Part 1 The Freak Show

Transkript

1 Just Another Run

2 Part 1 The Freak Show Jeremmy Hej, chummer! Ten hlas, ač zněl kovově, mi připadal povědomý. Otočil jsem se ke dveřím baru, odkud přicházel. No jasně! Starej a zrezivělej Johhny. Ten byl tak prolezlej kovem a všema těma synte-shitama, že i jeho shit byl celej ferrosyntetickej. Ani jsem se nestačil nadechnout a říct něco v tom smyslu, že je celkem fajn, že ho tady vidím, když Johnny pokračoval. A do prdele; co ty tady? No, chummer, tak na tohle se teda musím fakt napít. A přihl si z jedné ze svých nesčetných placatek, kterých měl vždy u sebe tolik, že mu dělaly celkem solidní pancéřování. Sice solidní, ale také solidně hořlavé. Však taky na svůj alkoholismus už párkrát skoro dojel. Ale o tom teď není řeč. No co ty tu? Coby. Dávám si jednu vynikající kombinaci drinků. Ten drink se jmenuje Johnson, obvykle je barvy trochu šedivě neutrální a obvykle se podává se dvěma panáky kolem. Jasně. Máš prostě na... podíval se na hodinky a pozvedl obočí v hraném překvapení na šestou. Taková náhodička. Myslím, že nám dneska bude muset barman namíchat double. Jo? A jakou budeš mít příchuť? Nevím, šíbr říkal, že to bude little-surprise. Ale podle toho, co jsem slyšel, zvláště pak o tomhle místě, tak se po tom panáku zkroutím do podoby velkýho M a budu opakovat jako cvičenej korporačák, Nippon forever, kawaru. Někdy by si Johnny zasloužil pořádně přes hubu. Všichni, kteří se v tom našem stínovém světě nějak pohybujeme, víme, co ten japonský eufemismus kawaru znamená v běžné mluvě. Slovo kawaru má asi takový nádech, jako byste řekli odporný mutant. A Johnny moc dobře ví, že (byť na to nevypadám) jsem elf a tohle mě vážně uráží... Měl by se trochu krotit. Šestá ještě není a i stěny mají uši. Obzvláště tady, v Modré Malině. By the way; nevíš náhodu, kdo by ještě měl přijít? Jak jsem říkal, můj šíbr moc sdílný nebyl. zeptal se Johnny. Můj taky ne, ale pár nujenů zapracovalo a prej se můžem těšit na holčičí duo. No s tím ať jdou do prdele. O nějaký dvě holčinky se odmítám starat.. Nejspíš ani neumí střílet a mám dost obavu, že půjde o zasraný magičky... Calm down, chummer, ještě jsi je ani neviděl. Ostatně ne každej může bejt exžoldák. Nakonec, runnerem seš už dost dlouho na to, abys to mohl konečně začít akceptovat. Snažil jsem se ho zbavit předsudků. Jasně, OK, asi máš pravdu. A na to se napijem. Johnny si objednal pití, z jehož vůně nešlo poznat zdali se jedná o zahraniční destilátovou delikatesu, nebo letecký benzín, a naštěstí sklapl. Fakt nechápu, jak vůbec může i jen čichnout k těm svým patokům. Po chvíli se otevřely dveře a dovnitř vešla na první pohled kauzální slečna, ničím nevyčnívající z okolního průměru. Ale způsob, jakým se rozhlédla po baru, když do něj vstoupila, a jak sjela mě i Johnnyho pohledem, mě nenechal na pochybách, že se jedná o holku z byznysu. A podle všeho dobrou. Ta její pistole byla sice zamaskovaná dobře, ale na tyhle věcičky já mám oči. Hmmm, čézeta. Holka má dobrej vkus. Sedla si k baru takovým způsobem, aby to nevypadalo nápadně, ale současně tak blízko, aby mohla odposlouchávat to, co budeme říkat. Johny začal něco skoro neartikulovaně mumlat....guna je good, navíc má pěkně dlouhý nohy, takže karate, možná taekwondo. Vlasy tak akorát do combatu, ani dlouhý, ani skin... Kurva, Jeremmy, klidně se nedotknu měsíc žádnýho alkoholu, jen ať ta kočinka běží s náma a ne proti nám. A na to se teda napiju. Jak znám Johnnyho, tohle byl jeho výraz profesionální úcty k někomu druhému. Žádný div, že skončil v armádě a žádný div, že ho z ní vyhodili. Johnny Ráno, někdy kolem druhý odpoledne mě probral mobil. Volal šíbr. Ta kurva si taky vzpomene jenom tehdy, když jemu je to dobrý. Hlava mi třeštila jako obvykle. Ale aspoň jsem byl dost při smyslech, abych mobil zvednul, vyrozuměl vo co jako de, kde je sraz a ještě na sobě nedal znát svoji společenskou unavenost. Díky DW za hlasový modulátor. Takže práce.

3 Arbeit, jak se říká za velkou louží nebo taky travail po žabožroutsku. To by se chtělo dostat z toho alkoholového oparu ve kterým jsem už 4 plný dny. Ještě že má člověk ty filtry. Lepší než kafe nebo prolejvání se hektolitry vody. Jedna z nejlepších věcí, který kdy lidi vymysleli. Po deseti minutách nejsou žádné známky předchozí opilecké kocoviny. Během těch deseti minut přemejšim přesně o tom, o čem vždycky. Že kdyby nebylo těhle telefonátů do šíbra, tak bych se už taky nemusel nikdy probudit. Jediná věc, která mě ještě drží při životě. Možná smutný, ale co. Stejně to obvykle neřešim. Buď jsem na akci, nebo chlastám. A celkem si to užívám. Sebevražedný tendence jsou v pro tuhle fachu celkem fajn. Abych to teda neprotahoval. Vyčistil jsem nádobíčko, vrátil prázdný lahve (což mi vyneslo na dost slušnej voběd) a jel vomrknout místo srazu. Takový ty sračky typu únikový cesty, lokace, výskyt osamělky nebo jiný security, kamerovej systém, sniper pozice a tak dále a tak podobně. Sraz má bejt zejtra v šest v baru a ten bar se menuje Modrá Malina. Bar patří mezi ty lepší, který navštěvuje střední klassa. Ofígo patří mezi ty lepší a čistší podniky, ale my, co už nějakej ten pátek máme svoji prdel ve stínech, víme svý. Modrá Malina je vedena napůl Mitsuhamou a napůl se o ni stará síť hotelů Armitage. A od týhle sítě to není až tak daleko k samotnýmu S-K. No jo. Saeder-Krupp má sice zakázanou činnost po celým UCAS a taky CAS (United Canado American States a Confederated American States), ale ne tak jeho podnikový dcérušky. No jo. Kam korpa nemůže, nestrčí dceřinou společnost nebo ňákej holding. Takže skrz Malinu se pere špína jak pro Nippon císařství, tak pro největší megakorporaci světa. To znamená, že vůči Malině má kde kdo pifku a taky, že Malina má nadstandardní počet uklízečů. No a nepřekvapí, že když se zrodila malina, zcela záhadně se změnil i stavební plán okolních bloků, většina byla přestavěna k větší slávě sniperů. Několik radních na tom doslova pohádkově zbohatlo. Takže abych to zkrátil v Malině se zítra rozhodně cítit bezpečně nebudu. Takže věci s sebou. A do tý doby? Dokoupit munici (ne že by ji doma nebylo dost na pořádnej flastr na 10 let) a zachlastat s pár lidma, kteří vědí, kdo kde s kým a za kolik. Možná to bude useful. A pokud ne... Filtry vás sice zbaví ožralosti i opičky, ale rozhodně vás nezbaví tý strašný chuti po chlastu... Jillian Zvoní telefon Haló? Zdárek, tady Gehenna... Doufám, že příliš neruším. Ne, to je v pořádku. Jenom jsem vyflusaná z tréninku. Poslouchej. Měl bych pro tebe zajímavou práci. Jasně. Chceš svejch 10% a já jsem zrovna na seznamu. Tak povídej, o co jde... Tohle znělo celkem jednoduše. Práce, celkem nejspíš lehká, podle všeho to vypadá na datovou sabotáž, a vcelku dobře placená. Jediné dvě věci, které byly zarážející bylo, že výtěžek měl bejt asi 30 táců per huba a že Johnson svolává eine neue Manschaft od různých šíbrů. Tajný heslo pro Johnsona bylo fakt pitomý, ale co se dá dělat. Klasické LEGO před akcí neodhalilo nic neobvyklého, pouze potvrdilo, že to může být ostřejší. Och hrůza... Tak tam prostě přijdu skoro přesně a budu tam zůstávat po co nejkratší možnou dobu. Chce se to dobře připravit. Kauzální hadry obyčejná holka, pod ně skryté pouzdro, oblíbenou čézetku, jeden žabikuch na vnitřní stranu dvojvrstvých džínsů a pro všechny případy plastickou trhavinu ve formě neškodného kreditšpalku. Vyztužený oblek a může se vyrazit. Pět minut před šestou je vcelku pěkný čas pro příchod. Myška Zvoní telefon. Kupodivu stínový. Zdravíčko, Frederiku. Copak potřebuješ? Spravit auto, nebo naolejovat? Dneska ne, Willy. Jen mám tady takovou malou prácičku, mohlo by tě to zajímat. Se uvidí. Má to karburátor? Kolik to žere? Nebo kdo kam potřebuje? Ale, jedno cargo by rádo změnilo majitele. Problém je, že je těžce imobilní a navíc mu je v mobilitě zamezeno. A proslýchá se, že šťastné číslo ve sportce bude 30. Upřímně, asi nemám zájem. Víš co. Mám tady pár rozdělanejch motorů a pár věcí na tuning. Nicméně můžu za sebe poslat jednu dobrou náhradu. Jo? Je dobrá? Dá se jí věřit? Dobrá je. Věřit? Buď si jistej, že u ní jsou veškeré tajemství v úplném a největším bezpečí. V tom se na ni můžeš dokonale spolehnout. Jo? Zníš jako by to byla habaďůra Čestný, je fakt dobrá... OK. Budu ti věřit. Hoď mi na ni číslo, abych ji zjistil. Není třeba, dám ti ji rovnou k telefonu. Řekla Willy, rozhlédla se po obýváku a zavolala Myši, přestaň se válet na tom gauči, pohni tou svou gothickou fazónou, máš na drátě práci!!! ***

4 Zrovna jsem poslouchala naprosto úžasnou starou nahrávku, fakt výbornej song, když mě vytrhlo zařvání mé kamarádky od telefonu. Prej že nějaká práce. Tak doufám, že to bude stát za to, protože jsem kvůli tomu musela vypnout Dark Tranquillity (taková black metalová záležitost), vstát z VELMI pohodlného gauče (taky aby nebyl pohodlný, když jsem ho vybírala já. To byla metoda výběru v obchoďáku s rozběhem vyskočit a žuchnout do gauče a který to přežije, bude můj. Mimochodem, je naprosto úžasný. Je totiž celý černý a mám k němu tmavě rudé polštářky. Super!) a dojít si pro mobil (nevím, proč mi ho nemůže Willy prostě hodit). Takže šíbr. Poté, co jsem si kdysi poslechla od Willy přednášku jak se chovat k šíbrovi a Johnsonovi a jak se chovat na runu (no jo, možná jsem neměla Johnsonovi před všema říkat, aby si trhl, ale co...), tak vím, že musím a) působit profesionálně b) působit seriózně c) být ostražitá d) to jsem zapomněla e) zeptat se na zálohu f) přesně vyartikulovat, kde že bude Johnson a jak se setkáme g) něco se zbytkem týmu, co já vím. Do toho! Anóóó? Tady šíbr. Měl bych pro vás velmi zajímavou práci. Nóóóóóó... Jakou? (Jo! Bod číslo 1 splněn) Jedná se o odvoz jedné záležitosti od starého majitele k novému majiteli. Éééééé. Samozřejmě. Odvoz. To není žádný problém. Jsem přímo žhavá do stěhování. (Neznám nikoho, kdo by byl serióznější než já). Dobrá. Pokud máte zájem o další informace, dostavte se zítra v 18:00 do baru Modrá Malina v Bellevue Jasně, není problém. (Sakra... Teďka měla přijít ostražitost! Ale co nasrat na to, stejně si ty poučky už nepamatuju. Impravizace is da best). Johnsona poznáte podle toho, že bude mít bílý oblek a poručí si třikrát protřepanou brandy a odejde do jednoho ze zadních salónků. Následujte ho tam. Jasný, chummer. Já tam přijdu chvíli po té. Nevadí. To se zmákne. Uvidíme... Zatím se mějte Jasně. See yeah. A úplně nejvíc profesionálně jsem zatípla mobil. Kdyže to tam máme být? Zítra v šest? To mám ještě celých 24, 25, hmmm... Hafo hodně moc hodin na to něco podniknout. A úplně nejlepší by bylóóó... Jo! Doposlouchat DTčko a potom si nalakovat nehty načerno. Když jsem přijela z divočiny tak už jsem to nestihla. A pak se nějak dopravit na srazík. Budu muset u Willy ještě vysomrovat odvoz, ale to nebude problém. *** Myši? Hej! Myši! V kolik že máš ten sraz s Johnsonem? Klid, ještě je čas. Nějak jakože v šest. V Modrý Malině nebo něco takovýho říkal. Čas? Boha, Myši! Víš kolik je hodin? To už nestíháš. Vážně? Hmmm. Jeho problém. Nemá si vymejšlet takový obskurní ranní hodiny. Nemohla bys mě tam třeba hodit? Grrr. Kolikrát ti mám říkat, aby sis na svý věci myslela sama a taky si je sama zařizovala? Vidíš přece, že mám práci! Prosííím. Willy se ještě chvilku kroutila, ale nakonec svolila, že mě tam doveze. A expres. Vrtulníkem. Takže jsem si hezky slanila před Modrou Malinou a za půl minuty šest vstoupila do dveří Modré Maliny. Miluju, jak dokážu vždy dorazit úplně přesně na čas. Říkejte mi slečna dochvilná. Nějak jsem si vzpomněla na to heslo a co a jak a už jsem cupitala za Johnsonem a nespíš mýma novýma kolegama runnerama. Part 2 Meeting with Mr. Johnson Mr. Johnson Na smluvenou schůzku jsem dorazil přesně v čas. Potěšilo mě, že runneři také. Obvykle se musí na nějaké experty čekat. Runneři přišli v plném počtu a přesně tací, kteří byli nahlášeni. To je jen dobře, protože pouze tak si budou moci jejich šíbrové vydělat svých pár špinavých procent. Goodie a Stear, moji dva bodyguardi, šli se mnou. Navíc jsem otevřel radiový komunikační kanál se svým zásahovým týmem, který byl nedaleko. Moje rušička signálů byla selektivně nastavena propustnou pro tento kanál. Vedení vybralo pro naši operaci název Make up Phoenix, což dokazuje, že i korporáti mají smysl pro humor. Dále byl vybrán bar Modrá Malina. Hlavně pro to, aby se všechny korporace, které se kolem něj pohybují zaměřily na tuto schůzku (a hlavně na majitele Mitsuhamu a Saeder-Krupp v zastoupení The Armitage hotels a aby se do toho zapletli i oni) a nás nechali pokud možno na pokoji. To nám získá čas a ten potřebujeme nyní ze všeho nejvíc... Ale dosti úvah, jsme tu nyní kvůli businessu, takže nač to zbytečně protahovat.

5 Zdravím. Říkejte mi PANE JOHNSON a pokud budete mít zájem o práci na týden, dobře placenou, jednu bych tu pro vás měl. S tím, že pokud se to někomu nebude líbit, může klidně odejít. Nikoho nedržím. Ale podrobnosti se dovíte až po přijetí kontraktu. Otázky již teď, nebo můžu pokračovat? Kupodivu nikdo otázky neměl. Jenom ta divná gotik holka se koukala po stropě, jako by byl důležitější než já (budiž, ostatně runneři jsou dost divný všichni), ta druhá vypadala, jako že i moje babička je vtipnější než já, a ty dva pánové vypadali aspoň trochu profesionálně. Jenomže pak to zkazili, když první vyndal placatku a notně upil (alkoholik... To mě nevarovali. Ale co by Johnson chtěl, když dealuje s ulicí, že...) a ten druhý si vyndal kyberoko a začal si čistit kontakt... Nicméně ta sebranka mohla vypadat mnohem hůře. Stejně je nebudeme potřebovat. Takže jsem pokračoval. Vysvětlil jsem jim, že za 30 tisíc mají odvézt malý náklad z budovy A do budovy B, podrobnosti po přijetí kontraktu. Všichni souhlasili. Tak jsem jim sdělil verzi plánu pro runnery, kterou jsme příhodně při plánování akce nazvali Firestorm. Jejich úloha má být zhruba takováto: Existuje jeden obchůdek v Du Pontu, který vypadá jako docela obyčejný krámek s magickými proprietami.. Ten je napojen na jednu organizaci, kterou netřeba jmenovat, ale kterou neradno podceňovat. Takže až tam budete dělat svoji práci, udělejte ji precizně a rychle. Práce spočívá v proniknutí dovnitř, kde se skrývá dobře zařízená laboratoř (asi jsem se zapomněl zmínit, že i výborně střežená, ale to je přece detail, kdo by se tím zabýval) a tam najít inkubátor velikosti piknikové přepravky (snad nebude o moc větší), z hlavního počítače vzít harddisk a všechno to odvézt nepoškozené za Redmont, do pustin, kde už bude čekat ten, kdo si cargo vyzvedne. Runneři evidentně neměli s plánem žádný problém. Podmínky akceptovali. Zálohy byly vydány a nám pouze zbývalo spustit vlastní operaci Louskáček. Jo, ještě se s runnery rozloučit, aby formálnostem bylo učiněno zadost. Jeremmy Poté, co náš nový chlebodárce odešel, jsme se přesunuli do jednoho baru, kde jsme měli o bezpečí postaráno. Barman moc dobře ví, kdo mu dělá zisky a kdo přispívá tý jeho díře, aby nekrachla. A kdo ani po tom pajzlu nechce nějak velkej luxus. OK, máte někdo návrh, kde je v tom háček? zeptal jsem se Háček je v tom, že to bude asi těžce ilegál. Navíc by mě docela zajímalo, proč máme brát jeden trapný mrazicí box a pouze data. Nechala se slyšet Jillian. Holce to myslí, ale nedomyslela to do detailu. Tak jsem to rozved do epické šíře. Co se týče těch dat, tak tam ani nebude nějakej závratnej výzkum, pokud neskončíme ve výzkumné sekci, což ale podle Johnsona neskončíme. Takže jestli tam něco bude, tak to budou klasický záznamy typu dnes je středa. Tlak teplota, rosný bod vše v normálu. Chovancům, ať to je co to je se daří výborně. A pak tam budou možná inventární soupisy co všechno máme tady k odchovu. Z hlediska technologických novinek nic moc. Jasně, ale může tam bejt i něco jinýho. Třeba nějakej kříženec a jestli půjdou po tomhle, tak se jim bude hodit postup jak to chovat aby to i přežilo. Teď just only one question: Co by to, kurva, mohlo bejt za zvíře. Respektive za paranormála, kterýho náš milej Džouný neumí ještě chovat. Johnny má mnohdy dobrý nápady. Škoda, že považuje za vrchol umění umět chlastat. Nicméně docela by mě zajímalo, kdože vlastní tu naši úžasnou tajnou laborku, či velkochov, vede. Protože mě nějak sdělení je to korporační a ta korporace je mocná, takže makejte, ať je to rychle, prostě nestačí. To jsem tak paranoidní, nebo ještě někomu tady připadá, že Johnson se s námi snažil vyjebat za třicet? přidal jsem svoji trošku ke všeobecné diskuzi. A hned jsem litoval, že jsem kdy co takového pronesl, protože se toho hned chytila ta nová goth holka řka, že korpy přece vyjebávaj vždycky a rády, tak co se divím a zhoupla se na židli, což se mělo interpretovat jako nezájem, vzbuďte mě, až to bude zajímavé. No, její boj... No hej, my tady sedíme asi s novou, tyjo, Einsteinem. Congrat. Gotička si dala dvě a dvě dohromady a vyšlo jí štyry. Kolik toho za sebou máš? Druhou pomocnou? Jasně že korpy vyjebávaj. Už proto, že se snažej ušetřit každej mrzáckej nujen. A kde nejlíp šetřit? Přece na runnerech co s nima nemaj doživotní kontrakt, aleluja. Ty si asi na pracák stěžovat nepřijdou. Ale no tak, Johnny, v poho. Nech ji bejt. Snažil jsem se trošku uklidnit situaci. Naštěstí si Johnny dal říct, takže se mohlo pokračovat. Plán dopadl následovně. Jillian omrkne matrix a další datové toky, jestli se nedá něco vysledovat touto cestou, Johnny půjde omrknout lokaci, včetně únikových cest, odhadnutí velikosti komplexu (neboť někde to mít větrání mít musí), moje maličkost sežene vybavení na akci a posléze se připojí k zajišťování terénu, a Myš se postará o magickou stránku akce. No jo. Mágové musí být vždycky něco extra. Evidentně je to šamanka, ale čeho, to jsme se od ní nedozvěděli. Nesnáším magiky. Ale je vždy mnohem lepší, když máte mága na své straně, než proti vám. Tak a přípravy mohou začít.

6 Part 3 At the other side... Jennifer Flame Shit, shit, shit... Proč nic nemůže jít podle plánu. A proč se do všeho musí srát to, čemu se běžně říká náhodné vlivy... Měl to být bezproblémový převoz a takhle se to zesere. Z Anglie až na západní pobřeží UCAS (tedy do Seattlu), proběhla cesta v pořádku. Cargo se zdá v bezpečí a nikde nebylo zpozorováno, že by snad naši pronásledovatelé se dostali před nás, neřku-li, že by vůbec věděli koho a co hledat. A pak si začne nějaký idiotský japonský generál hrát se svou flotilou a půlmilionovou armádou a zrovna, co čert nechtěl, přímo ve vodách Svobodné Kalifornie. A takhle se prostě nemůžeme vrátit. Ne, když probíhá vojenská operace. Velmi nebezpečné. Navíc hrozí, že nad tou vojenskou operací bude držet patronát Jurojin nebo Naheka, což návrat s cargem prakticky znemožňuje. Naheka je velmi starý opeřený had sloužící Ryumyovi a Jurojin je spřátelený duch velkého draka Ryumya... Ještě, že máme plány i pro tento případ. Cross applied velkomyslně povolilo (za velkomyslný peníz, samozřejmě), že můžeme vyžít jednu z jejich ne zrovna oficiálních laboratoří v Seattlu, a sice polotajnou laboratoř v Du Pontu. Teď už jenom zařídit, aby se mezi stíny roznesla zpráva, že EnglandCargo je v Du Pontu, počkat si na akci ze strany pronásledovatelů, při které by se mohli trochu vybít, čekat s pravým cargem až se situace uklidní. Snad to vyjde. Teď čekáme hranicích. Prší. Přichází hlídka. Předložit SIN, ukázat kreditšpalek, že máme s sebou základní kapitál, otevřít kufr, ne, nic sebou nepašujeme, k proclení také nic není... Celou dobu se na nás dívají lidé sedící v autě na Seattlovské straně. Auto je v dostatečné vzdálenosti, aby nevzbudilo podezření. Kontrola je úspěšně za námi. Vjíždíme do nočního Seattlu. Automobil, který nás do této chvíle nenápadně sledoval se rozjel. Zvoní mi mobil. Přesně podle plánu. Si? Wellcome in Seattle, ladies. Jeďte do Olympie na Lincoln s street. Tam je non stop bar. Nic luxusního. Dejte si Fry Flamenco a sedněte si dozadu. Naši lidé se už o vás postarají. Comprende, caballero. According the plan. A zaklapla jsem mobil. Moje společnice, LadyPure, se na mě tázavě podívala. Ty tomu věříš? Vypadám na to? Kde myslíš, že to selže? Hele, ještě to neselhalo, tak se klidni. Radši se podívej, jestli nás někdo nesleduje z astrálu. Nevyjížděj, nejseš tady žádnej velkej šéf. A astrál je v pohodě. Hm... Zatracená ponorka. Tentokrát jsem to asi trochu přešvihla. Ale omlouvat se ji nebudu. Za tohle opravdu ne... Zbytek cesty jsme dojely mlčky. LadyPure Když někdo dělá v securitě, tak to se podle toho i začíná chovat. Je tak trochu... Paranoidní. A lidi z Cross Applied byli více než jen trochu. Po trojnásobné změně baru, pětinásobném přesedání z auta do auta jsme se konečně dostali tam, kam jsme chtěli. Do CA neoficiální laboratoře v Du Pontu. Už mě to začíná zmáhat. Tahle mise trvá už hodně dlouho. A bude-li to kdo jakkoliv prodlužovat, určitě se něco stane. Jako třeba to, že nás najde Lucy. Nebo i něco horšího... Předali jsme falešné cargo a jeli se zdekovat po všech možných a nemožných hotelech nevalné úrovně. Zde se jim tak poeticky říká coffin motel. Konečně. Po více jak měsíci budu spát jinde, než jen na zadním sedadle auta. Nic proti Jennifer, ostatně je to kamarádka, ale ten čas s ní strávený mi už pořádně leze na mozek. Až to skončí, bude to chtít dovolenou. Pořádně dlouhou. Sama. Ale teď je teď a my máme nedodělanou práci. A ta se teď bude sestávat hlavně z čekání. Chjo. Nesnáším tento typ nečinnosti. A ještě víc nesnáším provozovat tu nečinnost v tak velkém městě, jako Seattle. To není nic pro vrány. Už aby to skončilo. Nebo z toho budu podrážděná a nemusela bych za sebe ručit. Být šamanem není jenom o benefitech magie. Jeden z toho může velmi rychle získat schizofrenii. To chce klid. A relax. Pomalu jsem zavřela oči a přešla do meditačního rozpoložení. A z něj do své metaroviny. Nechala jsem svět kolem mě plynout... *** Tjaro, vzbuď se. Pomalu jsem procitala do našeho světa a svoji metapláň nechávala vymizet. Nade mnou se skláněla Jennifer a opodál v uctivé vzdálenosti byli lidé z CA, kteří měli celou operaci z jejich strany na starosti. Vůbec od nich nebylo pěkné, že mě vytrhli. Chvíli jsem dokonce zápolila se sebou sama, neboť se najednou všichni jevili jako uzurpátoři mého já. Naštěstí jsem se vzpamatovala brzy a nic na mě nikdo nezpozoroval. Až na Jennifer. Nemohla jsem si nevšimnout, že zaujala útočný postoj. Ani se ji nedivím...

7 Lucy y Carreg Miluju rychlost. Miluju rychlá auta. Miluju akci. Miluju... Vypadnout z Walesu. A ještě víc než tohle všechno, miluju soutěžení, skoro tak stejně, jako můj pán. Skoro jako z nějaké upoutávky: speed, race, limitless, adrenalin and something more... OK, takže rychlá rekapitulace. Masy vod se pohly a Sea Dragon (ta dračí čůza co žije v mořích kolem Anglie) se rozhodla, že svoji snůšku vajec dá pod patronát nějakému drakovi. A na té snůšce má eminentní zájem můj pán a stvořitel v jedné osobě velký drak Rhonawby. Proč, to mě ani nijak nezajímá. Ale nejspíš jde o to, že on je... Hmmm... Jak jen to slovo je... Taťka. Něco pro mě dost neuchopitelného, já se můžu vztahovat tak maximálně k výrazu Creator, or something like that. Nevadí. Prostě velkej Taťka chce mít snůšku, na které se participoval, hezky u sebe doma a z dosahu velký Matky, Mořský dračice Sea Dragon. Jenomže ouha. Velká Matka se rozhodla poslat snůšku do pěstounské péče nějakého dalšího draka. Jakého těžko říct, ale vzhledem k tomu, že teďka si to jedu po čtyřistapětce do Seattlu, tak jsou jen 2 možnosti. Ghostwalker nebo Hestaby. Osobně tipuju spíš na Hestaby, ale hrát si s Ghostíkem by byla určitě větší fun. On se totiž nechá vyprovokovat mnohem snadněji, než Dračí mamina Hestaby. Sakra, zatáčka, skoro jsem ji nevybrala. Tímto dělám neplacenou reklamu firmě Michell corporation, která vyrábí naprosto špičkové gumy, takže vaše auto sedí na vozovce jako přibité. Díky Michell corp.! Za gumy, i za mých 2,5% akcií. Což mi připomíná, že bych taky mohla trochu ubrat plyn, prohánět se totiž po indiánských silničkách nějakých 260 (mil, chummer, ne kilometrů), je totiž už hodně z limitu. U nás by to nebyl problém, tam už mě znají, tam už po mě ani žádnou pokutu nechtěj (tomu se říká aristokracie, chummer). Naštěstí tady asi dneska neměří... Ava Rastignack Let Berlín Seattle právě přistál. Prosíme cestující, aby se odebrali přes gate do celní a pasové zóny. Děkujeme vám. Přejeme příjemný pobyt v Seattlu. Tuto část procedury už skoro ani nevnímám. Je tak ubíjející a tak stejná všude na světě, že ehm, ehm člověk ehm, ehm, ji může absolvovat v polospánku. Už abych byla na hotelu. Moje nové falešné SIN, přímo od NEJVYŠŠÍHO (o kterém se mluví i myslí vždy v kapitálkách) bude fungovat úplně kdekoliv. Jméno mám ponecháno a v kolonce práce se skví elegantní sled písmen životní poradkyně Aber, Schluss mit da, Ich habe Arbeit hier. Vody se pohnuly a s nimi i vlna. A ta vlna se stále zvětšuje a nabírá velmi znepokojivý směr směrem na UCAS a přibaluje na sebe spoustu prvotřídních bytostí, které mají co do činění s runningem. Dokonce i runnerské legendy. Takže NEJVYŠŠÍ má celkem důvodné podezření, že se děje něco nekalého. A já jsem zde od toho, abych to vyřešila. Jak to vypadá, k ruce budu mít špičkovou žoldáckou podporu. Frank Gewehr, velitel Schturmen Legionen, Jacqueline Recheau, světová sniperská špička z Orage les Cavalier, a konečně Juliette Ragache, která si vysloužila přezdívku Guillotine, jinak ale zpravodaj Schturmen Legionen. Snad ještě by bylo záhodno připomenout, že jak Schturmen Legionen, tak Orages les Cavalier jsou součástí německé MET 2000, což je nejlepší vojenská jednotka na světě. Ostatně, díky MET 2000 Evropa vyhrála všechny Euroválky. Jen tak pro připomenutí, MET 2000 má stálý kontrakt s největší korporací vůbec, se Saeder-Krupp, které šéfuje drak Lofwyr. Už vám asi došlo, kdo je můj NEJVYŠŠÍ... A teď k práci. A se děje co se děje, NEJVYŠŠÍ (v zastoupení S-K a jiných korporací) u toho prostě nesmí chybět. A nejlépe, když z toho něco bude sám mít. Ostatně, všichni přece známe tu evoluční poučku Červená královna. Zde, my nic ztratit nemůžeme, pouze získat. Všichni se perou, Lofwyr bere. A od toho jsem tu já. Říkejte mi třeba poradkyně. Životní... Hatori Saitó Sensei? Hai. V baru Modrá Malina byl hlášen pohyb nějakých runnerů, nejspíš zahajovací schůzka s Johnsonem. Zpravodajské oddělení nehlásí žádnou aktivitu proti nám? Ne. Ale máme jisté podezření, že na nás asi někdo bude chtít něco hodit. Nejspíš naši shareholdeři, S-K. Důkazy? Nepřímé, ale dnes přiletěla speciální agentka S-K Ava Rastignack do Seattlu, tedy den poté, co došlo k oné schůzce. Navíc pouliční zdroje hlásí, že do Seattlu opět zavítala skupinka runnerů známých pod jménem FairyTale. A to mi hlásíte až teď? Ihned vyhlašte poplach prvního stupně! Omezte veškeré kvazilegální aktivity, které mohou počkat. A posilte bezpečnost u našich projektů alfa na stupeň oranžová-5. A teď jděte! Počkal jsem, až se za mým nástupcem zavřou dveře. Pak jsem zvedl telefon a vytočil jedno číslo.

8 Surfařské potřeby Havaj, budete si přát? Skůtr MX68....Promiňte, ale ten již dávno vyšel z módy. Můžeme vám nabídnout model MX69-C? Ne. Potřebuji starou dobrou značku, které můžu důvěřovat. Navíc už mám tady pro ni připravenu speciální nádrž. Pojme až 40 tisíc. Myslím, že na skladě ještě jeden vámi požadovaný model zůstal. Kdy a kam ho mám doručit? Seattle, mezinárodní letiště SeaTac druhá výstupní gate. Včera bylo pozdě....poletím letem L-851, pravidelná linka. Nechte na mě jak, ale budu tam za 12 hodin. Hai. Tohle se mi nelíbí. Co si kdo má dávat sraz v Malině a den nato aby přiletěla Ava, jeden z doslova ultimátních nástrojů na prosazování S-K zájmů všude po světě? A co ještě hůř. Jestli tady skutečně je runnerský tým FairyTale, nepůjde určitě o nic malého. Ale mi si na hlavu kálet nedáme. Jednou jsme Mitsuhama, AAA-rating japonská korporace, a i my máme svoje lidi, kteří dokáží provádět stínovou práci. Jedním z nich je například pan surfař. Ve stínech si vydobyl jméno Speedy. Thomas Hernekken člen runnerského trojlístku FairyTale Byli jsme právě na krásné dovolené kdesi ve Shalish-Shidhe a vydělávali si svých pár mrzkých nujenů. Práce to byla jednoduchá. Vzít jednoho trolla z trollího klanu v Tsimshianu a převézt ho právě do Salish- Shidhe. Akce to byla docela nebezpečná, ale nic, na co bychom my nestačili. Takže práci jsme před pár minutami dodělali a právě jsme vychutnávali tu krásu zdejších hor, když mi začal zvonit stínový mobil. Nevěřícně jsem se podíval na displej. Koudy. No né, pánové, my jsme úplně na roztrhání. Kdo to je? Zeptal se Tornado. Ale, náš nejmilejší strýček Koudy. Odpověděl jsem mu. Jen tak pro přesnost, Koudy je náš nejlepší šíbr, ale on je vůbec nejlepší šíbr, aspoň co se UCAS, CAS a Evropy týče. Extratřída. Vzal jsem mobil. Zdárek Kouďáku. Předpokládám, že nám asi nevoláš, abys nám pogratuloval. Nicméně ti gratuluju k načasování. Gratulace éterem jde taky, ale hlavně si myslím, že dovolená je nic moc, tu si užijete až budete tuhý. Měl bych tady pro vás jednu prácičku. OK, wo co go? Ale, dvě holčiny v nesnázích potřebují pomoc s eskortem na cestě Seattle California. Prachy za to by měly bejt dost dobrý, asi tak 20 tisíc per huba. Berete Jasně. Sem s podrobnostma... *** A tak se stalo, že jsme se uvrtali i do tohoto runu. RottenFuchs sice nadával, že se na to jako vysere, nějaký dvě nány mu za draka nestojej a ještě k tomu jen za dvacku, tak jsme mu připomněli, za kolik dělal kdysi Arleesh a už byl klidnej. Otevřel si svoje matrixové programování a další tři hodiny jsme o něm neslyšeli. Chudáci deckeři. Nedokáží vychutnat tu krásu nočních Skalistých hor. Tedy, na zdraví a na další úspěšný run... Part 4 Everyone loves legwork Jillian A už je to tady. LEGO, neboli legwork, jinými slovy přípravy před akcí. Obvykle strašná nuda, ale udělat se to musí. Říká se, že z deseti runů 9 je celkem normálních (rozuměj LEGO stačí minimální), ale ten poslední případ je... Bez LEGA ti tam ustřelej hlavu, chummer. A mám takový pocit, že tohle bude případ toho jednoho runu z deseti. Prostě ženský instinkt. No nic, jdeme na matrix. Najít jakkoliv veřejnou přípojku není v Seattlu vůbec nijak těžké. Zapojit svoji želvičku a už jedem. Ne, nejsem jedna z těch, kteří si nechají implantovat datajack a poté nepotřebují již koukat na obrazovku, protože se jim signály zobrazují přímo v jejich mozku. Jsem v tomto ohledu přeci jen ze staré školy, navíc matrix není moje primární doména, takže to nepotřebuji. OK, takže práce. Registry, registry, registry. Veřejně dohledatelné informace obvykle řeknou, kde se má poté pátrat v neveřejných vodách. Takže Google, google, co přebývá na této adrese v Du Pontu. Jeden krámek s magickými proprietami, jedno instalatérství, pár sámošek, jeden nonstop a... taxislužba. Hmmm. A dál. Centrální registry, kdopak vlastní náš milý magický krámek? Chvilka hledání jo. Jistý pan Dean Walsh. Blbý jméno. Když už jsme v registrech, copak je ještě psáno na Mr. Walshe? Klik, klik, klik jajx. Po Seattlu asi 10 různých obchůdků, pět z nich mají co do činění se security servisem. A hele, to je náhodička. Taxislužba v Du Pontu patří taky jemu... Takže pane korporačáku Walshi, kruciální otázka kdo vás platí? To už není

9 nic pro můj malý stroječek, na to už bude potřeba odborník. Kdepak ho jen v tom telefonu mám uloženého... Johnny Nuda, nuda, šeď, šeď. Sedim a čumim po kavárnách a mekáčích na ulici, kde se hovno děje, a snažim se mezi tím shitem najít cokoliv, co by mohlo bejt useful. Největší prdel na tom ale je, že dokud nebudu mít nějaký další info (třeba SPZku nějakýho auta), tak tady můžu jen tak sedět a testovat svoji paranoiu. Ale i tak tu něco máme. Milej magickej krámek bude asi trochu větší, nestandardní rozložení ostatních komponent vůči jiným blokům. Míň takovech těch shitskejch dolních obchůdků. Jo a v rámci bloku ještě nějaká taxislužba, ale asi spojená se stěhováním či co. Takže ofígo maj vjezd do suterénu. Zámky i do normálních dveří lepší než v okolí, dost dobrej magnetickej zámek, dveře taky o poznání bytelnější. Jo a kamer o trochu víc než by bylo zdrávo i na tuhle čtvrť. Evidentně některý budou patřit i někomu jinýmu než jen Lone Star. Takže standardní zabezpečení. Sice to vypadá moc pěkně, ale můj šestej smysl mi říká, že je to past. To je výhoda nás, alkoholiků. Naučili jsme se důvěřovat šestýmu smyslu, kterej nás vždy bezpečně dopraví do nějakýho klidnýho pangejtu, někdy i domů a vyhneme se všem větším problémům (třeba přecházení dálnice, blbej gang, nebo záchytka). Takže tohle mi prostě smrdí. Z úvah mě vytrhl zvonící telefon. Jeah? Jill. Podívej se čas od času, jestli ti nechybí pár SPZek. Měli by? Říkej. 4B , 5A a 3I Jo, jaký máš vůbec počasí? Ale. Na to, že je jasno, mi přijde, že se brzo zatáhne a začne sakra pršet. To může bejt dost blbý, protože pršet může i od radnice. What the fuck? Podle všeho naše prostory má v držení CA. Shit... Nic, měj se, tohle bude chtít další kafe. A zavěsil jsem. Tak tohle jsem opravdu nečekal. CA. Cross Applied. Jedna z AA-rating korporací. Hraje si hlavně na security písečku. Zabezpečování a tak. Pod CA spadá mimo jiné Lone Star, což je v současné době korporační policie pro celý Seattle. Jo, jasně, někteří rozvázali smlouvu a najali si Knight Erranty, což je mnohem lépe vybavenější securita od Aresu. A Ares se s CA fakt nemá rád. Ale to je na dlouhé povídání... Takže CA. Co může mít CA tak důležitýho, že to někdo z Modromaliňáků chce pro sebe? Protože jestli je tam to, co Džouný říkal, tak na 95% to něco bude pro potřeby security. Jako třeba kokatrice nebo pekelní psi. Jenomže všechny tadyty pokusy už před dost dlouhou dobou skončili. Právě že u těch kokatric a pekelnejch psů, protože moc jinejch zvířat se pro secku ochočit nedalo. Že by nějakej ještě víc spešl výzkum? Kyberwarovej upgrade? Nebo magic upgrade? Když už tam maj ten magic store. Aspoň by se fluktuace v manalajnách daly dobře vysvětlit. Nevím. Chce to co? Další kafe a další observing... Myška Konečně zase doma. Hodila jsem sebou na gauč, odkopla boty, zvrátila hlavu dozadu a mocně se protáhla. Dole Willy zase něco frézovala. Ta si taky nedá pokoj. Kdyby mě nebylo, tak spí na rozdělaných motorech a turbíny ji slastně vrní u postele. Nic naplat, byteček potřebuje pořádnou gotickou dámskou ručku. Jen tak se Willy může těšit z epesní ledničky ve stylu batmana a podobných vychytávek. Vstala jsem a šla se kouknout do ledničky, zdali tam je něco dobrého k jídlu. A bylo. MRE. MRE je vojenské jídlo, zkratka znamená Meal Ready to Eat, akorát že příhodnější název zní Meal Refused by Etiopia. Jinými slovy, ani hladovějící lidé to nechtěj žrát. Ale je fakt, že to se MREčkům trochu křivdí. Zas tak hrozný nejsou. Ne víc než nutrijídlo. Jo, ale má to spoustu plastovejch obalů, což je sice fajn na skladování, ale je celkem funny vybalovat půlku chleba z plastového zataveného obalu. Asi je to taktický... To už to skončilo? ani jsem ji neviděla. Willy evidentně dole přerušila frézování a šla mě pozdravit. No jo. Všichni se sebrali a jedou si hrát na skládání skládaček z lega. No a co ty? Pracuju. Nevidíš? Jak bych ti to řekla. Ne. V klidu. Však jsem taky šamanka. Já vidím, i když nevidím, slyším i když neslyším a mluvím i když nemluvím. To s tím mluvením bych ti ještě věřila, ale to ostatní už moc ne... Klííííd, to se vsákne. Hele. Maj mě, tak jak by to mohlo dopadnout blbě? No, to si taky říkám... Nic. Když už tě tu mám, potřebovala bych s něčím dole helpnout. Dělám nový tuning a zákazník chce černý potahy a efektní netopýrky po celém vozítku. Myslíš, že by ses mohla postarat o tu výzdobu, zatímco já budu dodělávat motor? Se ví, stejně nemám nic lepšího na práci, navíc černý potahy... Vrauuu. To zní drsňácky.

10 Speedy Chytit letovou linku bylo dílem okamžiku. Stačilo se usmívat a dělat chudáčka to je nemilé, sice je to moje chyba, že jsem si ten lístek nekoupil předem, ale já tam vážně potřebuju letět, pochopte to, moje matka měla velmi ošklivou autonehodu a já musím nutně za ní a vůbec to nepočká, tak mějte trochu soucit, vždyť až poletím příště, všechno si zařídím v řádném předtermínu. Kroutil jsem to jak se dalo a nakonec jsem seděl v letadle, aniž bych cokoliv platil (nějak se na platbu v tom bordelu co jsem tam stihl udělat zapomnělo. Náhoda?) a na sedadle spolucestujícího sedělo moje zavazadlo. Nenápadně vyhlížející sportovní taška. Teď mě napadá, že díky tomu zmatku vůbec neprošla přes detekci. Že by taky náhoda? Obsah tašky je takový specifický. Oblečení v něm hraje malou roli, zato převládá munice, oblíbené zbraně a, v mnoha státech nelegální, monovláknité biče. Nic se nesmí ponechat náhodě. Nemohu si dovolit shánět nádobíčko až v Seattlu. Již pár let to není moje vlajkové město, tak bych asi ani nevěděl kde jsou dobří překupníci. A na Johnsona se v tomto ohledu spoléhat nemá moc cenu. Sežene mi dobrou identitu a bezpečný rakvák, ale to je tak všechno, co pro mě bude ochoten v tuto chvíli udělat. Víc od něj čekat nemůžu. Let proběhl bez problémů. Žádné turbulence a žádní únosci. Nuda. Na letišti jsem se prokličkoval skrz securitu a pronesl svůj cyberware a výbavu bez projití jediné gate. Mít implantáty je sice fajn, ale u mě je problém, že většina je těžce nelegál. Na konci odbavovací pakárny mě už čekal můj chlebodárce pan Johnson. Pro užší okruh lidí a runnerů to je ale obávaný Mr. Saitó. Po výměně standardních formálností (Japonci si na správný kodex potrpí. Jsou na něj doslova ulítlí) jsme nasedli do stříbrného sedanu a Saitó sensei mě seznámil s podrobnostmi. Abych to shrnul, nebylo pořádně čeho se chytnout. V zásadě se moje práce měla skládat z dohlížení na to, aby neutrpěly žádné ze širokých zájmů Mitsuhama corporation. To bylo vážně pofidérní sdělení. Nebezpečí hrozilo nejspíš od lidí z S-K a od runnerského trojlístku FairyTale. O FairyTale jsem už něco slyšel. Ti chlápci si vydobyli dost slušné jméno. Aspoň budu moci zjistit, jestli jsou skutečně tak dobří jak se o nich normálně tvrdí. S-K suitu fakt radši nebudu řešit konfrontačně, nato se mám celkem rád. Zbývá vyřešit jedinou otázku. Kde začít? Stínové bary jsou sice dobrým zdrojem informací, ale tohle bude potřebovat vyšší kruhy. Po low-level cestě barů by to trvalo velmi dlouho. Bude třeba mířit výš. Hráčská doupata smetánky. Casina v downtownu. Nenápadně oťuknout pár hráčů. Někteří z nich budou lidé, kteří vědí, kudy proudy plují. A pak je zmáčknout při hře nebo na hajzlech. Part 5 wheel of time, wheel of life Speedy Na výběr kasína jsem měl dobrou ruku. Během večera jsem dokázal natipovat pět mafiánských bosíků, něco málo lidu kolem jakuzy a velké množství různých headhunterů. Někteří měli na sobě alespoň logo, určující jejich korporační příslušnost, ale pár jich bylo bez označení. A ti mě zajímali ze všeho nejvíc. To, že jsou headhunteři bez označení znamená obvykle jen pár věcí, ale jako absolutně nejjistější je si tipovat, že to jsou lidé, kteří patří k takovým frakcím, které mají v současné době zakázánu činnost na výsostném území Seattlu. A to je v současné době hlavně S-K osobně, pár žoldáckých skupin (které se ale nebudou pohybovat v tomto okruhu) a... Ano... Kvůli rozruchu, který udělal v Denveru Ghostwalker, se začíná pozastavovat činnost AzTech korporace na celém území jak CAS tak i UCAS. Kdo by si chtěl znepřátelit draka, že... Takže pro AzTech je mnohem výhodnější se nyní neprezentovat nijak silně navenek. A jestli mě můj kybernetický zrak neklame, tak s jedním takovým kravaťákem chodí coby bodyguard jedna holčina kterou dobře znám. Musím ji ještě omrknout, abych se nespletl. Ale při druhém i při třetím pohledu už není pochyb. Je to zcela určitě Clara, známá spíš pod obchodním jménem Darling. Znám ji, protože jsme oba dva stejná věková skupina a taky proto, že jsme oba proti sobě stáli již nespočtukrát. Já obvykle na straně japíků (nejčastěji Mitsuhama) a ona na straně azíků. Sakra dobrá holčina. Patří mezi runnerskou extratřídu. Moje jizvy mohou vyprávět o jejích rychlých břitech. Anyway, jestliže se nic extra nezměnilo, nejspíš je tady s AzTechnology. Zbývá jediná otázka. Zkusit se s ní domluvit, nebo použít přímé vyjednávací metody? Jak jsem tak přemýšlel, neušlo mi, že i Darling mě zpozorovala... Coffin motel Gregorie s, čtvrť Lynnwood, úterý , 01:00 Pokoj obsahoval pouze to nejzákladnější vybavení, které můžete v hotelu pochybné pověsti vůbec chtít. Dvě postele nejspíše z armádního výprodeje sražené k sobě, které vydávaly děsivé zvuky, jakmile jste se na nich pohnuli. Důsledkem bylo, že jste se za celou noc nevyspali. Jeden vypelichaný gauč, na kterém nyní spala Tjara Bluesky, známější spíše pod přezdívkou LadyPure. Jeden stolek, na který se stěží vejde lampička společně s novinami

11 a jedna skříňka, kam by se jako měly dávat osobní věci. A právě u toho stolku seděla kamarádka LadyPure, slečna Jenifer Flame. Z nedostatku jiné zábavy čistila svoje zbraně a že jich bylo. Snůška alias cargo, kterou měly ty dvě ochraňovat, byla v oné skříni a dával na ni pozor domácí duch, kterého před chvílí vyvolala právě LadyPure. V pokoji šlo úplně hmatat to napětí, které tam panovalo. To, že slečny dostaly podporu v podobě runnerského trojlístku FairyTale, žádná z nich nevěděla. Nebyly totiž kvůli utajení ve spojení s nikým. Proto, když uslyšely dole u recepce pohyb, byly obě ihned ve střehu. Jenifer měla v mžiku v ruce svůj revolver Taurus. Jak se o tom jednou vyjádřila, jedná se o pořádně těžké nádobíčko. A LadyPure už začala kouzlit primární zaklínací obranu. Hlasy zezdola najednou utichly. To už Jenifer otevřela dveře z pokoje a vyhlédla ven, do chodby. Ať je návštěvník kdo chce, bude lepší se s ním vypořádat co nejdále od pokoje, respektive od carga. Jenifer se přitiskla k protější stěně a kryla perimetr. Teď byla řada zase na LadyPure. Astrální průzkum a pokud to půjde lokalizace všech útočníků. LadyPure vstoupila do astrálu. Po chvíli se opět probudila do našeho světa. Jsou dva a jdou nahoru. Hlásila Vem si toho vlevo a já toho vpravo. Sykla Jenifer. A když odpočítala dobu, kterou jí by trvalo, než by se z vestibulu dostala na schodiště, odtrhla jeden slzný granát od opasku a hodila ho dolů. Pokud půjde o amatéry jsou vyřízení už teď, pokud ne alespoň uvidí s jak velkou mírou profesionality bude mít asi tak čest. Nejspíš s velkou, protože jen co přistál granát na schodišti, někdo dostatečně rychlý ho stačil vyhodit skrz okno, takže nyní byla postranní ulice pod motelem zamořena slzotvorným aerosolem. Pak to šlo ráz na ráz. Jenifer pečlivě zamířila těsně pod začátek schodiště, kde spíše tušila svého nepřítele a LadyPure se postarala o nahození fyzické bariéry a přípravu manového blesku. V tu samou chvíli se zpoza schodiště ozvala střelba a po chvíli na sebe mířili a drželi se v šachu Jenifer s orkem RottenFuchsem a LadyPure s Tornádem. Vzhledem k tomu, že Tornádo byl bojový mág, představoval pro LadyPure vážnou hrozbu. V tu samou chvíli, kdy se naše dvě dvojice dostaly do patové situace, se roztříštilo okno a dovnitř vpadl Herrnekken, míře na obě dvě slečny svými glocky. Něco podobného ale Jenifer očekávala, takže již dávno měla vytaženého svého příručního glocka a poslala směrem k Herrnekkenovi pár kulí. Ten se většině vyhnul, ale dvě jej přeci jen zasáhly. Nicméně vzhledem k tělesné konstituci a warovým vylepšením tohoto původem německého runnera mu způsobily pouze pár povrchových sexy škrábanců. Stůjte, nejdeme vás zabít! vyhrkl Herrnekken jak nejrychleji a nejdůrazněji mohl. Máme společného nepřítele. A společného přítele. Posílá nás samotná Orange Queen, abychom vám pomohli. Jsme tu jako váš support. Vážně? Zeptala se Jennifer A co důkaz. Ten by nebyl? A dál držela Hernekkena v šachu svým glockem. Nutno podotknout, že on ji též. Herrnekken pomalu vytáhnul mobil a podal jej Jenifer. Byl to ještě ten starý typ, který nepodporuje live video přenos. Ano? Zdravíčko. Tady Koudy. Určitě si na mě pamatujete. A vzhledem k tomu, že nyní se mnou mluvíte, mohu předpokládat, že problematický úsek naší akce byl vyřešen. Vzpomínám si na vás. Takže nyní pro změnu pracujete pro Orange Queen? A proč jste nás nemohli kontaktovat nějak normálně.? Pracuji pro toho, kdo momentálně platí a jehož práce je alespoň trochu high-class. A kontaktovat jinak jsme vás nemohli, protože by to jen přitáhlo na vás pozornost. Takže se sbalte, venku už čeká auto a osamělá tu bude coby nevidět. Jedna poznámka. Pokud se ukáže, že je to bouda, tak si vás osobně najdu a osobně vám zakroutím krkem. A Jenifer sklapla mobil. Fajn, když jsme se tak pěkně seznámili, co třeba sklonit kvéry a jít nám pomoct? Bude potřeba urychleně vyklízet. Dříve, než sem přijede Osamělá. A v duchu si pomyslela, že jejich chlebodárci mají svérázný smysl pro... Cokoliv. Ostatně, vždyť jsou to draci. Casino Royal Seattle, Seattle downtown, 01:30 Zábava kolem hráčských stolů byla v plném proudu. Hazardéři sázeli své nujeny na ta nejobskurnější čísla, karetní kombinace a matrixové key generátory. Do toho se všude proplétala všemožná sousta lidí. Šíbrové dohadovali své schůzky, korporační kontakty se scházely s podsvětím a podsvětí zase se senátory a všichni se snažili něco získat ze svých špinavých her bokem. Do toho několikero barů, pár danc-placů, něco málo matrixových herních zón a všudypřítomná vůně alkoholu promísená s vůní doutníků, cigaret a koksu. Jeden by se v tom lidském hemžení ztratil. Speedy si sedl velmi okatě k baru, kde si objednal Matrini a zcela drze se díval po Claře. Ta, poté co předala svého člověka skupince lidí z Aresu, se kterými odjel na tajné jednání, se vydala ke Speedymu na bar. Sedla si vedle něj a objednala si Saharský koktejl. Pak, aniž by se na Speedyho vůbec i

12 otočila, pronesla velmi tiše, že to byl schopen zachytit pouze dobrý detektor nízkých frekvencí: Co ty tu chceš? V Seattlu nejsou žádné extra pláže a dobrou vlnu tady taky nechytneš. Práce, Darling, práce mě sem přivedla. A ty bys mě mohla třeba říct, jak se u vás vlny houpou. Opětoval Speedy tím low-frekvence systémem komunikace Jestli tě trápí japonci, můžeš bejt v klidu. O ty se nokdo nezajímá nějak víc, jak o každou AAA-rating korpu. Dneska jsou tady větší hráči. Třeba? Co za to? Můj nehynoucí dík a službičku? Patnáct. To se mi zdá docela hodně, nato, že ani nevím co kupuju. Patnáct a pokud se nebudem křížit, tak mi helpneš. Fakt je to nějak hodně. Snad jsi nezměknul? Takovej je byznys, chummer. Nebo snad chceš říct, že ti ten surfing vyšplouchl mozek z hlavy? Ty seš ale pěkná bitch. Na holku co ještě před dvaceti lety šlapala chodník seš docela voprsklá. Dvanáct, víc nemůžu. Ta bitch co šlapala chodník, dneska dělá pro ty největší zvířata a stále je to shadowrun. Tak si dej pozor, abys, pane pistolníku, svýma impertinentníma poznámkama nepřestřelil. Taky by mi mohla ujet ruka. A těch dvanáct beru. Tak tohle je docela LOL, pomyslel si Speedy. Darling znal od doby, kdy on i ona měli svůj první ware. Tehdy jim oběma bylo 17. Do té doby byl Speedy obyčejným řadovým gangaříčkem, který se uměl slušně ohánět baseballovou pálkou a Clara byla prostitutkou. Jak se později dozvěděl, matka ji umřela při porodu a otec všechno prochlastal a nakonec se vykoupil mafiánském bossovi tím, že mu podstoupil dceru. A dětská prostituce kvete všude, Seattle není žádnou výjimkou. Jenomže Clara, které se již tehdy začalo říkat Darling, začala dělat problémy. Když ji bylo 17, několikero zákazníků místo uspokojení zabila. Chtěli ji tehdy utratit, když takto kazí zisky. Před zabitím Claru zachránila jen šťastná náhoda. Posledního zákazníka totiž pouze přizabila. Jednalo se o Everettského radního. A ten si chtěl zchladit žáhu na Claře osobně. Vrátil se domů pro zbraň a jel, zcela bez doprovodu zpět do toho bordelu v Redmontu. Ale zrovna v tu dobu už ho měla na mušce jedna runnerská skupinka, zaplacená právě na to, aby náš milý everettský radní již nikdy nepatřil světlo světa. Rozhodli se ho vzít i s bordelem, protože měli kontakty v místních novinách a chtěli se svému kamarádovi od novin odvděčit za nějakou službičkou parádním novinářským úlovkem Mrtvý radní v nechvalně známém nevěstinci a navíc shrábnout peníze u Triád právě za ten nevěstinec. Tři mouchy jednou ranou, to se obvykle nestává... Claře se v tom zmatku, který kolem všude panoval nějak podařilo utéct a dokonce i na ulici přežít. Dala se dohromady s jednou runnerskou partičkou, kteří dělali pro AzTechnology. Poté, co runneři zjistili, že Clara je dobrá (tehdy Speedy proti ní stál poprvé tehdy ještě jako člen gangu podporovaného jakuzáky), si ji začali postupně vychovávat. Právě od nich získala první kybernetická vylepšení. Shodou okolností Speedy tehdy také získal svůj první kyber upgrade. A oba dva je dělali na stejné klinice. Když se viděli na pooperačních lůžkách, pokusili se jeden druhého zabít. Dětský smysl pro čest smečky, jejímž jste příslušníkem. Odtrhli je od sebe a byli oba pořádně ztrestáni personálem stínové kliniky. Ale to už je dávno. Clara si nechala své přízvisko Darling, ale dnes už má úplně jiný význam, než drahoušek na jednu noc za dvacet nujenů. A Speedy se stal tím, čím je, ale o tom snad někdy jindy. Fajn, máme deal. Neznáš náhodou někde nějakej place, kde nejsou žádný zvědavý uši? zeptal se Speedy. Jasně, zaplať a můžem vyrazit. Nevšimli si ale, že je celou dobu pozoroval pár tmavomodrých očí. Taky nemohli, neboť tyto oči nepatřily žádnému metačlověku, ale špačkovi. Jen co špaček zjistil, že Speedy a Clara odcházejí, rozhodl se, že za nimi vyletí. Ostatně, okno stále bylo otevřené. Ptáček sletěl dolů k chodníku, u kterého bylo zaparkované luxusní sportovní auto. Proletět nedovřeným okýnkem bylo dílem okamžiku. Pak si jen sednout na sedadlo řidiče a přetransformovat se do lidské podoby. Poté najít oblečení a autopilotovi dát jednoduchý příkaz follow. Ale něco je špatně. Kde jsou moje věci? Když se najednou ze zadního sedadla ozvalo: Snad nehledáš tohle? A k přeměněné osobě se přibližovala jakoby levitací (neb nikdo nebyl vidět) podprsenka, kalhotky a šaty... Part 6 Let s party begin Byteček určený pro stínové operace, Mill Creek, , 1:30 Jeremmy otevřel poslední příchozí, což byla (kdo by si to byl býval pomyslel) Myška. Po celém dni plném legworku, shánění propriet a lokace

13 terénu, už bylo vše připraveno na závěrečné rozdání výbavy, vysílaček a zajmutí pozic. V místnosti, která vybavením připomínala prostornou celu bojového mnicha, se už tísnili všichni runneři připraveni na večerní přepad Du Pontského komplexu. Johnny ve své potrhané neprůstřelce vypadal lehce uboze, Jillian vždy tress and chick petit chiq, Jeremmy ve své výbavě ještě ze žoldáckých let, lehce potuněné pro město a Myška klasicky v gotických hadrech a přes ně, jako by se nechumelilo, fórovou neprůstřelku, která evidentně byla spíše pro dokreslení korzetového efektu a aby ladila k sukni Fajn, promluvil Jeremmy, takže takový je plán. Já a Johnny pokryjeme hlavní vchod, Jillian si vezme zadní a Myš to bude jistit z astrálu. OK? U mě bez problémů. A klidně potom vezmu Myš sebou. Nechala se slyšet Jillian Jakmile budu mít zezadu Jill, tak jsem úplně klidnej, celej nažhavenej na frontální atak. Neodpustil si Johnny svoji poznámku. Já ale moc nažhavená nejsem při pomyšlení, že zrovna ty bys měl být vepředu. Aby se mi při tom necukla ruka s čízou. Opáčila Jill Jasně, a já budu mít o kuli víc. A na to se teda napiju. Na tebe taky. Už ti někdo řek, že seš docela kus? Pár už bylo a pár jich rychle změnilo názor. Kotě, já sem pevnej v názorech. Úplně - silnej charakter. Třeba tadytu značku lihoviny piju už pět let. Jo? A jak se to jmenuje? Poblij se z výparů? Špatně. Menuje se Oktanové čísílko s příměsí. Děcka, děcka. Nechte si to až po akci, jo? Buďte tak hodný. Snažil se je Jeremmy umravnit. Ale Jeremmy, nekaž zábavu, dyť jim to tak nádherně šlo, málem už byly zápasy v bahně. Posmutněla Myška. Je mi líto Myši, ale zápasy v bahně budou muset počkat. Děcka, balíme a jedeme. Máte mapky a průbojný? Jasně. We got it. A ozvalo se mocné říhnutí, čímž dal Johnny na vědomí, že souhlasí. Lucy y Carreg Shit, tohle vůbec není dobrý. V autě, zcela bez ničeho, a navíc ani nevím kdo to za mnou je. Tohle vypadá na pořádnej problém. Ale aspoň to bude zábava. Už začínám cítit provozní hladinu adrenalinu. Jo, zrovna tohle jsem hledala. Řekla jsem a zvolna se natahovala po šatech. Letmý dotyk. Kde je ruka, která by to držela? Tady. Bleskově jsem vyrazila vzad, v mžiku chytila ruku, sklopila opěradlo sedačky a snažila se zasáhnout neviditelného protivníka. Prorazila jsem fyzickou bariéru, magicky vytvořenou formu zábrany, ale... Nahmátla jsem pouze prázdnotu. Rychle přeorientovat úder na seknutí. Fyzická bariéra zpomalila účinnost mého seku, takže jsem se ani nedivila, když jsem ucítila, jak mi někdo chytil ruku. Ale, ale promluvil hlas ze tmy. Šikovná. Překvapila s mě. Ale dost hraní. Jsem tu obchodně. Jakej druh obchodu? Informační. Ty mi řekneš proč tě pálí žáha, že jsi jela až z Walesu sem do Seattlu a jak to souvisí s Modrou Malinou. A na oplátku ti nezlámu všechny kosti v těle. Dejme tomu, že jsem tu na lovu. A o nějaký Malině slyším poprvý. To je jako co? Dovol drahoušku, abych ti vysvětlila, že tady otázky kladu já. A hned je tu druhá. Na lovu jsi sólo? Ne, mám za zadkem celé královské letectvo... Akorát se dneska opozdilo. To nebyla moc povedená replika. A najednou jsem ucítila mrazení ze zápěstí, kde mi ta neznámá osoba držela ruce, které se rozlévalo po celém těle. Definitivně jsem si potvrdila, že moje neznámá je magicky aktivní bytost. To není moc dobré. Jedinou výhodu, kterou vůči magikům mám je ta, že jsem sakra rychlá. Ale tahle bude trochu tvrdší oříšek. Už jsem ani neměla sílu přemýšlet nad tím, že takto silný soupeř je výzva. Postupně jsem celá ztuhovala a jako z dálky jsem slyšela hlas, který říkal obligátní větu zapomeň, že jsi mě potkala. Zavřela jsem oči, aby to vypadalo, že jsem upadla do mdlob, a pokoušela se vzdorovat spánku, který se na mě najednou navaloval. Podařilo se. Neznámá mě pustila a otevřely se zadní dveře od auta. V tu chvíli jsem se podívala, kdo je ta, kterou jsem si právě přidala na target list. Chvíli jsem nikoho neviděla, a pak najednou spadla neviditelnost a dívala jsem se na záda... A do prdele. Avě Rastignack. Tak do toho je zapletený ještě S-K??? Bude na čase take in little bit seriousily tenhle džob... Du Pont, CA tajná laboratoř, , 3:30 Půl čtvrté je doba, kdy klasický bezpečák zívá a snaží se hektolitry kafe udržet oči aspoň trochu otevřené. Nejnudnější část noci. Mladí výrostci se ještě nevrací z diskoték a klubů, popeláři teprve vstávají do práce a v trideové televizi dávají reprízy srdceryvných naivňoučkých telenovel, jedno jakého původu. A shodou okolností je toto nejlepší čas pro uspořádání epesního nájezdu.

14 Jeremmy a Johnny přijeli v klasické černěné dodávce. A začal malý bordel. Jeden slzák, dýmovnice s trochou štiplavé příměsi (která rozhodně nepatří mezi legální vybavení, protože po ni dostáváte velmi nepříjemné svědění kůže) a hned za tím krátký EM pulz. To způsobilo, že detektory byly disablovány. A můžem vesele jít dovnitř. Jaképak s tím sraní. Je to tajná laborka AA-rating korporace? Je. Patří to de facto LSku? Patří. Tak čím dříve a lépe, tím radostněji. Dva zbývající securiťáci, kteří se nestačili klidit, nekladli žádný odpor. Jeremmy se usadil v plynové masce za security pultík, když předtím od něj vykopal ony dva dusící se securiťáky. Pohled na kamery odhalil celý vnější komplex. Disablovat matrixové spojení na policejní stanici bylo dílem okamžiku. Teď ještě stáhnout základní plánky, sakra Nejsou. Aspoň všechny soubory z důležitých složek. Hmmm To má přes 5 gigapulzů. Něco je špatně. Navíc po malých souborech. Jak jsi na tom Johnny? V pohodě! Zdejší pastičky pořešený. A mám dveře dál. Důmyslně maskovaný ve skříni za velkou spoustou magickýho bordelu. Právě na ně dávám trochu té C12ky. Co ty a dataokruhy? V poho, za chvíli budou. Hej Jill, jak jsi na tom? Bez problémů. Dveře šly lehce, kamery nejsou a dva bezpečáci si chvíli poleží než je dají zase dohromady. Pokračuju dál, do spojovací chodby pořešit odjezd z taxislužby. Podle plánu. Hej, Johnny, nezdá se ti, že to tady nějak smrdí? Je to až moc rychlý. Si taky říkám, že to bude pastička. Jen zatím nevím, odkud to přiletí. V tu samou chvíli se Myška proháněla astrálním prostorem po budově. Po magickém overboostingu jí nedělaly problém ani tři strážní duchové, kteří měli za úkol střežit dané místo. Normálně by sice nedala ani jednoho, ale dnes měla s sebou své magické zřídlo a byla v hravé náladě. A protože hravá nálada se dostavuje jen jednou za čas, bude potřeba si ji pořádně užít. Malý astrální bordel, dobře, velký astrální bordel, zamezí nepovolaným návštěvníkům očumovat ve velké blízkosti. Trochu dalšího smejčení po jakýchkoliv dalších oživených zaklínadlech a jiných parádách. Jo, tady jedno přehlédla. Tak ty už oživené nebudeš, zaklínadlo, ty budeš mrtvé. A aby toho nebylo málo, chtělo by to domácího ducha. Klidně i malého, ale ať jich je hodně. Příkazy jsou jednoduché. Udržovat bordel a bonzovat astrální intrudery, zvláště pak magické křižníky. A může se jít za Jill zezadu si pro budoucí výplatičku. Ulice Freighton street, Du Pont, 3 bloky od CA laboratoře, , 3:31 Velitel bezpečnostních složek, Henry Fletchmann, seděl zcela klidně v maskovaném zásahovém vozidle. Již tři dny čekal na diverzní činnost kolem CA Du Pontské laboratoře. A teď přišla. Popravdě řečeno, tak rychle to nečekal. Myslel si, že se něco stane až tak za týden. Udělal si mentální poznámku, že tyto runnery by bylo dobré podchytit. Kdoví, kdy CA bude potřebovat rychlíky. Jak daleko se dostali, podporučíku? Nejspíš již jsou v přechodové bázi, pane, ale nemáme přesné informace. Kabeláž od kamer byla fyzicky přerušena a magické nástražné systémy neposkytují signifikantní data. Nemáme žádné pevné záznamy o jejich pohybu. Poručík Fletchmann si udělal další mentální poznámku. Tyto runnery je třeba zajmout živé a využít je ve vlastních runech. Tato parta se bude určitě hodit. Jak rychle by podle vás trvalo dostat se dolů k laboratoři? zeptal se Fletchmann svého pobočníka. Naše oddíly při simulaci runnerského nájezdu měli nejlepší čas dvě minuty a 28 vteřin. Za použití metody hack and slash brutal force. Tihle to zvládnou pod dvě minuty. Pomalu jeďte, nepotřebujeme je vylekat. Překvapíme je u přechodové komory. Čas akce je T minus 3 minuty 6 vteřin. Jeremmy Pomalu jsme postupovali vpřed. Teda pomalu. Jsme runneři a na práci nemáme tolik času jako korporační zásahovky nebo Lone Star. Nejsme totiž legální. Hahaha. Cestu do útrob budovy jsme si čistili velmi úspěšně. Matrixové okruhy jsme hodili offline a CA si bude muset zaplatit za nový modem. Johnny předváděl své umění s plastickou trhavinou. Kdyby mohl, tak by ten magor otevíral všechny dveře jen plastickou trhavinou. Prej, že průvan je pro kancelářské krysy zdravý. A my zrovna takový ozdravný proces provádíme. Ještě by nám měli poděkovat... Odpor byl minimální. Zastavovaly nás pouze automatické a řízené systémy. Řízené byly vyřazeny z provozu, díky úžasnému vojenskému matrixovému červu už na začátku. A o ty automatické se postaraly hlavně EM pulzy (pozor na vlastní elektroniku), prescanning a trochu těch zkušeností ze žoldáckých misí. A samozřejmě spousta slzného plynu, dýmovnic a podobných plošných hraček. Nic vyloženě letálního, nejsme

15 vrazi. Johnny připevnil na poslední bezpečnostní vrata svoji dávku plastické trhaviny a se slovy dveře, dveře, co za váma přebývá, je odpálil. Naštěstí jsme byli schovaní za rohem, neboť přesně v ten moment proti nám vybouchl směrovaný granát. První háček závažnější překážka. Nejspíš vlastní laborky mají svůj systém napájení a matrixového okruhu (kdo by to byl býval čekal), takže se jedná o plně autonomní combat station. Dokonce i s posádkou. My si nesmíme dovolit způsobit nějaké větší škody, zato oni se s námi srát nebudou. Postup je tedy jednoduchý. Plně vytížit jejich bezpečnostní složky zde a počkat na Jill s Myší z druhé strany. Johnny, hoď tam slzák, jdu si hrát s datovým přemostěním. Zařval jsem do commlinku. Jako by tam už byl. A dělej, nechce se mi tady čekat věčnost. Ares korporační budova v Du Pontu, , 3:32 Trevor Gall seděl ve své kanceláři a právě projížděl matrix, když se mu na vnitřním obrazu v mozku, neboť byl připojen k matrixu přímým rozhraním, rozblikala informační tabule, že operace Louskáček právě začala. V tu samou chvíli byl aktivován tým pro tuto akci předem připravený. Trevor se chytil za kabel a násilně se vytrhl z matrixu. Koledoval si tím sice o děrový šok, ale nyní nebyl čas na to pozavírat všechny programy a elegantně se odhlásit. Ti lidé ze špionážního jsou stejně machři, pomyslel si Trevor. Dali špionáži úplně jiný rozměr. Už dávno není důležité, pokud chcete něco sledovat, být přímo na místě, ale můžete sedět hezky v kanceláři a projíždět satelitní snímky vaší lokace. A navíc můžete procesovat tolik lokací, na kolik si sami troufáte. A ti fakt dobří deckeři si napíší své vlastní programy, které rutinní sledování zajistí za své programátory, takže decker pak může dělat v pracovní době co se mu zlíbí a jeho programy pracují za něj. A právě tito chlápci ze špionážního zjistili, že aresácká návnada v podobě čtyř runnerů už pronikla do objektu. Tudíž je načase vzít vlastní zásahovku a přijet si pro sladkou odměnu. Tyto myšlenky se honily Trevorovy hlavou, když běžel směr dodávka. Jen tak mimochodem Trevor poděkoval svým kyberwarovým očím, ve kterých měl naprosto dokonalý fotoaparát, s kterým při schůzce v Modré Malině udělal fotky runnerů, které byly podkladem pro vyhledávací algoritmy špionážního oddělení. Jill Zadní cesta přes taxislužbu (naplánovaná podle velmi dobrých plánů budovy díky Jimmy za ty plány, máš to u mě) proběhla bez problémů. Vrata jsou připravena na rychlý výjezd. Tři místní auta jsou už taky připravena k rychlému použití (stačí jen spojit drátky). Když jsem dodělávala poslední auto, připojila se ke mě Myška s rošťáckým úsměvem na rtech. Evidentně byla v dobré náladě, připravena si hrát. Magicky. Chvíli jsme počkaly, Myš na nás hodila pár kouzel, které nám měly usnadnit cestu, jako třeba neviditelnost a zmatení senzorů. Jo, s magikem je práce vždy o něco jednodušší. Došli jsme až k únikovým bezpečnostním dveřím. Za nimi už bude laborka. Trocha plastelíny je nejlepším paklíčem. Připevnit a bum. Ještě, že mám sebou Myš a že jsme zalehly. Hned po zničení dveří se totiž ozvala střelba (samozřejmě že proti nám), takzvaná krycí a kropící. Střelci byli dva a byli schováni za rohem, každý za jedním. Takže přesnost nulová, ale jakákoliv zbloudilá kulka může být fatální. Začala jsem zcela instinktivně střílet taky. Jen pojďte klucí. Šance na střelbu jsou stejné. Prásk. Bohužel jsem se netrefila. Znovu zmáčknout spoušť. Ani tentokrát jsem se netrefila. Prostě malé cíle. Pomalu už jsem viděla, jak se ke mě přibližuje had kulek a skoro jsem až cítila, že mě probijí. Leč nestalo se tak. Jen jsem cítila, jak kolem mě vyrostla fyzická bariéra. Kulky sice nezastavila, ale zpomalila natolik, že přes neprůstřelnou vestu a vyztužené taktik kalhoty se mi už nic nestalo. Jasně, budou podlitiny, ale s tím se počítá. Díky Myši. Střelba ustala a kvéry se stáhly za roh. Nejspíš došla munice. To byla chvíle pro mě. Naznačila jsem Myši, ať shodí bariéru a rozběhla se na oba dva. Nejdřív toho vlevo, potom toho vpravo. Ten první už byl připraven v bojovém postavení s nožem. Ale fingovaný kop do výše hlavy stažený do horizontální linie mířený na ruku, ve které drží nůž, zcela postačoval. Čekal útok na hlavu, takže chtěl sekat nožem do nohy, ale nebylo kam. Místo toho jsem vstoupila do jeho obrany a loktem mu po oblouku připomněla, že krk je velmi citlivé místo. Pak už to bylo jako z dojo. Moje spodem se vracející ruka chytila jeho zápěstí, krok stranou, zdvihnout jeho ruku (čímž se dostal do malé páky), krok za něj, sek zezadu do krku, pevně chytit a odkopnout tak silně, že se zapotácel na svého kolegu, čímž mu znemožnil akci. Pak ty dva, kteří nyní tvořili pěkný slepeneček zmlátit. Čisté a účinné. Toho, co vypadal víc při smyslech jsem vzala jako rukojmí. Nebude to už horší, když budeš spolupracovat. Co chcete? ozvalo se zachraptění. Chlápek evidentně svá poškození cítil. To je docela divné, protože lidé ze security oboru mají téměř povinnost mít warový paineditor, který utiší bolest natolik, že člověk vůbec nevnímá ani to, že třeba přišel o nohu. Tudíž asi půjde o druhořadého securiťáka. Ale co pak dělá tady, v centru? Další důkaz toho, že se zcela slepě řítíme po hlavě do nastražené pasti.

16 Co chceme? To je jednoduché. Přechováváte tady jedno cargo. Z Anglie. Zachráníš si krk, když nám ho vydáš. Je v bočním sektoru. Klidně si ho vemte. Takovej modrej mrazáček. Teprve nyní jsem měla možnost se pořádně rozhlédnout kolem. V zásadě to laborka nebyla, spíše zkříženina mezi chovnou stanicí, podle všeho paranormálních zvířat pro bezpečnost, a hermetickou laboratoří. Co však bylo zajímavé, že kotce byly poloprázdné. A o kvalitě zvířat zde zavřených by se dalo s úspěchem pochybovat. Doveď mě k němu. Myš si vzala druhého nemohoucího také coby živý štít a vyrazili jsme. Po chvíli jsme uslyšeli přerušovanou střelbu a pak se v commlinku zahlásil Jeremmy s tím, že už se jim nechtělo čekat na zadní útok, takže se prostříleli skrz. Během chvilky jsme byli zase pospolu a šli jsme si pro cargo. Docela mě to překvapilo. Neočekávala jsem, že půjde o přenosný mrazák. Takový ten, co ho strčíte na hodinku do zásuvky, a potom vydrží mrazit celý den. Z tohoto se dalo vydyndat něco kolem -50 Celsia. Johnny zkontroloval obsah. Jednalo se o několik vajec docela úctyhodné velikosti. Celkem osm. Takže snůška nějakého paranormálního zvířete. Johnny drapl mrazák, Jeremmy ztopil notebook (snad na něm budou ta data, která chce Johnson) a běželi jsme k zadní části, odkud jsme s Myší přišli, kde jsme nahoře měli připravená auta na rychlý odjezd. Tu kradenou dodávku, s kterou Johnny a Jeremmy přijeli zepředu necháme na místě. Stejně ji už nepotřebujeme. Ale jen co jsme se dostali k přechodové části, věděli jsme, kde je problém. Ten pocit lovné zvěře zná totiž každý runner. Zpátky! zakřičel Jeremmy. Ale už nebylo kam zpátky. Tady už brutální síla nepomůže. Myška sice něco handlovala s místním duchem, ale ani toto nám moc dobře nemohlo pomoct proti takové přesile. Jo, jo. A tady je ta past, kterou jsme všichni pořád vyhlíželi. Zkrátka taktika budeme rychlí a překvapíme brzkostí akce prostě nevyšla... Podzemí CA laboratoře, :35 Henry Fletchmann, velitel CA zásahové jednotky, měl důvod ke spokojenosti. Načasování bylo více než dobré. Upřímně jej překvapil tak rychlý postup runnerů, kteří stihli být s průnikem hotovi skutečně za necelé dvě minuty, konkrétně 1 minuta a 56 vteřin. A přitom velmi sofistikovaně ničit záznamy a vytahávat data. Nejspíš použili nějaký armádní program. To se bude muset vyšetřit. Ale zpět k misi. Cílem mise je zajmout shadowrunnery živé, nebo alespoň v takovém stavu, kdy budou schopni ještě vypovídat. Takový shadowrunner je cenný zdroj informací. A tuhle partičku Henry Fletchmann rozhodně chce živou. Má pár akcí, na kterých by je docela rád viděl. Mezitím co Henry Fletchmann běžel dolů, jeho lidé již obklíčili runnerskou skupinku. Překvapivě se jednalo o inteligentní runnery, kteří na výzvu ruce vzhůru dali skutečně ruce vzůru. Teda takovým tím opatrným způsobem, který ještě sám o sobě skýtá spoustu bojového potenciálu, ale bylo evidentní, že tato skupinka nejsou žádní suiciders. Cargo, zavřené v modrém mrazícím tech-boxu, držel jeden z těch čtyř. Jednalo se o celkem vysokého člověka, vzhledu zanedbaného. Neprůstřelná vesta nejspíš pamatovala první Euroválku a místo normálních bojových kalhot měl něco, co vypadalo jako vytahané tepláky se spoustou něčím naplněných kapes. Druhý muž byl o něco vyšší, s elfskými rysy, ale takto nešlo rozpoznat, jestli jde skutečně o elfa nebo o člověka. Vybavení bylo kombinací různých military stylů. Takový pel-mel úplně všeho. Místo takzvaného náprdeláku měl připevněn běžný deck, který si kupují lehce pokročilí deckeři, nebo studenti. Už to sice něco umí, ale stále jen lepší kalkulačka, nic světoborného. Jestli takto vypadá bojový decker, tak možná někde ve zemích rozvojového světa, nějaký Saigon. A pak tam byly dvě slečny. První byla velmi nepřehlédnutelná. Z celé skupinky vypadala nejupraveněji a také nejsolidněji. Mnohem spíše byste ji tipovali na diskotékovou kočinku, nebo na trenérku aerobiku (ale rozhodně v nějakém luxusním wealthness centru), než na runnerku. Vypadala až příliš korporačně. Ale zato ta druhá vypadala jako gotička, která si odskočila z koncertu a navlékla na sebe dárk and cool neprůstřelnou vestu. Nejspíš se jednalo o elfku, ale to se dalo za daných okolností těžko posoudit. Henry Fletchmann se sám pro sebe podivil, jací lidé to mohou dělat shadowrun. Ale skutečnost, že tato čtveřice měla lepší čas než jeho jednotka při cvičném dobývání, ostře nekontrastovala s předpokládaným zjevem. Položte ten box dolů a pošlete ho ke mě. Odkopněte zbraně a držte ruce hezky nahoře! A hezky pomalu a žádné podrazy! Zakřičel Fletchmann. Hej, a co když ne? nechal se slyšet Johnny. Když budete spolupracovat, následky vašeho průniku a pokusu o krádež budou posuzovány mírněji. Tak jako tak se budete zodpovídat korporačnímu soudu. No jo. Vždyť už to pokládám. Hele. Hezky pomalu. Vidíš? Pomalu. Nezkouším žádnej podraz. Všechno je čistý. Mě můžeš věřit. Teď se muselo hrát o čas. Všichni pomalu odhodili střelné zbraně a Johnny za stálého žvanění velice pomalu spustil na zem cargo a chystal se jej postrkovat směrem k Fletchmannovi. Byla to ukázka modifikované hry na kočku a na

17 myš, neboli kdo koho vycuká dřív a kdo udělá první chybu. Tato strategie vycházela z jednoduché runnerské poučky. Čím víc času získáš, tím spíše se může něco stát. Třeba tví nepřátelé dostanou všichni do jednoho infarkt. A Johnny se dočkal. Svým warově vylepšeným sluchem zachytil rychlý pohyb, nejspíš dusot mnoha párů nohou. Všiml si, že Jeremmy také zpozorněl. To začínalo vypadat zajímavě. Jestliže sem někdo běží, nejspíš se nejedná o CA support, to by docela klidně šel. Všiml si, že i mezi lidmi z CA zásahovky se začalo něco dít a hlavní kápo, ten který mluvil, změnil sklon samopalu. Pohněte, dejte to sem! Takže velitel se nechal vycukat a opravdu se něco děje, pomyslel si Johnny. Johnny opticky zrychlil, ale zrychlil možná tak svoje vlnění tělem, ne pohyb samotný. A najedou to začalo. Z přední části se ozvaly zvuky střelby. Johnny fingovaně spadl na mrazicí box, odrazil se nohama, sklouznul se a napálil to přímo do velitele. Cargo chránil svým tělem. Zbytek runnerů rychle zalehl k zemi a snažili se se dostat za kotce se zvířaty, které by jim poskytly alespoň trochu úkrytu. Vzduch podstatně zhoustl olovem a magickými proudy. Runnerů si najednou lidé z CA zásahovky začali všímat mnohem méně. Jasně, byli asi tři, kteří je stále drželi v šachu namířenými samopaly, ale ostatní se věnovali nově příchozím. Henry Fletchmann se vzpamatoval z Johnnyho pokusu o únik, zkroutil mu ruku vzad a spolu s třemi svými lidmi vzali ostatní runnery a vyváděli je pryč směrem zadní východ. Mág z CA zásahové jednotky kolem této skupinky udržoval celkem solidní fyzickou bariéru, která bránila věcem dostat se dovnitř bariéry, ale také všem uvnitř dostat se ven. Trevor Gall Ti lidé ze špionážního jsou takoví blbci! Sakra, sakra, sakra! Dementi jedni dementní! Hned jak přijedeme zpět do báze, podám na ně stížnost a rozbiju jim hubu. Ale po pořádku. Lidé ze špionážního jsou totiž od toho, aby hlásili pohyb námi sledovaných cílů. To se skutečně má dělat jen a pouze tím, že dotyčný decker sám sleduje výstup ze satelitních snímků. Je ale veřejným tajemstvím, že spousta deckerů si napíše programy, algoritmy, které sledovací práci provádějí za deckera. Programy běhají naprosto výborně, ale má to háček. Už neříkají nic navíc. Nemají vlastní iniciativu, respektive nejdou dál. Jsou chytré pouze tak, jak je decker naprogramoval. A proto, že špionážní prográmek v rámci naší akce Make up Phoenix, byl naprogramován pouze na vyhledej tyto 4 ksichty runnerů, které jsme najali a vyšli zprávu, až vstoupí do této budovy, a protože už žádný z našich lidí, kteří by měli sedět za satelity, už nezkontroloval, co se bude dít potom, tak nás samozřejmě nikdo neinformoval, že se střetneme s ještě jiným zásahovým týmem. Teď už je na volání posil pozdě. Za prvé zde není signál, za druhé konkurenční tým má všechny věci, tak vyklízejí pozice. Jak říkám. Až tohle skončí, někdo dostane přes hubu. Hned po tom, co dostaneme to cargo a zabijeme runnery. Hezky jedno po druhém. Myška Byli jsme zajatí, ale mě to v tuto chvíli bylo úplně jedno. Z předchozího kouzlení jsem byla dost unavená a nyní jsem se ještě soustředila na správnou funkci čtyř kouzel, která jsem všechna udržovala. Velmi vyčerpávající. Každé kouzlo vám dle odborné terminologie způsobuje takzvaný odliv. Nejde o nic jiného, než o únavu a vyčerpání po kouzlení. Prostě vás po používání magie bolí hlava. A, samozřejmě, čím silnější magii chcete, tím více musíte přetvářet manové proudy, tím je to náročnější, a tím spíše jste na konci zcela vyčerpaní a vyflusaní. A teď si představte, že udržujete jedno kouzlo, soustředíte se na správný tok manových proudů skrze vás a chcete zakouzlit něco dalšího. Už jste někdy dělali čtyři věci najednou, přičemž každá si žádá vaši stoprocentní koncentraci po celou dobu? Je to dost podobné, jako byste na jediném počítači měli najednou hrát čtyři real-time hry, jedna jiná než druhá. Vysilující. V takovém stavu jsem byla ráda, že ještě můžu jít po dvou a relativně rovně. Nějaké rozhození z vnějšku by mohlo způsobit, že bych všechna kouzla pustila. Postupně nás naši únosci vyváděli na povrch, přesně tudy, kudy jsme já a Jillian přišly dolů. Nějak mi ale nedocvakávalo, kdo jsou ti druzí. A radši jsem nad tím nepřemýšlela. Vytáhli nás až do garáží taxislužby, kde byly zaparkovány černé dodávky bez viditelného označení. Smutně jsem se podívala na naše tři auta předpřipravená na rychlý odjezd. Otevřeli zadní dveře od dodávky a chtěli nás nacpat dovnitř, když jsem doslova ucítila mrazení v zádech. Otočila jsem hlavu a koutkem oka viděla, jak chodbou, kudy jsme my přišli vybíhají pronásledovatelé pronásledovatelů. A míří na nás! Aktivovala jsem jedno ze čtyř kouzel. Fyzickou bariéru. Naštěstí včas. Ale něco není v pořádku. Cítila jsem, jak mi moji bariéru někdo z astrálního prostoru rozebírá. Sesbírala jsem všechny svoje síly, abych o něco zvětšila manový průtok, abych byla schopna doplňovat ztráty many, ze které byla bariéra postavená. Ale to už jsem cítila i něco jiného. Nával krve v hlavě a dávicí efekt. Padla jsem na všechny čtyři, snažila se udržet svá kouzla a zvracela krev.

18 Du Pont, CA tajná laboratoř, , 3:42 Akce uvízla na mrtvém bodě. Lidé z CA zásahového týmu se schovávali za svoji dodávkou, kterou lidé ze zásahového týmu Ares postupně střelbou rozebírali kousek po kousku, zatímco runneři se váleli pod dodávkou, bez možnosti opětovat palbu, neboť jejich střelné zbraně ležely dole v laboratoři chovné stanici. Henry Fletchmann zavelel ústup. Akce začínala nabývat poněkud větších rozměrů, než bylo plánováno a život vlastních mužů byl přeci jen důležitější než přání mít nové runnery na hraní. Venku se znovu seskupí, zavolají pro posily a cargo znovu dobijí. Ale držet tuto vratkou pozici je jen pošetilé. Runnery bude potřeba nechat jejich vlastnímu osudu, což je v tomto případě smrt. Lidé z CA zásahového týmu se začali stahovat. Když to uviděl Trevor Gall, velitel zásahové jednotky Ares, chytil novou naději, že vše nakonec dopadne pro něj dobře. Runneři se schovávali pod dodávkou. Stačí je jen odtud vykopat, vzít cargo, zastřelit a může se jet na předávku. Škoda plýtvat municí, tady si může Trevor dovolit lepší trik. Trevor aktivoval svůj do hlavy implantovaný mobilní telefon, popošel dopředu, sundal si kyslíkovou masku, odhalil tvář a zavolal runnerům na mobil. Někdo to tam vzal. Hej, vylezte! Run is over! Máte cargo, tady jsem já, váš Johnson se třiceti tisíci! Chvíli se nic nedělo, ale pak se za dodávkou vynořili všichni naši runneři v plné parádě. Ten nejotrhanější držel před sebou cargo. Evidentně se jím kryl. Možná se kryl, ale naši střelci toto umí taky řešit. Zvláště, když milí runneři mají pouze nože. Jedna z těch holek dokonce v každé ruce jeden. Fajn, ty prachy. Ozvalo se Trevorovi v commlinku. V tu chvíli ale Trevor Gall zamířil zbraň na Johnnyho, řka Chcípni, zmrde!, dal signál svým lidem ke střelbě a chystal se stisknout spoušť. V tu chvíli ale už k němu letěl jeden z nožů od Jillian. Zabodl se mu přímo do hrdla a druhý už letěl na nejbližšího střelce. Ale lidé ze zásahového týmu Ares také nelenili. Dávka vyslaná na Johnnyho mu nejen dorozcupovala neprůstřelnou vestu, ale hlavně jej donutila upustit cargo. Jiná dávka zase Jeremmymu osekala jeho výbavu natolik, že byly vidět jeho podkožní destičky, což je kyberwarový pancíř instalovaný pod kůží. Johnny s Jeremmym se na sebe podívali, chytili Myšku, která byla mezi nimi, Jillian se rozběhla k nejbližšímu z předpřipravených aut a proskočila staženým okýnkem a nohou ještě za letu otevřela dveře. K těm všem modřinám si bude muset připočítat naraženou kyčel. Zbytek runnerů se do auta dostal po chvilce. Mezitím střelba ještě stihla vesele osekat Jeremmyho až na jeho kyberwarový pancíř. Ale to už Jill nastartovala a s ukradeným automobilem vyjížděla z výjezdu pro taxislužbu. A právě v tu chvíli dovnitř přistál flashový granát a zcela osvětlil celé prostranství. Znamení, že odvetná akce začala. Co však lidé z CA týmu nevěděli bylo, to, že lidé z Aresu se právě v tento okamžik spolu s cargem začali stahovat, aby vyšli na druhé straně, kde je čekaly jejich dodávky, aby jeli dál předat cargo. Part 7 There is a little mess Hospoda Carlos, , 3:25 Carlos. Říká se, že pokud potřebujete rychle soukromí a nehodláte vymetat obskurní pajzly, za mírný poplatek je zde možno použít dobře stíněné místnosti. Just for talking, chummer. Když už si barman, a z jedné poloviny majitel, Reno Feu, říkal, že bude klidný konec pokojné noci, zastavily před hospodou dvě motorky. No nazdar, pomyslel si Reno, končí klidná noc. Reno totiž zná velmi dobře Claru. Dělá ji překupníka, mimo jiné, ale má, bohužel, takové zkušenosti, že Clařin příjezd takhle ráno značí jen a pouze problémy. Ale pro Rena Clara za těch pár drobných problémů typu Metroplex Gard, runnerské skupinky, korporační zásahové jednotky stojí. To ona mu přináší high-tech novinky z runů, které nejsou přímo pro Johnsona, jejich budoucího majitele. To ona má pro něj výborné typy kde co a komu střelit a koho v jaké špíně podpořit nebo naopak. Jen díky ní nemusí platit výpalné mafii. Zato sice musí čas od času přetrpět pár mexikánů, ale to za to stojí. Clara a Speedy sesedli z motorek a rovnou si to zamířili do hospody. Dvě perlivý vody, Reno, a modrej salónek. Potřebujem něco probrat. Nechala se slyšet Clara. Reno sáhl do ledničky a vytáhl dvě vychlazené perlivé vody. Potom našel příslušný magnetický klíč od modré místnosti a toto podal se slovy Here s come. Have a fun., přičemž nedokázal potlačit zívnutí. Clara popadla věci a vedla Speedyho do útrob Renovy hospody. Fajn, kde mám začít? otázala se Clara po zapnutí všech protišpionážních zařízení. Kdo je velký zvíře v Seattlu pro tuto sezónu? Azzík to fakt není. Kvůli Ghostwalkerovi v Denveru a té menší šarvátce na Yukatánu s novodobejma amazonkama se azzíci musej věnovat domácí politice a domácímu bojišti. Ale pokud chceš novodobé velké hráče, tak

19 v poslední době zvýšil svoji činnost Ares. Začíná pomalu dupat po všech AArating korpách co tu jsou. Fajn. Nějaké blbinky v minulém měsíci, které letěly nebo vyletěly? Nic moc. Snad jen, že se Seattle zbavil pár brazilskejch drogovejch kartelů, ale celkem svižně na jejich místo nastoupila mafie. Takže teď máme doky zamořený siciliánama, nizozemci a, samozřejmě, taliánama. A k tomu se přidala další evropská pakáž. Jo a asi před měsícem přijel do Portlandu trojlístek FairyTale. A to je tak všechno, co za minulej měsíc se tady dělo zajímavýho. Skvěle. Potřebuju se na naše pohádkový hochy trochu kouknout. Helpneš mi s tím? To bohužel. Ale že seš to ty, mám pro tebe malej hint. Prej už jsou v Seattlu a ty jejich ksichty viděli v jednom rakváku. Shodou okolností ten rakvák patří nám a ještě větší shodou okolností tam šly za dvěma holčinama. A aby těch shod nebylo málo, jednu moji největší chlebodárci znají dost dobře. Jenifer Flame, prodloužená ruka amazonskýho draka Hualpy. Takže FairyTale se spojili s amazonkama, pomyslel si Speedy. To by mohlo být něco pro něj. Amazonie pod vedením velkého draka Hualpy nemá ráda Japonsko a japonskou expanzi. A vzhledem k tomu, že japíci se pokoušejí posledních pár let o pacifickou zónu a mimo jiné i o západní část jižní Ameriky, tak by toto mohla být nějaká diverzní akce proti císařství. Jenže to má háček. Japonsko přerušilo výboje do Amazonie a soustředí se v poslední době na Filipíny a na Svobodné Státy Kalifornské. Dokonce mají na Kalifornském pobřeží cvičení půl milionové armády. Ale v Kalifornii přece nemá Mitsuhama žádná aktiva. Kde je ten váš rakvák? V Lynnwoodu. Ale teď už tam nikdo není. Odjeli před dvěma hodinami. Skvěle. Máte tam předpokládám kamery. Co za to? Info bez námahy. Nech mi na sebe kontakt a budeš mít co chceš. A jakej to má háček? Kamerový záznamy. Chci je. Jo, to se dá zařídit. Johnny Jill vyjela z výjezdu. Museli jsme se skrčit, neboť pár iniciativních střelců nám díky své iniciativě vysklili zbytek oken. Naštěstí to Jill strhla v brzké chvíli do postranní uličky, takže jsme dopadli relativně dobře. Jeremmy, nedalo mi to abych se nezeptal, chtěl bych se plést, ale že ten chlápek, kterej má teďka v krku nůž od Jill, byl náš Johnson? Jo. Byl. Volal mi commlinkem a i hlas měl stejnej. Chvíli bylo ticho. Všichni jsme věděli, co tady tak smrdí, ale nikdo to nechtěl říct na plnou hubu. Zvlášť, když to vypadalo, že jsme přišli o Myš a Jeremmy, i přes svá kybernetická vylepšení, také dlouho nevydrží. A já s Jill jsme na tom také nebyli zrovna nejlépe. Víte jak tomuhlenctomu já říkám? nechal jsem se slyšet. Tohle je normální vyšpinění ze strany Johnsona. A ať se na mě nezlobí, parchant jeden tuhej, já se špinit nenechám. Navíc mám takovej pocit, že se nám výdaje nezaplatily tou zálohou. Trochu dost vůbec kurva sakra ne. Fajn, co chceš dělat? To tam jako máme v tomhle stavu přijet a na vítězný straně si vydyndat zaplacení výloh? otázala se Jill. Ne. Jen se tam zajet podívat, jak dopadli, a pak sledovat ty parchanty, kam jedou, zjistit kdo to je, co to je a tak dále. Teďka totiž máme úplný hovno čeho se chytit. Nenechal jsem se jen tak odbýt Dobře. Pojedu s tebou, ale Jeremmy a Myš s námi nemůžou. Musí bezpodmínečně na nějakou stínovou kliniku. Podíval jsem se na Jeremmyho. Sice už si svá nejhorší zranění nějak provizorně ovázal, ale bylo na něm vidět, že ztratil velké množství krve a že bolest necítil jen díky paineditoru. Bůh žehnej kyberwaru. Dle zcela netečného výrazu na Jeremmyho tváři mi bylo jasné, že paineditor má stále ještě zapnutý. Jasně Jill, ale budem musem přesedat. Jaký z těchhle aut se ti líbí? a ukázal jsem na ulici, kde u kraje stálo pár zaparkovaných aut. O pár chvil později už v ulici stálo těch auto o jedno méně. O to, které nyní mě a Jill říkalo pane. Jeremmy si v našem dosavadním vehiklu přelezl dopředu a odjel spolu s Myší, která už dávno upadla do bezvědomí, směrem ke svému pouličnímu doktorovi. A my jsme se mohli vydat na náš malý observing. Přesto mi to nedalo, abych se nezeptal. Ty Jill, poslyš, proč jsi toho zmetka vlastně zabila? Chvíli bylo ticho a už jsem si myslel, že jsem to přehnal a chtěl jsem to vzít zpět, když jsem slyšel jak Jill říká Někdy prostě jednám impulzivně. V tu chvíli jsem nevěděla co se stane, ale jak napřimoval tu pistoli, tak jsem vystřelila. Je to prostě automatická reakce. A příště se už neptej, prosím. Henry Fletchmann Runneři ujeli, budiž. Shit happen. Ale pro nás bylo nejdůležitější, že bez carga, neboť to jsme viděli, jak má konkurenční tým. Za celou tu dobu, co

20 probíhalo přeskupování, jsem měl možnost vše si tak nějak pracovně utřídit. Zavolal jsem na velitelství a tam jsem ohlásil situaci. Bylo mi řečeno, abych pokračoval a cargo získal. Na dotaz, proti komu stojíme jsem nedokázal odpovědět, ale vyjádřil jsem domněnku, že půjde nejspíše o lidi z Aresu. Ale není to jisté. Náš problém, proč jsme museli vyklidit prostor, byl zapříčiněn tím, že jsme kvůli bezpečnosti v komplexu měli naládovány gelové náboje. Takže chlapi, máte přebito? Tentokrát je vezmeme pořádně vostrejma. A nešetřete je... Jenifer Flame Zvoní mobil. Od našeho přítele z Cross Applied. Měl zavolat tehdy, až bude podniknut nájezd na Du Pontskou laboratoř. Jak to vypadá? Je nám líto, ale to vaše cargo. Přišli si pro něj dva týmy. První byli nějací runneři a druzí byli lidé z aresáckého týmu rychlého nasazení. Ty aresáky jsme poznali jen díky tomu, že jedna mrtvola měla u sebe papíry. Díky. To cargo nás mrzí. Kdybyste ho získali zpátky, tak se nám ozvěte. A zaklapla jsem mobil. Intriky v intrikách jiných intrik. Naši zaplacení lidé z CA samozřejmě netušili, že si u nich necháváme pouze falešnou zálohu, respektive to vědělo pouze nejvyšší velení. Ale už ne ti, kteří to měli primárně na starost. A s jedním takovým, který to měl na povel přímo v terénu, nějakým Fletchmannem, jsem právě mluvila. Podívala jsem se na hodinky. Za chvilinku budou čtyři ráno. Motorest, do kterého jsme přesídlili, byl sice dobrá díra, ale v rámci co nejmenší nápadnosti bychom se měli zase zdekovat. Nechali jsme si dát účet, zaplatili jsme a vyšli ven. Venku si mě Herrnekken odchyt a zeptal se, jestli máme nějaký plán, kam teď a jestli vážně chceme strávit tolik času po motorestech, než se situace v Kalifornii vyřeší a my se budeme moci pohnout. Na to jsem mu odpověděla, že nám stejně nic jiného nezbývá. Fajn, opáčil, v tom případě mám pro vás návrh. Nedávno jsme dodělali jeden kšeftík v Salish-Shide, tom indiánském státě, a teď nám tam je pár klanů Zavázaných. Natolik, že by šlo za nimi přijet a nechat se na chvíli ubytovat. Co vy na to? Po chvíli dohadování s LadyPure jsme souhlasily. LadyPure byla dokonce mnohem šťastnější než jsem si myslela. Však taky je magička. Zbývalo jediné. Zabookovat letenky. RottenFuchs se připojil k terminálu a dvě minutky jsme měli VIP místa v letadle společnosti Ares. A současně pět managerů, kteří tímto letem měli letět, mělo dočasně pozastavenou platnost jejich SIN (Serial Identifical Number prostě občanský průkaz v elektronické podobě kombinovaný s kreditní kartou), takže se místo do letadla se dostanou na policejní stanici Lone Star. RottenFuchs pak všem vydal vytištěné letenky a mohli jsme vyrazit. Letadlo nám mělo letět až v pět hodin, takže jsme měli krásnou hodinu pro to, se dopravit na letiště. Vypadá to na celkem dobrý let, neboť dříve, než se otočí na Salish-Shide to bere ještě přes Kansas City. Ještě v nějakém hypermarketu koupit obligátní cestovní zavazadla, abychom nevypadali tak úplně jako pěst na oko. Herrnekken říká, že tady kousek zná jeden dobrý hypermarket. Tak proč to nezkusit. Downtown Seattle, Mitsuhama corporation main building, kancelář Hatori Saita, , 3:45 Zvoní stínová linka. Mr. Saitó přerušil práci a zvedl hovor. Hai? Pokročil jste ve svém pátrání? Budu potřebovat deckera, Saitó-san. Na delší dobu, předpokládám. Budu to specifikovat, Saitó-san. Schopného deckera, který se vyzná ve stínech, nejlépe gaidžina. Mám důvodné podezření, že v tom bude zapletena Amazonie, takže to bude nejspíš znamenat i trochu cestování. Takže někoho s validním SIN, nebo aspoň dobrým fake. Bylo by to možné, Saitó-san? Uvidím, co pro vás mohu udělat. Ještě se vám ozvu. A pan Saitó zrušil hovor. Gaidžin. To znamená nejaponec. Jinými slovy někdo, kdo bude hájit zájmy Mitsuhamy a nevzbudí ihned pozornost svým vzezřením. Takový člověk se v korporačních vodách loví těžko. Naštěstí ale i Mitsuhama, respektive Saitó-san, má svoje rezervoáry runnerských zdrojů. A Saitó-san už věděl, jakého deckera vezme. Přesněji řečeno, které deckerce se ozve. A už vytáčel její číslo. Z reproduktoru Saitova telefonu se ozval velmi rozespalý hlas. Ano? Sabrina-sama? Doufám, že vás nebudím. Jen trochu, vlastně... Kolik je hodin. Je pravý čas na to se vás zeptat, co byste říkala na časově náročnější práci. Proč ne, když z ní budou peníze. Dobrá. Pošlu vám jedno číslo. Spojte se s tím člověkem. Budete s ním pracovat na jedné delikátní operaci. Cestovní výdaje padají na vaši režii, ale je možné je proplatit ex post. Výše vaší odměny bude vypočtena také až po akci, ale mohu vám poskytnout zálohu v podobě tří tisíc nujenů.