Ú Č E L O V É P U B L I K A C E

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Ú Č E L O V É P U B L I K A C E"

Transkript

1

2 ÚČELOVÉ PUBLIKACE Liga proti rakovině Praha vydává letáky, brožury, publikace a další účelové informace pro onkologicky nemocné a pro jejich okolí. Snažíme se formou těchto brožur podat pomocnou ruku těm, kteří nemohou nebo nechtějí využít našich osobních konzultací. Nejen členové Ligy je mají možnost získat na sekretariátu nebo poštou, poplatek za ně je dobrovolný. K dispozici jsou tyto tituly: Aby Vaše dítě nekouřilo Bolest a možnosti jejího zmírnění či odstranění Co bychom měli vědět o rakovině Co byste měli vědět o rakovině děložního hrdla a čípku Dědičnost jako rizikový faktor pro vznik nádorů Evropský kodex proti rakovině Chemoterapie nádorových onemocnění Jak a proč si chránit kůži Jak se vyrovnat s pokročilou nádorovou nemocí Jde o Vaše zdraví Kouření a zdraví Léčba zářením Leukémie a leukémie dětského věku Lymfatický otok po operacích prsu Maligní lymfomy a mnohočetný myelom Možnosti prevence karcinomu děložního hrdla Nádorová onemocnění dětského věku Nádory centrálního nervového systému Nádory varlat Nekonvenční Protinádorová léčba Plicní rakovina Rakovina a sex Rakovina hlavy a krku Rakovina jater a žlučových cest Rakovina kostí a měkkých tkání Rakovina ledvin Rakovina močového měchýře Rakovina ovaria Rakovina prostaty Rakovina prsu u žen Rakovina slinivky břišní Rakovina tlustého střeva Rakovina žaludku Stomie Stručné zásady onkologické prevence Výživa u onkologicky nemocných a ohrožených Ženám po ablaci prsu

3 Obsah Předmluva 3 (Prof. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc.) Rozhovor lékaře s pacientem 5 Co je to rakovina? 8 [Prof. MUDr. Zdeněk Dienstbier, DrSc] Dědičnost jako rizikový faktor 8 Vznik nádoru 9 Ochranné systémy organizmu 9 Výskyt rakoviny 10 [Prof. MUDr. Zdeněk Dienstbier, DrSc] Prevence nádorových onemocnění 16 (Doc. MUDr. Lumír Komárek, CSc.) Pojmy 16 Zdravotní stav a nádorové onemocnění 16 Hlavní rizikové faktory 17 Onkologická prevence v praxi praktického lékaře 23 (MUDr. Bohumil Skála, Ph.D.) Využitelná vyšetření 25 Standardní preventivní postupy u vybraných nádorových 25 onemocnění v primární péči (MUDr. Bohumil Skála, Ph.D.) Karcinom prsu 25 Kolorektální karcinom 28 Karcinom prostaty 29 Karcinom dutiny ústní 30 Nádory kůže 31 Plicní karcinom 32 Nádory děložního čípku 32 Program preventivních prohlídek v ČR 33 Vyhláška MZ CR o preventivních prohlídkách 35 Časné příznaky zhoubných nádorů 36 Role zdravotní sestry v primární prevenci 37

4 Projekt včasného záchytu nádorů prsu 38 (MUDr. Zuzana Miškovská) Včasný záchyt kolorektálního karcinomu 43 (MUDr. Martin Botík) Včasný záchyt onemocnění prostaty 48 (MUDr. Zuzana Miškovská] Laboratoř a její místo v péči o pacienta s nádorovým 50 onemocněním (Prim. MUDr. Karel Kohoutek] Nádorové markery 51 Krevní obraz 58 Zobrazovací metody v diagnostice nádorů 65 (Prim. MUDr. Karel Nedvěd) Metody používající rentgenové záření 68 Metody využívající ultrazvukové vlnění 71 Metody využívající principy magnetické rezonance 71 Intervenční radiologie 72 Léčení zhoubných nádorů 73 (Prof. MUDr. Zdeněk Dienstbier, DrSc.) Chirurgická léčba 73 Radioterapie 74 Chemoterapie 75 Vedlejší účinky protinádorové terapie 76 Práva občana 77 (Doc. JUDr. Jiří Jirásek, CSc.) Národní onkologický program 80 Dobrovolné charitativní neziskové onkologické iniciativy 81 a organizace (Prof. MUDr. Zdeněk Dienstbier, DrSc.) Evropský kodex proti rakovině 83 Deklarace práv onkologických pacientů 83 Stručná charakteristika Pařížské charty 84 Pracoviště doporučená k provozování mamografického 85 skríningu v ČR k

5 Důležitou kapitolou je sledování kvality ve všech oblastech péče. Domníváme se, že k anonymizovaným informacím o kvalitě jednotlivých zdravotnických zařízení by v budoucnosti měli mít přístup všichni občané naší republiky, aby si mohli léčebnou péči vybírat dle vlastního zvážení tak, jak jim to zaručuje naše ústava. Podporujeme kontinuitu, modernizaci a praktické využívání databáze Národního onkologického registru (NOR) České republiky jako zdroje informací pro řízenou preventivní a diagnosticko-léčebnou péči v onkologii. Správné získávání a využívání dat nám umožňuje nejen kontrolovat vlastní práci, ale i argumentovat relevantními daty zdravotním pojišťovnám i Světové zdravotnické organizaci (WHO), Evropské unii a dalším mezinárodním organizacím, se kterými spolupracujeme. Prof. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc. předseda České onkologické společnosti ČLS JEP Seznam autorů MUDr. Martin Botík, soukromý gastroenterolog a internista, Zábřeh Prof. MUDr. Zdeněk Dienstbier, DrSc, předseda Ligy proti rakovině, Praha Doc. JUDr. Jiří Jirásek, CSc, Právnická fakulta Palackého univerzity, Olomouc MUDr. Karel Kohoutek, primář odd. lab. diagnostiky, Ostí n. Orlicí Doc. MUDr. Lumír Komárek, CSc, Státní zdravotní ústav Praha MUDr. Zuzana Miškovská, praktická lékařka, Praha MUDr. Karel Nedvěd, primář radiodiagnostického odd., Ostí n. Orlicí MUDr. Bohumil Skála, Ph.D., praktický lékař, Lanškroun Recenzoval prof. MUDr. Evžen Skala, CSc. 4

6 Vážení čtenáři Publikace Informovaný pacient" je určena všem vám, kteří dbáte o své zdraví a kteří využíváte dostupné možnosti preventivních vyšetření. Jejich význam je v tom, že si tak v případě negativního nálezu potvrdíte pocit zdraví, nebo že vás lékař vyzve k podrobnějším vyšetřením, aby rozptýlil případné podezření. Preventivní prohlídky mají význam 1 v případě nálezu nádorového onemocnění, neboť ho objeví většinou v počáteční fázi. V onkologii to zvyšuje pravděpodobnost úspěšného léčení. Následující rozhovor se uskutečnil mezi paní Danou Hybšovou, předsedkyní klubu ŽAP dobrovolné organizace žen po ablaci prsu, a předsedou Ligy proti rakovině Praha prof. MUDr. Zdeňkem Dienstbierem, DrSc. Dienstbier: Dano, patříte k zakladatelům Ligy proti rakovině a jste 15 let předsedkyní klubu žen, léčených pro rakovinný nádor. Nemocných, kteří prošli protinádorovou léčbou, je v Česku na Kdy jste prodělala léčbu a jak se cítíte? Hybšová: Operace byla v prosinci roku 1989 a následnou léčbu zářením jsem ukončila na jaře D: Vzpomenete si, co Vás přivedlo k lékaři? H: O bulce v prsu jsem věděla několik měsíců, ale až při pravidelné návštěvě u své praktické lékařky jsem požádala o vyšetření. Lékařka mne okamžitě poslala ke gynekologovi a odtud jsem odešla na onkologii. D: S jakými pocity jste Vy a další ženy z klubu překročily práh ordinace? H: Já sama s velkou nadějí, že výsledek vyšetření bude negativní. Ze stovek příběhů, které jsem za uplynulá léta od členek klubu vyslechla ale vím, že strach z pozitivního nálezu a následné léčby je větší než odvaha a naděje. D: Myslíte, že se informovanost veřejnosti za uplynulá léta o významu nádorové prevence zlepšila? H: Jednoznačně ano. Ale přesto se ještě dnes setkávám s otázkami a příběhy, nad kterými někdy zůstává rozum stát". D: Dbají o své zdraví více ženy nebo muži? H: Řekla bych, že převažují ženy. D: Zlepšil se i přístup praktických a odborných lékařů k pacientovi? H: To je trošku složitá otázka. Vždycky a všechno je v člověku. Platí to 100 % v případě lékaře. Znám osobně i z vyprávění lékaře, kteří odevzdávají svou práci", a znám i jiné, pro které je jejich práce skutečně posláním" a tak se také k pacientovi chovají. D: Co je třeba stále zlepšovat? H: Máte na mysli vztah lékař pacient? Pak je to zlepšování vzájemné komunikace a ze strany lékaře větší zájem o pacienta jako 5

7 o člověka. To samozřejmě mám na mysli jen ty lékaře, kterých se tento problém týká. D: Co prožívá člověk, když mu lékař potvrdí, že má zhoubný nádor? H: Nemohu mluvit za každého, kdo to prožil. Za sebe a za ty, které se mi svěřily, vím: je to šok je to beznaděj, je to ztráta sebevědomí, v tom nejhorším případě je to ztráta chuti žít. Velice záleží na způsobu sdělení diagnózy. To je to, o čem jsme hovořili pacient je také a především člověk myslící srdcem. D: Je správné pacientovi říkat postupně celou pravdu? H: Teď použiji příměr. Jestliže mi někdo otevře dveře do tmavé místnosti a neupozorní mne na schody, které tam vedou, nutně si i při velkém štěstí alespoň rozbiji koleno a udělám několik modřin Pokud nebudu vědět o své nemoci, nemohu se vyvarovat chyb, které nemoc mohou zhoršit. Jsem pro to, aby pacient věděl pravdu. D: Má lékař právo informovat i rodinné příslušníky? H: Já myslím, že ano. A nejen informovat nejbližší lidé by měli být poučeni" o svém chování k pacientovi. Vycházím zase z příběhů, které slýchám. Rozhodně to není o tom, že bude pacient litován, ale vzhledem k psychice po náročném zákroku je trochu ohledu v nejbližším okolí třeba. D: Probíhá vyšetřování při zjištění podezření na zhoubný nádor plynule anebo slýcháte od členek organizace připomínky? H: V převážné většině jde o standardní postup. Jsou výjimky, kdy lékař pacientku nepošle na další vyšetření. Já znám jenom dva případy. Proto i tato brožura je velmi užitečná. D: Jak jste prožívala pobyt na chirurgii? H: O mých šesti dnech na chirurgii by se dal napsat celý příběh. Ale všeobecně. Chirurg je chirurg - operatér. Péče většinou velmi dobrá. Co chybí je psycholog. Ten by měl být přítomen jak u sdělování diagnózy, tak i před započatou následnou léčbou. Jen ten, kdo to prožil, ví, jak důležitým článkem následné léčby je možnost lidsky si promluvit o všem co se událo, o tom, co ho čeká a slyšet, že i dál bude jeho život plnohodnotný. Vyjádření lékaře musí být přesvědčivé, nejenom jako fráze mimochodem pronesená. Pořád ještě platí, že tento článek nahrazují naše neziskové organizace. D: Co následná léčba ozářením, nebo jste měla chemoterapii? H: V době, kdy já jsem byla na operaci byla chemoterapie nepříjemnou léčbou s nepříjemnými průvodními stavy. S dnešní léčbou to už není porovnatelné. Já jsem chodila na ozařování a to jsem snášela bez problémů. D: Co byste doporučila, aby se zlepšilo? H: Snad zase jen v několika málo případech jde o nedostatečnou informaci jak před ozařováním tak před chemoterapií. Mám na mysli alespoň stručnou informaci o tom co pacienta čeká, jak ná- 6

8 sledná léčba probíhá a co by eventuelně mohl očekávat. K této otázce bych ještě přiřadila zlepšit informaci ze strany zdravotnického personálu o protetických pomůckách a také o existenci svépomocných klubů a sdružení. D: Kdy jste se rozhodla pomáhat ostatním onkologicky nemocným snažit se o zlepšení kvality jejich života? A co pro to děláte? H: Mé rozhodnutí bylo rychlé a snadné. Hned po operaci a vstupu do Ligy proti rakovině (tehdy ještě v plenkách], mi bylo jasné, že jsou potřebné dvě věci. Jednak prostřednictvím podávání co nejvíce informací o nemoci a životě s touto nemocí pomoci již odoperovaným při návratu do normálního života. A potom programy prevence uchránit další ženy před vším, co jsme v té době prožívaly my, které jsme se v LPR sešly. V roce 1991 jsme založily kroužek" při Lize proti rakovině s názvem ZAP ženy po ablaci prsu. Po několika úspěšných akcích jsme KLUB ZAP nechaly zaregistrovat u Ministerstva vnitra jako samostatný právní subjekt. Z počátku jsme se soustředily na přednášky a besedy s lékaři, ozdravné rekondiční pobyty a hlavně jsme si mezi sebou hodně a často povídaly. Postupem času se činnost bohatě rozvíjela a snad by ani tady nebylo vhodné vyjmenovávat všechny aktivity, které v současné době svým členkám nabízíme. Podrobně je naše činnost popsána v letáčku Co je ŽAP a jeho význam" a samozřejmě ve Výročních zprávách. Stále se naší činností táhne nit aktivit, které zkvalitňují život nádorově nemocných. Podobně jako ostatní svépomocné organizace, i ŽAP přivítá ráda nové členy. Kontaktní adresa je: Klub ZAP, Kladrubská 305, Praha 9. D: Myslíte, že je spolupráce pacientských organizací s odbornými a praktickými lékaři dostatečná? H: Tak to bych netvrdila. Ještě dnes se najdou lékaři, kteří společenství stejně nemocných nedoporučují. Možná proto, že si neuvědomují, že náplň činnosti takových společenství není bavit se o nemoci, ale naopak nacházet způsoby jak nemoci čelit, aniž by se o ní mluvilo. Cvičení, vycházky, plavání, kultura, ergoterapie, ozdravné pobyty apod. D: Jaké máte problémy při zajišťování vlastních akcí? H: Upřímně, je to zpravidla finanční záležitost. D: Jakou vidíte budoucnost dobrovolných pacientských organizací a co potřebují především? H: Myslím, že současný trend donutí stávající dobrovolné organizace, aby se staly organizacemi profesionálními. Je to veliká škoda. Protože to co dělám dobrovolně, dělám samozřejmě ráda. Dám-li si za stejnou práci zaplatit, postrádá to pak humanitní smysl a stává se výdělečnou činností. Aby tyto organizace mohly dále prosperovat a pomáhat mnoha postiženým, budou potřebovat alespoň čás- 7

9 tečné finanční zajištění aktivit (nájmů, pobytů, provozu kanceláře techniky). D: Jak si vysvětlujete, že v Parlamentě a Senátu je zpochybňován kancerogenní vliv kouření, že zdravotní prevenci není věnována zákonodárci větší pozornost, že občané nevyužívají bezplatné preventivní prohlídky a skríningová vyšetření? H: Tato otázka má dvě části. Kouření: jednak si naši zástupci svým přístupem kupují" kuřáky-voliče a jednak by museli jít sami příkladem a na to nemají dost odvahy ani vůle. Další část otázky má souvislost a propojení. Na preventivní prohlídky a skríningová vyšetření je třeba stále a opakovaně veřejnost upozorňovat a zdůrazňovat co znamenají pro zdraví jednotlivce. Parlament ani Senát toto dělat nebude, protože si myslí, že na bezplatné prevenci ušetří. Největší úlohu by tady mohl sehrát praktický lékař, který by na tyto možnosti své pacienty upozorňoval a sám je také na prohlídky posílal. D: Tato publikace chce být nápomocná k šíření informací o nádorové prevenci, na kterých se Liga spolu s 50 kolektivními pacientskými členskými organizacemi aktivně podílí od r Větší vliv na veřejnou osvětu mohou mít zejména spolupráce s praktickými lékaři a častější přistup do médií. Dano, děkuji. CO JE TO RAKOVINA? Rakovinu lze definovat jako soubor nemocí, jejichž společným znakem je nekontrolovatelný růst buněk, který se vymyká koordinačním dějům v živém organizmu. Odborně se mluví o zhoubných nádorech (novotvarech). Buňky primárního nádoru se šíří do okolí a utlačují sousední tkáně, prorůstají do cévního a mízního oběhu a zakládají nová ložiska ve zdravých tkáních a orgánech. Příčiny vzniku rakoviny jsou sice předmětem soustavného výzkumu, ale samotná příčina vzniku zatím nebyla odhalena, Ví se, že jde o působení více činitelů. Mnohé z nich vyvolává nebo podporuje sám zdravý jedinec nesprávným životním stylem. Dědičnost jako rizikový faktor Rakovina nebo přesněji zhoubný novotvar je onemocnění genů. Geny jsou pracovními jednotkami deozyribonukleové kyseliny (DNA), která je informační databází pro tvorbu bílkovin v buňkách. Má tvar dvoušroubovice spirálově se vinoucí. Je uložena v jádru buňky. Každý provazec DNA je tvořen chemickými jednotkami nazývanými báze. Jsou čtyři: adenin, tymin, cytozin a guanin. Báze se střídají v řetězci DNA jako písmena abecedy a tvoří genetický kód. Ten je závaznou informací pro tvorbu bílkovin. 8

10 Poškozené geny (onkogeny) změní informace v buňce a ta se začne chovat v těle nekoordinovaně, zrychlí se dělení a vznikne nádor. Zdravý organizmus má i jiný druh genů (antionkogeny), které hlídají kvalitu DNA a mohou vzniklou chybu opravit. Pomáhá i systém imunologického dozoru a další obranné funkce živých organismů. Pokud obranné mechanizmy selžou, prosadí se agresivita nádoru. Je rakovina dědičná? Dědičná je rakovina v případech, kdy zárodečná přeměna (mutace) přenesená pohlavními buňkami na potomka je přítomna ve všech buňkách. Častěji jde o predispozici (zvýšené riziko) onemocnět nádorem. Genová mutace je předána zárodečnými buňkami do další generace. Změna struktury DNA v poškozené buňce se může během života dělením buněk množit. Obranný systém je schopen poškození před dělením opravit, pokud však selže přetížením, poškozením nebo i stárnutím, chyby DNA se, množí a vzniká nádor. Důležité je v rodinách se zvýšenou dědičnou predispozicí k určitému nádoru např. karcinomu prsu, vaječníků nebo tlustého střeva, objednat se na genetickou konzultaci s klinickým genetikem, který sestaví rodokmen až do generace prarodičů. Na těchto pracovištích vám podrobně poradí preventivní postupy, které sníží pravděpodobnost onemocnění zhoubným novotvarem. Vznik nádoru Nádorové onemocnění lze označit jako neregulovaný růst buněk s autonomní povahou dělení spolu se selháním kontrolních mechanizmů živého organizmu. Teprve podrobný molekulárně-biologický a cytogenetický výzkum nás přivedl k poznání, že nádor je genetické onemocnění. Poškození genů vzniká vzácně spontánně, většinou působením četných zevních faktorů (mutagenů). Proces nádorového vzniku má počáteční fázi (iniciaci), kdy genetická porucha vznikla. Spoluúčastí dalších podnětů dochází k vývojovým poruchám vzniku buňky (promoce). Stadium se odborně nazývá karcinom in situ. Pokud organizmus proces nezvládne pomocí obranných organizmů vzniká shluk zhoubných (maligních) buněk (stadium konverze nebo transformace). 9

11 Transformované buňky se zcela vymykají regulaci organizmu a dochází k lokálnímu růstu nádoru (progrese) a k šíření buněk mimo ložisko vzniku (metastazování). Spouštěcím mechanizmem jsou nejrůznější kancerogenní faktory. Patří k nim fyzikální kancerogeny (např. záření), chemické kancerogeny (např. azobarviva, arzen, cigaretový kouř, alkohol) a biologické kancerogeny (např. viry, u karcinomu děložního hrdla lidský papiloma virus HPV, bakterie). Působení kancerogenů způsobuje transformaci (přeměnu) normální buňky v buňku nádorovou. Ochranné systémy organizmu Poškozené geny označujeme jako onkogeny. Bylo jich popsáno již několik desítek. Způsobují transformaci zdravé buňky. Opačný vliv mají antionkogeny, které brání buněčné transformaci. Známý je např. gen p 53 který má mnohostranné účinky. V buňce jsou přítomny vedle antionkogenů dále reparační geny, které brání maligní transformaci a přispívají k normalizaci poškození. Nádorové buňky se liší od normálních svými imunologickými vlastnostmi změněným antigenním složením (antigenicitou). Tyto změny jsou dány biologickými vlastnostmi glykoproteinů nebo polypeptidů případně změnou funkce antigenů. Antigen může být specifickým markerem (znakem) a toho lze využít při diagnostice. Může plnit funkci rejekčního (odpuzujícího) antigenu, což lze využít při léčbě. Mezi imunitní mechanizmy patří imunita zprostředkovaná buňkami. Specifickou odpověď zprostředkují např. bílé krvinky označované jako mikrofágy. Pro imunitní reakci humorálního typu jsou důležité z bílých krvinek lymfocyty B. Imunologické mechanizmy jsou důležité pro obranu organizmu proti vznikajícímu nádoru. Jejich selhání může způsobit neschopnost k nastartování imunitní reakce pro genetickou poruchu, převaha účinku kancerogenů, vrozená nebo získaná imunitní nedostatečnost a další příčiny. Důležité pro člověka je prevence před působením kancerogenů a posilování imunity životosprávou a životním stylem. VÝSKYT RAKOVINY V České republice existuje nádorový registr. Jsou sledovány jak počty nově hlášených tak počty zemřelých na zhoubné novotvary. 10

12 Můžeme proto porovnávat každoročně zveřejňovaná čísla. Na tab. 1 a 2 jsou počty v uvedených létech (převzato z publikace UZIS Novotvary 2006). Tabulka, 1 Počty novotvarů bez nádorů kůže */ Rok Muži Zeny Celkem V v počtech je zahrnut pouze maligní melanom Tabulka 2 Vývoj úmrtnosti na novotvary Rok Muži Zeny Celkem Při pozorném sledování tabulek zjistíme, že počet zhoubných novotvarů se sice každoročně zvyšuje, ale úmrtnost se od roku 1990 mění jen velmi pozvolně nebo v mnohých parametrech i klesá. Svědčí to nesporně o větší informovanosti populace o nádorových rizicích, o včasnějším záchytu, lepší diagnostice a účinnější léčbě. Důležitý je výskyt jednotlivých druhů rakoviny. Na grafech 1 a 2 je uvedena struktura onemocnění novotvary v CR v r a 2004 u mužů a u žen. U mužů je nejčastější výskyt rakoviny plic následován nádory konečníku a tlustého střeva (kolorektální karcinomy) a na třetí pozici je rakovina prostaty. U žen je pořadí rakovina prsu, gynekologické nádory a kolorektální karcinomy. U karcinomu plic je vidět vliv kouření u mužů (kouří stále asi 30 % z nich), na rozdíl proti ženám (kouří cca 20 %). U mužů je poklesový trend karcinomu plic a zejména úmrtnosti od r tak jak klesá počet kuřáků. Bohužel u žen je tomu opačně. Nepříznivý vývoj u kolorektálního karcinomu je u obou pohlaví. Reflexe na osvětu propagující zdravou životosprávu a pohybovou aktivitu zatím zaostává. 11

13 Graf 1 Struktura hlášených onemocnění novotvary bez nádorů kůže muži Příznivý vliv mamografického skríningu a skríningu děložního hrdla zatím se projevuje nedostatečně a při stále přetrvávajícím nárůstu těchto nádorů zůstává stabilní zatím pouze úmrtnost. Pravděpodobně ženy přicházejí k lékaři s časnějšími stadii nemoci. Rakovina je sice onemocnění převážně dospělých a zejména starší generace, ale nesmí se zapomínat, že prohřešky a podceňování prevence se projeví až po letech. Příkladem je graf 3, který ukazuje věkovou relaci k počtu hlášených karcinomů plic a počtů úmrtí. 12

14 Graf 2 Struktura hlášených onemocnění novotvary bez nádorů kůže ženy Grafy doporučuji k prostudování především kuřákům a kuřačkám a to především těm, kteří kouří od mládí. Nádor se totiž vyvíjí řadu let a závisí i na počtu vykouřených cigaret. V České republice v porovnání s ostatními zeměmi v Evropě máme zvýšený výskyt kolorektálního karcinomu u obou pohlaví, karcinom prostaty u mužů, prsu a děložního hrdla u žen. Jde o nádory, u kterých lze snížit jejich výskyt jednak zvýšenou péčí v rodině, jednak o sebe sama a využíváním skríningových programů. 13

15

16 Graf 4 Vývoj hlášených onemocnění a vývoj úmrtnosti u mužů a žen v ČR na karcinom plic 15

17 PREVENCE NÁDOROVÝCH ONEMOCNĚNÍ Pojmy V textech o nádorových onemocněních se můžeme často setkat s několika výrazy, které jsou zaměnitelné. Nejběžnější z nich jsou následující: Nádorové onemocnění (může znamenat i nádory nezhoubné, ale většinou se užívá v souvislosti s nádory zhoubnými) = rakovina = zhoubné bujení. Nádory maligní = nádory zhoubné. Nádory benigní = nádory nezhoubné. Nádor = novotvar. Karcinom = zhoubný nádor z krycí tkáně (výstelky). Rakovinotvorný rizikový faktor = karcinogenní rizikový faktor. Zdravotní stav a nádorová onemocnění Česká republika je již několik let součástí EU a patří mezi vyspělé země. Tomu by měl odpovídat i zdravotní stav obyvatel. Díky nepříznivému vývoji v letech 1960 až 1990 musíme však v některých kritériích západní spoluevropany dohánět. Základním ukazatelem zdravotního stavu populace je střední délka života, která vyjadřuje věk, kterého má šanci dožít se člověk od narození. Na rozdíl od Západní Evropy u nás střední délka života stagnovala od 60. let a začala se zvyšovat až po roce V letech se střední délka života zvýšila u mužů o 4,4 roku na 72,0 let a u žen o 3,1 roku na 78,5 let. K tomuto výraznému vzestupu došlo zejména díky značnému zlepšení zdravotní péče o pacienty s nemocemi srdce a cév po roce 1990 a také změnou způsobu životního stylu. Jak muži tak i ženy v zemích západní Evropy jsou na tom s délkou dožití lépe než my. Jen obyvatelé Maďarska nedosahují naší úrovně. V dalších letech již bude vzestup pomalejší a jeho trvalá udržitelnost bude již záviset především na každém z nás a méně na financích vložených do zdravotnictví. Zásadní roli bude tedy hrát prevence. Český statistický úřad ve své prognóze předpokládá, že střední délka života by měla v roce 2050 dosáhnout u mužů 78,9 let a u žen 84,5 let. Délka života sama o sobě ovšem není z hlediska osobní pohody a kvality života tak důležitá jako střední délka zdravého života, tedy doba života prožitá ve zdraví. Na základě populačního šetření byla vypočtena k roku Podle tohoto výpočtu prožijí 151etí muži ve zdraví 52,9 roku a 151eté ženy 56,4 roku. Po roce 1980 se počal lehce snižovat roční počet zemřelých a tak, jak se po roce 1990 zrychlily roční přírůstky střední délky života 16

18 začala se výrazněji snižovat úmrtnost. Nejvýrazněji se snížila úmrtnost u osob ve věku let, což je zejména důsledek toho, že dříve smrtelná onemocnění se začala úspěšně léčit a začal se prodlužovat život. Nejčastější příčinou úmrtí jsou, jako ostatně všude na světě, nemoci srdce a cév. A protože se úspěšně léčí infarkty myokardu, akutní mozkové příhody, vysoký krevní tlak, ateroskleróza a jiné, pokles úmrtnosti na ně způsobuje celkový pokles úmrtnosti a prodlužování střední délky života. Hlavní rizikové faktory Tabulka 3 Procento úmrtí na zhoubné nádory podle nejznámějších rizik (Doll, 2001) Kouření Kouření je daleko nejvýznamnějším rizikem. Neexistuje žádný jiný jednotlivý faktor, který by měl tak rozsáhlý škodlivý účinek. O cigaretách se s trochou nadsázky říká, že jsou jediným výrobkem, který užíván podle návodu, vede k onemocnění a smrti". Prokazatelně spolupůsobí nejen při vzniku rakoviny plic, ale i řady dalších zhoubných nádorů. Z tabulky 4 je zřejmé, že kromě mimořádně vysokého rizika pro plíce je silně ohrožen též hltan a hrtan (riziko u kuřáků je desetinásobné), dále jícen, ústa, močové orgány a slinivka břišní. Poměrně výrazné napadení močových orgánů vzniká tím, že mnohé karcinogeny z tabákového kouře, zejména aromatické aminy, jsou vylučovány močí, takže se v močových cestách koncentrují a napadají jejich sliznici. 17

19 Poměr relativního rizika (RR) vyjadřuje kolikrát je vystaven více riziku kuřák (první číslo) oproti nekuřákovi (druhé číslo). Na příklad kuřák je ohrožen rakovinou plic 15x více než nekuřák. Tabulka 4 Relativní rizika působené kouřením u jednotlivých druhů zhoubných nádorů. (Doll R, 2001). Vztah kouření ke zhoubnému bujení, objevený v polovině minulého století, je dnes zcela spolehlivě a mnohonásobně prokázán. Riziko roste s dávkou (intenzitou a délkou kuřáctví) a po zanechání kouření opět klesá. Je také prokázáno významně vyšší riziko u lidí, kteří začali pravidelně kouřit v mladistvém věku (před 20. rokem života). Kouření cigaret je mnohem nebezpečnější pro vznik karcinomu plic než kouření dýmek nebo doutníků, zčásti vlivem spalovaného papíru, ale hlavně proto, že cigaretový kouř je méně alkalický a pro dosažení vstupu nikotinu do krevního oběhu, musí být inhalován do plic. Alkalický kouř dýmek a doutníků umožňuje snadnější pronikání nikotinu sliznicí a k uspokojení kuřáka postačuje jeho vstřebávání v ústní dutině. Kromě toho je dráždivější, takže jeho vdechování je nepříjemné. Kouření doutníků a dýmek zvyšuje tedy především riziko rakoviny ústní dutiny a horních úseků trávicího a dýchacího ústrojí. Zcela nesporně prokázaným karcinogenním rizikem je i pasivní kouření, tedy vdechování cigaretového kouře z místnosti zakouře- 18

20 né jiným kuřákem. Takové nebezpečí číhá především na děti, které jejich nezodpovědní rodiče ohrožují kouřením doma. Likvidace návyku kouření tabáku v populaci by přinesla obrovský příznivý zdravotní efekt, nejen v radikálním snížení nemocnosti a úmrtnosti na zhoubné nádory, ale i u mnoha dalších chorob, zejména plicních a cévních. I přes intenzivní snahy odborníků, laiků i politiků, se stále nedaří kouření ze života vymýtit. Zvláště zarážející a alarmující je skutečnost, že kuřáctví narůstá u mládeže, tedy ve věku z hlediska dlouhodobých rizik nejnebezpečnějším. Výživa Výživa se podílí na vzniku i ochraně před nádorovými onemocněními velmi vydatně, neboť působí na mnoha místech v organizmu a působí prakticky nepřetržitě po celý život. Může působit několika známými způsoby. Požití látek působících na vznik nádorového bujení Rostliny si v průběhu svého vývoje vytvořily schopnost produkovat velké množství jedovatých, toxických látek, sloužících jako obrana proti plísním, hmyzu i živočichům. Takových látek jsou známy desítky tisíc a každý rostlinný druh obsahuje vlastní soupravu desítek takových toxinů. Z těchto látek je řada karcinogenních, tedy působících nádorové bujení. Je pravděpodobné, že prakticky všechny druhy ovoce a zeleniny obsahují v menší či větší míře přírodní karcinogeny. Přesto neexistuje žádný doklad, že by tyto potraviny přispívaly ke vzniku nádorů, naopak byl opakovaně prokázán jejich ochranný efekt. Existuje totiž řada obranných mechanizmů, jimiž se organismus karcinogenním vlivům brání. Přísunem antioxidantů právě ovoce a zelenina této obraně vydatně napomáhají. Prokazatelně karcinogenní pro člověka jsou toxické látky, které se mohou do potravin dostat v průběhu nevhodného skladování činností plísní. K nejznámějším zde patří plíseň Aspergillus flavus a její produkty, aflatoxiny. Karcinogeny vznikají také při kuchyňské přípravě. Při opékání masa a ryb mohou být pyrolýzou produkovány karcinogenní polycyklické aromatické uhlovodíky. Tyto pochody nastávají zejména při přímém působení ohně za vysokých teplot při grilování. Tvorba karcinogenů v těle Nejznámějším procesem je v tomto směru tvorba N-nitroso sloučenin, které v laboratorních testech patří k nejsilnějším známým 19

21 karcinogenům. Vznikají v žaludku i v nižších částech trávicího traktu reakcí mezi dusitany a aminy z bílkovin. Reakce je podporována dalšími chemickými látkami, např. formaldehydem nebo thiocyanátem z tabákového kouře a vyžaduje mírně kyselé prostředí nebo účast bakterií. Je naopak tlumena přítomností antioxidantů v žaludku, např. vitaminu C. Důležité je, že dusitany i sekundární aminy jsou obsaženy v běžné rostlinné i živočišné stravě. Některé tuky mohou přispět k produkci karcinogenů v těle tím, že zvyšují množství žlučových kyselin a cholesterolu ve střevním obsahu. Jejich vysoký obsah ve střevě je důsledkem stravování s množstvím masa a tuků a s rychlou přípravou jídel. Souvisí také s výskytem karcinomu tlustého střeva, který je mnohem častější ve světě západního" způsobu stravování na rozdíl od afrického nebo asijského stravování, kde je vzácný. Zvýšený obsah je u pacientů s kolorektálním karcinomem nebo polypy. Další teoretickou možností vzniku karcinogenů v těle je jejich produkce bakteriální činností v tlustém střevě. O charakteristice takových mikroorganismů a o cestách jejich možného ovlivnění stravou je však málo známo. Ovlivnění transportu karcinogenních látek ve střevě Působení rakovinotvorných látek ve střevě záleží nejen na jejich charakteru a množství, ale také na době, po kterou působí. Tato doba samozřejmě ovlivní jak jejich místní škodlivé působení, tak vstřebávání. Při zácpách roste obsah karcinogenů ve stolici a jejich kontakt se sliznicí se prodlužuje. Roste tak i riziko vzniku karcinomu rekta a tlustého střeva. Transport karcinogenů do kmenových buněk může být usnadněn alkoholem. Příznivý účinek hrubé vlákniny ze zeleniny a ovoce je způsoben zejména tím, že vláknina urychluje střevní posun a mechanicky chrání stěnu střeva před přímým účinkem chemické látky. Překrmování Nadměrný energetický přívod přispívá ke vzniku obezity, která je samostatným rizikovým faktorem zhoubného bujení. Je spoluodpovědná za některé typy zhoubných nádorů. Tělesný pohyb Ochranná funkce tělesného pohybu není ještě dokonale prozkoumána. Je však prokázáno, že tělesný pohyb se jako ochranný prvek uplatňuje dvojím způsobem. Snižováním nadváhy a podporou střevní pasáže, tedy urychlením posunu potravy ve střevech. 20

OBSAH. Předmluva / 5 (Prof. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc.)

OBSAH. Předmluva / 5 (Prof. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc.) 1 2 OBSAH Předmluva / 5 (Prof. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc.) Co je to rakovina? / 7 (Prof. MUDr. Zdeněk Dienstbier, DrSc.) Dědičnost jako rizikový faktor / 7 Vznik nádoru / 8 Ochranné systémy organismu /

Více

Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Liberecký kraj

Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Liberecký kraj Institut biostatistiky a analýz, Lékařská a přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Brno Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Mužík J. Epidemiologie nádorů v ČR Epidemiologická

Více

KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE

KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE Brno, 29. května 2015: Moravská metropole se již počtvrté stává hostitelem mezinárodní konference Evropské dny

Více

Systém podpory prevence vybraných nádorových onemocnění v ČR screeningové programy

Systém podpory prevence vybraných nádorových onemocnění v ČR screeningové programy toto pro Vaše zdraví důležité preventivní vyšetření: vyšetření zaměřené na včasný záchyt zhoubného nádoru děložního čípku. V České republice každoročně onemocní zhoubným nádorem děložního čípku přibližně

Více

Systém podpory prevence vybraných nádorových onemocnění v ČR screeningové programy

Systém podpory prevence vybraných nádorových onemocnění v ČR screeningové programy Příloha č. 4 - Vzorové dopisy a) Přední strana Zde vedle loga MZ Vážený pane, muž varianta 1 (50-70 let; bez K) neabsolvoval toto pro Vaše zdraví důležité preventivní vyšetření: V České republice každoročně

Více

NÁDOROVÁ RIZIKA. poznejme OBSAH

NÁDOROVÁ RIZIKA. poznejme OBSAH poznejme NÁDOROVÁ RIZIKA OBSAH Úvod... 3 Proč bychom se měli dozvědět o svých vlastních rizicích?... 4 Jaké jsou naše služby?... 4 Kdo by měl být vyšetřen?... 5 Jaký je postup při vyšetřování?... 6 Informace

Více

Evropský den onemocnění prostaty 15. září 2005 Aktivita Evropské urologické asociace a České urologické společnosti

Evropský den onemocnění prostaty 15. září 2005 Aktivita Evropské urologické asociace a České urologické společnosti Evropský den onemocnění prostaty 15. září 2005 Aktivita Evropské urologické asociace a České urologické společnosti prim. MUDr. Jan Mečl Urologické oddělení Krajská nemocnice Liberec Co je to prostata?

Více

Rakovina tlustého stfieva a koneãníku. Doc. MUDr. Jitka Abrahámová, DrSc. MUDr. Ludmila Boublíková MUDr. Drahomíra Kordíková

Rakovina tlustého stfieva a koneãníku. Doc. MUDr. Jitka Abrahámová, DrSc. MUDr. Ludmila Boublíková MUDr. Drahomíra Kordíková TRITON Rakovina tlustého stfieva a koneãníku Doc. MUDr. Jitka Abrahámová, DrSc. MUDr. Ludmila Boublíková MUDr. Drahomíra Kordíková Jitka Abrahámová, Ludmila Boublíková, Drahomíra Kordíková Rakovina tlustého

Více

Onkologie. pro laiky. Zdeněk Dienstbier Vladimíra Stáhalová. Liga proti rakovině Praha. Rizikový faktor. Cílový orgán. 2. aktualizované.

Onkologie. pro laiky. Zdeněk Dienstbier Vladimíra Stáhalová. Liga proti rakovině Praha. Rizikový faktor. Cílový orgán. 2. aktualizované. Onkologie pro laiky Zdeněk Dienstbier Vladimíra Stáhalová Rizikový faktor Cílový orgán Potraviny Obezita Dědičná predispozice Kouření Plíce Prs Tlusté střevo Prostata Vaječníky Liga proti rakovině Praha

Více

Rozbor léčebné zátěže Thomayerovy nemocnice onkologickými pacienty a pilotní prezentace výsledků péče

Rozbor léčebné zátěže Thomayerovy nemocnice onkologickými pacienty a pilotní prezentace výsledků péče Rozbor léčebné zátěže Thomayerovy nemocnice onkologickými pacienty a pilotní prezentace výsledků péče Výstupy analýzy dat zdravotnického zařízení a Národního onkologického registru ČR Prof. MUDr. Jitka

Více

HPV COLLEGE se na Vás obrací se žádostí o spolupráci. Prosíme věnujte několik minut svého času přečtením následujících informací.

HPV COLLEGE se na Vás obrací se žádostí o spolupráci. Prosíme věnujte několik minut svého času přečtením následujících informací. VÝZVA HPV COLLEGE Vážená paní doktorko, pane doktore, kolegové, HPV COLLEGE se na Vás obrací se žádostí o spolupráci. Prosíme věnujte několik minut svého času přečtením následujících informací. HPV je

Více

Modul obecné onkochirurgie

Modul obecné onkochirurgie Modul obecné onkochirurgie 1. Principy kancerogeneze, genetické a epigenetické faktory 2. Onkogeny, antionkogeny, reparační geny, instabilita nádorového genomu 3. Nádorová proliferace a apoptóza, důsledky

Více

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Eva Strnadová.

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Eva Strnadová. p ř e d m ě t : o š e t ř o v a t e l s t v í, 4. r. D S Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Eva Strnadová. z p r a c o v a l a : M g r. E v a S t r n a d o v á http://thehaltenclinic.com/our-clinic/

Více

UROLOGY WEEK 2012 Urologická klinika VFN a 1. LF UK v Praze

UROLOGY WEEK 2012 Urologická klinika VFN a 1. LF UK v Praze Urologická klinika VFN a 1. LF UK v Praze MUDr. Libor Zámečník, Ph.D., FEBU Urologická klinika VFN a 1. LF UK v Praze přednosta prof. MUDr. Tomáš Hanuš, DrSc. Urologická klinika VFN a 1. LF UK se letos

Více

Kdo patří do cílové skupiny, pro koho jsou dopisy určeny a kdy jim přijdou do schránek?

Kdo patří do cílové skupiny, pro koho jsou dopisy určeny a kdy jim přijdou do schránek? Co si máme pod tímto projektem představit a proč vznikl? Jedná se o projekt, který ministerstvo zdravotnictví připravilo spolu se zdravotními pojišťovnami a zaměřuje se na prevenci před třemi konkrétními

Více

Preventivní programy v onkologii. Prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc. Masarykův onkologický ústav Brno

Preventivní programy v onkologii. Prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc. Masarykův onkologický ústav Brno Preventivní programy v onkologii Prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc. Masarykův onkologický ústav Brno mediální obraz onkologie dnes.. skutečné pojištění.. onkologie zítra snad prevence, časný záchyt, cena /přínos

Více

SCREENINGOVÉ PROGRAMY V ČR Z POHLEDU VZP ČR

SCREENINGOVÉ PROGRAMY V ČR Z POHLEDU VZP ČR SCREENINGOVÉ PROGRAMY V ČR Z POHLEDU VZP ČR 5.12. 2013 MUDr. HANA ŠUSTKOVÁ, VZP ČR OBSAH 1. Screening karcinomu děložního hrdla 2. Mamografický screening 3. Screening kolorektálního karcinomu 4. Projekt

Více

Státní zdravotní ústav Praha

Státní zdravotní ústav Praha Zdravotní stav populace v ČR a EU MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha 2009 Definice zdraví Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a ne jen pouhou nepřítomnost nemoci či slabosti (WHO

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV CENTRUM PODPORY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ Oddělení podpory zdraví, dislokované pracoviště Praha ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE DEN ZDRAVÍ Termín pořádání: 22.5. 213 Místo: SZÚ Praha V rámci Dne

Více

Rizikové faktory, vznik a možnosti prevence nádorů močového měchýře

Rizikové faktory, vznik a možnosti prevence nádorů močového měchýře Rizikové faktory, vznik a možnosti prevence nádorů močového měchýře MUDr. Libor Zámečník, Ph.D., FEBU, FECSM Urologická klinika VFN a 1.LF UK Praha Epidemiologie Zhoubné nádory močového měchýře jsou 9.

Více

,, Cesta ke zdraví mužů

,, Cesta ke zdraví mužů PREZENTACE VÝSLEDKŮ ŘEŠENÍ PILOTNÍHO PROJEKTU PREVENTIVNÍ PÉČE PRO MUŢE,, Cesta ke zdraví mužů prim. MUDr. Monika Koudová GHC GENETICS, s.r.o.- NZZ, Praha Projekt byl realizován ve dvou etapách: I. etapa

Více

Kouření vonných listů, kořeníči drog se vyskytuje v lidské společnosti tisíce let. Do Evropy se tabák dostal po roce 1492 v té době byl považován za

Kouření vonných listů, kořeníči drog se vyskytuje v lidské společnosti tisíce let. Do Evropy se tabák dostal po roce 1492 v té době byl považován za Mgr. Jakub Dziergas Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám - OP VK 1.5. Výuková sada OBČANSKÁ

Více

Prevence. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Prevence. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Prevence Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Prevence (1) Zaměření se proti nemocem a snaha jim předcházet Opírá se o nejnovější poznatky v etiopatogenezi, výsledky epidemiologických studií Je zaměřena

Více

NEZAPOMÍNEJME NA PREVENTIVNÍ PROHLÍDKY ANEB ZDRAVÍ NAPROTI

NEZAPOMÍNEJME NA PREVENTIVNÍ PROHLÍDKY ANEB ZDRAVÍ NAPROTI www.mzcr.cz www.centrumprevence.cz Tato informační příručka byla vydána Centrem prevence, o. s. za podpory Ministerstva zdravotnictví, k rozšíření povědomí o preventivních programech, na které máme nárok

Více

VÝUKOVÉ VYUŽITÍ INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ PRO PROGRAMY SCREENINGU ZHOUBNÝCH NÁDORŮ PRSU, TLUSTÉHO STŘEVA A KONEČNÍKU A HRDLA DĚLOŽNÍHO

VÝUKOVÉ VYUŽITÍ INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ PRO PROGRAMY SCREENINGU ZHOUBNÝCH NÁDORŮ PRSU, TLUSTÉHO STŘEVA A KONEČNÍKU A HRDLA DĚLOŽNÍHO VÝUKOVÉ VYUŽITÍ INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ PRO PROGRAMY SCREENINGU ZHOUBNÝCH NÁDORŮ PRSU, TLUSTÉHO STŘEVA A KONEČNÍKU A HRDLA DĚLOŽNÍHO O. Májek, J. Daneš, M. Zavoral, V. Dvořák, D. Klimeš, D. Schwarz, J. Gregor,

Více

Civilizační choroby. Jaroslav Havlín

Civilizační choroby. Jaroslav Havlín Civilizační choroby Jaroslav Havlín Civilizační choroby Vlastnosti Nejčastější civilizační choroby Příčiny vzniku Statistiky 2 Vlastnosti Pravděpodobně způsobené moderním životním stylem (lifestyle diseases).

Více

PRIMÁRNÍ PREVENCE JAKO SOUČÁST PRIMÁRNÍ LÉKAŘSKÉ PÉČE

PRIMÁRNÍ PREVENCE JAKO SOUČÁST PRIMÁRNÍ LÉKAŘSKÉ PÉČE PRIMÁRNÍ PREVENCE JAKO SOUČÁST PRIMÁRNÍ LÉKAŘSKÉ PÉČE doc. MUDr. Lumír Komárek, CSc., MUDr. Věra Kernová, MUDr. Jarmila Rážová Státní zdravotní ústav, Praha ÚVOD A DEFINICE Primární prevence by měla být

Více

Předmět: Biologie Školní rok: 2010/11 Třída: 1.L. Jméno: Dolák Patrik Datum: 4.12. Referát na téma: Jsou všechny tuky opravdu tak špatné?

Předmět: Biologie Školní rok: 2010/11 Třída: 1.L. Jméno: Dolák Patrik Datum: 4.12. Referát na téma: Jsou všechny tuky opravdu tak špatné? Jméno: Dolák Patrik Datum: 4.12 Referát na téma: Jsou všechny tuky opravdu tak špatné? Tuky se v zásadě dělí na přirozené a umělé. Rozlišují se zejména podle stravitelnosti. Nedávný průzkum renomované

Více

Kolorektální karcinom (karcinom tlustého střeva a konečníku)

Kolorektální karcinom (karcinom tlustého střeva a konečníku) Kolorektální karcinom (karcinom tlustého střeva a konečníku) Autor: Hanáčková Veronika Výskyt Kolorektální karcinom (označován jako CRC) je jedním z nejčastějších nádorů a ve všech vyspělých státech jeho

Více

Zhoubný novotvar kolorekta

Zhoubný novotvar kolorekta Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 21.1.2005 1 Zhoubný novotvar kolorekta Zhoubný novotvar kolorekta patří mezi nejčastější zhoubné novotvary (ZN). V

Více

NEZAPOMÍNEJME NA PREVENTIVNÍ PROHLÍDKY ANEB ZDRAVÍ NAPROTI

NEZAPOMÍNEJME NA PREVENTIVNÍ PROHLÍDKY ANEB ZDRAVÍ NAPROTI www.mzcr.cz www.centrumprevence.cz Tato informační příručka byla vydána Ministerstvem zdravotnictví ve spolupráci s Centrem prevence, o. s., k rozšíření povědomí o preventivních programech, na které máme

Více

Obezita v evropském kontextu. Doc. MUDr. Vojtěch Hainer, CSc. Ředitel Endokrinologického ústavu

Obezita v evropském kontextu. Doc. MUDr. Vojtěch Hainer, CSc. Ředitel Endokrinologického ústavu Obezita v evropském kontextu Doc. MUDr. Vojtěch Hainer, CSc. Ředitel Endokrinologického ústavu OBEZITA CELOSVĚTOVÁ EPIDEMIE NA PŘELOMU TISÍCILETÍ 312 milionů lidí na světě je obézních a 1,3 miliardy lidí

Více

Obsah a časové rozmezí všeobecné preventivní prohlídky dětí

Obsah a časové rozmezí všeobecné preventivní prohlídky dětí Obsah a časové rozmezí všeobecné preventivní prohlídky dětí Systém preventivních prohlídek v ČR je dlouhodobě propracovaný preventivní program, který umožňuje u Vašeho dítěte odhalit a včas léčit nejrůznější

Více

Vše co potřebujete vědět o hemoroidech. Rady pro pacienty

Vše co potřebujete vědět o hemoroidech. Rady pro pacienty Vše co potřebujete vědět o hemoroidech Rady pro pacienty CO? CO? JAK? JAK? KDY? KDY? PROČ? PROČ? CO CO jsou hemoroidy? je hemoroidální onemocnění? Anatomie řitního kanálu a konečníku Hemoroidy jsou přirozenou

Více

Informační podpora screeningového programu

Informační podpora screeningového programu Informační podpora screeningového programu Ondřej Májek, Ladislav Dušek, Jan Mužík, Tomáš Pavlík, Daniel Klimeš Odborná garance programu: Jan Daneš, Helena Bartoňková, Miroslava Skovajsová Účinnost organizovaného

Více

Prevence užívání návykových látek nemoci způsobené kouřením

Prevence užívání návykových látek nemoci způsobené kouřením Prevence užívání návykových látek nemoci způsobené kouřením určeno pro žáky sekundy víceletého gymnázia CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Táborské soukromé gymnázium, s. r. o. RAKOVINA PLIC Její projevy: kašel tzv.

Více

Socio-ekonomické determinanty zdraví. MUDr. Kristýna Žejglicová, SZÚ Praha

Socio-ekonomické determinanty zdraví. MUDr. Kristýna Žejglicová, SZÚ Praha Socio-ekonomické determinanty zdraví MUDr. Kristýna Žejglicová, SZÚ Praha Socio-ekonomická nerovnost ve zdraví na začátku 21.století ve všech zemích EU nárůst v posledních desetiletích Lidé s nižším sociálně-ekonomickým

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Mendelova 2. stupeň Základní Zdravověda

Více

(Legenda: dg. C44-jiný novotvar kůže)

(Legenda: dg. C44-jiný novotvar kůže) 3.3. Zhoubné novotvary (ZN) Incidence zhoubných nádorů, tj. počet nových onemocnění v daném roce na 100 000 obyvatel je na regionální (okresní) úrovni hodnocena od roku 1980, na krajské a celostátní úrovni

Více

Maturitní témata. Předmět: Ošetřovatelství

Maturitní témata. Předmět: Ošetřovatelství Maturitní témata Předmět: Ošetřovatelství 1. Ošetřovatelství jako vědní obor - charakteristika a základní rysy - stručný vývoj ošetřovatelství - významné historické osobnosti ošetřovatelství ve světě -

Více

PNEUMOKOKOVÉ INFEKCE A MOŽNOSTI PREVENCE aneb CO MŮŽE ZPŮSOBIT PNEUMOKOK

PNEUMOKOKOVÉ INFEKCE A MOŽNOSTI PREVENCE aneb CO MŮŽE ZPŮSOBIT PNEUMOKOK PNEUMOKOKOVÉ INFEKCE A MOŽNOSTI PREVENCE aneb CO MŮŽE ZPŮSOBIT PNEUMOKOK Očkování! Nejvýznamnější možnost prevence infekčních chorob! Lepší infekční chorobě předcházet než ji léčit! Významný objev v medicíně,

Více

Analýza zdravotního stavu. obyvatel. zdravého města STRAKONICE. II.část. MUDr. Miloslav Kodl

Analýza zdravotního stavu. obyvatel. zdravého města STRAKONICE. II.část. MUDr. Miloslav Kodl Analýza zdravotního stavu obyvatel zdravého města STRAKONICE II.část 214 MUDr. Miloslav Kodl Analýza byla zpracována za podpory Národní sítě Zdravých měst ČR v rámci projektu STRATEG-2, který je financován

Více

CO POTŘEBUJETE VĚDĚT O NÁDORECH

CO POTŘEBUJETE VĚDĚT O NÁDORECH CO POTŘEBUJETE VĚDĚT O NÁDORECH slinivky břišní OBSAH Co je slinivka břišní?.............................. 2 Co jsou to nádory?................................ 3 Jaké jsou rizikové faktory pro vznik rakoviny

Více

Karcinom žaludku. Výskyt

Karcinom žaludku. Výskyt Karcinom žaludku Výskyt Karcinom žaludku je zhoubné nádorové onemocnění žaludeční sliznice, které s další progresí postihuje žaludeční stěnu, regionální lymfatické uzliny a postupně i celou dutinu břišní,

Více

70/2012 Sb. VYHLÁŠKA

70/2012 Sb. VYHLÁŠKA 70/2012 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 29. února 2012 o preventivních prohlídkách Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle 120 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon

Více

Význam prevence a včasného záchytu onemocnění pro zdravotní systém

Význam prevence a včasného záchytu onemocnění pro zdravotní systém INSTITUT BIOSTATISTIKY A ANALÝZ Lékařská fakulta & Přírodovědecká fakulta Masarykova univerzita, Brno www.iba.muni.cz Význam prevence a včasného záchytu onemocnění pro zdravotní systém Národní screeningové

Více

Kapitola III. Poruchy mechanizmů imunity. buňka imunitního systému a infekce

Kapitola III. Poruchy mechanizmů imunity. buňka imunitního systému a infekce Kapitola III Poruchy mechanizmů imunity buňka imunitního systému a infekce Imunitní systém Zásadně nutný pro přežití Nezastupitelná úloha v obraně proti infekcím Poruchy imunitního systému při rozvoji

Více

Bezpečnost a ochrana zdraví; Zdravotní pojištění, zdravotní péče Normy:

Bezpečnost a ochrana zdraví; Zdravotní pojištění, zdravotní péče Normy: Název předpisu: Vyhláška, kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických

Více

RADA A POUČENÍ LÉKAŘE

RADA A POUČENÍ LÉKAŘE RADA A POUČENÍ LÉKAŘE Obsah: Uživatelky kombinované hormonální antikoncepce Léčebné účinky kombinované hormonální antikoncepce Kontraindikace kombinované hormonální antikoncepce Vysvětlivky: COC = z anglického

Více

Zdravotní ukazatele obyvatel MSK

Zdravotní ukazatele obyvatel MSK Zdravotní ukazatele obyvatel Krajský úřad, 9.1.215 MUDr. Helena Šebáková, RNDr. Jiří Urbanec, Bc. Eva Kolářová 595 138 2 Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě Na Bělidle

Více

Zdravotní ukazatele obyvatel MSK Krajský úřad MSK, 9.10.2015

Zdravotní ukazatele obyvatel MSK Krajský úřad MSK, 9.10.2015 Zdravotní ukazatele obyvatel Krajský úřad, 9.1.215 MUDr. Helena Šebáková, RNDr. Jiří Urbanec, Bc. Eva Kolářová 595 138 2 Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě Na Bělidle

Více

Neuroendokrinní nádory

Neuroendokrinní nádory Neuroendokrinní nádory Informace pro pacienty MUDr. Milana Šachlová MUDr. Petra Řiháčková Co jsou neuroendokrinní nádory? Abychom pochopili složitou problematiku neuroendokrinních nádorů, musíme si nejprve

Více

Cévní mozková příhoda. Petr Včelák

Cévní mozková příhoda. Petr Včelák Cévní mozková příhoda Petr Včelák 12. 2. 2015 Obsah 1 Cévní mozková příhoda... 1 1.1 Příčiny mrtvice... 1 1.2 Projevy CMP... 1 1.3 Případy mrtvice... 1 1.3.1 Česko... 1 1.4 Diagnóza a léčba... 2 1.5 Test

Více

70/2012 Sb. VYHLÁŠKA

70/2012 Sb. VYHLÁŠKA 70/2012 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 29. února 2012 o preventivních prohlídkách Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle 120 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon

Více

VYHLÁŠKA ze dne 17. prosince 2009 o stanovení obsahu a časového rozmezí preventivních prohlídek

VYHLÁŠKA ze dne 17. prosince 2009 o stanovení obsahu a časového rozmezí preventivních prohlídek Strana 6 Sbírka zákonů č. 3 / 2010 3 VYHLÁŠKA ze dne 17. prosince 2009 o stanovení obsahu a časového rozmezí preventivních prohlídek Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle 29 odst. 5 zákona č. 48/1997

Více

Zdravotní plány měst a jejich indikátory

Zdravotní plány měst a jejich indikátory Seminář Jak dostat Zdraví 21 na úroveň místních a regionálních politik Zdravotní plány měst a jejich indikátory 22. dubna 2009 Zdravotní plány měst a jejich indikátory Miloslava Chudobová, Ústav zdravotnických

Více

Vliv moderních operačních metod na indikaci lázeňské péče

Vliv moderních operačních metod na indikaci lázeňské péče Michálkovická 18, Slezská Ostrava Vliv moderních operačních metod na indikaci lázeňské péče Bouřlivý rozvoj medicíny, jehož jsme v posledních několika desetiletích svědky, s sebou přináší nové operační

Více

RIZIKOVÉ ŽIVINY VE VÝŽIVĚ DĚTÍ ZE STUDIÍ SPOLEČNOSTI PRO VÝŽIVU P.TLÁSKAL

RIZIKOVÉ ŽIVINY VE VÝŽIVĚ DĚTÍ ZE STUDIÍ SPOLEČNOSTI PRO VÝŽIVU P.TLÁSKAL RIZIKOVÉ ŽIVINY VE VÝŽIVĚ DĚTÍ ZE STUDIÍ SPOLEČNOSTI PRO VÝŽIVU P.TLÁSKAL STUDIE K HODNOCENÍ NUTRIČNÍCH FAKTORŮ U ZDRAVÝCH JEDINCŮ 1) Rok 2007 proběhla studie (Praha,Brno) a) 1087 dětí ve věku 4-6 let

Více

Zdravotní deník pro sledování léčby

Zdravotní deník pro sledování léčby Zdravotní deník pro sledování léčby Péče o muže s rakovinou prostaty Proč bych měl být sledován pravidelně? Lékaři mi nedávno zjistili rakovinu prostaty, se kterou se budu dlouhodobě léčit. Můj lékař zvolil

Více

DOPORUČENÍ RADY. ze dne 2. prosince 2003. o screeningu rakoviny (2003/878/ES)

DOPORUČENÍ RADY. ze dne 2. prosince 2003. o screeningu rakoviny (2003/878/ES) DOPORUČENÍ RADY ze dne 2. prosince 2003 o screeningu rakoviny (2003/878/ES) RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství a zejména na čl. 152 odst. 4 druhý pododstavec této

Více

RIZIKOVÉ ŽIVINY VE VÝŽIVĚ DĚTÍ ZE STUDIÍ SPOLEČNOSTI PRO VÝŽIVU P.TLÁSKAL

RIZIKOVÉ ŽIVINY VE VÝŽIVĚ DĚTÍ ZE STUDIÍ SPOLEČNOSTI PRO VÝŽIVU P.TLÁSKAL RIZIKOVÉ ŽIVINY VE VÝŽIVĚ DĚTÍ ZE STUDIÍ SPOLEČNOSTI PRO VÝŽIVU P.TLÁSKAL STUDIE K HODNOCENÍ NUTRIČNÍCH FAKTORŮ U ZDRAVÝCH JEDINCŮ 1) Rok 2007 proběhla studie (Praha,Brno) a) 1087 dětí ve věku 4-6 let

Více

Časná a pozdní toxicita léčby lymfomů, životní styl po léčbě lymfomu. David Belada FN a LF UK v Hradci Králové

Časná a pozdní toxicita léčby lymfomů, životní styl po léčbě lymfomu. David Belada FN a LF UK v Hradci Králové Časná a pozdní toxicita léčby lymfomů, životní styl po léčbě lymfomu David Belada FN a LF UK v Hradci Králové 1.Toxicita léčby lymfomů Co je to toxicita léčby? Jaký je rozdíl mezi časnou a pozdní toxicitou?

Více

CUKROVKA /diabetes mellitus/

CUKROVKA /diabetes mellitus/ CUKROVKA /diabetes mellitus/ CUKROVKA /diabetes mellitus/ Řadíme ji mezi neinfekční chronická onemocnění Na jejím vzniku se podílí nezdravý způsob života Významnou úlohu sehrává dědičnost Významným rizikovým

Více

Časná a pozdní toxicita léčby lymfomů. David Belada FN a LF UK v Hradci Králové

Časná a pozdní toxicita léčby lymfomů. David Belada FN a LF UK v Hradci Králové Časná a pozdní toxicita léčby lymfomů David Belada FN a LF UK v Hradci Králové Co je to toxicita léčby? Toxicita léčby lymfomů Jaký je rozdíl mezi časnou a pozdní toxicitou? Dá se toxicita předvídat? Existuje

Více

VITAMIN D Z POHLEDU FUNKCE A VÝŽIVY

VITAMIN D Z POHLEDU FUNKCE A VÝŽIVY VITAMIN D Z POHLEDU FUNKCE A VÝŽIVY Mgr. Jitka Pokorná, Prof. MVDr. Jiří Ruprich, CSc. Státní zdravotní ústav, Centrum zdraví, výživy a potravin Palackého 3a, 612 42 Brno www.szu.cz, e-mail: pokorna@chpr.szu.cz

Více

Onemocnění střev. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. PhDr.

Onemocnění střev. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. PhDr. Onemocnění střev Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Říjen 2010 PhDr. Markéta Bednářová Onemocnění střev Dle etiologie dělíme: A. Zánětlivá

Více

Screening zhoubných nádorů a adresné zvaní z pohledu SZP ČR MUDr. Renata Knorová, MBA ČPZP za SZP ČR

Screening zhoubných nádorů a adresné zvaní z pohledu SZP ČR MUDr. Renata Knorová, MBA ČPZP za SZP ČR Screening zhoubných nádorů a adresné zvaní z pohledu SZP ČR MUDr. Renata Knorová, MBA ČPZP za SZP ČR 5.12. 2013 Seminář stav screeningových programů zhoubných nádorů v ČR a význam adresného zvaní občanů

Více

102/2012 Sb. VYHLÁŠKA

102/2012 Sb. VYHLÁŠKA 102/2012 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 22. března 2012 o hodnocení kvality a bezpečí lůžkové zdravotní péče Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle 120 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách

Více

Zhoubné nádory v roce 2008 Malignant neoplasms in 2008

Zhoubné nádory v roce 2008 Malignant neoplasms in 2008 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 1. 5. 211 13 Souhrn Zhoubné nádory v roce Malignant neoplasms in Aktuální informace přináší data o nově hlášených onkologických

Více

KOTVA CZ.1.07/1.4.00/21.3537

KOTVA CZ.1.07/1.4.00/21.3537 KOTVA CZ.1.07/1.4.00/21.3537 Identifikátor materiálu EU: PRIR - 60 Anotace Autor Jazyk Vzdělávací oblast Vzdělávací obor PRIR = Oblast/Předmět Očekávaný výstup Speciální vzdělávací potřeby Prezentace žáka

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV CENTRUM PODPORY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ Oddělení podpory zdraví, dislokované pracoviště Praha ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE DEN ZDRAVÍ Termín pořádání :.5. 213 Objednavatel: Centrum sociální

Více

MONITORING RACH DA VINCI ČESKÁ REPUBLIKA A SLOVENSKO

MONITORING RACH DA VINCI ČESKÁ REPUBLIKA A SLOVENSKO MONITORING RACH DA VINCI ČESKÁ REPUBLIKA A SLOVENSKO SRPEN OD 28.08. DO 03.09.2010 1 TV PRIMA hlavní zprávy http://www.iprima.cz/videoarchiv 2 Zdravotnické noviny.cz Odkaz na plný text článku: http://www.zdn.cz/denni-zpravy/z-

Více

Interpretace serologických výsledků. MUDr. Pavel Adamec Sang Lab klinická laboratoř, s.r.o.

Interpretace serologických výsledků. MUDr. Pavel Adamec Sang Lab klinická laboratoř, s.r.o. Interpretace serologických výsledků MUDr. Pavel Adamec Sang Lab klinická laboratoř, s.r.o. Serologická diagnostika EBV Chlamydia pneumoniae Mycoplasma pneumoniae EBV - charakteristika DNA virus ze skupiny

Více

SOUHRNNÝ PŘEHLED SUBJEKTIVNÍCH HODNOCENÍ

SOUHRNNÝ PŘEHLED SUBJEKTIVNÍCH HODNOCENÍ Studie Mladý ječmen STUDIE NA MLADÝ JEČMEN / r. 2002 Studii vypracoval MUDr. Miloslav Lacina ve spolupráci se společností Green Ways s.r.o.. Probíhala v roce 2002 v období podzim-zima - v období velké

Více

VÝZNAM ZDRAVÍ A JEHO DETERMINANTY

VÝZNAM ZDRAVÍ A JEHO DETERMINANTY PŘEDNÁŠKA 12. ŘÍJNA 2011, KONFERENCE ČZF, Hotel Palace, Jindřišská PRAHA 1 VÝZNAM ZDRAVÍ A JEHO DETERMINANTY Prof. MUDr. Jan Holčík, DrSc. Ústav sociálního lékařství a veřejného zdravotnictví, Lékařská

Více

Operace hrtanu. MUDr. Ale Slavíãek. Triton

Operace hrtanu. MUDr. Ale Slavíãek. Triton TRITON Operace hrtanu MUDr. Ale Slavíãek Triton Aleš Slavíček Operace hrtanu Vyloučení odpovědnosti vydavatele Autor i vydavatel věnovali maximální možnou pozornost tomu, aby informace zde uvedené odpovídaly

Více

Liga proti rakovině Praha

Liga proti rakovině Praha Liga proti rakovině Praha 22 let činnosti Ligy Prof. MUDr. Zdeněk Dienstbier, DrSc. Tři hlavní dlouhodobé programy: Soustavná informovanost veřejnosti o nádorové prevenci Snaha o zlepšení kvality života

Více

Národní onkologické centrum V. A. Fanardžyana

Národní onkologické centrum V. A. Fanardžyana Národní onkologické centrum V. A. Fanardžyana Klinické studie provedené v Národním onkologickém centru, s nádorovým onemocněním mléčné žlázy, konečníku, střeva, plic a děložního čípku. STANDARDNÍ CHEMOTERAPIE,

Více

Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup

Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Kód: Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Název vzdělávacího materiálu Civilizační choroby (nemoci srdce) Anotace Pracovní list stručně shrnuje problematiku civilizačních chorob,

Více

MODERNÍ VÝUKA ONKOLOGIE JAKO SOUČÁST NÁRODNÍHO ONKOLOGICKÉHO PROGRAMU. J. Vorlíček Česká onkologická společnost ČLS JEP

MODERNÍ VÝUKA ONKOLOGIE JAKO SOUČÁST NÁRODNÍHO ONKOLOGICKÉHO PROGRAMU. J. Vorlíček Česká onkologická společnost ČLS JEP MODERNÍ VÝUKA ONKOLOGIE JAKO SOUČÁST NÁRODNÍHO ONKOLOGICKÉHO PROGRAMU J. Vorlíček Česká onkologická společnost ČLS JEP I. Proč je v současné onkologii tak potřebná výuka S čím dnes musí počítat řízení

Více

Evropské asociace proti rakovině děložního čípku

Evropské asociace proti rakovině děložního čípku Evropské asociace proti rakovině děložního čípku Založena 2002, řízena představenstvem 125 institucí ze 34 zemí Cíl: šířit informace o karcinomu hrdla děložního a možnostech prevence tohoto onemocnění

Více

Zhoubné nádory v roce 2006 Malignant neoplasms in 2006

Zhoubné nádory v roce 2006 Malignant neoplasms in 2006 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 2. 4. 29 6 Zhoubné nádory v roce 26 Malignant neoplasms in 26 Souhrn Aktuální informace přináší data o nově hlášených

Více

Analýzy zdravotního stavu

Analýzy zdravotního stavu Analýzy zdravotního stavu zkušenosti, možnosti, výhled spolupráce MUDr. Stanislav Wasserbauer MUDr. Miloslav Kodl Státní zdravotní ústav Analýzy zdravotního stavu souhrnný pohled na veřejné zdraví v daném

Více

Epidemiologie zhoubných nádorů. regionu v rámci r. Mužík J. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Epidemiologie zhoubných nádorů. regionu v rámci r. Mužík J. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Institut biostatistiky a analýz Lékařská a Přírodovědecká fakulta Masarykova univerzita, Brno Evropský sociální fond & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Epidemiologie nádorů rekta (dg. C0) - pozice Pražsk

Více

Bezpečnostně právní akademie Brno

Bezpečnostně právní akademie Brno Bezpečnostně právní akademie Brno Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Eva Hrobařová Název materiálu: Nemoci imunitního systému Označení materiálu:

Více

Analýza zdravotního stavu obyvatel okresu Prostějov

Analýza zdravotního stavu obyvatel okresu Prostějov Analýza zdravotního stavu obyvatel okresu Prostějov Květen 212 Vypracovali: Mgr. Dana Strnisková, MUDr. Zdeněk Nakládal, Ph.D. Krajská hygienická stanice Olomouckého e se sídlem v Olomouci Předmluva

Více

Incidence zhoubných novotvarů v ČR v roce 2010. Incidence of Malignant Neoplasms in the Czech Republic in 2010

Incidence zhoubných novotvarů v ČR v roce 2010. Incidence of Malignant Neoplasms in the Czech Republic in 2010 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 18. 3. 213 5 Incidence zhoubných novotvarů v ČR v roce 21 Incidence of Malignant Neoplasms in the Czech Republic in

Více

Doprava, znečištěné ovzduší a lidské zdraví

Doprava, znečištěné ovzduší a lidské zdraví Doprava, znečištěné ovzduší a lidské zdraví Bratislava, 2. února 2011 odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik e-mail: miroslav.suta (zavináč) centrum.cz http://suta.blog.respekt.ihned.cz

Více

PŮSTEM KE ZDRAVÍ A ŠTÍHLÉ

PŮSTEM KE ZDRAVÍ A ŠTÍHLÉ 1 PŮSTEM KE ZDRAVÍ A ŠTÍHLÉ LINII Být štíhlý je přirozené, být zdravý je normální Martin Hyroš www.pustemkezdravi.cz 2 Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i

Více

Vývoj pracovní neschopnosti

Vývoj pracovní neschopnosti VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH Statistické podklady pro sledování pracovní neschopnosti Statistika pracovní neschopnosti využívá 3 základní zdroje: Český statistický úřad (ČSÚ),

Více

Podpora zdraví na pracovišti a zdraví populace

Podpora zdraví na pracovišti a zdraví populace Podpora zdraví na pracovišti a zdraví populace MUDr.Vladimíra Lipšová SZÚ-CHPPL SZÚ - Konzultační den Podpora zdraví na pracovišti 15.9.2011 Obsah prezentace Podpora zdraví na pracovišti Komplexní přístup

Více

http://www.vrozene-vady.cz

http://www.vrozene-vady.cz Prevence vrozených vad z pohledu genetika MUDr. Vladimír Gregor, RNDr. Jiří Horáček odd. lékařské genetiky, Fakultní Thomayerova nemocnice v Praze Genetické poradenství Klinická genetika se zabývá diagnostikou

Více

Demografický vývoj, indikátory stárnutí

Demografický vývoj, indikátory stárnutí Demografický vývoj, indikátory stárnutí Ing.M.Chudobová, Mgr.V.Mazánková Lékařský dům Praha 19.listopad 2008 Hlavní rysy demografického vývoje (1) Počet obyvatel roste Podle prognózy ČSÚ do roku 2015 poroste,

Více

Papillomaviry. Eva Hamšíková. ÚHKT, oddělení experimentální virologie

Papillomaviry. Eva Hamšíková. ÚHKT, oddělení experimentální virologie Papillomaviry Eva Hamšíková ÚHKT, oddělení experimentální virologie Viry nitrobuněční parazité, životní cyklus závislý na buněčném aparátu, v současnosti známo asi 5 000 typů virů Papillomaviry malé viry

Více

SPRÁVNÁ INTERPRETACE INDIKÁTORŮ KVALITY MAMOGRAFICKÉHO SCREENINGU. Májek, O., Svobodník, A., Klimeš, D.

SPRÁVNÁ INTERPRETACE INDIKÁTORŮ KVALITY MAMOGRAFICKÉHO SCREENINGU. Májek, O., Svobodník, A., Klimeš, D. SPRÁVNÁ INTERPRETACE INDIKÁTORŮ KVALITY MAMOGRAFICKÉHO SCREENINGU Májek, O., Svobodník, A., Klimeš, D. Smysl indikátorů kvality Statisticky významné snížení úmrtnosti lze očekávat až po delší době, posouzení

Více

Rakovina není náhoda

Rakovina není náhoda Rakovina není náhoda Výsledky průzkumu rizikových onkologických faktorů mezi studenty středních škol Agentura J.L.M. VII/2011 Výsledky průzkumu mezi studenty středních škol v rámci osvětové akce Rakovina

Více

Život s karcinomem ledviny

Život s karcinomem ledviny Život s karcinomem ledviny Život s karcinomem ledviny není lehký. Ale nikdo na to nemusí být sám. Rodina, přátelé i poskytovatelé zdravotní péče, všichni mohou pomoci. Péče o pacienta s karcinomem buněk

Více

Životní styl a jeho vliv na zdravotní stav populace ČR

Životní styl a jeho vliv na zdravotní stav populace ČR Životní styl a jeho vliv na zdravotní stav populace ČR Šárka Daňková dankova@uzis.cz Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR www.uzis.cz Vybrané zdroje informací o životním stylu a zdravotním stavu

Více