Pojmové mapy ve vzdělávání

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Pojmové mapy ve vzdělávání"

Transkript

1 Pojmové mapy ve vzdělávání Mgr. Petra Vaňková Katedra informačních technologií a technické výchovy, Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta Studium: Učitelství odborných předmětů Kurz: Technologie ve vzdělávání 1 vankova.kn.bl.indd :49:08

2 2 vankova.kn.bl.indd :49:08

3 Obsah 1. Úvod 7 2. Terminologická východiska Pojem Mapa Vztah Tvrzení Shrnutí kapitoly Historické hledisko Vznik pojmových map dle J. D. Novaka Shrnutí kapitoly Pojmová mapa Využívání pojmových map Využívání pojmových map v ČR Shrnutí kladných a záporných rysů pojmových map Shrnutí kapitoly Tvorba pojmových map Stupně řízení Tvorba individuální pojmové mapy Tvorba pojmové mapy z podpůrných materiálů Tvorba pojmové mapy bez podpůrných materiálů Tvorba kolektivní pojmové mapy Shrnutí kapitoly Hodnocení pojmových map Strukturální metoda hodnocení pojmových map Vztahová metoda hodnocení pojmových map Kriteriální mapa Shrnutí kapitoly Software CmapTools Inspiration Kidspiration Shrnutí kapitoly Pojmová mapa ve vzdělávání Pojmová mapa jako didaktický prostředek Příprava žáků na práci s pojmovou mapou Shrnutí kapitoly Informační zdroje 42 3 vankova.kn.bl.indd :49:08

4 4 vankova.kn.bl.indd :49:08

5 Anotace Tato publikace se zaměřuje na pojmové mapy ve vztahu k edukačnímu procesu na druhém stupni základní školy a na školách středních. Poukazuje na pojmové mapy jako na didaktický prostředek, snaží se analyzovat jejich vlastnosti, možnosti v edukačním procesu a využitelnost ke strukturaci a vizualizaci především deklarativních vědomostí a znalostí žáka. Prostřednictvím vhledu do problematiky se orientuje jak na základní terminologii, tvorbu pojmových map z hlediska práce s textem či vlastní strukturaci a hierarchizaci myšlenek, tak na hodnocení různými metodami (strukturální, vztahové) a možnosti zapojení pojmových map do vzdělávacího procesu. Ukazuje možnost implementace pojmových map do výuky, upozorňuje na kladné i záporné rysy pojmového mapování a možnosti zapojení jednotlivce i skupiny do tvorby pojmové mapy. Materiál je doplněn pojmovými mapami, které ilustrují textovou podobu a množstvím příkladů a podnětů k zamyšlení. Klíčová slova pojmová mapa, organizace, struktura, hierarchie Key Words Concept Map, Organization, Structure, Hierarchy 5 vankova.kn.bl.indd :49:09

6 6 vankova.kn.bl.indd :49:09

7 1. Úvod Učení je složitý proces, který je závislý na mnoha faktorech a činitelích. Naučit se učit se, přijímat a začleňovat nové poznatky do stávající vědomostní struktury, myslet kreativně a řešit problémy, to vše a ještě více zahrnuje profil současného žáka základní školy a následně se rozšiřuje pro studenta střední školy s vyššími požadavky hlavně v obsahu i zpracování. Pochopení a uchopení informací a manipulace s nimi se stává čím dál tím důležitější a pro žáky složitější i díky světu informačních a komunikačních technologií. A učitel stále hledá nejspolehlivější výukovou metodu, nejvyváženější formu výuky a nejvhodnější prostředky pro naplňování výukových cílů. Se všemi výše zmiňovanými faktory mohou napomoci právě pojmové mapy. Tato publikace je určena pro studenty, učitele i širokou veřejnost, tedy pro všechny, kdo mají zájem seznámit se s pojmovými mapami, jejich tvorbou, hodnocením a využitím ve vzdělávání. Výklad k tématu je doplněn řadou příkladů a úkolů, které mají vést k pochopení podstaty pojmového mapování a jeho využití ve výuce na základní a střední škole. V prvních částech se publikace orientuje na terminologii a vysvětluje historické konsekvence, které přímo souvisejí s pojmovými mapami. Následně vysvětluje samotné pojmové mapy, typy a strukturu. Aby bylo možné pojmovou mapu vhodně využít, je nutné ji umět i správně vytvořit a následně vyhodnotit její strukturu, stavbu a vztahy mezi jednotlivými pojmy. Využití pojmových map ve vzdělávání přináší nové možnosti do edukačního procesu, umožňuje jiný, inovativní pohled na problematiku učiva, jeho strukturu, prostřednictvím pojmových map je možné nahlížet na problematiku holisticky i atomisticky, je možné je využívat k řešení problémů, zavádění nové problematiky, zjišťování validity stávajících prekonceptů aj. Pojmové mapy lze konstruovat jak individuálně, tak skupinově. Systematizovat a strukturovat učivo na straně učitele, pochopit učivo, dávat je do vztahů, jasně a logicky vidět vědomosti na straně žáka umožňuje pojmové mapování, se kterým se seznámíte v následujících kapitolách. 7 vankova.kn.bl.indd :49:09

8 8 vankova.kn.bl.indd :49:09

9 2. Terminologická východiska Dříve než se další kapitoly budou zaměřovat na samotnou pojmovou mapu, je nutné vyjasnit následující terminologii, která se v textu vyskytuje. Termíny, které se zde užívají, jsou převážně známé, jen je nutné některé jejich aspekty vyzvednout a upřesnit. Pro lepší orientaci byla ke každému pojmu vytvořena pojmová mapa. 2.1 Pojem Z hlediska sémantiky lze pojem charakterizovat jako abstraktní třídu slov stejného významu. Jsou součástí lidského vědění, ale samotné nemohou vyplnit celou kognitivní strukturu. Samy o sobě nic neznamenají, až zasazením do správných kontextů a vztahů mají svůj smysl, užitek a srozumitelnost. Pojmy v obecném hledisku charakterizujeme jako elementární entity sloužící k určení třídy nebo kategorie hodnot, odráží skutečnost a jsou prvkem racionálního myšlení. Jejich vlastnostmi jsou abstrakce a univerzalita. Nejmarkantněji lze tuto ideu ukázat na mnohoznačných pojmech, které se vyskytují nejen v českém jazyce a mohou být zdrojem nedorozumění při komunikaci. Příkladem může být pojem list. Z hlediska biologie pojmem rozumíme vegetativní orgán rostlin, listem označujeme i kus papíru různé velikosti a tloušťky, v MS Excelu se listem označuje kartézsky popsaný soubor buněk v rovině. V slangu se list používá pro označení jednoho typu karet a například v kanoistice se za list považuje část pádla. Tudíž význam pojmu je součástí různých oblastí lidského vědění a tím se stává jedinečný. Je nutné si uvědomit, že pojem a slovo v tomto kontextu nemusí být synonyma. Pojem má definovaný rozsah a obsah a ne vždy je jednoslovný. Pojem se vyskytuje jako podstata a pomocí něj lze konstruovat třídy věcí. Zjednodušeně řečeno: Pojmy jsou základní prvky myšlení, slova jsou základní prvky věty. 9 vankova.kn.bl.indd :49:09

10 2.2 Mapa Mapa je charakterizována jako vizualizační a navigační entita, tento pojem je nejčastěji využíván v kartografii, kde většinou dochází ke zmenšenému znázornění objektů (např. zemského povrchu). V přeneseném smyslu se používá v psychologii k označení určitých druhů organizérů, které umožňují vizualizovat poznatky, slouží k orientaci v problematice i samotnému individuálnímu i kolektivnímu řešení problému. Kartografická mapa slouží k zobrazení části reality, stejně tak mapa myšlenková, mentální či pojmová, avšak s jiným stupněm abstrakce. 2.3 Vztah Pojem vztah se využívá v různých kontextech a konotacích (filozofie, biologie, sociologie). V obecném měřítku se jedná o vlastnost jedné entity (entit) k druhé entitě (entit), jde tedy o specifickou vazbu mezi dvěma a více subjekty. Další vlastností vztahu je, že jedna entita nemusí mít s ostatními pouze jeden vztah, ale může tvořit celou síť vzájemných vazeb. Murphy rozlišuje vztahy (Underlying theory): objektivní a subjektivní vnější a vnitřní statické a dynamické Objektivní a subjektivní dělení vztahů vyjadřuje rozdíl mezi vlastními vytvořenými vztahy a vztahy, které jsou obecně přijímané nebo jinak zřejmé, obdobně zřejmě jsou pak definovány vnitřní a vnější vztahy s ohledem na počet. Dynamické a statické vztahy jsou založeny většinou na příčině nebo souvztažnosti mezi jednotlivými entitami, např. pojmy. Statické vztahy si kladou za cíl definovat, popisovat, organizovat vědomosti a znalosti. Dynamické vztahy se týkají vlivu mezi entitami a změn dotýkajících se vztahů. 10 vankova.kn.bl.indd :49:09

11 Nahrazení slova vztah je možné prostřednictvím pojmu relace, který je ve větší míře využíván v informačních a komunikačních technologiích, a to přímo s relačními databázemi. Dále je možné pojem vztah nahradit v určitých kontextech pojmem souvislost, popřípadě souvztažnost. 2.4 Tvrzení Vzhledem k zaměření publikace se bude orientovat definice tvrzení na oblast komunikace a matematiky. Tvrzení je výpověď, věta, výrok, který je předpokládán za pravdivý nebo vysoce pravděpodobný a lze ho dokázat. V pojmovém mapování se tvrzení tvoří ze struktury: POJEM VZTAH POJEM, kde vztahy jsou spojovací prvky mezi pojmy a pojmy jsou charakterizovány jako entity vědění. Jonassen v roce 2000 uveřejnil 76 výrazů, které považuje za vhodné při vytváření vztahů mezi jednotlivými pojmy a následně byl na Institute of Human and Machine Cognition zveřejněn seznam více než vztahů, frází. Zde je nutné upozornit na fakt, že pojmové mapování vzniklo a rozšířilo se ve Spojených státech amerických, kde existují odlišná pravidla pro skloňování a časování. Například podstatná jména v angličtině nerozeznávají koncovkami pády obdobně je tato vlastnost angličtiny viditelná i u časování sloves (s výjimkou 3. osoby jednotného čísla). Tato pravidla angličtiny jsou v tvorbě pojmových map velkou výhodou, jak je vidět v následujících kapitolách i v pojmových mapách v této kapitole. Čeština naopak časuje a skloňuje velmi precizně a mnohdy tvorba pojmových map a samotných tvrzení netvoří správnou větu z češtinářského hlediska. 2.5 Shrnutí kapitoly Tato kapitola si klade za cíl shrnout základní terminologii důležitou pro práci s pojmovou mapou. Definuje a popisuje termíny: mapa, pojem, vztah a tvrzení. Tyto termíny jsou popsány i prostřednictvím pojmové mapy. 11 vankova.kn.bl.indd :49:10

12 Otázky k promyšlení 1. Představte si plán města, soustavu ulic, uliček a náměstí. Pak střed města, např. největší náměstí, může tvořit základní nejdůležitější část a od něj se postupně rozprostírají další nejdříve větší ulice, které se následně větví do menších uliček. Jakou strukturu Vám takto vytvořený plán města připomíná? 2. Prohlédněte si pozorně pojmové mapy vytvořené k jednotlivým podkapitolám druhé kapitoly. Jaké mají společné rysy? 3. Tato publikace je zaměřená na pojmové mapy, avšak terminologicky se vyskytují i kognitivní mapy, mentální mapy, myšlenkové mapy. Jedná se o synonyma, nebo jde o rozdílné termíny? Své závěry ověřte z dostupných pramenů. Zapamatujte si Základem pojmové mapy je TVRZENÍ = POJEM VZTAH POJEM. 3. Historické hledisko Vývoj psychologických směrů a soustav je velmi složitý a společně provázaný. Behaviorální, kognitivní, popř. konstruktivistický a humanistický pohled tvoří základní paradigmata soudobé psychologie. Behaviorismus a na něj navazující teorie se dle svého názvu ( behavior ) zaměřuje na chování jedince, respektive způsoby změny chování člověka na základě určitého podnětu a ze zkušenosti. Nejčastěji operuje s pojmy: black box, stimulus, podnět, reakce, podmiňování, chování. Kognitivismus, respektive kognitivní psychologie, je založen dle svého jména ( kognice ) na poznávání, a tím následně na změnách struktur vědomostí člověka. Nejvíce se opírá o termíny: struktura, organizace, kognitivní pole, mentální modely, poznání. Viz obrázek na s. 13 Humanisticky orientované teorie jsou zaměřeny na člověka a jeho vlastní aktivitu, aktivizaci a realizaci, např. učení dle svých vlastních možností. Nejpoužívanější jsou v této oblasti pojmy: seberealizace člověka, vlastní potřeby. Na každý ze směrů navazují další teorie, a i když by se mohlo zdát, že jednu teorii vystřídala v historii druhá, není tomu tak. Všechny se vyvíjejí a mají své nástupce, příznivce a přívržence. Pro vznik a vývoj pojmového mapování však byl nejdůležitější kognitivní směr vývoje psychologie a pedagogiky a jejich teoretická východiska. 12 vankova.kn.bl.indd :49:10

13 3.1 Vznik pojmových map dle J. D. Novaka Ve chvíli, kdy se mluví o pojmovém mapování, není možné nezmínit se o J. D. Novakovi, americkém pedagogovi a jejich propagátorovi, jehož práce se orientuje na vzdělávání z hlediska reprezentace a organizace vědomostí. Jeho výzkumný záběr zahrnuje studie učení se zaměřením na epistemologii, zabývá se scaffold learning 1 aj. V sedmdesátých a osmdesátých letech dvacátého století studuje Joseph D. Novak spolu se svými kolegou D. B. Gowinem pojmové učení u dětí, zaměřuje se přírodní vědy. Ve svém výzkumu vytváří teorii, že musí existovat nejmenší sémantické jednotky (semantic units), kterými jsou pojmy (concepts), na základě kterých vznikají pojmové struktury, tedy pojmové mapy (concept maps). J. D. Novak založil svou teorii pojmového mapování na Ausubelově srovnávací teorii smysluplného učení. V této teorii jde o začleňování nových pojmů do stávajících struktur, tj. asimilace nových pojmů a tvrzení prostřednictvím reorganizace starší struktury. Z čehož vyplývá jeho pohled na učení. Dělí učení na učení opakováním (rote learning) a smysluplné učení (meaningful learning). Východiskem pro pojmové mapy je smysluplné učení, které vyžaduje, aby materiál, který je předložený žákovi byl jasný, bez pochybností a prezentovaný takovým stylem jazyka, který navazuje na dřívější znalosti žáků. Znalosti, které žák používá z dřívější doby, musí mít zažité a umět je používat ve správném kontextu. 1 Scaffold learning: termín se začal používat v sedmdesátých letech 20. století podle J. Brunera. Navazuje na teorii Zóna nejbližšího vývoje dle L. Vygotského. Z angl. scaffold znamená lešení. Každý student potřebuje opory pro učení, opakování, doplňování nedokončených vět, dotazování, tedy sociální interakce mezi expertem a učícím se subjektem je důležitým elementem Scaffold learning. 13 vankova.kn.bl.indd :49:10

14 3.2 Shrnutí kapitoly Pojmové mapování vychází z poznatků kognitivní psychologie, a to zejména ze strukturace a organizace mentálního pole jedince, opírá se o asimilační teorii D. Ausubela. Pojmové mapy se vžily do povědomí z výzkumů J. D. Novaka a D. B. Gowina při požadavku strukturovat učivo v přírodních vědách v osmdesátých letech dvacátého století. V současnosti mají velkou podporu díky IHMC 2 (Institute for Human and Machine Cognition) a s tím související aplikací CMAP Tools. Otázky k promyšlení 1. Jaké osobnosti si spojíte s behaviorismem, kognitivismem, konstruktivismem a humanismem v souvislosti s výchovou a vzděláním a jaké jsou jejich základní myšlenky? 2. Jakým způsobem se promítají poznatky kognitivní psychologie do pedagogiky, respektive do současné školy? 3. Zkuste se zamyslet nad otázkou: Proč je pro člověka důležitá voda? Jak si na ni budete odpovídat? Budete si psát souvislý nestrukturovaný text, nebo si vypíšete pár bodů, pojmů? Uděláte si nějaký diagram, určíte si důležité pojmy? Budete postupovat jinak? Jak tomu bude v případě, že na odpovědi na danou otázku budete muset spolupracovat s více lidmi? 4. Prostudujte webové stránky Institute for Human and Machine Cognition ( Čím se zabývá a jak se jeho působení dotýká pojmového mapování? Zapamatujte si Pojmové mapování z historického hlediska vychází z poznatků kognitivní psychologie a teorií D. Ausubela. J. D. Novak rozvinul tyto teorie a specifikoval pro potřeby vzdělávání. 4. Pojmová mapa Dle J. D. Novaka lze pojmovou mapu definovat jako hierarchickou strukturu pojmů a vztahů mezi nimi. Jeden pojem může být spojen vztahem s jedním nebo více pojmy, obdobně více vztahů může vést k jednomu pojmu. Vztah propojuje pojmy v různých hierarchiích. Tento typ vztahů se nazývá vertikální vztah. V pojmové mapě je možný i výskyt pojmů ve stejné hierarchii a jejich propojení horizontálními vztahy. Vztahy, které vedou napříč strukturou, se nazývají křížné vztahy. Dokumentují souvislosti jedné části mapy s jinou a jejich vzájemnou provázanost. V pojmové mapě se vyskytují občasně pouze pro demonstraci vztahu jedné částí pojmové mapy k druhé. Hierarchie se projevuje v míře abstrakce dané pojmové mapy. Abstraktní pojmy bývají umístěny v hierar vankova.kn.bl.indd :49:10

15 chii výše a v uspořádání níže se vyskytují konkrétní pojmy, obdobně pak výše v hierarchickém uspořádání se vyskytují odborné pojmy, které jsou v nižší hierarchii vysvětlovány, demonstrovány a rozvíjeny až k příkladům. Významné a důležité pojmy jsou v uspořádání nejvýše a jejich vysvětlení a rozvoj je ve struktuře v nižší části vzhledem k uspořádání. Kromě hierarchických pojmových map jsou známé i: Pavoukové PM tyto typy pojmových map jsou charakteristické centrálním pojmem, který je rozvíjen do stran; obdobné vrstvení mají myšlenkové mapy, kde pojmy nejsou standardně spojovány vztahy. Svým vzhledem připomínají myšlenkové mapy, avšak liší se od nich právě vztahy mezi jednotlivými pojmy ve větvích. V tomto druhu pojmové mapy nelze hovořit o hierarchii, avšak určitý druh uspořádání pojmů ve stejných kruhových hladinách je možné u některých map tohoto typu vysledovat. Zde se pojmy s vyšší důležitostí uspořádávají blíže k centru a pojmy méně důležité jsou na okraji mapy. Postupné (Flowchart) PM někdy jsou označovány jako lineární pojmové mapy. Pojmy jsou organizovány v řadě za sebou a spojeny vztahy. Sled lineárně po sobě jdoucích pojmů tvoří celistvou událost, jev nebo proces (např. komunikační proces). Všechny pojmy tvořící událost, jev nebo proces se umisťují do stejné hierarchické úrovně. Rozvíjení těchto základních pojmů pak vytváří opět hierarchickou strukturu. Cyklické PM jsou charakteristické uspořádáním pojmů do kruhu, kdy cyklické uspořádání pojmů tvoří celistvou událost, jev, proces (např. fotosyntéza). Zde nelze vůbec hovořit o hierarchii uspořádání. Základní 15 vankova.kn.bl.indd :49:11

16 pojmy cyklické mapy tvoří uzavřený cyklus, který nelze graficky znázornit hierarchicky. Všechny základní pojmy cyklu mají stejnou roli, významnost. Pojmovým mapám je vytýkáno, že se zabývají deklarativními znalostmi, avšak cyklické pojmové mapy mohou zachycovat i procedurální znalosti. Systémové PM jsou postupné nebo cyklické mapy, které navíc musí nutně obsahovat vstup a výstup. Tyto druhy pojmové mapy vycházejí z poznatků kybernetiky. Podstatou pojmového mapování je produkovat struktury vědomostí aktivně a přehledně. Pojmové mapy se používají k formulaci problému a nalezení jeho řešení, zjištění stavu a následnému rozvoji vědomostí, strukturování poznatků a jejich analýze. Pojmové mapování se využívá jako modelový jazyk pro shromažďování a vývoj metodologie v managementu, hospodářství i výzkumu. V ekonomii se využívají pro plánování strategie podniku, produktový vývoj, podnikovou analýzu, rozhodovací řízení (obdobně jako např. myšlenkové mapy). Prostřednictvím pojmových map je možné vyjadřovat individuální myšlenkové pochody stejně dobře jako kolektivně řešit problémy či strukturovat myšlenky a znalosti k jejich dalšímu uchopení a práci. Pojmové mapy prostřednictvím informačních technologií je možné sdílet (např. v aplikaci CMAP Tools) a propojovat společně, tedy napomáhají kooperaci a podporují konstruktivismus. 4.1 Využívání pojmových map Jak bylo řečeno výše, pojmové mapy mají široký záběr a využití pro různé obory, oblasti a zaměstnání. Níže je uvedeno jen pár vybraných příkladů. V managementu se jejich využití orientuje na podporu rozhodovacího procesu a další strukturaci pojmů a vztahů v rámci instituce, související například s time managementem. Ve vědecké sféře mohou pojmové mapy napomáhat vyvozování závěrů z výzkumů nebo přípravy na něj. Pojmové mapování bylo aplikováno při přípravě mise lidí na Mars v rámci projektů NASA a kromě jiného síť pojmových map dokázala odpovědět i na otázku, kolik vody potřebuje jeden člověk na den. Byly zde započítány potřeby od pitného režimu přes použití vody při hygienických potřebách, vaření apod. Existují i filozofické teorie založené na argumentaci prostřednictvím pojmových map. Stephen Toulmin, britský filozof a edukátor, vytvořil na základně modifikace pojmových map a metody pojmového mapování vlastní model argumentace. 3 Do vzdělávání se dostávají hlavně v souvislosti s programy a výzkumy vysokých škol. Některé z nich jsou umístěny na webových stránkách IHMC. Zaměřují se na implementaci pojmových map do různých oblastí, jejich síťové využití, na kooperaci pracovníků a studentů, hledají odpovědi na pozici pojmových map v edukačním procesu a argumentace k jejich využívání, srovnávají vzdělávání prostřednictvím pojmových map a jiných výukových prostředků, popřípadě metod. V neposlední řadě se vyskytují i procesy a srovnávání hodnocení v rámci vzdělávacího procesu s využitím pojmových map. I když většina z nich ukazuje spíše kladné aspekty pojmového mapování, existují i výzkumy opačné. Na začátku roku 2011 byl publikován výzkum Retrieval Practice Produces More Learning than Elaborati- 3 TOULMIN, Stephen. The uses of argument. Updated ed. New York : Cambridge University Press, xiv, 247 p. ISBN vankova.kn.bl.indd :49:11

17 ve Studying with Concept Mapping. Tento výzkum byl dělen do dvou částí. V první části bylo 200 studentů vysoké školy rozděleno na 4 skupiny. Všechny skupiny dostaly k přečtení jeden text. První skupina dostala pouze tento úkol, druhá skupina po přečtení měla napsat krátkou esej omezenou časem, třetí skupina tvořila pojmovou mapu a čtvrtá skupina po přečtení psala test. Po týdnu všechny skupiny měly vyplnit krátký test, ve kterém se ověřovalo, kolik si studenti z předchozího týdne pamatují. Druhá část experimentu se zabývala pouze vztahem testů k pojmovým mapám. Bylo zjištěno, že studenti, kteří vypracovávali test, byli po týdenním ověřování úspěšnější než studenti, kteří vypracovávali pojmovou mapu. 4.2 Využívání pojmových map v ČR V ČR se v posledních letech vyskytují výzkumy zaměřené na pojmové mapování. Uvedené příklady se orientují do oblasti výchovy a vzdělávání. V akademickém roce 2008/2009 proběhl na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy kurz Autorita ve vzdělávání pod vedením doc. Bendla. Tento kurz si kladl za cíl upozornit na pojmové mapování jako metodu práce s informacemi. Jedná se spíše o empirickou studii, která se orientuje na prezentaci a analýzu pojmových map v kurzu. Do tohoto kurzu bylo zapojeno kolem dvaceti studentů. V akademickém roce 2010/2011 se kurz Autorita ve vzdělávání s podobnou náplní opět realizoval. Dále se pojmovým mapováním v ČR zabývají PhDr. Jan Mašek, Ph.D., na Pedagogické fakultě Západočeské univerzity nebo prof. RNDr. Josef Zelenka, CSc., z Univerzity Hradec Králové. Na základních a středních školách se metoda pojmového mapování využívá spíše intuitivně v rámci práci s organizéry. 4.3 Shrnutí kladných a záporných rysů pojmových map Kladné rysy: podporují hierarchické uspořádání pojmů umožňují vizualizaci poznatků zpřehledňují strukturu vědomostí člověka zachycují vědomosti z pojmů a vztahů mezi nimi slouží k překódování poznatků do podoby, která se lépe pamatuje dokážou vyprodukovat spolupráci vlastních starších znalostí s novými strukturami umožňují kolektivní vnímaní daného problému vytvářejí vazby mezi starými a novými znalostmi rozvíjí abstraktní učení povzbuzují myšlení nad problematikou tvorba pojmové mapy je považována za kreativní činnost slouží jako nástroj k hodnocení a kontrole správnosti využívání struktur a logických návazností 17 vankova.kn.bl.indd :49:11

18 Záporné rysy: většina softwaru je v angličtině, opatřený licenčními smlouvami používají se převážně pro deklarativní znalosti, avšak tuto nevýhodu lze částečně překonat prostřednic- tvím postupné nebo cyklické pojmové mapy nejsou univerzálně použitelné nepřinášejí užitek žákům, kteří mají mezery v předchozích znalostech, kteří nepreferují vizuální učení, nebo žákům, kteří jsou textově orientovaní a strnulí bez kreativního myšlení nepodporují deklinaci a konjugaci českého jazyka 4.4 Shrnutí kapitoly Tato kapitola si klade za cíl představit pojmové mapy, jejich kladné a záporné vlastnosti a charakteristiky. Poukazuje na jejich strukturu, stavbu (hierarchické, pavoukové, postupné, cyklické, systémové) a využití. Pojmové mapování má své klady i zápory a využívá se v různých oborech a oblastech (např. ekonomie, pedagogika, přírodní vědy). Otázky k promyšlení 1. Vyhledejte různé typy pojmových map (hierarchické, pavoukové, postupné, cyklické, systémové) a shrňte jejich klady a zápory. 2. Zamyslete se, jakým typům žáků mohou pojmové mapy pomoci při vzdělávání. 3. Jaké jsou časté argumenty pro výrok: Pojmové mapy nejsou univerzálně využitelné. 4. Jakým způsobem se vypořádat s tím, že v pojmových mapách nelze vždy dodržet časování a skloňování tak typické pro český jazyk? 5. Prostudujte jeden z výzkumů zabývajících se pojmovým mapováním v edukaci. Jaké prameny využijete a kde budete hledat odborné články a statě? Zapamatujte si Pojmová mapa je vizuálně zpracovaná (hierarchická) struktura pojmů (abstraktní, odborné, příklady, ) a vztahů (horizontální, vertikální, křížné) mezi nimi. Slouží převážně ke strukturaci vědomostí převážně deklarativního charakteru jednoho člověka i skupiny. 18 vankova.kn.bl.indd :49:11

19 5. Tvorba pojmových map Mapování pojmů, tedy pojmové mapování (z angl. concept mapping), je strukturovaný proces zahrnující vstup jednoho nebo více účastníků a jejich vědomosti, znalosti a výstup interpretovaný obrazovou podobou myšlenek, pojmů a jejich souvztažnosti k sobě v rámci jedné i více struktur. Tvorba pojmových map se zakládá na vytvoření systému a systematizací pojmů a vztahů mezi nimi, napomáhá k pojímání vědomostí v celku i v jejich jednotlivostech a klade důraz na ucelenost a pochopení daného učiva, jevu, systému pojmů apod. Konstrukce mapy přesně reflektuje stupeň porozumění dané oblasti, řešení určité problematiky, strukturaci myšlenkového procesu závislého na okolnostech tvorby pojmové mapy. Tedy pojmová mapa by nikdy neměla vznikat nahodile, ale za určitým účelem a odpovídat na jednu konkrétní cílovou otázku (focus question), většinou ne tematicky, popřípadě v provázanosti na další pojmové mapy, na jejich smysl a účel. Zadávání témat je široké a neuchopitelné jednou pojmovou mapou, navíc se může velmi markantně lišit pojetí tématu a náhled na něj různými osobami nebo kolektivy. Pro validní uchopení pojmové mapy je nesmírně důležitá cílová otázka i v případě kontroly konceptů a jejich vztahů vzhledem k odbornosti, správnosti nebo způsobu pochopení daného jevu, události, činnosti, tématu. Ukazuje i odchýlení od problematiky, způsob přemýšlení člověka nad konkrétní otázkou, znalosti konkrétní osoby či kolektivu a jiné aspekty. I dovednost způsobu konstrukce mapy ovlivňuje konečný produkt. Proces tvorby pojmové mapy záleží na různých faktorech: Stupeň volnosti poskytovaný osobě nebo skupině při tvorbě pojmové mapy Počet a druh poskytnutých materiálů pro tvorbu pojmové mapy Účel tvorby pojmové mapy Počet osob spolupracujících na tvorbě pojmové mapy (Strategické) požadavky zadávajícího na pojmovou mapu Znalost a dovednost tvorby pojmové mapy 5.1 Stupně řízení Stupně volnosti, respektive stupně řízení tvorby pojmové mapy, poukazují na způsob, sílu a frekvenci zásahu zadávajícího (viz obrázek níže). Existují dvě extrémní pozice v řízení tvorby pojmové mapy: direktivně řízená tvorba pojmové mapy (high-directech) a volná, respektive neřízená, tvorba pojmové mapy (low-directed). Při vysokém stupni řízení jsou kompletně poskytovány pojmy, spojovací čáry, vztahy i samotná mapová struktura, popřípadě její hierarchie dle typu mapy. Technika na nejvyšším stupni řízení pojmového mapování na tomto stupni řízení se nazývá doplňování mapy (z angl. fill-in-the-map) a rozlišuje dva základní typy: doplňování pojmů a doplňování vztahů (v nižším stupni řízení jejich kombinaci). Čím více se snižuje stupeň řízení, tím se více přenáší iniciativa a aktivita ze zadavatele na osobu tvořící mapu (od doplňování stanovených pojmů nebo vztahů, popřípadě jejich kombinaci, k pouze zadané kostře pojmové mapy apod.). 19 vankova.kn.bl.indd :49:11

20 Nízký stupeň řízení neposkytuje žádné připravené hodnoty (pojmy, vztahy, struktura nebo kostra či hierarchie mapy), ale umožňuje vlastní přístup a stavbu pojmové mapy podle vlastních představ, idejí a znalostí o problematice nebo na základě zpracování informačních zdrojů, komunikace ve skupině. Pojmová mapa vytvářená prostřednictvím nejnižšího stupně řízení nejvěrohodněji ukazuje vědomostní charakteristiku člověka (popř. skupiny), pochopení či nepochopení dané oblasti, strukturu poznatků a myšlenkových procesů. To vše v závislosti na pokynech pro tvorbu pojmové mapy nebo zadané cílové otázky. Při aktuální tvorbě pojmové mapy při nízkém stupni řízení je nutností znalost strategií konstrukce pojmové mapy jak na straně zadavatele, tak na straně tvůrce. Bez předchozích znalostí tvorby pojmové mapy může na obou stranách dojít k závažnému nepochopení a nesrozumitelnostem jak ve struktuře, tak na poli záběru pojmové mapy. Technika nízkého řízení je více ceněná a může přímo odrážet znalostní strukturu myšlení, na druhé straně vyžaduje výborné znalosti tvorby a strategií konstrukce pojmové mapy jak na straně hodnoceného subjektu, tak na straně zadavatele. Střední proud řízení tvorby pojmové mapy reprezentuje techniku construct-a-map, která poskytuje určitou startovací hladinu. Stupeň řízení záleží na množství poskytovaných dat (spojovací čáry, pojmy, hierarchie, ). 5.2 Tvorba individuální pojmové mapy Tvorba pojmové mapy z podpůrných materiálů Tvorba hierarchické pojmové mapy z textu (nebo jiného materiálu, např. z videa, zvukové nahrávky) probíhá v následujících krocích: 1. Práce s prekoncepty 2. Pochopení textu 3. Vytvoření cílové otázky, na kterou má pojmová mapa odpovídat 4. Stanovení ústředního pojmu, pojmů 5. Výběr pojmů pro tvorbu struktury 20 vankova.kn.bl.indd :49:11

21 Tvorba hierarchie pojmů, rozdělení pojmů do skupin dle hierarchie Vytvoření vztahů mezi pojmy Revize vytvořené struktury Přiřazení křížných vztahů napříč strukturou Konečná revize a kompletace pojmové mapy (v závislosti na textu a stanovené cílové otázce) Pojmové mapy vytvořené na základě textových či jiných materiálů mohou vést k lepšímu pochopení dané problematiky, uspořádání myšlenek do přehledné (hierarchické) struktury. Každý člověk vstupuje do vzdělávací situace s určitými prekoncepty, které získává v průběhu výchovy a vzdělávání již od nejútlejšího věku. Prekoncepty označují zažité znalosti, na kterých se dají stavět další kognitivní struktury. Tyto předchozí znalosti jsou závislé na věku a způsobu zjednodušení faktů a předávaných informací a závisí na jejich zakomponování do vědomostního rámce každého jedince. Vzhledem ke zjednodušování předávaných informací nebo nepochopení dané problematiky je nutné přejít ke změně prekonceptů a novému zabudování do stávající struktury (například: dítě předškolního věku považuje delfína za rybu, žák druhého stupně základní školy by měl delfína považovat za savce). V případě nepochopení tématu, učiva může dojít ke špatně vytvořeným prekonceptům a není možná další relevantní návaznost, pouze po nápravě. V přípravě, že k nápravě prekonceptů nedochází, osoba žije v informační deziluzi a může to mít následky v dalším rozhodování nebo pracovním nasazení. Člověk, žák nikdy nevstupuje do vytváření pojmové mapy bez předchozích znalostí. Každý má vytvořenou jinou základnu prekonceptů, které ovlivňují stavbu nových vědomostí. Ty se také odrážejí do vlastní pojmové mapy i přes to, že učitel působí na strukturu vědomostí žáka. Na základě náhledu do pojmové mapy člověka je možné tyto špatně vytvořené vazby mezi pojmy odhalit a následně napravit nebo jinak korigovat. Vzhledem k tomu, že práce s textem je nečastější v současné škole, následující postup přípravy pojmové mapy je modifikován právě pro tyto účely. Práce s textem vyžaduje jeho pochopení a orientaci v něm. Pro tvorbu pojmové mapy je nejlepší celkové přečtení textu. Při následném čtení člověk vyhledává odpověď na otázku: co je cílem, motivem textu a tvoří cílovou otázku (focus question), kterou se má prostřednictvím pojmové mapy odpovídat na podstatu textu. V opakovaném čtení vybírá ústřední myšlenku, bod, pojem, popřípadě pojmy, které jsou navázané na cílovou otázku. Tento pojem (pojmy) tvoří základní nejvyšší hierarchii. Následně se v textu vyhledávají další významné pojmy a výrazy. Pro tvorbu základní pojmové mapy se doporučuje maximálně 30 pojmů kvůli přehlednosti a orientaci ve struktuře pojmů. Je možné, že i když jsou pojmy vybrané z textu a v první chvíli je osoba považuje za důležité, při samotné tvorbě pojmové mapy je následně nemusí ani využít. Naopak je možné přidat další pojmy, které se k dané problematice vztahují, a nejsou přímo součástí textu. I zde je nutné si uvědomit, že po přečtení stejného textu bude žáky kladen důraz na jiné části, jiné informace právě podle vlastní orientace žáka v problematice a tedy jeho prekonceptů. Nyní jsou vybrány pojmy pro vytvoření samotné struktury. Je důležité pojmy rozdělit do společných skupin a stanovit hierarchii pojmů, která by měla být dodržována, ale v rámci mapy se může samozřejmě měnit. Je možné, že některé pojmy či výrazy bude potřeba v rámci mapy transformovat, některé úplně vynechat, jiné později přidat. Při práci se specifickým softwarem je tato činnost podstatně jednodušší než neustálé přepisování a mazání pojmů a vztahů mezi nimi na papíru. 21 vankova.kn.bl.indd :49:11

22 Nyní v hierarchii pojmů lze začít stanovovat jednotlivé vztahy mezi pojmy, a tím dochází k vytvoření předběžné mapy. Je více než pravděpodobné, že při tvoření mapy budou zapotřebí další pojmy nebo výrazy, které se buď v textu nevyskytují, nebo nebyly považovány za důležité, přesto jsou potřebné pro vyjádření dalších souvislostí. V dalším kroku postupu musí dojít k revizi dosavadního vyjádření znalostí, a to hlavně k přihlédnutí k ústřední myšlence, hlavnímu pojmu a cílové otázce. Zde je nutné se zamyslet, zda se pojmová mapa v některém z výše stanovených atributů příliš neodchyluje. Doporučuje se opětovně přečíst text již s přihlédnutím na vytvořenou strukturu. V poslední fázi se zaměřuje osoba tvořící mapu na vztahy, které jsou mezi pojmy a výrazy, nejen podle stanovené hierarchie, ale hlavně na pojmy, které procházejí křížem v různých okruzích. Konečná revize a kompletace pojmové mapy spočívá v kontrole v závislosti na textu a cílové otázce. Úplné dokončení pojmové mapy spočívá v restrukturaci mapy kvůli lepší čitelnosti a přehlednosti. V případě využití aplikace je tato část jednoduchá, v případě přípravě pojmové mapy na papíru je nutné její překreslení Tvorba pojmové mapy bez podpůrných materiálů Tvorba pojmové mapy bez dokumentové podpory probíhá v následujících krocích: 1. Stanovení cílové otázky (Focus question) 2. Identifikace hlavního bodu (Focus point) 3. Generování myšlenek, výrazů, pojmů související s cílovou otázkou (Brainstorming) 4. Strukturování a organizace výrazů podle priority, hierarchie (Sorting) 5. Grafické zpracování do mapy, spojování pojmů vztahy (Mapping) 6. Interpretace map (Interpretation) 7. Plánování, kontrola, využití pojmové mapy (Action planning) Při tvorbě pojmové mapy bez materiální podpory je nutné na prvním místě stanovit cílovou otázku, na kterou má výsledná mapa odpovídat. Následně se stanovuje hlavní pojem nebo skupina pojmů, které tvoří hlavní, nejvyšší hierarchii. V další fázi probíhá výběr základních pojmů, nejlepší strategií je brainstorming hlavně v případě, že se jedná o kolektivem vytvářenou pojmovou mapu. Jako v předchozím případě následně dochází k sortování a strukturaci pojmů a následnému propojení prostřednictvím vztahů. Grafická podoba je následně doplněna křížnými pojmy, pokud je jich potřeba nebo jsou možné a logicky dávají smysl. Konečná struktura musí být konfrontována s cílovou otázkou. 22 vankova.kn.bl.indd :49:12

23 Vytvořená pojmová mapa nemusí být konečnou verzí, obzvláště v případě pojmové mapy vytvořené bez materiální podpory. Pojmová struktura je flexibilní podle potřeby, nabírání nových zkušeností a doplňování informací například v rámci dalšího vzdělávání. Pojmová mapa se mění stejně jako mentální pole jedince. 5.3 Tvorba kolektivní pojmové mapy Postup při tvorbě pojmové mapy jedním člověkem odpovídá předchozím dvěma popisům. Dohromady skupina musí skloubit výchozí poznatky, požadavky, myšlenky, nápady a teorie společně se stanoveným cílem práce, cílovou otázkou, postupem práce, naplánováním aktivit i nalezením zdrojů, ze kterých se bude čerpat a ze kterých bude pojmová mapa vycházet. V neposlední řadě je potřebné přemýšlet o stylu zpracování myšlenek do výrazů, pojmů a vzájemných vztahů. A nakonec přichází hodnocení vykonané práce: zpracování map, jejich formulace, uspořádání, míra informativní složky a její adekvátnost a použitelnost. Jedním z nejdůležitějších členů týmu je koordinátor, facilitátor projektu, ten řídí, upravuje průchod celým projektem. Organizuje práci ostatních v týmu. Určuje dobu, po kterou skupina spolupracuje. Hlídá, aby se účastníci neodchýlili od cílové otázky, také určuje, aby jinak nepřekročili dříve určené podmínky (např. počet pojmů v mapě, odbornost aj.). Identifikace hlavního bodu spočívá v přípravě na celý projekt, tvorbu mapy, popřípadě map. Je důležité vybrat správné členy (pokud se předpokládá spolupráce většího množství osob), kteří se podílejí na celém projektu. Koordinátor v přípravné práci vybírá členy podle předem stanovených cílů, požadavků projektu, tedy podle cílové otázky. Po sestavení týmu dochází k hledání vhodného ústředního bodu (focus), po jehož rozvíjení vzniknou pojmové mapy. Generování myšlenek probíhá na bázi brainstormingu. Celý tým přemýšlí nad pojmy a výrazy, které s daným tématem souvisí. Podle zkušeností W. M. K. Trochima a dalších vědců není dobré generovat více než 100 výrazů a pojmů, které mají být celkově zastoupeny v mapě. Strukturování a organizace myšlenek spočívá v rozřazení generovaných myšlenek do skupin podle ústředního bodu, dále seřazení podle významu a priorit sestupně. Pro lepší orientaci a vyjádření závislosti jednotlivých pojmů ke skupinám byla vymyšlena binární symetrická dvojdimenzionální tabulka. Dále už přichází na řadu samotné grafické uspořádání myšlenek do pojmových map. V první fázi se identifikuje postavení jednotlivých pojmů a výrazů v rámci jedné skupiny, jak byly roztříděny. Pojmy a výrazy podle důležitosti, funkce a souvislosti s ústřední myšlenkou se spojí vztahy nejdříve v rámci jedné skupiny, následně v rámci celého projektu podle hierarchie. Tím se vytvoří pojmová mapa nebo soustava pojmových map, které jsou na sobě přímo či nepřímo závislé. Ve výše zmíněném postupu spolupracuje celá skupina po celou dobu společně. Vytváří společnými silami hlavní pojem, společným brainstormingem vytváří pojmy a následně je kolektivně skládají do skupin a hierarchie, vytvářejí společně vztahy, křížné vztahy a nakonec zkontrolují výsledek. Nicméně kolektivní pojmová mapa se dá konstruovat i jiným způsobem, záleží na koordinátorovi, jakou práci určí kolektivu a jednotlivcům. V některých případech je mnohem výhodnější, pokud neprobíhá brainstorming a jednotliví členové skupiny vymýšlejí pojmy odděleně. Následně pak spojí své úsilí a vyberou pojmy, které se vyskytují nejčastěji, společně pak dalšími postupnými kroky tvoří pojmovou mapu. 23 vankova.kn.bl.indd :49:12

24 Obdobně je v některých případech výhodnější společně prostřednictvím brainstormingu najít pojmy, které pak jednotlivci zpracují do individuálních pojmových map. Nejčastější větve, vazby, vztahy, hierarchie následně společně vytvoří pojmovou mapu. Tvorba kolektivní pojmové mapy může tedy probíhat různými způsoby, např.: 1. Hromadně tvořená pojmová mapa celým kolektivem, skupina pracuje po celou dobu společně 2. Společný brainstorming, vytvoření dávky pojmů a následná tvorba individuálních map 3. Individuální výběr pojmů, výběr společných pojmů a následná tvorba společné mapy 4. Individuální výběr pojmů, výběr společných pojmů a následná tvorba individuálních map a spojení společných rysů map do jedné mapy 5.4 Shrnutí kapitoly Tato kapitola si klade za cíl vysvětlit kroky, které je vhodné dodržet při tvorbě pojmové mapy. Důležitým vstupem do tvorby pojmové mapy je vytvořit cílovou otázku, na kterou má odpovídat pojmová mapa. Na základě této otázky se následně tvoří ústřední pojem a další pojmy ve skupinách a hierarchiích. Následně se provede provázání pojmů vztahy a nakonec křížnými vztahy napříč vytvořenou strukturou. V poslední fázi je nutné zkontrolovat pojmovou mapu vzhledem k cílové otázce. Tvorba pojmové mapy je závislá na stupni řízení, který poskytne koordinátor, tedy učitel. Dále rozhoduje o počtu a druzích poskytaných materiálů, za jakým účelem je mapa tvořena a jaké další požadavky si klade učitel (čas, počet pojmů v mapě aj.). V neposlední řadě také je pojmová mapa závislá na počtu osob, které se na pojmové mapě podílí. 24 vankova.kn.bl.indd :49:12

25 Při vytváření pojmové mapy je vhodné znát počáteční stav osoby, která pojmovou mapu tvoří, tedy každá pojmová mapa se staví na předchozích znalostech, prekonceptech, a případně za přispění dalších materiálů (např. textu). Otázky k promyšlení 1. Přečtěte si následující texty a určete cílovou otázku, na kterou mají odpovídat: UNIX je víceuživatelský a víceúlohový univerzální operační systém. Víceuživatelský systém dovoluje pracovat současně více uživatelům. Víceúlohový systém dovoluje každému uživateli spustit více úloh najednou. Hlavní úlohou operačního systému je efektivně řídit přidělování paměti, procesu, prostoru na disku, řídit přidělování obsluhy terminálů a všech zařízení připojených k počítači. Operační systém by měl uživatelům poskytnout takové prostředí, aby mohli počítač používat při běžné práci. Operační systémy typu UNIX pracují i na velmi odlišných architekturách, od mnohaprocesorových superpočítačů až po osobní počítače typu PC. UNIX se vyznačuje zejména jednoduchým uživatelským rozhraním, hierarchickým souborovým systémem, velmi silným příkazovým řádkem. Součástí systému je i kompilátor jazyka C aj. 4 Pro čtení výkresů jsou rozhodující kóty. Z toho důvodu je kótování jedna z nejzodpovědnějších prací na technických výkresech. Kótování musí vyhovovat příslušným normám ISO 129 a ČSN Kóta je číslo určující požadovanou nebo skutečnou velikost rozměrů nebo polohu předmětu a jeho částí bez zřetele na měřítko, ve kterém je předmět kreslen. Délkové rozměry se kótují na celém výkrese ve stejných měřících jednotkách (převážně v milimetrech), aniž by se uváděla nějaká značka. Rovinné úhly se kótují v úhlových stupních, minutách a vteřinách, v tomto případě se značky měřících jednotek připisují vždy. Každý prvek má být na výkrese kótován pouze jednou. Kóty se umisťují v tom pohledu nebo v řezu, v němž je jasný jejich vztah ke kótovanému prvku. Všechny informace o rozměrech potřebné k úplnému a srozumitelnému popsání předmětu musí být uvedeny přímo na výkrese, pokud nejsou uvedeny v souvisejících dokumentech (např. v popisovém poli nebo v soupisu položek). 5 Hodnocení je činnost náročná, odpovědná a společensky závažná. Hodnocení (a zejména celoroční, závěrečné, výstupní) má pro žáka vážné společenské důsledky. Následky nespravedlivého hodnocení mohou žáka provázet celý život. Žáka je třeba hodnotit objektivně, citlivě a taktně. Hodnocení je významnou informací nejen pro žáka, ale i pro rodiče i učitele. Dobrá spolupráce učitele s rodiči žáka může vést k odstranění zjištěných nedostatků. Pro učitele jsou výsledky hodnocení žáků významnou zpětnou vazbou o efektivitě jeho vlastní práce a jedním z námětů na sebereflexi. Hodnocení by mělo probíhat v duchu pedagogického optimismu a mělo by žáka motivovat k další práci. Dobrý učitel hledá individuální cestu ke každému žákovi a snaží se nejen hodnotit, ale především poradit, jak odstranit případné nedostatky. Žáky hodnotí objektivně a spravedlivě. 6 Základem brainstormingu je vyvolání asociací. Uvědomíme-li si, že výraz brainstorm (doslovný pře- klad mozková bouře ) může znamenat bláznivý nápad, v podstatě metodě budeme mnohem blíž, než když použijeme synonymní vyjádření přicházet s chytrými nápady. Cílem je totiž hledání origi- 4 PETRLÍK, Lukáš. Jemný úvod do systému UNIX. 1. vyd. České Budějovice : Kopp, s. ISBN , (s ). 5 KLETEČKA, Jaroslav, FOŘT, Petr. Technické kreslení: učebnice pro střední průmyslové školy.1. vyd. Praha : Computer Press, c2001. ix, 193 s. ISBN , (s. 59). 6 ŠVEC, Vlastimil, FILOVÁ, Hana. Praktikum didaktických dovedností: učebnice pro střední průmyslové školy. 2. vyd. V Brně : Masarykova univerzita, s. ISBN , (s. 82). 25 vankova.kn.bl.indd :49:12

26 nálních nápadů. Alex F. Osborn přišel ve 30. letech 20. stol. na to, že tradičně vedené obchodní schůzky nepodporují rozvoj nových myšlenek právě naopak. Zábrany účastníků vyjadřovat své názory často pramení z obav, že příspěvek bude hodnocený jako nesprávný nebo hloupý. Osborn byl přesvědčen o tom, že hloupé nápady mohou vést k velmi užitečným řešením, neboť lidi se jimi oprošťují od zaběhnutých myšlenkových schémat a přinášejí nové, neotřelé pohledy na věc. Mnoho učitelů chápe termín brainstorming jako rekapitulaci předchozích poznatků. Není to správné. Zdaleka tak nevyužívají této metody. Čtyři důležitá pravidla, která byste měli vy a vaši žáci respektovat: Nekritizuj! Čím více nápadů, tím lépe! Kvantita místo kvality. Doplňuj a rozvíjej předchozí nápady! Čím neotřelejší nápad, tím lépe! 7 Z předchozích textů vyberte hlavní pojem a dalších 15 (max. 20) pojmů, ze kterých vytvořte hierarchickou pojmovou mapu se všemi vztahy, včetně křížných. Bez připravených materiálů nebo textů se prostřednictvím pojmové mapy pokuste odpovědět na otázky: Jakým způsobem funguje kolo? Co je to fotosyntéza? Kdo byl Caesar? Proč se střídají v ČR roční období? Jak se projevuje anorexie? Jak v ČR funguje v současnosti systém výchovy a vzdělávání? Co znamená pro učitele autorita ve třídě? Jaký význam má vzdělání? Jaký vliv má televize na současnou mládež? Z předchozích pojmových map vyberte mapy, které jsou spíše kognitivní a spíše názorové. Zamyslete se nad tím, pro jaké účely jsou pojmové mapy lepším nástrojem. Zapamatujte si Při tvorbě pojmové mapy je nutné dodržet základní kroky: určit cílovou otázku, najít pojmy odpovídající cílové otázce, pojmy sestavit ve skupiny a hierarchie, propojit pojmy vztahy i křížnými vztahy. Všechny fáze tvorby pojmové mapy by se vždy měly vztahovat k cílové otázce. 7 BERGER, Elisabeth, FUCHS, Hildegard. Učíme děti učit se: praktické využití poznatků o školní komunikaci, učení a prezentaci. 1. vyd. v českém jazyce. Plzeň : Fraus, s. Moderní pedagogika v teorii a praxi. ISBN , (s. 22). 26 vankova.kn.bl.indd :49:13

27 6. Hodnocení pojmových map Hodnocení pojmové mapy je přímo závislé na komponentech mapy a jejich přidělené důležitosti při evaluaci mapy (např. přiřazená důležitost pojmů a vztahů, stanovení klíče, určení charakteristik, kriteriální mapa). Všechny typy hodnocení podléhají jak reliabilitě, tak validitě, nejčastěji pak kognitivní validitě, která je závislá na kognitivních aktivitách vyvolaných různými druhy mapovacích technik, způsobu výkonového hodnocení a vlivu variant hodnotících parametrů. V současné době se nejvíce využívá dvou rozdílných metod hodnocení pojmových map (strukturální a vztahová). První je strukturální metoda hodnocení pojmových map (structural method), jejíž základy byly položeny na konci sedmdesátých a začátku osmdesátých let dvacátého století protagonistou a prvním tvůrcem pojmových map J. D. Novakem a jeho spolupracovníkem D. B. Gowinem. Druhá metoda hodnocení vztahová (relations method) je více sofistikovaná při hodnocení obsahu pojmové mapy a snižuje důraz počítání komponent mapy. Často se využívá i tzv. kriteriální mapa (daná učitelem, skupinou, vědcem, expertem v dané oblasti), viz kapitola Objevují se i pokusy o sjednocení těchto dvou základních technik (ty se více přiklánějí k jedné metodě, proto byly rámcově přiděleny vždy k převládající metodě), poté mluvíme o smíšeném hodnocení. Je možné pojmové mapy hodnotit i prostřednictvím aplikací (XCOMPT, TPL-KATS, COMPASS aj.). Na tomto místě je nutné zdůraznit, že strukturální metody hodnocení jsou vytvořeny a realizovány převážně pro hierarchické a pavoukové typy map, u kterých je možné určovat hierarchie alespoň v přeneseném smyslu. Pro vztahové metody hodnocení záleží na zadavateli pojmové mapy a dalších okolnostech spojených se zadáním, účelem a smyslem mapy. 6.1 Strukturální metoda hodnocení pojmových map 27 Tato metoda je založena na zkoumání vlastní organizace pojmové mapy. Soustřeďuje se na jednotlivé části struktury. Typické strukturální hodnocení měří počet pojmů, počet vztahů, počet hierarchických úrovní, počet křížných vztahů a počet příkladů. Jednotlivým komponentám jsou přiřazovány body, které v součtu dávají konečný obraz hloubky porozumění řešené problematiky. Přidělování důležitosti, váhy a bodového zatížení sledovaných jevů se u autorů bodového schématu liší. Tato technika hodnocení bývá oblíbena zejména kvůli své matematické objektivnosti, nicméně se nepokouší určovat kvalitu komponent. Zároveň je považována za časově náročnější. Výčet metod strukturálního hodnocení není kompletní, v této kapitole jsou uvedeny pouze příklady. Strukturální hodnocení jako první navrhl J. D. Novak ve spolupráci s D. B. Gowinem (1984) a po něm postupně bylo modifikováno různými autory obvykle pouze pro hierarchické pojmové mapy, je tedy považována za tradiční, původní, model hodnocení pojmových map. Původní systém hodnocení je založen na počítání správných tvrzení, stupni hierarchizace, příkladů a křížných spojů. Pak každému počtu je přiřazena váha (hievankova.kn.bl.indd :49:13

pojmové mapy ve vzdělávání

pojmové mapy ve vzdělávání pojmové mapy ve vzdělávání Mgr. Petra Vaňková Katedra informačních technologií a technické výchovy, Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta d alší vzdělávání pedagogických pracovníků na p edf UK

Více

Pojmové mapy ve výuce fyziky

Pojmové mapy ve výuce fyziky Pojmové mapy ve výuce fyziky Renata Holubová Přírodovědecká fakulta UP Olomouc, e-mail: renata.holubova@upol.cz Úvod Rámcové vzdělávací programy mají pomoci dosáhnout u žáků přírodovědné gramotnosti. Tento

Více

PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská

PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Teoretické základy pedagogických věd 1. Teorie výchovy a vzdělávání, vzdělanost a školství v antice.

Více

Rozvoj čtenářské a matematické gramotnosti v rámci projektu P-KAP 1. díl Čtenářská gramotnost

Rozvoj čtenářské a matematické gramotnosti v rámci projektu P-KAP 1. díl Čtenářská gramotnost Rozvoj čtenářské a matematické gramotnosti v rámci projektu 1. díl Čtenářská gramotnost Mgr. Květa Popjuková Garantka oblasti Čtenářská a matematická gramotnost Národní ústav pro vzdělávání podpora krajského

Více

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,

Více

DIDAKTIKA FYZIKY DIDAKTICKÉ PRINCIPY (ZÁSADY) Prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc.

DIDAKTIKA FYZIKY DIDAKTICKÉ PRINCIPY (ZÁSADY) Prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc. DIDAKTIKA FYZIKY DIDAKTICKÉ PRINCIPY (ZÁSADY) Prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc. CITÁTY KOMENSKÉHO Poněvadž při všem je nesnadněji odučovati se než učiti se, musí být opatrně přihlíženo k tomu, aby se ničemu

Více

pracovní listy Výrazy a mnohočleny

pracovní listy Výrazy a mnohočleny A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace 2 Vzdělávací obor: Cvičení z matematiky 3 Ročník: 8. 4 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence) 5 Kompetence k učení vybírat a využívat pro efektivní

Více

Nikolić Aleksandra Matěj Martin

Nikolić Aleksandra Matěj Martin POSTAVENÍ Í PEDAGOGIKY MEZI VĚDAMI Nikolić Aleksandra Matěj Martin PŮVOD NÁZVU Paidagogos = pais + agein Pais = dítě Agein = vést průvodce dětí, často vzdělaný otrok pečoval o výchovu dětí ze zámožných

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více

PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE. PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5.

PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE. PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5. PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5. 2012 APSYS Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání pracovníků ve vědě

Více

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY SEMINÁŘ Z PŘÍRODOPISU Ing. Tereza Jechová

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY SEMINÁŘ Z PŘÍRODOPISU Ing. Tereza Jechová Volitelný předmět Cvičení z přírodopisu je podle možností školy zařazen v průběhu 6. 9. ročníku, rozšiřuje a doplňuje svým vzdělávacím obsahem předmět přírodopis. Předmět je vyučován 1 hodinu týdně, v

Více

Struktura e-learningových výukových programù a možnosti jejího využití

Struktura e-learningových výukových programù a možnosti jejího využití Struktura e-learningových výukových programù a možnosti jejího využití Jana Šarmanová Klíčová slova: e-learning, programovaná výuka, režimy učení Abstrakt: Autorská tvorba výukových studijních opor je

Více

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 9.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní pedagogika

Více

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY...

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY... Obsah 5 OBSAH PŘEDMLUVA............................................ 7 I ÚVOD DO PEDAGOGIKY.............................. 9 II PEDAGOGIKA VOLNÉHO ČASU....................... 25 III PŘEDŠKOLNÍ PEDAGOGIKA..........................

Více

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP)

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) AR 2007/2008 - Bakalářské studium kombinovaná forma 1. ročník (pro obor Aplikovaná informatika; ML-sociologie) Přednášející: doc. Dr. Zdeněk Cecava,

Více

Výuka čtenářských strategií v zahraničí (evropské a zámořské trendy) Ladislava Whitcroft

Výuka čtenářských strategií v zahraničí (evropské a zámořské trendy) Ladislava Whitcroft Výuka čtenářských strategií v zahraničí (evropské a zámořské trendy) Ladislava Whitcroft Co jsou čtenářské strategie? Záměrné a cílené pokusy čtenáře o kontrolu nad schopností dekódovat text, porozumět

Více

MODELOVÁNÍ DAT V INFORMAČNÍCH SYSTÉMECH. Jindřich Kaluža Ludmila Kalužová

MODELOVÁNÍ DAT V INFORMAČNÍCH SYSTÉMECH. Jindřich Kaluža Ludmila Kalužová MODELOVÁNÍ DAT V INFORMAČNÍCH SYSTÉMECH Jindřich Kaluža Ludmila Kalužová Recenzenti: prof. Ing. Milan Turčáni, CSc. prof. Ing. Ivan Vrana, DrSc. Tato kniha vznikla za finanční podpory Studentské grantové

Více

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Institut sociologických studií Katedra sociologie PŘEDPOKLÁDANÝ NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE: PODNIKOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ A JEHO VZTAH K MOBILITĚ

Více

Konceptová analýza. Analýza obsahové transformace ve výuce a jejích strukturních opor obsahová jádra jádrové činnosti

Konceptová analýza. Analýza obsahové transformace ve výuce a jejích strukturních opor obsahová jádra jádrové činnosti Konceptová analýza Analýza obsahové transformace ve výuce a jejích strukturních opor obsahová jádra jádrové činnosti Jednotky transformace obsahu v učební situaci prekoncept / představa výraz koncept SITUACE

Více

Využití přírodovědného pokusu na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů z praxe výzkumná sonda. Ondřej Šimik

Využití přírodovědného pokusu na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů z praxe výzkumná sonda. Ondřej Šimik Využití přírodovědného pokusu na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů z praxe výzkumná sonda Ondřej Šimik Kontext přírodovědného vzdělávání na 1. stupni ZŠ Transformace české školy - RVP ZV Člověk a jeho svět

Více

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region) NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých

Více

Kritéria evaluace elektrotechnické a elektronické stavebnice

Kritéria evaluace elektrotechnické a elektronické stavebnice Kritéria evaluace elektrotechnické a elektronické stavebnice Čestmír Serafín, Lenka Partíková Souhrn Hodnocení učebních pomůcek používaných ve vyučovacím procesu patří mezi základní kompetence učitele.

Více

Informační systémy 2008/2009. Radim Farana. Obsah. Nástroje business modelování. Business modelling, základní nástroje a metody business modelování.

Informační systémy 2008/2009. Radim Farana. Obsah. Nástroje business modelování. Business modelling, základní nástroje a metody business modelování. 3 Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta strojní, Katedra automatizační techniky a řízení 2008/2009 Radim Farana 1 Obsah Business modelling, základní nástroje a metody business modelování.

Více

Učebnice a jejich využívání ve výuce Kliknutím lze upravit styl předlohy.

Učebnice a jejich využívání ve výuce Kliknutím lze upravit styl předlohy. Zvyšování odborných kompetencí akademických pracovníků Ostravské univerzity v Ostravě a Slezské univerzity v Opavě Učebnice a jejich využívání ve výuce Kliknutím lze upravit styl předlohy. Mgr. Iva Červenková,

Více

5.1.7 Informatika a výpočetní technika. Časové, obsahové a organizační vymezení. ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0

5.1.7 Informatika a výpočetní technika. Časové, obsahové a organizační vymezení. ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0 5.1.7 Informatika a výpočetní technika Časové, obsahové a organizační vymezení ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0 Realizuje se vzdělávací obor Informatika a výpočetní technika RVP pro gymnázia.

Více

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Helena Kolibová Karviná 2012 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176) Rozvoj kompetencí

Více

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673 Název vyučovacího předmětu: GRAFIKA NA PC (GRA Obor vzdělání: 18 20 M/01 Informační technologie Forma vzdělání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 154 (5 hodin týdně) Platnost: 1. 9. 2009

Více

MATEMATIKA CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU pro 1. až 5. ročník

MATEMATIKA CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU pro 1. až 5. ročník 1. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu 1.1 Vzdělávací obsahy, ze kterých je vyučovací předmět utvořen MATEMATIKA CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU pro 1. až 5. ročník Vzdělávání klade důraz na důkladné

Více

Název akce: JAK VYUŽÍVAT KRITICKÉ MYŠLENÍ PŘI PŘÍPRAVĚ LEKCÍ A PRACOVNÍCH LISTŮ

Název akce: JAK VYUŽÍVAT KRITICKÉ MYŠLENÍ PŘI PŘÍPRAVĚ LEKCÍ A PRACOVNÍCH LISTŮ Název akce: JAK VYUŽÍVAT KRITICKÉ MYŠLENÍ PŘI PŘÍPRAVĚ LEKCÍ A PRACOVNÍCH LISTŮ (Hradec Králové, SVK, 15.4.2011) PhDr. Jana Doležalová, Ph.D. I. EVOKACE: V čem vidíte pozitiva a negativa pracovních listů?

Více

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16

Více

METODICKÝ APARÁT LOGISTIKY

METODICKÝ APARÁT LOGISTIKY METODICKÝ APARÁT LOGISTIKY Metodický aparát logistiky jedná se o metody sloužící k rozhodování při logistických problémech Metodu = použijeme, v případě vzniku problému. Problém = vzniká v okamžiku, když

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia. předmětu Management ve finančních službách

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia. předmětu Management ve finančních službách Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Management ve finančních službách Název tematického celku: Základní koncepční přístupy a osobnost manažera Cíl: V návaznosti na poznatky

Více

Obsah. ÚVOD 1 Poděkování 3

Obsah. ÚVOD 1 Poděkování 3 ÚVOD 1 Poděkování 3 Kapitola 1 CO JE TO PROCES? 5 Co všechno musíme vědět o procesním řízení, abychom ho mohli zavést 6 Různá důležitost procesů 13 Strategické plánování 16 Provedení strategické analýzy

Více

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH 4.9.40. Psychologie Dvouletý volitelný předmět PSYCHOLOGIE (pro 3. ročník, septima) navazuje na základní okruhy probírané v hodinách ZSV. Zaměřuje se na rozšíření poznatků jak teoretických psychologických

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České

Více

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU INFORMATIKA (4 leté studium)

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU INFORMATIKA (4 leté studium) CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU INFORMATIKA (4 leté studium) 1. Obsahové vymezení Hlavním cílem předmětu je umožnit všem žákům dosažení pokročilé úrovně informační gramotnosti získat dovednosti v ovládání výpočetní

Více

Cíl výuky: Cílem předmětu je uvedení studentů do problematiky projektování, seznámit posluchače se zásadami

Cíl výuky: Cílem předmětu je uvedení studentů do problematiky projektování, seznámit posluchače se zásadami PM_prezenční a kombinované bakalářské studium Česky Projektový management Anglicky Project Management Garant Ing. Zdeněk Voznička, CSc. Zakončení Zápočet Anotace: Úvod do projektového managementu, základní

Více

Problémové domény a jejich charakteristiky

Problémové domény a jejich charakteristiky Milan Mišovič (ČVUT FIT) Pokročilé informační systémy MI-PIS, 2011, Přednáška 02 1/16 Problémové domény a jejich charakteristiky Prof. RNDr. Milan Mišovič, CSc. Katedra softwarového inženýrství Fakulta

Více

Předmět: Logické hrátky

Předmět: Logické hrátky Předmět: Logické hrátky Charakteristika předmětu Logické hrátky Vyučovací předmět Logické hrátky je volitelným předmětem v 6. ročníku. Rozšiřuje a prohlubuje obsah předmětu Matematika vzdělávacího oboru

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.

Více

RNDr. Milan Šmídl, Ph.D. Co je to BOV?

RNDr. Milan Šmídl, Ph.D. Co je to BOV? RNDr. Milan Šmídl, Ph.D Co je to BOV? BOV = Badatelsky Orientovaná Výuka Inquiry Based Science Education (IBSE) Inguiry = bádání, zkoumání, hledání pravdy cílevědomý proces formulování problémů, kritického

Více

19.11.2013. Projektový management. Projektový management. Další charakteristiky projektu. Projekt

19.11.2013. Projektový management. Projektový management. Další charakteristiky projektu. Projekt Projektový management Lekce: 8 Projektový management Doc. Ing. Alois Kutscherauer, CSc. Projektový management je typ managementu uplatňovaného k zabezpečení realizace jedinečných, neopakovatelných, časově

Více

Teoreticko-metodologický seminář. Zdeňka Jastrzembská

Teoreticko-metodologický seminář. Zdeňka Jastrzembská Teoreticko-metodologický seminář Zdeňka Jastrzembská jastrzem@phil.muni.cz A) Co je to věda? Věda je každý celek hodný toho, aby mohl být předmětem intelektuální výuky na vysokých školách. Věda je specifický

Více

Malá didaktika innostního u ení.

Malá didaktika innostního u ení. 1. Malá didaktika činnostního učení. / Zdena Rosecká. -- 2., upr. a dopl. vyd. Brno: Tvořivá škola 2006. 98 s. -- cze. ISBN 80-903397-2-7 činná škola; vzdělávání; vyučovací metoda; vzdělávací program;

Více

Interdisciplinarita jako terminologický problém Andrea Nohelová

Interdisciplinarita jako terminologický problém Andrea Nohelová Interdisciplinarita jako terminologický problém Andrea Nohelová KATEDRA ČESKÉHO JAZYKA A LITERATURY S DIDAKTIKOU, PdF OU Anotace pojetí termínu interdisciplinarita v RVP pojetí termínu interdisciplinarita

Více

Psychologické základy vzdělávání dospělých

Psychologické základy vzdělávání dospělých Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme

Více

PŘÍRODOVĚDNÁ GRAMOTNOST

PŘÍRODOVĚDNÁ GRAMOTNOST PŘÍRODOVĚDNÁ GRAMOTNOST Kvalitní přírodovědné vzdělání, resp. získání přírodovědné gramotnosti umožní žákům porozumět přírodním vědám a efektivně je využívat ve svém každodenním, školním i budoucím profesním

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

Strategické řízení a plánování jak zefektivňovat veřejnou správu

Strategické řízení a plánování jak zefektivňovat veřejnou správu MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci Strategické řízení a plánování jak zefektivňovat veřejnou správu Věra-Karin Brázová 2. 6. 2017, konference MODERNÍ VEŘEJNÁ SPRÁVA Obsah prezentace

Více

Projektově orientované studium Základní principy a filozofie PBL Co a co není PBL Co je to projekt. CIIV červenec 2013 odpovědný manažer: Petr Hynek

Projektově orientované studium Základní principy a filozofie PBL Co a co není PBL Co je to projekt. CIIV červenec 2013 odpovědný manažer: Petr Hynek Základní principy a filozofie PBL Co a co není PBL Co je to projekt Projektově orientované studium není nic nového Po celou historii je stále a znova voláno po praktické výuce Fantazie je důležitější než

Více

Nejvhodnější rozhodovací styl v daném kontextu

Nejvhodnější rozhodovací styl v daném kontextu FAKULTA INFORMATIKY A MANAGEMENTU UNIVERZITA HRADEC KRÁLOVÉ Nejvhodnější rozhodovací styl v daném kontextu Individuální projekt SPM1 Vypracoval: Bc. Martin Petruželka Studijní obor: K-IM2 Emailová adresa:

Více

Konstruktivistické principy v online vzdělávání

Konstruktivistické principy v online vzdělávání Konstruktivistické principy v online vzdělávání Erika Mechlová Ostravská univerzita ESF Čeladná, 4.11.2005 Teorie poznání Teorie poznání, noetika - část filozofie Jak dospíváme k vědění toho, co víme Co

Více

Reálná čísla a výrazy. Početní operace s reálnými čísly. Složitější úlohy se závorkami. Slovní úlohy. Číselné výrazy. Výrazy a mnohočleny

Reálná čísla a výrazy. Početní operace s reálnými čísly. Složitější úlohy se závorkami. Slovní úlohy. Číselné výrazy. Výrazy a mnohočleny A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace 2 Vzdělávací obor: Cvičení z matematiky 3 Ročník: 9. 4 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence) 5 Kompetence k učení učí se vybírat a využívat vhodné

Více

Cíle vyučování zeměpisu

Cíle vyučování zeměpisu Cíle vyučování zeměpisu stanovení si jasných, jednoznačných a dosažitelných cílů by mělo určovat základní obsahové prvky učiva teprve poté je vhodné se ptát na prostředky cíle obsah prostředky základní

Více

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ KURIKULÁRNÍ DOKUMENTY

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ KURIKULÁRNÍ DOKUMENTY OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ KURIKULÁRNÍ DOKUMENTY RNDr. Milan Šmídl, Ph.D. Co nás čeká? Obsah vzdělávání (vědomosti, dovednosti, hodnoty, vlastnosti) Kurikulum (charakteristika, typy) Kurikulární dokumenty Standardy

Více

Příklad dobré praxe XXI

Příklad dobré praxe XXI Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe XXI pro průřezové téma Člověk a svět práce Ing. Iva Černá 2010

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu. Inovace studijních oborů na PdF UHK reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0036.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu. Inovace studijních oborů na PdF UHK reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0036. 1. Podstata aktivizačních metod výuky, kritického myšlení a konstruktivistického pojetí výuky Aktivizační metody výuky Aktivizační metody výuky jsou vyučovací postupy, kdy žáci aktivně získávají nové poznatky

Více

InnoSchool Mapování vzdělávacích potřeb zapojených regionů

InnoSchool Mapování vzdělávacích potřeb zapojených regionů InnoSchool Mapování vzdělávacích potřeb zapojených regionů Náš projekt si klade za cíl vyvinout vysoce inovativní vzdělávací systém (InnoSchool), který bude atraktivní pro studenty středních škol, bude

Více

Pedagogika I Zimní semestr Akademický rok 2014/15

Pedagogika I Zimní semestr Akademický rok 2014/15 Pedagogika I Zimní semestr Akademický rok 2014/15 Cíle výchovy a vzdělávání: Otázky spojené s konceptem klíčových kompetencí podle RVP. Učitel a cíle výuky. Pavla Zieleniecová, MFF UK 1 Obsah: 1. Tři otázky

Více

U Úvod do modelování a simulace systémů

U Úvod do modelování a simulace systémů U Úvod do modelování a simulace systémů Vyšetřování rozsáhlých soustav mnohdy nelze provádět analytickým výpočtem.často je nutné zkoumat chování zařízení v mezních situacích, do kterých se skutečné zařízení

Více

Dřevěné a kovové konstrukce

Dřevěné a kovové konstrukce Učební osnova předmětu Dřevěné a kovové konstrukce Studijní obor: Stavebnictví Zaměření: Pozemní stavitelství Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 64 4. ročník: 32 týdnů

Více

Téma číslo 5 Základy zkoumání v pedagogice II (metody) Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky

Téma číslo 5 Základy zkoumání v pedagogice II (metody) Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky Téma číslo 5 Základy zkoumání v pedagogice II (metody) Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 Teoretická východiska empirického zkoumání pedagogických jevů. Typy výzkumů, jejich různá pojetí. Základní terminologie

Více

Charakteristika lidské práce. Pracoviště Pracovní prostředí Pracovní prostředky Objekty a produkty práce. Charakter pracovní činnosti

Charakteristika lidské práce. Pracoviště Pracovní prostředí Pracovní prostředky Objekty a produkty práce. Charakter pracovní činnosti A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a svět 2 Vzdělávací obor: Člověk a svět 3 Ročník: 8. 4 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence) 5 k učení 6 vyhledává a třídí informace efektně je využívá v procesu

Více

Zjišťování potřeb učitelů na jihomoravských základních školách s ohledem na využitelnost metodických materiálů ve výuce přírodopisu.

Zjišťování potřeb učitelů na jihomoravských základních školách s ohledem na využitelnost metodických materiálů ve výuce přírodopisu. Zjišťování potřeb učitelů na jihomoravských základních školách s ohledem na využitelnost metodických materiálů ve výuce přírodopisu. Mgr. Libuše VODOVÁ, Ph.D. Katedra biologie PdF MU vodova@ped.muni.cz

Více

Rozvíjení informační gramotnosti v pregraduální přípravě učitelů na PřF OU. Doc. PaedDr. Dana Kričfaluši, CSc.

Rozvíjení informační gramotnosti v pregraduální přípravě učitelů na PřF OU. Doc. PaedDr. Dana Kričfaluši, CSc. Rozvíjení informační gramotnosti v pregraduální přípravě učitelů na PřF OU Doc. PaedDr. Dana Kričfaluši, CSc. Úvodem Člověk přece vţdy musel pracovat s informacemi tak proč se s tím nadělá tolik křiku????

Více

Edukátor učitel TV Ondřej Mikeska

Edukátor učitel TV Ondřej Mikeska Edukátor učitel TV Ondřej Mikeska Kdo je to edukátor? Edukátor je profesionál, který provádí edukaci (někoho vyučuje, vychovává, školí, zacvičuje, trénuje, atd.) (Průcha, 2002). Profese učitele Učitelé

Více

II. MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE

II. MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE II. MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE Charakteristika vzdělávací oblasti Tato oblast je v našem vzdělávání zastoupena jedním předmětem matematikou, od 1. do 9. ročníku. Podle vývoje dětské psychiky a zejména

Více

Architektura počítačů

Architektura počítačů Architektura počítačů Studijní materiál pro předmět Architektury počítačů Ing. Petr Olivka katedra informatiky FEI VŠB-TU Ostrava email: petr.olivka@vsb.cz Ostrava, 2010 1 1 Architektura počítačů Pojem

Více

VÝUKOVÉ METODY A FORMY V ZEMĚPISE

VÝUKOVÉ METODY A FORMY V ZEMĚPISE VÝUKOVÉ METODY A FORMY V ZEMĚPISE Vyučování a učení činnost učitele činnost žáka učením si žáci osvojují vědomosti, dovednosti, návyky, ale i postoje a rozvíjí své schopnosti = kompetence veškerý vzdělávací

Více

Projektově orientované studium. Základní principy Project Based Learning (PBL)

Projektově orientované studium. Základní principy Project Based Learning (PBL) (PBL) Časování Student musí dostat informace ve chvíli, kdy je na ně připraven Informace nesmí být dána studentovi předem Moment předání informace je klíčový z hlediska zapamatování Informace musí být

Více

Didaktika účetnictví Kurs DEP507

Didaktika účetnictví Kurs DEP507 Snímek 1 Didaktika účetnictví Kurs DEP507 marie.fiserova@oavin.cz Ing. Marie Fišerová, Ph.D. Snímek 2 Obsah výchovně vzdělávací práce v účetnictví na OA a EL Kurs 1DP507 Snímek 3 Didaktika ekon. předmětů

Více

Učíme se maturitní otázku Organizování z výkladové prezentace. Zpracoval Ing. Jan Weiser

Učíme se maturitní otázku Organizování z výkladové prezentace. Zpracoval Ing. Jan Weiser Učíme se maturitní otázku Organizování z výkladové prezentace Zpracoval Ing. Jan Weiser Osnova prezentace Postup jak uložit obsah tématu do dlouhodobé paměti? Obecnější začlenění problému Funkce řízení

Více

VYUŽITÍ MODERNÍCH TECHNOLOGIÍ VE VÝUCE českého jazyka a literatury

VYUŽITÍ MODERNÍCH TECHNOLOGIÍ VE VÝUCE českého jazyka a literatury VYUŽITÍ MODERNÍCH TECHNOLOGIÍ VE VÝUCE českého jazyka a literatury Mgr. Pavlína Mazáčová, Ph.D. Kabinet informačních studií a knihovnictví FF MU Brno Vzdělávací technologie a učitel ve škole 21. století

Více

A1 Marketingové minimum pro posílení výchovy k podnikavosti (8h)

A1 Marketingové minimum pro posílení výchovy k podnikavosti (8h) A1 Marketingové minimum pro posílení výchovy k podnikavosti (8h) 2.1 Základy marketingové strategie (2,5h) Učitelé se seznámí se základní marketingovou terminologií a s možnými cestami rozvoje firmy. V

Více

Hlavní oblasti vlastního hodnocení školy schválené pedagogickou radou dne 29. 9. 2009 jsou:

Hlavní oblasti vlastního hodnocení školy schválené pedagogickou radou dne 29. 9. 2009 jsou: Hotelová škola a Obchodní akademie Havířov s. r. o. Vlastní hodnocení školy 1. Právní vymezení Hotelová škola a Obchodní akademie Havířov s. r. o. zpracovává na základě 11 a 12 odst. 2 zákona č. 561/2004

Více

Identifikace. Koncepce ZŠ - Mateřská a základní škola Raduška. Název školy: ZAČÍT SPOLU Základní škola a Mateřská škola Kadaň

Identifikace. Koncepce ZŠ - Mateřská a základní škola Raduška. Název školy: ZAČÍT SPOLU Základní škola a Mateřská škola Kadaň Koncepce ZŠ - Mateřská a základní škola Raduška Identifikace Název školy: ZAČÍT SPOLU Základní škola a Mateřská škola Kadaň Adresa školy: Kpt. Jaroše 612, 432 01 Kadaň Ředitelka školy: Bc. Diana Roubová

Více

Informační a komunikační technologie. Informační a komunikační technologie

Informační a komunikační technologie. Informační a komunikační technologie Oblast Předmět Období Časová dotace Místo realizace Charakteristika předmětu Průřezová témata Informační a komunikační technologie Informační a komunikační technologie 5. 6. ročník 1 hodina týdně počítačová

Více

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání Vzdělávací aktivity ve vzdělávání dospělých Cíle výuky, učební cíl Cíl výuky zachycuje to, co má účastník na konci učební jednotky vědět nebo umět. Učební cíl tedy popisuje ne to, co lektoři chtějí nebo

Více

Měření efektivity informačního vzdělávání. Mgr. Gabriela Šimková gsimkova@phil.muni.cz KISK, Filozofická fakulta MU

Měření efektivity informačního vzdělávání. Mgr. Gabriela Šimková gsimkova@phil.muni.cz KISK, Filozofická fakulta MU Měření efektivity informačního vzdělávání Mgr. Gabriela Šimková gsimkova@phil.muni.cz KISK, Filozofická fakulta MU Evaluace jako výzkumný proces Formy informačního vzdělávání CEINVE Kontaktní (face to

Více

Hodnocení map. Přednáška z předmětu Tematická kartografie (KMA/TKA) Otakar Čerba Západočeská univerzita

Hodnocení map. Přednáška z předmětu Tematická kartografie (KMA/TKA) Otakar Čerba Západočeská univerzita Hodnocení map Přednáška z předmětu Tematická kartografie (KMA/TKA) Otakar Čerba Západočeská univerzita poslední aktualizace: 9.10.2007 Cíle a způsoby hodnocení Zjištění vlastností, kvality a vhodnosti

Více

5.15 INFORMATIKA A VÝPOČETNÍ TECHNIKA

5.15 INFORMATIKA A VÝPOČETNÍ TECHNIKA 5.15 INFORMATIKA A VÝPOČETNÍ TECHNIKA 5. 15. 1 Charakteristika předmětu A. Obsahové vymezení: IVT se na naší škole vyučuje od tercie, kdy je cílem zvládnutí základů hardwaru, softwaru a operačního systému,

Více

Národní ústav pro vzdělávání Valtice, (4) Posuzovací archy

Národní ústav pro vzdělávání Valtice, (4) Posuzovací archy Národní ústav pro vzdělávání Valtice, 10.4.2012 Ověřování a standardizace evaluačních nástrojů (4) Posuzovací archy Kateřina Vlčková Institut výzkumu školního vzdělávání, Katedra pedagogiky Pedagogická

Více

U nás zaváděn teprve po roce Na západě od 60. let (Curriculum research and development). Význam pojmu ne zcela průhledný.

U nás zaváděn teprve po roce Na západě od 60. let (Curriculum research and development). Význam pojmu ne zcela průhledný. KURIKULUM KURIKULUM U nás zaváděn teprve po roce 1989. Na západě od 60. let (Curriculum research and development). Význam pojmu ne zcela průhledný. Existuje mnoho definic. Seznam vyučovacích předmětů a

Více

čtyřleté gymnázium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia

čtyřleté gymnázium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia DODATEK Č. 1 KE ŠKOLNÍMU VZDĚLÁVACÍMU PROGRAMU čtyřleté gymnázium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia Proč?... Proč ne? Škola: Ředitelka školy: Mgr. Ivana Vitisková Platnost dokumentu: od 1. 9. 2015 Dodatek

Více

ŠVP Základní školy Vidče 2. stupeň Vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie

ŠVP Základní školy Vidče 2. stupeň Vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie ŠVP Základní školy Vidče 2. stupeň Vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie Informatika 2. stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Informatika je zařazena jako samostatný předmět v

Více

s rozšířenou výukou jazyků při PedF UK Praha 5 - Smíchov, Drtinova 1/1861 Školní vzdělávací program pro školní družinu Drtinka 4 Life

s rozšířenou výukou jazyků při PedF UK Praha 5 - Smíchov, Drtinova 1/1861 Školní vzdělávací program pro školní družinu Drtinka 4 Life s rozšířenou výukou jazyků při PedF UK Praha 5 - Smíchov, Drtinova 1/1861 Školní vzdělávací program pro školní družinu Drtinka 4 Life Verze platná od 1. 9. 2008 OBSAH 1. CHARAKTERISTIKA ŠD...2 2. EKONOMICKÉ,

Více

Projektově orientované studium. Metodika PBL

Projektově orientované studium. Metodika PBL Základní metodický pokyn v PBL je vše, co vede k vyšší efektivitě studia, je povoleno Fáze PBL Motivace Expozice Aktivace Informace Fixace Reflexe Základním východiskem jsou nejnovější poznatky z oblasti

Více

Tomáš Janík, Eduard Hofmann

Tomáš Janík, Eduard Hofmann Oborová didaktika v učitelském studiu Tomáš Janík, Eduard Hofmann Pojetí oborových didaktik Jakou OD potřebujeme? OD je aplikovanou teoretickou disciplínou, jejíž klíčovou prověrkou je funkčnost vůči školní

Více

Vedoucí odboru, vedoucí organizační složky, ředitel MP

Vedoucí odboru, vedoucí organizační složky, ředitel MP Hodnocený: Pracovní pozice hodnoceného: Nadřízený: Pracovní pozice nadřízeného: Kompetenční model: Vedoucí odboru - majetku a investic Vedoucí odboru majetku a investic Tajemník - Tajemnice úřadu Tajemník

Více

Minimální kompetenční profil (MKP) Lektor vzdělávacích aktivit v oblasti práce s dětmi a mládeží programový pořadatel kurzů

Minimální kompetenční profil (MKP) Lektor vzdělávacích aktivit v oblasti práce s dětmi a mládeží programový pořadatel kurzů Název příkladu dobré praxe (PDP) Lektor - organizátor Minimální kompetenční profil (MKP) Lektor vzdělávacích aktivit v oblasti práce s dětmi a mládeží programový pořadatel kurzů Garant PDP (jméno a příjmení,

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Itálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů

Itálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů Itálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů O Vás 1. Dotazník vyplnilo sedm vysokoškolských pedagogů připravujících budoucí učitele cizích jazyků. 2. Šest

Více

Co Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1

Co Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 Co Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 1. Pedagogika jako věda dělení, vývoj a současné postavení 2. Výchova, vychovatel a vychovávaný - základní činitelé výchovného

Více

ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA o. p. s.

ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA o. p. s. ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA o. p. s. PRAVIDLA SYSTÉMU ZAJIŠŤOVÁNÍ KVALITY VZDĚLÁVACÍ, TVŮRČÍ A S NIMI SOUVISEJÍCÍCH ČINNOSTÍ A VNITŘNÍHO HODNOCENÍ KVALITY VZDĚLÁVACÍ, TVŮRČÍ A S NIMI SOUVISEJÍCÍCH ČINNOSTÍ

Více

Přírodověda, matematika 5. ročník (Volný čas)

Přírodověda, matematika 5. ročník (Volný čas) Přírodověda, matematika 5. ročník (Volný čas) Jméno a příjmení autora e-mail Název práce Lenka Jeřábková Ondřej Černý sipvz@gym-ul.cz Volný čas Zaměření zde uveďte číslo a název části modulu, kam řadíte

Více

Učební osnova předmětu stavba a provoz strojů

Učební osnova předmětu stavba a provoz strojů Učební osnova předmětu stavba a provoz strojů Obor vzdělání: 23 41 M/01 Strojírenství Délka a forma studia: 4 roky, denní Celkový počet hodin za studium: 13 Platnost od: 1.9.2009 Pojetí vyučovacího předmětu

Více

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU ROZPOČTY STAVEB Název školního vzdělávacího programu: Kód a název oboru vzdělání: Management ve stavebnictví 63-41-M/001 Celkový počet hodin za studium: 3. ročník = 66 hodin/ročník

Více

Organizace výuky a výukové strategie. Školní pedagogika - Teorie vyučování (didaktika) KPP 2015

Organizace výuky a výukové strategie. Školní pedagogika - Teorie vyučování (didaktika) KPP 2015 Organizace výuky a výukové strategie Školní pedagogika - Teorie vyučování (didaktika) KPP 2015 Organizace výuky = vyučovací formy Organizační forma výuky = způsob: uspořádání vyučovacího procesu jak je

Více

SOFTWAROVÁ PODPORA TVORBY PROJEKTŮ

SOFTWAROVÁ PODPORA TVORBY PROJEKTŮ Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné SOFTWAROVÁ PODPORA TVORBY PROJEKTŮ Distanční studijní opora Karel Skokan František Huňka Karviná 2012 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)

Více

1. PEDAGOGIKA. ( pedagogika jako věda, vymezení, význam, využití, její pojetí ve světě, problémy a specifika; vztah pedagogiky k jiným vědám )

1. PEDAGOGIKA. ( pedagogika jako věda, vymezení, význam, využití, její pojetí ve světě, problémy a specifika; vztah pedagogiky k jiným vědám ) Zpracovaly: Michaela Kovářová, UČO 142994 Darina Haličková, UČO 143008 1. PEDAGOGIKA ( pedagogika jako věda, vymezení, význam, využití, její pojetí ve světě, problémy a specifika; vztah pedagogiky k jiným

Více