NÁVRH A BUDOVÁNÍ ENVIRONMENTÁLNÍHO MANAGEMENTU TEH SUGGESTION AND THE CONSTRUCTION ENVIRONMENTAL MANAGEMENT

Transkript

1 VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA PODNIKATELSKÁ ÚSTAV MANAGEMENTU FACULTY OF BUSINESS AND MANAGEMENT INSTITUT OF MANAGEMENT NÁVRH A BUDOVÁNÍ ENVIRONMENTÁLNÍHO MANAGEMENTU TEH SUGGESTION AND THE CONSTRUCTION ENVIRONMENTAL MANAGEMENT DIPLOMOVÁ PRÁCE MASTER S THESIS AUTOR PRÁCE AUTHOR VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR Ing. PETR KACÁLEK Ing. JIŘÍ LUŇÁČEK, Ph.D., MBA BRNO 2008

2 Anotace Předmětem diplomové práce Návrh a budování environmentálního managementu je rozbor významu systémů environmentálního managementu, popis nástrojů implementace EMS a stylu zavádění ve firmě TTK CZ s.r.o. První část je zaměřena na ekologickou politiku ve vztahu k podnikatelské sféře. V druhé části je všeobecný popis implementačních nástrojů EMS, význam zavádění EMS a přínosy systému. V poslední části charakterizuji firmu TTK CZ s.r.o., která projevuje rostoucí zájem o dosažení a prokázání dobrého environmentálního profilu řízením dopadů svých činností, výrobků a služeb na životní prostředí v souladu se svou environmentální politikou. Annotation The goal of the submitted thesis The suggestion and the construction environmental management is to analyze significance of environmental management system, description of tools of EMS implementation and introduction style in firm TTK CZ s.r.o.. The first part is concentrated on environmental policy concerning the business sphere. In the second part there is a general description of implementation tools of EMS, significance of EMS implementation and benefits of system. In the final part I characterize the firm TTK CZ s.r.o. which displays growing interest in achievement and demonstration of good environmental profile by management of operation impacts, products and services to environment in compliance with environmental policy. Klíčová slova Environmentální management, environmentální manažerský systém, norma ISO 14001, program EMAS, implementace EMS, aplikace EMS. Key words Environmental management, environmental managerial system, ISO 14001, EMAS program, EMS implementation, EMS application.

3 Bibliografická citace KACÁLEK, P. Návrh a budování environmentálního managementu. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, s. Vedoucí diplomové práce Ing. Jiří Luňáček, Ph.D., MBA.

4 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Návrh a budování environmentálního managementu vypracoval samostatně pod vedením Ing. Jiřího Luňáčka, Ph.D., MBA a uvedl v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. V Brně dne

5 OBSAH: 1 Úvod Péče o životní prostředí Státní regulace životního prostředí Systém environmentálního managementu Firemní důvody k zavádění EMS Dobrovolné nástroje ochrany životního prostředí Dobrovolné environmetální dohody Ekodesign EMAS (Systém řízení z hlediska ochrany životního prostředí) EMS (Systém environmentálního managementu zaváděný dle ISO 14001) Rozdíl v požadavcích normy ISO a EMAS Zavedení EMS ve smyslu normy ISO Environmentální politika Plánování Environmentální aspekty Právní a jiné požadavky Cíle a programy environmentu Program environmentálního managementu Zavedení a provoz Struktura odpovědnosti Výcvik, povědomí a odborná způsobilost Komunikování Dokumentace EMS Havarijní připravenost a reakce Kontrola a nápravná opatření Monitorování a měření Neshoda, nápravná a preventivní opatření Záznamy Audity systému environmentálního managementu... 45

6 4.4.5 Environmentální přezkoumání Certifikační audit Zlepšování EMS Charakteristika společnosti Profil společnosti TTK CZ s. r. o Evropská značka shody Organizační schéma společnosti Základní členění společnosti Integrovaný systém řízení Implementace EMS ve firmě TTK CZ Důvody zavedení Řízení ochrany životního prostředí ve firmě Aplikace systému Vstupní analýza plnění požadavků ochrany ŽP Vliv na ovzduší Vodní hospodářství, půda Odpady Závazek vedení Environmentální politika Plánování Environmetální aspekty Požadavky právních předpisů a jiné požadavky Cíle, cílové hodnoty a programy Zavedení a provoz Zdroje, úlohy, odpovědnost a pravomoc Odborná způsobilost, výcvik a povědomí Komunikace Dokumentace EMS Řízení dokumentů Řízení provozu Havarijní připravenost a reakce Kontrola Monitorování a měření... 71

7 6.9.2 Vnitřní audity EMS Hodnocení souladu Přezkoumání vedením Shrnutí implementace EMS Náklady na zavedení systému EMS Náklady na implementaci EMS Náklady na udělení certifikátu Výběr nádob na třídění odpadu Energetický štítek budovy, úspory a náklady Energetický štítek haly spotřeba energie Přínosy EMS Závěr Seznam literatury Seznam tabulek Seznam obrázků Seznam příloh... 88

8 1 Úvod Ochrana životního prostředí před znečišťováním je už více než čtyřicet let v popředí pozornosti vyspělých států. Na celém světě se rychle zvyšuje počet organizací, které pro zvýraznění svého pozitivního přístupu k omezování negativních vlivů výrobních aktivit na životní prostředí dobrovolně zavádějí ucelené systémy řízení ochrany životního prostředí. Tyto systémy, známé pod mezinárodně rozšířeným názvem Systémy environmentálního managementu se tak zařazují k ostatním subsystémům vrcholového řízení organizace. Zavedení systému environmentálního managementu může znamenat významný příspěvek k trvale udržitelnému rozvoji, ekonomickému růstu a prosperitě organizace. Zejména v posledních letech je ověřené prohlášení o zavedeném systému environmentálního managementu častou podmínkou pro získání zakázky. Fungující systém environmentálního managementu se tak stává i významným ekonomickým předpokladem úspěšného podnikání. Stále intenzivnější využívání přírodních zdrojů v průběhu 20. století a neustále se zvyšující dopad lidské činnosti na životní prostředí vedly k prvním myšlenkám, že pokud chceme i nadále čerpat přírodní zdroje, musíme je i chránit. Péče o životní prostředí stála však ještě nedávno v pozadí zájmu většiny firem. Management podniku se spokojil a stále ještě spokojuje s dodržováním požadavků vyplývajících z přijímané legislativy a se zavedením funkce podnikového ekologa. Tento přístup k životnímu prostředí je však nedostačující. Environmentální problematika by se měla stát nedílnou součástí manažerských aktivit na všech řídících úrovních a být respektována v činnosti každého pracovníka podniku. Přístupem, který tyto výše zmíněné požadavky zohledňuje, je systém environmentálního managementu - EMS. Podporovat ochranu životního prostředí a předcházet znečišťování může kterákoli firma, ale je velmi složité tento přístup prokázat. Po provedení úspěšného auditu společnost obdrží certifikát, který tuto skutečnost potvrzuje. Na druhou stranu však nemůžeme říci, že certifikace vyřeší každý problém firmy ve vztahu k životnímu 9

9 prostředí. Zavedením systému se všichni pracovníci zavazují k neustálému zlepšování environmentálního profilu firmy. Také firma TTK CZ s.r.o. považuje ochranu životního prostředí za prioritní, uvědomuje si svůj podíl na ovlivňování kvality životního prostředí a chce svoje činnosti z tohoto hlediska řídit. Proto se vedení společnosti rozhodlo pro zahájení budování systému environmentálního managementu podle norem řady ISO Podnik má již vybudovaný systém jakosti podle ISO 9000 a jeho snahou je postupně vytvořit integrovaný systém řízení, který se bude skládat ze systému jakosti, systému environmentálního managementu a v neposlední řadě i ze systému managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Cílem této diplomové práce je pro firmu zpracovat základní dokumentaci systému environmentálního managementu, přičemž za základní dokumentaci se považuje především Příručka environmentálního managementu. Před vlastním zpracováváním dokumentu bude nutné nejdříve zjistit environmentální aspekty podniku, ze kterých se bude při tvorbě Příručky environmentálního managementu vycházet. Cíl práce je dekomponován do těchto dílčích cílů: jaký důvod vedl společnost k rozhodnutí o implementaci EMS, jak jsou naplňovány jednotlivé požadavky systému EMS podle normy ISO 14001, jaké náklady si vyžádá zavedení a udržování EMS, jakých přínosů bylo implementací a uplatňováním EMS dosaženo a jaké lze očekávat do budoucna. Důležitou částí diplomové práce bude také seznámení s vlastní problematikou environmentálního managementu. Především se bude jednat o vysvětlení možných přístupů k vybudování ekologicky řízených systémů. Na základě poznatků, které jsem získal při zpracování teoretické části této práce, jsem stanovila následující hypotézy: 1. Hlavním důvodem implementace EMS ve společnosti TTK CZ s.r.o. byl trvalý zájem o ochranu životního prostředí. 10

10 2. Přínos ze zavedení a uplatňování EMS se projevil především v oblasti odpadového hospodářství, a to snížením produkce odpadů, využíváním recyklace, ale i po stránce organizační. Tato práce byla vypracována na základě informací z různých zdrojů. Praktické informace pro zpracování teoretické části byly získány především od zaměstnanců firmy, dále od dodavatelů výrobního materiálu pro firmu. Proběhlo několik osobních setkání v sídle společnosti. Další dotazování a konzultace probíhaly prostřednictvím e- mailu. Dalším potřebným a cenným zdrojem informací byly interní materiály společnosti TTK CZ. Tato diplomová práce by měla napomoci společnosti TTK CZ k vybudování efektivního systému environmentálního managementu a zároveň by měla posloužit jako obecný návod, jak vytvářet základní dokumenty systému environmentálního managementu. 11

11 2 Péče o životní prostředí Péče o životní prostředí patří k aktuálním celosvětovým problémům. Dosavadní zkušenosti ukazují, že společenský rozvoj měl zpravidla negativní dopady do životního prostředí. Nemají-li se naplnit katastrofické scénáře ohrožení životního prostředí na Zemi, musí dojít k výrazným změnám ve vztahu k ochraně životního prostředí. V této souvislosti prioritní úloha přísluší průmyslové sféře, která patří k významným znečišťovatelům. Na rozdíl od řady podnikových aktivit, jejichž důsledky mohou mít lokální nebo národní rámec, v případě aktivit dotýkajících se životního prostředí tomu tak vždy není, neboť jejich důsledky často nerespektují národní hranice (emise, znečištění vodních toků, vlivy na ozónovou vrstvu apod.), a proto ekologická tématika je a do budoucna stále více bude pod mezinárodním tlakem. V posledních letech se projevují tendence k humanizaci výrobků a jejich výroby. Jako první signály objevující se již v 70. letech minulého století se staly tendence posilující úsilí o zvyšování jakosti výrobků a odpovědnost výrobců za důsledky, které by výrobky z titulu své nedostatečné jakosti a zvláště pak bezpečnosti, spolehlivosti či zdravotní nezávadnosti mohly způsobit v podobě újmy na zdraví či dokonce smrti uživatelů. Ochrana spotřebitele byla později rozšířena o oblast ochrany společenských zájmů, jejichž prioritou je především úsilí o zohledňování ekologických aspektů výrobků a jejich výroby. Pro dosažení požadovaných výsledků, jako efektivnější cesta než hodnocení konečných výsledků, je prosazení příslušné problematiky do celopodnikových manažerských aktivit. Koncem osmdesátých let (v roce 1987) byly zveřejněny a postupně se začaly uplatňovat mezinárodní standardy ISO řady 9000, které zavedly prosazování managementu kvality jako systému (Quality Management Systém QMS), který zasahuje do všech firemních činností a týká se nikoliv pouze úzkého okruhu pracovníků, kteří se zabývají kvalitou (techničtí kontroloři, pracovníci zkušebních 12

12 laboratoří apod.), ale prakticky všech pracovníků firmy, neboť každý svým dílem ovlivňuje konečnou jakost výrobku nebo služby. S desetiletým odstupem (v roce 1996) byly přijaty a následně se začaly uplatňovat mezinárodní standardy ISO řady 14000, které obsahují doporučení pro zavádění a udržování firemních systémů ochrany životního prostředí (Environmental Management System EMS). Jsou koncipovány na stejném principu jako přístupy QMS, tzn. že pozornost věnovaná vlivům na životní prostředí nemůže být záležitostí pouze úzké skupiny specialistů (firemního ekologa), ale musí být integrální součástí řídicích aktivit všech manažerů a musí dojít k odpovídajícím posunům v environmentálním chování všech pracovníků firmy. Na obdobném principu se v současnosti začínají též prosazovat další aktivity zaměřené na bezpečnost a ochranu zdraví při práci (Health and Safety Management System HSMS). I v tomto případě nemůže být bezpečnostní technik hromosvodem", na který se svádí veškeré úsilí o bezpečnost práce, ale i tuto problematiku je třeba promítnout do řídicích aktivit manažerů a chování všech pracovníků. Z uvedeného je zřejmé, že QMS je zaměřen na jakost v zájmu zákazníka, EMS na životní prostředí v zájmu společnosti a HSMS na bezpečnost a ochranu zdraví v zájmu zaměstnanců (Obr.č.1.). V organizačním uspořádání jsou často tyto systémy (není to však striktní požadavek) zařazovány do jednoho útvaru a zabezpečovány jednotným přístupem - dokumentací, cíli, prověřováním atd. 1 1 VEBER, J. Environmetální management. 13

13 Obr.č.1.: Vztahy a zaměření manažerských systémů Státní regulace životního prostředí Moderní společenské struktury by měly směřovat ke koncipování takových vztahů, ve kterých budou dobře fungovat všechny společenské struktury s minimem státních zásahů. Je nesporné, že tento cílový stav je dlouhodobou metou, která bude znamenat jednak výrazné posilování etických principů, ale i změny v koncipování legislativních předpisů. Ve vztahu k ekologii by se měla v této souvislosti prosazovat zásada ekonomické odpovědnosti za škody na životním prostředí, tzn. negativní efekty by měly být přičteny tam, kde je to možné a v rozsahu, v jakém je to možné, k tíži jejich původce. Činnosti škodící životnímu prostředí musí být ekonomicky znevýhodněny vůči činnostem škodícím méně nebo vůbec. Z hlediska šetrnějšího vztahu k životnímu prostředí je třeba respektovat již od zdrojů surovin, přes výrobní proces až po celý životní cyklus výrobku a jeho likvidaci. Státní správa v oblasti životního prostředí má vypracovánu koncepci péče o životní prostředí. Při prosazování ekologických zájmů používá v současnosti různé nástroje: přímé, kdy formou zákonů a navazujících předpisů jsou vydávány zákazy produkce a užívání nebezpečných či škodlivých látek (např. freonů, asbestu apod.), resp. určovány limity použití (např. oxidu dusíku, či síry v elektrárenství či teplárenství, v provozu motorových vozidel atd.), 2 VEBER, J. Environmetální management. 14

14 nepřímé v podobě sankcí za znečištění nebo naopak stimulace opatření směřujících k omezení či zlepšení vlivů na životní prostředí. Se státními zásahy nutně souvisejí vyvolané náklady na identifikaci zdrojů znečištění, na dozor, udělování a vymáhání pokut atd., které s ohledem na plošný charakter kontrolní činnosti nemusí být zanedbatelné. I proto je zřejmé, že by úloha státu neměla pouze spočívat v represivní funkci, ale do budoucna by se mělo zvyšovat preventivní úsilí, zvyšování povědomí všech členů společnosti o odpovědném přístupu k ochraně životního prostředí a podněcování zájmu podnikatelských subjektů o ekologickou problematiku. V duchu tohoto záměru jsou koncipovány současné požadavky na podporu dobrovolných aktivit především průmyslových podniků, ale i státních a veřejných institucí v oblasti šetrnějšího vztahu k životnímu prostředí. Mezi tyto aktivity lze zařadit: označování ekologicky šetrných výrobků - ekolabelling, včetně podpory prodeje výrobků příznivých pro životní prostředí (Obr.č.2.), úsilí o zavedení čistší produkce, zavádění EMS do podnikové praxe. Institut dobrovolných aktivit má bezpochyby řadu předností, mezi nejdůležitější lze uvést tu skutečnost, že není náročný na inspekční náklady hrazené státem a dále, že výrazně upřednostňuje princip prevence, tzn. orientace výrobců na předcházení problémů v ekologii před jejich následným odstraňováním. V podpoře dobrovolných aktiv v iniciování zájmu podnikové sféry o ekologii prostřednictvím ekolabellingu a EMS lze spatřovat novou funkci státu v oblasti ekologie. 3,4 Obr.č.2.: Značení ekologicky šetrných výrobků v EU a ČR. 3 VEBER, J. Environmetální management. 4 RYBÁŘ, Š. Český ekologický ústav 15

15 2.2 Systém environmentálního managementu Pojem systém environmentálního managementu (EMS), je přesně vymezen a normalizován. Podle mezinárodní definice jde o součást celkového řídícího systému podniku, která využívá organizační strukturu, činnosti, odpovědnosti, praktiky, postupy, procesy a zdroje podniku k vyvíjení, zavádění, dosahování, přezkoumávání a udržování environmentální politiky. Mnohem srozumitelnější asi bude charakteristika, že environmentální management je systematický přístup k péči o životní prostředí ve všech aspektech podnikání. Environmentální management pomáhá organizacím, aby přistupovaly k problémům životního prostředí systematicky a začlenily péči o životní prostředí jakou běžnou součást do managementu svého provozu a podnikatelské strategie. Důležitým znakem EMS je, že si jej kterákoliv organizace, bez rozdílu typu, velikosti a charakteru může sama vytvořit jako součást svého celkového systému řízení. V podstatě je EMS řada vzájemně koordinovaných činností, jež podnik systematicky a vědomě začleňuje do svého řídícího systému, aby tak mohl plánovitě snižovat svůj negativní dopad na životní prostředí Firemní důvody k zavádění EMS Péče o životní prostředí stála donedávna v pozadí zájmu většiny firem. Většina vedoucích pracovníků se spokojila a spokojuje s dodržováním požadavků vyplývajících z přijímané legislativy. K tomuto účelu mají zřízenu funkci podnikového ekologa nebo jsou tyto činnosti zabezpečovány externě. Tato podoba přístupů k environmentu je považována za nedostatečnou, environmentální problematika by se měla stát nedílnou součástí řídicích aktivit na všech řídicích úrovních a být respektována v činnosti každého pracovníka firmy. Existuje řada důvodů, proč by měl management péči o ochranu životního zařadit jako součást svých řídicích aktivit: 5 RÁČEK, J. Systémy integrovaného managementu 16

16 Marketingový nástroj - zavedení systému environmentálního managementu může firma využit k posílení eko-image v očích veřejnosti, u odběratelů nebo vůči konkurenci, zavedení EMS může být požadováno jako jedna z podmínek při uzavírání kontraktů nebo jako KO-podmínka výběrových řízení, podmínění provozní licence splněním EMS, ve světě např. spalovny toxických látek, provozy v exponované ochranné lokalitě dostanou povolení k provozu za předpokladu, že mají zaveden systém EMS, příznivější podmínky pro firmy, které zavedly EMS při poskytování úvěru a pojistných smluv - zavedení EMS snižuje riziko průmyslových havárií, signalizuje vyšší úroveň managementu ve firmě, certifikovaný EMS může být využit jako argument proti tvrzením o ekodumpingu či jiným ochranářským opatřením zdůvodňovaným nižší péčí o životní prostředí. Ekologicky orientované řízení nemusí znamenat ekonomické zatížení firmy, zavádění eko-managementu pochopitelně v počátku vyvolá náklady, ovšem ve střednědobém horizontu by měl užitek z EMS převyšovat výdaje na zavedení a udržování systému, jakož i náklady na prověření systému. Přínosy z EMS lze zaznamenat v podobě: redukce provozních nákladů z titulu úspor energií, surovin a dalších zdrojů, snižuje se riziko nehod, za něž podnik nese odpovědnost, omezení negativních dopadů na zdraví zaměstnanců souvisejících s pracovní činností, úspor na pokutách či jiných sankcích spojených s poškozováním životního prostředí, snazší získání prodejních či jiných osvědčení, povolení, licencí, redukce nákladů na pojištění, splnění kritérií pro investování a snazší obstarání kapitálu, zvýšené důvěry úřadů v ekologické chování podniku, posílení dobrých vztahů s veřejností apod. 17

17 I pro nutnost řízení aktivit souvisejících s ochranou životního prostředí lze uplatnit i další argumenty: současné výrobky a jejich obaly jsou složeny z nejrůznějších látek a již v současnosti existují a blízké budoucnosti porostou tlaky na jejich snadnou likvidaci, instalované technologie jsou složitější a z hlediska environmentu rizikovější, ve světě výrazněji, u nás zatím okrajově, spotřebitelé upřednostňují výrobky, které jsou při užívání nebo spotřebě co nejšetrnější k životnímu prostředí, problematika environmentu je v současnosti upravena četnými legislativními předpisy, které musí organizace dodržovat, většina těchto předpisů je doplněna sankčními opatřeními s citelnými ekonomickými sankcemi (v řádu milionů Kč). Z výše uvedeného je zřejmé, že ochrana životního prostředí ve firmě nemůže být záležitostí jedince (ekologa), ale musí být promítnuty do činnosti všech pracovníků organizace. Zvláště management na všech úrovních řízení musí aspekty kvality a environmentu zařadit jako součást svých rozhodnutí a zejména v případě závažných rozhodnutí si klást otázku: jaký vliv to bude mít na životní prostředí?, nedalo by se najít řešení, které méně zatíží životní prostředí?, jak to dělají jinde s cílem dosáhnout příznivější environmentální dopady? Zabezpečení soudobých požadavků na jakost výrobků i žádoucí environmentální chování vyžaduje v organizacích zavést systém řízení, který bude iniciován vrcholovým managementem a bude nedílnou součástí řídicích aktivit manažerů na všech úrovních řízení dané firmy a promítne se do žádoucího chování a jednání všech pracovníků. Je logické, že systémy EMS byly prioritně určeny především na podnikatelské subjekty, zejména pak na průmyslové podniky, popř. i zemědělské, dopravní organizace. Dále uváděné přístupy EMS jsou však natolik universální, že mohou být aplikovány i v nevýrobní sféře např. ve zdravotnictví, školství nebo i v kulturních a sportovních organizacích. 6 6 VEBER, J. Environmetální management. 18

18 3 Dobrovolné nástroje ochrany životního prostředí Zabezpečení soudobých požadavků na jakost výrobků i žádoucí environmentální chování vyžaduje v organizacích zavést systém řízení, který bude iniciován vrcholovým managementem a bude nedílnou součástí řídicích aktivit manažerů na všech úrovních řízení dané firmy a promítne se do žádoucího chování a jednání všech pracovníků. Je logické, že systémy EMS byly prioritně určeny především na podnikatelské subjekty, zejména pak na průmyslové podniky, popř. i zemědělské, dopravní organizace. Dále uváděné přístupy EMS jsou však natolik universální, že mohou být aplikovány i v nevýrobní sféře např. ve zdravotnictví, školství nebo i v kulturních a sportovních organizacích Dobrovolné environmetální dohody 1) Definice a podstata Dobrovolné environmentální dohody lze velmi stručně definovat jako smluvní závazky uzavírané v oblasti ochrany životního prostředí mezi orgány veřejné správy a podnikatelskými subjekty za účelem efektivnějšího dosažení cílů v oblasti ochrany životního prostředí. Hlavním rysem dobrovolných environmentálních dohod je ta skutečnost, že existují mimo rámec stávajících legislativních předpisů a často potřebný legislativní předpis nahrazují. 2) Obecná charakteristika Z hlediska environmentální politiky řadíme dobrovolné environmentální dohody mezi regulační nástroje vyžadující vnější součinnost, neboť jde o kooperaci s veřejnou správou. Nebývají, ale mohou být, preventivně zaměřeny. Nejsou normalizovány. Mají velmi specifický charakter a mohou se značně lišit z hlediska rozsahu, podmínek i způsobu uzavření dohody. Aplikace z hlediska druhu podniku není po teoretické stránce 7 REMTOVÁ, K. Dobrovolné environmentální aktivity Orientační příručka pro podniky 19

19 nijak omezena. Mohou existovat uzavřené přímo s podnikem anebo uzavřené s podnikovým svazem či sdružením. 3) Oblasti podniku dotčené použitím Oblast použití je velmi rozsáhlá. Většinou se uzavírají s cílem snížit spotřebu zdrojů, snížit spotřebu energie, snížit obsah vybraných látek v určitých výrobcích, snížit produkci odpadů jakéhokoliv druhu, snížit hluk, případně i ukončit nevyhovující výrobní postupy a pod. 4) Stručný popis postupu při použití Uzavírání je většinou velmi specifickou záležitostí, nicméně Evropská komise již připravila rámcový přehled hlavních požadavků, které by měly obsahovat bez ohledu na jejich zaměření a rozsah (nadnárodní, národní, regionální). V podstatě jde o základní náležitosti, jež musí obsahovat každá právně závazná smlouva, tj. smluvní strany, předmět smlouvy, definice základních pojmů obsažených ve smlouvě, cíl smlouvy, specifikace přístupu k naplnění smlouvy a specifikace povinností jednotlivých smluvních stran, způsob sledování plnění předmětu smlouvy a náležitosti týkající se podávání informací o jeho plnění a způsob jejich vyhodnocování, sankce při neplnění, možnost přistoupení třetích stran ke smlouvě, přístup k informacím ve smlouvě obsažených, možnost zrušení smlouvy nebo odstoupení od smlouvy a také odvolací pravidla. 5) Výhody a přínosy d.e.d. Tím, že d.e.d. často předcházejí zavedení různých legislativních předpisů umožňují podnikům připravit se na plnění požadavků, jež z těchto předpisů pro ně budou vyplývat. Podniky se tak nedostávají do časového skluzu a mohou k řešení svých problémů zvolit časově náročnější, ale z hlediska budoucího vývoje vhodnější varianty. Jinými slovy mohou provést potřebné inovace aniž by ztratily svou konkurenceschopnost. 6) Nevýhody a rizika d.e.d. Z obecného hlediska je určitou nevýhodou d.e.d. jejich nejasné právní postavení. Z hlediska podniku představuje největší riziko změna podmínek a vznik nestabilního 20

20 ekonomického prostředí na makroekonomické i mikroekonomické úrovni, které může narušit plnění d.e.d Ekodesign 1) Definice a podstata ekodesignu Ekodesign lze definovat jako začleňování požadavků na ochranu životního prostředí do návrhu a konstrukce výrobků s účelem vyvinout výrobek, jehož životní cyklus bude při poskytování požadovaného užitku a ekonomické efektivnosti vykazovat zároveň co nejnižší negativní dopad na životní prostředí, tzn. zabírat co nejméně půdy, nenárokovat deficitní suroviny, vykazovat co nejnižší produkci odpadů všeho druhu jakož i co nejnižší spotřebu energie a materiálů, apod. 2) Obecná charakteristika ekodesignu Účelem aplikace ekodesignu je snížit negativní vlivy výrobků podniku na životní prostředí v jejich celém životním cyklu, a to již při jejich návrhu a konstrukci, takže ekodesign patří mezi nástroje preventivní strategie. Ekodesign nevyžaduje vnější součinnost, podnik jej může používat dle vlastního uvážení. I když již existuje několik postupů a pravidel jak ekodesign provádět, není zatím na mezinárodním poli normalizován. Existuje pouze technická zpráva ISO/TR (vydaná jako ČSN ), která se týká integrace environmentálních aspektů do návrhu a vývoje výrobku. Z hlediska sortimentu uživatelů má aplikace ekodesignu význam především pro výrobní organizace. 3) Oblasti podniku dotčené použitím ekodesignu Ekodesign je univerzální nástroj pro navrhování a konstrukci jakéhokoliv výrobku. Vzhledem k velkému rozsahu životního cyklu výrobků existují ekodesigny zaměřené speciálně na jednu etapu životního cyklu, např. na demontáž použitého výrobku nebo na jeho zneškodnění, recyklaci či na snížení spotřeby energie nebo spotřeby materiálu, a to jak ve výrobní, tak i ve spotřební etapě, apod. 4) Stručný popis postupu při použití ekodesignu 8 ŠAUER,P. Dobrovolné dohody v politice životního prostředí 21

21 Rámcový postup při ekodesignu se neliší od běžně používaného postupu návrhu a konstrukce výrobků. Novým prvkem je pouze posuzování všech potřebných látek (materiálů) a druhů energie z hlediska jejich vlivů na životní prostředí v průběhu celého životního cyklu výrobku a hledání nejvhodnějšího řešení z hlediska snížení negativních vlivů na životní prostředí. Jedná se o tzv. environmentální profil výrobku. Prvním krokem při provádění ekodesignu je rozhodnutí, zda vytýčeného cíle (snížení negativního dopadu na životní prostředí) bude dosaženo buď vývojem zcela nové koncepce anebo změnami stávajícího výrobku. Na základě vybrané strategie se pak zvolí některý z používaných systematických přístupů. Při vývoji zcela nové koncepce se nezvažuje hmotná stránky výrobku, ale funkce, která má být výrobkem plněna a způsob jakým bude plněna. Zvažuje se proto možnost 1) tzv. dematerializace čili náhrady výrobku službou, 2) možnost společného užívání, 3) integrace funkcí, 4) stanovení funkčního optima. Ve druhém případě se postupy ekodesignu mohou zaměřit: na změnu složení a struktury výrobku, na optimalizaci životnosti výrobku, anebo na způsoby likvidace výrobku. U každé vybrané možnosti je třeba určit vlivy na životní prostředí. Přitom se často používá tzv. kontrolních seznamů, jež obsahují přehled hledisek, která zajišťují, že žádný významný aspekt nebude opomenut a metody LCA (viz) k hodnocení velikosti dopadů na životní prostředí jednotlivých návrhů. Porovnávání navržených řešení se provádí pomocí metod vícekriteriální analýzy. 5) Výhody a přínosy ekodesignu Používání ekodesignu může podniku přinést mnoho ekonomických výhod. Kromě výroby zcela nového a na trhu dosud neexistujícího produktu či nabízené služby, což by mělo posílit postavení podniku na trhu, by aplikace ekodesignu, v důsledku snahy o optimální využití energie a materiálů a tím i o minimalizaci vznikajících odpadů, měla vést i ke snížení nákladů. Náklady dále snižuje i minimalizace používání vzácných prvků a snaha o opětné používání některých součástí nebo o používání recyklovaných materiálů. Nutnost omezovat používání toxických a nebezpečných látek snižuje riziko a možnosti vzniku havárií a může vést k výhodnějšímu pojištění. 22