Ú Č E L O V É P U B L I K A C E

Transkript

1

2 ÚČELOVÉ PUBLIKACE Liga proti rakovině Praha vydává letáky, brožury, publikace a další účelové informace pro onkologicky nemocné a pro jejich okolí. Snažíme se formou těchto brožur podat pomocnou ruku těm, kteří nemohou nebo nechtějí využít našich osobních konzultací. Nejen členové Ligy je mají možnost získat na sekretariátu nebo poštou, poplatek za ně je dobrovolný. K dispozici jsou tyto tituly: Aby Vaše dítě nekouřilo Bolest a možnosti jejího zmírnění či odstranění Co bychom měli vědět o rakovině Co byste měli vědět o rakovině děložního hrdla a čípku Dědičnost jako rizikový faktor pro vznik nádorů Evropský kodex proti rakovině Chemoterapie nádorových onemocnění Jak a proč si chránit kůži Jak se vyrovnat s pokročilou nádorovou nemocí Jde o Vaše zdraví Kouření a zdraví Léčba zářením Leukémie a leukémie dětského věku Lymfatický otok po operacích prsu Maligní lymfomy a mnohočetný myelom Možnosti prevence karcinomu děložního hrdla Nádorová onemocnění dětského věku Nádory centrálního nervového systému Nádory varlat Nekonvenční Protinádorová léčba Plicní rakovina Rakovina a sex Rakovina hlavy a krku Rakovina jater a žlučových cest Rakovina kostí a měkkých tkání Rakovina ledvin Rakovina močového měchýře Rakovina ovaria Rakovina prostaty Rakovina prsu u žen Rakovina slinivky břišní Rakovina tlustého střeva Rakovina žaludku Stomie Stručné zásady onkologické prevence Výživa u onkologicky nemocných a ohrožených Ženám po ablaci prsu

3 Obsah Předmluva 3 (Prof. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc.) Rozhovor lékaře s pacientem 5 Co je to rakovina? 8 [Prof. MUDr. Zdeněk Dienstbier, DrSc] Dědičnost jako rizikový faktor 8 Vznik nádoru 9 Ochranné systémy organizmu 9 Výskyt rakoviny 10 [Prof. MUDr. Zdeněk Dienstbier, DrSc] Prevence nádorových onemocnění 16 (Doc. MUDr. Lumír Komárek, CSc.) Pojmy 16 Zdravotní stav a nádorové onemocnění 16 Hlavní rizikové faktory 17 Onkologická prevence v praxi praktického lékaře 23 (MUDr. Bohumil Skála, Ph.D.) Využitelná vyšetření 25 Standardní preventivní postupy u vybraných nádorových 25 onemocnění v primární péči (MUDr. Bohumil Skála, Ph.D.) Karcinom prsu 25 Kolorektální karcinom 28 Karcinom prostaty 29 Karcinom dutiny ústní 30 Nádory kůže 31 Plicní karcinom 32 Nádory děložního čípku 32 Program preventivních prohlídek v ČR 33 Vyhláška MZ CR o preventivních prohlídkách 35 Časné příznaky zhoubných nádorů 36 Role zdravotní sestry v primární prevenci 37

4 Projekt včasného záchytu nádorů prsu 38 (MUDr. Zuzana Miškovská) Včasný záchyt kolorektálního karcinomu 43 (MUDr. Martin Botík) Včasný záchyt onemocnění prostaty 48 (MUDr. Zuzana Miškovská] Laboratoř a její místo v péči o pacienta s nádorovým 50 onemocněním (Prim. MUDr. Karel Kohoutek] Nádorové markery 51 Krevní obraz 58 Zobrazovací metody v diagnostice nádorů 65 (Prim. MUDr. Karel Nedvěd) Metody používající rentgenové záření 68 Metody využívající ultrazvukové vlnění 71 Metody využívající principy magnetické rezonance 71 Intervenční radiologie 72 Léčení zhoubných nádorů 73 (Prof. MUDr. Zdeněk Dienstbier, DrSc.) Chirurgická léčba 73 Radioterapie 74 Chemoterapie 75 Vedlejší účinky protinádorové terapie 76 Práva občana 77 (Doc. JUDr. Jiří Jirásek, CSc.) Národní onkologický program 80 Dobrovolné charitativní neziskové onkologické iniciativy 81 a organizace (Prof. MUDr. Zdeněk Dienstbier, DrSc.) Evropský kodex proti rakovině 83 Deklarace práv onkologických pacientů 83 Stručná charakteristika Pařížské charty 84 Pracoviště doporučená k provozování mamografického 85 skríningu v ČR k

5 Důležitou kapitolou je sledování kvality ve všech oblastech péče. Domníváme se, že k anonymizovaným informacím o kvalitě jednotlivých zdravotnických zařízení by v budoucnosti měli mít přístup všichni občané naší republiky, aby si mohli léčebnou péči vybírat dle vlastního zvážení tak, jak jim to zaručuje naše ústava. Podporujeme kontinuitu, modernizaci a praktické využívání databáze Národního onkologického registru (NOR) České republiky jako zdroje informací pro řízenou preventivní a diagnosticko-léčebnou péči v onkologii. Správné získávání a využívání dat nám umožňuje nejen kontrolovat vlastní práci, ale i argumentovat relevantními daty zdravotním pojišťovnám i Světové zdravotnické organizaci (WHO), Evropské unii a dalším mezinárodním organizacím, se kterými spolupracujeme. Prof. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc. předseda České onkologické společnosti ČLS JEP Seznam autorů MUDr. Martin Botík, soukromý gastroenterolog a internista, Zábřeh Prof. MUDr. Zdeněk Dienstbier, DrSc, předseda Ligy proti rakovině, Praha Doc. JUDr. Jiří Jirásek, CSc, Právnická fakulta Palackého univerzity, Olomouc MUDr. Karel Kohoutek, primář odd. lab. diagnostiky, Ostí n. Orlicí Doc. MUDr. Lumír Komárek, CSc, Státní zdravotní ústav Praha MUDr. Zuzana Miškovská, praktická lékařka, Praha MUDr. Karel Nedvěd, primář radiodiagnostického odd., Ostí n. Orlicí MUDr. Bohumil Skála, Ph.D., praktický lékař, Lanškroun Recenzoval prof. MUDr. Evžen Skala, CSc. 4

6 Vážení čtenáři Publikace Informovaný pacient" je určena všem vám, kteří dbáte o své zdraví a kteří využíváte dostupné možnosti preventivních vyšetření. Jejich význam je v tom, že si tak v případě negativního nálezu potvrdíte pocit zdraví, nebo že vás lékař vyzve k podrobnějším vyšetřením, aby rozptýlil případné podezření. Preventivní prohlídky mají význam 1 v případě nálezu nádorového onemocnění, neboť ho objeví většinou v počáteční fázi. V onkologii to zvyšuje pravděpodobnost úspěšného léčení. Následující rozhovor se uskutečnil mezi paní Danou Hybšovou, předsedkyní klubu ŽAP dobrovolné organizace žen po ablaci prsu, a předsedou Ligy proti rakovině Praha prof. MUDr. Zdeňkem Dienstbierem, DrSc. Dienstbier: Dano, patříte k zakladatelům Ligy proti rakovině a jste 15 let předsedkyní klubu žen, léčených pro rakovinný nádor. Nemocných, kteří prošli protinádorovou léčbou, je v Česku na Kdy jste prodělala léčbu a jak se cítíte? Hybšová: Operace byla v prosinci roku 1989 a následnou léčbu zářením jsem ukončila na jaře D: Vzpomenete si, co Vás přivedlo k lékaři? H: O bulce v prsu jsem věděla několik měsíců, ale až při pravidelné návštěvě u své praktické lékařky jsem požádala o vyšetření. Lékařka mne okamžitě poslala ke gynekologovi a odtud jsem odešla na onkologii. D: S jakými pocity jste Vy a další ženy z klubu překročily práh ordinace? H: Já sama s velkou nadějí, že výsledek vyšetření bude negativní. Ze stovek příběhů, které jsem za uplynulá léta od členek klubu vyslechla ale vím, že strach z pozitivního nálezu a následné léčby je větší než odvaha a naděje. D: Myslíte, že se informovanost veřejnosti za uplynulá léta o významu nádorové prevence zlepšila? H: Jednoznačně ano. Ale přesto se ještě dnes setkávám s otázkami a příběhy, nad kterými někdy zůstává rozum stát". D: Dbají o své zdraví více ženy nebo muži? H: Řekla bych, že převažují ženy. D: Zlepšil se i přístup praktických a odborných lékařů k pacientovi? H: To je trošku složitá otázka. Vždycky a všechno je v člověku. Platí to 100 % v případě lékaře. Znám osobně i z vyprávění lékaře, kteří odevzdávají svou práci", a znám i jiné, pro které je jejich práce skutečně posláním" a tak se také k pacientovi chovají. D: Co je třeba stále zlepšovat? H: Máte na mysli vztah lékař pacient? Pak je to zlepšování vzájemné komunikace a ze strany lékaře větší zájem o pacienta jako 5

7 o člověka. To samozřejmě mám na mysli jen ty lékaře, kterých se tento problém týká. D: Co prožívá člověk, když mu lékař potvrdí, že má zhoubný nádor? H: Nemohu mluvit za každého, kdo to prožil. Za sebe a za ty, které se mi svěřily, vím: je to šok je to beznaděj, je to ztráta sebevědomí, v tom nejhorším případě je to ztráta chuti žít. Velice záleží na způsobu sdělení diagnózy. To je to, o čem jsme hovořili pacient je také a především člověk myslící srdcem. D: Je správné pacientovi říkat postupně celou pravdu? H: Teď použiji příměr. Jestliže mi někdo otevře dveře do tmavé místnosti a neupozorní mne na schody, které tam vedou, nutně si i při velkém štěstí alespoň rozbiji koleno a udělám několik modřin Pokud nebudu vědět o své nemoci, nemohu se vyvarovat chyb, které nemoc mohou zhoršit. Jsem pro to, aby pacient věděl pravdu. D: Má lékař právo informovat i rodinné příslušníky? H: Já myslím, že ano. A nejen informovat nejbližší lidé by měli být poučeni" o svém chování k pacientovi. Vycházím zase z příběhů, které slýchám. Rozhodně to není o tom, že bude pacient litován, ale vzhledem k psychice po náročném zákroku je trochu ohledu v nejbližším okolí třeba. D: Probíhá vyšetřování při zjištění podezření na zhoubný nádor plynule anebo slýcháte od členek organizace připomínky? H: V převážné většině jde o standardní postup. Jsou výjimky, kdy lékař pacientku nepošle na další vyšetření. Já znám jenom dva případy. Proto i tato brožura je velmi užitečná. D: Jak jste prožívala pobyt na chirurgii? H: O mých šesti dnech na chirurgii by se dal napsat celý příběh. Ale všeobecně. Chirurg je chirurg - operatér. Péče většinou velmi dobrá. Co chybí je psycholog. Ten by měl být přítomen jak u sdělování diagnózy, tak i před započatou následnou léčbou. Jen ten, kdo to prožil, ví, jak důležitým článkem následné léčby je možnost lidsky si promluvit o všem co se událo, o tom, co ho čeká a slyšet, že i dál bude jeho život plnohodnotný. Vyjádření lékaře musí být přesvědčivé, nejenom jako fráze mimochodem pronesená. Pořád ještě platí, že tento článek nahrazují naše neziskové organizace. D: Co následná léčba ozářením, nebo jste měla chemoterapii? H: V době, kdy já jsem byla na operaci byla chemoterapie nepříjemnou léčbou s nepříjemnými průvodními stavy. S dnešní léčbou to už není porovnatelné. Já jsem chodila na ozařování a to jsem snášela bez problémů. D: Co byste doporučila, aby se zlepšilo? H: Snad zase jen v několika málo případech jde o nedostatečnou informaci jak před ozařováním tak před chemoterapií. Mám na mysli alespoň stručnou informaci o tom co pacienta čeká, jak ná- 6

8 sledná léčba probíhá a co by eventuelně mohl očekávat. K této otázce bych ještě přiřadila zlepšit informaci ze strany zdravotnického personálu o protetických pomůckách a také o existenci svépomocných klubů a sdružení. D: Kdy jste se rozhodla pomáhat ostatním onkologicky nemocným snažit se o zlepšení kvality jejich života? A co pro to děláte? H: Mé rozhodnutí bylo rychlé a snadné. Hned po operaci a vstupu do Ligy proti rakovině (tehdy ještě v plenkách], mi bylo jasné, že jsou potřebné dvě věci. Jednak prostřednictvím podávání co nejvíce informací o nemoci a životě s touto nemocí pomoci již odoperovaným při návratu do normálního života. A potom programy prevence uchránit další ženy před vším, co jsme v té době prožívaly my, které jsme se v LPR sešly. V roce 1991 jsme založily kroužek" při Lize proti rakovině s názvem ZAP ženy po ablaci prsu. Po několika úspěšných akcích jsme KLUB ZAP nechaly zaregistrovat u Ministerstva vnitra jako samostatný právní subjekt. Z počátku jsme se soustředily na přednášky a besedy s lékaři, ozdravné rekondiční pobyty a hlavně jsme si mezi sebou hodně a často povídaly. Postupem času se činnost bohatě rozvíjela a snad by ani tady nebylo vhodné vyjmenovávat všechny aktivity, které v současné době svým členkám nabízíme. Podrobně je naše činnost popsána v letáčku Co je ŽAP a jeho význam" a samozřejmě ve Výročních zprávách. Stále se naší činností táhne nit aktivit, které zkvalitňují život nádorově nemocných. Podobně jako ostatní svépomocné organizace, i ŽAP přivítá ráda nové členy. Kontaktní adresa je: Klub ZAP, Kladrubská 305, Praha 9. D: Myslíte, že je spolupráce pacientských organizací s odbornými a praktickými lékaři dostatečná? H: Tak to bych netvrdila. Ještě dnes se najdou lékaři, kteří společenství stejně nemocných nedoporučují. Možná proto, že si neuvědomují, že náplň činnosti takových společenství není bavit se o nemoci, ale naopak nacházet způsoby jak nemoci čelit, aniž by se o ní mluvilo. Cvičení, vycházky, plavání, kultura, ergoterapie, ozdravné pobyty apod. D: Jaké máte problémy při zajišťování vlastních akcí? H: Upřímně, je to zpravidla finanční záležitost. D: Jakou vidíte budoucnost dobrovolných pacientských organizací a co potřebují především? H: Myslím, že současný trend donutí stávající dobrovolné organizace, aby se staly organizacemi profesionálními. Je to veliká škoda. Protože to co dělám dobrovolně, dělám samozřejmě ráda. Dám-li si za stejnou práci zaplatit, postrádá to pak humanitní smysl a stává se výdělečnou činností. Aby tyto organizace mohly dále prosperovat a pomáhat mnoha postiženým, budou potřebovat alespoň čás- 7

9 tečné finanční zajištění aktivit (nájmů, pobytů, provozu kanceláře techniky). D: Jak si vysvětlujete, že v Parlamentě a Senátu je zpochybňován kancerogenní vliv kouření, že zdravotní prevenci není věnována zákonodárci větší pozornost, že občané nevyužívají bezplatné preventivní prohlídky a skríningová vyšetření? H: Tato otázka má dvě části. Kouření: jednak si naši zástupci svým přístupem kupují" kuřáky-voliče a jednak by museli jít sami příkladem a na to nemají dost odvahy ani vůle. Další část otázky má souvislost a propojení. Na preventivní prohlídky a skríningová vyšetření je třeba stále a opakovaně veřejnost upozorňovat a zdůrazňovat co znamenají pro zdraví jednotlivce. Parlament ani Senát toto dělat nebude, protože si myslí, že na bezplatné prevenci ušetří. Největší úlohu by tady mohl sehrát praktický lékař, který by na tyto možnosti své pacienty upozorňoval a sám je také na prohlídky posílal. D: Tato publikace chce být nápomocná k šíření informací o nádorové prevenci, na kterých se Liga spolu s 50 kolektivními pacientskými členskými organizacemi aktivně podílí od r Větší vliv na veřejnou osvětu mohou mít zejména spolupráce s praktickými lékaři a častější přistup do médií. Dano, děkuji. CO JE TO RAKOVINA? Rakovinu lze definovat jako soubor nemocí, jejichž společným znakem je nekontrolovatelný růst buněk, který se vymyká koordinačním dějům v živém organizmu. Odborně se mluví o zhoubných nádorech (novotvarech). Buňky primárního nádoru se šíří do okolí a utlačují sousední tkáně, prorůstají do cévního a mízního oběhu a zakládají nová ložiska ve zdravých tkáních a orgánech. Příčiny vzniku rakoviny jsou sice předmětem soustavného výzkumu, ale samotná příčina vzniku zatím nebyla odhalena, Ví se, že jde o působení více činitelů. Mnohé z nich vyvolává nebo podporuje sám zdravý jedinec nesprávným životním stylem. Dědičnost jako rizikový faktor Rakovina nebo přesněji zhoubný novotvar je onemocnění genů. Geny jsou pracovními jednotkami deozyribonukleové kyseliny (DNA), která je informační databází pro tvorbu bílkovin v buňkách. Má tvar dvoušroubovice spirálově se vinoucí. Je uložena v jádru buňky. Každý provazec DNA je tvořen chemickými jednotkami nazývanými báze. Jsou čtyři: adenin, tymin, cytozin a guanin. Báze se střídají v řetězci DNA jako písmena abecedy a tvoří genetický kód. Ten je závaznou informací pro tvorbu bílkovin. 8

10 Poškozené geny (onkogeny) změní informace v buňce a ta se začne chovat v těle nekoordinovaně, zrychlí se dělení a vznikne nádor. Zdravý organizmus má i jiný druh genů (antionkogeny), které hlídají kvalitu DNA a mohou vzniklou chybu opravit. Pomáhá i systém imunologického dozoru a další obranné funkce živých organismů. Pokud obranné mechanizmy selžou, prosadí se agresivita nádoru. Je rakovina dědičná? Dědičná je rakovina v případech, kdy zárodečná přeměna (mutace) přenesená pohlavními buňkami na potomka je přítomna ve všech buňkách. Častěji jde o predispozici (zvýšené riziko) onemocnět nádorem. Genová mutace je předána zárodečnými buňkami do další generace. Změna struktury DNA v poškozené buňce se může během života dělením buněk množit. Obranný systém je schopen poškození před dělením opravit, pokud však selže přetížením, poškozením nebo i stárnutím, chyby DNA se, množí a vzniká nádor. Důležité je v rodinách se zvýšenou dědičnou predispozicí k určitému nádoru např. karcinomu prsu, vaječníků nebo tlustého střeva, objednat se na genetickou konzultaci s klinickým genetikem, který sestaví rodokmen až do generace prarodičů. Na těchto pracovištích vám podrobně poradí preventivní postupy, které sníží pravděpodobnost onemocnění zhoubným novotvarem. Vznik nádoru Nádorové onemocnění lze označit jako neregulovaný růst buněk s autonomní povahou dělení spolu se selháním kontrolních mechanizmů živého organizmu. Teprve podrobný molekulárně-biologický a cytogenetický výzkum nás přivedl k poznání, že nádor je genetické onemocnění. Poškození genů vzniká vzácně spontánně, většinou působením četných zevních faktorů (mutagenů). Proces nádorového vzniku má počáteční fázi (iniciaci), kdy genetická porucha vznikla. Spoluúčastí dalších podnětů dochází k vývojovým poruchám vzniku buňky (promoce). Stadium se odborně nazývá karcinom in situ. Pokud organizmus proces nezvládne pomocí obranných organizmů vzniká shluk zhoubných (maligních) buněk (stadium konverze nebo transformace). 9

11 Transformované buňky se zcela vymykají regulaci organizmu a dochází k lokálnímu růstu nádoru (progrese) a k šíření buněk mimo ložisko vzniku (metastazování). Spouštěcím mechanizmem jsou nejrůznější kancerogenní faktory. Patří k nim fyzikální kancerogeny (např. záření), chemické kancerogeny (např. azobarviva, arzen, cigaretový kouř, alkohol) a biologické kancerogeny (např. viry, u karcinomu děložního hrdla lidský papiloma virus HPV, bakterie). Působení kancerogenů způsobuje transformaci (přeměnu) normální buňky v buňku nádorovou. Ochranné systémy organizmu Poškozené geny označujeme jako onkogeny. Bylo jich popsáno již několik desítek. Způsobují transformaci zdravé buňky. Opačný vliv mají antionkogeny, které brání buněčné transformaci. Známý je např. gen p 53 který má mnohostranné účinky. V buňce jsou přítomny vedle antionkogenů dále reparační geny, které brání maligní transformaci a přispívají k normalizaci poškození. Nádorové buňky se liší od normálních svými imunologickými vlastnostmi změněným antigenním složením (antigenicitou). Tyto změny jsou dány biologickými vlastnostmi glykoproteinů nebo polypeptidů případně změnou funkce antigenů. Antigen může být specifickým markerem (znakem) a toho lze využít při diagnostice. Může plnit funkci rejekčního (odpuzujícího) antigenu, což lze využít při léčbě. Mezi imunitní mechanizmy patří imunita zprostředkovaná buňkami. Specifickou odpověď zprostředkují např. bílé krvinky označované jako mikrofágy. Pro imunitní reakci humorálního typu jsou důležité z bílých krvinek lymfocyty B. Imunologické mechanizmy jsou důležité pro obranu organizmu proti vznikajícímu nádoru. Jejich selhání může způsobit neschopnost k nastartování imunitní reakce pro genetickou poruchu, převaha účinku kancerogenů, vrozená nebo získaná imunitní nedostatečnost a další příčiny. Důležité pro člověka je prevence před působením kancerogenů a posilování imunity životosprávou a životním stylem. VÝSKYT RAKOVINY V České republice existuje nádorový registr. Jsou sledovány jak počty nově hlášených tak počty zemřelých na zhoubné novotvary. 10

12 Můžeme proto porovnávat každoročně zveřejňovaná čísla. Na tab. 1 a 2 jsou počty v uvedených létech (převzato z publikace UZIS Novotvary 2006). Tabulka, 1 Počty novotvarů bez nádorů kůže */ Rok Muži Zeny Celkem V v počtech je zahrnut pouze maligní melanom Tabulka 2 Vývoj úmrtnosti na novotvary Rok Muži Zeny Celkem Při pozorném sledování tabulek zjistíme, že počet zhoubných novotvarů se sice každoročně zvyšuje, ale úmrtnost se od roku 1990 mění jen velmi pozvolně nebo v mnohých parametrech i klesá. Svědčí to nesporně o větší informovanosti populace o nádorových rizicích, o včasnějším záchytu, lepší diagnostice a účinnější léčbě. Důležitý je výskyt jednotlivých druhů rakoviny. Na grafech 1 a 2 je uvedena struktura onemocnění novotvary v CR v r a 2004 u mužů a u žen. U mužů je nejčastější výskyt rakoviny plic následován nádory konečníku a tlustého střeva (kolorektální karcinomy) a na třetí pozici je rakovina prostaty. U žen je pořadí rakovina prsu, gynekologické nádory a kolorektální karcinomy. U karcinomu plic je vidět vliv kouření u mužů (kouří stále asi 30 % z nich), na rozdíl proti ženám (kouří cca 20 %). U mužů je poklesový trend karcinomu plic a zejména úmrtnosti od r tak jak klesá počet kuřáků. Bohužel u žen je tomu opačně. Nepříznivý vývoj u kolorektálního karcinomu je u obou pohlaví. Reflexe na osvětu propagující zdravou životosprávu a pohybovou aktivitu zatím zaostává. 11

13 Graf 1 Struktura hlášených onemocnění novotvary bez nádorů kůže muži Příznivý vliv mamografického skríningu a skríningu děložního hrdla zatím se projevuje nedostatečně a při stále přetrvávajícím nárůstu těchto nádorů zůstává stabilní zatím pouze úmrtnost. Pravděpodobně ženy přicházejí k lékaři s časnějšími stadii nemoci. Rakovina je sice onemocnění převážně dospělých a zejména starší generace, ale nesmí se zapomínat, že prohřešky a podceňování prevence se projeví až po letech. Příkladem je graf 3, který ukazuje věkovou relaci k počtu hlášených karcinomů plic a počtů úmrtí. 12

14 Graf 2 Struktura hlášených onemocnění novotvary bez nádorů kůže ženy Grafy doporučuji k prostudování především kuřákům a kuřačkám a to především těm, kteří kouří od mládí. Nádor se totiž vyvíjí řadu let a závisí i na počtu vykouřených cigaret. V České republice v porovnání s ostatními zeměmi v Evropě máme zvýšený výskyt kolorektálního karcinomu u obou pohlaví, karcinom prostaty u mužů, prsu a děložního hrdla u žen. Jde o nádory, u kterých lze snížit jejich výskyt jednak zvýšenou péčí v rodině, jednak o sebe sama a využíváním skríningových programů. 13

15

16 Graf 4 Vývoj hlášených onemocnění a vývoj úmrtnosti u mužů a žen v ČR na karcinom plic 15

17 PREVENCE NÁDOROVÝCH ONEMOCNĚNÍ Pojmy V textech o nádorových onemocněních se můžeme často setkat s několika výrazy, které jsou zaměnitelné. Nejběžnější z nich jsou následující: Nádorové onemocnění (může znamenat i nádory nezhoubné, ale většinou se užívá v souvislosti s nádory zhoubnými) = rakovina = zhoubné bujení. Nádory maligní = nádory zhoubné. Nádory benigní = nádory nezhoubné. Nádor = novotvar. Karcinom = zhoubný nádor z krycí tkáně (výstelky). Rakovinotvorný rizikový faktor = karcinogenní rizikový faktor. Zdravotní stav a nádorová onemocnění Česká republika je již několik let součástí EU a patří mezi vyspělé země. Tomu by měl odpovídat i zdravotní stav obyvatel. Díky nepříznivému vývoji v letech 1960 až 1990 musíme však v některých kritériích západní spoluevropany dohánět. Základním ukazatelem zdravotního stavu populace je střední délka života, která vyjadřuje věk, kterého má šanci dožít se člověk od narození. Na rozdíl od Západní Evropy u nás střední délka života stagnovala od 60. let a začala se zvyšovat až po roce V letech se střední délka života zvýšila u mužů o 4,4 roku na 72,0 let a u žen o 3,1 roku na 78,5 let. K tomuto výraznému vzestupu došlo zejména díky značnému zlepšení zdravotní péče o pacienty s nemocemi srdce a cév po roce 1990 a také změnou způsobu životního stylu. Jak muži tak i ženy v zemích západní Evropy jsou na tom s délkou dožití lépe než my. Jen obyvatelé Maďarska nedosahují naší úrovně. V dalších letech již bude vzestup pomalejší a jeho trvalá udržitelnost bude již záviset především na každém z nás a méně na financích vložených do zdravotnictví. Zásadní roli bude tedy hrát prevence. Český statistický úřad ve své prognóze předpokládá, že střední délka života by měla v roce 2050 dosáhnout u mužů 78,9 let a u žen 84,5 let. Délka života sama o sobě ovšem není z hlediska osobní pohody a kvality života tak důležitá jako střední délka zdravého života, tedy doba života prožitá ve zdraví. Na základě populačního šetření byla vypočtena k roku Podle tohoto výpočtu prožijí 151etí muži ve zdraví 52,9 roku a 151eté ženy 56,4 roku. Po roce 1980 se počal lehce snižovat roční počet zemřelých a tak, jak se po roce 1990 zrychlily roční přírůstky střední délky života 16

18 začala se výrazněji snižovat úmrtnost. Nejvýrazněji se snížila úmrtnost u osob ve věku let, což je zejména důsledek toho, že dříve smrtelná onemocnění se začala úspěšně léčit a začal se prodlužovat život. Nejčastější příčinou úmrtí jsou, jako ostatně všude na světě, nemoci srdce a cév. A protože se úspěšně léčí infarkty myokardu, akutní mozkové příhody, vysoký krevní tlak, ateroskleróza a jiné, pokles úmrtnosti na ně způsobuje celkový pokles úmrtnosti a prodlužování střední délky života. Hlavní rizikové faktory Tabulka 3 Procento úmrtí na zhoubné nádory podle nejznámějších rizik (Doll, 2001) Kouření Kouření je daleko nejvýznamnějším rizikem. Neexistuje žádný jiný jednotlivý faktor, který by měl tak rozsáhlý škodlivý účinek. O cigaretách se s trochou nadsázky říká, že jsou jediným výrobkem, který užíván podle návodu, vede k onemocnění a smrti". Prokazatelně spolupůsobí nejen při vzniku rakoviny plic, ale i řady dalších zhoubných nádorů. Z tabulky 4 je zřejmé, že kromě mimořádně vysokého rizika pro plíce je silně ohrožen též hltan a hrtan (riziko u kuřáků je desetinásobné), dále jícen, ústa, močové orgány a slinivka břišní. Poměrně výrazné napadení močových orgánů vzniká tím, že mnohé karcinogeny z tabákového kouře, zejména aromatické aminy, jsou vylučovány močí, takže se v močových cestách koncentrují a napadají jejich sliznici. 17

19 Poměr relativního rizika (RR) vyjadřuje kolikrát je vystaven více riziku kuřák (první číslo) oproti nekuřákovi (druhé číslo). Na příklad kuřák je ohrožen rakovinou plic 15x více než nekuřák. Tabulka 4 Relativní rizika působené kouřením u jednotlivých druhů zhoubných nádorů. (Doll R, 2001). Vztah kouření ke zhoubnému bujení, objevený v polovině minulého století, je dnes zcela spolehlivě a mnohonásobně prokázán. Riziko roste s dávkou (intenzitou a délkou kuřáctví) a po zanechání kouření opět klesá. Je také prokázáno významně vyšší riziko u lidí, kteří začali pravidelně kouřit v mladistvém věku (před 20. rokem života). Kouření cigaret je mnohem nebezpečnější pro vznik karcinomu plic než kouření dýmek nebo doutníků, zčásti vlivem spalovaného papíru, ale hlavně proto, že cigaretový kouř je méně alkalický a pro dosažení vstupu nikotinu do krevního oběhu, musí být inhalován do plic. Alkalický kouř dýmek a doutníků umožňuje snadnější pronikání nikotinu sliznicí a k uspokojení kuřáka postačuje jeho vstřebávání v ústní dutině. Kromě toho je dráždivější, takže jeho vdechování je nepříjemné. Kouření doutníků a dýmek zvyšuje tedy především riziko rakoviny ústní dutiny a horních úseků trávicího a dýchacího ústrojí. Zcela nesporně prokázaným karcinogenním rizikem je i pasivní kouření, tedy vdechování cigaretového kouře z místnosti zakouře- 18

20 né jiným kuřákem. Takové nebezpečí číhá především na děti, které jejich nezodpovědní rodiče ohrožují kouřením doma. Likvidace návyku kouření tabáku v populaci by přinesla obrovský příznivý zdravotní efekt, nejen v radikálním snížení nemocnosti a úmrtnosti na zhoubné nádory, ale i u mnoha dalších chorob, zejména plicních a cévních. I přes intenzivní snahy odborníků, laiků i politiků, se stále nedaří kouření ze života vymýtit. Zvláště zarážející a alarmující je skutečnost, že kuřáctví narůstá u mládeže, tedy ve věku z hlediska dlouhodobých rizik nejnebezpečnějším. Výživa Výživa se podílí na vzniku i ochraně před nádorovými onemocněními velmi vydatně, neboť působí na mnoha místech v organizmu a působí prakticky nepřetržitě po celý život. Může působit několika známými způsoby. Požití látek působících na vznik nádorového bujení Rostliny si v průběhu svého vývoje vytvořily schopnost produkovat velké množství jedovatých, toxických látek, sloužících jako obrana proti plísním, hmyzu i živočichům. Takových látek jsou známy desítky tisíc a každý rostlinný druh obsahuje vlastní soupravu desítek takových toxinů. Z těchto látek je řada karcinogenních, tedy působících nádorové bujení. Je pravděpodobné, že prakticky všechny druhy ovoce a zeleniny obsahují v menší či větší míře přírodní karcinogeny. Přesto neexistuje žádný doklad, že by tyto potraviny přispívaly ke vzniku nádorů, naopak byl opakovaně prokázán jejich ochranný efekt. Existuje totiž řada obranných mechanizmů, jimiž se organismus karcinogenním vlivům brání. Přísunem antioxidantů právě ovoce a zelenina této obraně vydatně napomáhají. Prokazatelně karcinogenní pro člověka jsou toxické látky, které se mohou do potravin dostat v průběhu nevhodného skladování činností plísní. K nejznámějším zde patří plíseň Aspergillus flavus a její produkty, aflatoxiny. Karcinogeny vznikají také při kuchyňské přípravě. Při opékání masa a ryb mohou být pyrolýzou produkovány karcinogenní polycyklické aromatické uhlovodíky. Tyto pochody nastávají zejména při přímém působení ohně za vysokých teplot při grilování. Tvorba karcinogenů v těle Nejznámějším procesem je v tomto směru tvorba N-nitroso sloučenin, které v laboratorních testech patří k nejsilnějším známým 19

21 karcinogenům. Vznikají v žaludku i v nižších částech trávicího traktu reakcí mezi dusitany a aminy z bílkovin. Reakce je podporována dalšími chemickými látkami, např. formaldehydem nebo thiocyanátem z tabákového kouře a vyžaduje mírně kyselé prostředí nebo účast bakterií. Je naopak tlumena přítomností antioxidantů v žaludku, např. vitaminu C. Důležité je, že dusitany i sekundární aminy jsou obsaženy v běžné rostlinné i živočišné stravě. Některé tuky mohou přispět k produkci karcinogenů v těle tím, že zvyšují množství žlučových kyselin a cholesterolu ve střevním obsahu. Jejich vysoký obsah ve střevě je důsledkem stravování s množstvím masa a tuků a s rychlou přípravou jídel. Souvisí také s výskytem karcinomu tlustého střeva, který je mnohem častější ve světě západního" způsobu stravování na rozdíl od afrického nebo asijského stravování, kde je vzácný. Zvýšený obsah je u pacientů s kolorektálním karcinomem nebo polypy. Další teoretickou možností vzniku karcinogenů v těle je jejich produkce bakteriální činností v tlustém střevě. O charakteristice takových mikroorganismů a o cestách jejich možného ovlivnění stravou je však málo známo. Ovlivnění transportu karcinogenních látek ve střevě Působení rakovinotvorných látek ve střevě záleží nejen na jejich charakteru a množství, ale také na době, po kterou působí. Tato doba samozřejmě ovlivní jak jejich místní škodlivé působení, tak vstřebávání. Při zácpách roste obsah karcinogenů ve stolici a jejich kontakt se sliznicí se prodlužuje. Roste tak i riziko vzniku karcinomu rekta a tlustého střeva. Transport karcinogenů do kmenových buněk může být usnadněn alkoholem. Příznivý účinek hrubé vlákniny ze zeleniny a ovoce je způsoben zejména tím, že vláknina urychluje střevní posun a mechanicky chrání stěnu střeva před přímým účinkem chemické látky. Překrmování Nadměrný energetický přívod přispívá ke vzniku obezity, která je samostatným rizikovým faktorem zhoubného bujení. Je spoluodpovědná za některé typy zhoubných nádorů. Tělesný pohyb Ochranná funkce tělesného pohybu není ještě dokonale prozkoumána. Je však prokázáno, že tělesný pohyb se jako ochranný prvek uplatňuje dvojím způsobem. Snižováním nadváhy a podporou střevní pasáže, tedy urychlením posunu potravy ve střevech. 20