QD 1048 Systémy integrované ochrany ovocných dřevin proti komplexu škodlivých organismů
|
|
- Karel Urban
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 QD 1048 Systémy integrované ochrany ovocných dřevin proti komplexu škodlivých organismů Metodika pro monitoring mery Cacopsylla pruni jako přenašeče ESFY a podklady pro ochranu vůči přenašeči ESFY (výstup projektu NAZV QD 1048) František Kocourek VÚRV Praha a Pavel Lauterer Moravské zemské muzeum Brno Charakteristika Cacopsylla pruni Mery (Psylloidea) obsahují několik čeledí většinou rozšířených po celém světě. Jsou hmyzem s proměnou nedokonalou a spolu s molicemi, mšicemi a červci tvoří řád Sternorrhyncha. Mery jsou z těchto uvedených skupin nejvíce sklerotizované, takže dospělci i po usmrcení a vysušení si ponechávají původní tvar (neplatí pro velmi mladé jedince krátce po imaginálním svlékání). Přesto je jejich kutikula poměrně tenká, i když pružná a pevná, zvláště na hlavě, hrudi a končetinách. Jsou většinou drobné velikosti, velikost dospělců středoevropských druhů kolísá mezi 1,3-6,0 mm. Ústní ústrojí je bodavé a savé, charakteristické pro všechna Sternorrhyncha je umístění ústního otvoru: Chobotek prorůstá kyčlemi předního páru nohou vzad a ústí na spodu hrudi mezi prvním a druhým párem nohou. Dospělé mery mají vesměs desetičlenná dlouhá tykadla. Na hlavě u většiny našich druhů jsou nápadné dopředu obrácené tvářové kužele ( u některých skupin chybí), dále složené oči a 3 jednoduchá očka. Na hrudi je nápadná hlavně mohutně vyvinutá členitá středohruď s předními křídly, strmě střechovitě složenými. V zadohrudí zase převládají mocné skákací svaly zadního (třetího) páru noh, napojené zejména na vzrostlé mohutně vyvinuté kyčle, většinou s charakteristickým trnovitým výběžkem - meracanthem. Všichni dospělci evropských mer výborně skáčou. Holeně zadních nohou nesou na konci často druhově charakteristický věnec černých odrazových trnů. Přední křídla mer jsou tužší, blanitá až kožovitá, čirá průhledná až neprůhledná, zadní křídla jsou jemně blanitá. Žilnatina předních křídel je charakteristická pro členění mer do čeledí. Pro samičky je charakteristické na konci zadečku vesměs mohutně vyvinuté kladélko, poměrně malé je u středoevropských mer jen u některých druhů rodu Bactericera. Zadeček samečka končí krátkým trubicovitým proctigerem, pod nímž jsou umístěny silné kopulační kleště - paramery, nad nimiž je schován útlý tenký nazad zahnutý kloubnatě dělený sklerotizovaný penis. Zejména tvar paramer, koncové části penisu a kladélka nese druhové rozlišovací znaky. U C. pruni jsou paramery jednoduché, obloukovité, koncem se stýkají. Vajíčka C. pruni jsou podlouhle oválného tvaru, u předního pólu užší a ostře zašpičatělé, na širším zadním pólu je vajíčko pevně ukotveno v rostlinném pletivu krátkou vaječnou stopkou a upevněno zde exkretem cementové žlázy samičky. Zakotveno je tak pevně, že je spíše zničíme než odstraníme. Čerstvě snesená vajíčka jsou bělavá až čirá, starší žloutnou a u zadního pólu prosvítá kulovitý oranžový mycetom. Jsou snášena vesměs na spodní stranu listu při basi čepele, zejména okolo žilek. C. pruni klade vajíčka pouze na zástupce rodu Prunus a nejblíže příbuzné rody. Larvy mer mají vždy 5 vzrůstových stupňů (instarů), rozlišitelných podle šířky hlavové kapsuly a vzrůstu křídlových pochev. Jsou dorsoventrálně zploštělé, tvarem vzdáleně připomínají trilobita. U C. pruni jsou zbarvení zelenavého, sklerity jsou hnědožluté až červenohnědé, křídlové pochvy zelené až červenohnědé. Velikost larev je od 0,5 do 1,9 mm podle vzrůstového stupně. Druhově charakteristická je chetotaxie křídelních pochev a postranní části zadní strany zadečku. Larvy jsou přizpůsobeny přisedlému životu, málo a pomalu se pohybují. Mladší vzrůstové stupně jsou koncentrovány zejména na spodní straně
2 listů na basi čepele v okolí žilek, starší pohyblivější vzrůstové stupně (L 4, L 5 ) se vyskytují po celé spodní ploše listů, na jejich řapících a na zelených částech letorostů. Pro svůj typický tvar jsou larvy mer nezaměnitelné. Klíč k určení dospělců C. pruni 1) Velikost těla kolem 2,5 3,0 mm, křídla strmě střechovitě -- složená, žilnatina křídel jednoduchá (foto 1.) jiná velikost, křídla jinak složená a žilnatina složitější nebo jednoduší.jiné organismy 2) Ústní ústrojí bodavé a savé, ústící na hrudi mezi 1. a 2. párem nohou, tykadla 10-členná (vzácně méněčlenná) mery, 3 -- ústní ústrojí kousavého typu, žilnatina křídel složitější tykadla vícečlenná..pisivky 3) Žilnatina křídel typu Psylla, tj. od společné žilky truncus comunis (R+M+Cu 1 ) se nejdříve odděluje žilka R a žilka M + Cu 1 se větví až dále; tvářové kužele přítomny.4 -- žilnatina křídel typu Trioza, tj. od společné žilky truncus comunis (R+M+Cu 1 ) nebo typu Psylla a tvářové kužele redukovány.. mery jiných skupin 4) Zbarvení rezavě hnědé až černohnědé (těla i předních křídel), pouze u nejmladších jedinců žlutavé s křídly nahnědlými na konci bezbarvými. Povrchové ostny na křídle velmi husté, úplně vyplňují membránu křídla (zvětš.100x)...cacopsylla pruni. --Zbarvení křídel jiné nebo povrchové ostny křídel řidší jiné Psyllidae Bionomie Cacopsylla pruni C. pruni je rozšířen po celé Evropě kromě nejsevernějších částí a ve střední Asii po Irkutsk a Mongolsko. Je monovoltinní, přezimuje ve stadiu imaga na koniferách (3 zimní nálezy) (Lauterer., 1999), ale zřejmě i na širokolistých dřevinách. Přezimující imaga jsou velmi obtížně zachytitelná, zřejmě migrují na velké vzdálenosti více km. Hlavní hostitelská rostlina je trnka Prunus spinosa, může se však vyvíjet též na švestkách Prunus domestica, rynglích Prunus insititia, myrobalánu Prunus cerasifera, střemchách Padus avium, P. serotina, meruňkách (Armeniaca vulgaris) a snad i na broskvoních Persica vulgaris. Imaga migrují na hostitelské rostliny od druhé dekády března, migrace vrcholí v 1.a 2. dekádě dubna a končí kolem 1. dekády května. Během dubna a začátkem května dochází k oplodnění a zrají v ovariích vajíčka, která mery počínají klást na vyrašené listy od 2. dekády dubna do konce června. Nejintenzivnější kladení vajíček je v 1. a 2. dekádě května na spodní stranu listu v basální části čepele listu kolem žilek, do listového parenchymu. Maximum výskytu imag je v době květu trnek, od konce 1. dekády května početností imag ubývá, hynou nejdříve samečci. Na meruňkách při silném obsazení listů vajíčky jsou kladena vajíčka i na nezralé plody, kde se líhnou a přetrvávají v 1. a 2. instaru, pak zde hynou. První larvy 1. instaru se objevují ve 2.dekádě dubna. K hynutí větviček meruněk v důsledku nadměrného sání a kladení vajíček dochází od 1. dekády května v izolátorech. Poslední přezimující živé imago bylo nalezeno 30. června. První larvy 5. instaru byly nalezeny až v poslední dekádě května, poslední 10. července. Na plodech meruněk larvy této mery hynou nejpozději v instaru L 3. První imaga nové generace byla nalezena 2. června. Asi po týdnu úživného žíru po posledním, imaginálním svlékání se již sklerotizovaná imaga dostávají do migrační fáze přechodu na náhradní rostliny zprvu širokolisté, později zřejmě na konifery. Medovici vylučují hlavně larvální instary L 3 -L 5. Imaga po migrační fázi zřejmě na původní hostitelské rostlině nemohou déle žít (na meruňce) a hynou, pouze v jediném případě přežily v isolátoru ojedinělá imaga až do poloviny září. Na hostitelských rostlinách (P. spinosa) se imaga nové generace hojně vyskytují až do konce července, od počátku srpna se zde nacházejí jen zcela výjimečně. Imaga C. pruni odchycená na trnkách se mohou vyvíjet i na meruňkách, vždy však část
3 populace hyne bez potomstva v prvním týdnu; čím časnější je odběr vzorků z trnek, tím jsou jedinci plastičtější a % přežívající na meruňkách vyšší. Ačkoliv ke kopulacím dochází již v 1. roce výskytu imag, k oplodnění zřejmě dochází až po přezimování. Při zpětné jarní migraci na hostitelské rostliny dochází na hostitelských rostlinách C. pruni k výskytu i jiných druhů mer, které se na jiných hostitelských dřevinách vyvíjet nemohou a po 1-3 týdnech mizí, i když někdy jsou častější než C. pruni. Jsou to: především velmi hojný Cacopsylla melanoneura, též Cacopsylla affinis, Cacopsylla pyrisuga, Cacopsylla saliceti, Cacopsylla rhamnicola a některé druhy rodů Trioza a Bactericera. Monitoring výskytu C. pruni Monitoring výskytu mery Cacopsylla pruni a následná detekce ESFY v přenašečích se doporučuje provádět v technických izolátech a v místech možné produkce sadby (školky) teplomilných peckovin (meruňky, broskvoně) a v širším okolí těchto lokalit. Širším okolí se zde rozumí komerční sady nebo zahrady s teplomilnými dřevinami a přirozená stanoviště (remízky, okraje lesů, atd.) s výskytem trnky (Prunus spinosa) nebo dalších druhů zrodu Prunus, které se nacházejí do vzdálenosti 4 km od míst produkce sadby. Vzdálenost 4 km je považována za běžnou vzdálenost pro přelet mer v průběhu jejich životního cyklu. Přenos ESFY C. pruni je samozřejmě možný i na větší vzdálenosti, ale pravděpodobnost přenosu se snižuje s druhou mocninou vzdálenosti od zdroje infekce. Monitoring C.pruni se provádí od poloviny března do poloviny května metodou sklepávání do sklepávadla typu Steiner (s rozměry 62 x 40 cm). Do sklepávadla se vloží rostoucí větev o délce cca 40 cm a svrchu se do větve 2x za sebou prudce udeří palicí opatřenou gumovým obalem. Vyčká se 2 vteřiny a palicí se zboku poklepe na sklepávadlo tak, aby hmyz a úlomky rostlin spadly do spodní části sklepávadla. Z jednoho stromu se sklepává pouze 1 větev nebo 2 větve z větších stromů, každá z jiné strany stromu. (Hmyz padá po poklepání na jednu větev i z jiných větví). Jeden dílčí vzorek zahrnuje 50 větví. Z jednoho sadu (izolátu) je nutno odebrat nejméně 4 dílčí vzorky, tj. sklepat 200 větví ze 4 míst rozmístěných rovnoměrně po sadu. Pro interpretaci výskytu ESFY v přenašečích je třeba detekovat nejméně 20 jedinců. Při nízké populační hustotě C. pruni je pak třeba zvýšit počet dílčích vzorků. V případě, že ani v 10 dílčích vzorcích (tj. 500 větví) nebyl výskyt C. pruni zjištěn, je možno z hlediska praktického významu přenosu ESFY prohlásit danou lokalitu bez výskytu C. pruni anebo zhodnotit, že použité metody ochrany vůči přenašečům byly 100% účinné. Hmyz se zachycuje živý ve spodní části sklepávadla v polyethylenové lahvičce nebo v sáčku. Pomocí exhaustoru se na místě vybírají jedinci C. pruni. Přenášejí se v počtu 20 až 100 ks z jedné lokality v polyethylenové lahvičce (objem 100 ml) živí jedinci na vložené větvičce hostitelské rostliny s pupeny nebo s lístky. Před detekcí ESFY je možno vzorky mer v lahvičkách dlouhodobě hluboce zamrazit. Monitoring C. pruni je třeba zahájit včas, tj. z teplomilných peckovin z každé lokality odebrat alespoň jeden vzorek do poloviny dubna. Od poloviny dubna již může v některých letech docházet k poklesu výskytu C. pruni v důsledku odletu převážné části populace na trnky, které C. pruni pro vývoj preferuje. V případech, že se v sadech provádí chemická ochrana proti přenašečům, je třeba provádět monitoring C. pruni před provedením ochranného opatření. Monitoring výskytu dospělců C. pruni nové generace, která se v sadech teplomilných peckovin vyskytuje v průběhu měsíce června je obtížný, vzhledem k nízké populační hustotě C. pruni, která na peckovinách dokončí vývoj. Lze jej doporučit jen ve výjimečných případech. V letním období se C. pruni nezdržuje v sadech ani na hostitelských rostlinách.
4 C. pruni není na území ČR rovnoměrně rozšířena. Zatímco na Moravě je výskyt C. pruni podrobně zmapován (viz Lauterer, 1999), údaje o výskytu v Čechách jsou fragmentární. Na Moravě je C. pruni hojným druhem v teplých oblastech jižní a střední Moravy. V Čechách je to hojný druh v některých oblastech Polabí, např. v okolí Litoměřic. Pokud se prokáže, že se C. pruni na dané lokalitě nevyskytuje, nebude nutné proti ní provádět chemickou ochranu. Výsledky monitoringu C. pruni tak budou ovlivňovat režim provádění MRO nařizovaných SRS na lokalitách s prokázaným výskytem ESFY. Vedle vegetativního šíření ESFY je v našich podmínkách pravděpodobně stejně významné šíření ESFY merou C. pruni. Například na jižní Moravě (okres Břeclav) frekvence výskytu ESFY v přezimujících dospělcích C. pruni v přirozených populacích dosahuje 10 až 20%. Infekci ESFY získávají jedinci C. pruni zejména při vývoji nymf na rostlinách pozitivních na ESFY. Tím se vysvětluje relativně vysoký podíl jedinců C. pruni pozitivních na ESFY pravidelně zjišťovaných časně na jaře. Infekci ESFY mohou získat také dospělci C. pruni při sání v jarním období, jak ukázaly výsledky výzkumu z některých let, kdy se v průběhu jara počet infekčních dospělců postupně zvyšoval. Jak bylo v ČR experimentálně prokázáno, mohou hromadně získat infekci ESFY nymfy v průběhu vývoje na rostlinách, které byly jejich rodiči infikovány v době kladení vajíček. Z uvedeného vyplývá, že ESFY může C. pruni přenášet velmi časně na jaře a proto je třeba zahájit včas ochranná opatření u producentů sadby teplomilných peckovin. Také ochrana cílená na nymfy C. pruni nové generace v měsíci květnu může být významná u producentů sadby pro snížení zdroje infekčních jedinců ESFY pro následující rok. Náměty pro chemickou ochranu proti C. pruni jako přenašeči ESFY Ošetření je třeba zahájit na začátku letové aktivity dospělců. Tato začíná přibližně od fáze zeleného poupěte (peckovin) podle teplotních podmínek daného roku již od druhé dekády března nebo počátku dubna a přetrvává až do druhé dekády května. Vrchol letové aktivity v sadech teplomilných peckovin je u C. pruni přibližně v polovině dubna. Poté C. pruni z peckovin postupně přelétá na rostliny trnky. Část populace C. pruni zůstává na meruňkách, kde klade vajíčka a může dokončit vývoj nové generace. V důsledku opakovaných přeletů C. pruni je třeba ošetření po 10 až 14 dnech opakovat. Z přípravků doporučovaných SRS pro ochranu proti C. pruni u producentů sadby a v technických izolátech doporučujeme přednostní použití insekticidů s delší dobou persistence, jako jsou neonikotinoidy (Mospilan, Calypso) při střídání s organofosfáty (Reldan, Sumithion, Super) a přípravku Cascade, případně zakončením sledu ošetření v polovině května přípravkem Nomolt. Použitá literatura: Dobreanu E., Manolache C., 1962: Homoptera Psylloidea. Fauna Republicii Populare Romine, Insecta, vol. 8, fasc.3: 376 pp. Bucuresti. Lauterer, P. 1999: Results of the investigations on Hemiptera in Moravia, made by the Moravian museum (Psylloidea 2), Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 84: Vondráček K., 1957: Mery- Psylloidea. Fauna ČSR 9: 431pp. NČSAV Praha.
5 Barevné fotografie 1. Imago C. pruni (Scopoli) nové generace na listu červenec 2003 (foto L. Dembický) 2. Larva 5. instaru C. pruni na listu červen 2003 (foto L. Dembický)
6 3. Medovice vytvořená larvami C. pruni na listu červen 2003 (foto L. Dembický) 4. Exuvie (svlečky) larev na listu spodní straně, červen 2003 (foto L. Dembický)
7 Tabule 1: Obr Žilnatina předních křídel mer typu Psylla (druh Psyllopsis distinguenda Edwards). 2- Žinatina předních křídel mer typu Trioza (druh Bactericera femorallis (Förster). 3 Tvar těla mery rodu Cacopsylla samičky druh (Cacopsylla mali (Schmidberger). Ex Dobreanu & Manolache, 1962.
8 Tabule 2: Obr Vzrůstové stupně (instary) larev mer v poměrné velikosti a tvaru (druh Aphalara polygoni Förster) (ex Vondráček., 1957). 5 Hlava Cacopsylla pruni (Scopoli) s tvářovými kuželi. 6 Tykadlo C. pruni. 7 Přední křídlo C. pruni (hustota ostnů na celém křídle odpovídá kresbě na konci křídla). Ex Dobreanu & Manolache, 1962.
9 Tabule 3: Obr Konec těla samečka C. pruni s paramerami. 9 Konec těla samičky C. pruni s kladélkem. Ex Dobreanu & Manolache, Křídelní pochvy larvy 5. instaru C. pruni s chetotaxií. 11 Koncová část zadečku larvy 5. instaru C. pruni s chetotaxií. Ex Ossiannilsson, Vajíčko C. pruni.
MONITORING ŠKŮDCŮ POLNÍ ZELENINY 33. TÝDEN
MONITORING ŠKŮDCŮ POLNÍ ZELENINY 33. TÝDEN Kamil Holý, Kateřina Kovaříková Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. V letošním roce získala Zelinářská unie finance z MZe na monitoring škůdců polní zeleniny.
VíceHmyz s proměnou nedokonalou
Prir2-III-29 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Anotace: Materiál slouží jako pomůcka při výkladu probíraného učiva zaměřeného na téma hmyz s proměnou nedokonalou (6. ročník) Hmyz s proměnou
VícePOZNÁVÁNÍ HMYZU I PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST
POZNÁVÁNÍ HMYZU I PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST VY_52_INOVACE_255 VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A PŘÍRODA VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘÍRODOPIS ROČNÍK: 9 ÚSTNÍ ÚSTROJÍ
VíceMONITORING ŠKŮDCŮ POLNÍ ZELENINY 26. TÝDEN ( )
MONITORING ŠKŮDCŮ POLNÍ ZELENINY 26. TÝDEN (24.6.2019) Kamil Holý Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. V roce 2019 získala Zelinářská unie finance z MZe na monitoring škůdců polní zeleniny. Monitoring
VíceVINOENVI MIKULOV
ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ ISO 9001:2015 www.ukzuz.cz VINOENVI MIKULOV 16.2.2018 AKTUÁLNÍ VÝSKYTY KŘÍSKA RÉVOVÉHO JEDEN Z PŘÍKLADŮ INFORMACÍ NA ROSTLINOLÉKAŘSKÉM PORTÁLU ÚKZÚZ Mikulov,
VíceMONITORING ŠKŮDCŮ POLNÍ ZELENINY 23. TÝDEN
MONITORING ŠKŮDCŮ POLNÍ ZELENINY 23. TÝDEN Kateřina Kovaříková, Kamil Holý Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. V letošním roce získala Zelinářská unie finance z MZe na monitoring škůdců polní zeleniny.
VíceMONITORING ŠKŮDCŮ POLNÍ ZELENINY 34. TÝDEN
MONITORING ŠKŮDCŮ POLNÍ ZELENINY 34. TÝDEN Kamil Holý, Kateřina Kovaříková Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. V letošním roce získala Zelinářská unie finance z MZe na monitoring škůdců polní zeleniny.
VíceMimořádně silné výskyty škůdců řepky v podzimním období a z toho vyplývající rizika pro jaro
Mimořádně silné výskyty škůdců řepky v podzimním období a z toho vyplývající rizika pro jaro Praha seminář 30.11. 2016 Prezentovány jsou výsledky projektu MZe QJ1610217 Prof. RNDr. Ing. František Kocourek,
VíceJak načasovat zásah proti časným škůdcům řepky
Jak načasovat zásah proti časným škůdcům řepky Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc. Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko K časným škůdcům ozimé řepky patří v jarním období tzv. stonkoví krytonosci,
VíceDoc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc., Výzkumný ústav pícninářský spol. s r.o. Troubsko
Šešuloví škůdci na ozimé řepce Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc., Výzkumný ústav pícninářský spol. s r.o. Troubsko Pod termínem šešuloví škůdci na ozimé řepce máme na mysli zejména krytonosce šešulového (Ceutorhynchus
VíceJméno autora: Mgr. Hana Vlková Datum: 5. 3. 2012 Ročník: 6. A Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Přírodopis Tematický okruh:
Jméno autora: Mgr. Hana Vlková Datum: 5. 3. 2012 Ročník: 6. A Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Přírodopis Tematický okruh: Třídění bezobratlých živočichů Téma: Šestinozí Metodický list/anotace:
Více5. Škůdci okrasných listnatých dřevin II.
5. Škůdci okrasných listnatých dřevin II. Hana Šefrová Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU směřující k vytvoření mezioborové integrace CZ.1.07/2.2.00/28.0302 Tato prezentace je spolufinancovaná
Více4.X Mera skvrnitá (Cacopsylla pyri)
4.X Mera skvrnitá (Cacopsylla pyri) KAPITOLA 4 - Živočišní škůdci pear psylla Birnenblattgallmilbe Řád: Stenorrhyncha Pořád: Psylloidea 1 Význam a škody: V integrované produkci v posledních 10 letech jeden
VíceEU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost
ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 e-mail: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA
VíceOchrana proti vybraným škůdcům v sadech
Ochrana proti vybraným škůdcům v sadech Tetčice, 15.3.2012 Mšice (vlnatka) krvavá (Eriosoma lanigerum) Ochrana proti vybraným škůdcům v sadech Mšice (vlnatka) krvavá (Eriosoma lanigerum) BIONOMIE původ
VíceVY_32_INOVACE_07_KOBYLKA ZELENÁ_25
VY_32_INOVACE_07_KOBYLKA ZELENÁ_25 Autor:Vladimír Bělín Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovické škole Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2400
Více2a 2 páry křídel 3 2b 1 pár křídel 21. 5a Ústní ústrojí bodavě sací polokřídlí Hemiptera 5b Ústní ústrojí kousací 6
HEXAPODA (pozn.: obrázky viz na konci) 1a Křídla jsou vyvinuta 2 1b Křídla chybějí 23 2a 2 páry křídel 3 2b 1 pár křídel 21 3a Křídla pokryta šupinkami motýli Lepidoptera 3b Křídla lysá případně pokryta
VíceZpůsoby ochrany kukuřice před zavíječem kukuřičným
Způsoby ochrany kukuřice před zavíječem kukuřičným Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc. Výzkumný ústav pícninářský spol. s r.o. Troubsko Zavíječ kukuřičný (Ostrinia nubilalis) je obecně známým škůdcem, který se
VíceMONITORING ŠKŮDCŮ POLNÍ ZELENINY 22. TÝDEN
MONITORING ŠKŮDCŮ POLNÍ ZELENINY 22. TÝDEN Kateřina Kovaříková, Kamil Holý Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. V letošním roce získala Zelinářská unie finance z MZe na monitoring škůdců polní zeleniny.
VíceÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ
ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ HÁĎÁTKO BOROVICOVÉ BURSAPHELENCHUS XYLOPHILUS Odbor ochrany proti škodlivým organismům Ing. Petr Kapitola Ing. Martina Jurášková Ztracená 1099, Praha 6, PSČ
VíceMonitorovací zpráva o vývoji chorob a škůdců v sadech
Monitorovací zpráva o vývoji chorob a škůdců v sadech Zpráva č. 4 23.4. 2013 17. týden 1. Aktuální situace 2. Doporučení 3. Přípravky 1. Aktuální situace 1.1. Fenofáze východní Čechy Jabloň, hrušeň, třešeň,
VíceAutor: Veronika Dvorská
Autor: Veronika Dvorská Brouci Obsahový cíl: - Žák je schopen popsat stavbu těla brouka - Žák je obeznámen se stručnou charakteristikou životního cyklu brouka - Žák rozumí rozdílu mezi smyslovou soustavou
VícePoznámky k určování larev obojživelníků ČR
Poznámky k určování larev obojživelníků ČR Jaromír Maštera AOPK ČR, středisko Havlíčkův Brod listopad 2008 Autoři většiny fotografií: Jan Dvořák & Jaromír Maštera, 2006-2008 Obecné poznámky na úvod starší
VíceMONITORING ŠKŮDCŮ POLNÍ ZELENINY 24. TÝDEN ( )
MONITORING ŠKŮDCŮ POLNÍ ZELENINY 24. TÝDEN (10.6.2019) Kamil Holý Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. V roce 2019 získala Zelinářská unie finance z MZe na monitoring škůdců polní zeleniny. Monitoring
VíceAktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k
Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k 19.6. 218. Peronospora chmelová na přelomu druhé a třetí dekády června vytvořily vhodné podmínky pro šíření peronospory chmelové.
VíceTMAVKA ŠVESTKOVÁ EURYTOMA SCHREINERI
ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ TMAVKA ŠVESTKOVÁ EURYTOMA SCHREINERI nový škůdce peckovin v ČR Odbor ochrany proti škodlivým organismům Ing. Tomáš Růžička tel.: 235 010 312 Ztracená 1099/10,
VíceDidaktický učební materiál pro ZŠ INOVACE A ZKVALITNĚNÍ VÝUKY PROSTŘEDNICTVÍM ICT Mgr. Radovan Vlček Vytvořeno: červen 2011
Didaktický učební materiál pro ZŠ INOVACE A ZKVALITNĚNÍ VÝUKY PROSTŘEDNICTVÍM ICT Autor: Mgr. Radovan Vlček Vytvořeno: červen 2011 Určeno: 6. ročník ZŠ Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor:
VíceŠkůdci na smrku. Škůdci jehlic, pupenů a výhonů. 1) Korovnice (zelená, šišticová)
Škůdci na smrku Škůdci jehlic, pupenů a výhonů 1) Korovnice (zelená, šišticová) Mšice, jejichž vývoj probíhá na různých lesních dřevinách. Jehlice a výhony jsou deformovány v důsledku sání larev tvorba
VíceFytoplazmy na révě vinné
Fytoplazmy na révě vinné K nejvýznamnějším a nejrozšířenějším evropským fytoplazmám na révě vinné patří fytoplazma stolburu bramboru (Potato stolbur phytoplasma, syn. Grapevine bois noir phytoplasma) a
VíceRozsah a výsledky cíleného průzkumu výskytu škodlivých organismů v ČR za rok 2006
Rozsah a výsledky cíleného průzkumu škodlivých organismů v ČR za rok 2006 Úvod Státní rostlinolékařská správa (SRS) provedla v roce 2006 cílené detekční průzkumy, které se zaměřily na průzkum chorob a
VíceZpráva o vývoji chorob a škůdců
Zpráva o vývoji chorob a škůdců Zpráva č. 8 23.4. 2012 17. týden 1. Aktuální situace 2. Sumy 3. Doporučení 1. Aktuální situace 1.1 Fenofáze Východní Čechy J. Morava Jabloně ve východních Čechách fázi BBCH
VíceHostitelské rostliny: Hrách, čočka, fazol, vikev, jetel, hrachor, tolice vojtěška, komonice, štírovník, vičenec, aj.
Kyjatka hrachová Acyrthosiphon pisum Bezkřídlé i okřídlené mšice jsou 3,5 až 5,5 mm velké, zelené, žluté nebo načervenalé barvy. Mají tykadla delší než tělo a sifunkuli nápadně štíhlé, které jsou velmi
VíceAktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k
Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k 5.6. 215 Vývoj mšice chmelové z primárních hostitelských rostlin stav k 4.6. 215 (Zdroj: automatické meteorologické stanice
VíceDoc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc., Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko
Hmyzí škůdci na máku a ochranná opatření proti nim Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc., Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko Výměra máku setého každoročně kolísá a v posledních pěti letech to byla
VíceAktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k
Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k 19.07. 2013. Jak je patrné z přiložených tabulek a grafů z meteo-daty z období od počátku července (04.07.) do konce druhé
VíceAktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k
Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k 07.07. 2016. Stávající charakter počasí vytváří optimální podmínky pro šíření peronospory chmelové. Jak vyplývá z přiložených
VíceAktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k
Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k 2019 Mšice chmelová I když na přelomu měsíce května a června počty mšic v sacích pastech proti minulému období nepatrně vzrostly,
VíceAktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k
Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k 9.7. 212 Peronospora chmelová Podle krátkodobé prognózy výskytu této choroby jsou splněny podmínky pro růst a vývoj peronosporového
VíceZpráva o vývoji chorob a škůdců
Zpráva o vývoji chorob a škůdců Zpráva č. 7 16.4. 2012 16. týden 1. Aktuální situace 2. Sumy teplot 3. Doporučení 1. Aktuální situace 1.1. Fenofáze: Jabloně ve východních Čechách i na J. Moravě ve fázi
VíceBrouci - poznávačka. Identifikuj brouka podle fotografie a zařaď ho do čeledi. Uveď k němu základní informace - v jakém prostředí žije, čím se živí
Brouci - poznávačka Identifikuj brouka podle fotografie a zařaď ho do čeledi Uveď k němu základní informace - v jakém prostředí žije, čím se živí 1? 1 hrobařík obecný mrchožroutovití - dospělci jsou draví-
VíceMonitorovací zpráva o vývoji chorob a škůdců v sadech
Monitorovací zpráva o vývoji chorob a škůdců v sadech Zpráva č. 5 29.4. 2013 18. týden 1. Aktuální situace 2. Doporučení 3. Přípravky 1. Aktuální situace 1.1. Fenofáze východní Čechy Jádroviny - růžové
VíceUniverzita 3. věku. samčí samičí květy. šišky 6-10 cm dlouhé. šupiny na špičce zubaté. Semena 2-3mm dlouhá mm dlouhé křídlo
samčí samičí květy Univerzita 3. věku šišky 6-10 cm dlouhé Semena 2-3mm dlouhá + 5-7 mm dlouhé křídlo šupiny na špičce zubaté letorosty žlutavé, lysé, lesklé, rýhované jehlice zploštělé, 1,5-2,5 cm dl.,
VíceVY_32_INOVACE_16_ROHÁČ OBECNÝ_25
VY_32_INOVACE_16_ROHÁČ OBECNÝ_25 Autor:Vladimír Bělín Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovické škole Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2400
VíceChrobák. Víte, že? Brouci. Znaky. Stanoviště
Chrobák Chrobák velký má vysoce klenuté tělo. Zbarvený je do černa až černomodra. Spodní strana je modrá nebo modrofialová. Jeho nohy jsou ochlupené. Na konci tykadel se nachází trojčlenná palička. Chrobáci
VíceDruhově nejpočetnější skupina členovců
Podkmen : V Z D U Š N I C O V C I Druhově nejpočetnější skupina členovců Dýchání pomocí vzdušnic (kyslík je přiváděn přímo do tkání) Na hlavě jeden pár tykadel Tělo se člení na hlavu, hruď a zadeček nebo
VíceČLENOVCI nejpočetnější skupina živočichů. PAVOUKOVCI pavouci, sekáči, roztoči, štíři KORÝŠI VZDUŠNICOVCI mnohonožky, stonožky, hmyz
ČLENOVCI nejpočetnější skupina živočichů PAVOUKOVCI pavouci, sekáči, roztoči, štíři KORÝŠI VZDUŠNICOVCI mnohonožky, stonožky, hmyz PAVOUKOVCI PAVOUCI SEKÁČI ROZTOČI ŠTÍŘI PAVOUCI zadeček stopka hlavohruď
VíceVýukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3149 Šablona: V/2 Jméno autora: Třída/ročník: Datum vytvoření: č. materiálu: VY_52_INOVACE_007
VíceCvičení ze zoologie bezobratlých VIII Insecta Oldřich Nedvěd, PřF UK
Cvičení ze zoologie bezobratlých VIII Insecta 9.4.2013 Oldřich Nedvěd, PřF UK 1 Pterygota Paleoptera Odonata, Ephermeroptera Neumí dobře skládat křídla, primitivní žilnatina, přímé létací svaly Neoptera
VíceVY_32_INOVACE_05_SPLEŠŤULE BLÁTIVÁ_25
VY_32_INOVACE_05_SPLEŠŤULE BLÁTIVÁ_25 Autor:Vladimír Bělín Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovické škole Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2400
VíceVýsledky pokusů Ovocné dřeviny. Tetčice, 3. prosince Václav Psota. Vybrané pokusy byly podpořeny z projektů NAZV QJ
Výsledky pokusů 2013 Ovocné dřeviny Vybrané pokusy byly podpořeny z projektů NAZV QJ1210209 Tetčice, 3. prosince 2013 Václav Psota STRUPOVITOST JABLONĚ (VENTURIA INAEQUALIS) ZAČLENĚNÍ PŘÍPRAVKU ALGINURE
VíceŠablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada: 1 B Číslo: VY_32_INOVACE_OŽP_3ROC_01 Předmět: Ročník: 3.O Ochrana životního prostředí Klíčová
VíceHmyz s proměnou nedokonalou. Vážky (řád) Rovnokřídlí (řád) - skákací končetiny - 2 páry křídel a, tuhý b, blanitý - samec cvrká
Hmyz s proměnou nedokonalou - nymfa = larvální stádium Vážky (řád) - rychlý let - stát nehybně ve vzduchu - blanitá křídla - velké oči - larvy = najády Z: 1. vážka ploská 2. šídlo červené 3. motýlice lesklá
VíceVY_32_INOVACE_04_RUMĚNICE POSPOLNÁ_25
VY_32_INOVACE_04_RUMĚNICE POSPOLNÁ_25 Autor:Vladimír Bělín Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovické škole Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2400
VíceVY_32_INOVACE_17_PESTŘENKA RYBÍZOVÁ_25
VY_32_INOVACE_17_PESTŘENKA RYBÍZOVÁ_25 Autor:Vladimír Bělín Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovické škole Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2400
Více8. Škůdci okrasných jehličnanů I.
8. Škůdci okrasných jehličnanů I. Hana Šefrová Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU směřující k vytvoření mezioborové integrace CZ.1.07/2.2.00/28.0302 Tato prezentace je spolufinancovaná z Evropského
VíceMultimediální sada Hmyz Kat. číslo
Multimediální sada Hmyz Kat. číslo 103.2012 Strana 1 z 25 1. Culex, komár pisklavý, bodavě sací ústní ústrojí MULTIMEDIÁLNÍ PROGRAM Pracovní listy a obrázky Culex pipiens patří ke komárům pisklavým. Pro
VíceAktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k
Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k 24.04. 2019 Peronospora chmelová I když stávající průběh počasí není příznivý pro vývoj peronospory chmelové, což se projevuje
VíceTmavka švestková Autor: Ing. Ludmila Sklenářová
ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ ISO 9001:2015 www.ukzuz.cz Tmavka švestková Autor: Ing. Ludmila Sklenářová Tmavka švestková Tmavka švestková (Eurytoma schreineri, Schreiner, 1908) Systematické
Vícejsou poměrně početný řád třídy ptáků obsahujícím více než 200 druhů jsou to většinou samostatně žijící noční živočichové, kteří se živí malými savci,
Sovy jsou poměrně početný řád třídy ptáků obsahujícím více než 200 druhů jsou to většinou samostatně žijící noční živočichové, kteří se živí malými savci, hmyzem a jinými druhy ptáků, některé, např. ketupy,
VíceZpráva o vývoji chorob a škůdců v sadech
Zpráva o vývoji chorob a škůdců v sadech Zpráva č. 14 28. 6. 2011 26. týden 1. Aktuální situace 2. Sumy teplot 3. Doporučení 1. Aktuální situace Jádroviny se nacházejí ve fenologické fázi vývoje BBCH 75-77
VíceMonitorovací zpráva o vývoji chorob a škůdců v sadech
Monitorovací zpráva o vývoji chorob a škůdců v sadech Zpráva č. 6 6.5. 2013 19. týden 1. Aktuální situace 2. Doporučení 3. Přípravky 1. Aktuální situace 1.1. Fenofáze východní Čechy Jabloně odr. Idared
VíceSoutěž Život kolem nás 2016 I. kolo
Soutěž Život kolem nás 2016 I. kolo Identifikace školy, obec: Třídní kolektiv: 1. Velkým tématem prvního kola soutěže bude hmyz. Abyste věděli, jak se hmyz pozná, doplňte následující slova nebo slovní
VíceMgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou DUM VY_32_INOVACE_02_1_09_BI2 HMYZ - HOLOMETABOLA
Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou DUM VY_32_INOVACE_02_1_09_BI2 HMYZ - HOLOMETABOLA VÝVOJ HMYZU Proměna dokonalá: Vajíčko > larva > kukla > dospělý jedinec Larva: nepodobá se
VíceÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ
ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ PILATKA NEMATUS LIPOVSKYI Odbor ochrany proti škodlivým organismům Ing. Martina Jurášková tel.: 235 010 354 Ztracená 1099/10, 161 00 Praha 6 e-mail: karantena@ukzuz.cz
VíceSeminář na téma Škodlivé organizmy a jejich role v dějinách lidstva
Seminář na téma Škodlivé organizmy a jejich role v dějinách lidstva Ing. Tóth - Problematika rezistence blýskáčků (Meligethes, Brassicogethes) k insekticidům v řepce olejce Akce je realizována v rámci
VícePřípravek k hubení savého a žravého hmyzu KARATE Zeon 5 SC 6 ml (001029)
Přípravek k hubení savého a žravého hmyzu KARATE Zeon 5 SC 6 ml (001029) Širokospektrální insekticidní přípravek na bázi syntetického pyrethroidu k hubení savého a žravého hmyzu na bramborách, jádrovinách,
VíceJÁDROVINY - ŠKŮDCI. Jaroslav Rod. Verze: 08/A
JÁDROVINY - ŠKŮDCI Verze: 08/A Jaroslav Rod Příčina: roztoči rodu Acarina SVILUŠKY vajíčka vrchní a spodní strana listů Ochrana: ošetření proti přezimujícím škůdcům (Frutapon 7 E, Oleoekol, Talstar 10
VíceVýukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3149 Šablona: V/2 Jméno autora: č. materiálu: VY_52_INOVACE_015 Irena Prexlová Třída/ročník: Datum
VíceAktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k
Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k 2.7. 215 V období od 29.6. do 5.7. byl na Tršicku i Žatecku ukončen přelet 6. mšice chmelové (Phorodon humuli Schrank) ze
VíceŘád: Měkkozobí (Columbiformes) Čeleď: Holubovití (Columbidae)
Řád: Měkkozobí (Columbiformes) Čeleď: Holubovití (Columbidae) COLUMBIFORMES - MĚKKOZOBÍ zobák zrohovatělý pouze na špičce, báze je měkká a krytá na horní čelisti kožovitým ozobím COLUMBIFORMES - MĚKKOZOBÍ
VíceKrytonosec kořenový (Stenocarus ruficornis) na máku a možnosti ochrany. Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc., Výzkumný ústav pícninářský spol. s r.o.
Krytonosec kořenový (Stenocarus ruficornis) na máku a možnosti ochrany Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc., Výzkumný ústav pícninářský spol. s r.o. Troubsko Krytonosec kořenový je v současné době známý všem pěstitelům
VíceGymnázium, Brno, Elgartova 3. GE - Vyšší kvalita výuky CZ.1.07/1.5.00/ III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT ZOOLOGIE.
Gymnázium, Brno, Elgartova 3 GE - Vyšší kvalita výuky CZ.1.07/1.5.00/34.0925 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Téma: ZOOLOGIE Autor: Název: Mgr. Dagmar Sedláčková Vnitřní stavba těla
VíceVY_32_INOVACE_08_ČEJKA CHOCHOLATÁ_26
VY_32_INOVACE_08_ČEJKA CHOCHOLATÁ_26 Autor:Vladimír Bělín Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.240
VíceRozmnožování hmyzu. Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Zlín. Datum vytvoření Ročník Stručný obsah
Rozmnožování hmyzu Tematická oblast Datum vytvoření Ročník Stručný obsah Způsob využití Autor Kód Biologie - biologie živočichů 3. ročník čtyřletého G a 7. ročník osmiletého G Prezentace je určena k doplnění
VíceMonitoring rezistence obaleče jablečného proti CpGV v ČR
Monitoring rezistence obaleče jablečného proti CpGV v ČR Tereza Zichová 1,2, Jitka Stará 1, Vladan Falta 1, František Kocourek 1, Pavel Ryšánek 2, Jiban Kumar Kundu 1 1 Výzkumný ústav rostlinné výroby,
VíceAktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k 07.07. 2015.
Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k 7.7. 215. Jak již bylo uvedeno v minulých aktualitách, první ojedinělé okřídlené mšice chmelové byly vletošním roce zaznamenány
VíceTÉMA: Stromy. (listnaté) Vytvořil: Mgr. Aleš Sucharda Dne: 30. 10. 2011 VY_32_inovace/7_402
TÉMA: Stromy (listnaté) Vytvořil: Mgr. Aleš Sucharda Dne: 30. 10. 2011 VY_32_inovace/7_402 1 Anotace: Výukový materiál prezentace seznamuje žáky s listnatými stromy Jazyk: Český jazyk Očekávaný výstup:
VíceAktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k
Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k 1.6. 218 Mšice chmelová Podle SET byl ukončen přelet 5. generace mšice chmelové od 23.5. (Olomouc) do (Kralovice). Nyní probíhá
VícePopulace, populační dynamika a hmyzí gradace
Populace, populační dynamika a hmyzí gradace Zdeněk Landa sekce rostlinolékařství KRV ZF JU Populace definice Skupina jedinců téhož druhu Subjednotka druhu Odlišnosti populace od druhu: omezení areálem
VíceZavíječ kukuřičný (Ostrinia nubilalis) na kukuřici a ochrana proti němu
Zavíječ kukuřičný (Ostrinia nubilalis) na kukuřici a ochrana proti němu Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc., Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko Kukuřice je jednou z významným zemědělských plodin,
VíceIng. Vojtěch Ptáček A 215
Ing. Vojtěch Ptáček ptacekv@af.czu.cz A 215 Generativní Způsoby množení Autovegetativní =pravokořenné = přímé Dceřiná rostlina se oddělí až po zakořenění Dceřiná rostlina se oddělí před zakořeněním Dělení
VíceZvyšování kvality výuky technických oborů
Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.20 Stavebně truhlářské výrobky a jejich
VíceZpráva o vývoji chorob a škůdců v sadech
Zpráva o vývoji chorob a škůdců v sadech Zpráva č. 2 4.4.2011 14. týden 1. Aktuální situace 2. Sumy teplot 3. Doporučení 1. Aktuální situace Všechny ovocné druhy se ve východních Čechách (Holovousy) převážně
VíceJak omezit vzrůstající škodlivost zavíječe kukuřičného. Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc.
Jak omezit vzrůstající škodlivost zavíječe kukuřičného Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc. V posledních letech se škodlivost zavíječe kukuřičného (Ostrinia nubilalis) zvyšuje a proto je nutné omezovat jeho výskyt
VíceZpráva o vývoji chorob a škůdců v sadech
Zpráva o vývoji chorob a škůdců v sadech Zpráva č. 12 14.6. 2011 24. týden 1. Aktuální situace 2. Sumy teplot 3. Doporučení 1. Aktuální situace Jádroviny se nacházejí ve fenologické fázi vývoje BBCH 74-75
Více2. Škůdci okrasných rostlin ve sklenících I.
2. Škůdci okrasných rostlin ve sklenících I. Hana Šefrová Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU směřující k vytvoření mezioborové integrace CZ.1.07/2.2.00/28.0302 Tato prezentace je spolufinancovaná
VíceChráněné rostliny a živočichové Květnice
Chráněné rostliny a živočichové Květnice Oměj vlčí Zvonek boloňský Roste ve vlhkost zadržujících, avšak dobře odvodňovaných půdách na horských loukách. Jeho tmavě zelené listy postrádají palisty. Tyto
VícePraktické cvičení č. 12.
Praktické cvičení č. 12. CVIČENÍ 12. - List II. Morfologie listu 1. Čepel, řapík, palisty, botka, pochva, jazýček, ouška 2. Listy jednoduché a) celé b) členěné 3. Listy složené a) zpeřené b) dlanitě složené
VíceMery (Psylloidea, Hemiptera) CHKO Kokořínsko
Bohemia centralis, Praha, 27: 323 332, 2006 Mery (Psylloidea, Hemiptera) CHKO Kokořínsko Jumping plant-lice (Psylloidea, Hemiptera) of Kokořínsko Protected Landscape Area Igor Malenovský Entomologické
Více8. Přílohy 8.1 Seznam tabulek a grafů. 8.2 Seznam fotodokumentace
8. Přílohy 8.1 Seznam tabulek a grafů Tabulka 1 Přípravky povolené v ČR proti mšicím v roce 2010... 55 Tabulka 2 Přípravky povolené v ČR proti mandelince bramborové v roce 2010... 56 Tabulka 3 Přípravky
VíceGenerativní rozmnožování ovocných dřevin
Generativní rozmnožování ovocných dřevin Generativní množení představuje množení rostlin semenem. V rámci ovocnářství se tímto způsobem množí některé podnože pro jádroviny, červené a modré peckoviny. Generativní
VíceVY_32_INOVACE_18_MOUCHA DOMÁCÍ_25
VY_32_INOVACE_18_MOUCHA DOMÁCÍ_25 Autor:Vladimír Bělín Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovické škole Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2400
VíceVY_52_INOVACE_ / Obojživelníci Obojživelníci ve vodě i na souši
1/5 5.2.02.6 ve vodě i na souši Cíl - popsat vnější a vnitřní stavbu těla obojživelníků - pochopit způsob rozmnožování a jejich vývin - vysvětlit přizpůsobení obojživelníků vodnímu prostředí - odvodit
VíceAktuální poznatky o rezistenci škůdců k insekticidům, výskyt mšice broskvoňové na řepce v podzimním období a riziko napadení porostů virózami
Aktuální poznatky o rezistenci škůdců k insekticidům, výskyt mšice broskvoňové na řepce v podzimním období a riziko napadení porostů virózami Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc. Výzkumný ústav rostlinné
VíceHmyz - list č. 1. 1/ Pomocí lupy pozorujte stavbu těla včely: Tělo včely je rozděleno do tří částí: a).. b).. c)..
Hmyz - list č. 1 1/ Pomocí lupy pozorujte stavbu těla včely: Tělo včely je rozděleno do tří částí: a).. b).. c).. Na hlavě jsou tykadla. Tykadla jsou sídlem a.. Hruď je srostlá ze.. článků. Z každého článku
VíceŠkůdci máku a jeho narůstající plochy v posledních letech
Škůdci máku a jeho narůstající plochy v posledních letech Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc., Výzkumný ústav pícninářský spol. s r.o. Troubsko Stále vzrůstající plochy máku setého pěstovaného v České republice
VíceAktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k
Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k 13.08. 2013. Jak je patrné z přiložených tabulek a grafů z meteo-daty z období od 19.07. do 12.08. 2013, je stávající charakter
VíceČLENOVCI ARTHROPODA Živá a neživá příroda III. 3. přednáška
ČLENOVCI ARTHROPODA Živá a neživá příroda III. 3. přednáška Jedná se o nejpočetnější živočišný kmen Žijí ve vodě,, na souši i ve vzduchu Tělo je složeno z nestejných článků (nestejných jak tvarem, tak
VíceROSTLINOLÉKAŘSKÉ ASPEKTY PĚSTOVÁNÍ ŘEPKY. Jakub Beránek OdMIOR ÚKZÚZ Zemědělská 1a, Brno
ROSTLINOLÉKAŘSKÉ ASPEKTY PĚSTOVÁNÍ ŘEPKY Jakub Beránek OdMIOR ÚKZÚZ Zemědělská 1a, Brno 545 110 456 Rostoucí zastoupení řepky v osevních postupech NEPŘÍZNIVÁ STRUKTURA PĚSTOVANÝCH PLODIN A MOŽNOSTI ODBYTU
Více