INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ. Metodická podpora. pro aplikaci průřezového tématu Člověk a svět práce v předmětu Ekonomika

Transkript

1 Metodická podpora pro aplikaci průřezového tématu Člověk a svět práce v předmětu Ekonomika Autoři: Ing. Pavel Dostál, Ph.D., Ing. Svatopluk Slovák, Ph.D. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

2 Místo prologu Bylo, nebylo, dávno tomu, byl jeden podnik s ovocem a zeleninou. A do tohoto podniku nastoupili dva absolventi střední odborné školy Jan a Ivan. A jak už to tak bývá, Jan dostával během roku přidáno a postupně mu byly svěřovány důležitější práce. A Ivan měl plat stále stejný a vykonával stále stejnou práci. I jednoho dne si Ivan řekl, že se vydá za panem vedoucím, proč tomu tak je. A pan vedoucí mu řekl: Dobře, vysvětlím Vám to. Ale na chvilku to odložíme. Vidím, že něco přivezli, jděte se podívat, co to je. I Ivan se vydal zjistit, co přivezli, a po chvilce se vrátil a říká: Pane vedoucí, přivezli cibuli. Aha, cibuli čekáme, je to od Bartoše?, ptá se vedoucí. Ivan se šel podruhé podívat a sdělil, že ano. Měli přivézt 500 kilo, kolik toho je? Ivan se šel potřetí podívat a hlásí: Tentokrát je to 600 kilo. A proč je toho víc? Ivan se vydal zjišťovat počtvrté a potom sděluje: Za tři dny nám měli přivézt ještě 100 kilo, tak to vzali najednou, aby byla levnější doprava. A vedoucí říká: Teď chvilku počkejte a poslouchejte. Zavolal si Jana a říká: Něco přivezli, jděte se podívat, co to je. Za pět minut se Jan vrátil a oznamuje: Pane vedoucí, přivezli 600 kilo cibule od Bartoše. Je jí víc, než bylo objednáno, ale to proto, že vzali rovnou další dodávku, aby ušetřili za dopravu. A tady je vzorek na ukázku. Vedoucí se pak obrátil na Ivana a ptá se: Už víte, proč máte stále stejný plat a stejnou práci? (převzato: KLÍNSKÝ, P., MÜNCH, O. Ekonomika vyd. Praha: Fortuna, ISBN ) 2

3 OBSAH ÚVOD. 5 DOPORUČENÉ VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ POSTUPY PRÁCE VÝZNAM PRÁCE CHARAKTERISTICKÉ ZNAKY PRÁCE VOLBA POVOLÁNÍ Faktory rozhodování o profesní orientaci Kariéra VZDĚLÁNÍ Celospolečenský prospěch Kvalifikační požadavky Možnosti po SŠ, SOU Celoživotní vzdělávání Investice do lidského kapitálu PRACOVNÍ POMĚR Vznik pracovního poměru Pracovní doba Dovolená Pracovní úrazy Odpovědnost za škodu Zánik pracovního poměru ODMĚŇOVÁNÍ Mzda, plat Zaměstnanecké výhody TRH PRÁCE PRÁCE TRH PRÁCE Poptávka po práci chování firmy Nabídka na trhu práce Rovnováha na trhu práce Minimální mzda DISKRIMINACE FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ TRH PRÁCE Technologický pokrok Globalizace Trendy, k nimž směřuje lidská práce shrnutí Požadavky na vzdělávací systém NEZAMĚSTNANOST A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI NEZAMĚSTNANOST JAKO SPOLEČENSKO EKONOMICKÝ JEV Vymezení pojmu nezaměstnaný Příčiny nezaměstnanosti Typy nezaměstnanosti Měření nezaměstnanosti Problémové skupiny osob na trhu práce Dlouhodobá nezaměstnanost Negativní důsledky nezaměstnanosti. 26 3

4 3.2 PODPORA STÁTU VE SFÉŘE ZAMĚSTNANOSTI Politika zaměstnanosti Systém služeb zaměstnanosti v ČR PODNIKÁNÍ SOUKROMÉ PODNIKÁNÍ ROZDÍL MEZI PODNIKÁNÍM A ZAMĚSTNANECKÝM POMĚREM PRÁVNÍ NORMY UPRAVUJÍCÍ PODNIKÁNÍ ZALOŽENÍ, VZNIK PODNIKU Předpoklady podnikání Podnikatelský záměr Postup při zřizování živnosti FORMY PODNIKÁNÍ Živnostenské podnikání Obchodní společnosti ZÁNIK PODNIKU 33 POUŽITÁ LITERATURA. 34 4

5 Úvod Odborné vzdělávání by mělo přispívat k osobnímu rozvoji studentů ve směru k samostatnosti, nezávislosti a společenské zodpovědnosti. Největší přednost demokracie a svobodné společnosti spočívá v tom, že si svůj osud v určitých mezích můžeme řídit sami. Každý člověk potřebuje ke svému životu a dokonce k přežití určité zdroje. Bez nich nemůže existovat a rozvíjet se. Tyto zdroje si v podstatě může opatřovat legálně třemi způsoby prostřednictvím zaměstnání, prostřednictvím podnikání a prostřednictvím podpor. V životě nás nikdo nebude vodit za ručičku a jeví se jako nezbytné v rámci středního odborného vzdělávání předat studentům potřebné informace týkající se trhu práce. Průřezové téma Člověk a svět práce vybavuje žáka nejdůležitějšími poznatky, dovednostmi a postoji, které souvisejí s jeho uplatněním na trhu práce. Cílem průřezového tématu je tudíž vybavit žáka znalostmi a kompetencemi, které mu pomohou optimálně využít svých osobních a odborných předpokladů pro úspěšné uplatnění na trhu práce a pro budování profesní kariéry. Nejedná se o jednorázové téma, nýbrž je žádoucí věnovat mu pozornost systematicky po celou dobu studia. Zařazení tématu do školního vzdělávacího programu se realizuje tak, že jednotlivé obsahové celky doporučené rámcovými vzdělávacími programy (hlavní oblasti světa práce, trh práce, nezaměstnanost a politika zaměstnanosti, sebeprezentace, soukromé podnikání, legislativní úprava pracovního poměru a soukromého podnikání, vzdělávací možnosti, získávání a vyhodnocování informací, ) jsou začleněny do odpovídajících vyučovacích předmětů (odborných i všeobecně vzdělávacích). Předmět EKONOMIKA je (spolu s občanskou naukou) pro toto průřezové téma stěžejní. Alespoň na úrovni základní orientace je vhodné problematiku probírat komplexně, tzn. je žádoucí zaměřit probírání tematických celků vedoucích k poznání světa práce šíře s ohledem na rostoucí mobilitu pracovních sil, dynamiku trhu práce a nutnost se adaptovat na měnící se podmínky. Strukturální změny, snižování, resp. kolísání počtu pracovních míst v jednotlivých odvětvích, otevírání se trhů a další společensko-ekonomické trendy vedou k tomu, že se neustále zvyšuje počet lidí, kteří jsou nuceni měnit zaměstnání. Dnes již nelze předpokládat, že student bude mít stejné zaměstnání celý život. Dovednost a ochotu kompetentně a vhodně reagovat na změny na trhu práce můžeme považovat za zásadní prvek. Např. jsme z tohoto důvodu zařadili do obsahové náplně předmětu problematiku ukončení pracovního poměru, resp. propouštění. Je totiž pravděpodobné, že se student v průběhu své profesní kariéry s propuštěním setká a i na tuto možnost by měl být připraven. I zde je třeba myslet na základní pilíře kurikulární reformy. Vzdělávání by nemělo klást hlavní důraz na pamětní učení, memorování a předávání hotových poznatků, shromažďování encyklopedických informací, ale na rozvíjení tvořivosti, samostatného myšlení, řešení problémů, komunikace, Studenti by měli být aktivní součástí vzdělávacího procesu, neměli by vědomosti přijímat pouze posloucháním učitele, ale měli by rozvíjet své schopnosti prostřednictvím aktivní účasti. Příslušné kompetence by měl žák nabývat také vlastním objevováním při řešení konkrétních problémů, při práci s informacemi, při simulování konkrétních interpersonálních situací. Jako velmi vhodné se jeví exkurze (do podniků, na úřad práce) či besedy (např. s úspěšnými podnikateli, úspěšnými absolventy školy apod.). U jednotlivých obsahových celků doporučujeme stanovit si, čeho má být ve výuce dosaženo. Zde je třeba vyjít z daného školního vzdělávacího programu a při formulaci cílů výuky být dostatečně konkrétní (např.: student posoudí dopad událostí na poptávku a nabídku na trhu práce, základní pojmy aplikuje na příkladech, uvede příklady nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, apod.). Po obsahové stránce doporučujeme uspořádat přípravu do čtyř tematických celků podle následujícího textu. DOPORUČENÉ VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ POSTUPY Pestrou nabídkou činností se vyhýbáme stereotypu v předávání informací. Vedle předkládání hotových informací po žácích požadujeme jejich vlastní práci s informačními zdroji a porovnávání a vyhodnocování různých informací. Žák se učí zpracovávat informace. Po žácích požadujeme vyjadřování vlastních názorů, kritický pohled na předloženou látku a uvádění příkladů. Snažíme se vytvářet co největší množství samostatných i skupinových aktivit, v nichž jsou žáci nuceni se rozhodovat a volit vlastní postupy řešení. 5

6 V průběhu studia rozdělujeme žáky podle různých kritérií do skupin, v nichž musí komunikovat při plnění zadaných úkolů. Učíme žáky rozdělovat si práci ve skupině, určovat si konkrétní funkce a organizovat si samostatně práci. Formou nejrůznějších aktivit vedeme žáky ke kooperaci i zdravému soutěžení. Používáním různých cest k řešení vedeme žáky ke kreativitě, tvořivosti a samostatnému myšlení. Součástí hodin musí být diskuse nad různými problémy, v nich požadujeme jasné formulace vlastních názorů. Používáme brainstorming, při němž mimo jiné zdůrazňujeme zásadu, že každý nápad může být užitečný při řešení problémů. Reflexemi proběhlých činností se snažíme, aby si žáci uvědomili jejich smysl. Poskytujeme žákům zpětnou vazbu při kontrole úkolů, při skupinové práci, v diskusi. Vedeme žáky k ujasňování a strukturování svých cílů, k zodpovědnosti za svou vlastní budoucnost. Učíme žáky pracovat s legislativními normami, ve výuce žáci používají konkrétní právní předpisy. Pořádáme exkurze na konkrétní pracoviště, úřad práce apod. Pořádáme besedy se zajímavými lidmi (úspěšný podnikatel, člověk se zajímavou a úspěšnou kariérou). 6

7 1. Práce VÝSTUPY ZÍSKÁVANÉ ZPŮSOBILOSTI Uvědomuje si význam práce pro člověka. Má adekvátní postoj k vlastní profesní budoucnosti i ke vzdělání. Charakterizuje vlastnosti důležité pro výkon daného povolání. Jednotlivým povoláním správně přiřadí charakteristické znaky práce. Má přehled o možnostech uplatnění na trhu práce v daném oboru a požadavcích zaměstnavatelů na pracovníka. Ze svého pohledu uvede na příkladech pozitiva a negativa vybraných povolání či zaměstnání. Reálně nahlíží na vlastní potenciál a možnosti budoucího profesního uplatnění. Vyhodnotí souvislost mezi požadavky na výkon povolání a svými vlastními schopnostmi a osobními předpoklady. Stanoví si životní cíle a plánuje významné životní kroky a způsoby jejich dosahování. Orientuje se v profesní nabídce a pracuje s informačními zdroji. Porovnává možnosti vzdělávání po střední škole a umí získávat informace o vzdělávacích možnostech. Vyhledává a interpretuje informace související s výběrem konkrétního vzdělávání. Pružně reaguje na požadavky či nové situace a vyrovnává se s případným neúspěchem. Adaptuje se na měnící se životní a pracovní podmínky a je adekvátně připraven řešit své sociální a ekonomické záležitosti. Zná způsoby hledání zaměstnání. Zná obecná práva a povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů. Definuje náležitosti pracovní smlouvy a uplatňuje je při jednání se zaměstnavatelem. Efektivně pracuje s právními předpisy je schopen při kontaktu s právními problémy tyto rozeznat a vybrat právní předpis, který problém upravuje. Má přehled o možnostech zániku pracovního poměru. Má přehled o způsobech odměňování a zaměstnaneckých výhodách. Chápe význam celoživotního procesu učení. Uvědomuje si význam vzdělání pro zvyšování vlastní hodnoty na trhu práce. Zodpovědně rozhoduje o své další profesní či studijní orientaci. Identifikuje náklady a případné výnosy dalšího vzdělávání. KLÍČOVÉ POJMY práce, pracoviště, pracovní prostředky, objekt a produkt práce, charakter pracovních činností, volba povolání, osobní vlastnosti a schopnosti, pracovní poměr, pracovní smlouva, zákoník práce, pracovní doba, zánik pracovního poměru, propouštění, dovolená, odpovědnost za škodu, odměňování, formy mezd, hrubá a čistá mzda, zaměstnanecké výhody, vzdělání, kariéra, kvalifikační požadavky, celoživotní učení, lidský kapitál METODY Monologická výklad, přednáška, instruktáž Dialogická diskuse, rozhovor, brainstorming Aktivizující simulace, hry Projektová výuka Skupinová a kooperativní výuka Samostatná práce a řešení úkolů OBSAH LÁTKY, VČ. PŘÍKLADŮ, ÚKOLŮ A OTÁZEK?? Proč lidé pracují? 1.1 VÝZNAM PRÁCE Má ústřední význam pro životy lidí, prací si zajišťují živobytí, tzn. základním důvodem, proč lidé pracují, je získávání prostředků pro život. Práce dává pocit určité jistoty, řádu a zajištěné budoucnosti. Získané prostředky jsou viditelným znakem ocenění, pomáhají získávat prestiž, uspokojují potřebu sebeúcty. Prostřednictvím práce získáváme společenský status a jsme přijímáni. 7

8 Význam práce však nespočívá jen v získávání prostředků. Dobře vykonaná práce přináší velký díl životní spokojenosti. V práci člověk stráví desetitisíce hodin a je důležité, aby to byl čas strávený tím, co člověka baví a uspokojuje, co považuje za smysluplné. V zaměstnání lze také nalézt přátele či dokonce životního partnera. Na druhou stranu, pokud práci ztratíme, čelíme finančním a psychickým nesnázím. Bez práce máme existenční potíže, po určité době nás začnou trápit pocity bezmocnosti, nepotřebnosti. Bez práce ztrácíme svou kvalifikaci, naše znalosti zastarávají, zkušenosti se vytrácejí. 1.2 CHARAKTERISTICKÉ ZNAKY PRÁCE I. Pracoviště Divadlo, koupaliště, tiskárna, dílna, laboratoř, obchod, stavba, kancelář, výrobní provoz, pole, soudní síň Často určuje i celkový charakter práce (např. kancelářská práce). II. Pracovní prostředky Stroje, nářadí, počítač, hlas, noha, psací potřeba, auto, To, co člověk při své práci používá, a tudíž to musí umět ovládat. Různé druhy pracovních prostředků tak kladou nároky na různé schopnosti a dovednosti člověka (manuální zručnost, fyzická síla, soustředěnost ). (7) III. Objekt a produkt práce Objekt práce je to, co je předmětem práce, co se při práci opracovává, zhodnocuje - kov, dřevo, textil, informace, cenné papíry, zvířata, obsluhovaný či ošetřovaný člověk, energie, papír, vzdělání lidí, informace, zákony (7) Produkt práce je to, co je výsledkem práce, tzn. výrobek či služba; kvůli produktům je práce vykonávána. (7)?? Mouka je produktem práce mlynáře a objektem práce pekaře. Uveďte další příklady. IV. Charakter pracovních činností Poradenství, kontrola, stavění, pěstování, navrhování, měření, montování, prodej, léčení, vzdělávání, řízení automobilů Tzn. jak je práce vykonávána, posloupnost jednotlivých úkonů, které vedou k určitému cíli. (7) V. Další charakteristické znaky práce Kvalifikační požadavky, tělesné, zdravotní a osobní požadavky, mzdové podmínky, společenská prestiž, pracovní doba, rizika a nebezpečí?? Vyberte si pět povolání a přiřaďte charakteristické znaky práce, které u daného povolání převažují. 1.3 VOLBA POVOLÁNÍ Proces, v němž člověk zvažuje na základě různých kritérií další postup ve své profesionální kariéře. Společnost a ekonomika se vyvíjejí čím dál dynamičtěji, což vede k tomu, že člověk provádí v životě více takových rozhodnutí, tzn. volba povolání je akt i vícekrát opakovaný v průběhu života. Hlavním cílem přípravy je, aby žáci byli schopni zodpovědně rozhodovat o svém dalším studijním či profesním zaměření. Proces přípravy v této oblasti nemůže fungovat bez učitelů středních škol. Ti mají v rámci pravidelné výuky největší prostor pro sdělování informací o vzdělávací nabídce, o současných a zejména budoucích potřebách trhu práce či o perspektivách jednotlivých profesí FAKTORY ROZHODOVÁNÍ O PROFESNÍ ORIENTACI Osobní zájmy a životní cíle Tělesný a zdravotní stav Osobní vlastnosti (důslednost, trpělivost, obětavost, systematičnost, silná vůle, ukázněnost, spolehlivost, ) Schopnosti (zručnost, pohotovost, technické myšlení, vynalézavost, schopnost jednat s lidmi, talent různého druhu?? K následujícím činnostem přiřaďte vhodné vlastnosti a schopnosti: péče o nemocné, hraní kopané, řízení automobilu opravování hodinek, nabízení výrobků zákazníkovi. 8

9 1.3.2 KARIÉRA?? Co si představujete pod pojmem kariéra??? Jaké jsou podle vás předpoklady úspěšné kariéry? Většina lidí by na první otázku odpověděla něco ve smyslu, že se jedná o postup směrem nahoru po pomyslném žebříčku. Nemusí se ovšem vždy jednat o postup z nižších úrovní řízení do vyšších. Kariéra je životní dráha, zejména pak profesní, na které člověk získává nové zkušenosti a realizuje svůj osobní potenciál. Některá kritéria kariéry Pozice relativní kritérium často spojené s řadou dalších kritérií, např. se mzdou Hodnost v armádě a u policie Reálná moc nemusí být vždy dána pozicí, resp. formálním postavením Plat velmi často používané kritérium; umožňuje např. srovnání mezi současným a předchozím zaměstnáním; nelze však dost dobře srovnávat jedince z různých organizací jen na základě platu Symbolické předměty (služební auto), počet podřízených, rozsah rozhodovacích pravomocí či spravovaného majetku Předpoklady úspěšné kariéry Dobrá volba školy a oboru (je vhodné, když odráží schopnosti a zájmy studenta) Schopnost a ochota dále se vzdělávat Pracovitost Znalost cizích jazyků a výpočetní techniky Mobilita?? Vyber si ze svého okolí zajímavého člověka, popiš jeho profesní kariéru a napiš, co považuješ za důležité, zlomové body v jeho kariéře. Pozn.: Vhodná je zde návštěva zajímavého člověka a debata s ním 1.4 VZDĚLÁNÍ Jedna z největších hodnot, které člověk vlastní. Vzdělávání by nemělo být chápáno jako nutné zlo, nýbrž, ale jako příležitost získat nástroj umožňující v budoucnu dosahovat vlastních cílů. Jako investice se často vyplatí CELOSPOLEČENSKÝ PROSPĚCH Obecně platí, že nejvyšší míru nezaměstnanosti mají lidé se základním vzděláním, nejnižší míru nezaměstnanosti lidé s vysokoškolským vzděláním. Lidský kapitál je nejdůležitějším determinantem ekonomického růstu další rozvoj země a společnosti je možný pouze s obyvatelstvem vhodně a dobře kvalifikovaným. Mezigenerační prospěch s jistou mírou zjednodušení lze konstatovat, že vzdělaní rodiče zpravidla lépe vychovávají své děti (6) KVALIFIKAČNÍ POŽADAVKY Požaduje zaměstnavatel např. v inzerátech při obsazování pracovního místa. Požadavky na formální kvalifikaci stupeň dosaženého vzdělání, obory vzdělání, délka praxe... (uchazeč dokládá příslušnými doklady). Požadavky na neformální kvalifikace skutečná úroveň znalostí a dovedností umožňujících výkon určitých pracovních činností, a to bez ohledu na způsob, jakým byly získány. (7)?? Přiřaďte k vybraným povoláním, resp. pracovním pozicím odpovídající kvalifikační požadavky (požadavky na formální i neformální kvalifikaci) MOŽNOSTI PO SŠ Hledáme odpovědi na otázky, jaké jsou možnosti po ukončení střední školy, v čem se liší jednotlivé VOŠ a VŠ, jaké jsou výhody a nevýhody jednotlivých možností po SŠ. Zabýváme se zde konkrétními informacemi o možnostech dalšího studia. 9

10 Po maturitní zkoušce je možno pokračovat ve studiu na: VOŠ délka 2-3 roky, spíše zaměřeno na znalosti a dovednosti potřebné v praxi. VŠ zaměřeno více na získávání hlubokých teoretických znalostí.?? Vyhledej a prezentuj informace o třech VŠ či VOŠ, o které bys měl zájem. Srovnej získané informace.?? Kde všude se můžete dozvědět informace o nabídce VOŠ a VŠ? Rady při výběru školy Získat co nejvíce informací z různých zdrojů (internet, stávající studenti, dny otevřených dveří ). Informace by se měly týkat přijímaček, náročnosti studia, neúspěšnosti během studia, uplatnění absolventů v praxi Získané informace je třeba vyhodnotit, zpracovat hledat výhody, nevýhody, porovnávat CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ?? Jak rozumíte pojmu celoživotní vzdělávání??? Proč je nezbytné připravit se na celoživotní učení? Jaké pro ně mohou být důvody? Díky vědecko-technickému pokroku se neustále mění pracovní postupy, pracovní prostředky i produkty práce člověk se musí přizpůsobovat těmto změnám, učit se novým znalostem a dovednostem. Vedle toho je trendem obrovská dynamika trhu práce povolání, která jsou dnes žádaná (tj. poptávaná), už za 3 roky žádoucí být nemusí a naopak; tzn. díky neustále se měnícím požadavkům trhu práce je nutno celý život se učit. Současné prostředí je velmi dynamické, rychle se mění a vyžaduje stejně dynamický přístup bez průběžného faktického osvojování znalostí a dovedností a bez zvyšování kvalifikace se na dnešním trhu práce neobejdeme. Mezi hlavní důvody dalšího vzdělávání (rozšíření či změna kvalifikace) dnes patří (7): Modernizace pracovních prostředků a techniky vůbec Postup na vyšší funkci Změna zaměstnavatele Ztráta možnosti uplatnit svou kvalifikaci INVESTICE DO LIDSKÉHO KAPITÁLU?? Pavel se spolu s rodiči rozhoduje, zda má jít po maturitě na vysokou školu. Jaké budou jeho náklady spojené se studiem na VŠ? Studium pochopitelně není zadarmo. Pavel si bude muset platit bydlení na kolejích, dopravu do Olomouce, učebnice, skripta a spoustu dalších věcí což ročně přijde na ,- Kč (za pět let to dělá ,- Kč). A navíc kdyby nešel studovat, vydělával by třeba ,- Kč měsíčně. Za 5 let tak přijde o dalších ,- Kč to jsou jeho náklady obětovaných příležitostí. Studium tedy Pavla bude stát ,- Kč!!! Lidský kapitál Soubor znalostí a schopností, kterými disponuje pracovník. Tyto znalosti a schopnosti se získávají vzděláním, pracovním výcvikem, zkušenostmi apod. Hodnotu lidského kapitálu určuje trh práce. Podobně jako u jiných investic, očekáváme v případě investic do lidského kapitálu v budoucnosti návratnost investovaných prostředků plus dodatečný výnos. Jak ukazuje výše uvedený příklad, náklady investice jsou dvojího druhu: přímé náklady školné, učebnice, doprava, koleje...); nepřímé náklady tzv. alternativní náklady, neboli náklady obětovaných příležitostí (zejména ušlý příjem po dobu studia ztráta ušlého výdělku). (6) Výnosem z investice do lidského kapitálu je rozdíl mezi příjmem v případě realizace investice (VŠ studium) a příjmem v případě, že investovat do vzdělání nebude a půjde hned po maturitě pracovat. 10

11 Investice do lidského kapitálu se vyplatí v případě, že výnosy z investice jsou vyšší než náklady investice.?? Právě jsi maturoval a můžeš jít do práce a vydělávat ,- Kč ročně. Rozhoduješ se, zda máš 5 let studovat vysokou školu. Školné činí ,- Kč ročně, tvé další přímé náklady (dopravné, ubytování, učebnice) jsou ,- Kč ročně. Předpokládáte, že po skončení vysoké školy budeš 40 let pracovat (2). O kolik vyšší by musel být tvůj plat vysokoškoláka oproti platu středoškoláka, aby se ti investice vyplatila? Pozn.: V reálném ekonomickém životě musíme v podobných případech brát v úvahu inflaci a úrokovou míru. Závěry: Mladí lidé budou do vzdělání investovat spíše než starší mají před sebou delší čas v produktivním věku, kdy mohou získávat výnos z uskutečněné investice do lidského kapitálu. Jestliže náklady na vzdělání poklesnou, zvýší se počet uchazečů o studium a naopak. Počet studentů se zvýší také tehdy, když se zvýší rozdíl mezi příjmy vysokoškoláků a středoškoláků. Uvedené závěry nelze brát doslova. Realita může být poněkud složitější a liší se případ od případu. Vyšší výdělek nemusí být jediným motivem investice do lidského kapitálu. Roli může hrát také prestiž, charakter některých povolání apod. Přicházejí nemoci, u žen mateřská dovolená 1.5 PRACOVNÍ POMĚR?? Ve kterých firmách (podnicích) ve Tvém okolí je možné uplatnit Tvou profesi? Srovnej jaké platové a pracovní podmínky nabízejí jednotliví potencionální zaměstnavatelé? Způsoby hledání zaměstnání: Ze známosti pracovník se nabízí na místa, která mu doporučili známí Odpověď na inzerát Inzerát podá sám uchazeč o zaměstnání Prostřednictvím úřadu práce Internetové vyhledávače?? Prohlédněte si v denním tisku inzeráty hledající pracovníky. Která povolání tam převládají? VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU?? Jak bys postupoval při uzavírání pracovního poměru? Jaká jsou tvá práva a jaké jsou tvé povinnosti vyplývající z pracovního poměru??? K čemu slouží pracovní smlouva? Kdo ji uzavírá a jaké jsou její povinné náležitosti? Která další ujednání by sis měl sjednat v pracovní smlouvě? Zákoník práce Je stěžejním předpisem v této oblasti. Obecně vymezuje práva a povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů. Tzn.!! - před každým vstupem do zaměstnání (uzavřením pracovního poměru) je potřebné znát základní legislativní zásady obsažené v zákoníku práce. Pracovní smlouva V případě rozhodnutí o přijetí sepisuje zaměstnavatel s budoucím zaměstnancem pracovní smlouvu. Má určitá pravidla, která je třeba dodržovat. Musí být sjednána vždy písemnou formou a měla by být podepsána nejpozději v den nástupu do práce. Ještě před nástupem do práce a podepsáním pracovní smlouvy bychom měli od zaměstnavatele získat základní informace povinnosti, pracovní doba, místo, plat Vše se pak písemně objeví v pracovní smlouvě. Nezbytnými náležitostmi pracovní smlouvy jsou (4): 1. Druh práce, na kterou je zaměstnanec přijímán 2. Místo výkonu práce 3. Den nástupu do práce Mimo to lze dohodnout ve smlouvě i další podmínky, resp. je v zájmu zaměstnance, aby tam byly stanoveny i další důležité náležitosti: např. způsob odměňování, výše mzdy, termín výplaty mzdy, pracovní doba (rozsah, začátek, konec), bližší konkretizace pracovní náplně 11

12 Doplňkem smlouvy je obvykle i mzdový nebo platový výměr (není to povinná součást pracovní smlouvy). Ve smlouvě může být dohodnuta nejdéle tříměsíční zkušební doba. Během této lhůty může zaměstnavatel i zaměstnanec zrušit pracovní poměr bez udání důvodů. Lhůta nesmí být prodlužována ani sjednána dodatečně. Změny pracovní smlouvy lze provést pouze písemně se souhlasem zaměstnance a zaměstnavatele. Při nástupu do práce musí být zaměstnanec seznámen se svými právy a povinnostmi plynoucími z pracovního poměru. Povinnosti zaměstnavatele jsou zejména (4): přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy; platit za práci mzdu/plat; vytvářet podmínky pro úspěšné plnění pracovních povinností; seznámit zaměstnance s pracovním řádem, vnitřními předpisy a předpisy BOZP. Povinnosti zaměstnance jsou zejména: konat osobně práce v souladu s pracovní smlouvou podle pokynů zaměstnavatele; konat práce ve stanovené pracovní době; dodržovat pracovní kázeň. Zvláštní pracovní podmínky Ženy nesmějí být zaměstnávány v podzemí při těžbě nerostů a ražení tunelů; pracemi, které ohrožují jejich mateřské poslání; těhotné ženy nesmějí vykonávat práce, které ohrožují jejich těhotenství. Mladiství nesmějí pracovat pod zemí při těžbě nerostů a ražení tunelů; vykonávat práce škodlivé nebo nebezpečné vzhledem k jejich fyzickému a rozumovému rozvoji; práce, při nichž jsou vystaveni zvýšenému nebezpečí úrazu PRACOVNÍ DOBA Doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci. Zpravidla činí 40 hodin týdně. Zaměstnavatel musí zaměstnanci poskytnout přestávku na jídlo a oddech. Zaměstnanec si může se zaměstnavatelem v pracovní smlouvě dohodnout kratší pracovní dobu. Práce na směny nepřetržité provozy, pracoviště kde je nutno pracovat o víkendech apod. Pracovní pohotovost zaměstnanec nepracuje, ale musí být na něho nepřetržitý kontakt a on musí být připraven v případě potřeby se dostavit na pracoviště či sjednané místo a vykonat potřebnou práci (za držení pohotovosti přísluší zaměstnanci příplatky) DOVOLENÁ Zaměstnanci vzniká za stanovených podmínek nárok na: dovolenou za kalendářní rok nebo její poměrnou část, dovolenou za odpracované dny, dodatkovou dovolenou, další dovolenou. Základní délka dovolené je 4 týdny, pokud zaměstnanec odpracoval celý kalendářní rok. Jinak má po odpracování 60 dnů u jednoho zaměstnavatele nárok na její poměrnou část (1/12 celkové dovolené za každých 22 odpracovaných dnů). V kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu zaměstnavatele může být sjednána prodloužená dovolená. U zaměstnavatelů, kteří neprovozují podnikatelskou činnost, přísluší zaměstnanci dovolená v základní délce 5 týdnů; dovolená pedagogických a akademických pracovníků činí 8 týdnů; pracující v obtížných nebo zdraví škodlivých provozech mají nárok na dodatkovou dovolenou. 1. Zaměstnanec má právo si dovolenou vybrat tak, aby měl nejméně souvislé 2 týdny. 2. Zaměstnavatel má právo zaměstnanci část dovolené nařídit, pokud k tomu jsou provozní důvody (resp. s ohledem na zajištění provozu). 3. Zaměstnanci náleží po dobu čerpání dovolené náhrada mzdy/platu ve výši jeho průměrného výdělku PRACOVNÍ ÚRAZY Utrpí-li zaměstnanec úraz nebo poškození zdraví při plnění pracovních úkolů, je zaměstnavatel povinen nahradit mu vzniklou škodu. To neplatí, pokud se prokáže, že si zaměstnanec úraz či poškození zdraví přivodil porušením bezpečnostních či jiných předpisů, hrubou nedbalostí či pod vlivem návykových látek. 12

13 1.5.5 ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Povinností zaměstnavatele je zajišťovat takové pracovní podmínky, aby zaměstnanci mohli plnit pracovní povinnosti bez ohrožení zdraví a majetku; odstraňovat zjištěné závady; soustavně kontrolovat, zda zaměstnanci plní své úkoly tak, aby nedocházelo ke škodám. Povinností zaměstnance je jednat tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví a majetku; předcházet hrozícím škodám; oznámit zaměstnavateli případné bezpečnostní nedostatky. (4) Dohoda o hmotné odpovědnosti Lze ji sjednat pouze písemně se svéprávným zaměstnancem starším 18 let. Jinak je neplatná. Zaměstnanec je povinen vyúčtovat svěřenou hotovost, ceniny apod., pokud je na základě dohody o hmotné odpovědnosti převzal. Zjištěné manko je povinen nahradit v plné výši; odpovídá za ztrátu svěřených předmětů, které mu zaměstnavatel svěřil na základě písemného potvrzení; neodpovídá za škodu, kterou způsobil při snaze odvrátit škodu hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí ohrožující život nebo zdraví. Rozsah náhrady škody způsobené zaměstnancem 4,5 násobek průměrného měsíčního výdělku při škodách způsobených z nedbalosti; v plné výši, pokud byla škoda způsobena v opilosti nebo pod vlivem jiných návykových látek; v poměrné výši, pokud byla škoda způsobena také zaviněním zaměstnavatele.!!! Je vhodné se vždy pojistit pro případ škody způsobené zaměstnavateli. (4) ZÁNIK PRACOVNÍHO POMĚRU?? Jak může být ukončen pracovní poměr? Jaké znáte způsoby ukončení pracovního poměru? I. Zrušením ve zkušební době Ze strany zaměstnance i zaměstnavatele okamžitě i bez udání důvodů. II. Uplynutím sjednané doby Pokud byl pracovní poměr sjednán na dobu určitou. III. Okamžitým zrušením ze strany zaměstnavatele Pouze ze zákonných důvodů. V případě, že zaměstnanec zvlášť hrubým způsobem poruší pracovní kázeň nebo je nepodmíněně odsouzen za úmyslný trestný čin. IV. Okamžitým zrušením ze strany zaměstnance Pouze ze zdravotních důvodů nebo v případě, že zaměstnavatel neplatí mzdu (15 dnů po splatnosti). V. Výpovědí ze strany zaměstnance Zaměstnanec nemusí udávat důvody. Pracovní poměr končí po uplynutí výpovědní doby. VI. Výpovědí ze strany zaměstnavatele Pouze s udáním důvodů; možné důvody přesně vymezuje zákoník práce. Chráněni jsou (nelze dát výpověď) zaměstnanci, kteří jsou v pracovní neschopnosti pro nemoc nebo úraz, zaměstnanci na mateřské či rodičovské dovolené, zaměstnanci ve výkonu veřejné služby. U hlavního pracovního poměru činí výpovědní lhůta nejméně 2 měsíce (3 měsíce při výpovědi dané zaměstnavatelem, pokud je důvodem reorganizace) a běží od prvního dne měsíce, který následuje po měsíci, kdy byla výpověď doručena. VII. Vzájemnou dohodou Využíváno, např. když zaměstnanec má možnost jiného výhodného zaměstnání (např. když je požadován dřívější nástup, než uplyne výpovědní doba). Propouštění Lze je kvalifikovat jako jeden z nejtěžších existenčních problémů a psychických úrazů; postihuje nejen postiženého, ale i jeho rodinu a známé. 13

14 Vzhledem k dynamice trhu práce lze předpokládat, že člověk bude v průběhu své pracovní kariéry jednou či vícekrát propuštěn, že bude muset změnit zaměstnání, a je třeba se na to připravit a vyrovnat se s tím. Nejčastější chyby při ztrátě zaměstnání snaha o okamžité, často ukvapené řešení; podléhání negativním jevům; zaměření pozornosti na vlastní nedostatky a tím sebeodsuzování k neúspěchu; vytváření obecné iluze ideálního a dokonalého uchazeče, který jediný může uspět, a odtud plynoucí vyhledávání dalších vlastních nedostatků. 1.6 ODMĚŇOVÁNÍ?? Máš představu o výši obvyklého nástupního platu (mzdy) absolventa Tvého oboru? Uveď na příkladech firem z regionu.?? Jaký je rozdíl mezi platem a mzdou? Jaký je rozdíl mezi hrubou a čistou mzdou? Odměna za práci je zákonným nárokem zaměstnance. Podle povahy pracovních činností se jedná o: mzdu pokud je zaměstnavatelem podnikatel; plat pokud je zaměstnavatelem stát nebo organizační složka státu. Odměňování v nepodnikatelské sféře bývá centrálně metodicky řízené. Platová soustava je dána platnými tabulkami, jejichž základem je skupina tzv. mzdových tříd, přičemž každý zaměstnanec je zařazen do určité třídy podle své pracovní náplně, svých kvalifikačních předpokladů a počtu odpracovaných let. V podnikatelské sféře má zaměstnavatel mnohem větší svobodu v oblasti odměňování a na něm záleží, jak účinný systém dokáže vytvořit. Soukromé organizace používají převážně smluvní mzdy MZDA, PLAT Náleží každému zaměstnanci za vykonanou práci. Je splatná po vykonání práce, nejpozději v dalším kalendářním měsíci po měsíci, kdy zaměstnanec za svou práci nárok na mzdu získal. Výše mzdy zaměstnance je dána platovým výměrem, mnohdy přímo pracovní smlouvou. Nejběžnější formy mezd Časová Úkolová?? Pokuste se posoudit výhody a nevýhody jednotlivých forem mezd: - z hlediska zaměstnavatele, - z hlediska zaměstnance. Časová mzda nejrozšířenější forma mzdy; stanovená hodinovou, měsíční, roční částkou (např. 80,- Kč/hod.); v podstatě je nezávislá na výkonu; výhodou pro zaměstnavatele je jednoduchost, snadné určení platu, stabilizace zaměstnanců; nevýhodou je jistá demotivace (nemotivuje zaměstnance k vyšším výkonům). Úkolová mzda stanovená podle výkonů (např. 10,- Kč/kus); nejčastější např. v prostředí obchodu, popř. výroby; výhodou pro zaměstnavatele je motivace k vyšším výkonům; nevýhodou může být růst produkce na úkor kvality, nezdravá rivalita mezi zaměstnanci apod. Další používanou formou mzdy je např. podíl na výsledcích hospodaření firmy (např. prémie závislé na ročním zisku). Výhodou je zainteresovanost zaměstnanců. Pevná vs. pohyblivá složka mzdy Pevná složka závisí především na konkrétní pracovní pozici, pracovní náplni, zodpovědnosti Také je významně ovlivňována vzděláním zaměstnance či jeho praxí. Součástí bývají i některé stabilní příplatky (příplatek za vedení, rizikový ). Pohyblivá složka závisí od skutečně odvedené práce. 14

15 Složky mzdy nebo platu Základní mzda nebo plat Příplatky (práce přes čas, v sobotu ) Prémie a odměny Podíl na hospodářském výsledku Naturální požitky (služební byt, stravování na účet firmy) Náhrada mzdy (dovolená) (4) Pozn.: hrubá a čistá mzda?? Z čeho se skládá mzda??? Kolik považujete za dobrou mzdu živitele čtyřčlenné rodiny (rodiče + dvě malé děti) ve vašem regionu? ZAMĚSTNANECKÉ VÝHODY Dobrovolná, nepřímá forma odměňování Výhody sociální povahy připojištění, půjčky, školky, dojíždění Výhody mající vztah k práci vzdělávání, stravování, deputát Poziční zaměstnanecké výhody auto, telefon, zahraniční stáž (souvisí s postavením zaměstnance ti v klíčových funkcích) Systém volitelných zaměstnaneckých výhod zohledňuje individuální potřeby zaměstnanců; zaměstnanec si může vybrat podle svých potřeb z předem stanoveného souboru zaměstnaneckých výhod. 15

16 2. Trh práce VÝSTUPY ZÍSKANÉ ZPŮSOBILOSTI Definuje práci jako výrobní faktor. Charakterizuje trh práce a jeho jednotlivé prvky nabídku, poptávku a cenu. Chápe racionální chování firmy (zaměstnavatele) při nákupu výrobních faktorů, zaměstnávání lidí. Rozlišuje individuální a tržní poptávku po práci. Načrtne křivku poptávky na trhu práce. Identifikuje faktory ovlivňující poptávku po práci na daném trhu. Chápe rozhodování jednotlivce mezi volným časem a prací. Načrtne křivku nabídky na trhu práce. Uvědomuje si význam tržní rovnováhy při stanovování mzdy. Posuzuje dopad typických událostí na změnu poptávky, nabídky a ceny na trhu práce. Interpretuje procesy a události na trhu práce. Argumentuje ve prospěch i proti zavedení minimální mzdy. Identifikuje projevy diskriminace na trhu práce. Zná příčiny diskriminace na trhu práce. Má přehled o hlavních faktorech, které v současnosti v globálnějším měřítku působí na trh práce. Popisuje vliv technologického pokroku na zaměstnanost a trhy práce. Charakterizuje základní projevy globalizace ekonomických procesů a jejich vliv na trhy práce. Uvědomuje si vlivy migrace na trhy práce. Z různých pohledů charakterizuje nezaměstnanost v České republice. Identifikuje současné trendy na trhu práce. KLÍČOVÉ POJMY práce jako výrobní faktor, trh práce, mzda a mzdová sazba, poptávka po práci, firma, chování firmy při nákupu výrobních faktorů, individuální a tržní poptávka po práci, nabídka na trhu práce, rovnováha na trhu práce, dynamika trhu práce, minimální mzda, diskriminace, technologický pokrok, globalizace, mezinárodní migrace práce, trh práce ČR, aktuální trendy trhu práce METODY Monologická výklad, přednáška, instruktáž Dialogická diskuse, rozhovor, brainstorming Aktivizující simulace, hry Projektová výuka Skupinová a kooperativní výuka Samostatná práce a řešení úkolů OBSAH LÁTKY, VČ. PŘÍKLADŮ, ÚKOLŮ A OTÁZEK 2.1 PRÁCE?? Co to je práce? Každý druh manuální nebo duševní činnosti, který je nejen v tržní ekonomice potřebný k produkci výrobků a služeb. Cílevědomá činnost, jejímž nositelem je člověk; pro většinu lidí je to nejdůležitější prostředek k získávání příjmu. 2.2 TRH PRÁCE Fiktivní místo, kde se střetává nabídka práce s poptávkou po práci. Na straně poptávky stojí firmy, které si pracovní sílu kupují, resp. pronajímají; na straně nabídky stojí domácnosti (jednotlivci), kteří práci nabízejí (prodávají) nabízejí svůj lidský kapitál. Cenou práce je mzda, resp. mzdová sazba. 16

17 Výsledkem střetu nabídky a poptávky na trzích práce je rozmístění různých osob do různých zaměstnání za různé mzdy. Na jednotlivých trzích (trh zedníků, trh prodavaček, ) se na základě střetu nabídky a poptávky vytváří rovnovážná cena (mzda, mzdová sazba) POPTÁVKA PO PRÁCI CHOVÁNÍ FIRMY Firma Subjekt, který nakupuje vstupy (mj. i práci), přeměňuje je na výstupy, které pak prodává. Hlavním cílem firmy je maximalizace zisku. Poptávka po práci Vztah mezi různými mzdovými sazbami a množstvím poptávané práce Trh práce je úzce propojen s trhy výrobků a služeb poptávka po daném vstupu je závislá na poptávce po výstupech, na jejichž výrobu se vstup používá (poptávka po švadlenách je závislá na poptávce po oděvech, které tyto švadleny vyrábějí). Tzn. poptávka po práci je poptávkou odvozenou. Chování firmy?? Firma prodává hamburgery ve stánku na náměstí. Počet prodaných hamburgerů za hodinu při různém počtu prodavaček na stánku udává tabulka. 1 prodavačka 2 prodavačky 3 prodavačky 4 prodavačky 5 prodavaček 20 ks 35 ks 43 ks 46 ks 47 ks Po odečtení všech ostatních nemzdových nákladů (nájem, housky, maso) má firma z jednoho hamburgeru příjem 10,- Kč. Kolik firma přijme prodavaček při mzdových nákladech 40,- Kč/hod.? Cílem firmy je maximalizace zisku, tzn. firma zaměstná tolik pracovníků, aby její zisk byl maximální. Firma tudíž sleduje a porovnává náklady, které musí na práci vynaložit, a výnosy, které jí práce vynese srovnává mezní příjem z výrobního faktoru (dodatečný příjem, který firma získá zapojením dalšího pracovníka) a mezní náklady na výrobní faktor (peněžní výdaje, které je nutno vynaložit na pořízení dodatečné jednotky tohoto výrobního faktoru). Pokud je mezní příjem vyšší než mezní náklady, pak firma výrobní faktor nakoupí a zapojí ho do výroby (6). Ve výše uvedeném příkladu firma najme na stánek tři prodavačky. Třetí prodavačka se ještě firmě vyplatí zvýší produkci o 8 hamburgerů, tzn. mezní příjem bude 80,- Kč. Mezní náklady (její hodinová mzda) jsou 40,- Kč. Čtvrtá prodavačka již nebude přijata její mezní příjem je pouze 30,- Kč, což je méně než její hodinová mzda (6). Pozn.: Zákon klesajícího mezního produktu Jak vyplývá z tabulky prodaných hamburgerů, celkový produkt při zapojování dalších prodavaček roste. Roste ovšem čím dál pomaleji. Každá další prodavačka již přináší nižší dodatečný produkt než prodavačka předchozí. Platí zákon klesajícího mezního produktu: Zvyšujeme-li jeden vstup (při neměnné úrovni ostatních vstupů), mezní produkt tohoto vstupu klesá.?? Firma vyrábí košile a zaměstnává švadleny. Po odečtení veškerých nemzdových nákladů má firma z jedné košile příjem 400,- Kč. Počet vyrobených (i prodaných) košil za měsíc, při různém počtu švadlen v dílně nám udává tabulka: Švadlen Košil a) Kolik firma přijme švadlen při měsíční mzdě 7000,- Kč a jaký bude zisk firmy? b) Vláda stanovila minimální mzdu ve výši 8500,- Kč. Jak bude reagovat firma? c) Zlevnění plátna vedlo k tomu, že po odečtení veškerých nemzdových nákladů má firma z jedné košile příjem 500,- Kč. Kolik firma nyní přijme švadlen při mzdě 7000,- Kč měsíčně? Jaký bude zisk firmy? Individuální poptávka firmy po práci Vraťme se ještě k předchozímu příkladu hamburgerového stánku. Zjistili jsme, že při mzdové sazbě 40,- Kč/hod. firma zaměstná 3 prodavačky. Zkusme nyní odpovědět na otázku, kolik firma najme prodavaček při mzdové sazbě např. 180,- Kč/hod. nebo 100,- Kč/hod. či 20,- Kč/hod.? 17

18 Když vypočteme počet prodavaček, které firma zaměstná při různých mzdových sazbách, získáme tabulku individuální poptávky firmy po práci (viz definice poptávky v předchozím textu: vztah mezi různými úrovněmi mzdových sazeb a množstvím poptávané práce ). Individuální poptávka po práci je poptávka jedné firmy. Mzdová sazba 180,- 100,- 40,- 20,- Prodavačky Tuto poptávku lze vyjádřit i graficky křivkou. Na vertikální osu Y naneseme hodnoty mzdových sazeb, na horizontální osu X množství práce (počet pracovníků). Jednotlivé body spojíme a vidíme, že poptávková křivka je podobně jako na trhu statků klesající. I zde platí zákon klesající poptávky: za jinak neměnných okolností s růstem mzdové sazby klesá množství najímané práce a naopak.?? Načrtněte křivku individuální poptávky po práci firmy zaměstnávající švadleny z předchozího příkladu. Tržní poptávka po práci Tržní poptávka se vyjádří jako součet individuálních poptávek po práci všech firem na daném trhu. Předpokládejme, že na daném trhu práce (např. v Ostravě) působí 4 firmy, které zaměstnávají prodavačky. Individuální poptávky jednotlivých firem a tržní poptávku po práci nám udává tabulka. Mzdová sazba 180,- 100,- 40,- 20,- 1. firma firma firma firma TRH Tržní poptávku bychom si opět mohli znázornit křivkou. Tržní poptávka znázorňuje, kolik pracovníků dané profese by chtěli zaměstnavatelé zaměstnat při různých mzdových sazbách NABÍDKA NA TRHU PRÁCE Jak jsme již uvedli, na straně nabídky na trhu práce stojí domácnosti. Individuální nabídka na trhu práce Představuje nabídku práce jednotlivce, který se rozhoduje mezi volným časem a prací. Jedná se o složitější ekonomickou problematiku substituční a důchodový efekt, zpětně zakřivená křivka atd. Domníváme se, že není nutno se podrobněji touto problematikou ve středním odborném vzdělávání zabývat. Tržní nabídka práce Znázorňuje, kolik pracovníků dané profese nabízí práci při různých mzdových sazbách. Platí zákon rostoucí nabídky. Nabízené množství práce má s růstem mzdové sazby rostoucí trend = růst mzdové sazby zvýší množství nabízené práce = roste mzdová sazba, více lidí je ochotno pracovat. Také nabídku na trhu práce můžeme znázornit tabulkou nebo křivkou. Př.: Nabídka na trhu zedníků v Ostravě: Mzdová sazba na hodinu 80,- 100,- 120,- 140,- 160,- Nabízené množství (počet zedníků) ROVNOVÁHA NA TRHU PRÁCE Rovnováha na trhu práce vyplývá ze střetu tržní poptávky a tržní nabídky. Jak již bylo uvedeno, tržní poptávka udává množství práce (počet pracovníků) dané profese, které by chtěli zaměstnavatelé zaměstnat při různých mzdových sazbách. Tržní nabídka pak udává, kolik pracovníků chce nabízet práci v odvětví při různých mzdových sazbách. Př.: Nabídku a poptávku na trhu práce zedníků v Ostravě nám udává tabulka Mzdová sazba na hodinu 80,- 100,- 120,- 140,- 160,- Nabízené množství Poptávané množství

19 Nabízené množství počet zedníků, kteří jsou ochotni pracovat Poptávané množství počet zedníků, které jsou firmy ochotny zaměstnat Rovnováha tedy nastává při mzdové sazbě 120,- Kč na hodinu, kdy firmy jsou ochotny najmout 400 zedníků a zároveň 400 zedníků je ochotno pracovat. Trh bude směřovat ke mzdové sazbě 120,- Kč na hodinu.?? Proč není mzdová sazba 140,- Kč na hodinu? Z tabulky vyplývá, že při této mzdové sazbě by chtělo pracovat 500 zedníků, firmy ovšem při této mzdové sazbě zaměstnají pouze 300 zedníků (viz tabulka). Nastává převis nabízeného množství nad poptávaným (nadbytek zedníků). V případě, že by tato situace z nějakého důvodu krátkodobě nastala, nadbytek zedníků by tlačil mzdovou sazbu dolů, směrem k rovnováze.?? Proč není mzdová sazba 100,- Kč na hodinu? Při této mzdové sazbě by firmy chtěly zaměstnat 600 zedníků. Pracovat by však chtělo pouze 200 (viz tabulka). Nastal by nedostatek zedníků, který by tlačil mzdovou sazbu nahoru směrem k rovnovážné mzdové sazbě MINIMÁLNÍ MZDA Stanovuje ji stát, resp. vláda a její cíle jsou více sociální než ekonomické. Je velice diskutovanou problematikou a dopady její existence jsou velmi rozporuplné. V některých členských zemích Evropské unie není vůbec zavedena. Zpravidla je vyplácena za pomocné, neodborné a manuálně jednoduché činnosti (uklízeč, vrátný, pomocný zemědělec...). Argumenty ve prospěch minimální mzdy Sociální ochrana zaměstnanců Podstatný rozdíl mezi výší minimální mzdy a sociálními dávkami je důležitým motivačním prvkem při snižování nezaměstnanosti. Stanovení minimální mzdy může motivovat nezaměstnané k hledání a přijmutí pracovního místa (záleží na štědrosti sociálního systému). Argumenty proti minimální mzdě Zvyšuje náklady zaměstnavatelů a představuje brzdu podnikání; mzda nevychází z výkonnosti, ale je určena direktivně státem; zaměstnavatel zastupuje sociální funkci státu. Může se obrátit i proti zaměstnancům, může být důvodem propouštění (viz příklad se švadlenami v předchozím textu). Zákonná minimální mzda vyvolává nedobrovolnou nezaměstnanost v odvětvích, kde je rovnovážná mzda nižší než zákonná minimální mzda. Minimální mzda nesmí být moc vysoká, protože představuje zátěž pro podnikatele a může vést k propouštění, ale musí být dost vysoká, neboť mezi minimální mzdou a sociálními dávkami by měl být výrazný rozdíl kdo chodí do práce, by na tom měl být lépe než ten, komu vyhovuje pohodlný život na sociálních dávkách.?? V první polovině 90. let 20. století došlo v České republice k nárůstu platů učitelů angličtiny a k poklesu platů učitelů ruštiny. Pokuste se vysvětlit tento jev (2).?? Vláda se rozhodne prodloužit podporu v nezaměstnanosti ze šesti měsíců na jeden rok. K čemu to povede??? Setkáváme se s tvrzením, že nízké mzdy vedou k odchodu z dané profese a zůstávají tam jenom Ti horší. Např. se říká, že nízké mzdy učitelů snižují kvalitu učitelského sboru, protože Ti nejlepší učitelé odcházejí a živí se jinak. Myslíte si, že je to pravda (2)??? Na trhu švadlen v daném regionu se střetává nabídka práce s poptávkou po práci. Formuje se rovnovážná mzda ve výši 10000,- Kč a rovnovážné množství je zaměstnáváno 100 švadlen. Co se stane na tomto trhu práce v následujících případech? Jak se změní rovnovážná mzda a počet zaměstnaných švadlen? a) na trhu oděvů se prudce zvýší poptávka po výrobcích, které vyrábějí švadleny b) dojde k rozsáhlé imigraci slovenských švadlen na tento trh práce c) vláda stanoví minimální mzdu ve výši 12000,- Kč d) určité množství švadlen odejde za lepším výdělkem do Prahy?? Jaký vliv na trh stavebních dělníků v ČR bude mít rozsáhlá imigrace ukrajinských stavebních dělníků do ČR? Jak se změní mzda? Jak se změní množství najímané práce? Jak se změní množství najímaných českých stavebních dělníků (2)? 19

20 ?? Na trhu práce zedníků poptávají práci 4 firmy. Tabulka ukazuje počty zedníků, které jsou jednotlivé firmy ochotny zaměstnat při různých mzdových sazbách (individuální poptávky): Mzdová sazba Firma A Firma B Firma C Firma D 70, , , , , a) načrtněte křivku tržní poptávky po práci na tomto trhu Nabídka na tomto trhu práce je dána tabulkou: Mzd. sazba 70,- 90,- 11,- 130,- 150,- Nab. množství b) vláda stanovila zákonnou minimální mzdu ve výši 130,- Kč na hodinu. K čemu to povede? 2.3 DISKRIMINACE V pracovních vztazích je zakázána diskriminace z důvodu pohlaví, sexuální orientace, rasového nebo etnického původu, národnosti, státního občanství, sociálního původu, jazyka, zdravotního stavu, věku, náboženství nebo víry, majetku, rodinného stavu, povinnosti k rodině, členství a činnosti v politických stranách a hnutích, členství v odborové organizaci. Diskriminace na trhu práce je případ takových rozdílů v přístupu na pracovní trh nebo ve vyplácených mzdách, které mají původ v osobních charakteristikách. Pokud pracovní příležitosti předpokládají výše uvedené důvody jako nezbytné a rozhodující požadavky pro výkon práce, rozdílné chování se za diskriminaci nepovažuje. Požadavek musí být oprávněný a přiměřený (např. pro předvádění dámského spodního prádla nelze přijmout muže). (6) Projevy diskriminace Mzdová diskriminace neodůvodněné rozdíly ve mzdách Segregace v zaměstnání neumožnění vstoupit na pracovní trh Příčiny diskriminace Osobní předsudky např. zaměstnavatelé či spoluzaměstnanci neradi spolupracují s osobami jiné rasy, pohlaví apod. Statistická diskriminace při přijímání se často rozhoduje na základě hromadných dat (např. velké procento Romů bylo ve výkonu trestu občan této národnosti nebude přijat do pracovního poměru) Vytlačování např. diskriminace žen (určitá zaměstnání historicky vyhrazena mužům) 2.4 FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ TRH PRÁCE Společensko-ekonomické změny ovlivňují situaci na trhu práce. Již ve 2. polovině 20. století můžeme ve vyspělých zemích hovořit o konci industriální éry dochází k přesunu zaměstnanosti z průmyslu do sektoru široce chápaných služeb. Za dva hlavní faktory, které v současné době působí v globálnějším měřítku na trh práce, můžeme považovat technologický pokrok a globalizaci ekonomických procesů. Oba tyto faktory spolu úzce souvisí. Technologický pokrok (zejména celosvětové rozšíření informačních technologií, rozvoj telekomunikací a dopravy) umožňuje a prohlubuje globalizaci TECHNOLOGICKÝ POKROK Dominantní faktor společenského vývoje na celém světě Otázky vědecko-technologického pokroku vstupují do diskusí o zaměstnanosti a trhu práce ve více směrech Negativní vliv na zaměstnanost Poukazuje se na to, že změny technologií snižují zejména poptávku po pracovnících s nízkou kvalifikací, což má za následek výskyt nezaměstnanosti u lidí této kategorie. Technologické změny mění produktivitu práce a jsou důvodem změny poptávky po výrobních faktorech. V mnoha případech je kapitál stále levnější, zatímco práce je nejen relativně, ale i absolutně stále dražší tzn. vyplatí se nahrazovat pracovní sílu kapitálem. Pokud by byla ruční práce tak levná a kapitál tak drahý jako před padesáti lety, nebyly by firmy k tomuto motivovány. Trh práce tudíž reaguje na cenové signály je podněcován změnami cen výrobních faktorů a je orientován takovými směry, které umožní nahrazovat drahé výrobní faktory levnějšími. 20