Výročí regionálních osobností na. březen Městská knihovna Boženy Němcové Domažlice

Transkript

1 Výročí regionálních osobností na březen 2015 Městská knihovna Boženy Němcové Domažlice

2 Březina, Antonín - učitel * Velká Chýše u Pelhřimova Domažlice Literatura: Les 1941, s. 376., Sborník Velké vzory našeho lesnictví 1958, s Anotace: Učitel a ředitel Hájenské školy, autor odborných publikací a časopisových článků výr. narození Čech, Josef - učitel * Hrádek u Rokycan Domažlice Místa působení: Osvračín (okr. Domažlice), Domažlice Literatura: Holý, J. P.: Letošní významná jubilea... Dom. deník, 7., 1998, , č. 272, s. 16. Anotace: Od roku 1805 působil v Osvračíně na farní škole. Zajímal se o štěpařství, hedvábnictví, ovocnářství, včelařství a chov domácího zvířectva. Do Domažlic nastoupil v roce 1818, posléze působil jako ředitel dívčí školy. Na chlapecké škole vyučoval štěpařství. Byl jmenován vzorným učitelem. Člen městské školské rady výr. narození Čejka, Ludvík - tajemník poštovního úřadu * Domažlice Flossenbürg (Německo), Flossenbürg Literatura: Život za pravdu, fot. příloha. Domažlice 1949., Vorlíček, J.: Ludvík Čejka. Dom. deník, 11, 2002, , č. 36, s. 18. Anotace: Tajemník poštovního úřadu v Domažlicích a poručík dělostřelectva v záloze. Člen Sokola a výborný gymnasta. Koncem září roku 1938 byl jako poštovní úředník v Aši při řádění henleinovců zajat a odvlečen do říše, kde byl čtrnáct dní vězněn. Dne 5. září 1944 byl znovu zatčen v Domažlicích a poslán do koncentračního tábora Flossenbürg, kde zahynul. Na hlavní domažlické poště je umístěna jeho pamětní deska výr. úmrtí

3 Freitinger, Pavel - farář * Nepomuk (okr. Plzeň-jih) Plzeň, Nejdek, Plzeň Literatura: Vorlíček, J.: Zemřel Pavel Freitinger. Dom. deník, 9, 2000, , č. 60, s. 13., Hana, O.: Doplňky Kalendária Anotace: Do Domažlic přišel jako diakon, postupně se stal vikářem a farářem domažlického sboru Českobratrské církve evangelické. Zde se narodily a dospěly jeho tři děti: Pavel, Jana a Daniel. Synové se stali rovněž faráři. Z Domažlic odešel v roce 1985 do Nejdku a odtud do Korandova sboru do Plzně. V Domažlicích byl členem pěveckého spolku Čerchovan výr. narození a 15. výr. úmrtí Haberzettlová, Erna - básnířka * Horšovský Týn (okr. Domažlice) Vídeň (Rakousko) Místa působení: Horšovský Týn, Stříbro (okr. Tachov), Vídeň Literatura: Holý, J. P.: Českoněmecká básnířka z Horšovského Týna. Dom. deník, 3, 1996, č. 98, s. 14., Gryc, S., Kuneš, V., Thomayer, L.: Žili v Horšovském Týně, s. 49. Město H. Týn, Anotace: Narodila se jako nemanželská dcera. Matka Erba Vítková pocházela ze starého selského rodu, z něhož pocházel i český režisér a dramatik Emanuel Bozděch ( ). Otec Eduard Haberzettl, který byl horšovskotýnským lesmistrem na hájence v Peřině a snad jediným evangelíkem ve městě, ji po roce uznal za vlastní a vzal si její matku. Verše začala psát v mládí, některé z nich byly otištěny v krajanském tisku. Vystudovala učitelský ústav ve Stříbře a provdala se. Před válkou a během ní pracovala jako ošetřovatelka, také ve vojenském lazaretu. Zapojila se do činnosti proti nacistickému režimu, byla zatčena a uvězněna v koncentračním táboře. Podmínečně propuštěna. Před koncem 2. světové války spáchala sebevraždu pravděpodobně z obavy z nového zatčení výr. úmrtí

4 Heindl, Daniel - obuvník * Postřekov (okr. Domažlice) Weiden (Německo) Místa působení: Weiden Literatura: Život za pravdu, fot. příloha. Domažlice, 1949., Matriční záznam o narození na internetových stránkách projektu Porta fontium. Anotace: Narozen ve Starém Postřekově, v domě čp. 72. Syn Daniela Heindla, místního zedníka a Rosalie Kohoutové. Pracoval jako obuvník. Zatčen gestapem 25. října 1944, zahynul ve věznici v německém Weidenu výr. úmrtí Hötzel, Karel st. - knihkupec * Domažlice Domažlice Literatura: Informace Otomara Hany. Anotace: Narozen v Domažlicích-město č. 70. Knihkupec, vedl knihkupectví na horní polovině náměstí (Dubina). Autor vzpomínek na knihkupecké vlastenecké výklady na počátku 2. světové války ve sborníku Kniha a národ Žil v Domažlicích ve Fügnerově ul. č Otec Karla Hötzela mladšího výr. úmrtí Hrabě, Václav - básník * Příbram Praha Místa působení: Praha, Horšovský Týn (okr. Domažlice) Literatura: Gryc, S., Kuneš, V., Thomayer, L.: Žili v Horšovském Týně, s. 70. Město H. Týn, Anotace: Básník, autor prózy. Během svého krátkého života, ale zejména po svém tragickém úmrtí, se stal pro mnoho lidí legendou. Jeho život byl na čas spojen s H. Týnem. Vykonával zde vojenskou prezenční službu. Protože v té době už psal básně a povídky, není vyloučeno, že některé jeho básně vznikly právě zde. Hrabě se svým způsobem života (vystřídal mnoho zaměstnání) i svou tvorbou přiblížil poezii beatnické generace. S její vůdčí osobností Allenem Ginsbergem se roku 1965 setkal v Praze. Jeho dílo vyšlo až po jeho smrti: Stop-time, Blues v modré a bílé, Černé nebe nad městem. Hrabětova tvorba získala popularitu jako písňové texty významných rockových hudebníků (např. Vladimír Mišík- Variace na renesanční téma) výr. úmrtí

5 Hrůza, Antonín prof., MVDr. - veterinář * Plzeň Brno, Brno Literatura: Kalendárium osobností západních Čech na rok 1995, s. 10. Plzeň, SVK 1994., Holý, J. P.: Světoznámý vědec Antonín Hrůza. Dom. deník, 9, 2000, , č. 288, s. 18. Anotace: Středoškolské studium zahájil na plzeňském německém gymnáziu, poté studoval v Mladé Boleslavi, Jičíně a České Lípě, kam byl otec, poštovní úředník, překládán. Maturoval v roce Veterinární vědu studoval na Vojenském zvěrolékařském institutu (1887). Do Domažlic přišel z Benešova jako odborný veterinární lékař a inspektor v roce Během necelých tří let svého působení zde téměř vymýtil tzv. mory mezi domácími chovnými zvířaty. V roce 1897 zřídil na domažlickém Hořejším předměstí Pokusnou stanici. Podílel se na založení Vysoké školy veterinární v Brně, kde několik období působil i jako rektor. Pravidelně přispíval do českých i německých odborných časopisů. Později byl zakladatelem časopisů Náš chov a Pes. Zabýval se šlechtěním psů, např. českým ovčákem a českým čuvačem. V Domažlicích se oženil se Zdeňkou Wrbatovou, dcerou ústředního ředitele koutského stadionského panství Josefa Wrbaty výr. úmrtí Jindřich, Alois st. - učitel * Kasejovice (okr. Plzeň-jih) Klenčí pod Čerchovem (okr. Domažlice) Místa působení: Klenčí pod Čerchovem Literatura: Kudrlička, V.: Kalendárium kulturních osobností Šumavy a Chodska, s. 85. P., MMM Anotace: Po absolvování učitelského ústavu v Praze byl podučitelem v Březnici a na dalších místech. Od roku je 1873 řídícím učitelem v Klenčí, kde byl od r též ředitelem kůru. Všestranný hudebník, hrál na řadu hudebních nástrojů. Vychoval řadu hudebníků. Složil několik drobných příležitostných skladeb. Otec hudebního skladatele Jindřicha Jindřicha a Aloise Jindřicha výr. úmrtí

6 Jirásek, Alois - spisovatel * Hronov (okr. Náchod) Praha Místa působení: Praha, Chodsko, Domažlice, Trhanov, Újezd (okr. Domažlice) Literatura: Lexikon české literatury. 2/1, s P., Academia 1993., Filipová, M.: Lidovost díla A. Jiráska. Plzeň, PF 1983, s Diplomová práce., Viktora, V.: Vypravěč monumentality dějin. Nová pravda, 1, 1990, , č. 59, příloha, s. 4., Svačina, R.: Jirásek u muziky na Chodsku. Dom. deník, 3, 1996, 6. 2., č. 31, s. 12., Hana, J.: Al. Jirásek a Chodsko. Nové Domažlicko, 11, 1980, č. 36, s. 3., Hana, J.: 100 let Psohlavců. Dom. zpravodaj, 11, 1984, č. 3, s. 3., Hana, O.: Vrchlický a Jirásek jmenováni čestnými měšťany. Dom. deník, 6, 1997, , č. 23, s. 16., Žák, J.: Staňkovsko není v literatuře zapomenutý kraj. In: Z Chodského hradu. 1979, s. 11. Domažlice, MCH 1979., Vorlíček, J.: Přiblížil národu historii Chodů. Dom. deník, 9, 2000, , č. 73, s. 26., Alois Jirásek na Chodsku. Dom. deník, 10, 2001, , č. 198, s. 12., (Dh): Chodsko děkuje A. Jiráskovi. Nové Domažlicko, 15, 1984, , č. 34, s. 1, fot., Spisovatel Jirásek pobýval na Chodsku a v Domažlicích několikrát. Domažlický deník, 19, , č. 73, s. 3. Anotace: Prozaik a dramatik, autor historických povídek, románů a cyklických románových kronik z českých dějin. V jeho díle vrcholí obrozenecká tradice české literatury a zároveň se zakládá tradice novodobé realistické prózy, opírající se o částečnou znalost pramenů, dobově příznačné postavy a autopsii zobrazovaných míst. Pocházel ze starého selského rodu. Po absolvování gymnázia studoval dějiny na pražské fil. fakultě, poté působil jako profesor gymnázia v Litomyšli a později v Praze v Žitné ulici. V Litomyšli se spřátelil s Františkem Wenigem ze Staňkova. V knize Z mých pamětí z roku 1913 píše, že má málo takových přátel, jako je Wenig. Staňkov dokonce zapracoval do románu F. L. Věk, do 4. dílu, kap. 12, kde vypráví o pomoci rodiny řídícího ze staré školy staňkovské raněným vojákům projíždějícím městečkem. Domažlice poznal v roce 1876, kdy na své prázdninové cestě putoval přes Plzeň do Domažlic a Trhanova k příteli Josefu Thomayerovi, s nímž se seznámil v době studií v Praze. V Domažlicích jej provázel jeho přítel Jan Slavík, profesor na místním gymnáziu. Druhá návštěva se uskutečnila v roce 1882, to již byla studijní cesta k chystanému románu Psohlavci. Tímto románem znovu objevil Chodsko a jeho slavnou minulost strážců západní hranice. Poprvé se zde objevil jako symbol Chodů čakan a psí hlava. Román sehrál důležitou úlohu v utvrzování českého národního vědomí, ale vytvořil idealizovaný obraz Chodů a Chodska. Při druhé návštěvě provázel Jiráska opět Jan Slavík, který jej seznámil s Karlem Hájkem. Navštěvoval městský archiv a zúčastnil se i Vavřinecké pouti. Chodsko navštívil Jirásek ještě nejméně dvakrát. Roku 1891 při přípravách na pražskou jubilejní výstavu a v r při výročí popravy Jana Sladkého Koziny - účastnil se odhalení Kozinova pomníku na Hrádku a bylo mu uděleno čestné občanství Újezda (6. října). Dne 31. ledna 1912 schválilo také obecní zastupitelstvo v Domažlicích jeho jmenování čestným měšťanem (občanem) města (spolu s J. Vrchlickým). Dne 4. srpna 1984 mu byla odhalena bronzová pamětní busta autora Karla Kuneše ml. na domě čp. 66 na Náměstí Míru, kde J. Jirásek bydlel za svých pobytů v Domažlicích. Pozn.: Mihan uvádí mylné datum odhalení 21. srpna výr. úmrtí

7 Jmenování prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka čestným občanem Domažlic (Domažlice, ) Domažlice Literatura: Hana, O.: Čestní občané města Domažlic. Dom. deník, 7., 1998, , 276, s výr. události Kalous, Zdeněk - správce * Domažlice Domažlice Literatura: Odešel Zdeněk Kalous. Domažlický deník, 2, 1995, 3. 4., č. 79, s. 10. Anotace: V letech 1977 až 1989 působil jako správce Muzea Chodska výr. úmrtí Košťálová, Božena - oběť nacismu * Domažlice + březen Kralupy nad Vltavou (okr. Mělník) Místa působení: Kralupy nad Vltavou Literatura: Život za pravdu, fot. příloha. Domažlice, Anotace: Zabita při náletu na Kralupy v březnu roku výr. úmrtí Kralovec, Karel - malíř pokojů * Domažlice Domažlice Literatura: Kalendárium osobností západních Čech na rok 1996, s. 14. Plzeň, SVK 1995., Hana, O.: Doplňky Kalendária Strojopis. Anotace: Malíř pokojů a výtvarník, vytvářel olejové kopie obrazů klasických autorů výr. úmrtí

8 Kůst, Jiří prof., RNDr. - matematik * Havlovice (okr. Domažlice) Plzeň Místa působení: Plzeň Literatura: Domažlický zpravodaj, 17, 1990, květen., Pokroky mat., fyz., astron., 35, 1990, č. 6, s , Kubásková, E.: Kdy zemřeli? , Errata, s. 2., P., NK Anotace: Absolvoval domažlické gymnázium a Přírodovědnou fakultu Univerzity Karlovy (1926). Profesor matematiky a fyziky na různých gymnáziích a učitelských ústavech (Praha, Strakonice, Plzeň). Působil jako vedoucí katedry matematiky a fyziky na Pedagogické fakultě v Plzni, kterou v roce 1949 spoluzakládal. Řádným profesorem jmenován roku Proděkanem fakulty v letech Předseda Jednoty čsl. matematiků v Plzni. Člen autorských kolektivů pro tvorbu učebnic matematiky, hlavní autor Geometrie pro 7. ročník. Publikoval stati v odborných časopisech a sbornících výr. úmrtí Ledínský, František - zpěvák * Kovářov (okr. Písek) Místa působení: Plzeň Literatura: Pospíšil, J.: Za vesnickými muzikanty, s Karlovy Vary, Pettit Anotace: Vyhlášený interpret lidových písní, konferenciér a vypravěč. Člen muzikantského dua společně s domažlickým Jaromírem Horákem výr. narození Mahler, Ladislav mjr. - důstojník * Poprad (Slovensko) Holýšov (okr. Domažlice), Holýšov Literatura: Gryc, S.: Srpnová okupace v našem okrese. Dom. deník, 7, 1998, , Gryc, S.: K článku srpnová okupace v našem okrese. Dom. deník, 7, 1998, , č. 261, s. 11. Anotace: Důstojník Československé lidové armády. Působil v Holýšově, bydlel v Domažlicích na Bezděkovském předměstí. Po příchodu sovětských vojsk jej protokol s ustanovením o "dočasném" pobytu tak deprimoval a zlomil, že spáchal sebevraždu. Přibližně 12 hodin po zveřejnění výsledků vynucených jednání v Moskvě si ráno 28. srpna 1968 způsobil hlubokou řeznou ránu na krku a vykrvácel výr. narození

9 Mainz, Bedřich - pomolog * Domažlice Domažlice Literatura: (p): Pokračoval v rodinné tradici. Domažlicko, 5, 1995, 2. 3., č. 9, s. 8. Anotace: Pomolog domažlického okresu. Přednášel pro členy místní zahrádkářské organizace výr. narození Masaryk, Tomáš Garrigue prof., PhDr. - prezident * Hodonín Lány (okr. Kladno) Místa působení: Praha, Domažlice Literatura: Prach, K.: Masaryk a Domažlice. Domažlice, Karel Prunar s., Vorlíček, J.: T. G. Masaryk a Domažlice. Dom. deník, 9, 2000, 7. 3., č. 56, s. 16. Anotace: V letech profesor filozofie a sociologie na České univerzitě v Praze. Mezi roky redaktor časopisu Athenaenum, redaktorem revue Naše doba, spolupracovník Času. Roku 1891 kandidoval za skupinu měst Domažlice - Písek do Říšské rady za Národní stranu svobodomyslnou (Mladočechy). Za stranu Konzervativněklerikální (Staročechy) kandidoval domažlický rodák MUDr. A. Steidl, statkář na Baldově. Masaryka podporoval Politický spolek v Domažlicích v čele s jeho starostou, Josefem Klímou, otcem L. Klímy. Dne 22. února 1891 navštívil Masaryk Domažlice a zúčastnil se spolu s A. Steidlem předvolební schůze v Bautzově hotelu. Dne 4. března 1891 získal ve své volební skupině TGM o 296 hlasů více než MUDr. Steidl a stal se tak za Domažlice, Klatovy, Strakonice, Volyni, Písek, Sušici a Horažďovice poslancem Říšské rady. Do Domažlic přijel opět , kde v sále "U Šumavy" hovořil o hospodářských a sociálních úkolech Říšské rady. Další návštěva Domažlic se uskutečnila 9. dubna 1893, kdy opět vystoupil na veřejné schůzi lidu "U Šumavy", aby vysvětlil, proč se chce vzdát říšského mandátu. Toho se vzdal koncem roku a z mladočeské strany vystoupil. Roku 1900 založil Českou stranu lidovou, v jejímž čele stál i v letech , kdy se transformovala v Českou stranu pokrokovou. Za ni v letech zvolen jako poslanec Říšské rady. V prosinci 1914 emigroval a stal se hlavou českého zahraničního protirakouského odboje, usilující o vytvoření samostatného Československa. Dne zvolen prvním čsl. prezidentem. Jako prezident navštívil TGM Domažlice 2. a 3. května Na radnici mu byli představeni J. Vrba, J. Š. Baar, Jindřich Jindřich a další činitelé veřejného života. Slavnostní večeři uspořádala městská rada v sále Sokolského domu. Zde také z 2. na 3. května Masaryk přespal. Dne 3. května byl přítomen vojenské přehlídce konané na jeho počest a poté se setkal s představiteli Chodů - Tomášem Kozinou, Hančí Kozinovou, M. Verunkovou. Dne 24. května 1934 mu byla na průčelí Bautzova hotelu odhalena pamětní deska. (Znovu byla odhalena r ) Roku 1935 abdikoval ze zdravotních důvodů, byl jmenován čestným občanem Domažlic. Dne 14. září 1937,

10 v den smrti TGM, se uskutečnila u pomníku Svobody v Domažlicích smuteční tryzna, na které měl projev spisovatel J. Vrba výr. narození Mates, Josef MUDr., CSc. - lékař * Klenčí pod Čerchovem (okr. Domažlice) Místa působení: Luhačovice (okr. Zlín), Mariánské Lázně (okr. Cheb) Literatura: Kubásková, E.: Kdy zemřeli...? , s P., Národní knihovna 1992, s. 203., Fysiatrický a revmatologický věstník, 62, 1984, č. 6, s Anotace: Lékař v Lázních Luhačovice a Mariánských Lázních. Vybudoval Balneologický ústav, stal se ředitelem Státních lázní. Autor děl Příspěvek k fysiologickému výzkumu minerálních zřídel, Urolithiása. Autor studií a článků v odborných časopisech výr. narození Novák, Arne - literární kritik * Litomyšl (okr. Svitavy) Polička (okr. Svitavy) Místa působení: Česká Kubice (okr. Domažlice), Domažlice, Praha, Brno Literatura: Slovník českých spisovatelů, s P., ČS 1964., Mlnáříková, H.: Domažlické kamínky, s. 49. Domažlice, KBN Anotace: Syn spisovatelky Terezy Novákové poznal Chodsko a Domažlice při prázdninovém pobytu s matkou v penzionu na České Kubici v roce Pobyt na něj zapůsobil tak hluboce, že se rozloučil verši, které zachycují nostalgii loučení se s podzimním krajem i evokují představu Vavřinecké pouti. Na Chodsko se vrátil několikrát. Přednášel v Domažlicích o Boženě Němcové, při odhalení pamětní desky K. M. Čapka Choda přednesl slavnostní projev. Patřil k našim předním literárním kritikům a historikům. Nejvýznamnějším jeho dílem jsou Stručné dějiny literatury české (1933) výr. narození

11 Pokorný, Jan Ferdinand - hudební skladatel * Koloveč (okr. Domažlice) Jihlava Místa působení: Jihlava Literatura: Špelda, A.: Hudební místopis Domažlicka, s Plzeň, KKS 1977., Kudrlička, V.: Kalendárium kulturních osobností Šumavy a Chodska, s P., MMM 1997., Holý, J. P.: Rodák z Kolovče vynikl v Jihlavě. Dom. deník, 11, 2002, , č. 233, s. 20. Anotace: V hudbě se vzdělal u svého otce, varhaníka v Chudenicích. Vystudoval klatovské gymnázium, byl fundatistou ve strahovském klášteře, studoval filozofii. Nakonec se věnoval hudbě. Působil dlouhá léta v Jihlavě, kde byl sbormistrem, dirigentem, ředitelem kůru a divadelním kapelníkem. Byl jmenován čestným občanem Jihlavy. Jeho odchovancem byl i Gustav Mahler výr. úmrtí Roth, Jan Jindřich - malíř Domažlice, Mířkov (okr. Domažlice) Literatura: Haubert, J.: Výtvarní umělci Domažlicka v období baroka. In: Výroční zpráva Okresního archivu Domažlice za rok 1980, s H. Týn, Okresní archiv Anotace: Činný v letech V roce 1691 provádí štafírování nového oltáře v mířkovském kostele výr. úmrtí Scherer, František - malíř * Horšovský Týn (okr. Domažlice) Praha Místa působení: Praha Literatura: Toman, P.: Nový slovník čsl. výtvarných umělců. 2, s P., R. Ryšavý Anotace: Malíř působící zejména v Praze. Na doporučení Goethea pracoval též v Německu, roku 1825 se vrátil do vlasti. V Klatovech roku 1833 maloval obraz Nejsvětější Trojice pro hlavní oltář kostela sv. Václava v Žinkovech výr. úmrtí

12 Skala, Jan - hodinář * Domažlice Domažlice Literatura: Špelda, A.: Hudební místopis Domažlicka, s. 38. Plzeň, KKS 1977., (vor): Jeho život je vyplněn koncertní hudbou. Domažlicko, 3, 1993, č. 16, s. 3., Cibulka, V.: Vzácné jubileum. Domažlické noviny, 2, 1993, , č. 15, s. 5., Holý, J. P.: Život ve znamení hudby. Domažlický zpravodaj, 20, 1993, č. 4, s. 2., Peroutka, Z.: Dnes se J. Skala dožívá osmdesáti let. Dom. deník, 7, 1998, , č. 98, s. 10., Bylo mu osmdesát let. Domažlicko, 8, 1998, , č. 17, s. 3., Odvodyová, P.: Koncertní duše Jan Skala. Dom. deník, 8, 1999, , č. 295, s. 14., Odvodyová, P.: Domažličan Jan Skala oslavil životní jubileum. Dom. deník, 12, 2003, 2. 5., č. 102, s. 17., Peroutka, Z.: Poděkování panu Skalovi. Dom. zpravodaj, 25, 2003, č. 6, s. 13., Šťastná, D.: Na svém kontě má téměř 400 koncertů. Dom. deník, 12, 2003, , č. 216, s. 10., (red): Odešel Jan Skala. Domažlicko, 15, 2005, , č. 11, s. 4., Jindřich, K. - Gabrielová, M.: Rozloučení s panem Skalou. Domažlický zpravodaj, 27, 2005, č. 4, s. 3. Anotace: Narodil se manželům Aloisu a Josefě Skalovým na Hořejším předměstí ve starobylém domě "u Hubáciů". Tři generace Skalů byly hodináři a zlatníky a ani Jan neporušil tradici a stal se hodinářem. V houslové hře se učil u Jana Procházky a sedm let potom hrál ve známém tanečním orchestru Josefa Sofronka. Současně působil v orchestru, který vystupoval spolu s Čerchovanem. Po založení hudební školy hrál v oktetu této školy po celou dobu, kdy byl jejím ředitelem Jaromír Jindřich. Působil také v učitelském sboru, řízeném Bohumírem Hachem. Byl i členem amatérského kvarteta, které na veřejnosti vystupovalo jen příležitostně, naposledy na pohřbu Jindřicha Jindřicha. V Čerchovanu zpíval od roku V roce 1956 vznikl v Domažlicích z popudu Evžena Lišky Kruh přátel dobrého umění s předsedou Jaromírem Jindřichem v čele. Jan Skala se stal členem výboru. Činnost KPDU byla v roce 1958 zastavena. V roce 1979 vznikala z iniciativy Pragokoncertu v republice řada kruhů přátel hudby. V tom domažlickém působil Jan Skala jako jednatel. Manžel J. Skalové. Aktivista MKS pro oblast hudebního života, organizátor hudebního života. Autor novinových článků z oblasti hudebního života v Domažlicích výr. úmrtí

13 Strér, Bohumil - středoškolský profesor * Stará Boleslav (okr. Praha-východ) Praha, Milavče (okr. Domažlice) Literatura: Kotal, J.: Výročí B. Stréra. Zpravodaj AS Domažlice, 15, 1988, č. 3, s. 3., (aks): Domažlický historik. Domažlicko, 5, 1995, , č. 11, s. 4. Anotace: Působil jako profesor domažlického gymnázia. Jeden ze zakladatelů Muzea Chodska, velký znalec prehistorie regionu. Vykopával milavečské mohyly a mezi nimi objevil s tamějším farářem Langem proslulý bronzový obětní vozík. (Předán do sbírek Národního muzea, kopie v muzeu v Domažlicích.) Je autorem prací Erbovní rodiny v Domažlicích, Rytířské a erbovní rodiny v Domažlicích v 16. a 17. století (Gymnasiální programy 1889), Hradiště Tuhošť na Domažlicku (Gymnasiální programy 1886), Starší majestát Domažlických na Chody (Sborník dějepisných prací bývalých žáků V. V. Tomka 1888), Ves pustá Hořisedla neboli Horosedly u Domažlic (Památky archeologie 15). Pozn.: Jako místo úmrtí uvádí Otomar Hana Prahu, ostatní prameny Domažlice, Kalendárium osobností západních Čech na rok 2000 uvádí jako místo narození Domažlice výr. narození

14 Šebek, Jan - malíř * Praha-Vršovice Capartice (okr. Domažlice), Capartice, Chodsko Literatura: Toman, P.: Nový slovník čsl. výtvarných umělců. 2, s P., R. Ryšavý 1950., Malá encyklopedie výtvarných umělců západočeského kraje, s Plzeň, Západočeské nakladatelství 1990., Holý, J. P.: Jan Šebek-věrný žák. Dom. deník, 2, 1995, , č. 272, s. 12., Růženecká, L.: Přednáška Jan Šebek a jeho přátelé. Domažlicko, 6, 1996, , č. 42, s. 6., Tichá, H.: Tradiční obrazy J. Šebka. Domažlicko, 7, 1997, , č. 42, s. 4., Růženecká, L.: Malíř Jan Šebek a jeho přátelé. In: Sborník Muzea Chodska v Domažlicích, s Domažlice, MCH 1997., Vorlíček, J.: Výročí Jana Šebka. Dom. deník, 10, 2001, , č. 93, s. 18. Anotace: Malíř a ilustrátor. V letech navštěvoval ateliér Maxe Švabinského na Akademii výtvarných umění, od roku 1926 pracoval u prof. Alfonse Muchy. V centru výtvarného zájmu stály krajiny, zátiší a figurální obrazy. Od roku 1933, kdy se s rodinou přestěhoval do Domažlic, tvořil na Chodsku. Historické výjevy z dějin českého národa jej inspirovaly k řadě studií a obrazů. V roce 1935 namaloval pro město Domažlice rozměrný obraz Vítězství husitů u Domažlic roku 1431 (nyní se nachází v budově České spořitelny). Ve svatební síni radnice byla umístěna i Chodská madona s dítětem v nadživotní velikosti. Jedno z jeho pláten zdobí kancelář městské radnice, nejrozměrnější obraz se nachází v jídelně místního gymnázia. Tvořil scény z Chodska, Domažlic a okolí, studie k románům, obálky na knihy či návrhy na plakáty. Autor obrazu Božena Němcová na Chodsku, výzdoby penzionu Daliborka v Peci, penzionu na Vavřinečku (7 obrazů). Roku 1965 namaloval pro město Tachov Bitvu u Tachova, pro zámek ve Slavkově Bitvu u Slavkova. V roce 1945 koupili manželé Šebkovi budovu bývalé školy v Caparticích, kde prožil umělec ještě 20 let života. Zde dodnes stojí jeho dům čp. 21, přezdívaný Šebkovna. V současné době se v něm nachází školící lyžařské středisko. Jan Šebek je pochován na hřbitově Na soutkách nedaleko Klenčí výr. narození Šindelář, Arnold Vojtěch P. - učitel * Postřekov (okr. Domažlice) Plzeň Místa působení: Teplá (okr. Cheb), Plzeň Literatura: Holý, J. P.: Smetanovým učitelem češtiny byl Chod. Dom. deník, 12, 2003, , č. 66, s. 18. Anotace: Vstoupil do piaristického řádu v tepelském klášteře, kde přijal řádové jméno Arnold. Později učil na plzeňském gymnáziu, kde byl odborným učitelem nepovinného českého jazyka a literatury výr. narození

15 Šindelář, Jiří - strojní zámečník * Domažlice Dachau (Německo), Dachau Literatura: Život za pravdu, fot. příloha. Domažlice, Anotace: Domažlický strojní zámečník, za 2. světové války umučen nacisty v koncentračním táboře Dachau výr. narození Štula, Jan - příslušník čsl. zahraniční armády * Krátká (okr. Žďár nad Sázavou) Holýšov (okr. Domažlice) Místa působení: Brno, Polsko, SSSR, Anglie, Holýšov Literatura: Foistová, A.: V Holýšově udělili čestná občanství. Dom. deník, 7, 1998, , č. 110, s. 11., Přihlašovací lístek pro trvalý pobyt v Holýšově., Cibulková, M.: Čestní občané in memoriam. Domažlicko, 8, 1998, , č. 24, s. 5., Poslední, V.: Návrh čestného občanství in memoriam. Dom. deník, 1998, , č. 151, s. 13., Kovács, M.: Udělení čestného občanství. Holýšovák, 1998, č. 3, s. 1., Valeš, J.: Četař Jan Štula. Holýšovský zpravodaj, 12, 2010, č. 73, s. 6., fot. Anotace: Jan Šula se narodil v Krátké, poté žil v Brně, odkud v roce 1939 odešel bojovat do Polska, následně do SSSR a Anglie. Bojoval jako řadový voják u Dunkerque nebo u Tobruku. Do Holýšova přišel ze Zvíkovce. V Holýšově, kde žil až do své smrti, bydlel v Horní ul. čp Původním povoláním byl horník, pracoval v DOM Zbůch. Byl držitelem mnoha vyznamenání a medailí. Vyznamenán válečným křížem za Tobruk, medailí Za zásluhy I. a II. stupně, medailí zahraniční armády či Anglickou hvězdou. Jako jednomu ze šesti bojovníků mu byla před rokem 1989 udělena medaile Za obranu Polska od polského generála Jaruzelského. Dne schválilo městské zastupitelstvo návrh rady na udělení čestného občanství města Holýšova in memoriam výr. narození Tauber, Josef st. - fotograf * Domažlice Domažlice Anotace: Působil jako fotograf v Domažlicích výr. úmrtí

16 Tikal, Oldřich MUDr. - lékař * Starý Plzenec (okr. Plzeň-město) Domažlice Literatura: Kohout, J.: Tikal se ohlíží zpátky. Týdeník Domažlicko, 16, 2006, , č. 27, s. 4, fot., Hezký, J.: Rozloučení s osobností Chodska. Domažlický deník, 19, 2010, , č. 64, s. 4. Anotace: Dětství a mládí prožil s rodinou na Bezděkově v Domažlicích. Na začátku 50. let je s otcem a bratrem poslán komunisty do Jáchymovských uranových dolů, po propuštění mu nicméně bylo umožněno dostudovat lékařskou fakultu, specializace chirurgie. Až do odchodu do důchodu pak profesně působil na Bělsku a Hostouňsku. Po návratu do Domažlic pracoval jako redaktor místního zpravodaje a působil v městské radě. Vedle publicistiky se věnoval výtvarnému umění, včetně grafiky výr. úmrtí Trauttmansdorff-Weinsberg, Alois - okresní hejtman * Vídeň (Rakousko) Takczány (Maďarsko) Místa působení: Vídeň, Horšovský Týn (okr. Domažlice) Literatura: Kuneš, V.: Záhadný pohřeb v knížecí rodině. Zpravodaj města H. Týn, 2005, č. 11, s. 5. Anotace: Pocházel z vedlejší hraběcí linie Trauttmansdorffů, která se oddělila od hlavní počátkem 19. století. Jeho otec Ferdinand ( ) byl rakouským vyslancem u pruského dvora a za tuto diplomatickou misi obdržel řád Zlatého rouna a pruský řád Černého orla. Matka Marie Františka ( ) pocházela z knížecí rodiny moravských Liechtensteinů. Alois byl nejstarším synem ze šesti dětí a po svém otci příštím majorátním pánem. Vyrůstal a vystudoval ve Vídni. Často pobýval na zámku v Obříství u Neratovic, který patřil rodině od roku Stal se státním úředníkem, okresním hejtmanem a c. k. komořím. Do 1. světové války narukoval dobrovolně k 5. regimentu zemských hulánů. Získal vysoké vyznamenání - záslužnou medaili Signum laudis s válečnou dekorací. Podle záznamů v matrice zemřel svobodný. Rodová linie pokračuje přes potomky jeho bratra Karla (1910). Pohřben byl v Horšovském Týně, kde byly nejprve jeho ostatky 23. března 1915 uloženy v rodinné hrobce pod kostelem sv. Anny a někdy v listopadu převezeny do prostého měšťanského hrobu na horšovskotýnském hřbitově. Z jakých důvodů se tak stalo archivy nevypovídají výr. úmrtí

17 Trefný, Jan - malíř * Šťáhlavy (okr. Plzeň-město) Domažlice Literatura: Domažlicko, 40, 1990, č. 47, s. 3., Český deník, Plzeň, 1943., Nový život, 20, 1990, , č. 48, s. 3., (aks): Profesor Jan Trefný. Domažlicko, 3, 1993, , č. 39, s. 23., Haas, J.: Jan Trefný. Domažlické noviny, 2, 1993, , č. 39, s. 4., Holý, J. P.: Profesor a malíř Jan Trefný srostl navždy s Chodskem. Dom. deník, 12, 2003, , č. 219, s. 12. a , č. 248, s. 10., Holý, J. P.: Profesor J. Trefný byl schopný grafik, restaurátor i muzejník. Domažlický deník, 14, 2005, , č. 126, s. 12., Paroubková, J.: Tvůrci a sběratelé exlibris na Domažlicku. Domažlický zpravodaj, 28, 2006, č. 5, s. 14. Anotace: Akademický malíř Jan Trefný působil v Domažlicích jako profesor na reálném gymnáziu od roku Přispěl k opravám nástěnných maleb v domažlických kostelích, zrestauroval řadu církevních obrazů (některá plátna má ve svém majetku Muzeum Chodska). Věnoval se malbě chodského ornamentu, dřevorytem vytvořil několik exlibris. Byl spoluzakladatelem spolku Chodovia, spolupracoval na publikaci Církevní umění na Chodsku. Otec malířky Emilie Trefné výr. narození Vanžura, František - důstojník * Borotín (okr. Tábor) Terezín (okr. Litoměřice), Terezín Literatura: Život za pravdu, fot. příloha. Domažlice, Anotace: Armádní důstojník a oběť nacismu. Poprvé zatčen v Domažlicích 21. března 1940 a podruhé 17. ledna Vězněn nacisty v Terezíně, popraven. Jmenován štábním kapitánem in memoriam výr. úmrtí

18 Verner, Martin Mgr. - plavec * Domažlice Místa působení: Brno Literatura: Fait, K.: Plavec Martin Verner si olympiádu v Číně užil. Týdeník Domažlicko, 18, 2008, , č. 37, s. 5, fot., Kronika města Domažlic 2008., Internetové stránky Ministerstva vnitra České republiky. Anotace: Několikanásobný mistr ČR, člen české plavecké reprezentace a účastník olympijských her v Pekingu v roce S plaváním začínal v Domažlicích, posléze se stává závodníkem Komety Brno. Jako první český plavec pokořil na trati 100 metrů volný způsob časem sekundy hranici 49 sekund. Tohoto času dosáhl na OH v Pekingu, kde také zaznamenal nejlepší umístění z české plavecké výpravy. Mezi výčtem jeho dalších úspěchů lze uvést např. podíl na 6. místě štafety ČR na ME v krátkém bazénu (2000) či 5. místo na ME na stejné trati (2010) výr. narození Viktora, František PhDr. - historik * Novosedly nad Nežárkou (okr. Jindřichův Hradec) Domažlice Literatura: Domažlický zpravodaj, 17, 1990, květen., Za F. Viktorou. Dom. deník, 2, 1995, 3. 4., č. 79, s. 10., Kalendárium osobností západních Čech na rok 1999, s Plzeň, SVK 1998., Vorlíček, J.: Šedesátiny Viktora Viktory. Dom. deník, 2002, 11, , č. 16, s. 16. Anotace: V roce 1958 absolvoval muzejní větev Osvětové školy v Praze. Téhož roku nastoupil do muzea v Domažlicích. Absolvent Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, autor děl z oboru národopis a chodská historie výr. úmrtí Vogeltanzová, Josefa - učitelka * Mrákov (okr. Domažlice) Poběžovice (okr. Domažlice) Místa působení: Poběžovice Literatura: Špačková, M.: Za "naší paní učitelkou". Poběžovicko, 2010, č. 4, s. 3., Jubilanti. Poběžovicko, 2009, č. 7, s. 4. Anotace: Učitelka působící desítky let v Poběžovicích. Byla známá svým laskavým, ale důsledným přístupem k žákům výr. úmrtí

19 Vondraš, Jan - hudebník Domažlice Literatura: Kitzberger, S.: Před pěti lety odešel do muzikantského nebe 'Kristián'. Dom. deník, 19, 2010, , č. 63., s. 3. Anotace: Hudebník, který prošel mnoha kapelami v Domažlicích a okolí. Byl u zrodu oblíbeného tanečního orchestru Tón, hrál a zpíval s Mistralem, Šumavankou, Populárem a dalšími. Hrával i v kapele Václava Horáka, které se říkalo Piškot boys, bubnoval s harmonikáři Oldou Táborským a Jirkou Císlerem a často doprovázel zemřelé na jejich poslední cestě. Nějaký čas v Lidušce předával zkušenosti mladým. V mládí začínal hrát na housle, později to byl pozoun a potom také bicí. Skoro celý život pracoval v Kdyňských strojírnách, později v Destě výr. úmrtí Waldheger, Václav - ředitel elektrárny * Domažlice Domažlice Literatura: (jp): Žili lidé, na které nezapomínejme. Domažlicko, 5, 1995, , č. 45, s. 4., Život za pravdu, s Domažlice, 1949., Hana, O.: Čestní občané města Domažlic. Dom. deník, 7, 1998, , č. 276, s. 14., Vorlíček, V.: Václav Waldheger. Dom. deník, 9, 2000, , č. 67, s. 26., Hana, O.: Deska Waldhegerova. Dom. deník, 9, 2000, 7. 6., č. 132, s. 16. Anotace: Ředitel domažlické elektrárny. Za 2. světové války byl zapojen do protinacistického odboje - spolupracoval s popravenými O. Bartoškem, A. Žlábkem a J. Procházkou. Když mu hrozilo gestapem zatčení, spáchal sebevraždu (zabil se elektrickým proudem přímo v rozvodně městské elektrárny.) Jeho jménem je pojmenována jedna domažlická ulice. Dne byl jmenován čestným občanem města in memoriam, mu byla tehdejším předsedou MěstNV J. Fronkem odhalena pamětní deska na budově Západočeských energetických závodů v Havlíčkově ulici čp výr. úmrtí

20 Weber, Jan - hudebník * Kdyně (okr. Domažlice) Praha Místa působení: Praha Literatura: Gryc, S.: Slavná muzikantská rodina ze Kdyně. Domažlicko, 4, 1994, , č. 48, s. 8., Gryc, S.: Muzikantská rodina Weberů ze Kdyně. In: Z Chodského hradu 1988, s Dom., MCH Anotace: Bratr Karla Webera, žák Mořice Mildnera na konzervatoři v Praze. Z finančních důvodů musel předčasně opustit studia, stal se primistou Stavovského divadla. V letech byl koncertním mistrem a ředitelem orchestru Prozatímního divadla. Vystupoval jako houslista, později se soustředil na pedagogickou činnost. Otec Josefa Miroslava Webera výr. úmrtí Weber, Klement MUDr., DrSc. - lékař * Domažlice Praha Místa působení: Praha Literatura: Kdy zemřeli? P., SK ČSR Dom. zpravodaj, 17, 1990, č. 4, duben., Zdravotnické noviny, 20, 1971, č. 19, s. 2., Časopis lékařů českých, 110, 1971, č. 25, s. 600., Věstník ČSAV, 81, 1972, č. 2, s , Domažlicko, 2, 1992, č. 23, s. 4. Anotace: Narodil se v rodině gymnaziálního profesora, po matce byl vnukem lékaře Antonína Klementa. Profesor vnitřního lékařství na univerzitě v Praze, ředitel Ústavu pro choroby oběhu krevního v Praze-Krči. Autor děl Chodsko, Arytmie, Vnitřní lékařství pro ošetřovatelky výr. narození

21 Wenig, Adolf - spisovatel * Staňkov (okr. Domažlice) Praha Místa působení: Praha Literatura: Slovník českých spisovatelů, s P., ČS 1964., Veselý, A.: Neblednoucí podobizny. P., 1946, s , Lidová demokracie, , s. 5., Svobodné slovo, , s. 4., Kunc, K.: Kdy zemřeli? , s P., SK ČSR 1962., Burda, J.: Dvořákův libretista. Domažlicko, 4, 1994, , č. 33, s. 3., Žák, J.: Staňkovsko není v literatuře zapomenutý kraj. In: Z Chodského hradu. 1979, s. 11. Domažlice, MCH 1979., Žák, J.: Ema Destinnová, Adolf Wenig... In: Z Chodského hradu 1981, s. 15. Domažlice, MCH 1981., Vorlíček, J.: Libretista opery Čert a Káča Adolf Wenig. Dom. deník, 1999, , č. 201, s. 12. Anotace: Pocházel z učitelské rodiny, matka byla sestrou ředitele Národního divadla Františka Adolfa Šuberta. Adolf Wenig byl starším bratrem Josefa Weniga, synovcem Františka Weniga a otcem Jana Weniga (nar v Praze). Také byl manželem sestřenice Emy Destinnové a domácím učitelem jejích tří bratrů. Studoval na domažlickém gymnáziu (1888) a v Praze, kde vychodil i učitelský ústav (1913). Jako učitel působil v Praze. Pod pseudonymem Jan Brázda vydal roku 1902 publikaci Vod nás s písničkami ve staňkovském nářečí. Ve vzpomínkách zachytil Domažlice studentských let. Autor her K Betlemu (1915), Vánoce (1918). Staňkovu jsou věnovány vzpomínky v knížkách Věční motýli (1925), Mateřídouška (1931), Písničky z domova. Věnoval se také sbírání pohádek a pověstí: Věnec pražských pověstí, Staré pověsti pražské. V Českých pověstech se objevují pověsti z okolí Draženova, Staňkova, Kolovče. Vlastní pohádkovou a povídkovou tvorbu zastupují Kocourkov, Noční motýli. Dvořákův libretista (Čert a Káča). Z dalších libret zmiňme Na večer Bílé soboty, Vodník. Děj Vodníka se odehrává ve staňkovském pivovarském rybníku. Původní práci A. Weniga Na památku z vojny upravil jeho syn Jan a byla otištěna roku 1931 v Mateřídoušce výr. úmrtí Záhoř, Adam - zedník * Postřekov (okr. Domažlice) + březen Ausbach (Německo) Místa působení: Ausbach Literatura: Život za pravdu, fot. příloha. Anotace: Zedník, narozen ve Starém Postřekově. Datum úmrtí není přesně známo, zemřel pravděpodobně koncem března 1945 v německém Ausbachu výr. úmrtí

22 Znáte to jméno? Výročí regionálních osobností Domažlicka na měsíc březen 2015 Sestavil: Petr Vecka Odp. red.: Bc. Lenka Schirová Domažlice, Městská knihovna Boženy Němcové Nestránkováno, 7 výtisků Tisk: Městská knihovna Boženy Němcové Domažlice