Střední odborná škola strojní a elektrotechnická Velešín EKONOMIKA. určeno pro obory

Transkript

1 Střední odborná škola strojní a elektrotechnická Velešín EKONOMIKA určeno pro obory Elektrotechnika se zaměřením na počítačové systémy Mechanik seřizovač mechatronik Mechanik seřizovač Obráběč kovů Elektromechanik pro zařízení a přístroje Ing. Lukáš KUČERA

2 Obsah OBSAH PŘEDMLUVA ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ POJMY EKONOMIE EKONOMIKA A JEJÍ VÝZNAM ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ SYSTÉMY TEORIE POTŘEB, STATKY A SLUŽBY STATEK SLUŽBA HOSPODÁŘSKÝ PROCES VÝROBA A VÝROBNÍ FAKTORY ROZDĚLOVÁNÍ (PŘEROZDĚLOVÁNÍ) SMĚNA SPOTŘEBA ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ A JEJÍ MĚŘENÍ SROVNÁNÍ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ TRH, SUBJEKTY TRHU NABÍDKA POPTÁVKA VÝROBKY A ZBOŽÍ CENA KALKULACE NÁKLADŮ CENOVÉ ZMĚNY HOSPODÁŘSKÁ SOUTĚŽ DISTANČNÍ SMLOUVA CESTOVNÍ SMLOUVA ČERNÁ A ŠEDÁ EKONOMIKA OTÁZKY K PROCVIČENÍ ZAMĚSTNANCI ZPŮSOBY HLEDÁNÍ ZAMĚSTNÁNÍ PROCES NÁBORU ZAMĚSTNANCŮ POPIS PRÁCE A POŽADAVKY NA UCHAZEČE ZDROJE NÁBORU VYTVOŘENÍ FORMULÁŘE PRO ŽÁDOST POHOVOR DALŠÍ POMŮCKY PŘI VÝBĚRU NOVÝCH ZAMĚSTNANCŮ ÚŘAD PRÁCE A JEHO ČINNOSTI SLUŽBY VŠEM OBČANŮM SLUŽBY OSOBÁM SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM SLUŽBY UCHAZEČŮM O ZAMĚSTNÁNÍ SLUŽBY ZÁJEMCŮM O ZAMĚSTNÁNÍ SLUŽBY ZAMĚSTNAVATELŮM SLUŽBY CIZINCŮM OSTATNÍ ČINNOSTI ÚŘADU PRÁCE

3 2.4. REKVALIFIKACE CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ NEZAMĚSTNANOST PODPORY V NEZAMĚSTNANOSTI PRACOVNÍ POMĚR A ORGANIZACE PRÁCE NA PRACOVIŠTI PRACOVNÍ SMLOUVA VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU ZÁNIK PRACOVNÍHO POMĚRU ODSTUPNÉ DOHODY O PRACÍCH, KONANÝCH MIMO PRACOVNÍ POMĚR PŘESTÁVKY V PRÁCI DOVOLENÁ BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP) ŽIVOTOPIS, MOTIVAČNÍ DOPIS, ŽÁDOST O MÍSTO ŽIVOTOPIS MOTIVAČNÍ DOPIS A ŽÁDOST O MÍSTO OTÁZKY K PROCVIČENÍ PODNIKÁNÍ PODNIKÁNÍ KDO JE VLASTNĚ PODNIKATEL? OBCHODNÍ REJSTŘÍK OBCHODNÍ ZÁKONÍK PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR SUBJEKTY NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ ŽIVNOSTENSKÉ PODNIKÁNÍ SUBJEKTY, KTERÉ MOHOU PROVOZOVAT ŽIVNOST ČLENĚNÍ ŽIVNOSTÍ ZÁNIK ŽIVNOSTENSKÉHO OPRÁVNĚNÍ OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI CHARAKTERISTICKÉ RYSY OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍ ZÁKLADNÍ POJMY, SOUVISEJÍCÍ S OBCHODNÍMI SPOLEČNOSTMI VEŘEJNÁ OBCHODNÍ SPOLEČNOST KOMANDITNÍ SPOLEČNOST SPOLEČNOST S RUČENÍM OMEZENÝM AKCIOVÁ SPOLEČNOST DRUŽSTVO STÁTNÍ PODNIK OTÁZKY K PROCVIČENÍ MAJETEK A HOSPODAŘENÍ PODNIKU MAJETEK PODNIKU DLOUHODOBÝ MAJETEK ZPŮSOBY POŘÍZENÍ MAJETKU OBĚŽNÝ MAJETEK ZDROJE FINANCOVÁNÍ MAJETKU LEASING NÁKLADY, VÝNOSY, VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ VÝNOSY

4 NÁKLADY VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZÁKLADNÍ PODNIKOVÉ ČINNOSTI OTÁZKY K ZOPAKOVÁNÍ MZDY A ZÁKONNÉ ODVODY MZDA PEVNÁ SLOŽKA MZDY POHYBLIVÉ SLOŽKY MZDY DRUHY MZDY PLAT VÝPOČET ČISTÉ MZDY DAŇ Z PŘÍJMU FYZICKÝCH OSOB SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ OTÁZKY K PROCVIČENÍ DANĚ A FINANČNÍ TRH DAŇOVÁ SOUSTAVA ČESKÉ REPUBLIKY ČLENĚNÍ DANÍ ZÁKLADNÍ POJMY DAŇ Z PŘÍJMU FYZICKÝCH A PRÁVNICKÝCH OSOB DAŇ Z NEMOVITOSTI DAŇ SILNIČNÍ DAŇ DĚDICKÁ, DAROVACÍ A Z PŘEVODU NEMOVITOSTÍ DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY SPOTŘEBNÍ DAŇ DAŇ PRO OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ POPLATKY DAŇOVÁ EVIDENCE PENÍZE A JEJICH FUNKCE HOTOVOSTNÍ A BEZHOTOVOSTNÍ PLATEBNÍ STYK NÁSTROJE PLATEBNÍHO STYKU VALUTY A DEVIZY ÚROKOVÁ SAZBA, RPSN CENNÉ PAPÍRY BURZY POJIŠŤOVNICTVÍ OTÁZKY K PROCVIČENÍ DOKLADY A JEJICH OBĚH DOKLADY A JEJICH NÁLEŽITOSTI PARAGON FAKTURA PŘÍJMOVÝ A VÝDAJOVÝ POKLADNÍ DOKLADY VÝPIS Z BANKOVNÍHO (BĚŽNÉHO) ÚČTU VÝPIS Z REJSTŘÍKU TRESTŮ SLUŽBY CZECHPOINT

5 7.3. VYHOTOVOVÁNÍ, OBĚH A OPRAVY DOKLADŮ OTÁZKY Z PROCVIČENÍ NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ STRUKTURA NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT (HDP) HRUBÝ NÁRODNÍ PRODUKT (HNP) INFLACE PŘÍČINY INFLACE KLASIFIKACE INFLACE PODLE VELIKOSTI HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS PLATEBNÍ BILANCE BĚŽNÝ ÚČET PLATEBNÍ BILANCE FINANČNÍ ÚČET PLATEBNÍ BILANCE STÁTNÍ ROZPOČET PŘÍJMY STÁTNÍHO ROZPOČTU VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU SROVNÁNÍ ÚROVNĚ ČR A EU PODLE HDP OTÁZKY K PROCVIČENÍ MARKETING A MANAGEMENT MARKETING HISTORICKÝ VÝVOJ MARKETINGU NÁSTROJE MARKETINGU MANAGEMENT STYLY ŘÍZENÍ MANAŽERA STYLY, KTERÝCH BY SE MĚL MANAŽER VYVAROVAT MANAŽERSKÉ FUNKCE OTÁZKY K PROCVIČENÍ POUŽITÉ ZDROJE

6 Předmluva D ostává se Vám do ruky učebnice předmětu Ekonomika, který je vyučován je třetím resp. čtvrtém ročníku oborů MS, MSM, EPS, MEZ a OK. Tato kniha rozhodně nepostihuje problematiku celé ekonomické praxe, ale snažil jsem se přehledně a stručně zpracovat témata, kterými bychom měli v průběhu školního roku projít. Témata, obsažená k této knize, vychází ze školního vzdělávacího programu pro předmět Ekonomika. Doufám, že Vám tato kniha dobře poslouží při Vašem studiu a že předmět Ekonomika úspěšně zvládnete 6

7 1. Základní ekonomické pojmy V této kapitole se seznámíme se základními pojmy z oblasti ekonomiky. Dozvíme se základní informace o teorii potřeb, statcích, službách, hospodářském cyklu, výrobě a jednotlivých výrobních faktorech, o životní úrovni a způsobech jejího měření, o trhu a tržních subjektech a uvědomíme si význam ceny a jejího vlivu na chování tržních subjektů. Klíčové pojmy: ekonomie, ekonomika, potřeba, statek, služba, hospodářský cyklus, výroba a výrobní faktory, životní úroveň, trh, nabídka, poptávka, zboží, cena, hospodářská soutěž, monopol, konkurence, šedá ekonomika, černá ekonomika 1.1. Ekonomie Ekonomie je věda, která se zabývá společenskou realitou, která se nazývá ekonomika. Dá se tedy říci, že ekonomie se zabývá lidským jednáním ve světě, kde existují omezené zdroje, ale neomezené potřeby. Ekonomie patří do společenských věd. Pokud budeme chtít ještě více rozebrat a oddělit pojmy ekonomie a ekonomika, musíme říci, že ekonomie zkoumá ekonomickou teorii a ekonomika ekonomickou praxi. Ekonomie se člení na: a) mikroekonomii tato část ekonomie se snaží zkoumat chování jednotlivých ekonomických subjektů v daném státě (občané, firmy) b) makroekonomii tato část ekonomie se snaží zkoumat stát jako celek (i zde se zkoumá chování firem, ale z pohledu celku, tzn., že všechny firmy v tuto chvíli tvoří jeden celek) Ekonomie samozřejmě využívá i poznatky z jiných vědních disciplín, jako např. z: marketingu managementu hospodářského zeměpisu práva politiky atd Ekonomika a její význam Ekonomika je shrnutí hospodaření určitého subjektu za určité období. Synonymem pojmu ekonomika je tedy pojem hospodářství. My se budeme zabývat převážně podnikovou ekonomikou, která se zabývá všemi činnostmi, které v podniku probíhají. V každém podniku totiž probíhají určité činnosti (procesy), které by měly v konečném důsledku vést k dosažení určitého cíle (u většiny komerčních podniků to bude zisk). 7

8 Mezi základní podnikové činnosti lze zařadit mj.: výroba distribuce prodej managament marketing účetnictví personalistika atd. Schéma č. 1: Vztahy mezi jednotlivými subjekty v ekonomice (tzv. 3-sektorová ekonomika) STÁT PODNIKY DOMÁCNOSTI Zdroj: autor 1. Podniky odvádí státu daně, pojistné za zaměstnance a další poplatky. 2. Stát poskytuje firmám (především zahraničním, aby je přilákal do ČR) různé daňové úlevy, příspěvky na zaměstnance atd. 3. Domácnosti platí státu daně, odvádí sociální a zdravotní pojištění a různé další poplatky. 4. Stát poskytuje vybraným domácnostem sociální dávky, důchody atd. 5. Podniky platí domácnostem mzdu za vykonanou práci, popř. rentu za poskytnutý kapitál. 6. Domácnosti poskytují firmám výrobní faktory (především práci). Další vztahy mezi firmami vychází z toho, že: firmy na trhu nabízí domácnostem produkty a domácnosti za tyto produkty firmám platí 1.3. Základní ekonomické systémy Je nutné si uvědomit, že už odpradávna je nutné si uvědomit, že aby lidstvo mohlo uspokojovat své potřeby, muselo nalézt určitý systém, který má za cíl efektivně využívat dostupné zdroje. Bylo a stále je nutné umět odpovědět na tři otázky: a) Co a kolik se má ve společnosti produkovat b) Jak se to má produkovat c) Jak rozdělit to, co již bylo vyprodukováno 8

9 Mezi základní ekonomické systémy patří: a) systém zvykový b) systém příkazový c) systém tržní ad a) Tento systém je historicky nejstarší, a je založen na kmenových vztazích a dělbě práce uvnitř této skupiny. O základních otázkách rozhodoval náčelník kmene. ad b) Tento systém je založen na moci, kterou má poměrně malá skupina lidí ve společnosti, která subjektivně rozhoduje o tom, co a jak se bude ve společnosti produkovat a jak se výsledný produkt rozdělí mezi společnost. Tento ekonomický systém byl jinak nazývaný také centrálně (ústředně) plánovaná ekonomika. ad c) Tento systém je založen na tom, že producenti a spotřebitelé jsou propojeni pouze trhem a zákony trhu jsou též řešeny všechny tři základní otázky. Tržní systém v čisté podobě nenajdeme v žádném státě, vždy se jedná o jistou míru státního vlivu a státních zásahů Teorie potřeb, statky a služby Potřeba je vědomí nedostatku něčeho, které nás nutí tento nedostatek odstraňovat. Pokud tuto definici vysvětlíme laicky, řekneme, že každý člověk má nějaké potřeby (jídlo, pití, spánek, založení rodiny atd.) a chce tyto potřeby uspokojovat (najíst se, napít se, vyspat se, založit rodinu atd.). Každý člověk má samozřejmě potřeby jiné, proto říkáme, že potřeby jsou individuální. Kromě těchto individuálních potřeb existují ještě potřeby kolektivní, tzn. týkající se určité skupiny lidí (např. potřeba veřejného osvětlení, potřeba městské hromadné dopravy atd.). Existují různá členění potřeb, my si vysvětlíme pouze některé. Potřeby se mohou členit na: a) hmotné (jíst, pít, oblékat se) b) nehmotné (svoboda, rodina, přátelství) a) zbytné (tj. ty, bez jejichž uspokojení se obejdeme) b) nezbytné (tj. ty, bez jejichž uspokojení se neobejdeme např. potřeba počítače, mobilu atd.) Ovšem určit, které potřeby jsou zbytné a nezbytné je velmi těžké, protože u každého jedince to může být jiné opět se zde uplatňuje tvrzení, že potřeby jsou individuální. Další velice často využívaná a známá teorie potřeb je tzv. Maslowova teorie potřeb: 9

10 Obr. č. 1: Maslowova teorie potřeb 5 POTŘEBA SEBEREALIZACE (rozvoj osobnosti) USPOKOJENÍ Z PRÁCE (uznání v práci) SOCIÁLNÍ POŤREBY (láska, přátelství apod.) POTŘEBY JISTOTY (zaměstnání, důchod ve stáří) 1 FYZIOLOGICKÉ POTŘEBY (spánek, jídlo, pití) Zdroj: autor Tato teorie je založena na předpokladu, že nemůže být uspokojena potřeby z vyššího patra pyramidy, dokud není uspokojena potřeba z patra nižšího (např. nemohou být uspokojovány potřeby jistoty a bezpečí, pokud nejsou uspokojeny potřeby fyziologické. Potřeby jsou uspokojovány prostřednictvím statků a služeb Statek Statek je užitečná věc, která uspokojuje lidské potřeby. Statky mají opět mnoho hledisek jejich členění, my se naučíme pouze některá: a) statky volné (vzduch) b) statky vzácné (výrobky) a) statky hmotné (jídlo, pití) b) statky nehmotné (vzduch) a) statky spotřební (potraviny) b) statky kapitálové (plech na výrobu kapoty v automobilu) Služba Služba je cizí činnost, pomocí které se uspokojují lidské potřeby. Rozdíl mezi statkem a službou je tedy v tom, že statek je věc a služba je činnost. Služby nelze skladovat, přemisťovat, jsou pouze nehmotné. Asi jen stěží byste si odnesli např. službu kadeřníka domu (odnesete si pouze to, co máte od kadeřníka na hlavě). I služby mají mnoho hledisek svého členění, např.: 10

11 a) služby placené (kadeřník) b) služby neplacené (zelené linky) a) služby věcné (oprava obuvi) b) služby osobní (kadeřnictví) 1.5. Hospodářský proces Hospodářský proces, jinak nazývaný také hospodářský koloběh, se skládá ze čtyř fází: a) výroba b) rozdělování (přerozdělování) c) směna d) spotřeba Výroba a výrobní faktory Většinu statků, které denně spotřebujeme, nenajdeme volně ležet v přírodě musí je někdo vyprodukovat. Výroba je tedy proces, jehož výsledkem je produkce statků. K tomu, abychom mohli provádět výrobu, potřebujeme určité vstupy, neboli výrobní faktory: i) práci ii) půdu iii) kapitál iv) informace Dříve byly výrobní faktory pouze tři (práce, půda a kapitál), jenže v dnešní době počítačů se žádná firma neobejde bez informací. ad i) Práce Práci můžeme charakterizovat jako cílevědomou lidskou činnost, jejímž výsledkem je produkt. Produkt je v podstatě označení pro statky a služby. Na začátku je nutné definovat si některé pojmy, a to: pracovní síla neboli souhrn fyzických a psychických schopností člověka konat práci (tyto schopnosti nemá každý, např. děti do 15 let je nemají). produktivita práce neboli objem produkce, kterou vyrobí jeden zaměstnanec. Cílem je, aby produktivita práce byla co nejvyšší. Za práci náleží člověku mzda. Je velmi důležité znát pojmy reálná a nominální mzda. Mzda nominální je částka vyjádřená v penězích, kterou si zaměstnanec vydělá za určité období (zpravidla jeden kalendářní měsíc) za to, že konal práci. Mzda reálná je mzda, která vyjadřuje, co si za vydělané peníze může zaměstnanec koupit. 11

12 Proto pozor, pokud někdo oznámí, že rostou mzdy, může to znamenat pouze to, že rostou nominální mzdy, ale reálná mzda může v ten samý okamžik klesat (v důsledku růstu cen produktů). Schéma č. 2: Porovnání reálné a nominální mzdy SITUACE 1 Nominální mzda: ,- Kč Cena dovolené: ,- Kč Můžeme si tedy dovolit dovolenou, a ještě nám 2.000,- Kč zbudou. SITUACE 2 Nominální mzda: ,- Kč Cena dovolené: ,- Kč Sice nám vzrostla nominální mzda, ale zdražila se dovolená, takže reálná mzda nám klesla, nemůžeme si tedy dovolit ani dovolenou Zdroj: autor Velké rozdíly jsou také mezi jednotlivými odvětvími na trhu práce. Nejvyšší mzdy obecně jsou v oborech ICT (informační a komunikační technologie), v bankovnictví a pojišťovnictví, naopak nejnižší mzdy mají provozní pracovníci v odvětví gastronomie a hotelnictví. Mzda je ovlivněna několika faktory, např.: a) kvalifikací (mělo by platit, že lidé s kvalifikací, resp. s vyšším vzděláním mají vyšší platy, než lidé s nižším vzděláním) b) poptávkou po určité profesi na trhu práce c) tržní úspěšností práce Pokud se zastavíme u trhu práce, je potřeba říci, že: nabídku práce tvoří lidé, kteří chtějí být zaměstnáni u určité firmy poptávku po práci tvoří firmy, které v daném okamžiku hledají na trhu práce zaměstnance Na trhu práce mohou nastat dvě situace: a) pokud poptávka po práci převyšuje nabídku práce, vzniká nedostatek pracovních sil (to lze řešit buď zvýšením produktivity práce, nebo povoláním pracovních sil ze zahraničí) b) pokud nabídka práce převyšuje poptávku po práci, vzniká nezaměstnanost (v ČR pro rok 2010 se očekává růst nezaměstnanosti až na 10%) 12