KOSMICKÝ TEST KYBORGŮ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "KOSMICKÝ TEST KYBORGŮ"

Transkript

1 H. J. FREIBERG KOSMICKÝ TEST KYBORGŮ Přeložil Jaroslav Kuťák KNIHOVNIČKA RODOKAPSU 53 IVO ŽELEZNÝ PRAHA

2 Pozemšťanům se podaří objevit způsob, jakým mizí jejich kosmické lodě i giantská města, a mohou, se účinně bránit. Ale po lodích, které se ztratily, není nikde ani stopy. Ren Dhark se rozhoduje vrátit na Zemi, kde probíhají závěrečné fáze výzkumu Kyborgů, lidí se zdokonalenými reakcemi a schopnostmi. Z nich chce sestavit posádku záchranné výpravy... * * * Tlak exploze narazil do Maxe Skovlika jako kompaktní stěna. Mrštil jím dopředu, automaticky mu zkroutil celé tělo a shodil ho dolů ze svahu. Skovlik vytrčil nohy, vzepřel se a hmatal po barevné liáně. Tlak v uších polevoval. Maxu Skovlikovi se sluch vrátil právě včas, aby zaslechl ty nebezpečné zvuky. S protivným hvízdáním přilétaly rozžhavené, roztrhané kusy. Tupě bušily o zem, zanechávaly po sobě trychtýře a rozrytou půdu. Skovlik klesl k zemi a přikryl si hlavu rukama. Stačil ještě sledovat dopad doběla rozžhaveného válce. Vteřinu nato se země zachvěla. Na záda mu dopadalo kamení a ulámané větve. Pak bylo po všem. V dálce se zvedal prach do charakteristického houbovitého mraku. Opodál v křoví cosi zoufale kvíkalo. Pak se ozývaly i jiné zvířecí hlasy. Max Skovlik znovu sáhl po liáně a vytáhl se na nohy. Přitom se oběma rukama nedopatřením dotkl úzkého, zlatého pásku, omotaného kolem liány. Ve stejnou chvíli zděšeně vykřikl. Tělem mu projel elektrický proud. Do mozku se mu zabodávaly ostré impulzy a proměňovaly jeho nervové dráhy v oheň. Nekontrolovatelné stahy vymáčkly vzduch z plic. Skovlik si uvědomil, že se mu nepodaří liánu pustit. Zoufale se rozhlížel po nějaké pomoci. Pochopil. Sevřel liánu vsí silou, prsty se do ní přímo zabořily. Před očima mu tančily barevné spirály. Bolest svírala celé tělo, ale Skovlik se silou vůle snažil, aby mozek ovládl svaly paží.

3 Povrch liány praskl a vydal zvuky jako trhaný papír. Přes pozemšťanovy prsty vytékala odporné páchnoucí tekutina. Max Skovlik držel liánu stále v pevném sevření. Námahou cenil zuby jako tygr. Ale pěsti se k sobě přece jen blížily. Jeho jedinou šanci představoval zkrat. Pozemšťan náhle pocítil silný strach. Táhl se mu od krku jako temná clona nahoru do hlavy. Podpaloval centrum vůle. Max Skovlik se ještě jednou vypjal k výkonu. Ještě jednou vyslal nervovými drahami impulz do svalů a ruce se k sobě přitiskly... V liáně se cosi zlomilo. Zlatý pásek se protáhl, přitom se zužoval a potom v nejslabším místě prohořel. Vyvolalo to maličký obláček dýmu. Pozemšťanovo tělo se zhroutilo. Max Skovlik zhluboka oddechoval otevřenými ústy. Přestože byl v kontaktu s organickým elektrickým vodičem ani ne pět vteřin, cítil se jako po osmikolovém zápase. Cítil potřebu lehnout si a prospat se. Víceúčelové hodinky zapípaly, z ciferníku vyjela jehla a injektovala mu povzbuzující prostředek. Zároveň se rozblikala varovná signálka pod ciferníkem. Radioaktivita! Max Skovlik se zapotácel, vstal, na okamžik zavřel oči a potom vyrazil. Místo exploze nechal za sebou. Hodinky stále silněji pípaly a hnaly ho dál a dál. Pod vlivem automatické injekce se uklidnil. Myšlenky už měl jasné a věcné. Věděl přesně, kolik radioaktivního paliva se v tom explozí zničeném reaktoru nacházelo. Podle toho bylo možné vypočítat vzdálenost, ve které se dala radioaktivita přežít. Max Skovlik ji odhadoval na deset kilometrů. Tu vzdálenost mohl urazit za půldruhé hodiny. Dorazil právě ke skupince balvanů, oběhl je a na chvíli si sedl, aby nabral dech, když vtom zaslechl slabé volání. Skovlik sebou trhl. Dosud se domníval, že zřícení lodi přežil jenom on. Nepřipustil si žádnou myšlenku na své kamarády. Záchrana vlastního života měla přednost. Opatrně se ohlédl směrem, odkud volání přišlo. Prostranství bylo pokryto několika většími balvany. Ale nikoho živého tam neviděl.

4 Ten stín na zemi... Leží to tam člověk? Max Skovlik tasil ruční paprskomet, upravil jeho optiku a podíval se přes ni tím směrem. Neviditelné infrapaprsky mu přiblížily obraz. Max Skovlik tiše hvízdl, když se stín na cílové obrazovce stabilizoval. Spatřil tvář commandera Rena Dharka. Hned se za ním rozběhl. Hej, pane, co to tady děláte? zeptal se a poklekl k Dharkovi. To jste ten pekelnej let vážně taky přežil? Ren Dhark zaúpěl a vstal. Kdo jste? Pozemšťan se krátce představil: Max Skovlik. Na přání mého otce na studijní cestě. Díky neuvěřitelné náhodě při srážce vyhozen na povrch planety i s celou kajutou. Podařilo se mi utéct dřív, než reaktor explodoval. Ren Dhark přitakal. Tak to jste měl opravdu štěstí. Kdybych předtím neletěl v malém stroji pro jisté vzorky zeminy, byl bych teď už zcela jistě po smrti. Skovlik pozorně vzhlédl. Ten letoun je v pořádku, pane? Nevím, Skovliku. Dostal jsem se s ním do tlakové vlny výbuchu. Letoun ztratil směr a zřítil se. Automatika mě ještě předtím katapultovala z kabiny. Nevím. Výbuch jsem žádný neviděl. Možná že automatický pilot pak i se strojem přistál. Nato hodinky obou mužů naléhavě zapípaly. Měli bychom si pospíšit, pane, poznamenal Skovlik. Hrozí nebezpečí radioaktivního spadu. Ren Dhark se odstrčil od balvanu, a když došlápl na levou nohu, zkřivil tvář bolestí. Co je to s váma, pane? Při dopadu jsem měl smůlu, zamumlal commander. Asi mám zlomenou nohu. Max Skovlik potlačil nadávku. Nedá se nic dělat. Musíme pryč. Rychle! Opřete se o mě a jdeme! Vyšli z úkrytu za balvanem. Nebe vrhalo fialové světlo. Vlhkost vzduchu stoupala. Cáry mlhy vytvářely strašidelné stíny. Skovlik sledoval okolí. Instinkt mu říkal, že v té mlze číhá nebezpečí. Občas bylo slyšet zařvání nějaké šelmy. Cosi zasvištělo vzduchem. Zvuk připomínal plácnutí mokrým

5 ručníkem. Pozemšťan jednal bez dlouhého uvažování. Odstrčil Dharka a otočil se. Paprskomet mu skočil do ruky jako živý. Ve zlomku vteřiny infraoptika ukázala řítící se bestii s napřaženými pařáty plnými drápů, připomínajících srpy. Bytost měla průsvitné létací blány, odrážející fialovou barvu mraků. Hlavu to nemělo. Rovnou mezi blanami to mělo vyceněné, jako nože ostré zuby. Max Skovlik počkal, až zvíře přibrzdí let, zamířil a stiskl spoušť. Proti dravci vylétlo dvanáct rudých paprsků. Dvanáct zásahů, konstatoval po chvíli Skovlik. Ať to někdo zkusí po mně! Pohlédl na Dharka, masírujícího si nohu. Země se zatřásla, když se dravec zřítil. Létací blány ztěžka plácly do prachu a zuby zlověstně zacvakaly. Potom se ozval další zvuk. Nejdřív byl velice hluboký a potom neustále stoupal. Nakonec dosáhl tónin pro lidské ucho neslyšitelných. Max Skovlik si však uvědomil, že pořád ještě zní. Bezděčně sevřel břišní svaly. Srdce se mu rozechvělo. Do hrdla se městnal smrtelný strach. Ozýval se i žaludek. Ren Dhark ležel na zemi a ztěžka oddychoval. Jsou to nějaké dlouhé vlny. Jestli klesnou na sedm kmitů za vteřinu, nic nás nezachrání. Potrhá nám to buněčné stěny. Max Skovlik zíral očima rozšířenýma bolestí na obrovskou horu létacích blan a masa. Pulzovala. Překonal v sobě bolest a zvedl ruku s paprskometem. Vážil najednou snad cent. S námahou ho odjistil a popadl do obou dlaní. Stiskl spoušť. Série dvanácti čar mířila k cíli. Prolétly rozevřenou tlamou a explodovaly. Uvolnily termické a mechanické síly. Najednou byla příšera znovu slyšet. Její nesnesitelný řev utichl v dlouhém vzdechu. Příšerná bestie, řekl Max Skovlik a promnul si žaludeční krajinu. Dhark opatrně natáhl levou nohu a zavrtěl hlavou. Mýlíte se, Skovliku. Tato živá bytost není příšerná, nýbrž jiná... Vymlátil bych je! Nejste Bůh, Skovliku. Věřte tomu, že i my jsme v očích jiných

6 bytostí nepovedenými, ohavnými kreaturami. Nepovažujte se za pupek vesmíru! Muži se znovu vydali na cestu. Pot jim stékal do očí. Cesta se zdála být nekonečná. Skovlik podpíral commandera z posledních sil. Zatraceně, tak kde je ten váš letoun, sakra?! Dhark se posadil, aby popadl dech. Jedna možnost by tu byla, vysvětloval zastřeným hlasem. Pokud letoun někde automaticky přistál, pak vysílá naváděcí paprsky. Pomocí našich hodinek bychom ho mohli zaměřit. Skovlik přitakal. Za pokus to stojí. Aktivoval frekvenční spínač hodinek a zvolna se točil kolem své osy. Tichý, bzučivý tón nejdřív nebylo téměř slyšet, ale když se Skovlik otočil po levém boku, zesílil. Támhle někde je, řekl. Zřejmě v tom malém údolí. Zkusím křížové zaměření. Max Skovlik odešel asi sto kroků od Dharka a pak se vrátil. Máme ho. Je skutečně tři kilometry odtud v údolí. Pojďte, commandere! Zvedl se vítr. Skovlik starostlivě sledoval blížící se mraky. Musíme si pospíšit! naléhal. Nebo nás ještě nakonec zastihne radioaktivní spad! V duchu proklínal nepříznivý osud. Váha commandera byla už nesnesitelná. Hrubě ho odstrčil. Hej, Dharku, bude ten letoun vůbec schopen letu? Ren Dhark slabě přitakal. Na jeho palubě se dostaneme k jakékoliv planetě této sluneční soustavy. Na šesté planetě máme opravárenskou základnu a hypervysílačku. Pokud se tam dostaneme, jsme zachráněni. Skovlik si zhluboka oddechl. To snad ani nemusíme startovat. Zavoláme z lodi stanici na Šesté planetě a necháme se odvézt. Omyl, Skovliku, pravil vyčerpaný Dhark. Dráhy obou planet jsou protiběžné. Naše stanice je vůči této planetě vždy na odvrácené straně. Musíme tam letět! Max Skovlik se najednou zastavil. Támhle, koukněte! Letoun byl vidět. Bezpečně stál v údolí a chvěl se pod stále silnějšími poryvy větru. Konečně k němu dorazili. Commander se chytil křídla a pohlédl do kabiny.

7 Jedno sedadlo pro pasažéry se automaticky předsunulo na místo katapultované pilotní sedačky. Boční výstup letounu byl po katapultáži zakryt kovovou deskou. Na šestou planetu to vydrží. Doufám jen, že s tím umíte létat, Skovliku! Ale nikdo neodpovídal. Ren Dhark se otočil a chvíli se rozhlížel. Vtom několik metrů za letounem spatřil Skovlika, jak se plazí po zemi. Skovliku, pojďte! Radioaktivita sílí! Skovliku!! Co je to s vámi? snažil se Dhark překřičet vichřici. Za okamžik stál Skovlik před commanderem a cosi mu ukazoval na třesoucí se dlani. Ren Dhark spatřil dva podivné kameny. Reprokrystaly! To jsou reprokrystaly! Gianti o nich mají záznamy. To jsou nejhledanější krystaly v kosmu...! Max Skovlik si nadšeně prohlížel svůj objev. Pak vytáhl z kapsy kombinézy peněženku a položil ji na zem. Krystaly vyzařovaly slabé bílé světlo. Max Skovlik je přidržel v pravém úhlu k sobě a přejel smíšeným světlem obou kamenů po peněžence. Pak je odložil a pln očekávání se sklonil. Na jeho vlastní peněžence ležel zcela identický duplikát. Víceúčelové hodinky znovu spustily poplach. Max Skovlik se probral z hlubokého snu a nedůvěřivě se rozhlížel. Nechte to tady, Skovliku. Ty kameny by přinesly jenom neštěstí! Jestli se dostanou do špatných rukou, bylo by po bezpečném živote! Mohl byste vytvářet i dvojníky lidí. Ta představa je přece strašlivá. Zahoďte je a nasedněte! Max Skovlik přitiskl krystaly pevně k hrudi. Kdepak, commandere! Patří mně! Já jsem je objevil! Jsou jich tady stovky! Tyhle krystaly mi dají nekonečnou moc! Stanu se nesmrtelným a... Přestaňte žvanit, chladně ho požádal Dhark. Já taky vím, co Gianti napsali o reprokrystalech. Naštěstí jsou tyhle energetické přeměňovače vysoce citlivé na radioaktivitu. Proto taky z většiny planet zmizely. Vaše drahocenné kameny teď už nic neznamenají. Brzy svoji schopnost ztratí. Pojďme konečně odstartovat! Commanderova slova byla podtrhována zběsilým pípáním hodinek. Užuž nasedal do kabiny, když ho Skovlik strhl zpět. Je mi moc líto, commandere, ale musíte tady zůstat. Nesmím ty vzácné kameny vystavit záření. Bohužel pro vás není v kabině místo.

8 Musím vás nechat tady! Ren Dhark ztěžka oddychoval. Rozmyslete si to pořádně, Skovliku. Checkmaster přepočítá let a stoprocentně mě tu najdou. I když mě radioaktivita rozežere, zanechám tu doklady o vaší vině. Tohle by vám neprošlo, Skovliku! Skovlik se zachechtal. Mýlíte se, Dharku. Vaše výzkumná loď zanikla v atomové explozi. Nikdo nemůže ani tušit, že jste to přežil. Vaše smůla, že jsem našel ty krystaly. Jinak bych vás skutečně asi zachránil! Ren Dhark se mírně předklonil. To se vážně chcete stát vrahem, Skovliku? Určitě mě už hledají! Vzdejte to! Max Skovlik ukázal na pípající hodinky. Je mi moc líto. Osobně nemám nic proti vaší vládě ani proti vám, ale je to holt smůla, že jste se mi připletl do cesty. Teď už se nedá nic dělat! Ale najednou se v něm cosi zlomilo. Skovlik si uvědomil, že je mu jeho oběti líto. Došlo mu, jaké by měl výčitky... Dobrá, dobrá, dobrá!! Nasedněte si, Dharku! Odvezu vás i ty krystaly! Commander se mlčky otočil k úzkému žebříku. Sotva položil nohu na spodní příčku, strnul. Max Skovlik mu do zad napálil celou dávku paprsků! * * * Nenechte se rušit v diskusi, pánové, jsem hned hotová, zvolala psycholožka Sonja Bernsteinová a zaprskala, protože jí voda ze sprchy stekla do tváře. Maličký Yang Lua, nejlepší hypnotik pozemské sféry, se usmál na anesteziologa Johna Packera. Chápu, kolego, že vás půvaby naší inteligentní kolegyně nenechaly chladným. Přesto se mi zdá vhodné zaznamenat dosud známé skutečnosti, a tím dojít k vědecky podloženým závěrům. Kdybyste dovolil, tak bych... Obraťte list, profesůrku, ozvala se atraktivní rusovláska, která právě vystoupila z plastikového závěsu sprchy, zabalená jenom do ručníku. Nádhera, poznamenal Yang Lua. Tenhle barevný tón musím

9 doporučit své dceří. Sonja Bernsteinová si projela vlasy vibračním hřebenem. Spokojeně si broukala: Po tom dobrodružství jsem to už měla zapotřebí. Málokdy v životě jsem vydala tolik energie! John Packer se předklonil. Byl to ramenatý, rozhodný muž. Víte, ze jste byla mizerná? Yang Lua zadržel dech. Čekal výbuch vzteku krásné kolegyně, ale byl mile překvapen. Výjimečně máte pravdu, Johne, řekla kráska. Ale věřte mi, prosím, že jsem byla lepší než kdy jindy. Dosáhnout takového originálu je zkrátka těžké. Proti tomu zůstávají naše reprodukce jen slabými odstíny. Oba muži bez námitek souhlasili. Bylo samo o sobě těžké stabilizovat krajinu, zamyšleně pronesl Yang Lua. John Packer živě přitakával. I já měl potíže. Moji útočníci se jednoduše nedali udržet pod kontrolou. V případě Jettdreameru šlo málem o katastrofu. Sonja Bernsteinová si utřela své dlouhé zrzavé vlasy do ručníku a zkušeně je pak sepnula sponkami. Zazněl melodický zvonek. Počkejte chvilku, jen si přehodím sarong, poprosila Sonja Bernsteinová. Za pár minut nato stáli všichni tři přede dveřmi do soukromých místností Echriho Ezbala. Echri Ezbal byl brahmán a nejkompetentnější odborník na Kyborgy, vysoce kvalifikovaný genetik a biochemik, jemuž vláda bez jakýchkoli námitek svěřila jeden ze svých nejdůležitějších projektů. Pohledem spočíval na tváři Sonji Bernsteinové, poznamenané stopami značného vyčerpání. Závěrečná zkouška je za vámi? zeptal se, ale znělo to spíš jako konstatování. Malý hypnotik Yang Lua přitakal a vytáhl z kapsy kazetu se záznamem. Podívejte se sám, Echri Ezbale... Bělovlasý stařec se usmál. Později, příteli. Ale snad by mi mohla naše rozkošná kolegyně sama krátce sdělit, jak dopadl poslední test? Sonja Bernsteinová se posadila, pohodila temně zlatou hřívou a věcně začala: Tým: Yang Lua jako hypnotický lékař, John Packer jako anesteziolog a Sonja Bernsteinová jako hloubková psycholožka dostali za úkol přezkoumat mentální schopnosti Maxe Skovlika pro

10 výzkum Kyborg... Šlo o to, konfrontovat Maxe Skovlika s nejrůznějšími situacemi, ve kterých bychom zjistili jeho odvahu, odolnost, věrnost, agresivitu, závist, velkorysost atakdále. Yang Lua vyskočil a nervózně obešel stůl, za kterým klidně a bez hnutí seděl Echri Ezbal. Kolegyně zapomněla sdělit, že testovaná osoba považuje účelově simulované situace za skutečné zážitky...! Sonja zvedla ruku a zastavila proud jeho výřečnosti. Jak lze vyčíst ze záznamů Maxe Skovlika, reagoval ve většině případů nad očekávání dobře. Je to člověk s nadprůměrnými schopnostmi, to je jasné. Echri Ezbal si pohrával se šňůrou dřevěných korálků. Takže se podařilo získat dalšího člena? Ne! nervózně vykřikla Sonja Bernsteinová. Mysleli jsme si, že je všecko v pořádku. Skovlik vydržel velké psychické zátěže. Ale nakonec se všecko zhatilo! Echri Ezbal tázavě zvedl obočí. Krásná žena ukázala na kazetu se záznamem. Musíte se podívat na konec, Ezbale. Yang Lua vystavěl bizarní krajinu a stabilizoval ji. John Packer do ní promítl řadu nebezpečí. Skovlikovo podvědomí reagovalo velkolepě. Nakonec jsem ho konfrontovala s Renem Dharkem. Jejich setkání probíhalo řádně až do chvíle, kdy se projevily Skovlikovy osobní ambice. Ty byly pak silnější než etické principy. Fiktivní Skovlik zastřelil fiktivního Dharka. Rozhostilo se ticho. Pak tiše promluvil Ezbal: Vaše rozhodnutí? Negativní, odvětila Sonja Bernsteinová. Maxi Skovlikovi scházejí potřebné morální předpoklady. Nemůže se stát Kyborgem. Echri Ezbal se pootočil k Johnu Packerovi. Uvědomte co to pro Skovlika může znamenat, jestliže bude odmítnut v tak pokročilém stadiu. Může tím utrpět celá jeho psychika. Jak se rozhodnete vy, Johne? Negativní, odvětil oslovený okamžitě a bez váhání. A vy, Yang Luo? Dáváte Skovlikovi šanci? Negativní, odvětil hypnotik. Ten muž by mohl být nebezpečný. Echri Ezbal si tiše povzdechl a podíval se z okna. Údolí Brana... V podzemních laboratořích pracovalo na splnění starého snu lidstva l 350 odborníků. Tvořili nadčlověka.

11 Brahmánský filozof dobře věděl, že nelze docílit ideálu. Ale lidstvo udělalo další krok. Člověk potřeboval mít s sebou v kosmu někoho, kdo by stejně jako on pocházel ze Země, ale byl by schopen podstatně vyšších výkonů... Echri Ezbal se vytrhl ze zamyšlení. Na atletické dráze za oknem kdosi velice rychle běhal. Nebylo možné rozeznat jeho neuvěřitelně rychle kmitající nohy. Na pár vteřin však bylo možné vidět jeho obličej. Holger Alsop. Nejvyzrálejší Kyborg na stanici v údolí Brana absolvoval svůj každodenní trénink. Echri Ezbal se už chtěl odvrátit, když vtom si všiml podivné bytosti. Běžela těsně ze Holgerem. Byla sotva třicet centimetrů vysoká a osmdesát centimetrů dlouhá, temně černá, chlupatá, ne nepodobná skotskému teriérovi. Brahmán se pousmál. Přítomní vědci si toho všimli a také se podívali ven. Bestie! volal Holger Alsop. Už by tě měli sešrotovat! Pak vyskočil dobře dva metry do výšky, udělal salto a dopadl na zem opačným směrem, než běhal. Ale sotva se octl na zádech, černá bytost mu elegantním skokem přistála přímo na prsou. Holger zabořil prsty do její husté srsti a láskyplně pravil: Ses čím dál těžší, psí robote. Chris Shanton tě tak cpe těma svejma senzorama, že brzy praskneš. Doufám jen, že se nic podobnýho nestane taky mně. * * * Vidím kaňky, zabručel Chris Shanton a ještě pohodlněji se uvelebil v měkkém křesle. Ale prosím vás, odporoval profesor Sandlidge. Něco byste měl vidět. Rohrschach tvrdí, že každý člověk... Chris Shanton sáhl na stůl pro list papíru s rozpitými skvrnami a roztrhal ho na malé kousky. Teď už žádný kaňky nevidím, konstatoval spokojeně a hodil útržky do koše. Profesor si Shantona vyčítavě měřil. Bylo mu zatěžko proniknout

12 pod profesionální hroší kůži. Měl před sebou vysoce inteligentního, prominentního pacienta, jaký se vůbec nehodil do obvyklých schémat. Chris Shanton dobrovolně přišel do údolí Brana, aby si tu dal vyšetřit mozek. V poslední době podléhal jakémusi nekontrolovatelnému vnějšímu vlivu a vykonával cizí vůli, aniž by si to vůbec uvědomoval. Tímto způsobem například zničil celou řadu obranných systémů na asteroidech, rozmístěných kolem Země. Are Doorn se už několik týdnů snažil napravit napáchané škody. Ale všecky psychotesty prokázaly, že Chris Shanton je psychicky zcela zdráv... Vtom profesor nadskočil, protože se ozval nečekaný zvuk. To Shanton luskl prsty. Jste nervózní, profesore, měl byste vyhledat lékaře. Možná psychiatra. Pak se předklonil a chytil ho za límec pod krkem a nadzvedl ho. Ztrácím vědomí! hlesl profesor. Ale jdi ty, pravil Shanton, pustil ho, nasadil si klobouk a vyrazil ven. Vyšel na plastikobetonový chodník a zhluboka se nadechl. Pak se podíval, na hodinky a stiskl jedno z tlačítek. Miniobrazovka se zamlžila a potom už mohl sledovat to, co viděl jeho psí robot Jimmy. Shanton se ujistil, že Jimmymu nehrozí nic zlého, vypnul spojení, otočil se a vracel se do svého příbytku v údolí Brana. Varovný impulz přišel nečekaně. Z Chrise Shantona se stal kulový blesk, sotva zaregistroval hrozící nebezpečí. Bleskurychle se schoval za široký betonový milník. Potom začal logicky uvažovat. Ptal se sám sebe, jak je možné, že ještě žije. Útok byl poměrně slabý. Chris Shanton o sobě věděl, že patří k několika málo lidem, kteří jsou schopni tělesně cítit elektromagnetické impulzy. Jeho závěr k prožité události byl neuvěřitelný, ale prakticky skutečně existovala jenom jedna možnost: Vládní kruhy naplánovaly útok proti jednomu ze svých nejvěrnějších lidí! * * * Skovlik stál před Echri Ezbalem se skloněnou hlavou. Mocná

13 ramena napínala plastikovou kombinézu, hlas zněl jako tóny ocelových strun. Tak to už nedostanu žádnou další šanci? Brahmán pohlédl na Skovlika a zavrtěl hlavou. Žádnou, příteli. Poslední test prokázal, že vás nemůžeme vzít do galaktické bezpečnostní jednotky. Z důvodů sebezáchovy. Jste psychicky nestabilní. Jak to můžete tak přesně vědět? odporoval Skovlik. Ty zatracené testy se přece mohou dotknout jenom malé části osobnosti. Vaši odborníci se musejí mýlit. Přišel jsem sem s těmi nejlepšími úmysly, chtěl jsem spolupracovat na velkolepém projektu. Vy jste mi ukázal jeho obrysy a hned nato taky dveře. Tomu prostě nerozumím! Ezbal k sobě přiložil dlaně a zahleděl se Skovlikovi do očí. Ani tomu nemůžete rozumět, Skovliku. Poslední testy běžely v podvědomé hladině. Akční proudy jsme odebírali přímo z vašeho mozku. Vy si nevzpomínáte, co bylo, protože je to tak pro vás lepší. Nemá smysl diskutovat, proč jsme vás odmítli. Rozhodnutí padlo a nelze se proti němu odvolat! Skovlik vyskočil a přešel k oknu. Ramena se mu chvěla. Z okna viděl mladé muže, kteří obstáli a směli se stát Kyborgy. Nyní právě absolvovali atletický trénink. Najednou se prudce otočil. Stál od učence na dva kroky. To si nenechám líbit, Ezbale! Jestli mě nechcete za svého společníka, pak budu vaším protivníkem. Se mnou si zahrávat nebudete! Echri Ezbal otevřel zásuvku prostého psacího stolu a vytáhl z něj dva pořadače. Tohle jsou lidé, kteří byli přijati do programu Kyborg, ukázal na ten tenčí. A ten silnější ukrývá jména těch, kteří v prvních kolech obstáli, ale posléze jsme je museli z nejrůznějších důvodů vyřadit. Kyborgy se stanou pouze a výhradně jenom ti nejlepší z nejlepších! Protože jenom oni budou schopni unést takovou zátěž. Echri Ezbal zamyšleně hleděl z okna. Ale ani u těch, které jsme vybrali, neexistuje žádná stoprocentní jistota, že budou úspěšní. Může dojít ke katastrofám. Jeden jediný, který zklame, a projekt bude vážně ohrožen. Proto jsme při výběru tak velmi přísní. Musíte to pochopit. Pochopit, ušklíbl se Skovlik a předklonil se přes stůl. Mám

14 něco pochopit, když vím, co ze mě mohlo být? Mohl jsem se stát nadčlověkem, věřil jsem, že jen tak nezestárnu a že vyřeším spoustu problémů - a pak najednou musím pochopit, že jsem neschopen, aniž bych zjistil, proč tomu tak je? Nepožadujete ode mne příliš, Ezbale? Učenec před zlostným pohledem neuhnul. Opravdu nemá význam diskutovat o rozhodnutých záležitostech. Jde o jinou otázku. Chcete tady zůstat a spolupracovat na projektu Kyborg, anebo chcete údolí Brana opustit? Pokud se rozhodnete pro odchod, bude nutné zablokovat vaše vzpomínky. Lidstvo ještě nedozrálo natolik, aby smělo být o projektu informováno. Max Skovlik se zhroutil do židle. Dělejte si co chcete, zamumlal. Sklopil oči, aby zakryl zlostný pohled, a naoko zničeně pravil: No dobrá. Když už sám nemůžu být Kyborgem, pak chci alespoň spolupracovat na vytváření projektu. Zůstanu v údolí Brana. Echri Ezbal zamyšleně hleděl ke dveřím, které za Skovlikem zapadly. Spojil se videofonem s Galaktickou Bezpečnostní Organizací GBO. Ještě než druhá strana odpověděla, vypnul spojení. Tím padla poslední šance, jak dát událostem jiný průběh. Výhybky byly nastaveny. * * * Druhý kontakt s elektromagnetickými vlnami vehnal Chrisi Shantonovi do čela chladný pot. Stále ještě nebyl schopen neznámého protivníka objevit. Bleskurychle namačkal na hodinkách tajný kód a odvysílal ho. Jimmy se líně povaloval na posteli Holgera Alsopa. Veškeré funkce kromě příjmu signálů měl na nule. Ale přicházející impulz v okamžení přepnul funkce z nuly na plný výkon! K polootevřeným dveřím se řítil černý stín. Z chlupatých tlapek vyjely černé koule. Podivné vozidlo, které uhánělo po betonové silnici, jen vzdáleně připomínalo skotského teriéra. Během šílené jízdy se Jimmymu dostalo všech potřebných informací. Věděl, že se jeho konstruktér nachází v nebezpečí.

15 Hnal se ke zdroji elektromagnetických impulzů, které ohrožovaly jeho pána. Otevřel tlamu, zaměřil cíl a bez milosti začal pálit nebezpečné paralyzující paprsky... Po chvíli už stál vedle Chrise Shantona a oba sledovali neuvěřitelný obraz. To snad není možný, řekl Shanton a protřel si oči. To se mi snad zdá, Jimmy! Jimmy, k noze! Oba se pak zvolna přibližovali k místu, kde tančil jakýsi zdivočelý sněhulák. Zaznamenej to, Jimmy, přikázal Shanton. Obraz i se zvukem, všechno! Muž, tančící na jedné noze, mával pravou rukou nad hlavou a od srdce nadával. Skutečně byl podobný oněm postavičkám, které děti v zimě dělají ze sněhu. Hlavu měl v kulaté plastikové přilbě a tělo připomínalo bílou hrušku. Muž byl oblečen v bílé kombinéze, která při bližším ohledání vykazovala jakási černá místa. Poskakoval na kouřících zbytcích už neidentifikovatelné aparatury. Ta vaše příšera mě mohla klidně zasáhnout! Já energicky protestuji! Chris vložil do svého hlasu ustaraný podtón: Není vám snad dobře? Ale nevydržel si hrát na hodného strýčka. No, moc nekoukejte, Strangere. Vůbec mě nezajímá, jestli se do vás strefil. Stejně by to byla vaše vina. Co tady zase čmucháte? Oči reportéra Berta Strangera se rozevřely ve výrazu naprosté nevinnosti. Můj milý Chrisi Shantone, řekl medovým hlasem. Můj milý, impulzivní příteli. Je mi moc líto, že jsem zase jednou probudil vaši nevoli... Tohle, ukázal pod sebe, byl Mark IV, přenosný vysílací přístroj pro stereozáznam se speciálním vybavením. Sice byl už použitý, ale pořád mě stál pět tisíc dolarů. Doufám, že vaše konto takovou zátěž vydrží? Chris Shanton se zhluboka nadechl. Zaměřil jste mě svojí počítačovou kamerou. Zřetelně jsem cítil impulzy. Protože ale nikdo netušil, že svůj reportérskej čenich strčíte dokonce i do údolí Brana, myslel jsem si, že jde o nějakej útok proti mně. Proto jsem nasadil Jimmyho! Reportérův dobrosrdečný výraz se poněkud změnil. Dětské oči zpozorněly a kolem úst vyvstaly ostré vrásky. To snad nemyslíte

16 vážně, Shantone? Jenom proto, že vás někdo zaměří, začnete střílet hlava nehlava? Nechte pohádek! Prostě mě nesnášíte, tak jste si na mně zchladil žáhu! Nesmysl, Strangere. Můj mozek byl v poslední době zneužíván. Musím být prostě mimořádně opatrný... Bert Stranger se zakřenil. Jedna nula pro mě, Shantone. Já věděl, že za tím musí něco být, když se schováváte v údolí Brana. Vy přece nejste typ Kyborga! * * * Noc nad údolím Brana. Osamělý láma nahoře v primitivní jeskyni se usmál. Věděl, co se dole v údolí děje. Jeho souvěrec Echri Ezbal ho několikrát navštívil, aby s ním hovořil o věcech bytí. Když byli spolu, nepoužívali mnoha slov. Nacházeli společné myšlenky mlčky. Pro muže na bezpečnostní stanici bylo díky infrapřístrojům světlo jako ve dne. Stejně tak pro strážné na obchůzce, kteří měli přes oči speciální optiku. Ale byl tu ještě někdo se širokým držákem přes helmu: Max Skovlik. Číhal ve stínu budov a pozorně sledoval dva strážné, procházející kolem ve vzdálenosti deseti metrů. Oba muži si za dlouhé měsíce služby už zvykli, že se v údolí nikdy nic nestalo. Max Skovlik se zvolna propracovával k výpusti. Využíval přitom každý kout, každý kryt, aby zůstal nezpozorován. Když zaslechl kroky další dvojice strážných, schoval se za jeden ze zaparkovaných kluzáků. V duchu zaklel, když se strážní zastavili u stejného letounu. Zapálili si. Skovlik na okamžik zvážil, jestli by je neměl omráčit. Když si připalovali, měli hlavy tak blízko u sebe, že by stačilo je prudce srazit. Ale strážní nezůstali stát. Brzy pokračovali v obchůzce. Uprchlík si samozřejmě pohrával s myšlenkou, že by použil transmiter a nechal se rematerializovat v Cent Fieldu, ale pak myšlenku zavrhl. Skrývala příliš mnoho rizik. Seskočil dolů na prostranství před vchodem, přeběhl pár metrů a schoval se v jámě za nějaké plastikové nádoby. Vší silou vůle se snažil uklidnit zběsilý pulz.

17 Ale nedokázal zabránit tomu, aby se mu neroztřásly ruce, když vytahoval z kapsy plechovku a strhával z ní plombu. Potom sundal víčko. Uvnitř ležel kovový kroužek, připevněný ke šňůře. Konec šňůry vedl do nitra plechovky. Skovlik ji vzal do levé ruky a prostrčil kroužkem ukazováček. Cosi tiše cinklo - časový spínač jeho hodinek. Uprchlík zvedl paži a opatrně ji otočil směrem k infrahledítku. Ciferník zazářil. Zvonek se ozval podruhé. Skovlik strnule sledoval vteřinovou ručičku. Teď všecko záleželo na správném odhadu a souhře. Bezděčně odpočítával poslední vteřiny. Všecky svaly se v něm napjaly. Ručička minula nulovou značku a pokračovala. Nestalo se nic! Skovlik procedil vzduch mezi zuby. Zaznělo to jako hadí syčení. Už chtěl vstát, když spatřil ohnivý míč. Sklad číslo čtyři na jižním konci údolí Brana se proměnil v sopku. Vysoce koncentrované pohonné hmoty spontánně reagovaly na termickou rozbušku o výkonu 2400 stupňů Celsia. Teprve pak byl slyšet výbuch. Max Skovlik znovu pohlédl na hodinky. Vyčkával další minutu. Mezitím se ozývaly poplašné sirény. Minuta uplynula. Skovlik sevřel plechovku pravačkou a rozběhl se přes volné prostranství ke štítové vpustí. Ve strážní budově se otevřely přední dveře. Jakýsi vyděšený muž sledoval utíkajícího. Poplach! volal Skovlik a řítil se přímo na strážného. Okamžitě zajistit budovu. Někdo na nás zaútočil! Strážný nejistě o krok ustoupil. Skovlik ho strčil do místnosti, zabouchl za sebou dveře a vytrhl kroužek z plechovky. Ozvalo se klapnutí. Z plechovky vytryskla mlha, která v okamžiku zaplnila celou místnost. Šest strážných strnulo. Pak zaslechl šest dutých úderů. Přikývl a otevřel okno. Pevně svíral rty. Dýchal jenom nosem, měl v něm zastrčeny dva samotěsnící filtry. Opatrně se podíval ven. Ochranná energetická kupole nad údolím

18 se proměnila v centrum elektrických výbojů, protože vzduch uvnitř, zahřátý explozí, narážel na vnější chladný vzduch. Nad místem požáru se ochranný štít zbarvoval do světle modra. Skovlik se otočil. Jeho pohled patřil složitému ovládacímu panelu, jehož pomocí bylo možno otevřít štítovou vpusť. Uprchlík se vyznal v počítačích. Během několika vteřin pochopil systém panelu. Chvíli zaváhal, než pohnul hlavní pákou, ale myšlenka na vymazání vzpomínek a hypnotické vlivy, kterým by musel být vystaven, mu dodala odvahy. Věcně a chladně se pustil do práce. Dodal plnou energii velkému prstencovému projektoru, aktivoval horizontální a vertikální stabilizační pole a zároveň zapnul otevírací sestavu. Elektronika, otevírající výstup z prostoru, krytého energetickým zvonem, začala pracovat. V centrální elektrárně sice noční směnař zjistil vyšší výdej energie, ale připisoval ho protipožárním opatřením. Skovlik měl štěstí. Naposledy pohlédl na spící strážné. Bojový uspávači plyn je vyřadí z činnosti nejméně na tři hodiny. Max Skovlik doufal, že do té doby bude dávno za horami, nedosažitelně daleko. Vpusť se podobala oblouku transmiteru. Max se zahleděl na chladné skály za ní. Vykročil. * * * Ta věc se mi nelíbí, řekl Bert Stranger a přitiskl počítačový okulár svého Marka-IV k pravému oku. Trochu to s ním trhlo, když pár metrů od něho vybuchl kanystr s pohonnou hmotou. Žhavé úlomky mu zasvištěly nad hlavou. Lhostejně si vytřepal z vlasů drobné oharky. Nesedíte nějak moc blízko? otázal se Chris Shanton. Povšiml si, že kamera, kterou Stranger svírá, není přepojena na přímé vysílání, ale na záznam. To je teda div, že reportér jako vy nevysílá tak pěknej ohníček do celýho světa! Ze skladu šlehaly plameny. Chris Shanton strhl reportéra k sobě na zem a zatáhl ho do zákopu.

19 Právě včas. Chvíli nato jim nad hlavami svištěly střepiny, kovové úlomky a kamení. Bert Stranger opatrně vysunul objektiv přes okraj zákopu a stiskl tlačítko natáčení. Shantone, měl byste vědět, že spolupracuju s Renem Dharkem a Danem Rikerem, vysvětloval. Chris Shanton si odfrkl, ale nic nenamítal. Reportér pokračoval: Požádal jsem commandera, jestli smím natáčet v údolí Brana. Tyhle záběry budou odvysílány v danou chvíli na osobní příkaz Rena Dharka. Že jste ho požádal? zamumlal mohutný inženýr a zamračil se. Spíš bych řek, že jste ho vydíral. Za normálních okolností by vás Ren Dhark totiž poslal ke všem čertům! Bert Stranger odložil kameru a vyměnil kazetu. Podceňujete Dharka, pravil neobvykle klidně. Commander by se nikdy nenechal vydírat. Dohodli jsme se. Dhark není diktátor, který by předepisoval sdělovacím prostředkům, co mají dělat. A já nejsem blázen, abych škodil lidstvu tím, že bych předčasně vyzvonil závažné informace. Chris Shanton mu naslouchal jen na půl ucha. Poslouchal především podivně rytmické výbuchy nádrží a pokoušel si vzpomenout, kde už takový rytmus slyšel. Jeho podvědomí signalizovalo nebezpečí! Otočil frekvenčním ciferníkem hodinek. Centrála údolí Brana, ozval se sonorní hlas. Pozor, řekl Chris Shanton a přivřenýma očima sledoval požár, který se i přes okamžitá opatření stále rozšiřoval. Signál 14/2/11. Přednostní dotaz na ústřední evidenci. Co se nachází ve skladu čtyři? Bert Stranger překvapeně hvízdl, otočil kameru a vzal Shantona do širokoúhlého záběru. Registratura, ozvalo se z drobného reproduktoru. Ve skladu čtyři jsou především pohonné hmoty pro obyčejné nákladní lodě a nářadí na lámání kamene. Kromě toho ještě plastikové stavební panely. Jinak nic? zeptal se Shanton. Hlas se mu chvěl vzrušením. Nic, odvětil úředník. Inženýrova tvář se uklidnila. Málem už vypnul spojení, když vtom se z reproduktoru ozval přidušený hlas: Shantone, pod skladem je zapečetěný speciální trezor se sto gramy

20 axiálně utvářených hyperdiamantů! Bert Stranger si všiml, jak Shanton pobledl a pochopil - stanice Kyborgů se nacházela v nejvyšším nebezpečí! * * * Echri Ezbal uvolněně seděl v křesle a sledoval údaje na hlavní tabuli centrály údolí Brana. Kolem něj vládl hektický provoz. Bezpečnostní důstojník řídil systém protiopatření. Právě starostlivě shlédl k Ezbalovi. Nerozumím tomu, pane. Ten zatracenej požár ve skladu číslo čtyři měl bejt správně už dávno uhašenej. Nasadili jsme dvě nový částicový brzdy. Hasí se i tradičníma způsobama. Ale pořád hoří! Vypadá to, jako by tam někdo seděl a rozfoukával oheň! Správně, hochu, zafuněl zarudlý Chris Shanton a protlačil se dveřmi dovnitř, v patách s reportérem Strangerem. Echri Ezbal tázavě vzhlédl. Skutečně to tam někdo rozdmýchává, pokračoval Shanton. Pod skladem leží hyperdiamanty. Jejich záření si s částicema hravě poradí. Dál lze předpokládat, že hyperdiamanty ještě zvyšujou kinetickou energii rozvášněnejch molekul. Každej si dokáže spočítat, co všecko se pak eště může stát. Echri Ezbal pozvedl ruku. Přestože kolem vládlo nervózní napětí, uvolněně se usmál. Co se stane? Bohužel nerozumím termodynamice. Shanton věcně vysvětloval: Nedávno proběhly na palubě POINT OF pokusy, které měly prokázat, jak se určité materiály chovají při nechráněném přechodu z podsvětelné do nadsvětelné rychlosti. Mezi vzorky se nacházela i nádoba s obyčejným černým uhlím. Když ji vědci po pokusu otevřeli, našli neuvěřitelně jasně zářivý diamanty. Reportér Bert Stranger se držel v pozadí. Pohrával si s opaskem, svírajícím jeho kulatý břich. Ukazováčkem cvrnkl do spony a pootočil se k Shantonovi, aby ho směrový mikrofon lépe zachytil. Každé slovo bylo přesně zaznamenáváno. Pár vteřin nato došlo ke katastrofě. Začalo to tím, že explodovalo pár hořících cigaret. Pak se rozpadly v prach nějaké počítačové agregáty, vzplály kabely a propálily stěny. Ren Dhark byl u toho. Reagoval rychleji než vědci a nádobu s

Žába 92 / 93. zahrada.indd 92 12.1.2016 7:26:09

Žába 92 / 93. zahrada.indd 92 12.1.2016 7:26:09 Žába Nenávidím žáby. Všechna zvířata mám rád, vím, že co do vznešenosti jsou si všechny výtvory přírody rovné, jen k žábám prostě cítím nepřekonatelný odpor. Povím vám proč, a to i přesto, že mi stačí

Více

Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda

Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda a věděl proč. Levou zadní tlapku měl malou a hubenou, vypadala spíš jako uschlý vrbový lístek než jako pořádná myší noha, a tak si každou cestu musel předem

Více

ČTVRTÁ ITERACE. Nevyhnutelně se začnou vynořovat základní nestability. IAN MALCOLM

ČTVRTÁ ITERACE. Nevyhnutelně se začnou vynořovat základní nestability. IAN MALCOLM ČTVRTÁ ITERACE Nevyhnutelně se začnou vynořovat základní nestability. IAN MALCOLM HLAVNÍ CESTA Do střechy elektromobilu bubnoval déšť. Tim cítil, jak ho brýle pro noční vidění nepříjemně tlačí do čela.

Více

Korpus fikčních narativů

Korpus fikčních narativů 1 Korpus fikčních narativů prózy z 20. let Dvojí domov (1926) Vigilie (1928) Zeměžluč oddíl (1931) Letnice (1932) prózy z 30. let Děravý plášť (1934) Hranice stínu (1935) Modrá a zlatá (1938) Tvář pod

Více

JAOS. povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let)

JAOS. povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let) JAOS povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let) Kapitola I. Jak to začalo a jak to u nás vypadá? Proč zrovna já? Koukej, ať už jsi zpátky v regenerační komoře! řekl nějaký hlas, když

Více

Podívejte se na Měsíc, vypadá jako písmenko D, zavolal Lukáš.

Podívejte se na Měsíc, vypadá jako písmenko D, zavolal Lukáš. Měsíc Do kluků jídlo doslova padalo. Jednak měli hlad jako vlci, ale také se už nemohli dočkat, až začnou pozorovat. Sotva dojedli poslední sousto, poprosili tatínka, aby jim dalekohled vynesl na zahradu.

Více

Horký den se pomalu chýlil ke konci, slunce zapadalo za hranatou věží františkánského kláštera a jeho nazlátlé paprsky dopadaly na kopce protějšího

Horký den se pomalu chýlil ke konci, slunce zapadalo za hranatou věží františkánského kláštera a jeho nazlátlé paprsky dopadaly na kopce protějšího S A N O K 1 8 7 5 Horký den se pomalu chýlil ke konci, slunce zapadalo za hranatou věží františkánského kláštera a jeho nazlátlé paprsky dopadaly na kopce protějšího břehu řeky. Děti přeběhly louku, prodraly

Více

Samuel van Tongel. Nevinnosti I

Samuel van Tongel. Nevinnosti I Samuel van Tongel Nevinnosti I Studený vítr ochlazoval jinak teplý večer při svitu zapadajícího slunce, jehož barva se měnila při každém mraku, který se na překrásném oranžovo-modrém nebi ocitl. Na stromech

Více

A jakmile stanula nad bílou kaluží, jasné světlo rázem zhaslo. Dívka se souhlasně podívala na svůj stín. Dobrá práce, řekla mu.

A jakmile stanula nad bílou kaluží, jasné světlo rázem zhaslo. Dívka se souhlasně podívala na svůj stín. Dobrá práce, řekla mu. Kapitola 2. ARIA Venku bylo zataženo. Žádná modrá obloha, ani slunce, ani stín. Proto bylo tak zvláštní, když se uprostřed parkoviště před nemocnicí jeden stín objevil. Nejdřív to byla jen taková skvrna,

Více

Dagmar Pospíšilová VY_32_INOVACE_ČJ5-L_12_DETEKTIVNÍ PŘÍBĚHY CZ.1.07/1.4.00/21.3536 ANOTACE

Dagmar Pospíšilová VY_32_INOVACE_ČJ5-L_12_DETEKTIVNÍ PŘÍBĚHY CZ.1.07/1.4.00/21.3536 ANOTACE Základní škola Habartov, Karla Čapka 119, okres Sokolov Autor: Téma sady: Název výstupu: Dagmar Pospíšilová Český jazyk pro 5. ročník - literatura VY_32_INOVACE_ČJ5-L_12_DETEKTIVNÍ PŘÍBĚHY Datum vytvoření:

Více

duly. Mohutná loď se naklonila na stranu, jako by jí zmítala bouře. Z paluby se ozývaly hlasité povely a pobíhaly po ní temné postavy, rozčileně

duly. Mohutná loď se naklonila na stranu, jako by jí zmítala bouře. Z paluby se ozývaly hlasité povely a pobíhaly po ní temné postavy, rozčileně DUCH? Z temného moře se vynořila plachetnice se třemi stěžni. Plachty měla svěšené a trup hluboko ponořený, jako by byla naložená těžkým nákladem. Na středním a nejvyšším stěžni vlála malá černá vlajka.

Více

35 Kapitola druhá 36 Přípitek Patrové budovy, roztroušené na úpatí vysoké hory, zůstávaly dlouho po ránu v jejím stínu. V půl osmé se v trávě na záhonech ještě drželo studené vlhko od noční rosy, ale celé

Více

Bůh to zařídí? Miroslav Krejčí ilustrace Miroslav krejčí starší. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Bůh to zařídí? Miroslav Krejčí ilustrace Miroslav krejčí starší. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Bůh to zařídí? Miroslav Krejčí ilustrace Miroslav krejčí starší Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w.

Více

Trpaslíci se vraceli domů po celodenní dřině v diamantových dolech.

Trpaslíci se vraceli domů po celodenní dřině v diamantových dolech. 1 SNĚHURKA A SEDM TRPASLÍKŮ Ach, to léto! Trpaslíci se vraceli domů po celodenní dřině v diamantových dolech. Každý nesl v jedné ruce krumpáč a v druhé kyblík. Jak tak pochodovali lesem, hřálo je do zad

Více

Už je to tady zas, že? podivil se Charlie. Kam jsme se dostali tentokrát? Do Zakázaného města! prohlásila Louisa a rozhlížela se kolem.

Už je to tady zas, že? podivil se Charlie. Kam jsme se dostali tentokrát? Do Zakázaného města! prohlásila Louisa a rozhlížela se kolem. KAPITOLA 2 Frankie pocí l na tvářích lehký závan větru. Zamrkal, a když se mu před očima vyjasnilo, uviděl, jak stojí před velkou klenutou bránou. Byla natřená několika barvami červenou, oranžovou a zelenou.

Více

Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy.

Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy. Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy. Nedokázala jsem si představit život bez ní a to i přesto, že

Více

Herta Müllerová: Nížiny

Herta Müllerová: Nížiny Ukázky Próza Herta Müllerová: Nížiny /ukázka/ Herta Müllerová: Nížiny /ukázka/ Seznamte se s prvotinou nejslavnější německy píšící spisovatelky současnosti. Nížiny jsou prvním románem nositelky Nobelovy

Více

2. Kapitola - Útěk. Kurtis:,,Mě se neptej..." Já:,,A jak ale mohl vzít roha?"

2. Kapitola - Útěk. Kurtis:,,Mě se neptej... Já:,,A jak ale mohl vzít roha? 2. Kapitola - Útěk,,Pink..probuď se!!" Já:,,Ehh...coo?? Nazdar Kurte.." Kurt:,,Pink, máme problém..pamatuješ na toho včerejšího návštěvníka?" Já:,,Na toho se nedá zapomenout...*zíív*" Kurt:,,Výborně..je

Více

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů.

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Čekal tak toužebně, že by nebylo divu, kdyby se objevili ve

Více

PŮJČIT SI ZÁPALKU Překlad: Adéla Nakládalová

PŮJČIT SI ZÁPALKU Překlad: Adéla Nakládalová PŮJČIT SI ZÁPALKU Překlad: Adéla Nakládalová Můžete si myslet, že půjčit si zápalku na ulici je docela jednoduchá věc. Ovšem každý člověk, který to kdy zkusil, vás ujistí, že tak to rozhodně není. A každý

Více

Příběhy. policejní stanice. Pavel Gregr

Příběhy. policejní stanice. Pavel Gregr Příběhy policejní stanice Pavel Gregr 1 Obsah : Předmluva... 5 Zvláštní oznamovatel... 7 Noční hlídka...16 Drobné poranění...21 Kontrola... 28 Pietní chvilka...38 Věčná oznamovatelka...44 Ohledání těla...

Více

LAURA MARX FITZGERALDOVÁ

LAURA MARX FITZGERALDOVÁ LAURA MARX FITZGERALDOVÁ Poklekl ke mně a rukama zacákanýma od barev sevřel má ramena. Není kouzelná. Je dost těžké tuhle sklenici naplnit. Je těžké ty peníze vydělat a ještě těžší je uchovat. Přesunul

Více

Erik vypjal hru, upravil si baseballovou čepici a vyrazil dlouhými kroky otevřenou branou dovnitř.

Erik vypjal hru, upravil si baseballovou čepici a vyrazil dlouhými kroky otevřenou branou dovnitř. DŮM ČÍSLO 12076 Tys byl odjakživa hrozný paličák, Dominiku! řekla Tina Erikovi. Nesmysl, jste nějak moc moudrá, paní profesorko Patti! opáčil hbitě Erik. Cha, ona není Patti, ale Erik, zvolala pravá Patti

Více

Telefonní budka. Varovný telefonát

Telefonní budka. Varovný telefonát MEZI NEBEM A ZEMÍ Mezi nebem a zemí Telefonní budka Tohle se prý stalo nedávno, někde na Kladně. Jednu mladou dívku právě proti její vůli opustil přítel a k tomu se přidaly jak problémy ve škole, tak

Více

Legenda o třech stromech

Legenda o třech stromech Legenda o třech stromech Legenda o třech stromech je v tomto setkání s malými metodickými úpravami zpracována v rámci jednoho setkání pro skupinu mládeže a dospělých včetně seniorů. Ve středu zájmu není

Více

ŘÍŠE TEMNOT LÁSKA NIKDY NEBYLA TAK NEBEZPEČNÁ.

ŘÍŠE TEMNOT LÁSKA NIKDY NEBYLA TAK NEBEZPEČNÁ. ŘÍŠE TEMNOT LÁSKA NIKDY NEBYLA TAK NEBEZPEČNÁ. ŘÍŠE TEMNOT není žádné konkrétní místo. Trvale nás obklopuje. Tvorové z Říše temnot jsou krásní, smrtelně nebezpeční a pro lidi neodolatelní. Váš nejlepší

Více

Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny?

Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny? Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny? Nikdo si mě za celý týden ani nevšiml. Jsem jen další nová studentka na nové škole. Přestoupila jsem z té minulé z toho důvodu, že se

Více

Copyright Eric Kahn Gale, 2011, 2013 Translation Květa Kaláčková, 2013 Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2013 ISBN 978-80-7462-381-3

Copyright Eric Kahn Gale, 2011, 2013 Translation Květa Kaláčková, 2013 Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2013 ISBN 978-80-7462-381-3 Copyright Eric Kahn Gale, 2011, 2013 Translation Květa Kaláčková, 2013 Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2013 ISBN 978-80-7462-381-3 Jak dělat potíže, aniž by ses do nich sám namočil, jak řídit školu a být

Více

košili a koženou vestu s přiléhavými, obtaženými kalhotami a měkkými botami, které vypadaly jako trepky. Frankie měl červenou tuniku, kterou volně

košili a koženou vestu s přiléhavými, obtaženými kalhotami a měkkými botami, které vypadaly jako trepky. Frankie měl červenou tuniku, kterou volně KAPITOLA 2 Najednou Frankie ucí l pod nohama pevnou zem a vlasy mu cuchal lehký vánek. Otevřel oči a to, co uviděl, mu vyrazilo dech. Frankie stál spolu s ostatními na poli pokrytém nízkou trávou. Charlie

Více

Otrokyně od Nilu. Tati! Kroutila jsem se ve snaze vymanit se z železného bojovníkova sevření.

Otrokyně od Nilu. Tati! Kroutila jsem se ve snaze vymanit se z železného bojovníkova sevření. Tati! Kroutila jsem se ve snaze vymanit se z železného bojovníkova sevření. Tati! Ucítila jsem, jak mě něco udeřilo do zátylku, a svět kolem mě zčernal. D o tváře mi šplíchala studená voda. Když jsem otevřela

Více

SEDM ZLATÝCH OBLÁČKŮ

SEDM ZLATÝCH OBLÁČKŮ SEDM ZLATÝCH OBLÁČKŮ VOJTĚCH FILIP VĚNOVÁNO BOHU 3 4 Copyright Autor: Vojtěch Filip Fotografie na obálce s laskavým svolením Petra Pospíšila, Hoher Bogen 2009 Vydal: Martin Koláček E-knihy jedou 2014 ISBN:

Více

Ahoj kamarádi, pokud mě ještě neznáte, jmenuji se Foxík. A hrozně rád bych byl vaším kamarádem. Mohli bychom si spolu povídat o tom, co jsme zažili a

Ahoj kamarádi, pokud mě ještě neznáte, jmenuji se Foxík. A hrozně rád bych byl vaším kamarádem. Mohli bychom si spolu povídat o tom, co jsme zažili a Ahoj kamarádi, pokud mě ještě neznáte, jmenuji se Foxík. A hrozně rád bych byl vaším kamarádem. Mohli bychom si spolu povídat o tom, co jsme zažili a čemu jsme se naučili. Máma s tátou mi říkali, že se

Více

To znamená, že jste tlustý ožrala. Odpověděla mi. Ale teď vážně. Pokračovala. Musíte zhubnout, nebo vám začnu předepisovat prášky.

To znamená, že jste tlustý ožrala. Odpověděla mi. Ale teď vážně. Pokračovala. Musíte zhubnout, nebo vám začnu předepisovat prášky. Neviditelnost Tomáš Dušek Byl jsem na kontrole. Našli mi v krvi zbytkový alkohol a špatný cholesterol. Ptal jsem se své doktorky, co to znamená. To znamená, že jste tlustý ožrala. Odpověděla mi. Ale teď

Více

Řehořovi bylo jasné, co Markétka zamýšlí, chce odvést matku do bezpečí a jeho pak zahnat ze stěny dolů. Ale jen ať si to zkusí! Řehoř sedí na svém

Řehořovi bylo jasné, co Markétka zamýšlí, chce odvést matku do bezpečí a jeho pak zahnat ze stěny dolů. Ale jen ať si to zkusí! Řehoř sedí na svém f r a n z k a f k a Řehořovi bylo jasné, co Markétka zamýšlí, chce odvést matku do bezpečí a jeho pak zahnat ze stěny dolů. Ale jen ať si to zkusí! Řehoř sedí na svém obraze a nevydá ho. Raději skočí Markétce

Více

to byla jsem starší. Člověk stárne každým dnem, ale to hle bylo jiné, horší, definovatelné. Bylo mi osmnáct. A tolik Edwardovi nikdy nebude.

to byla jsem starší. Člověk stárne každým dnem, ale to hle bylo jiné, horší, definovatelné. Bylo mi osmnáct. A tolik Edwardovi nikdy nebude. 1. OSLAVA Byla jsem na devadesát devět procent přesvědčená, že je to jenom sen. Důvodů, proč jsem si byla tak jistá, bylo víc. Zaprvé jsem stála v zářivém kuželu slunečního světla v takovém tom oslepujícím

Více

Ahoj kamarádi, tak co íkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kte í malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo!

Ahoj kamarádi, tak co íkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kte í malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo! Ahoj kamarádi, tak co říkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kteří malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo! Vždyť je to ostuda, když se lidi k sobě chovají tak surově

Více

něco přišlo. Začali tedy spolu hovořit o všem možném, co je napadlo, nikoliv ale o moři, o ostrově a o muminím

něco přišlo. Začali tedy spolu hovořit o všem možném, co je napadlo, nikoliv ale o moři, o ostrově a o muminím Tak se mi zdá, řekla, tak se mi zdá, že nadešel čas, abychom podnikli nějaký opravdu pěkný výlet. S jídelním košem. A šla rovnou zpátky k majáku, aby se dala do balení. Když maminka sbalila všechno potřebné

Více

nohama. Husté vířící bahno ho strhlo, stačil jen vykřiknout a už ujížděl po svahu dolů a odíral si záda o kořeny stromů. Elena se nevěřícně dívala,

nohama. Husté vířící bahno ho strhlo, stačil jen vykřiknout a už ujížděl po svahu dolů a odíral si záda o kořeny stromů. Elena se nevěřícně dívala, KAPITOLA 2 STRÎENI Tom se rychle obrátil. Z kopce se na ně valil příval bahna. Vypadalo to, jako když země taje. Bouřlivák, celý zablácený, se s vyděšeným zafrkáním namáhavě postavil na nohy. Šedivák tahal

Více

Pod Kingstonem. Mobil hlasitě zapípal.

Pod Kingstonem. Mobil hlasitě zapípal. Pod Kingstonem Mobil hlasitě zapípal. Jsou lidé, které zapípání mobilu dokáže vážně vyvést z míry. Mohou pak začít splašeně pobíhat, křičet, ohrožovat všechno a všechny ve svém dosahu. Jiní zase začnou

Více

Tim 2,2 o.s. - www.web4kids.cz. 10. Omluva

Tim 2,2 o.s. - www.web4kids.cz. 10. Omluva 10. Omluva Tim 2,2 o.s. - www.web4kids.cz Podívej, kdo sem jde, upozornil Štefan přítele. Ten se napřímil a pohlédl k cestě. Po ní pomalu přicházel Viktor. No, ty lenochu, zasmál se mu Gimo naproti, když

Více

Od chvíle, kdy se na ně podívala naposledy, neuplynuly ještě ani dvě minuty. Měla pocit, jako by se ocitla v nějaké časové pasti.

Od chvíle, kdy se na ně podívala naposledy, neuplynuly ještě ani dvě minuty. Měla pocit, jako by se ocitla v nějaké časové pasti. Kapitola 1 Už to máš? zeptala se Olivia Abbottová mámy. Olivii se konečně podařilo přimět tátu, aby si dal pauzu od svého pravidelného úterního maratonu tai-či tím, že mu zatřepala pompony přímo před obličejem,

Více

14 16 KH-57-03-297 -CS-C

14 16 KH-57-03-297 -CS-C 14 16 KH-57-03-297-CS-C Vy krásné vlaštovky! Evropská komise Tuto publikaci zpracovalo Generální ředitelství pro životní prostředí. Vychází ve všech úředních jazycích Evropské unie. Publikace je také k

Více

Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých

Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých šišky vypadají jako velké hnědé knoflíky. V lese zavládlo

Více

A Vike šel domů a vysadil dveře hlavního vchodu. Pak ohnul dvě pružné, pevné mladé břízky, které stá-

A Vike šel domů a vysadil dveře hlavního vchodu. Pak ohnul dvě pružné, pevné mladé břízky, které stá- Soutěž Následujícího dne v šest hodin ráno se Halvar a Vike posilnili několika miskami ovesné polévky, kterou matka Ylva uměla tak výborně vařit, a vydali se k hromadám kamení. Mezi oběma hromadami byl

Více

Potrestat nebo nepotrestat

Potrestat nebo nepotrestat 3 Potrestat nebo nepotrestat Náš třetí seminář ještě nezačal. Lidé byli pořád seskupeni do malých hloučků a hluboce zabraní do konverzace. Zaslechla jsem útržky vět. Za to, co řekla, má měsíc domácího

Více

Kapitola IV. Mezizemí

Kapitola IV. Mezizemí Kapitola IV. Mezizemí Kapitola IV. * Mezizemí * Brána 95 Známý neznámý Poslední zpráva k vám prý nedorazila celá. Začnu tedy znovu od místa, kdy jsem přišel na to, jak použít klíč k bráně. Vložil jsem

Více

Pohádkové povídání. - pro děti i dospělé -

Pohádkové povídání. - pro děti i dospělé - Pohádkové povídání - pro děti i dospělé - Knížka Pohádkové povídání vznikla v roce 2009 v rámci výzkumné práce: Problematika znakového jazyka a možnost jeho využití v pohádkách pro sluchově postižené děti

Více

Cesta života / Cesta lásky

Cesta života / Cesta lásky Kudy do nebe Cesta života / Cesta lásky Cesta života Smyslem života není jen někam jít. Chceme-li, aby náš život měl smysl, je třeba mít cíl, který stojí za to, abychom kvůli němu občas museli překonat

Více

Nástrahy lesa 147 Nejkrásnější drahokam 165 Nečekaný talent 183 Bella a tajemná příšera 201 Pouštní závod 217 Princezna od narození 233 Velká kocouří

Nástrahy lesa 147 Nejkrásnější drahokam 165 Nečekaný talent 183 Bella a tajemná příšera 201 Pouštní závod 217 Princezna od narození 233 Velká kocouří Zachráněný Rádža 5 Princezna v přestrojení 23 Bella, princezna k vašim službám 41 Recept na úspěch 57 Dokonalý pár 75 Výprava za purpurovou perlou 93 Větrné dobrodružství 111 Sázka na jistotu 129 Obsah

Více

Byla to láska. Kytička milostné poezie. Obsah: Když jsem byla hodně malá. Pomalu vrůstám do tebe. Kdybych to dovedl. Byla to láska.

Byla to láska. Kytička milostné poezie. Obsah: Když jsem byla hodně malá. Pomalu vrůstám do tebe. Kdybych to dovedl. Byla to láska. Byla to láska Kytička milostné poezie Obsah: Když jsem byla hodně malá Pomalu vrůstám do tebe Kdybych to dovedl Byla to láska Magdaléna Štěpán Křivánek GRANO SALIS NETWORK 2004 www.granosalis.cz Když jsem

Více

VÝPRAVA DO NEZNÁMA Dnešní den je pro myší kluky Otíka a Tomíka opravdu výjimečný. Čeká je výprava do neznáma a půjdou úplně, ale úplně sami. Buďte opatrní, nabádal je táta, když se rozcházeli v předsíni

Více

www.robotikmechacek.cz

www.robotikmechacek.cz ISBN 978-80-260-3610-4 (epub) ISBN 978-80-260-3611-1 (PDF) ISBN 978-80-260-3612-8 (MobiPocket) www.robotikmechacek.cz Na webu můžete výhodně koupit také elektronickou či tištěnou verzi prvního dílu knihy

Více

1 PERLA Netušila, kde je jen to, že je v jeskyni. Tísnily ji stěny z bílého kamene. Odněkud sem pronikalo rozptýlené kalné světlo a vzduch byl vydýchaný, zatuchlý a úplně suchý. Trápila ji hrozná žízeň.

Více

výšky nad Zátiším Bikin se na restauraci U Křupavého kraba začal snášet bombardér. Za restaurací právě Spongebob házel odpadky do popelnice, když

výšky nad Zátiším Bikin se na restauraci U Křupavého kraba začal snášet bombardér. Za restaurací právě Spongebob házel odpadky do popelnice, když 2 Z výšky nad Zátiším Bikin se na restauraci U Křupavého kraba začal snášet bombardér. Za restaurací právě Spongebob házel odpadky do popelnice, když přišel jeho nejlepší kamarád Patrik Hvězdice. Dobré

Více

Prosím Dovol mi dotknout se myšlenkou Tvého ticha, vnořit se do barev Tvých a tóny prstů s Tebou tvořit duhové mosty (2. 6. 2013)

Prosím Dovol mi dotknout se myšlenkou Tvého ticha, vnořit se do barev Tvých a tóny prstů s Tebou tvořit duhové mosty (2. 6. 2013) Prosím Dovol mi dotknout se myšlenkou Tvého ticha, vnořit se do barev Tvých a tóny prstů s Tebou tvořit duhové mosty do S T Ř E D U (2. 6. 2013) Sami a spolu nahoru dolu ve zpěvu ptáků v zrcátku mraků

Více

Klasické pohádky. Medvídek Pú. http://deti.e-papa.cz Page 1/5

Klasické pohádky. Medvídek Pú. http://deti.e-papa.cz Page 1/5 Klasické pohádky Medvídek Pú Page 1/5 Tady jde ze schodů za Kryštůfkem Robinem Michal Medvěd hlavou napřed, bum, bum, bum. Jinak to ani neumí, ale někdy mu připadá, že to přece jen musí jít taky jinak,

Více

2. Čisté víno (Sem tam)

2. Čisté víno (Sem tam) 1. Čekání na zázrak (Sem tam) H # 1. Už padá půlnoc, zní jen můj těžký krok, oblohou snáší se k zemi mráz, vítr ztichl, zbyl jenom úplněk, () i čas zůstal na chvíli stát. 2. jinak nic, pouze průhledný

Více

Sluníčko jasně svítilo. Na dvorku Mášina

Sluníčko jasně svítilo. Na dvorku Mášina Vzácný host Sluníčko jasně svítilo. Na dvorku Mášina domku si štěňátko, prasátko a kozlík hráli s míčem. Najednou se otevřely dveře a na prahu se objevila Máša. Je nádherné ráno! rozhlédla se kolem spokojeně.

Více

rukavicemi na Maxe, Frankieho domácího mazlíčka. Ten spal, stočený na konci pohovky. Stejně si myslím, že psi by měli spát v pelechu.

rukavicemi na Maxe, Frankieho domácího mazlíčka. Ten spal, stočený na konci pohovky. Stejně si myslím, že psi by měli spát v pelechu. KAPITOLA 1 Můžeš si kousek poposednout? zeptala se Louisa, když přišla do obýváku. V ruce držela misku brambůrek. Frankie, který seděl na pohovce, se kousek posunul a při skl se na Charlieho. Dál už nemůžu,

Více

Pravidla přátelství. Na motivy úspěšného seriálu od Disney Channel

Pravidla přátelství. Na motivy úspěšného seriálu od Disney Channel Pravidla přátelství Na motivy úspěšného seriálu od Disney Channel Original title: Código amistad Copyright 2015 Disney Enterprises, Inc. Vydalo nakladatelství EGMONT ČR, s.r.o., Žirovnická 3124, 106 00

Více

V šamanově domě bylo nezvykle plno. Šaman, Maladan, Berin, Palaray a dva jeho zranění stopaři. Všichni leţeli na velmi pohodlných lůţkách ze

V šamanově domě bylo nezvykle plno. Šaman, Maladan, Berin, Palaray a dva jeho zranění stopaři. Všichni leţeli na velmi pohodlných lůţkách ze V šamanově domě bylo nezvykle plno. Šaman, Maladan, Berin, Palaray a dva jeho zranění stopaři. Všichni leţeli na velmi pohodlných lůţkách ze zvířecích koţešin. Někteří rytíři a válečníci byli natolik zvyklí

Více

Tereza Čierníková INZERÁT

Tereza Čierníková INZERÁT 1 Tereza Čierníková INZERÁT 2 Postával jsem na jednom z nejnudnějších vlakových nádraží hlavního města. Bylo krásné počasí, což bylo v době, ve které jsem žil, velkým plus. Žil jsem vlastně v době, kdy

Více

Glen Sanderfur. Jak filozofie nejznámìjšího amerického mystika Edgara Cayceho autorovi pomohla vyrovnat se s tragickou událostí.

Glen Sanderfur. Jak filozofie nejznámìjšího amerického mystika Edgara Cayceho autorovi pomohla vyrovnat se s tragickou událostí. Glen Sanderfur Jak filozofie nejznámìjšího amerického mystika Edgara Cayceho autorovi pomohla vyrovnat se s tragickou událostí Eko konzult Co se mi stalo 3 Smrtelné zranìní Glenna Sanderfursta pøivedlo

Více

KAČER DONALD VÝPRAVA ZA SKRBLÍKEM

KAČER DONALD VÝPRAVA ZA SKRBLÍKEM KAČER DONALD VÝPRAVA ZA SKRBLÍKEM Připomeňte mi, proč se vlastně v tomhle strašném počasí ženeme do Trezoru?! $ Strejda Donald si dělá starosti! Už celé týdny jsme neslyšeli o strýčkovi Skrblíkovi! Kancelář

Více

Foliáš z Fornostu. Toulky

Foliáš z Fornostu. Toulky Foliáš z Fornostu Toulky Poutník I Byl večer, už zavřela se vrátka a jakýs poutník zpíval písničku. Ta slova zdála se být sladká, ale mužíček smutněl trošičku. Kousek dál v prachu cesty kráčí on, malý

Více

Všechno ostatní jsou nepodstatné pitomosti. Moji nejbližší už by ji ale ode mě nepřijali. Zrak mi sklouzl k oknu, kde ještě pořád stála rybářská

Všechno ostatní jsou nepodstatné pitomosti. Moji nejbližší už by ji ale ode mě nepřijali. Zrak mi sklouzl k oknu, kde ještě pořád stála rybářská Zabiják I. Zatímco Regina jen nevěřícně zírala, neschopna slova, magistr se zdál být zaujat a částečně snad i pobaven. Zajímavé, zabručel si pod vousy. Máťa mohl být prozatím spokojený; evidentně se mu

Více

Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko

Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko e- kniha Copyright Fragment, 2014 Všechna práva vyhrazena.

Více

ČTVRTLETNÍK ZÁKLADNÍ ŠKOLY STRÁŽ NAD NISOU Č. 10 ÚNOR DUBEN 2015

ČTVRTLETNÍK ZÁKLADNÍ ŠKOLY STRÁŽ NAD NISOU Č. 10 ÚNOR DUBEN 2015 ČTVRTLETNÍK ZÁKLADNÍ ŠKOLY STRÁŽ NAD NISOU Č. 10 ÚNOR DUBEN 2015 Obsah: Co by bylo, kdybych mohl(a) jíst, co bych chtěl(a). 2-11 Co by bylo, kdybych se ocitl(a) v minulosti 12-22 Co by bylo, kdybych se

Více

O Klárce. Rivel Arosis. Povídání o jedné zatím malé holčičce a jejích nejlepších kamarádkách. Klárka a nemluvně

O Klárce. Rivel Arosis. Povídání o jedné zatím malé holčičce a jejích nejlepších kamarádkách. Klárka a nemluvně O Klárce Rivel Arosis Povídání o jedné zatím malé holčičce a jejích nejlepších kamarádkách. Klárka a nemluvně Po nebi se již zas prohánějí oblační beránci a spásají modř, řekla by určitě Klářina milovaná

Více

na jeho límci. Mnohokrát jsem vynesla

na jeho límci. Mnohokrát jsem vynesla Jednoho dne na jeho límci. tento malý hmyz ven, měl učitel narozeniny. Ti lidé se zase předem domluvili: Co kdybychom vyhlásili soutěž o nejlepší oblečení jako dárek na učitelovy narozeniny? Musely ho

Více

U Opery, v přístavu, tajemný zvuk didžeridu a první setkání s aboridžinskou holčičkou

U Opery, v přístavu, tajemný zvuk didžeridu a první setkání s aboridžinskou holčičkou 40 U Opery, v přístavu, tajemný zvuk didžeridu a první setkání s aboridžinskou holčičkou Budova Opery se vypínala na malém výběžku obklopeném mořem. Stavbě dominovaly bílé oválné trojúhelníky. Takže z

Více

Příloha 1a Diplomová práce, ukázka scenáře Před domem Potřebuji pomoct. Pavel si zrovna zapínal bundu a šel za otcem. Bylo chladno a zataženo, okolní svět ztratil barvy, působil mdle a nevýrazně. Dvě postavy

Více

Kabát. Tomáš Dušek. Sehnal jsem kabát. Starý vojenský. Podobný, jaký nosil Dobrý voják Švejk. Prošel první světovou válkou.

Kabát. Tomáš Dušek. Sehnal jsem kabát. Starý vojenský. Podobný, jaký nosil Dobrý voják Švejk. Prošel první světovou válkou. Kabát Tomáš Dušek Sehnal jsem kabát. Starý vojenský. Podobný, jaký nosil Dobrý voják Švejk. Prošel první světovou válkou. Tyhle kabáty jsou už k nesehnání a cena bývá vysoká. Dost jsem za něj zaplatil,

Více

že sem na jih zabloudil letos nějaký orel, aby unikl chladnějším

že sem na jih zabloudil letos nějaký orel, aby unikl chladnějším Kapitola 3 Na farmě vzdálené třicet kilometrů severně od údolí Pastvin draků se Larisa postavila a setřela si pot z čela. Naklonila košík, který držela v ruce, a podívala se na červeňoučké jahody, jež

Více

MŮJ STRACH. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza

MŮJ STRACH. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza MŮJ STRACH Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza Byla jsem hrozně vyděšená, hlavně z toho, že lidé, které jsem zázrakem potkala, mě jednoduše opustí. Proč by někdo

Více

Můj strach. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje.

Můj strach. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. Můj strach Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza Byla jsem hrozně vyděšená, hlavně z toho, že lidé, které jsem zázrakem potkala, mě jednoduše opustí. Proč by někdo

Více

Viktor Dyk Krysař edice Knihovnicka.cz Tribun EU 2008

Viktor Dyk Krysař edice Knihovnicka.cz Tribun EU 2008 Viktor Dyk Krysař Viktor Dyk Krysař edice Knihovnicka.cz Tribun EU 2008 KATALOGIZACE V KNIZE - NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Dyk, Viktor Krysař / Viktor Dyk ; [ilustrovala Nela Vadlejchová]. -- V Tribunu EU vyd.

Více

Originální název Gefesselte Lust, Shadows of Love, Bd. 002, vydáno u Bastei Lübbe AG, Köln 2013 Překlad Marek Pavka

Originální název Gefesselte Lust, Shadows of Love, Bd. 002, vydáno u Bastei Lübbe AG, Köln 2013 Překlad Marek Pavka ODSTÍNY VÁŠNĚ Jasmin Eden Spoutaná touha Originální název Gefesselte Lust, Shadows of Love, Bd. 002, vydáno u Bastei Lübbe AG, Köln 2013 Překlad Marek Pavka Vydala Moravská Bastei MOBA, s.r.o., Brno, 2014

Více

poznejbibli biblické příběhy pro děti

poznejbibli biblické příběhy pro děti Vyplň následující údaje Věk: Datum narození: Jméno: Adresa: Vedoucí skupiny: 1. Příběh: Slepec vidí poznejbibli biblické příběhy pro děti Přečti si: Lukáš 18,35-43 Klíčový verš: Lukáš 18,43 Požádej někoho,

Více

Kapitola 1. Kjell-Ove nasával vůni šampónu a předstíral, že je všechno jinak. Na co myslíš? zeptala se Mirjam a zvedla hlavu z jeho ramene.

Kapitola 1. Kjell-Ove nasával vůni šampónu a předstíral, že je všechno jinak. Na co myslíš? zeptala se Mirjam a zvedla hlavu z jeho ramene. Kapitola 1 I když byla okna ložnice otevřená, tenké záclony se ani nepohnuly. Kjell- Ove Magnusson k sobě pevněji přitiskl Mirjam, zabořil jí nos do vlasů a zavřel oči. Naslouchal, jak oba dýchají, tu

Více

--- Ukázka z titulu --- Myšlení uzdravuje. Jarmila Mandžuková

--- Ukázka z titulu --- Myšlení uzdravuje. Jarmila Mandžuková ÚVOD Při otevření této knihy se možná ptáte, k čemu je potřeba další kniha o zdraví, když už jich byly napsány stovky? Asi máte pravdu, ale můj velký zájem o možnosti sebeléčení s cílem pomoci sama sobě

Více

Alison Gross Am G C E7 Am G C Dm E7 1. Když zapadlo slunce a vkradla se noc a v šedivých mracích se ztrácel den, Am G C E7 Am G Am a když síly zla ve tmě převzaly moc, tu Alison Gross vyšla z hradu ven.

Více

Jakmile Theo odešel ze soudní budovy, vrátil se do reality. Kapitola 15

Jakmile Theo odešel ze soudní budovy, vrátil se do reality. Kapitola 15 Kapitola 15 Jakmile Theo odešel ze soudní budovy, vrátil se do reality. Na chvilku se mu podařilo zapomenout na vlastní problém a ztratit se v potrhlém světě plivající lamy. Slečna Petunie byla bez sebe

Více

1. kapitola. Najednou se odněkud přiřítil chlapec, o něco málo starší, než já. Co tu děláš? zeptal se překvapeně.

1. kapitola. Najednou se odněkud přiřítil chlapec, o něco málo starší, než já. Co tu děláš? zeptal se překvapeně. 1. kapitola Muselo se něco stát! Tohle přece není normální! víří mi hlavou. Okolo mě jezdily tanky a motorky. Co se to děje? Náhle mi hlavou bleskla strašlivá myšlenka: ocitla jsem se v minulosti. Ano,

Více

žonglovala s míčem. Když se objevil Frankie, otočila se a vystřelila míč nízkým obloučkem na Charlieho. Ten se stále ještě rozcvičoval, ale bleskově

žonglovala s míčem. Když se objevil Frankie, otočila se a vystřelila míč nízkým obloučkem na Charlieho. Ten se stále ještě rozcvičoval, ale bleskově KAPITOLA 1 Frankie vyběhl na školní hřiště ve svém sportovním oblečení a těšil se, že si opět zahraje fotbal. Ostatní dě se již rozcvičovaly a i Charlie měl své brankářské rukavice. Charlie je to ž nosil

Více

1. Úvod do vědomého snění

1. Úvod do vědomého snění 1. Úvod do vědomého snění V této kapitole se dočtete: - Co jsou vědomé sny a jaké to je, mít vědomý sen - Jak vám může snová nápověda pomoci rozpoznat, že sníte - Jak je možné, že máte nad sny větší kontrolu,

Více

NOCTURNO 2014. Do hlubin. Za okny měsíc neúspěšně trhá z očí noci třešně ne, nejsou to třešně, jsou to slzy a v nich se choulíme v jantaru zmrzlí

NOCTURNO 2014. Do hlubin. Za okny měsíc neúspěšně trhá z očí noci třešně ne, nejsou to třešně, jsou to slzy a v nich se choulíme v jantaru zmrzlí NOCTURNO 2014 Do hlubin Za okny měsíc neúspěšně trhá z očí noci třešně ne, nejsou to třešně, jsou to slzy a v nich se choulíme v jantaru zmrzlí Jsme to, nejsme to my zakletý v jantaru váhání Dívej se na

Více

GIO: PŘÍBĚH AFRICKÉHO CHLAPCE

GIO: PŘÍBĚH AFRICKÉHO CHLAPCE 1 Tereza Čierníková GIO: PŘÍBĚH AFRICKÉHO CHLAPCE 2 PROLOG Henry Vans znovu objíždí svět! Cestopisec Henry Vans, který po svých deseti letech cestování nasbíral tisíce a tisíce informací o zemích z celého

Více

Proč vás zajímá Pietro? zeptala se, je to moc hodnej kluk, nikomu nic neudělal. Určitě nemá nic společného s tím posednutím.

Proč vás zajímá Pietro? zeptala se, je to moc hodnej kluk, nikomu nic neudělal. Určitě nemá nic společného s tím posednutím. Udrž ovatel 2 Knižní seriál, část 5 (Pes z pekel). Napsal: Martin Koláček Vyšli jsme ven. Paní Carmogi i farář stáli na zápraží. Chlapec oslovil svoji matku, ta se mu vrhla s pláčem kolem krku. Pak se

Více

www.spankboy.cz Erasmus: SERVER

www.spankboy.cz Erasmus: SERVER www.spankboy.cz Erasmus: SERVER Pracuji už osmý měsíc v IT společnosti a dá se říct, že jsem po všech stránkách spokojen. Práce je nejen dost dobře placená, ale i zajímavá. Pravidelně se mění povaha projektů,

Více

mladší žáci PoznejBibli 1. PŘÍBĚH: Petr usnul biblické příběhy pro děti Označ křížkem jména 3 učedníků, kteří byli s Ježíšem v zahradě:

mladší žáci PoznejBibli 1. PŘÍBĚH: Petr usnul biblické příběhy pro děti Označ křížkem jména 3 učedníků, kteří byli s Ježíšem v zahradě: Vyplň následující údaje: Věk: Datum narození: Jméno: Adresa: biblické příběhy pro děti PoznejBibli Vedoucí skupiny: 1. PŘÍBĚH: Petr usnul PŘEČTI SI: Matouš 26,36-46 Stalo se Ti někdy, že jsi měl/a zůstat

Více

Postup, jak nakreslit koně pro hru Howrse v grafických programech

Postup, jak nakreslit koně pro hru Howrse v grafických programech Postup, jak nakreslit koně pro hru Howrse v grafických programech Programy, vhodné pro kreslení obrázků jsou Photoshop nebo Gimp. Nebudu zde popisovat, jak přesně nástroje těchto programů fungují. To lze

Více

S e t k á n í š e s t é B o u ř e

S e t k á n í š e s t é B o u ř e S e t k á n í š e s t é B o u ř e Utíkáš po trávě, studí tě do bosých nohou, prší a z dálky duní bouřka. Dům není daleko, když zrychlíš utečeš hromům za svými zády. Nechceš se otočit, ale dunění se blíží

Více

odrý Poťouch nevěděl, kde mají domy uši. Usoudil, že nejspíš někde na chodbě, protože tam se hlasy a kroky rozléhají nejvíc. Stůj zdráv!

odrý Poťouch nevěděl, kde mají domy uši. Usoudil, že nejspíš někde na chodbě, protože tam se hlasy a kroky rozléhají nejvíc. Stůj zdráv! odrý Poťouch nevěděl, kde mají domy uši. Usoudil, že nejspíš někde na chodbě, protože tam se hlasy a kroky rozléhají nejvíc. Stůj zdráv! pozdravil na chodbě dům číslo 14 a hned spustil: Stojíš pěkně, ale

Více

Figuriny. "Ha-ha-ha! " začala se řehotat Katarina,když ožila. "Hi-hi-hi!" odpovědi se jí dostalo od Anabely.

Figuriny. Ha-ha-ha!  začala se řehotat Katarina,když ožila. Hi-hi-hi! odpovědi se jí dostalo od Anabely. Figuriny "Ha-ha-ha!" bylo první, co figuríny řekly, když v buticích, výkladech obchodů a v skladištích velkoobchodů začaly ožívat. Každá jedna figurína se začala smát. Jakoby chtěla popřít tu nepřirozenou

Více

Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam

Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam FAJN TROCHU OČISTNÉ ANO Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam se chtěl zamyslet nad možnými důsledky. Ve světle její reakce považoval za nutné to probrat detailněji. Nekaz to kouzlo, požádala

Více

Co byste o této dívce řekli?

Co byste o této dívce řekli? Co byste o této dívce řekli? Jaké má vlastnosti? Co dělá? Jaká je to žákyně? Z jaké pochází rodiny? Upřesníte ještě něco v charakteristice této dívky? Doplníte teď něco na charakteristice dívky? Kdo by

Více

Jan Kameníček VACANT

Jan Kameníček VACANT Jan Kameníček VACANT Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz VACANT U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 6

Více

Binky a kouzelná kniha Binky and the Book of Spells

Binky a kouzelná kniha Binky and the Book of Spells Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího

Více