VZDUCHOTECHNIKA. Prof. Ing. František Drkal, CSc. Ing. Miloš Lain, Ph.D. Ing. Jan Schwarzer, Ph.D. Ing. Vladimír Zmrhal, Ph.D.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "VZDUCHOTECHNIKA. Prof. Ing. František Drkal, CSc. Ing. Miloš Lain, Ph.D. Ing. Jan Schwarzer, Ph.D. Ing. Vladimír Zmrhal, Ph.D."

Transkript

1 VZDUCHOTECHNIKA Prof. Ing. František Drkal, CSc. Ing. Miloš Lain, Ph.D. Ing. Jan Schwarzer, Ph.D. Ing. Vladimír Zmrhal, Ph.D. Praha 2009 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

2 Jednotlivé kapitoly sepsali: Prof. Ing. František Drkal, CSc. - kapitoly 1, 2, 4, 5, 7, 8, 11, 14 a 15 Ing. Miloš Lain, Ph.D. - kapitoly 6 a 12 Ing. Jan Schwarzer, Ph.D. - kapitoly 9 a 13 Ing. Vladimír Zmrhal, Ph.D. - kapitoly 3 a 10

3 Obsah 1 Principy větrání a klimatizace Požadavky na větrání a klimatizaci Podklady pro návrh větracích a klimatizačních zařízení Parametry vnitřního prostředí Vnitřní zdroje tepla, vlhkosti, škodlivin Vlastnosti budovy Parametry venkovního prostředí Vnitřní tepelné a vlhkostní prostředí Fyziologické základy Tepelná rovnováha a tepelná pohoda Operativní teplota Ukazatele PMV, PPD Průvan Výsledná teplota Legislativní a normativní požadavky na tepelný a vlhkostní stav prostředí Kvalita ovzduší Vlastnosti škodlivin Zdroje znečišťování vnitřního ovzduší Účinky škodlivin Hodnocení znečištění vnitřního ovzduší Literatura Větrací a klimatizační systémy Větrací systémy Nucené větrání Přirozené větrání Klimatizační systémy Obecné pojmy Třídění klimatizačních systémů Literatura Tepelná zátěž a tepelné ztráty větraných a klimatizovaných prostorů Výchozí podklady Výpočet tepelné zátěže Základní výpočty Výpočet tepelných zisků z venkovního prostředí Výpočet tepelných zisků od vnitřních zdrojů tepla Tepelné ztráty Výpočet tepelných ztrát podle ČSN Fyzikální podstata výpočtu Simulační energetické modelování Energetický simulační software ESP-r Metoda zónové energetické simulace Literatura Vlhký vzduch Vlastnosti vlhkého vzduchu Mollierův diagram vlhkého vzduchu h-x Literatura Úpravy vzduchu Směšování Ohřev

4 5.3 Chlazení Vlhčení párou, rozstřikováním vody Vlhčení ve sprchových pračkách Odvlhčování Odvlhčování chlazením vzduchu Odvlhčování adsorpcí Zpětné získávání tepla Změna stavu vzduchu ve ventilátoru, vzduchovodech a klimatizované místnosti Literatura Zpětné získávání tepla ve větrání a klimatizaci Účinnost ZZT Výměníky ZZT ve větracích a klimatizačních zařízeních Úprava vzduchu při zpětném získávání tepla Deskové rekuperační výměníky ZZT Konstrukce a účinnosti Námraza Provoz zařízení Přenos vlhkosti Trubkové rekuperační výměníky ZZT Konstrukce a účinnosti Rotační regenerační výměníky Konstrukce a účinnosti Provoz zařízení Přepínací výměníky Systémy s kapalinovým okruhem Tepelné trubice Ekonomie, uplatnění ZZT Literatura Proudění vzduchu v prostoru Rozptýlení vzduchu Mísení Vytěsňování Zaplavování Obrazy proudění Literatura Vyústky pro přívod a odvod vzduchu Vyústky pro přívod vzduchu Volný izotermní zatopený proud Neizotermní proudění Příklady provedení výustí pro přívod vzduchu Vyústky pro odvod vzduchu Kruhový sací otvor Literatura Proudění vzduchu potrubím Vzduchovody Základní rovnice Rovnice kontinuity Energetická rovnice Charakter proudění vzduchu Tlakové ztráty

5 9.4.1 Tlakové ztráty třením Tlakové ztráty místní Tlakové poměry v potrubí Metodika návrhu potrubní sítě Metoda rychlostí Metoda stálého tlakového spádu Metoda zisků statického tlaku Literatura Ventilátory Třídění ventilátorů Podle směru průtoku vzduchu Podle celkového dopravního tlaku Podle pohonu Podle použití Vlastnosti ventilátorů a jejich charakteristiky Charakteristiky ventilátorů Přepočet vlastností ventilátoru Ventilátor v potrubní síti Charakteristika potrubní sítě Paralelní řazení ventilátorů Sériové řazení ventilátorů Regulace ventilátorů Regulace škrcením Regulace změnou otáček Regulace natáčením lopatek Literatura Filtrace atmosférického vzduchu Odlučování znečišťujících látek ze vzduchu ve větrání a klimatizaci Filtry Principy a vlastnosti filtrů Filtry pro běžné větrání Vysoceúčinné filtry Konstrukce filtrů Aplikace filtrů Elektrofiltry Sorpční filtry Literatura Přirozené větrání Proudění vlivem rozdílných hustot Neutrální rovina Tlakový rozdíl vyvolaný účinky větru Metody přirozeného větrání Infiltrace Provětrávání Aerace Šachtové větrání Solární komíny Literatura Místní odsávání Požadavky na odsávací systémy

6 13.2 Sací nástavce Odsávací systémy Literatura Celkové nucené větrání Průtok venkovního vzduchu Průtok venkovního vzduchu V E podle požadavků na čistotu vzduchu Průtok V E pro vyrovnání vzduchové bilance u odsávacích systémů Průtok V E podle požadavků na odvod tepelné zátěže Průtok oběhového vzduchu Kompenzace průtoku vzduchu odváděného odsávacími zařízeními Snížení pracovního rozdílu teplot Koncepce systémů nuceného větrání Větrání a vytápění v zimním období Kombinace větrání a vytápění, bez oběhového vzduchu Kombinace větrání a vytápění, s oběhovým vzduchem Větrání v letním období Literatura Vzduchový jednozónový klimatizační systém Určující parametry venkovního a vnitřního prostředí Parametry venkovního klimatu Tepelná zátěž, tepelná ztráta klimatizované místnosti Průtoky vzduchu Průtok venkovního (čerstvého) vzduchu Průtok přiváděného vzduchu stanovený z tepelné bilance místnosti Průtok přiváděného vzduchu klim. jednotkou, průtok oběhového vzduchu Tepelný, chladicí a vlhčící výkon klimatizačního zařízení Letní provoz Zimní provoz Literatura Příloha Příloha Příloha

7 Označení A amplituda kolísání teplot (K) C koncentrace (mg/m 3, ppm) H hybnost proudu (N) I intenzita sluneční radiace (W/m 2 ) intenzita větrání (1/h) M hmotnost (kg) hmotnostní průtok (kg/s) O objem (m 3 ) obvod (m) odlučivost (%) P výkon (W) Q teplo (J) tepelný tok (W) R tepelný odpor (m 2 K/W) S průřez, plocha (m 2 ) T termodynamická teplota (K) Tu intenzita turbulence (-) U součinitel prostupu tepla (W/m 2 K) V objemový průtok (m 3 /s) a rozměr (průměr) částice (µm) a,b délkový rozměr (m) c měrná tepelná kapacita (J/kg K) d průměr (m) f frekvence (Hz) g tíhové zrychlení (m/s 2 ) h měrná entalpie (J/kg s.v. ) výška (m) l skupenské teplo (J/kg) n otáčky (1/s, 1/min.) p tlak (Pa) p v parciální tlak vodních par (Pa) p vs parciální tlak sytých vodních par (Pa) q měrný tepelný tok (W/m 2 ) r měrná plynová konstanta (J/kg K) poloměr (m) t teplota ( C) w rychlost (m/s) x měrná vlhkost (kg/kg s.v., g/kg s.v. ) x,y délkový rozměr (m) Φ teplotní faktor (-) Ψ vlhkostní faktor (-) α součinitel přestupu tepla (W/m 2 K) úhel ( ) δ směr změny v h x diagramu (J/kg s.v.) ε relativní drsnost (-) ζ součinitel místní ztráty (-) η účinnost (-) θ faktor citelného tepla (-) úhel ( ) λ součinitel tření (-) µ dynamická viskozita (Pa s) ν kinematická viskozita (m 2 /s) ρ hustota (kg/m 3 ) τ čas (s,h) φ relativní vlhkost (%, -) 5

8

9 1 Principy větrání a klimatizace 1.1 Požadavky na větrání a klimatizaci Větráním a klimatizací se upravuje kvalita (čistota) ovzduší, tepelný a vlhkostní stav ovzduší (při použití chladicích ploch v klimatizaci obecněji i tepelný stav prostředí) v obytných, společenských, průmyslových budovách, dopravních prostředcích, technologických prostorech i zemědělských objektech. Prostory jsou zatěžovány produkcí látkových škodlivin (plynů, par, tuhých i kapalných částic), vlhkosti a tepelné energie ze zdrojů vnitřních (osoby, elektronická zařízení, osvětlení, technologická zařízení, elektromotory, pece, ustájená zvířata, biologické procesy v zemědělství aj.) i ze zdrojů venkovních (venkovní ovzduší, venkovní klima). Větrací zařízení slouží k přívodu čerstvého venkovního vzduchu do vnitřních prostorů budov a k odvodu vzduchu znehodnoceného přimísenými látkovými škodlivinami, případně produkovaným teplem. Přívod čerstvého venkovního vzduchu charakterizuje intenzita větrání I = V E /O (1/h), kde V E (m 3 /h) je průtok venkovního vzduchu, O (m 3 ) - vnitřní objem místnosti. Pozn.: Intenzitu větrání nelze zaměňovat za intenzitu výměny vzduchu (výměnu vzduchu), definovanou vztahem I P = V P /O (1/h), kde V P (m 3 /h) je průtok vzduchu přiváděného do větraného/klimatizovaného prostoru. Průtok přiváděného vzduchu V P zahrnuje, kromě průtoku venkovního vzduchu V E, i průtok oběhového vzduchu V Ob (pokud je použit), tj. V P = V E + V Ob, obr.1.1. Intenzita výměny vzduchu slouží k orientačnímu hodnocení podmínek pro rozptýlení vzduchu v prostoru, neposkytuje však informaci o větrání. Klimatizační zařízení upravují teplotu, vlhkost a čistotu vzduchu uvnitř budov, dopravních prostředků, technologických provozů aj., zpravidla po celoroční období s automatickou regulací. Klimatizace s chladicími plochami (chladicí stropy, stěny) upravuje teplotu povrchu stěn místností a tím i střední radiační teplotu, která je jedním z parametrů tepelného stavu prostředí. Obr.1.1 Schéma průtoků vzduchu ve větracích/klimatizačních zařízeních; E vzduch venkovní, Ob oběhový, P přiváděný, I vnitřní, O - odváděný, Od odpadní; VJ větrací/klimatizační jednotka, Ve ventilátor, K - klapka Klimatizace komfortní upravuje prostředí pro dodržení hygienických podmínek (pro osoby). Je vždy spojena s přívodem čerstvého venkovního vzduchu. Úplná klimatizace zahrnuje veškeré úpravy teploty, vlhkosti a čistoty celoročně na požadované parametry. Dílčí klimatizace slouží k částečné úpravě (komfortní klimatizace vždy s větráním); např. úprava teploty celoročně, úprava vlhkosti pouze v zimě. Klimatizační zařízení pro dílčí úpravu vzduchu mohou být kombinována i s vytápěcími zařízeními; např. klimatizace zajišťuje chlazení, větrání v létě a doplňuje (větráním a dílčím přívodem tepla) základní vytápění v zimě. Podle účelu lze rozlišit pro větrání a klimatizaci následující požadavky na úpravu stavu ovzduší (resp. stavu prostředí) 7

10 hygienické z hlediska ochrany lidského organismu technologické pro funkci výrobních/pracovních procesů, strojů biologické v zemědělství pro ustájení zemědělských zvířat, uskladnění zemědělských produktů, resp. požadavky mikrobiologické ve zdravotnictví, farmacii bezpečnostní pro ochranu před výbuchem hořlavých látek nebezpečných výbuchem. Hygienické požadavky na tepelný a vlhkostní stav prostředí se formulují buď jako optimální (vyžadují zpravidla úplnou klimatizaci) nebo únosné (především z ekonomických důvodů). Požadavky na kvalitu ovzduší jsou vždy limitní maximální přípustné koncentrace znečišťujících látek nesmí být překročeny. Základní hygienické požadavky na tepelný a vlhkostní stav prostředí a čistotu ovzduší jsou v ČR formulovány v zákonných předpisech (zákony, nařízení vlády, vyhlášky ministerstev) a v normách ČSN. Technologické, biologické a bezpečnostní požadavky vycházejí z vlastností výrobních i biologických procesů a definují nároky na tepelný a vlhkostní stav i kvalitu ovzduší v daných prostředích. Požadavky jsou individuální, pro některé případy (např. pro čisté prostory, stájové prostředí, kotelny) jsou požadavky obsaženy v normách ČSN i v odborné literatuře. 1.2 Podklady pro návrh větracích a klimatizačních zařízení Návrhu větracích a klimatizačních zařízení předchází vždy soustředění výchozích podkladů, které charakterizují požadované parametry vnitřního ovzduší (prostředí) vnitřní zdroje tepla, vlhkosti, škodlivin ve větraném/klimatizovaném prostoru vlastnosti budovy parametry venkovního prostřední Parametry vnitřního prostředí Tepelný a vlhkostní stav ovzduší určují teplota vzduchu t ( C) relativní vlhkost vzduchu ϕ (-). Pro podrobnější hodnocení tepelného a vlhkostního stavu prostředí (z hygienického hlediska) přibývají střední radiační teplota t r ( C) rychlost proudění vzduchu w (m/s) intenzita turbulence Tu (-) výsledná teplota t g ( C) operativní teplota t o ( C). Požadované parametry vnitřního ovzduší (prostředí) mají být pro každý projektový úkol stanoveny vždy v závislosti na denní i roční době, včetně přípustných tolerancí (např.: zimní období: 7,00 až 21,00 hod.: t = 22 ± 1 C, ϕ = 40 ± 5 %). Pozn.: Při projektování větracích a klimatizačních zařízení metodika návrhu uvažuje jako základní parametr tepelného stavu prostředí teplotu vzduchu. Tepelný komfort osob je však určován, kromě teploty vzduchu, i teplotou okolních stěn. Výsledný efekt je vyjádřen teplotou operativní t o ( C) - odst i teplotou výslednou t g ( C) odst Základními metodami výpočtu v projektu však operativní teplotu nelze určit; je to možné simulačním energetickým výpočtem (např. [1.17]), kterým se stanoví teploty stěn větraného/klimatizovaného prostoru. Příklad rozdílu teploty vzduchu t a teploty operativní t o v průběhu letního dne v klimatizované místnosti je uveden v odst , obr

11 V ČR závazné hygienické požadavky na tepelný a vlhkostní stav vnitřního prostředí (operativní/výslednou teplotu, relativní vlhkost vzduchu) uvádí nařízení vlády č. 361/2007 Sb. (pro pracovní prostředí) [1.14] a některé vyhlášky ministerstev; další informace obsahují normy ČSN. Technologické a biologické požadavky na t ( C) a ϕ (-) jsou převážně individuální a lze je nalézt ve specifických předpisech, normách a odborné literatuře. Kvalitu (čistotu) ovzduší charakterizují koncentrace znečišťujících látek (škodlivin) - plynů, par, tuhých i kapalných částic ve vnitřním ovzduší C (mg/m 3, ppm) fyzikální a chemické vlastnosti znečišťujících látek pro tuhé (i kapalné) částice velikost částic a (µm), případně distribuční křivka p = f(a) vyjadřující četnost p (1/µm) částic dané velikosti a (µm) ve vzorku ovzduší. Závazné hygienické limity znečištění vnitřního pracovního ovzduší v ČR jsou obsaženy v nařízení vlády č. 361/2007 Sb. [1.14]. Předpis uvádí pro různé škodliviny přípustné průměrné 8 hodinové koncentrace - přípustné expoziční limity PEL (C PEL ) a nejvyšší přípustné koncentrace NPK-P (C NPK-P ) odst Obdobně, jako u požadavků na tepelný a vlhkostní stav ovzduší, jsou technologické, biologické i bezpečnostní požadavky na kvalitu ovzduší převážně individuální a lze je nalézt ve specifických předpisech, normách a odborné literatuře. Pro čisté prostory jsou uvedeny v normách ČSN EN a ISO [1.10] limitní počty částic dané velikosti a (µm) v 1 m 3 vnitřního vzduchu. V prostorech, kde se vyskytují hořlavé látky nebezpečné výbuchem, nesmí koncentrace těchto látek ve vzduchu překročit dolní mez výbušnosti C DMV (mg/m 3, ppm,%) - nejnižší koncentraci, při které za vzniku zápalné teploty, může dojít k výbuchu [1.4]. Z důvodů bezpečnosti jsou limitní koncentrace výbušných látek v ovzduší stanovovány v rozmezí 10 až 20 % dolní meze výbušnosti Vnitřní zdroje tepla, vlhkosti, škodlivin Jedná se o uvolňované látky a energie. Pro návrh větrání/klimatizace jsou vstupními údaji: počty osob, intenzita jejich činnosti - určují produkci tepla (W) a vlhkosti (kg/s) příkon strojů a technických zařízení, elektrických přístrojů, výpočetní techniky (W) příkon osvětlovacích zařízení (W) ve specifických provozech (kuchyně, bazény) tok vlhkosti uvolňovaný v místnosti (kg/s), v garážích a tunelech produkce oxidu uhelnatého z výfukových plynů aut (kg/s) ve stájích pro hospodářská zvířata produkce oxidu uhličitého, aj. Ve všech případech je třeba znát skutečnou produkci daných látek a energie, nikoliv pouze jmenovité příkony. Je třeba uvažovat průměrné příkony, současnost provozu, časové vytížení. Údaje poskytuje technická dokumentace strojů, zařízení, přístrojů, osvětlovacích těles, elektroniky, normy (např. ČSN [1.7], ČSN [1.6]) a odborná literatura Vlastnosti budovy Pro návrh větracích a klimatizačních zařízení je třeba znát projektové, prostorové řešení budovy (i místností), zvláště obvodových stěn, transparentních ploch, prostorů pro strojovny a vedení vzduchovodů orientaci ke světovým stranám, případné stínění okolními budovami tepelně-technické vlastnosti stavební konstrukce, včetně transparentních ploch - oken, světlíků. 9

12 Údaje o budově jsou podkladem pro stanovení tepelných ztrát [1.8] a letní tepelné zátěže [1.7] a rozhodují v mnoha případech o výkonu větracího/klimatizačního zařízení. Požadavky na tepelně technické vlastnosti budov obsahují normy ČSN [1.5] Parametry venkovního prostředí Při navrhování větracích/klimatizačních zařízeních jsou potřebné údaje charakterizující venkovní klima kvalitu (čistotu) venkovního ovzduší. Venkovní klima Větrací a klimatizační zařízení se navrhují pro extrémní podmínky v létě a v zimě. Hlavní venkovní klimatické parametry pro tyto výpočty jsou teplota venkovního vzduchu t ( C) relativní vlhkost vzduchu ϕ (-), případně entalpie venkovního vzduchu h (J/kg) intenzita sluneční radiace I (W/m 2 ) rychlost větru w (m/s) směr větru. Výpočtové údaje pro návrh větrání/klimatizace v normativních i literárních podkladech nejsou absolutními extrémy - zpravidla jsou to statisticky zpracované extrémní klimatické údaje za dlouhodobé období (15 až 20 let) a vyjadřují např. údaje, které nebudou překročeny ve stanovené kumulativní četnosti výskytu. Např. údaje pro určitou lokalitu v publikaci ASHRAE [1.1] t E = 35 C a 0,4 % udává, že ročně nebude teplota 35 C překročena po dobu x 8760 hod. = 35 hodin. Absolutně extrémní venkovní klimatické údaje, pro oblast kde bude zařízení instalováno, může poskytnout Český hydrometeorologický ústav. Údaje o venkovním klimatu ČR pro navrhování větracích/klimatizačních zařízení poskytují ČSN EN [1.8], ČSN [1.7] a publikace J. Chyského [1.3]. Venkovní ovzduší Kvalitu venkovního vzduchu pro větrání a klimatizaci vyjadřují imisní údaje emisní údaje. Imisní údaje (údaje o koncentracích znečišťujících látek ve venkovním ovzduší) jsou potřebné pro stanovení kvality venkovního vzduchu, který se má použít pro větrání; v ČR jsou limitní údaje stanoveny v nařízení vlády [1.15]. Převážně lze předpokládat, že venkovní vzduch není výrazně znehodnocen chemickými škodlivinami. Vždy se však venkovní vzduch pro větrání/klimatizaci filtruje od tuhých částic prachu a to v kvalitě filtrace podle požadavků na vnitřní ovzduší (ČSN EN [1.9]). Ve specifických případech se provádí i filtrace chemických látek (plynů, par). Emisní údaje limitují toky látek vyfukovaných do venkovní atmosféry z odsávacích zařízení a definují požadavky na filtrační a odlučovací zařízení. Přípustné emisní limity uvádí v ČR nařízení vlády a vyhlášky ministerstva životního prostředí [1.16]. 1.3 Vnitřní tepelné a vlhkostní prostředí Tepelný a vlhkostní stav prostředí (mikroklima) je dán veličinami, které ovlivňují výsledný fyzický a duševní stav člověka. Tyto veličiny mohou nabývat optimálních hodnot (stav tepelné pohody, komfortu), případně hodnot mezních (přípustných). 10

13 1.3.1 Fyziologické základy Při biochemických oxidačních procesech se v lidském těle uvolňuje energetický výdej, metabolický tok Q m (W), jehož velikost závisí na intenzitě fyzické činnosti člověka. Část Q m se spotřebuje na fyzickou činnost (výkon) N (W), část Q (W) přestupuje z povrchu těla do okolí. Pokud při termoregulaci těla dochází ke změně tělesné teploty, akumuluje se při vzrůstu teploty část energetického výdeje do těla + Q a (W); při poklesu tělesné teploty se tělu akumulované teplo odnímá (- Q a ). V ustáleném stavu (Q a = 0) je Q m N = Q Pro energetickou bilanci těla a okolí se definují měrné veličiny q m = Q m /S (tab. 1.1), n = N/S a q = Q/S, kde S (m 2 ) je povrch lidského těla. Člověk o hmotnosti 75 kg a výšce 1,75 m má S = 1,9 m 2. Fyzický výkon (svalová činnost) se vyjadřuje formou mechanické účinnosti µ = n/q m (tab. 1.1). Tab. 1.1 Měrný energetický výdej (metabolický tepelný tok), mechanická účinnost Činnost Klidné ležení Sezení uvolněné Práce vsedě (úřady, školy, laboratoře) Stání, lehká práce (laboratoře, lehký průmysl) Stání, střední práce (prodavač, práce na strojích) Měrný energetický výdej q m Mechanická účinnost µ (W/m 2 ) (met) ( - ) ,8 1,0 1,2 1,6 2, až 0,1 0,1 až 0,2 Těžká fyzická práce (těžký průmysl, stavebnictví), přenášení břemen 50 kg 235 4,0 0,1 až 0,25 V tab. 1.1 jsou hodnoty q m dle ČSN EN ISO 7730 [1.13]; 1 met = 58,2 W/m 2. Zdrojem energie v těle je potrava. Pro oxidační procesy se dýcháním přivádí kyslík. V závislosti na intenzitě fyzické činnosti, pro dospělého člověka, je průtok vdechovaného vzduchu M vzd = 2, q m (kg/s). Termoregulace Tepelný tok Q produkovaný lidským organismem se sdílí do okolního prostředí. Rozdíly mezi produkovaným teplem a teplem odnímaným tělu okolím vyrovnávají termoregulační mechanismy těla tak, aby byla udržena konstantní vnitřní tělesná teplota ( 37 o C). Pokud vzrůstá vnitřní teplota těla, zvyšuje se cirkulace krve v kůži, roste teplota kůže, což vede k zvýšení odvodu tepla z povrchu těla. Při poklesu tělesné teploty se naopak cirkulace krve v kůži snižuje. Dalším prvkem tepelné regulace je vypařování potu. Za příznivého stavu ovzduší pro vypařování (vzduch není vodními parami nasycen) je kůže suchá a množství vypařovaného potu je poměrně malé. Při vyšší intenzitě fyzické činnosti se zvyšuje produkce potu a část kůže se pokrývá mokrým potem. K intenzivnímu ochlazení těla vypařováním potu dojde pouze pokud se vyprodukovaný pot do ovzduší vypaří, tj. pokud vzduch v prostředí není vodními parami nasycen. Tok tepla z povrchu těla závisí i na tepelném odporu oděvu R od (m 2 K/W); relativní tepelný odpor je definován vztahem I od = R od /0,155 (clo). Např. pro třívrstvý oděv (spodní prádlo s krátkými rukávy a nohavicemi, košile, kalhoty, pracovní blůza, ponožky, boty) je R od = 0,155 m 2 K/W a I od = 1 clo. R od zahrnuje tepelný odpor tkanin a tepelný odpor vzduchových mezer mezi vrstvami oděvu. (1.1) 11

14 Změna oděvu umožňuje regulaci tepelného toku snížení tepelného odporu oděvu vede k zvýšení toku tepla z povrchu těla do okolí Tepelná rovnováha a tepelná pohoda Tepelná rovnováha těla a okolí je stav, při němž je zachována rovnost produkovaného tepelného toku q a toku tepla odnímaného tělu okolím (konvekcí q k, sáláním q s, vypařováním q w, dýcháním q d, a vedením q v ). Hodnota q v je malá a lze ji zanedbat. Tepelná pohoda (tepelný komfort) je subjektivní pocit, při němž je zachována tepelná rovnováha za optimálních hodnot fyziologických parametrů (tj. podmínek komfortu - teploty kůže a maximálního tepelného toku odváděného vypařováním z povrchu mokré pokožky). Při konstantní tělesné teplotě (q a = 0) je rovnice tepelné rovnováhy q n = q = ± q ± q + q + q m k s w d Kladná znaménka na pravé straně rovnice (1.2) vyznačují, že tepelný tok se sdílí z povrchu těla do prostředí. Na některých pracovištích horkých průmyslových provozů může sáláním přecházet tepelný tok z prostředí (z povrchu horkého materiálu) do těla. K tepelnému toku q se pak připočítává i sálavá tepelná zátěž q s ; výsledný tok tepla musí být z těla odveden konvekcí, vypařováním a dýcháním. Obdobně se může v extrémních podmínkách k toku tepla q připočítávat i konvekční tepelná zátěž q k. Toky tepla sdílené z povrchu těla (pravá strana rovnice (1.2)) jsou závislé na následujících parametrech prostředí: tok tepla sdílený konvekcí q k = f(t, w), kde t ( C) je teplota vzduchu, w (m/s) rychlost proudění vzduchu tok tepla sdílený sáláním q s = f(t r ), kde t r ( C) je střední radiační teplota tok tepla odváděný vypařováním potu q w = f(t,φ), kde t ( C) je teplota vzduchu, φ (-) relativní vlhkost vzduchu tok tepla odváděný dýcháním q d = f(t,φ), kde t ( C) je teplota vzduchu, φ (-) relativní vlhkost vzduchu. Střední radiační teplota t r (ČSN ISO 7726 [1.12]) je myšlená rovnoměrná společná teplota všech ploch v prostoru, při níž by byl přenos tepla z těla sáláním stejný, jako ve skutečnosti. Střední radiační teplotu t r lze měřit kulovým výsledným teploměrem. Hodnota t r závisí na poloze místa určení je proměnná po ploše místnosti. Tepelný tok sdílený konvekcí a sáláním z povrchu oblečeného člověka prostupuje oděvem. Tok tepla prostupující oděvem (q k + q s ) závisí i na tepelném odporu oděvu R od (m 2 K/W). Po dosazení výpočetních vztahů pro jednotlivé tepelné toky sdílené z povrchu těla, podmínek komfortu (vztahů pro optimální teplotu kůže a maximální tok tepla odváděný vypařováním z povrchu mokré pokožky) a vztahu pro prostup tepla oděvem do rovnice tepelné rovnováhy (1.2) se získá rovnice tepelné pohody. V rovnici tepelné pohody je vyjádřeno celkem 6 základních veličin, charakterizujících stav člověka: 1) měrný metabolický tok q m (W/m 2 ), zmenšený o fyzický výkon n (W/m 2 ) 2) vlastnosti oděvu - tepelný odpor oděvu R od (m 2 K/W) tepelný stav prostředí 3) teplota vzduchu t ( C) 4) střední radiační teplota t r ( C) 5) relativní vlhkost vzduchu ϕ (-) 6) rychlost proudění vzduchu w (m/s). (1.2) 12

15 Do rovnice tepelné pohody jsou zahrnuty podmínky tepelného komfortu; lze tedy stanovit pro zadanou intenzitu fyzické činnosti člověka metabolický tok (q m ), druh oděvu (R od ) optimální kombinaci čtyř parametrů tepelného prostředí (t, t r, ϕ, w). Grafické závislosti (např. obr. 1.2) sestavené Fangerem [1.2] umožňují posoudit vliv jednotlivých parametrů. Z experimentů, srovnávajících parametry prostředí se subjektivními pocity osob, vyplynulo, že nežádoucí místní ochlazování lidského těla pohybem vzduchu (průvanem) závisí, kromě na střední rychlosti proudění vzduchu w (m/s), i na časových změnách této rychlosti - intenzitě turbulence Tu (-),2 1 Σw Tu = (1.3) w n 1 kde w (m/s) jsou proměnné rychlosti zjištěné v n- časových intervalech, w (m/s)- střední rychlost v n-časových intervalech. 7) Intenzita turbulence Tu (-) (sedmá veličina určující stav tepelné pohody) v pásmu pobytu osob závisí na způsobu přívodu vzduchu do větraného/klimatizovaného prostoru. U systémů přívodu vzduchu s intenzívním směšováním je Tu = 0,2 až 0,6, u systémů s potlačeným směšováním Tu < 0, Operativní teplota Při hodnocení tepelného stavu prostředí podle rovnice tepelné pohody je nutno znát samostatně teplotu vzduchu t a střední radiační teplotu t r. Zjednodušení poskytuje zavedení operativní teploty t o ( C), která jedinou veličinou zahrnuje vliv t (vliv konvekční výměny tepla) i vliv t r (vliv výměny tepla sáláním). Operativní teplota je definována jako jednotná teplota černého uzavřeného prostoru (tj. prostoru o stejné teplotě vzduchu i stejné střední radiační teplotě), ve kterém by tělo sdílelo konvekcí i sáláním stejné množství tepla jako ve skutečném, teplotně nesourodém prostředí. Operativní teplota, kromě teploty vzduchu t a střední radiační teploty t r závisí, při rychlostech proudění nad 0,2 m/s i na rychlosti proudění vzduchu w (m/s). Z výsledků měření se určí t o podle empirického vztahu t o = A t + 1 ( A) t r kde hodnoty součinitele A jsou v následující tabulce ([1.12]). w (m/s) < 0,2 0,2 až 0,6 0,6 až 1,0 A (-) 0,5 0,6 0,7 Obr. 1.2 Diagram tepelné pohody; Q m = 58 W/m 2, 116 W/m 2, I od = 1 clo, φ = 0,5 [1.2] Pro stav tepelné pohody, v mírném tepelném prostředí, jsou doporučené optimální hodnoty operativní teploty t o (dle ČSN EN ISO 7730 [1.13]) uvedeny (na základě výpočtu teploty vzduchu t a střední radiační teploty t r z rovnice tepelné pohody) v grafu na obr Jako příklad je na obr. 1.4 znázorněn (podle výsledků počítačové simulace softwarem ESP-r [1.17]) rozdíl mezi teplotou vzduchu t a teplotou operativní t o (ve středu místnosti) během letního dne v klimatizované místnosti. Budova má lehký obvodový plášť (orientace jih, součinitel prostupu tepla k = 0,45 W/m 2 K), okna (k = 1,7 W/m 2 K) jsou vybavena vnitřními (1.4) 13

16 žaluziemi, podíl zasklení v obvodové stěně je 27, 47, 100 %. Výpočet byl proveden pro reálné venkovní klimatické podmínky v letním dni v srpnu 2003, kdy místnost byla během dne klimatizována na konstantní teplotu vzduchu t = 25 C, rychlost proudění vzduchu w = 0. Obr. 1.3 Doporučená optimální operativní teplota t o [1.13] pro kategorii vnitřního prostředí A (PPD < 6 %), w < 0,1 m/s, ϕ 0,5 t o (C) Obr. 1.4 Operativní teplota t o a teplota vzduchu t v letním dni v klimatizované místnosti (dle simulačního výpočtu); okna s vnitřními žaluziemi, podíl zasklení v obvodové stěně (orientace jih), Z = 27, 47, 100% t a = 25 C (chod klimatizace) Ukazatele PMV, PPD Rovnice tepelné pohody poskytuje optimální parametry prostředí pro danou aktivitu člověka a druh oděvu. Pokud parametry nejsou dodrženy, cítí člověk tepelnou nepohodu diskomfort. Stupeň diskomfortu (pocitu nepohody člověka) se vyjadřuje ukazatelem PMV (-) (Predicted Mean Vote) - předpověď středního tepelného pocitu. Ukazatel PMV je Obr. 1.5 Ukazatele PPD a PMV [1.13] definován jako funkce rozdílu tepelného toku produkovaného organismem (q m n) a aktuálního toku tepla, který tělu prostředí odnímá (tj. rozdílu levé a pravé strany rovnice (1.2) pro aktuální parametry prostředí t, t r, w, φ). Na základě statistických šetření subjektivních tepelných pocitů osob byly číselným hodnotám PMV přiřazeny subjektivní údaje zima až horko dle následující tabulky z [1.13], vyjadřující pocit převážného počtu testovaných osob. PMV [-] Tepelný zima chladno mírně neutrálně mírně teplo horko pocit chladno teplo 14

17 Poměrný počet osob, výrazně nespokojených s daným tepelným prostředím (charakterizovaným hodnotou PMV) je vyjádřen ukazatelem PPD (-) (Predicted Percentage of Dissatisfied) - procentuální podíl nespokojených osob s daným stavem prostředí. V grafu na obr.1.5 je podle [1.13] vyjádřena závislost ukazatele PPD na PMV. Z grafu vyplývá, že i ve stavu, kdy v prostředí jsou dodrženy optimální parametry (PMV = 0) bude asi 5 % osob nespokojených. V praxi se doporučuje, aby PPD < 15 % Průvan Stupeň obtěžování průvanem DR (%) vyjadřuje procentuální podíl osob, u kterých je možno předpokládat pocit obtěžování průvanem. Je závislý na teplotě vzduchu t, střední rychlosti proudění vzduchu w a intenzitě turbulence Tu Na obr. 1.6 pro DR = 20 % (20 % nespokojených osob), lehkou fyzickou činnost (70 W/m 2 ) je znázorněna maximálně přípustná střední rychlost proudění w jako funkce teploty vzduchu t a intenzity turbulence Tu (relativní vlhkost vzduchu ϕ 0,5) Výsledná teplota Výsledná teplota t g se měří kulovým výsledným teploměrem. Je to kulová baňka z tenkého měděného plechu (dle ČSN EN ISO 7726 [1.12] je doporučený průměr 150 mm) s matným černým povrchem, v jejímž středu je zasunuto teplotní čidlo (rtuťový teploměr, termočlánek, odporový teploměr). Výsledný teploměr nemá vlastní zdroj tepla; v ustáleném stavu je sálavý tepelný tok z prostředí do kulové baňky v rovnováze s konvekčním tepelným tokem z povrchu koule do prostředí (obr.1.7). V ustáleném stavu se ztotožní teplota povrchu baňky s teplotou čidla na hodnotě t g (globe temperature). Obr. 1.7 Schéma přestupu tepla na povrchu kulového teploměru Obr. 1.6 Maximálně přípustná střední rychlost vzduchu w v závislosti na teplotě vzduchu t a intenzitě turbulence Tu [1.13]; DR = 20 %, ϕ 0,5 Lze dokázat, že výsledná teplota t g se formálně shoduje s definicí operativní teploty t o, rozdíl však vyplývá z různosti součinitelů přestupu tepla konvekcí a sáláním u člověka a na povrchu koule. Zvláště pro klidný vzduch jsou však odchylky t o a t g malé. České závazné požadavky na tepelný stav pracovního prostředí [1.14] uvádí jako požadovanou hodnotu operativní teplotu t o i výslednou teplotu t g. Stanovení střední radiační teploty t r Měřením se zjistí výsledná teplota t g ( C), teplota vzduchu t ( C) a rychlost proudění vzduchu w (m/s); střední radiační teplota je dána vztahem (z rovnováhy toku tepla sdíleného konvekci a sáláním) 15

18 t r 4 ( t ) + 1, α ( t ) 273 (1.5) = 4 7 g kg g t Součinitel přestupu tepla konvekcí na povrchu kulového teploměru α kg (W/m 2 K) je podle [1.12] - pro klidný vzduch α kg = 1, 4 t D t g 0, 25 - pro vzduch proudící rychlostí w > 0,1 m/s α kg = 0, 6 6 w,3 0, D 4 (1.6 ) (1.7 ) kde D (m) je průměr baňky kulového teploměru Legislativní a normativní požadavky na tepelný a vlhkostní stav prostředí V ČR závazné (zákonné) požadavky na stav vnitřního klimatu jsou obsaženy v nařízeních vlády a vyhláškách ministerstev. Nejpodrobnějším předpisem je nařízení vlády [1.14] pro pracovní prostředí. Vyhlášky ministerstev uvádí pak požadavky na další charakteristická prostředí. Nařízení vlády [1.14] rozlišuje mikroklimatické podmínky optimální a podmínky s únosnou tepelnou zátěží (dlouhodobou, krátkodobou). Optimální mikroklimatické podmínky se stanovují pro pracoviště, kde pracovníci vykonávají práce zhruba stejně náročné. Vzhledem k tomu, že dosažení optimálních podmínek v létě je téměř vždy spojeno s instalací klimatizačních zařízení (se značnými energetickými nároky), připouští nařízení [1.14] podmínky dlouhodobě únosné. Na tyto podmínky se člověk může adaptovat, bez nebezpečí porušení zdraví. Na pracovištích, kde tepelná zátěž člověka neumožňuje dosáhnout ani dlouhodobě únosných podmínek, se omezuje maximální doba pobytu. Podklady pro hodnocení tepelného prostředí obsahují normy ČSN EN ISO [1.13], [1.12] i publikace [1.2]. 1.4 Kvalita ovzduší Technické i přírodní procesy produkují do ovzduší tuhé i kapalné hmotné částice, plyny a páry škodliviny, znečišťující látky. V ovzduší jsou přítomny i bakterie a plísně, které se udržují na tuhých a kapalných částicích. Škodliviny působí negativně ve venkovním i vnitřním ovzduší na zdraví lidí, na zvířata, rostliny, snižují životnost staveb, technických zařízení i kulturních památek. Hořlavé a výbušné látky v ovzduší představují riziko požáru i bezpečnosti osob a technických zařízení Vlastnosti škodlivin Tuhé částice rozptýlené v ovzduší se označují podle vzniku a složení jako dým, kouř, popílek, aerosol, prach. Dým - jemné částice o velikosti 0,1 až 1 µm vzniklé při oxidačních procesech kondenzací látek vypařovaných za tepla (např. dýmy při svařování, tavení kovů) nebo vzniklé z plynné fáze chemických reakcí. Kouř - jemné částice 0,01 až 1,0 µm vzniklé nedokonalým spalováním, obsahující převážně uhlík. Popílek - úlet z topenišť spalovacích zařízení (velikost částic 1 až 100 µm). Aerosol - disperzní soustava jemných částic o velikosti 0,01 až 1 µm v plynu. 16

19 Prach - částice vzniklé převážně mechanickým způsobem (drcením, mletím, otěrem). V technické praxi se obvykle jako prach označují všechny tuhé částice rozptýlené v ovzduší. Tuhé částice jsou charakterizovány rozměrovými parametry (velikostí částic), fyzikálními a chemickými vlastnostmi. Velikost částic je dána jejich charakteristickým rozměrem (průměrem a (µm), který se zjišťuje různými experimentálními metodami. Vzorek prachu obvykle obsahuje částice různých velikostí (polydisperzní prach); monodisperzní prach se vyskytuje málo (např. organické prachy - spory). Podíl částic prachu různých velikostí ve vzorku se vyjadřuje křivkami zrnitosti prachu (obr.1.8). Křivka četnosti p (1/µm) udává poměrný počet (nebo hmotnost) částic určité velikosti ve vzorku. Kumulativní četnost - křivka zbytků, nebo propadů. Křivka zbytků Z (-) udává poměrný počet (nebo hmotnost) částic větších, než je příslušná velikost částice a. Křivka propadů P (-) udává poměrný počet (nebo hmotnost) částic menších, než je příslušná velikost částice a (µm). Obr. 1.8 Křivka četnosti p, křivka zbytků Z, křivka propadů P vzorku prachu Částice větších rozměrů rozptýlené v ovzduší se vlivem gravitačních sil usazují. Usazování je ovlivněno i intenzitou proudění vzduchu v prostředí. V klidném ovzduší se vyskytují částice o maximální velikosti 1 µm, v prostředí s vyšší intenzitou proudění vzduchu částice až 10 µm. Atmosfériký prach obsahuje částice o rozměrech 0,01 až 20 µm, převážný počet částic má rozměr a < 1 µm. Podle druhu škodlivých příměsí lze prach rozdělit do několika skupin: Prach obsahující toxické složky (těžké kovy a jiné biologicky aktivní látky, např. olovo, radioaktivní látky, karcinogenní látky azbest). Prach bez toxického účinku (s fibrogenním účinkem, např. křemen, s dráždivým účinkem, např. bavlna, bez fibrogenního a dráždivého účinku, např. popílek). Obsah prachu v ovzduší se udává hmotnostní koncentrací C (mg/m 3 ). V místnostech, kde je třeba snížit obsah prachu a mikrobů na výrazně nízkou mez (z výrobních důvodů, např. v elektrotechnickém průmyslu, nebo z biologických důvodů, např. v operačních sálech, ve farmaceutickém průmyslu) se udává obsah prachu počtem částic v 1 m 3, resp. v 1 litru. Mikrobiální aerosoly (bakterie, viry) se vyskytují vždy ve spojení s neživými částicemi. Jejich účinek se omezuje větráním a filtrací vzduchu. Kapalné částice rozptýlené v ovzduší vznikají buď kondenzací plynné fáze, nebo rozrušením většího objemu tekutiny. Vzniklá aerodisperzní směs se označuje jako mlha (velikost částic 17

20 0,1 až 30 µm). Rozrušením vznikají např. mlhy olejů a chladících tekutin v obrobnách. Vlastnosti kapalných částic se hodnotí obdobně jako vlastnosti tuhých částic. Plyny a páry unikající do ovzduší, pokud se vzduchem chemicky nereagují, tvoří směsi. Za podmínek běžných v atmosféře se mohou plyny mísit se vzduchem v libovolných poměrech. Páry (plynné fáze látek za normálních podmínek v kapalném nebo tuhém stavu) mohou ve vzduchu dosáhnout maximálního obsahu, daného parciálním tlakem sytých par, závislým na teplotě. Obsah plynných škodlivin v ovzduší se vyjadřuje koncentracemi C - hmotnostními (mg/m 3 ) nebo objemovými (cm 3 /m 3 ) (při současně udaném tlaku a teplotě). V hygienických směrnicích se používají i jednotky (ppm) parts per million: 1 ppm = 1 cm 3 /m 3 = 10-4 % obj. Hořlavé plyny, páry hořlavých kapalin a některé druhy tuhých a kapalných částic rozptýlených v ovzduší mohou za určitých podmínek tvořit směsi nebezpečné výbuchem. Nejnižší koncentrace směsi hořlavých látek se vzduchem, při které již může dojít k výbuchu se označuje jako dolní mez výbušnosti C DMV, nejvyšší koncentrace, při které je směs ještě výbušná se označuje jako horní mez výbušnosti. Např. propan má dolní mez výbušnosti 1,9 % obj., zemní plyn 5 až 6 % obj. Obecně platí, že dolní meze výbušnosti jsou vyšší, než hygienicky přípustné expoziční limity dané látky v pracovním ovzduší Zdroje znečišťování vnitřního ovzduší K znečišťování pracovního ovzduší v průmyslu dochází v hutích, strojírenství, průmyslu stavebních hmot, chemickém průmyslu, textilním průmyslu především prachem i škodlivými plyny a párami. V zemědělských stájových objektech produkují zvířata (kromě tepla a vodní páry) oxid uhličitý; při biologických procesech se dále uvolňuje čpavek a sirouhlík. V místnostech, kde pobývají lidé se uvolňuje při dýchání do ovzduší oxid uhličitý a vodní pára. Vydechovaný vzduch obsahuje objemově přibližně 4 % oxidu uhličitého, 5 % vodní páry, 16 % kyslíku a 75 % dusíku a ostatních plynů. Vodní pára se uvolňuje i odpařováním z povrchu těla. Kromě uvedených látek přicházejí z povrchu těla do ovzduší i stopová množství mastných kyselin, jejichž rozkladem vznikají pachy. Z vnitřního vybavení místností se mohou uvolňovat páry organických látek, rozpouštědel aj. Z geologického podloží ve specifických oblastech může do obytných místností pronikat plyn radon Účinky škodlivin Plynné, tuhé i kapalné škodliviny působí na lidský organismus jednak drážděním sliznic, jednak svými účinky při absorpci v těle. Dráždivé účinky se projevují na sliznici očí, nosu, hrdla, hrtanu, průdušnice a plicní tkáně. Dráždění působí na ochranné mechanismy těla (slzení, produkci sekretů na stěnách nosních dutin, hrdla); vyšší koncentrace způsobují zánětlivé změny na sliznicích. K dráždivým plynům patří oxid siřičitý a ozón. Škodliviny bez dráždivého účinku po absorpci v plicích přecházejí do organismu. Nedráždivé plyny, které vnikly do plicních sklípků, jsou absorbovány do krve a mohou působit v ostatních částech těla. Část absorbovaného plynu může být z cirkulující krve vyloučena v plicích, část po změnách v ledvinách. Nerozpustné tuhé částice a částice olejové mlhy jsou z povrchu plicních sklípků odvedeny do lymfatických žláz. Tuhé částice s fibrogenním účinkem (obsahující krystalický oxid křemičitý) působí přímé změny na vazivu plic a lymfatických tkáních (silikózu). Fibrogenní účinek azbestu se hodnotí jako karcinogenní. 18

21 Rozpustné částice pronikají do cirkulující krve a jsou zanášeny do ostatních částí těla. Některé látky jsou vylučovány ledvinami, jiné střevním traktem. Ve specifických orgánech může docházet ke hromadění škodlivých látek, které po dosažení určitých koncentrací mohou vyvolat toxické účinky (např. olovo). Některé škodliviny, např. benzen mohou mít výrazné negativní účinky při vstřebávání pokožkou. Bakterie, plísně vyvolávají specifická onemocnění. Pozn.: Klimatizace neblaze přispěla k objevu účinku bakterie Legionella pneumophila. V roce 1976 na sjezdu legionářů z II. světové války v Philadelphii došlo k masivnímu rozšíření této bakterie do klimatizovaného ovzduší z vodních praček klimatizačních zařízení a na následky plicního onemocnění 30 osob zemřelo. V současné době je používání praček omezeno, resp. jsou uplatněna spolehlivá technická řešení a provozní opatření. Vdechování tuhých a kapalných částic je ovlivněno funkcí dýchacího ústrojí. V nose se zachycují všechny částice o rozměrech větších jak 10 µm a podstatná část částic v rozmezí 2 až 5 µm. Plicních sklípků dosahují částice menší jak 1 µm (respirabilní frakce); z nich se v plicích zachytí pouze část (cca 40 % částic o velikosti asi 1 µm, 25 % částic o velikosti asi 0,4 µm), zbytek je vydechován. Částice menší než 0,4 µm se vlivem molekulární difúze usazují v plicích intenzivněji; podíl zachycení roste se zmenšujícími se rozměry částic Hodnocení znečištění vnitřního ovzduší Obsah škodlivin v ovzduší vyjadřují koncentrace C hmotnostní (mg/m 3 ), (µg/m 3 ), objemové (cm 3 /m 3 ), (%), (ppm); u prachu se udává i počet částic v 1 m 3. V ČR limitní koncentrace škodlivin (C PEL, C NPK-P ) v ovzduší pracovišť jsou dány v nařízení vlády č. 361/07 Sb. [1.14] pro více jak 500 látek. PEL přípustný expoziční limit je celosměnový časově vážený průměr koncentrace plynů, par nebo aerosolů, jimž mohou být podle současného stavu znalostí vystaveni zaměstnanci při osmihodinové pracovní době, aniž by u nich došlo i při celoživotní expozici k poškození zdraví, k ohrožení jejich pracovní schopnosti a výkonnosti. NPK-P nejvyšší přípustná koncentrace chemické látky v pracovním ovzduší je koncentrace látky, které nesmí být zaměstnanec v žádném časovém úseku pracovní směny vystaven. 1.5 Literatura [1.1] 2005 ASHRAE Handbook Fundamentals. Atlanta: ASHRAE, Inc., ISBN [1.2] FANGER, P.O. Thermal Comfort. New York: McGraw-Hill, ISBN [1.3] CHYSKÝ, J. Vlhký vzduch. Praha: SNTL,1977. [1.4] PODLIPNÝ, V. Výbušná prostředí. Praha: SNTL. [1.5] ČSN : Tepelná ochrana budov Část 2: Požadavky. [1.6] CSN : Vnitřní prostředí stájových objektů Část 2: Větrání a vytápění. [1.7] CSN :1986. Výpočet tepelné zátěže klimatizovaných prostorů. [1.8] ČSN EN 12831: Tepelné soustavy v budovách výpočet tepelného výkonu. [1.9] ČSN EN 13779: Větrání nebytových budov Základní požadavky na větrací a klimatizační zařízení. [1.10] ČSN EN ISO : Čisté prostory a příslušné řízené prostředí Část 1: Klasifikace čistoty vzduchu. 19

22 [1.11] ČSN EN 15251: Vstupní parametry vnitřního prostředí pro návrh a posouzení energetické náročnosti budov s ohledem na kvalitu vnitřního vzduchu, teplotního prostředí, osvětlení, akustiky. [1.12] ČSN EN ISO 7726: Ergonomie tepelného prostředí Přístroje pro měření fyzikálních veličin. [1.13] ČSN EN ISO 7730: Ergonomie tepelného prostředí Analytické stanovení a interpretace tepelného komfortu pomocí výpočtu ukazatelů PMV a PPD a kriteria místního tepelného komfortu. [1.14] Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. [1.15] Nařízení vlády č. 429/2005 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší. [1.16] Nařízení vlády a vyhlášky ministerstva životního prostředí č. 417/2005 Sb. a č. 352/2002 Sb. až 356/2002 Sb., kterými se stanoví emisní limity. [1.17] The ESP-r System for Building Energy Simulation User Guide Version 10 Series. Glasgow: Strathclyde University,

23 2 Větrací a klimatizační systémy 2.1 Větrací systémy Větrání zajišťuje: přívod čerstvého venkovního vzduchu do větraných/klimatizovaných prostorů odvod vzduchu znehodnoceného (znečištěného) látkovými škodlivinami, případně i odvod nežádoucího tepla z větraných prostorů. Větráním se upravuje čistota vnitřního ovzduší a dílčím způsobem i tepelný stav prostředí přívodem venkovního vzduchu lze odvádět (omezeně) i tepelnou zátěž. Přívodem venkovního vzduchu větrání vyrovnává vzduchovou bilanci u odsávacích systémů. Proudění vzduchu ve větraném prostoru je způsobeno nuceným (mechanickým) účinkem ventilátory (popř. ejektory), nebo přirozeným tlakovým rozdílem - vlivem rozdílných hustot vzduchu vně a uvnitř větraného prostoru i účinkem větru. Rozlišují se systémy nuceného větrání přirozené větrání Nucené větrání Podle toho, zda vzduch odváděný z místnosti se vyměňuje za vzduch venkovní v celém prostoru, nebo pouze v jeho části se třídí nucené větrání na celkové větrání místní přívod vzduchu místní odsávání. Celkové nucené větrání slouží, pokud možno, k rovnoměrnému provětrání pásma pobytu osob (pracovní oblasti), nebo jinak definovaného technologického prostoru. Celkové větrání se používá především tam, kde nevýrazné zdroje škodlivin (tepla) jsou v prostoru rovnoměrně rozmístěny. Na obr. 2.1 je schéma celkového větrání průmyslové haly zaplavováním (zdrojovým přívodem vzduchu); V P, V O (m 3 /s) je průtok přiváděného, odváděného vzduchu; t P, t O ( C) teplota přiváděného, odváděného vzduchu; C P, C O (mg/m 3 ) koncentrace škodliviny v přiváděném, odváděném vzduchu; Q (W) tepelná zátěž; M (mg/s) tok produkovaných škodlivin. Místní přívod vzduchu slouží k lokální úpravě teploty nebo čistoty vzduchu; patří sem vzduchové clony, vzduchové sprchy a vzduchové oázy. Vzduchové clony se obvykle zřizují při otevřených komunikačních otvorech budov (dveřích, vratech) k omezení proudění chladného vzduchu v zimě do vnitřního prostoru. Pronikání chladného vzduchu je převážně způsobeno přirozeným podtlakem, který ve spodní části budov vzniká rozdílem Obr. 2.1 Schéma celkového větrání průmyslové haly teploty vzduchu uvnitř a vně budovy; rozdíl tlaku ve vratech může kladně i záporně ovlivnit proudění větru. Vzduchovou clonou se vyfukuje plochý proud teplého vzduchu proti proudu chladného vzduchu pronikajícího do budovy. Clony přispívají k zlepšení tepelného stavu prostředí v blízkosti komunikačních otvorů, vyžadují však energii pro ohřev vzduchu. Na obr. 2.2 a) je schéma oboustranné boční clony; t P, t E, t I ( C) teplota vzduchu přiváděného clonou, venkovního vzduchu, vnitřního vzduchu. 21

24 Vzduchové sprchy - obr.2.2 b) - jsou určeny pro ochranu člověka v teplém (zpravidla průmyslovém) prostředí. Vzduchem proudícím kolem člověka se zvyšuje odvod tepla z povrchu těla konvekcí. V horkých provozech průmyslu vzduchové sprchy chrání člověka před účinky nadměrného sálavého tepla. Vzduchové oázy umožňují vytvořit kvalitnější ovzduší (čistotu a teplotu vzduchu) v relativně v méně kvalitním prostředí, zvláště průmyslových hal. Instalují se u trvalých pracovních míst a v místech odpočinku pracovníků. Přívod vzduchu se řeší výustěmi pro rovnoměrný přívod, pokud možno do bezprostřední blízkosti místa pobytu osob. V současné době, pro zvýšení efektivnosti větrání a zlepšení místního stavu ovzduší na trvalých pracovištích (u počítačů aj.), se zřizuje osobní přívod vzduchu např. podle obr. 2.2 c). a) vzduchová clona oboustranná b) vzduchová sprcha c) osobní přívod vzduchu Obr. 2.2 Místní přívod vzduchu Místní odsávání (odsávání) se zřizuje všude tam, kde na ohraničených místech se uvolňují výrazné látkové škodliviny, nebo nadměrné teplo (v pracovním i obytném prostředí, u strojů a technických zařízení). Odsávaný vzduch musí být nahrazován přiváděným venkovním vzduchem, který je nutno v zimě ohřívat. Odsávací zařízení jsou proto vždy doplňována zařízeními pro celkové větrání s průtokem přiváděného vzduchu, který je přibližně roven průtoku vzduchu odváděného. Zpravidla se však udržuje v takových prostorech podtlak, průtok odváděného, odpadního vzduchu V Od bývá o cca 5 až 10 % vyšší než průtok přiváděného venkovního vzduchu V E. Na obr. 2.3 je schéma ústředního odsávacího zařízení od strojů s větracím zařízením pro přívod venkovního vzduchu. Obr. 2.3 Ústřední odsávací zařízení od strojů; E, Od vzduch venkovní, odpadní; VJ - větrací jednotka, F- filtr, odlučovač Přirozené větrání Přirozené větrání lze rozdělit na celkové přirozené větrání místní přirozené odsávání. Celkové přirozené větrání slouží především k trvalému větrání halových objektů (např. průmyslových hal) s výraznými vnitřními tepelnými zisky a označuje se jako větrání aerací. 22

OPERATIVNÍ TEPLOTA V PROSTORU S CHLADICÍM STROPEM

OPERATIVNÍ TEPLOTA V PROSTORU S CHLADICÍM STROPEM ANOTACE OPERATIVNÍ TEPLOTA V PROSTORU S CHLADICÍM STROPEM Ing. Vladimír Zmrhal, Ph.D. ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí Technická 4, 66 7 Praha 6 Vladimir.Zmrhal@fs.cvut.cz Pro hodnocení

Více

Tematické okruhy z předmětu Vytápění a vzduchotechnika obor Technická zařízení budov

Tematické okruhy z předmětu Vytápění a vzduchotechnika obor Technická zařízení budov Tematické okruhy z předmětu Vytápění a vzduchotechnika obor Technická zařízení budov 1. Klimatické poměry a prvky (přehled prvků a jejich význam z hlediska návrhu a provozu otopných systémů) a. Tepelná

Více

Měření tepelně vlhkostního mikroklimatu v budovách

Měření tepelně vlhkostního mikroklimatu v budovách Měření tepelně vlhkostního mikroklimatu v budovách Veličiny k hodnocení tepelně vlhkostní složky mikroklimatu budov Teplota vzduchu Výsledná teplota Teplota mokrého teploměru Operativní teplota Střední

Více

KLIMATIZACE A PRŮMYSLOVÁ VZDUCHOTECHNIKA VYBRANÝ PŘÍKLAD KE CVIČENÍ II.

KLIMATIZACE A PRŮMYSLOVÁ VZDUCHOTECHNIKA VYBRANÝ PŘÍKLAD KE CVIČENÍ II. KLIMATIZACE A PRŮMYSLOVÁ VZDUCHOTECHNIKA VYBRANÝ PŘÍKLAD KE CVIČENÍ II. (DIMENZOVÁNÍ VĚTRACÍHO ZAŘÍZENÍ BAZÉNU) Ing. Jan Schwarzer, Ph.D.. Praha 2011 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší

Více

Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU

Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU Mikroklimatické podmínky Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU Fyziologické poznámky Homoiotermie (=teplokrevnost): schopnost zajištění tepelné rovnováhy (člověk: 36-37 o C) Mechanismy

Více

Zuzana Mathauserová. Státní zdravotní ústav Centrum laboratorních činností Laboratoř pro fyzikální faktory zmat@szu.cz

Zuzana Mathauserová. Státní zdravotní ústav Centrum laboratorních činností Laboratoř pro fyzikální faktory zmat@szu.cz VNITŘNÍ PROSTŘEDÍ STAVEB Zuzana Mathauserová Státní zdravotní ústav Centrum laboratorních činností Laboratoř pro fyzikální faktory zmat@szu.cz Kvalita vnitřního prostředí staveb je popsána hodnotami fyzikálních,

Více

Vnitřní prostředí staveb a větrání Zuzana Mathauserová

Vnitřní prostředí staveb a větrání Zuzana Mathauserová Vnitřní prostředí staveb a větrání Zuzana Mathauserová Státní zdravotní ústav Centrum hygieny práce a pracovního lékařství Laboratoř pro fyzikální faktory zmat@szu.cz Vnitřní prostředí staveb Definice

Více

ŘÍZENÉ VĚTRÁNÍ RODINÝCH DOMŮ A BYTŮ. Elektrodesign ventilátory s.r.o

ŘÍZENÉ VĚTRÁNÍ RODINÝCH DOMŮ A BYTŮ. Elektrodesign ventilátory s.r.o ŘÍZENÉ VĚTRÁNÍ RODINÝCH DOMŮ A BYTŮ 1 Legislativní předpisy pro byty a bytové domy Vyhláška č.268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby 11 WC a prostory pro osobní hygienu a vaření musí být účinně

Více

ÚSPORY ENERGIE PŘI CHLAZENÍ VENKOVNÍHO VZDUCHU

ÚSPORY ENERGIE PŘI CHLAZENÍ VENKOVNÍHO VZDUCHU 2. Konference Klimatizace a větrání 212 OS 1 Klimatizace a větrání STP 212 ÚSPORY ENERGIE PŘI CHLAZENÍ VENKOVNÍHO VZDUCHU Vladimír Zmrhal ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí Vladimir.Zmrhal@fs.cvut.cz

Více

Energetické systémy budov 1 Vytápění budov

Energetické systémy budov 1 Vytápění budov ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra technických zařízení budov Energetické systémy budov 1 Vytápění budov 125ESB1,ESBB 2011/2012 prof.karel Kabele 1 ESB1 - Harmonogram 1 Vnitřní prostředí a energie.

Více

Tepelně vlhkostní posouzení

Tepelně vlhkostní posouzení Tepelně vlhkostní posouzení komínů výpočtové metody Přednáška č. 9 Základní výpočtové teploty Teplota v okolí komína 1 Teplota okolí komína 2 Teplota okolí komína 3 Teplota okolí komína 4 Teplota okolí

Více

NÁVRH A DIMENZOVÁNÍ CHLADIVOVÉHO KLIMATIZAČNÍHO SYSTÉMU

NÁVRH A DIMENZOVÁNÍ CHLADIVOVÉHO KLIMATIZAČNÍHO SYSTÉMU Chladivové klimatizační systémy Seminář OS 1 Klimatizace a větrání STP 27 NÁVRH A DIMENZOVÁNÍ CHLADIVOVÉHO KLIMATIZAČNÍHO SYSTÉMU Vladimír Zmrhal, František Drkal ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky

Více

Ventilace a rekuperace haly

Ventilace a rekuperace haly Technická fakulta ČZU Praha Autor: Petr Mochán Semestr: letní 2007 Ventilace a rekuperace haly Princip Větrání je výměna vzduchu znehodnoceného za vzduch čerstvý, venkovní. Proudění vzduchu ve větraném

Více

Téma sady: Všeobecně o vytápění. Název prezentace: soustavy vytápění 4

Téma sady: Všeobecně o vytápění. Název prezentace: soustavy vytápění 4 Téma sady: Všeobecně o vytápění. Název prezentace: soustavy vytápění 4 Autor prezentace: Ing. Eva Václavíková VY_32_INOVACE_1207_soustavy_vytápění_4_pwp Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název

Více

h nadmořská výška [m]

h nadmořská výška [m] Katedra prostředí staveb a TZB KLIMATIZACE, VĚTRÁNÍ Cvičení pro navazující magisterské studium studijního oboru Prostředí staveb Cvičení č. 1 Zpracoval: Ing. Zdeněk GALDA Nové výukové moduly vznikly za

Více

Vnitřní prostředí a zdraví

Vnitřní prostředí a zdraví ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra technických zařízení budov 125 TVNP Teorie vnitřního prostředí budov 2.přednáška prof. Ing. Karel Kabele, CSc. A227b kabele@fsv.cvut.cz Vnitřní prostředí a zdraví

Více

Stížnosti na špatnou kvalitu vnitřního prostředí staveb Zuzana Mathauserová zmat@szu.cz Státní zdravotní ústav Laboratoř pro fyzikální faktory

Stížnosti na špatnou kvalitu vnitřního prostředí staveb Zuzana Mathauserová zmat@szu.cz Státní zdravotní ústav Laboratoř pro fyzikální faktory Stížnosti na špatnou kvalitu vnitřního prostředí staveb Zuzana Mathauserová zmat@szu.cz Státní zdravotní ústav Laboratoř pro fyzikální faktory 57. konzultační den 16.10.2014 Kvalita vnitřního prostředí

Více

Laboratoře TZB Cvičení Měření kvality vnitřního prostředí

Laboratoře TZB Cvičení Měření kvality vnitřního prostředí ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ VPRAZE Fakulta stavební Laboratoře TZB Cvičení Měření kvality vnitřního prostředí doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Katedra TZB, fakulta stavební, ČVUT v Praze 1 Zadání úlohy

Více

LTZB TEPELNÝ KOMFORT I

LTZB TEPELNÝ KOMFORT I LTZB Měření parametrů vnitřního prostředí TEPELNÝ KOMFORT I Ing.Zuzana Veverková, PhD. Ing. Lucie Dobiášová Tepelný komfort Tepelná pohoda je stav mysli, který vyjadřuje spokojenost s tepelným prostředím.

Více

VÝZNAM VĚTRÁNÍ V BUDOVÁCH. Ing.Zuzana Mathauserová zmat@szu.cz Státní zdravotní ústav Laboratoř pro fyzikální faktory

VÝZNAM VĚTRÁNÍ V BUDOVÁCH. Ing.Zuzana Mathauserová zmat@szu.cz Státní zdravotní ústav Laboratoř pro fyzikální faktory VÝZNAM VĚTRÁNÍ V BUDOVÁCH Ing.Zuzana Mathauserová zmat@szu.cz Státní zdravotní ústav Laboratoř pro fyzikální faktory Vnitřní prostředí staveb Je definováno hodnotami fyzikálních, chemických a biologických

Více

Větrání plaveckých bazénů

Větrání plaveckých bazénů Větrání plaveckých bazénů PROBLÉMY PŘI NEDOSTATEČNÉM VĚTRÁNÍ BAZÉNŮ při nevyhovujícím odvodu vlhkostní zátěže intenzivním odparem z hladiny se zvyšuje relativní vlhkost v prostoru až na hodnoty, kdy dochází

Více

spotřebičů a odvodů spalin

spotřebičů a odvodů spalin Zásady pro umísťování spotřebičů a odvodů spalin TPG, vyhlášky Příklad 2 Přednáška č. 5 Umísťování spotřebičů v provedení B a C podle TPG 704 01 Spotřebiče v bytových prostorech 1 K všeobecným zásadám

Více

Rekuperační jednotky

Rekuperační jednotky Rekuperační jednotky Vysoká účinnost výměníku účinnosti jednotky a komfortu vnitřního prostředí je dosaženo koncepcí výměníku, v němž dochází k rekuperaci energie vnitřního a venkovního vzduchu a takto

Více

Obnovitelné zdroje energie Budovy a energie

Obnovitelné zdroje energie Budovy a energie ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Obnovitelné zdroje energie Budovy a energie doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Pracovní materiály pro výuku předmětu. 1 Nízkoenergetické budovy

Více

( ) , w, w EXPERIMENTÁLNÍ A SIMULAČNÍ STANOVENÍ TEPLOT URČUJÍCÍCH TEPELNÝ KOMFORT

( ) , w, w EXPERIMENTÁLNÍ A SIMULAČNÍ STANOVENÍ TEPLOT URČUJÍCÍCH TEPELNÝ KOMFORT EXPERIMENTÁLNÍ A SIMULAČNÍ STANOVENÍ TEPLOT URČUJÍCÍCH TEPELNÝ KOMFORT Ľubomír Hargaš, František Drkal, Vladimír Zmrhal ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí Technická 4, 166 07 Praha

Více

5.1 Hodnocení tepelně vlhkostního mikroklimatu budov

5.1 Hodnocení tepelně vlhkostního mikroklimatu budov 5.1 Hodnocení tepelně vlhkostního mikroklimatu budov Úloha 5.1.1 Kancelář je větrána přirozeně okny. Měřením byly zjištěny rychlosti proudění vzduchu na jednotlivých pracovních místech. Určete procentuální

Více

Metodický pokyn pro návrh větrání škol

Metodický pokyn pro návrh větrání škol Metodický pokyn pro návrh větrání škol Metodicky pokyn obsahuje základní informace pro návrh větrání ve školách s důrazem na učebny. Je určen žadatelům o podporu z Operačního programu životní prostředí

Více

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Škola Autor Číslo projektu Číslo dumu Název Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Ing. Ivana Bočková CZ.1.07/1.5.00/34.0394 VY_32_INOVACE_38_V_3.05 Vzduchotechnika

Více

KLIMATIZACE A PRŮMYSLOVÁ VZDUCHOTECHNIKA VYBRANÉ PŘÍKLADY KE CVIČENÍ I.

KLIMATIZACE A PRŮMYSLOVÁ VZDUCHOTECHNIKA VYBRANÉ PŘÍKLADY KE CVIČENÍ I. KLIMATIZACE A PRŮMYSLOVÁ VZDUCHOTECHNIKA VYBRANÉ PŘÍKLADY KE CVIČENÍ I. Ing. Jan Schwarzer, Ph.D.. Praha 2011 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti 1 Obsah 1 Obsah... 2 2 Označení...3

Více

125 TVNP Teorie vnitřního prostředí budov 3.přednáška

125 TVNP Teorie vnitřního prostředí budov 3.přednáška ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra technických zařízení budov 125 TVNP Teorie vnitřního prostředí budov 3.přednáška prof. Ing. Karel Kabele, CSc. A227b kabele@fsv.cvut.cz Člověk Faktory tepelné pohody

Více

Ing. Viktor Zbořil BAHAL SYSTEM VĚTRÁNÍ RODINNÝCH DOMŮ

Ing. Viktor Zbořil BAHAL SYSTEM VĚTRÁNÍ RODINNÝCH DOMŮ VĚTRÁNÍ RODINNÝCH DOMŮ (PŘEDEVŠÍM V PASIVNÍCH STANDARDECH) 1. JAK VĚTRAT A PROČ? VĚTRÁNÍ K ZAJIŠTĚNÍ HYGIENICKÝCH POŽADAVKŮ FYZIOLOGICKÁ POTŘEBA ČLOVĚKA Vliv koncentrace CO 2 na člověka 360-400 ppm - čerstvý

Více

BH059 Tepelná technika budov přednáška č.1 Ing. Danuše Čuprová, CSc., Ing. Sylva Bantová, Ph.D.

BH059 Tepelná technika budov přednáška č.1 Ing. Danuše Čuprová, CSc., Ing. Sylva Bantová, Ph.D. Vysoké učení technické v Brně Fakulta stavební Ústav pozemního stavitelství BH059 Tepelná technika budov přednáška č.1 Ing. Danuše Čuprová, CSc., Ing. Sylva Bantová, Ph.D. Průběh zkoušky, literatura Tepelně

Více

Eco V REKUPERAČNÍ JEDNOTKY

Eco V REKUPERAČNÍ JEDNOTKY Eco V REKUPERAČNÍ JEDNOTKY Rekuperační jednotky Firma LG Electronics představuje systém Eco V, rekuperační jednotku, která umožňuje úpravu vzduchu vnitřního prostředí a zvyšuje tak kvalitu ovzduší v místnosti.

Více

1. Hodnocení budov z hlediska energetické náročnosti

1. Hodnocení budov z hlediska energetické náročnosti H O D N O C E N Í B U D O V Z H L E D I S K A E N E R G E T I C K É N Á R O Č N O S T I K A P I T O L A. Hodnocení budov z hlediska energetické náročnosti Hodnocení stavebně energetické vlastnosti budov

Více

Stavebně technické předpoklady: - mikroklimatické podmínky - rešerše norem sálů - vzduchotechnické systémy pro čisté provozy operačních sálů

Stavebně technické předpoklady: - mikroklimatické podmínky - rešerše norem sálů - vzduchotechnické systémy pro čisté provozy operačních sálů SNEH ČLS JEP 23. září 2014 XXI. mezinárodní konference Nemocniční epidemiologie a hygiena Stavebně technické předpoklady: - mikroklimatické podmínky - rešerše norem sálů - vzduchotechnické systémy pro

Více

Praktický rádce Měření pohody prostředí na pracovišti.

Praktický rádce Měření pohody prostředí na pracovišti. Praktický rádce Měření pohody prostředí na pracovišti. 1 Úvod 18 milionů lidí v Německu má pracoviště v kanceláři. Mnozí z nich jsou s klimatickými podmínkami na pracovišti nespokojeni. Nejčasnějším důvodem

Více

(zm no) (zm no) ízení vlády . 93/2012 Sb., kterým se m ní na ízení vlády 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví p i práci, ve zn

(zm no) (zm no) ízení vlády . 93/2012 Sb., kterým se m ní na ízení vlády 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví p i práci, ve zn Katedra prostředí staveb a TZB KLIMATIZACE, VĚTRÁNÍ Přednášky pro navazující magisterské studium studijního oboru Prostředí staveb Přednáška č. 2 Zpracoval: Ing. Zdeněk GALDA, Ph.D. Nové výukové moduly

Více

1/ Vlhký vzduch

1/ Vlhký vzduch 1/5 16. Vlhký vzduch Příklad: 16.1, 16.2, 16.3, 16.4, 16.5, 16.6, 16.7, 16.8, 16.9, 16.10, 16.11, 16.12, 16.13, 16.14, 16.15, 16.16, 16.17, 16.18, 16.19, 16.20, 16.21, 16.22, 16.23 Příklad 16.1 Teplota

Více

ODĚVNÍ KOMFORT TERMOFYZIOLOGICKÝ KOMFORT

ODĚVNÍ KOMFORT TERMOFYZIOLOGICKÝ KOMFORT ODĚVNÍ KOMFORT TERMOFYZIOLOGICKÝ KOMFORT ČLOVĚK ODĚV - PROSTŘEDÍ FYZIOLOGICKÉ REAKCE ČLOVĚKA NA OKOLNÍ PROSTŘEDÍ Lidské tělo - nepřetržitý zdroj tepla Bazální metabolismus, teplo je produkováno na základě

Více

TZB - VZDUCHOTECHNIKA

TZB - VZDUCHOTECHNIKA VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ JIŘÍ HIRŠ, GÜNTER GEBAUER TZB - VZDUCHOTECHNIKA MODUL BT02-08 KLIMATIZACE STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA TZB Vzduchotechnika,

Více

Tepelně vlhkostní bilance budov

Tepelně vlhkostní bilance budov AT 02 TZB II a technická infrastruktura LS 2012 Tepelně vlhkostní bilance budov 10. Přednáška Ing. Olga Rubinová, Ph.D. Harmonogram t. část Přednáška Cvičení 1 UT Mikroklima budov, výpočet tepelných ztrát

Více

POROVNÁNÍ VODNÍCH KLIMATIZAČNÍCH SYSTÉMŮ Z HLEDISKA SPOTŘEBY ENERGIE

POROVNÁNÍ VODNÍCH KLIMATIZAČNÍCH SYSTÉMŮ Z HLEDISKA SPOTŘEBY ENERGIE 19. Konference Klimatizace a větrání 21 OS 1 Klimatizace a větrání STP 21 POROVNÁNÍ VODNÍCH KLIMATIZAČNÍCH SYSTÉMŮ Z HLEDISKA SPOTŘEBY ENERGIE Vladimír Zmrhal ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky

Více

Vyhláška č. 410/2005 Sb. o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých

Vyhláška č. 410/2005 Sb. o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých Vyhláška č. 410/2005 Sb. o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých Částka: 141/2005 Sb. Předpis ruší: 108/2001 Sb. Ministerstvo zdravotnictví

Více

ROVNICE TEPELNÉ BILANCE ČLOVĚKA. M energetický výdej (W/m 2 )

ROVNICE TEPELNÉ BILANCE ČLOVĚKA. M energetický výdej (W/m 2 ) ROVNICE TEPELNÉ BILANCE ČLOVĚKA W = Cres Eres + K + C + R + E + produkce = výdej + akumulace S.. energetický výdej W.. mechanická práce C res výměna citelného tepla dýcháním E res výměna vázaného teplo

Více

DOKUMENTACE VĚTRACÍCH A KLIMATIZAČNÍCH SYSTÉMŮ

DOKUMENTACE VĚTRACÍCH A KLIMATIZAČNÍCH SYSTÉMŮ Kontrola klimatizačních systémů 6. až 8. 6. 2011 Praha DOKUMENTACE VĚTRACÍCH A KLIMATIZAČNÍCH SYSTÉMŮ Vladimír Zmrhal ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí Technická 4, 166 07 Praha 6

Více

MRT Analysis. Copyright 2005 by VZTech. Ing. Vladimír Zmrhal, Ph.D. Organizace:

MRT Analysis. Copyright 2005 by VZTech. Ing. Vladimír Zmrhal, Ph.D. Organizace: MRT Analysis Autor: Organizace: E-mail: Web: České vysoké učení tecnické v Praze Fakulta strojní Ústav techniky prostředí Vladimir.Zmrhal@fs.cvut.cz http://www.fs.cvut.cz/cz/u216/people.html Copyright

Více

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební. Laboratoře TZB. Cvičení č. 6 Posouzení vnitřního prostředí

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební. Laboratoře TZB. Cvičení č. 6 Posouzení vnitřního prostředí ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Laboratoře TZB Cvičení č. 6 Posouzení vnitřního prostředí Ing. Daniel Adamovský, Ph.D. Katedra TZB, fakulta stavební, ČVUT v Praze Praha 2011 Evropský

Více

Základní řešení systémů centrálního větrání

Základní řešení systémů centrálního větrání Základní řešení systémů centrálního větrání Výhradně podtlakový systém - z prostoru je pouze vzduch odváděn prostor je udržován v podtlaku - přiváděný vzduch proudí přes hranici zóny z exteriéru, případně

Více

Věznice Všehrdy. Klient: Všehrdy 26, Chomutov Studie Z p. Tomáš Kott ATREA s.r.o. Československé armády Jablonec nad Nisou

Věznice Všehrdy. Klient: Všehrdy 26, Chomutov Studie Z p. Tomáš Kott ATREA s.r.o. Československé armády Jablonec nad Nisou Vzduchotechnika Stavební objekty: Vězeňská kuchyně Všehrdy Klient: Všehrdy 26, Chomutov 430 01 Stupeň: Projekt č.: Studie Z30424 Datum: 6. 9. 2016 Vedoucí projektu: p. Tomáš Kott ATREA s.r.o. Československé

Více

Posouzení klimatizačních a chladících systémů v energetických auditech z pohledu energetického auditora Ing. Vladimír NOVOTNÝ I&C Energo a.s., Seminář AEA 26.5.2005 FAST Brno Veveří 95 Regionální kancelář

Více

Rekuperace. Martin Vocásek 2S

Rekuperace. Martin Vocásek 2S Rekuperace Martin Vocásek 2S Co je rekuperace? rekuperace = zpětné získávání tepla abychom mohli teplo zpětně získávat, musíme mít primární zdroj bez vnitřního (primárního) zdroje, kterým mohou být vedle

Více

Model dokonalého spalování pevných a kapalných paliv Teoretické základy spalování. Teoretické základy spalování

Model dokonalého spalování pevných a kapalných paliv Teoretické základy spalování. Teoretické základy spalování Spalování je fyzikálně chemický pochod, při kterém probíhá organizovaná příprava hořlavé směsi paliva s okysličovadlem a jejich slučování (hoření) za intenzivního uvolňování tepla, což způsobuje prudké

Více

LEGISLATIVNÍ OPATŘENÍ CHRÁNÍCÍ ZDRAVÍ ČLOVĚKA PŘED NEPŘÍZNIVÝMI VLIVY STAVEB

LEGISLATIVNÍ OPATŘENÍ CHRÁNÍCÍ ZDRAVÍ ČLOVĚKA PŘED NEPŘÍZNIVÝMI VLIVY STAVEB LEGISLATIVNÍ OPATŘENÍ CHRÁNÍCÍ ZDRAVÍ ČLOVĚKA PŘED NEPŘÍZNIVÝMI VLIVY STAVEB Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební

Více

Klimatizační systémy a chlazení pro vzduchotechniku

Klimatizační systémy a chlazení pro vzduchotechniku AT 02 TZB II a technická infrastruktura LS 2012 Klimatizační systémy a chlazení pro vzduchotechniku 11. Přednáška Ing. Olga Rubinová, Ph.D. 1 Harmonogram AT02 t. část Přednáška Cvičení 1 UT Mikroklima

Více

Větrání rodinných a by tov ých domů

Větrání rodinných a by tov ých domů VLADIMÍR ZMRHAL 167 Větrání rodinných a bytových domů ÚSPORA ENERGIE 167 SOLÁRNÍ SYSTÉMY TEPELNÁ ČERPADLA TEPLOVODNÍ KRBY A KAMNA VĚTRÁNÍ S REKUPERACÍ NÁRODNÍ I EVROPSKÉ DOTACE! Poradíme vám jak získat

Více

průměrný kuřák materiály v kancelářích 0,5 olf/m 2 - nízkoolfové budovy - vztah mezi objemem prostoru a množstvím větracího vzduchu

průměrný kuřák materiály v kancelářích 0,5 olf/m 2 - nízkoolfové budovy - vztah mezi objemem prostoru a množstvím větracího vzduchu ODÉROVÉ MIKROKLIMA - látky organického nebo anorganického původu - problematické vnímání odérů člověkem (chemická, stereochemická a fyzikální teorie) - prahové hodnoty - olf emise biologického znečištění

Více

RESTAURACE HOTELU JÍZDÁRNY PARDUBICE ZAŘÍZENÍ VZDUCHOTECHNIKY

RESTAURACE HOTELU JÍZDÁRNY PARDUBICE ZAŘÍZENÍ VZDUCHOTECHNIKY T E C H N I C K Á Z P R Á V A RESTAURACE HOTELU JÍZDÁRNY PARDUBICE ZAŘÍZENÍ VZDUCHOTECHNIKY DOKUMENTACE PRO PROVEDENÍ STAVBY TECHNICKÁ ZPRÁVA Strana 1 1 Úvod Navržené zařízení je určeno k větrání a částečnému

Více

NOVELIZACE NV č. 361/2007 Sb. MIKROKLIMA. Zuzana Mathauserová

NOVELIZACE NV č. 361/2007 Sb. MIKROKLIMA. Zuzana Mathauserová NOVELIZACE NV č. 361/2007 Sb. MIKROKLIMA Zuzana Mathauserová Státní zdravotní ústav Centrum hygieny práce a pracovního lékařství Laboratoř pro fyzikální faktory zmat@szu.cz Nařízení vlády č. 93/2012 Sb.,

Více

HODNOCENÍ TEPELNÉHO KOMFORTU V PROSTORU S CHLADICÍM STROPEM

HODNOCENÍ TEPELNÉHO KOMFORTU V PROSTORU S CHLADICÍM STROPEM HODNOCENÍ TEPELNÉHO KOMFORTU V PROSTORU S CHLADICÍM STROPEM Vladimír Zmrhal, František Drkal ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí Technická 4, 66 7 Praha 6 ANOTACE Klimatizace prostorů

Více

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - ovzduší V této kapitole se dozvíte: Co je to ovzduší. Jaké plyny jsou v atmosféře. Jaké složky znečišťují

Více

MODERNÍ SYSTÉM. Inteligentní zařízení pro teplovzdušné vytápění a větrání s rekuperací tepla s tepelným čerpadlem vzduch-voda. Výstup.

MODERNÍ SYSTÉM. Inteligentní zařízení pro teplovzdušné vytápění a větrání s rekuperací tepla s tepelným čerpadlem vzduch-voda. Výstup. MODERNÍ SYSTÉM NOVINKA Inteligentní zařízení pro teplovzdušné vytápění a větrání s rekuperací tepla s tepelným čerpadlem vzduch-voda. Odsávání znečištěného Výstup čerstvého 18 C - 15 C Vstup čerstvého

Více

Spalovací vzduch a větrání pro plynové spotřebiče typu B

Spalovací vzduch a větrání pro plynové spotřebiče typu B Spalovací vzduch a větrání pro plynové spotřebiče typu B Datum: 1.2.2010 Autor: Ing. Vladimír Valenta Recenzent: Doc. Ing. Karel Papež, CSc. U plynových spotřebičů, což jsou většinou teplovodní kotle a

Více

5.4 Adiabatický děj Polytropický děj Porovnání dějů Základy tepelných cyklů První zákon termodynamiky pro cykly 42 6.

5.4 Adiabatický děj Polytropický děj Porovnání dějů Základy tepelných cyklů První zákon termodynamiky pro cykly 42 6. OBSAH Předmluva 9 I. ZÁKLADY TERMODYNAMIKY 10 1. Základní pojmy 10 1.1 Termodynamická soustava 10 1.2 Energie, teplo, práce 10 1.3 Stavy látek 11 1.4 Veličiny popisující stavy látek 12 1.5 Úlohy technické

Více

Komplexní vzdělávací program pro podporu environmentálně šetrných technologií ve výstavbě a provozování budov

Komplexní vzdělávací program pro podporu environmentálně šetrných technologií ve výstavbě a provozování budov Komplexní vzdělávací program pro podporu environmentálně šetrných technologií ve výstavbě a provozování budov Ing. Jan Schwarzer, Ph.D. ČVUT v Praze Ústav techniky prostředí Technická 4 166 07 Praha 6

Více

Školení DEKSOFT Tepelná technika 1D

Školení DEKSOFT Tepelná technika 1D Školení DEKSOFT Tepelná technika 1D Program školení 1. Blok Požadavky na stavební konstrukce Okrajové podmínky Nové funkce Úvodní obrazovka Zásobník materiálů Uživatelské skupiny Vlastní katalogy Zásady

Více

Budova a energie ENB větrání

Budova a energie ENB větrání CT 52 Technika prostředí LS 2013 Budova a energie ENB větrání 11. Přednáška Ing. Olga Rubinová, Ph.D. 1 Osnova předmětu týden přednáška 1 Faktory ovlivňující kvalitu vnitřního prostoru 2 Tepelná pohoda

Více

8. Komponenty napájecí části a příslušenství

8. Komponenty napájecí části a příslušenství Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0556 III / 2 = Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT HYDRAULICKÉ A PNEUMATICKÉ MECHANISMY 8. Komponenty napájecí části

Více

katedra technických zařízení budov, fakulta stavební ČVUT TZ 31: Vzduchotechnika, cvičení č.1: Větrání stájových objektů vypracoval: Adamovský Daniel

katedra technických zařízení budov, fakulta stavební ČVUT TZ 31: Vzduchotechnika, cvičení č.1: Větrání stájových objektů vypracoval: Adamovský Daniel Základy větrání stájových objektů Stájové objekty: objekty otevřené skot, ovce, kozy apod. - přístřešky chránící ustájená zvířata pouze před přímým náporem větru, před dešťovým a sněhovým srážkam, v létě

Více

FAKTORY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ STAVEB

FAKTORY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ STAVEB FAKTORY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ STAVEB Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

3, 50. Posouzení koncentrací podle PEL při nezávislém a aditivním působení vzniká-li látka v hodno-ceném prostoru PEL2

3, 50. Posouzení koncentrací podle PEL při nezávislém a aditivním působení vzniká-li látka v hodno-ceném prostoru PEL2 1001 příklad z techniky prostředí 7.1 Pracovní prostředí Úloha 7.1.1 Posuďte odérové a toxické mikroklima pracovního prostředí haly. Měřením bylo zjištěno, že v prostředí se vyskytují tyto chemické látky

Více

Věstník MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY OBSAH: 1. Postup poskytovatelů zdravotních služeb při propouštění novorozenců

Věstník MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY OBSAH: 1. Postup poskytovatelů zdravotních služeb při propouštění novorozenců Věstník Ročník 2013 MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY Částka 8 Vydáno: 9. PROSINCE 2013 Cena: 74 Kč OBSAH: 1. Postup poskytovatelů zdravotních služeb při propouštění novorozenců do vlastního sociálního

Více

KAPILÁRNÍ SYSTÉM PRO VYTÁPĚNÍ A CHLAZENÍ Ing. Vladimír Zmrhal, Ph.D. 1), Ing. Daniel Veselý 2) 1) ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí, Technická 4, 166 07 Praha 6 2) Instaplast AISEO

Více

Nedokonalé spalování. Spalování uhlíku C na CO. Metodika kontroly spalování. Kontrola jakosti spalování. Části uhlíku a a b C + 1/2 O 2 CO

Nedokonalé spalování. Spalování uhlíku C na CO. Metodika kontroly spalování. Kontrola jakosti spalování. Části uhlíku a a b C + 1/2 O 2 CO Nedokonalé spalování palivo v kotli nikdy nevyhoří dokonale nedokonalost spalování je příčinou ztrát hořlavinou ve spalinách hořlavinou v tuhých zbytcích nedokonalost spalování tuhých a kapalných paliv

Více

NA FOSILNÍ PALIVA: pevná, plynná, kapalná NA FYTOMASU: dřevo, rostliny, brikety, peletky. SPALOVÁNÍ: chemická reakce k získání tepla

NA FOSILNÍ PALIVA: pevná, plynná, kapalná NA FYTOMASU: dřevo, rostliny, brikety, peletky. SPALOVÁNÍ: chemická reakce k získání tepla ZDROJE TEPLA - KOTELNY PŘEDNÁŠKA Č. 8 SLOŽENÍ PALIV 1 NA FOSILNÍ PALIVA: pevná, plynná, kapalná NA FYTOMASU: dřevo, rostliny, brikety, peletky SPALOVÁNÍ: chemická reakce k získání tepla SPALNÉ SLOŽKY PALIV:

Více

WiFi: název: InternetDEK heslo: netdekwifi. Školení DEKSOFT Tepelná technika

WiFi: název: InternetDEK heslo: netdekwifi. Školení DEKSOFT Tepelná technika WiFi: název: InternetDEK heslo: netdekwifi Školení DEKSOFT Tepelná technika Program školení 1. Blok Legislativa Normy a požadavky Představení aplikací pro tepelnou techniku Představení dostupných studijních

Více

Téma sady: Všeobecně o vytápění. Název prezentace: základní pojmy 3

Téma sady: Všeobecně o vytápění. Název prezentace: základní pojmy 3 Téma sady: Všeobecně o vytápění. Název prezentace: základní pojmy 3 Autor prezentace: Ing. Eva Václavíková VY_32_INOVACE_1203_základní_pojmy_3_pwp Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony

Více

CVIČENÍ 1 - část 2: MOLLIÉRŮV DIAGRAM A ZMĚNY STAVU VLHKÉHO VZDUCHU

CVIČENÍ 1 - část 2: MOLLIÉRŮV DIAGRAM A ZMĚNY STAVU VLHKÉHO VZDUCHU CVIČENÍ 1 - část 2: MOLLIÉRŮV DIAGRAM A ZMĚNY STAVU VLHKÉHO VZDUCHU Co to je Molliérův diagram? - grafický nástroj pro zpracování izobarických změn stavů vlhkého vzduchu - diagram je sestaven pro konstantní

Více

Předmět úpravy. Základní pojmy

Předmět úpravy. Základní pojmy Exportováno z právního informačního systému CODEXIS 6/2003 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví hygienické limity chemických... - znění dle 6/2003 Sb. 6/2003 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zdravotnictví ze dne 16.

Více

Univerzita obrany. Měření na výměníku tepla K-216. Laboratorní cvičení z předmětu TERMOMECHANIKA. Protokol obsahuje 13 listů. Vypracoval: Vít Havránek

Univerzita obrany. Měření na výměníku tepla K-216. Laboratorní cvičení z předmětu TERMOMECHANIKA. Protokol obsahuje 13 listů. Vypracoval: Vít Havránek Univerzita obrany K-216 Laboratorní cvičení z předmětu TERMOMECHANIKA Měření na výměníku tepla Protokol obsahuje 13 listů Vypracoval: Vít Havránek Studijní skupina: 21-3LRT-C Datum zpracování: 7.5.2011

Více

PROGRAM REKUPERACE. Tabulky Úspora emise znečišťujících látek při využití rekuperace...4 Úspora emisí skleníkových plynů při využití rekuperace...

PROGRAM REKUPERACE. Tabulky Úspora emise znečišťujících látek při využití rekuperace...4 Úspora emisí skleníkových plynů při využití rekuperace... PROGRAM REKUPERACE Obsah 1 Proč využívat rekuperaci...2 2 Varianty řešení...3 3 Kritéria pro výběr projektu...3 4 Přínosy...3 4.1. Přínosy energetické...3 4.2. Přínosy environmentální...4 5 Finanční analýza

Více

Rekonstrukce základní školy s instalací řízeného větrání

Rekonstrukce základní školy s instalací řízeného větrání Rekonstrukce základní školy s instalací řízeného větrání 1. Historie a současnost Martin Jindrák V roce 1879 byla za cca ½ roku v obci Kostelní Lhota postavena a předána do užívání škola, kterou prošlo

Více

Ing. Vladimír Zmrhal, Ph.D. ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí Technická 4, Praha 6

Ing. Vladimír Zmrhal, Ph.D. ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí Technická 4, Praha 6 MĚŘENÍ TEPELNÉHO PROSTŘEDÍ SE SÁLAVÝM CHLADICÍM STROPEM ANOTACE Ing. Vladimír Zmrhal, Ph.D. ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí Technická 4, 166 07 Praha 6 Vladimir.Zmrhal@fs.cvut.cz

Více

Problematika odvětrání bytů (porada předsedů samospráv 14.listopadu 2012)

Problematika odvětrání bytů (porada předsedů samospráv 14.listopadu 2012) Problematika odvětrání bytů (porada předsedů samospráv 14.listopadu 2012) Co je větrání Větrání je výměna vzduchu v uzavřeném prostoru (obytný prostor, byt). Proč výměna vzduchu Do obytného prostoru (bytu)

Více

14 Komíny a kouřovody

14 Komíny a kouřovody 14 Komíny a kouřovody Roman Vavřička ČVUT v Praze, Fakulta strojní Ústav techniky prostředí 1/34 http://utp.fs.cvut.cz Roman.Vavricka@fs.cvut.cz Názvosloví komínů Komín jednovrstvá nebo vícevrstvá konstrukce

Více

Metodický pokyn pro návrh větrání škol pro SC 5.1,PO5, OPŽP, Výzva č. 100

Metodický pokyn pro návrh větrání škol pro SC 5.1,PO5, OPŽP, Výzva č. 100 Metodický pokyn pro návrh větrání škol pro SC 5.1,PO5, OPŽP, Výzva č. 100 Metodicky pokyn obsahuje základní informace pro návrh větrání ve školách s důrazem na učebny. Je určen žadatelům o podporu z Operačního

Více

FILTRAČNÍ VLOŽKY VS PC 12 5222 1. POPIS 2. PROVEDENÍ 3.POUŽITÍ PODNIKOVÁ NORMA

FILTRAČNÍ VLOŽKY VS PC 12 5222 1. POPIS 2. PROVEDENÍ 3.POUŽITÍ PODNIKOVÁ NORMA PODNIKOVÁ NORMA FILTRAČNÍ VLOŽKY VS PC 12 5222 1. POPIS Filtrační vložka se skládá z rámu z ocelového pozinkovaného plechu, ve kterém je v přířezu ochranné textilie mezi dvěma mřížkami uložen sorbent (upravované

Více

Nedokonalé spalování. Spalování uhlíku C na CO. Metodika kontroly spalování. Kontrola jakosti spalování. Části uhlíku a a b C + 1/2 O 2 CO

Nedokonalé spalování. Spalování uhlíku C na CO. Metodika kontroly spalování. Kontrola jakosti spalování. Části uhlíku a a b C + 1/2 O 2 CO Nedokonalé spalování palivo v kotli nikdy nevyhoří dokonale nedokonalost spalování je příčinou ztrát hořlavinou ve spalinách hořlavinou v tuhých zbytcích nedokonalost spalování tuhých a kapalných paliv

Více

Metodika vypracování konceptu větrání budov určených pro pobyt osob. Obsah. Koncept větrání

Metodika vypracování konceptu větrání budov určených pro pobyt osob. Obsah. Koncept větrání Koncept větrání Metodika vypracování konceptu větrání budov určených pro pobyt osob Obsah Strana 1. Předmět dokumentu... 3 2. Termíny, definice a grafické symboly... 4 3. Požadavky na větrání... 9 3.1

Více

PROJEKT STAVBY VZDUCHOTECHNIKA. Stavební úpravy, nástavba a přístavba. Domov pro seniory Kaplice. SO 01 a SO 02. ul. Míru 366 682 41 Kaplice

PROJEKT STAVBY VZDUCHOTECHNIKA. Stavební úpravy, nástavba a přístavba. Domov pro seniory Kaplice. SO 01 a SO 02. ul. Míru 366 682 41 Kaplice PROJEKT STAVBY VZDUCHOTECHNIKA Akce : Stavební úpravy, nástavba a přístavba Domova pro seniory Kaplice SO 01 a SO 02 Investor : Domov pro seniory Kaplice ul. Míru 366 682 41 Kaplice Vypracoval : L. Sokolík

Více

MIKROKLIMA VE ŠKOLÁCH VĚTRÁNÍ ŠKOL

MIKROKLIMA VE ŠKOLÁCH VĚTRÁNÍ ŠKOL MIKROKLIMA VE ŠKOLÁCH VĚTRÁNÍ ŠKOL Zuzana Mathauserová zuzana.mathauserová@szu.cz Státní zdravotní ústav KD 21.4.2016 Kvalita vnitřního prostředí staveb ovlivňuje pohodu, výkonnost i zdravotní stav člověka.

Více

SPECIÁLNÍ TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ NEMOCNIČNÍCH BUDOV

SPECIÁLNÍ TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ NEMOCNIČNÍCH BUDOV SYMPOZIUM 10.10.2012 SPECIÁLNÍ TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ NEMOCNIČNÍCH BUDOV ČESKÁ SPOLEČNOST PRO ZDRAVOTNICKOU TECHNIKU Požadavky na vnitřní prostředí ve zdravotnictví a legislativa Ing. Zuzana Mathauserová Státní

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice RADON - CHARAKTERISTIKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora

Více

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 91.120.10 Říjen 2011 ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov Část 2: Požadavky Thermal protection of buildings Part 2: Requirements Nahrazení předchozích norem Touto normou se nahrazuje

Více

Mikroklima, tepelná zátěž a chladová zátěž

Mikroklima, tepelná zátěž a chladová zátěž Mikroklima, tepelná zátěž a chladová zátěž (návrh změn pro novelizaci NV č. 361/2007 Sb.) Zuzana Mathauserová Olga Šušoliaková Státní zdravotní ústav Centrum hygieny práce a nemocí z povolání Laboratoř

Více

Energetické vzdělávání. prof. Ing. Ingrid Šenitková, CSc.

Energetické vzdělávání. prof. Ing. Ingrid Šenitková, CSc. Energetické vzdělávání prof. Ing. Ingrid Šenitková, CSc. Kontrola klimatizačních systémů Podnikat v energetických odvětvích na území ČR lze na základě zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon) ve znění

Více

KLIMATIZACE OBŘADNÍ SÍNĚ Městská úřad Mimoň, Mírová 120, Investor: Město Mimoň, Mírová 120, 471 24 Mimoň Mimoň III

KLIMATIZACE OBŘADNÍ SÍNĚ Městská úřad Mimoň, Mírová 120, Investor: Město Mimoň, Mírová 120, 471 24 Mimoň Mimoň III TECHNICKÁ ZPRÁVA Akce : KLIMATIZACE OBŘADNÍ SÍNĚ Městská úřad Mimoň, Mírová 120, Investor: Město Mimoň, Mírová 120, 471 24 Mimoň Mimoň III Profese : KLIMATIZACE Zakázkové číslo : 29 09 14 Číslo přílohy

Více

BH059 Tepelná technika budov

BH059 Tepelná technika budov BH059 Tepelná technika budov Tepelná stabilita místnosti v zimním období Tepelná stabilita místnosti v letním období Tepelná stabilita charakterizuje teplotní vlastnosti prostoru, tvořeného stavebními

Více

Miloš Lain, Vladimír Zmrhal, František Drkal, Jan Hensen Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní, České vysoké učení technické v Praze

Miloš Lain, Vladimír Zmrhal, František Drkal, Jan Hensen Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní, České vysoké učení technické v Praze Simulace budov a techniky prostředí 2006 4. konference IBPSA-CZ Praha, 7. listopadu 2006 VYUŽITÍ AKUMULAČNÍ SCHOPNOSTI BETONOVÉ KONSTRUKCE BUDOVY PRO SNÍŽENÍ VÝKONU ZDROJE CHLADU Miloš Lain, Vladimír Zmrhal,

Více

Hydraulické posouzení vzduchospalinové cesty. ustálený a neustálený stav

Hydraulické posouzení vzduchospalinové cesty. ustálený a neustálený stav Hydraulické posouzení vzduchospalinové cesty ustálený a neustálený stav Přednáška č. 8 Komínový tah 1 Princip vytvoření statického tahu - mezní křivky A a B Zobrazení teoretického podtlaku a přetlaku ve

Více

Ústřední vytápění 2012/2013 ZIMNÍ SEMESTR. PŘEDNÁŠKA č. 1

Ústřední vytápění 2012/2013 ZIMNÍ SEMESTR. PŘEDNÁŠKA č. 1 Ústřední vytápění 2012/2013 ZIMNÍ SEMESTR PŘEDNÁŠKA č. 1 Stavby pro bydlení Druh konstrukce Stěna vnější Požadované Hodnoty U N,20 0,30 Součinitel prostupu tepla[ W(/m 2. K) ] Doporučené Doporučené

Více