XI. KRÁTKODOBÉ FINANCOVÁNÍ - systémy financování krátkodobého majetku

Transkript

1 XI. KRÁTKODOBÉ FINANCOVÁNÍ - systémy financování krátkodobého majetku Krátkodobé zdroje financování zajišují financování bžné innosti podniku k pokrytí krátkodobých aktiv. V této souvislosti vtšinou hovoíme o ízení pracovního kapitálu, které má dv základní úlohy: a) urit potebnou (optimální, pimenou) výši každé položky obžných aktiv a jejich celkové sumy b) urit jakým zpsobem obžný majetek financovat METODY FINANCOVÁNÍ A KRÁTKODOBÉ ZDROJE Rozdílové ukazatele v podob istých finanních fond jsou založeny na pedpokladu, že firma ást obžných aktiv financuje dlouhodobými cizími zdroji. Obvykle jde o tu ást obžného majetku, která je ve firm trvale vázána. Zbývající ást obžných aktiv z nejrznjších dvod kolísá (nap. vlivem nerovnomrného zásobování i prodeje, vlivem sezónnosti i v dsledku nepravidelnosti hospodáského cyklu). Tato ást se pak financuje krátkodobými cizími dluhy. Hovoíme o neutrálním (umírnném) zpsobu financování aktiv, pi kterém slauje manažer životnost aktiv s dobou splatnosti pasiv (nap. budovy s životností 50 let jsou financovány padesátiletým hypoténím úvrem a zásoby s dobou obratu 30 dn pak msíním obchodním úvrem). Podstata tohoto pístupu spoívá v tom, že cash flow plynoucí z aktiv hradí pjky na n získané, a ty se tedy samy likvidují. Nastává tzv. samolikvidace. Riskantnjší je agresivní zpsob financování, využívající k financování stálých aktiv krátkodobého dluhu. Výhodou je, že krátkodobý úvr je levnjší, lze jej snáze získat (pro poskytnutí dlouhodobého úvru se vyžadují záruky) a také rychleji (u dlouhodobého dluhu zkoumá banka finanní situaci firem). Konzervativní zpsob financování využívá dlouhodobého kapitálu nejen k financování trvalých aktiv (fixních i trvale vázaných obžných aktiv), ale i pro doasná (sezónní) obžná aktiva. Krátkodobý kapitál používá jen pro špikové požadavky. Vyšší finanní jistota je však pi tomto pístupu spojena zpravidla s vyššími náklady financování. Obecn platí, že financování krátkodobým dluhem je riskantnjší než financování dlouhodobým dluhem. Pesto krátkodobý dluh má urité výhody, pro které je široce využíván: je obvykle levnjší lze jej snáze získat (pro poskytnutí dlouhodobého dluhu jsou vtšinou žádány záruky) lze jej získat rychleji (pro poskytnutí dlouhodobého dluhu investoi banky zkoumají finanní situaci podniku a jeho perspektivy) Krátkodobé finanní zdroje mohou mít podobu rzných krátkodobých úvr, nevyplacených mezd (ást mezd zstává trvale k dispozici firm jako dluh nap. na útu 331), nezaplacených daní a dalších oddálených plateb (jde o tzv. stálá pasiva), nebo v podob obchodního úvru (dluh u dodavatel do doby splatnosti faktury evidovaný nap. na útu 321). K financování obžných aktiv používá firma externího nebo interního financování, respektive obou zpsob

2 Externí forma používá vlastního, resp. cizího kapitálu, nap. dlouhodobých i krátkodobých úvr (kontokorentního, eskontního, akceptního, avalového, denního nebo termínovaného), pjek, dodavatelských úvr, záloh od odbratel atd. Interní forma získává potebný kapitál na základ vnitní innosti firmy (tržeb z prodeje, zisku). Jde o tzv. samofinancování (otevené nebo tiché), které snižuje závislost firmy na vitelích a zpevuje finanní situaci. Otevené financování se provádí z úetn vykázaného, zdanného (nerozdleného) zisku. Pedstavuje zvýšení vlastního kapitálu v rozvaze zachycené jako fondy tvoené ze zisku. V aktivech rozvahy je protihodnota zadržených zisk ukrytá v pírstku zásob, penžních prostedk, pohledávek atd. Tvorba fond (rezerv) ze zisku pak napomáhá k zajištní materiální substance firmy, nebo jejich tvorbou se snižuje možnost rozdlení zdánlivého zisku vlastníkm. Tiché samofinancování je umožnno tvorbou tichých rezerv jako dsledku oceování majetku a závazk. Mže dojít k podcenní aktiv nap. zvýšením odpisových sazeb nad faktický hodnotový úbytek majetku (mimoádný odpis), neaktivování náklad, které je povoleno aktivovat (souvisí s poízením fixních aktiv), snížením ocenní obžného majetku (snížením rozsahu nákladových položek pi oceování nedokonené výroby) nebo nadcenním pasiv, nap. zvýšením vytváené rezervy i zvýšenou tvorbou položek asového rozlišení. Tiché rezervy nejsou patrné z rozvahy, vznikají ze zadržených, avšak nevykázaných zisk a zpsobují až do svého rozpuštní úsporu daní. Dalšími zdroji samofinancování mohou být odpisy (lineární, degresivní, výkonové), rezervy (zákonné, ostatní), hospodárná opatení (snížení zásob, pesunutí aktivit firmy na externí subjekty, aplikace úvrových podmínek vi odbratelm) nebo pímé dezinvestice (prodej nadbytených aktiv). KAPITÁLOVÁ POTEBA NA OB ŽNÝ MAJETEK Prvním initelem, který uruje kapitálovou potebu penz pro financování obžného majetku je obratový cyklus penz. Druhým initelem jsou jednodenní náklady (výdaje) na prodané zboží. Obratový cyklus pedstavuje dobu mezi platbou za nakoupený materiál a pijetím inkasa z prodeje výrobk (tj. dobu, po kterou jsou vázány fondy firmy v pracovním kapitálu). Zahrnuje dobu obratu zásob, dobu obratu pohledávek a dobu odkladu plateb: [Prmrná zásoba / (tržby / 360)] + [pohledávky / (tržby / 360)] [odklad plateb] Kapitálovou potebu na obžný majetek vypoteme jako souin obratového cyklu penz a celkových jednodenních náklad: Jednodenní náklady = celkové náklady/360 Kapitálová poteba: obratový cyklus x jednodenní náklady - 2 -

3 Je zejmé, že ím kratší je obratový cyklus penz, tím mén provozního kapitálu podnik potebuje. Cyklus lze zkrátit: a) zkrácením doby obratu zásob, tj. zkrácením doby zásobování, výroby, expedice b) zkrácením doby inkasy, nap. zainteresováním odbratel na vasnjším placení faktur poskytováním slev za dívjší úhrady c) prodloužením doby odkladu plateb (pokud toto prodloužení nezvýší náklady podniku a nepoškodí vztahy s dodavateli) ÍZENÍ PRACOVNÍHO KAPITÁLU Pracovní kapitál je definován jako rozdíl mezi obžnými aktivy a krátkodobými pasivy. Je to ta ást dlouhodobých finanních zdroj, která slouží k pokrytí krátkodobých aktiv. Slouží k financování bžné innosti podniku. V pracovním kapitálu se setkávají ziskovost a likvidita. Pi ízení krátkodobých firemních aktiv je dležitá jak budoucí ziskovost firmy, tak likvidita firmy. Oba vlivy psobí vzájemn proti sob. ím více má firma zainvestováno v krátkodobých aktivech, tím lepší je likvidita firmy. Firma mže pro zvýšení likvidity investovat do krátkodobých aktiv hotovosti a cenných papír, ale tato aktiva vynášejí malý výnos. Firma tedy mže snižovat riziko nesolventnosti pouze snižováním rentability a naopak. Druhá determinanta pracovního kapitálu jsou krátkodobá pasiva. I zde je konflikt mezi likviditou a výnosností. Zvýšení krátkodobých závazk vede ke snížení likvidity, na druhou stranu mají krátkodobé závazky nižší náklady financování než dlouhodobé instrumenty. Flexibilita je rozhodn výhodou krátkodobých závazk, další výhodou jsou nižší náklady financování. Nevýhodou je naopak skutenost, že jejich náklady nejsou zafixované dlouhodob a že mohou být nkdy nedostupné. Pimená úrove pracovního kapitálu ízení pracovního kapitálu firmy zahrnuje simultánní a vzájemn propojená rozhodnutí o investicích do krátkodobých aktiv a o použití krátkodobých závazk k jejich financování. Pi ízení pracovního kapitálu platí dva principy: princip shody dob splatnosti a princip automaticky se likvidujících závazk. Tyto principy umožují udržet likviditu firmy takovou, aby byla schopna splatit své závazky vas. Pi ízení pracovního kapitálu je poteba skloubit picházející a odcházející hotovostní toky. Platí, že krátkodobá aktiva je teba financovat krátkodobými zdroji a dlouhodobá aktiva dlouhodobými zdroji. Z tohoto pohledu mžeme obžná aktiva rozdlit na permanentní a doasná. Permanentní (nap. uritá úrove zásob) jsou v podniku po delší dobu než jeden rok a mla by se financovat dlouhodobými zdroji. Doasná aktiva budou v blízké budoucnosti zlikvidována a už neobnovena (nap. doasná úložka do cenných papír). Doasné, permanentní a spontánní zdroje financování Podobn jako jsme roztídili aktiva na permanentní a doasná, mžeme roztídit do stejných kategorií i zdroje financování: Doasné zdroje: krátkodobé pjky a komerní papíry - 3 -

4 pjky jištné pohledávkami a zásobami Permanentní zdroje: stedndobé pjky dlouhodobé pjky a závazky akcie kmenové a prioritní Spontánní: obchodní úvry velikost tohoto útu je pímo svázána s velikostí útu zásoby v aktivech rozvahy mzdy a platy zamstnanc splatné úroky splatné dan Spontánní zdroje financování se pohybují stejným zpsobem jako tržby firmy. Jsou svázány s aktivem, které financují, a pokud je aktivum zlikvidováno, budou zlikvidovány i jeho zdroje financování. Aktiva firmy, která nejsou financována spontánními závazky, mají být financována bu permanentními zdroji pokud jde o permanentní aktiva, nebo doasnými zdroji pokud jde o doasná aktiva. XII. Struktura zdroj financování obžného majetku, obchodní úvr - jeho rysy, výhody a nevýhody Každý krátkodobý finanní instrument má svá pozitiva a negativa a má rovnž dopad na finanní strukturu, na náklady financování a daové zatížení firmy. Spoleným rysem je, že se jedná o dosti pružné instrumenty. V dsledku krátkodobosti se dokáží pizpsobit rzným externím vlivm, jako jsou sezónnost nebo cyklinost výroby. To pináší uritou výhodu oproti dlouhodobým zdrojm financování. Krátkodobé zdroje jsou také zpravidla levnjší než dlouhodobé úvry, dluhopisy nebo akcie. Nevýhoda spoívá v tom, že je nemžeme použít na financování dlouhodobých projekt a fixních aktiv, protože se mže jejich cena náhle zmnit v dsledku pohybu úrokových sazeb, a tím by se zmnily i náklady financování. Krátkodobý bankovní úvr Jako každá bankovní pjka zvyšuje zadluženost firmy a snižuje náklady financování. V dsledku placení úrok rovnž snižuje daový základ vytváí daový štít. Banka si mže u firmy vyhradit urité podmínky poskytnutí úvru, jako permanentní zstatek na útu nebo platbu úrok pedem diskont. Tyto efekty mají dopad na efektivní sazbu bankovního financování. Kontokorent Kontokorentní úvr je bžný úet s možností peerpání do uritého limitu. erpání probíhá jednoduše tím, že spolenost zadá platební píkaz na úhradu ze svého útu, ke kterému je napojen kontokorent, aniž by na nm mla dostatený zstatek. Tím se dostane do povoleného debetu, který je úroen dohodnutou sazbou. Kontokorent je tak znan flexibilní nástroj. Je však flexibilní i ze strany banky, která mže požádat o jeho okamžité splacení. Kontokorent je velmi vhodný nástroj na financování doasných pasiv, zejména pro vykrývání nenadálých poteb zdroj a pro dolaování likvidity spolenosti. Díky své flexibilit bývají úrokové marže o nco vyšší a objemy zase naopak nižší než u bžných bankovních úvr erpaných ve fixních tranších. Protože banky musí ídit i svou likviditu, musí neustále poítat s tím, že prostedky mohou být náhle pevedeny mimo banku. Tuto nevýhodu si kompenzují zpoplatováním nevyerpaného limitu závazkovou provizí

5 Banka pravideln vyhodnotí denní zstatky na útu kladné i záporné a vypoítá úrok, který pipíše nebo odete z útu. Zálohy od odbratel Dodavateli se mže podait vyjednat, že odbratel spolu s objednávkou uhradí zálohu na budoucí plnní. Tím má dodavatel k dispozici zdroje nejastji na financování zásob. Zálohy od odbratel nebývají úroené. Dodavatelský úvr Dodavatel poskytuje odklad splatnosti za dodávky surovin, materiálu, zboží a služeb. Tím, že nepožaduje úhradu okamžit, umožuje spolenosti, aby využila své finanní zdroje jinak nebo aby si je nemusela opatovat jiným zpsobem. Protože dodavatelský úvr využívají tém všechny spolenosti, jedná se o nejrozšíenjší zpsob financování. Pedstavuje financování dodavateli, protože dodavatelské faktury se platí až po doruení zboží nebo surovin. Dlužník neplatí dodavateli žádný zvláštní poplatek, který by byl pokládán z úetního pohledu za finanní náklad. Dodavatelský úvr zvyšuje zadluženost, snižuje náklady financování (hlavn v R), avšak po pepotení na efektivní roní sazbu zjistíme, že odklady plateb jsou dosti drahé kvli promeškání slevy za promptní platby. Dodavatelský úvr nesnižuje daový základ. Pedasné inkaso pohledávek Pokud zákazníci zaplatí díve, než jsou standardní podmínky splatnosti, spolenost má opt více finanních zdroj k dispozici. Avšak musí své odbratele k dívjšímu placení dostaten stimulovat. Pro mnoho, zejména menších firem, je odklad splatnosti od dodavatele jedním z mála zdroj financování, proto stimuly musí být velmi významné, aby se jim vyplatilo zajistit si jiné financování. Pepoítání výše skonta na roní bázi potom asto vychází jako velmi drahý zdroj financování. Nicmén dívjší inkaso má adu dalších výhod nižší objem pohledávek, pokud se odbratel dostane do insolvence, nižší administrativní náklady spojené s evidencí a pípadným vymáháním. Eskont smnky V nkterých obchodních vztazích mohou být relativn dlouhé doby splatnosti pohledávek. Potom mže odbratel vystavit dodavateli smnku, kterou lze eskontovat u banky. Bžná pohledávka za zboží se zmní na smnenou pohledávku. Eskont znamená, že banka od dodavatele odkoupí smnku a strhne si tzv. diskont. Jeho výše odpovídá cen penz s uritou marží banky. Tento typ financování sebou pináší pímé finanní náklady ve výši diskontu. Ten je závislý na tržních úrokových sazbách, marži banky a dob do splatnosti. Než spolenost pijme smnku, kterou chce eskontovat u banky, mla by si provit, zda má banka vbec zájem o nabízené smnky. Obchod musí být pro banku dostaten zajímavý z hlediska objemu a splatnosti. Riziko emitenta nehraje takovou roli, nebo obvykle je smnka eskontována s možností postihu všech smnených dlužník i indosant. asto uvádnou výhodou smnek je jejich obchodovatelnost, což skýtá jednoduchý a asov flexibilní zdroj financování. Je však teba vždy provit, zda je banka skuten ochotna - 5 -

6 smnky eskontovat. Vedle diskontu si banky nkdy útují také poplatek za administrativní zpracování eskontu a pípadnou úschovu smnky. Krátkodobé cenné papíry Komerní papíry jsou instrumentem kapitálového trhu se splatností do jednoho roku. Jde o dlužní instrument, jehož efekty jsou stejné jako u krátkodobého bankovního úvru. Krom toho jsou s emisí komerních papír spojeny dodatené fixní náklady. Faktoring a forfaiting Podstatou tchto dvou forem financování je postoupení pohledávek. Finanní spolenosti je mohou nabízet pod rznými obchodními názvy. Nejedná se o standardizované produkty, a proto se mohou podmínky u rzných spoleností a bank lišit. Na rozdíl od bžného jednorázového postoupení pohledávky v pípad faktoringu jde o pravidelné postupování stanovených pohledávek. Pedmtem faktoringu je pravidelný odkup krátkodobých pohledávek faktoringovou spoleností. Faktoring je dále rozlišován na pravý a nepravý. U pravého faktoringu nese riziko nezaplacení pohledávky faktoringová spolenost, která tedy nemá možnost zptného postihu prodávajícího v pípad, že kupující pohledávku nezaplatí. U nepravého faktoringu nese riziko nezaplacení pohledávky nadále prodávající. Dodavatel obvykle inkasuje zálohu ve výši 80 % - 90 % nominální ástky a doplatek pi jejím zaplacení odbratelem. Faktoringová spolenost si útuje odmnu v podob provize a úroku. Provize má pokrýt pedevším administrativní náklady na zpracování pípadu a zohlednit pebírané riziko, piemž se uruje jako procento z objemu pohledávek. Podstatou forfaitingu je odkup stedn a dlouhodobých pohledávek forfaitérem bez možnosti zptného postihu prodávajícího. EFEKTIVNÍ RONÍ SAZBA (Effective Annual Rate EAR) Mení náklad financování krátkodobými zdroji není jednoduchá záležitost. Jak jsem již uvedl, banky mohou požadovat kompenzaní zstatek nebo platbu úrok pedem to všechno prodražuje krátkodobé pjky. Pi financování dodavatelskými úvry se zase spolenost mže pipravit o slevy na promptní platbu. Tento efekt je velmi subtilní, protože v krátkodobém horizontu je tém nerozpoznatelný. Banky mohou požadovat zástavu pohledávek nebo zásob. V takovém pípad si mohou vyžádat zajišovací poplatek nebo poplatky za vedení útu a sledování stavu zastaveného aktiva. Podniky mají zpravidla na výbr z nkolika zdroj a úkolem managementu bude porovnat efektivní roní sazbu každého instrumentu. Efektivní roní sazba se urí takto: EAR = (1 + i / NP) 12/m 1 i úrok v K - 6 -

7 NP m istá jistina (net principal) v K (tj. vypjená ástka mínus kompenzaní zstatek mínus diskontovaný úrok) poet msíc (v pípad, že jde o dny, zmní se exponent na 365/d, kde d je poet dní) - 7 -