Změna klimatu: příčiny, dopady, zpětné vazby, projekce a cesty k nápravě. Jan Hollan, Hvězdárna v Brně a Ekologický institut Veronica

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Změna klimatu: příčiny, dopady, zpětné vazby, projekce a cesty k nápravě. Jan Hollan, Hvězdárna v Brně a Ekologický institut Veronica"

Jindřich Matoušek
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Změna klimatu: příčiny, dopady, zpětné vazby, projekce a cesty k nápravě Jan Hollan, Hvězdárna v Brně a Ekologický institut Veronica

2 1. Příčiny Rostoucí koncentrace skleníkových plynů. Jejich vliv je zatím do značné míry maskován síranovými aerosoly

3 Intergovernmental Panel on Climatic Change 4th Assessment Report (IPCC AR4, Feb. 2007)

5 (CERES Period) Trenberth et al 2009

6 Figure 19: Rekonstrukce změn teploty severní polokoule od roku 200 (zdroj: Kodaňská diagnóza)

8 Trenberth et al 2009

9 Tok tepla do oceánů Global hydrographic variability patterns during Karina von Schuckmann, Fabienne Gaillard and Pierre-Yves Le Traon. J. Geophys. Res., 114, C09007, doi: /2008jc005237

10 Figure 5: Vliv antropogenní oproti vlivu solárnímu od roku 1980 a projekce do 2030 (zdroj: Kodaňská diagnóza)

11 2. Projevy

12 Země se ohřívá 90. léta byla tehdy nejteplejší zaznamenaná dekáda, třetí tisíciletí je ještě teplejší Nejteplejší roky ~ 0.8 oc: globální zvýšení teploty za poslední století

tisíciletí je ještě teplejší Nejteplejší roky 2005

14 Figure 4: Změna globální teploty od roku 1980 dle údajů GISS

16 Čtvrtletní trendy od r. 1950

18 Horské ledovce tají na celém světě Nový Zéland

19 Peru Ururashraju Glacier ~ výška: 5000 m

20 USA Grinnell Glacier Glacier National Park

21 Švýcarsko Rhone Glacier

22 Rakousko Pasterze

23 Aljaška Portage Glacier

24 Ledovec Rongbuk Ledovec v roce 1968 (nahoře) a Největší ledovec na severním svahu Mount Everestu napájí řeku Rongbuk.

25 Ice Loss Černě: ztráta ledu od r do Křivka: roky do zániku tímto tempem. Paul, F. et al., Geophys. Res. Lett. 31, L21402, 2004.

26 Ztmavnutí povrchu velká zesilující zpětná vazba

27 září Arktický mořský led

28 září Arktický mořský led

29 září Arktický mořský led

30 Figure 13: Pozorované a modelované změny rozlohy mořského ledu v Arktidě

31 Tání na povrchu Grónska Vody klesající do mlýna, svislé šachty vedoucí na dno ledového příkrovu Zdroj: Roger Braithwaite, University of Manchester (UK)

32 Rozloha oblasti tání hodnota pro rok 2007 převyšuje minulé maximum o 10% 1998 Total Melt Area April - October 3.00E+07 2) E m (k ltd M a re A 2.00E E E E Year Konrad Steffen and Russell Huff, CIRES, University of Colorado at Boulder

33 Ledový proud Jakobshavn v Grónsku Odtok z velkých grónských ledových proudů se značně zrychluje Zdroj: Prof. Konrad Steffen, Univ. of Colorado

34 Figure 8: Úbytek hmotnosti ledu v Grónsku od roku 1960, gigatuny za rok

35 Figure 10: Úbytek hmotnosti ledu v Antakrtidě od roku 1960, gigatuny za rok

38 Budoucí rizika v oteplujícím se světě riziko = pravděpodobnost x dopad

39 Extrémní události Rozložení pravděpodobnosti Pravděpdobnost výskytu Výskyt extrémních jevů A také možné změny tvaru rozložení např. teplota malý posun střední hodnoty mnohem větší nárůst extrémních událostí

40 povodně Rizika: Extrémní události Teplejší atmosféra pojme více vlhkosti (~7%/ C) Větší srážky v přívalech! více povodní? více such?

41 Projektované změny srážek Roční změny v % (období 2071/2100 ve srovnání s 1961/1990, SRES A2) climat/adaptation/index_en.htm

42 Wild fires in Greece, August 2007 Source: spiegel.de

43 California, 2007

44 Tropické bouře (cyklóny) Hurricane Catarina off Brasil, 26. March : První hurikán pozorovaný v jižním Atlantiku Poprvé na Floridu zaútočily 4 hurikány v jedné sezóně Poprvé 10 tajfunů v Japonsku v jedné sezóně 2005: Poprvé od roku 1851 v Atlantiku 27 tropických bouří Poprvé 15 hurikánů Poprvé se hurikán přiblížil k Evropě (Vincent) Nejnižší níže všech dob (Wilma, 882 mbar)

45 Body zvratu Regiony a procesy obzvláště citlivé na klimatickou změnu Marine carbon cycle Arctic sea ice Greenla melting nd Methane Arctic icedeep outgasin ozone sheet water g formation depletion Himalay a snow Sahara Indian cover monsoo Nutritio n us dust Amazon supply vegetati on Deep water formation & West Antarctic Nutrient supply Antarctic ozone ice sheet whole El Niño Southern Oscillation

46 Definice bodů zvratu 1. Hladina zvratu - radiační působení (obsah skleníkových plynů) dosáhne úrovně, kdy i bez zvýšení radiačního působení mohou nastat velké klimatické změny a dopady 2. Bod, z něhož není návratu - klimatický systém ve stavu, kdy přijdou nezadržitelné nevratné klimatické dopady (nevratné v praktickém časovém měřítku) Příklad: rozpad velkého ledového příkrovu

47 30. leden 2002 Scambos, NSIDC 20 km

48 4. březen 2002 Scambos, NSIDC 20 km

49 Minulé odchylky mořské hladiny dlouhodobě 10 m 15 m Na stupeň globálního oteplení Archer & Brovkin, 2008

50 0m

51 1m

52 7m

53 13 m Holandské krávy připravené na globální oteplení! Bill Hare Meze adaptace?

54 Rozměry nebezpečné změny Vyhynutí živočišných a rostlinných druhů 1. vyhynutí polárních a alpinských druhů 2. neudržitelná tempa migrace Rozpad ledových příkrovů: hladina oceánu 1. dlouhodobá změna dle paleodat 2. reakční doba ledových příkrovů Regionální poruchy klimatu 1. častější extrémní události 2. posun vegetačních pásem / nouze o vodu

55 Stabilizovat na úrovni, která zamezí nebezpečnému lidskému zásahu do klimatického systému United Nations Framework Convention on Climate Change (1992) Aim: to stabilize greenhouse gas concentrations... at a level that would prevent dangerous anthropogenic interference with the climate system.

57 Dopady změn podnebí +2.4 C, Ramanathan, 2008 PNAS +0.6 C, Hansen, 2005 Science Oteplení doposud IPCC, 2001 Smith et al., PNAS, 2009

60 Figure 21: Rekonstruované a pozorované změny teplot a projekce do budoucna

62 Figure 22: Vývoj emisí, který by dával naději 67 %, že globální oteplení nepřesáhne 2 ºC

63 Posouzení cílové koncentrace CO2 Jev či úkol Cíl pro CO2 / ppm 1. Arktický mořský led Ledové štíty / hladina moří Posun klimatických zón Zásobování vodou z hor Zabránit okyselení oceánu Počáteční cíl pro CO2 = 350* ppm *pokud ubude CH4, O3 a sazí

64 Cíl pro CO2: < 350 ppm Pro záchranu planety v podobě, ve které se vyvinula civilizace

67 Počáteční cíl CO2: 350 ppm Technicky splnitelný (ale ne v případě business-as-usual ) Kritický je rychlý ústup od uhlí (dlouhá životnost CO2 v ovzduší) (nutno zastavit budování nových uhelných elektráren, které CO2 nezachycují a neukládají)

68 Kolik CO2 lze ještě přidat

69 Výzva Můžeme se ještě vyhnout poničení světa, který jsme jej zdědili (a získat přitom čistší planetu a užitečnou práci) Někdy musíme přijít na to, jak žít bez fosilních paliv Proč ne teď?

70 Odkazy

71 Zdroje obrázků a textů Alexander Ač James Hansen, NASA Goddard Institute for Space Studies Kevin Trenberth, National Center for Atmoshperic Research Yvonna Gailly Anders Levermann, Potsdam-Institut für Klimafolgenforschung (PIK) Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) The Copenhagen Diagnosis, 2009 Jan Hollan a původně i jiné (viz popisky pod obrázky)

72 Nenechat biomasu zetlít nebo spálit na popel, ale zahřátím docílit jejího zuhelnatění. A výsledný produkt nepoužít jako palivo, ale vpravit jej v jemnozrnné formě do půdy. Jelikož jde o uhel z biomasy ponechávaný v biosféře, nazýváme jej biouhel (z angl. biochar).

Podobné dokumenty

Změna klimatu: příčiny, dopady, zpětné vazby, projekce. Jan Hollan, Hvězdárna v Brně a Ekologický institut Veronica

Změna klimatu: příčiny, dopady, zpětné vazby, projekce Jan Hollan, Hvězdárna v Brně a Ekologický institut Veronica CO 2 rychle narůstá Intergovernmental Panel on Climatic Change 4 th Assessment Report