobého majetku Poslední etapou evidence dlouhodobého majetku podnikatele je vyřazování. K vyřazení majetku může docházet z těchto důvodů [2]: - v důsledku prodeje dlouhodobého majetku, - v důsledku darování dlouhodobého majetku, - v důsledku škody nebo manka, - v důsledku likvidace majetku po uplynutí doby jeho životnosti, - v důsledku přeřazení dlouhodobého majetku do osobního užívání podnikatele.

34 Strana 34 Vedení daňové evidence v praxi 3.4 Ostatní evidence V daňové evidenci lze vést záznamy o mnoha dalších ekonomických údajích ve firmě. Lze evidovat zákonné rezervy (zákon č. 438/2003 Sb., o rezervách) na opravy hmotného majetku, pěstební činnost a ostatní rezervy. Dále lze vést evidenci knihy jízd podnikatele se silniční daní. Pro bližší seznámení s těmito evidencemi je vhodná literatura [2], [7] a [5]. Nejdůležitější z této evidence je daň z přidané hodnoty (DPH), poněvadž se týká každého podnikatele, který je plátcem této daně. Daň z přidané hodnoty Daň z přidané hodnoty je nepřímá daň, kterou vybírá plátce daně (prodávající podnikatel) od poplatníků daně (kupujících osob) v ceně zdanitelného plnění zboží nebo služeb [2]. Osoba povinná k dani je každá fyzická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomickou činnost. Podle 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, jsou touto osobou zejména osoby, které podnikají na základě živnostenského oprávnění a osoby, které uskutečňují svoji činnost na základě zvláštního právního předpisu, jako např. na základě autorského zákona, advokáti, znalci, lékaři, architekti, umělci, vědci, auditoři, exekutoři apod. Osobou povinnou k dani jsou také osoby, které využívají hmotný nebo nehmotný majetek za účelem získání příjmů, pokud je tento majetek využíván soustavně, např. fyzická osoba, která pronajímá bytový dům a není podstatné, zda tento dům je či není součástí obchodního majetku. Od uplatňování DPH je osoba povinná k dani, která má sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku, pokud její obrat nepřesáhne za nejbližších 12 předcházejících kalendářních měsíců částku Kč. Překročení uvedené částky je naopak důvodem k povinné registraci plátce daně bez ohledu na to, zda vede daňovou evidenci či účetnictví. Předmět daně z přidané hodnoty Předmětem daně z přidané hodnoty v tuzemsku jsou ta plnění, u nichž je místo plnění v tuzemsku, plnění uskuteční osoba povinná k dani a jde-li o plnění za úplatu. Tato plnění budou: a) zdanitelná (pak bude osoba povinná k dani uplatňovat daň, nebude-li od uplatňování daně osvobozena), b) osvobozená od daně (buď s nárokem na odpočet daně nebo bez nároku na odpočet daně). V 2 zákona č. 232/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, jsou za předmět daně považována následující plnění: - dodání zboží nebo převod nemovitosti anebo přechod nemovitosti v dražbě za úplatu osobou povinnou k dani, s místem plnění v tuzemsku, - poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani, s místem plnění v tuzemsku, - pořízení zboží z jiného členského státu Evropské unie za úplatu, uskutečněné osobou povinnou k dani nebo právnickou osobou, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, - pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu za úplatu osobou, která není osobou povinnou k dani, - dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku.

35 Vedení daňové evidence v praxi Strana 35 Zdaňovacím obdobím může být kalendářní rok nebo čtvrtletí v závislosti na výši obratu za kalendářní rok. Podnikatel si může zvolit za zdaňovací období kalendářní měsíc nebo čtvrtletí, a to pouze v případě, že se jeho obrat pohyboval v rozmezí 2 až 10 mil. Kč za rok, což popisuje 99 zákona o DPH. V současné době, tj. rok 2006, je základní sazba ve výši 19 % a snížená sazba ve výši 5 %. Základní sazbě DPH podléhá většina zboží a služeb. Zboží podléhající snížené sazbě je v příloze č. 1 a služby v příloze č. 2 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Jde např. o potraviny, knihy atd. Obsah a forma evidence DPH Podnikatel má více možností, jak vést evidenci DPH. Má možnost ji vést v knize pohledávek a závazků nebo odděleně v členění DPH na výstupu a na vstupu, a to zvlášť pro základní a sníženou sazbu daně. Evidence DPH musí obsahovat [2]: 1. daňové závazky za každé zdaňovací období, 2. nárok na odpočet a vrácení daně za zdaňovací období, 3. zaplacená zálohy a daň, 4. zúčtování daní jako výsledek za zdaňovací období ve vazbě na daňové přiznání. Jestliže plátce uskutečňuje dodávky zboží do jiného členského státu EU nebo naopak pořizuje-li zboží u jiného členského státu, je povinen evidovat zboží podle jednotlivých států. Povinnost přiznat daň na výstupu vzniká podnikateli evidovat zboží podle jednotlivých států. Naopak u přijatého zdanitelného plnění má nárok na odpočet daně z přidané hodnoty, který vzniká v den uskutečnění přijatého zdanitelného plnění. Podnikatelé, kteří vedou daňovou evidenci, nemají povinnost přiznat daň na výstupu ke dni přijetí platby (ani nesmějí vystavit daňový doklad), pokud platba předchází den uskutečnění zdanitelného plnění. Jsou-li však v pozici, kdy sami platí platbu předem a osoba, která následně uskutečňuje zdanitelné plnění, má povinnost přiznat daň ke dni přijetí platby, jestliže platba předchází samotnému uskutečnění zdanitelného plnění, vzniká těmto podnikatelům, vedoucím daňovou evidenci, nárok na odpočet daně ke dni přijetí platby dodavatele. Tím je zachováno pravidlo, že nárok na uplatnění odpočtu vznikne v okamžiku, kdy dodavatel přizná daň. Daňovou povinnost i nárok na odpočet zapisuje podnikatel do evidence a prokazuje na základě daňového dokladu. Obr. 14 Ukázka evidence DPH

36

37 Strana 37 4 TVORBA APLIKACE DEOL Jak již bylo napsáno v úvodu, cílem diplomové práce bylo vytvořit modulární aplikaci v jazyce PHP 5 na databázi MySQL, která by umožnila vést drobnému podnikateli v prostředí Internetu (resp. intranetu) daňovou evidenci v souladu s platnou legislativou. Stěžejní požadavky vyplývající z tohoto zadání pak jsou: 1. chod modulů aplikace v návaznosti na aktuální legislativu, 2. aktuální prostředí PHP 5 a databáze MySQL, 3. jednoduchá a přehledná forma programu, 4. plná funkčnost v běžných WWW prohlížečích, 5. víceuživatelský přístup s možností definice přístupových práv, 6. možnost podrobného nastavování parametrů aplikace, 7. tiskové výstupy potřebných dokladů, 8. validita kódu (pro HTML 4.01). V následujících kapitolách je popsána koncepce tvorby programu tak, aby mohla být v budoucnu použita jako součást technické dokumentace. 4.1 Návrh databáze Nejdůležitější činností před tvorbou aplikace je důkladná analýza problému s následným návrhem relační databáze. Nevhodné rozvržení databáze může značně zkomplikovat tvorbu aplikace nebo přinejmenším zpomalit její vývoj opravováním stávajících struktur. Použité relační schéma ilustruje obr. 15. Obr. 15 Zjednodušené relační schéma databáze DEOL

38 Strana 38 Tvorba aplikace DEOL Při návrhu databáze byl brán ohled na normalizaci tabulek s důrazem na to, aby neobsahovala redundantní informace. Databázová struktura aplikace DEOL je taková, že databáze MySQL obsahuje 14 tabulek s relacemi poskytující dostatečně variabilní prostor pro uložení dat v těchto tabulkách: - agenda, která udržuje údaje o firmě potřebné např. pro fakturaci a navíc nastavení agendy jako daňový rok, a zda je firma plátcem DPH, či není. Od této tabulky se odvíjí další chování programu. Při začátku účtování v novém roce, se právě zde nastaví nový účetní rok. Sloupec Typ Popis idagenda smallint(5) unikátní identifikátor agendy (jen 1) nazev varchar(40) obchodní název ulice varchar(40) ulice psc smallint(6) PSČ misto varchar(40) místo působení stat varchar(50) stát působení ic varchar(11) identifikační číslo dic varchar(11) daňové identifikační číslo telefon varchar(15) telefon fax varchar(15) fax mobil varchar(15) mobil varchar(30) www varchar(50) URL adresa agendy poznamka text poznámka spisovaznacka varchar(255) registrační číslo spisu na ŽÚ platcedph enum('ano', 'ne') identifikuje uživatele jako plátce DPH rok varchar(4) daňový rok, ve kterém se právě účtuje Tab. 1 Agenda - kontakty; je relačně propojená s tabulkou adresar a obsahuje výčet kontaktních osob každého obchodního partnera. Poskytuje potřebné údaje o kontaktních osobách. Sloupec Typ Popis id smallint(5) unikátní identifikátor idfirma smallint(5) identifikátor firmy, ke které kontakt patří jmeno varchar(30) jméno a příjmení osoby telefon varchar(15) telefon fax varchar(15) fax mobil varchar(15) mobilní telefon varchar(30) iduzivatel smallint(6) identifikace uživatele, který přidal kontakt Tab. 2 Kontakty - adresar, který obsahuje informace o obchodních partnerech firmy, se kterými firma obchoduje. Údaje z této tabulky se využijí při tisku faktur a dalších dokladů spojené s prodejem nebo nákupem. Tato tabulka má relaci na tabulku kontakty, která nabízí připojení několika kontaktních osob. Tabulka umožňuje

39 Tvorba aplikace DEOL Strana 39 uložit obchodní údaje ve třech variantách, a to obecné obchodní údaje, údaje o provozovně a fakturační údaje, které se zobrazí na faktuře. Sloupec Typ Popis idfirma smallint(5) unikátní identifikační číslo obchodního partnera nazev varchar(40) obchodní jméno ulice varchar(40) ulice psc smallint(6) PSČ misto varchar(40) místo sídla stat varchar(50) stát sídla provnazev varchar(40) název provozovny provulice varchar(40) ulice provozovny provpsc smallint(6) PSČ provozovny provmisto varchar(40) místo provozovny provstat varchar(50) stát provozovny faktnazev varchar(40) fakturační název faktulice varchar(40) fakturační ulice faktpsc smallint(6) fakturační PSČ faktmisto varchar(40) fakturační místo faktstat varchar(50) fakturační stát bankucet varchar(25) číslo bankovního účtu banka varchar(4) kód banky ic varchar(11) identifikační číslo organizace dic varchar(12) daňové identifikační číslo poznamka text poznámka o firmě kontakt smallint(5) relace na tabulku kontaktů www varchar(50) URL adresa firmy iduzivatel smallint(6) identifikace uživatele, který firmu zadal Tab. 3 Adresář - kpz; kniha pohledávek a závazků slouží pro uložení pohledávek a závazků, které nejsou fakturami, což jsou např. zálohy, půjčky atp. Tyto údaje lze uhradit podobně jako faktury přes peněžní deník, ale úhrady se v této tabulce neprojeví. Sloupec Typ Popis id smallint(5) unikátní identifikátor idkpz varchar(6) označení pohledávky nebo závazku iduzivatel smallint(6) číslo uživatele, který doklad upravoval datum date datum veriteldluznik smallint(5) relace na věřitele/dlužníka z adresáře text varchar(30) text pohledávky/závazku castka decimal(10,2) částka datumsplatnosti date datum splatnosti poznamka varchar(255) poznámka priznak enum('p', 'z') rozlišení pohledávky nebo závazku Tab. 4 Kniha pohledávek a závazků

40 Strana 40 Tvorba aplikace DEOL - faktprijate; obsahuje celé záhlaví faktur přijatých, tzn. veškeré údaje o faktuře, jako např. obchodní partner, datum vystavení apod. Na tuto tabulku relačně navazuje tabulka polozkyfp, která obsahuje právě jednotlivé položky faktury. Sloupec Typ Popis id smallint(5) unikátní identifikační číslo přijaté faktury idf varchar(6) označení faktury podle číselné řady iduzivatel smallint(6) číslo uživatele, který fakturu naposled upravoval popisfaktury varchar(255) popis faktury varsymb varchar(20) variabilní symbol konstsymb smallint(6) konstantní symbol zpusobplatby tinyint(4) způsob zaplacení faktury datvystaveni date datum vystavení faktury datplneni date datum uskutečněného zdanitelného plnění datsplatnosti date datum splatnosti hradit tinyint(4) relace na peněžní účet, kterým se bude hradit idfirma smallint(6) relace na obchodního partnera poznamka text poznámka faktury Tab. 5 Faktury přijaté - faktvydane; tato tabulka je analogická s tabulkou faktprijate s tím, že jde o záhlaví vydané faktury. Obsahuje též relaci na tabulku polozkyfv, která k této připojuje položky faktur. Sloupec Typ Popis id smallint(5) unikátní identifikační číslo vydané faktury idf varchar(6) označení faktury podle číselné řady iduzivatel smallint(6) číslo uživatele, který fakturu upravoval popisfaktury varchar(255) popis faktury varsymb varchar(20) variabilní symbol konstsymb smallint(6) konstantní symbol zpusobplatby tinyint(4) způsob zaplacení faktury datvystaveni date datum vystavení faktury datplneni date datum uskutečněného zdanitelného plnění datsplatnosti date datum splatnosti hradit tinyint(4) relace na peněžní účet idfirma smallint(6) relace na obchodního partnera dopravaexpedice varchar(255) doprava a expedice zboží Tab. 6 Faktury vydané - kdm; kniha dlouhodobého majetku obsahuje záhlaví karet dlouhodobého (i drobného) majetku. Obsahuje identifikační a upřesňující sloupce, podle kterých lze následně vypočítat daňové odpisy dlouhodobého majetku. Je propojena relací na tabulku polozkykdm, obsahující jednotlivé pohyby na kartě majetku, ale jen v případě, že jde o dlouhodobý majetek.

41 Tvorba aplikace DEOL Strana 41 Sloupec Typ Popis idkdm smallint(5) unikátní identifikátor majetku invcislo varchar(10) inventární číslo majetku iduzivatel smallint(6) číslo uživatele, který doklad upravoval nazev varchar(30) název majetku dalsiudaje varchar(60) další údaje vstupnicena decimal(10,2) vstupní cena majetku datumporizeni date datum pořízení majetku doklad varchar(20) doklad zakoupení enum('1', '1a', '2', odpisovaskupina odpisová skupina '3', '4', '5', '6') zpusobodpisu enum('zrychlene', způsob odpisování 'rovnomerne') zvyseniodpisu varchar(12) zvýšení odpisu v 1. roce odpisováním kodskp varchar(8) kód standardní klasifikace produkce vyrobnicislo varchar(30) výrobní číslo majetku typmajetku char(1) typ majetku (drobný 1 / dlouhodobý 0) Tab. 7 Kniha dlouhodobého majetku - pendenik, peněžní deník je stěžejní tabulkou z hlediska daňové evidence a slouží, jak pro tisk pokladních dokladů, tak pro tisk peněžního deníku a dále pak podkladů pro daň z příjmů. Zaznamenávají se sem příjmové/výdajové pokladní a bankovní doklady podle daného typu pohybu. Při uvedení variabilního symbolu, např. číslo faktury, se u této faktury zobrazí její úhrada. Doklady lze ukládat jako zjednodušené daňové doklady (namísto faktury) nebo jako klasický úhradový doklad (veškeré DPH se účtuje ve faktuře) nějaké faktury. Sloupec Typ Popis id smallint(5) unikátní identifikátor řádku idpd varchar(6) označení dokladu podle číselné řady datum date datum vystavení text varchar(30) text zápisu varsymb varchar(10) variabilní symbol (např. číslo hrazené faktury) typpohybu smallint(4) typ pohybu (příjem, výdej, daňový, nedaňový) iduzivatel smallint(6) číslo uživatele, který doklad upravoval idfirma smallint(6) relace na obchodní partnera z adresáře castkans decimal(10,2) částka v nulové sazbě castkass decimal(10,2) částka ve snížené sazbě castkazs decimal(10,2) částka v základní sazbě clenenidphss smallint(3) členění DPH ve snížené sazbě clenenidphzs smallint(3) členění DPH v základní sazbě idpokladna tinyint(4) relace na pokladnu nebo bankovní účet poznamka varchar(255) poznámka záznamu Tab. 8 Peněžní deník

42 Strana 42 Tvorba aplikace DEOL - poklbu; tato tabulka slouží pro uložení nových pokladen a bankovních účtů, poněvadž program umožňuje analytické rozdělení účtů s finančními prostředky. V případě, že chcete uložit pokladnu, pak se místo kódu banky uloží Tím se rozlišují pokladny od bankovních účtů. Sloupec Typ Popis idpokladna tinyint(4) unikátní identifikátor pokladny nebo účtu zkratka varchar(5) zkratka pokladny nebo účtu nazev varchar(20) název pokladny nebo účtu cislobu varchar(25) číslo účtu kodbanky smallint(4) kód banky (v případě pokladny je 0) Tab. 9 Poklady a bankovní účty - nastaveni; strukturou je nejjednodušší tabulka. Obsahuje cenné údaje o nastavení celého programu, jako sazby DPH, odpisové sazby, číselné řady atd. Při spuštění modulů se právě odsud načítají potřebné údaje. Sloupec Typ Popis id smallint(5) unikátní identifikátor řádku skupina varchar(20) skupina nastavení polozka varchar(100) název položky hodnota varchar(12) hodnota položky popis varchar(255) upřesnění položky Tab. 10 Nastavení - polozkyfp; je tabulka relačně propojená s tabulkou faktprijate. Právě zde se ukládají jednotlivé záznamy z přijatých faktur. Položky faktur lze velmi podrobně členit. Lze uložit částku, která se násobí počtem měrných jednotek. Dále je možno definovat, zda je tato cena včetně DPH či ne. Nakonec lze z každé jednotlivé položky odečíst procentuální slevu. Pro generování podkladů DPH je důležitý sloupec clenenidph. Sloupec Typ Popis idp smallint(5) unikátní identifikátor položky idfa smallint(5) identifikátor faktury, ke které položka patří iduzivatel smallint(6) číslo uživatele, který záznam upravoval nazev varchar(30) název položky pocetmj decimal(10,2) počet měrných jednotek cenamj decimal(10,2) cena za měrnou jednotku mj varchar(6) měrná jednotka sdph char(1) identifikace částky s/bez DPH (s DPH je 1) sazbadph tinyint(4) sazba DPH clenenidph smallint(3) relace na členění DPH v nastavení sleva tinyint(4) sleva na položku v % Tab. 11 Položky faktur přijatých - polozkyfv; je analogická s předchozí tabulkou, tj. je relačně propojena s tabulkou faktvydane a slouží pro ukládání položek vydaných faktur.

43 Tvorba aplikace DEOL Strana 43 Sloupec Typ Popis idp smallint(5) unikátní identifikátor položky idfa smallint(5) identifikátor faktury, ke které položka patří iduzivatel smallint(6) číslo uživatele, který záznam upravoval nazev varchar(30) název položky pocetmj decimal(10,2) počet měrných jednotek cenamj decimal(10,2) cena za měrnou jednotku mj varchar(6) měrná jednotka sdph char(1) identifikace částky s/bez DPH (s DPH je 1) sazbadph tinyint(4) sazba DPH clenenidph smallint(3) relace na členění DPH v nastavení sleva tinyint(4) sleva na položku v % Tab. 12 Položky faktur vydaných - polozkykdm; je relačně propojená tabulka s kdm, takže obsahuje jednotlivé záznamy o zařazení majetku, odpisování, vyřazení a dalších pohybech podle sloupce typpohybukdm, kterým se tento přesně identifikuje. Tabulka obsahuje pohyby jen v případě dlouhodobého majetku. Sloupec Typ Popis id smallint(5) unikátní identifikátor položky knihy idkdm varchar(10) identifikátor karty majetku iduzivatel smallint(6) číslo uživatele, který záznam upravoval datum date datum vytvoření záznamu vstupnicena decimal(10,2) vstupní cena pro aktuální záznam castka decimal(10,2) částka pohybu typpohybukdm smallint(4) typ pohybu na kartě majetku zustatkovacena decimal(10,2) zůstatková cena po provedení pohybu poznamka varchar(255) poznámka, upřesnění pohybu Tab. 13 Položky knihy dlouhodobého majetku - uzivatele; slouží pro přidání nového uživatele, který se může do aplikace přihlásit. Uživatel má zde uložena přístupová práva do aplikace v jednom řetězci, kde r je právo čtení, w je právo zápisu a mazání a x je zakázaný přístup do modulu. Řetězec je dlouhý 7 bytů (tj. 7 modulů) Prvním uživatelem v databázi je Administrátor, který má sloupec iduzivatel nastaven na hodnotu 1. Tabulka též obsahuje údaj o vzhledu aplikace, který si uživatel zvolil za výchozí. Právě zde se autentizuje uživatel při přihlašování k aplikaci. Sloupec Typ Popis iduzivatel smallint(6) unikátní identifikátor uživatele jmeno varchar(30) přihlašovací jméno uživatele heslo varchar(32) zašifrované heslo algoritmem MD5 celejmeno varchar(20) jméno a příjmení uživatele ipadresa varchar(15) IP adresa přihlášeného uživatele caprihlaseni timestamp čas posledního přihlášení prava varchar(10) přístupová práva uživatele vzhled char(1) výchozí skin aplikace po přihlášení Tab. 14 Uživatelé

44 Strana 44 Tvorba aplikace DEOL Obr. 16 Úplné relační schéma databáze DEOL

45 Tvorba aplikace DEOL Strana 45 Databáze (úplné schéma ilustruje obr. 16) byla provozována na databázovém serveru MySQL ve verzi 4.1 při kódování češtiny v latin2_czech_cs, což odpovídá kódování ISO Výhodou tohoto databázového serveru je to, že je používán na valné většině webhostingových serverů a jeho použití je při dodržení licenčních podmínek [13] zdarma. 4.2 Uživatelské rozhraní Jedním ze stěžejních požadavků na aplikaci byla její jednoduchost a tedy i její vzhled. Po dohodě se vedoucím diplomové práce byl grafický návrh zvolen tak, aby aplikace mohla mít nejméně dva možné vzhledy. První je takový, že se obrazovka dělí na dvě části, tj. vlevo úzké navigační menu a vpravo oblast obsahu. Tiskové výstupy se budou otevírat do nových oken. Druhý vzhled je určen zejména pro mobilní zařízení s menším displejem, takže uživatelské rozhraní začíná zjednodušenou stránkou menu, ze kterého se výběrem přechází k příslušným modulům otevíraným v témže okně. Zpět na výchozí menu přechází uživatel stisknutím malé šipky umístěné vlevo nahoře vedle nadpisů formulářů. Bylo dohodnuto, že veškerý design bude pomocí absolutního pozicování pomocí stylů. Absolutní pozicování má oproti rámcům nebo tabulkám mnoho výhod. Výhodou je to, že prohlížeč zobrazí stránku jako by jedinou, i když pomocí pozicování vypadá stránka opticky oddělena jako s rámy nebo tabulkami. Prohlížeč musí jen korektně podporovat práci s CSS styly. Klasické tabulky mají nevýhodu v pomalejším zobrazování (některé prohlížeče je zobrazí teprve po kompletním načtení obsahu) a rámce jsou vhodné spíše pro zobrazování pasivního než dynamického obsahu, typického pro generování z PHP. Podrobnější porovnání možností pozicování je popsáno v [9]. Každá WWW stránka musí být zobrazena ve všech prohlížečích korektně, ne-li úplně stejně. To je někdy obtížné kvůli různému chápání CSS stylů různých WWW prohlížečů. Aplikace byla navrhována pro prohlížeč Internet Explorer 6.0, ale je ji možné bez omezení používat i v prohlížečích Opera 8.5 nebo Mozilla (resp. Firefox 1.0.6). V těchto prohlížečích byla aplikace testována a nevykazovala žádné funkční nedostatky. Posledním testovaným prohlížečem byl Internet Explorer 7.0 Beta 2, ve kterém se aplikace chovala stejně jako v předchozí verzi 6.0. Vzhledem k tomu, že jde o základ účetní aplikace, neobsahuje DEOL záměrně mnoho grafických prvků a ponechává tak prostor pro budoucí vývoj. Celková velikost všech používaných obrázků je pouhých 60 kb, což nebrzdí při práci ani uživatele s pomalým připojením na Internet (např. telefonní modem, GPRS). Obrázek aplikace lze shlédnout na obr Programový kód Jak bylo již dříve uvedeno, aplikace je naprogramována v jazyce PHP 5. Jazyk PHP se označuje jako hypertextový preprocesor, tj. připravuje a generuje data pro hypertextový jazyk HTML. Jeho historie sahá až do roku 1994, kdy si pan Rasmus Lerdorf napsal pro svou potřebu jednoduchý systém v Perlu určený k evidování přístupu na svých stránkách [11]. Od této doby se systém zdokonaloval, až vedl k vytvoření jazyka PHP. V současné době je k dispozici verze PHP 5.0, která umožňuje podobně jako jazyky kompilované vlastnosti jako např. dědění, polymorfismus, abstraktní třídy, rozhraní a další. Jazyk PHP 5 je velmi silným a vhodným nástrojem pro tvorbu takovéto aplikace. Pro kódování češtiny zdrojových skriptů bylo použito kódování ISO

46 Strana 46 Tvorba aplikace DEOL Obr. 17 Úvodní obrazovka aplikace Třídy aplikace Aplikace DEOL je rozdělena na celkem 15 tříd uložených v samostatných souborech. Třídy aplikace lze rozdělit z principu na třídy pro zápis a čtení dat a třídy pro tiskové výstupy. Samostatnou skupinou je třída mysql, která zabezpečuje připojení k databázi. První skupina umožňuje ovládat program a jeho data a je nejsložitější. Obsahuje totiž veškeré možné funkce pro čtení, zapisování a mazání dat. Dále umožňuje generovat formuláře, kterými se zadávají údaje. Druhá skupina generuje tiskové výstupy dokladů použitých v DE, jako např. faktury, knihy majetku a jiné. Těžiště tiskových tříd je tedy ve čtení dat a v generování korektních tiskových výstupů. Jednotlivé třídy aplikace popisuje následující tabulka: Název třídy Soubor Popis mysql mysql.class.php umožňuje připojení k databázi MySQL a další různé konverzní funkce adresar adresar.class.php obsahuje modul adresář s kontakty na obchodní partnery agenda agenda.class.php obsahuje modul agenda, která umožňuje veškeré nastavení programu kdm kdm.class.php obsahuje modul majetek (dlouhodob. i drobný) kpz kpz.class.php obsahuje modul knihy pohledávek a závazků pendenik pendenik.class.php obsahuje modul peněžní deník prihlaseni prihlaseni.class.php je určený pro autentizaci uživatele tisk (adresar) tisk.adresar.class.php tisk karet obchodních partnerů tisk (faktury) tisk.faktury.class.php tisk vydaných a přijatých faktur tisk (kdm) tisk.kdm.class.php tisk knihy drobného majetku a karet dlouhodobého majetku tisk (pendenik) tisk.pendenik.class.php tisk peněžního deníku tisk (pokdoklady) tisk.pokdoklady.class.php tisk pokladních dokladů tisk (priznanidan) tisk.priznanidph.class.php tisk podkladů pro přiznání k dani z příjmů fyzických osob tisk (priznanidph) tisk.priznanidan.class.php tisk podkladů pro přiznání k DPH Tab. 15 Třídy aplikace DEOL