Metrologie mechanických veličin
|
|
- Václav Matoušek
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Metrologie mechanických veličin Mezi mechanické veličiny patří: síla, moment síly, vlastnosti materiálů, tvrdost, akustické veličiny, vibrace, rychlost, rychlost otáčení a další. Síla Definice síly: Síla je odvozená veličina, je definována svým účinkem jako časová změna hybnosti: d( m v) dv F = = m = m a (1) dt dt Jednotky síly: Jednotkou síly je 1 newton, značka N. Je to síla, která hmotnosti 1 kg uděluje zrychlení 1 m/s 2. Používají se násobky a díly této jednotky: MN, kn, mn, μn. Mezi starší jednotky síly patří kp (1 kp 9,81 N) a dyn (1 dyn = 10-5 N). Etalonová siloměrná zařízení (ESZ): Tato zařízení jsou určena pro realizaci jednotky síly. Jsou konstruována pro statické tlakové a tahové síly. Pro realizaci platí vztah: ρ vzd F = m gm 1 ρ (2) zt Síla vyvozovaná zatěžujícími tělesy může působit na měřený siloměr buď přímo nebo nepřímo prostřednictvím mechanického nebo hydraulického převodu. Viz obrázky 1 a 2. Siloměrné zařízení umožňuje temperaci siloměru, aby se mohl ověřovat vliv teploty na jeho údaj. Obr. 1: Princip řetězového systému ESZ 1
2 Obr. 2: Schéma zatěžovacího systému ESZ s hydraulickým převodem Měření tíhového zrychlení: Měřením tíhového zrychlení (tj. intenzity tíhového pole) se zabývá gravimetrie a toto měření patří do oboru geofyziky. Měřicí metody jsou buď absolutní (např. pomocí reverzního kyvadla nebo absolutního gravimetru). Touto metodou byly proměřeny a jsou evidovány body státní gravimetrické sítě. Relativní metoda využívá relativního měření pomocí gravimetrů, kterými se měří změna tíhového zrychlení mezi gravimetrickými body se známou hodnotou tíhového zrychlení a jeho hodnotou v daném místě. Přesnost přenosných gravimetrů je m/s 2, přesnost nepřenosných gravimetrů je pak m/s 2. U etalonových siloměrných zařízení vyšších přesností je třeba používat místní hodnotu tíhového zrychlení zvlášť pro každé ze svisle zařazených zatěžovacích těles působící v jeho těžišti. Etalonové siloměry: Siloměry (etalonové i pracovní) bývají založeny na Hookově zákonu, který určuje vztah mezi působící silou a jí odpovídající deformací tělesa. Jako deformační těleso se nejčastěji používají kroužky, zatěžované silou působící kolmo na osu válcového mezikruží. Takto zatěžované kroužky se deformují tak, že kruhový průřez se deformací mění na průřez ve tvaru elipsy. Pro různé zatěžovací síly se volí kroužky různých průměrů, různé tloušťky stěny, různého způsobu uchycení, s možností zatěžování silami v tlaku i tahu, výběr materiálů kroužků umožňuje plnit podmínky platnosti Hookova limitního zákona a tedy i dosažitelné přesnosti měření. V minulých desetiletích se vyvíjely siloměry různých tvarů (např. ve tvaru lyry) tak, aby jejich deformace byla lineární funkcí působící síly, čímž se i zaručovala vyšší přesnost. Nyní v období mikroprocesorů už není tento požadavek naléhavý. Etalonové (i pracovní) siloměry rozlišujeme podle způsobu, kterým se měří deformační účinky působící síly: s mechanickým měřicím zařízením (používá se číselníkový úchylkoměr, rozlišení 0,01 mm i lepší), 2
3 s hydraulickým měřicím ústrojím (systém Ampler, měří se změna objemu kapaliny vytlačené z dutého deformovaného siloměru, hladina kapaliny se nastavuje na konstantní úroveň zasunováním plunžru pomocí mikrometrického šroubu), elektromechanické měřicí zařízení (používá se nejčastěji tenzometrů, ale také indukčních snímačů polohy). Metrologické vlastnosti siloměrů: Teoretická charakteristika, tj. závislost relativní deformace y/y j na relativní síle F/F j by měla být lineární. Tato závislost je projevem Hookova zákona, který patří mezi zákony limitní, tzn. že platí jen v limitě pro dokonalé materiály. Skutečné pracovní charakteristiky projevují některé odchylky, čímž se snižuje přesnost měření danými siloměry. Reálná pracovní charakteristika může vykazovat nelinearitu, jejíž hodnota může být 10-4 až Vztah mezi deformací y a působící silou F vyjadřuje převodní součinitel K y = y/f, jehož hodnota je u lineárního vztahu konstantní. Závislost převodního součinitele K y na deformaci není u některých siloměrů konstantní, průběh může dokonce vykazovat i body nespojitosti (viz obr. 3), v těchto případech je možná kalibrace jen v určitých bodech a v mezilehlých bodech nelze provádět interpolaci. Výskyt jevu reverzibility (zpětného chodu) je typickou vlastností deformace, vyplývající z existence paměti pevných materiálů. Byla-li pružina stlačena, pak při uvolnění bude o něco menší než před stlačením, podobně i při jejím roztažení zůstane pružina delší. Výběrem vhodných materiálů tento jev zmenšujeme. Důsledkem tohoto jevu je okolnost že siloměr (stejně jako všechna měřicí zařízení, založená na deformaci) budou mít dvě pracovní charakteristiky, jednu pro zatěžování a druhou pro odlehčování. Průběh těchto charakteristik bude jevit závislost na velikosti předchozího zatížení (viz obr. 4). Pro přesnější vymezení způsobu kalibrace a zvýšení přesnosti se používá metoda tzv. poutnického kroku, která používá zatěžování v pevně stanovených intervalech, přičemž kalibrace směrem nahoru se děje přes dva intervaly, následuje pokles zatížení o jeden interval a zase zvýšení zatížení o dva intervaly. Okrajové intervaly mají průběh upravený. Pro každý bod tak získáváme dva údaje, z nich je možné počítat střední hodnotu a usuzovat na nejistotu kalibrace (viz obr. 5). Jev deformace je teplotně závislý a proto se bude u siloměrů projevovat vliv teploty. Vliv teploty se může projevit na změně polohy nulového bodu, na změně směrnice a vliv může být i kombinovaný. Proto se při kalibraci určuje tento vliv a etalonážní kalibrační zařízení má umožňovat temperaci kalibrovaného siloměru. K y yy / j Obr. 3: Body nespojitosti součinitele K y y FF / j Obr. 4: Jev reverzibility (zpětného chodu) při deformaci 3
4 y / y pk j FF / j Obr. 5: Zatěžování poutnickým krokem Tenzometrické snímače (síly nebo deformace): Jsou založeny na deformaci kovových nebo polovodičových materiálů, přičemž se při deformaci mění jejich elektrický odpor. Využívá se různých kombinací umístění tenzometrů, natahování a stlačování, jsou zapojovány do můstků spolu s korekčními obvody. Výstupní signál je elektrický, což umožňuje jeho snadné měření, registraci i automatickou činnost. Primární etalony síly: V současné době (rok 2009) máme státní etalony síly ESZ 20 kn a ESZ 3 kn. V názvu etalonu je maximální velikost realizované síly umožňující kalibrací přenos veličiny síly na etalony nižších řádů a pracovní měřidla. Jako příklad uvedeme některé informace o etalonážním siloměrném zařízení ESZ 20 kn. ESZ 20 kn bylo vyhlášeno jako státní etalon síly pro realizaci primární etalonáže v rozsahu od 150 N do 20 kn. Zařízení je určeno pro kalibraci siloměrů podle ČSN EN ISO 376. Tyto siloměry jsou pak sekundárními etalony pro kalibraci měřicích zařízení síly strojů nebo pracovní siloměry pro obecné měření síly. ESZ 20 kn je konstruováno jako primární etalon síly s přímým zatěžováním, závěs přenáší tíhu zatěžovacích těles na siloměr. Viz obr. 7. Systém zatěžovacích těles je řešen jako řetězový systém s 30 tělesy, které jsou ovládány pomocí elektromotorů. Zatěžování je možné jak tlakovou, tak také tahovou silou. Relativní rozšířená nejistota byla stanovena na pro pravděpodobnost 95 %. Schéma návaznosti státního etalonu síly ESZ 20 kn Schéma návaznosti etalonů síly je uvedené na obr. 6. Vychází z určení jednotky síly absolutní metodou. Jako u všech odvozených veličin, také zde je primární etalon síly navázán na etalony nebo hodnoty jiných veličin: hmotnost a místní tíhové zrychlení. Hmotnost je navázána na sekundární etalon hmotnosti 2. řádu 10 kg s relativní nejistotou , tíhové zrychlení bylo určeno navázáním na státní gravimetrickou síť s relativní nejistotou Sekundární etalonáž je rozdělena do tří řádů, kalibrace se provádí metodou přímého navázání. Etalonové siloměry 1. řádu pracují v rozsahu od 150 N do 20 kn s relativní nejistotou (p = 0,95), jako sekundární etalony 2. řádu jsou státní etalony síly ESZ 150 kn a ESZ 1 MN, od 500 N do 1 MN s relativní nejistotou (p = 0,95) a ve 3. řádu jsou etalonové siloměry pro rozsah od 500 N do 20 kn s nejistotami od 0, až 0,0045 (p = 0,95). Pracovní měřidla síly jsou: zkušební stroje ( asi do 10 MN), pracovní siloměry (asi do 30 MN), napínací soupravy na předpínání betonových konstrukcí a zemnících kotev. 4
5 Obr. 6: Schéma návaznosti etalonů síly odvozených od ESZ 20 kn 5
6 Obr. 7: Státní etalon síly ESZ 20 kn Mechanická napětí: Síly v pevném konstrukčním materiálu vytvářejí mechanická napětí. Působí-li v materiálu elementární síla df na elementární plošku ds, pak tuto sílu můžeme rozdělit na složku dn kolmou k plošce a na složku dt tečnou k plošce. Pomocí těchto složek pak můžeme definovat napětí normálové σ (tahové nebo tlakové) a napětí smykové (tečné) τ podle vztahů: σ = dn ds dt τ = (3) ds Dovolené napětí normálové pak určuje pevnost materiálu v tahu, v tlaku i při kombinovaném namáhání při ohybu. Dovolené napětí smykové pak určuje pevnost materiálu při střihu a při zkrutu. Trhací stroje a lisy: Jsou zařízení pro zkoušení konstrukčních materiálů v tahu nebo v tlaku. Jejich blokové funkční schéma je na obr. 8. Zařízení se vyznačují současným měřením síly a deformace. Tato zařízení mohou měřit deformační charakteristiku daného kovového nebo nekovového materiálu (závislost deformace na působící síle nebo napětí) a tím umožnit jeho vhodné konstrukční použití. Kromě základní deformační charakteristiky je možné měřit její teplotní změny i její změny při chemickém (tedy korozním) ovlivnění, také projevy tečení materiálu. Trhací stroj by měl mít následující možnosti: 6
7 klidný průběh zatěžování bez rázů a pulsací, možnost plynulé regulace rychlosti zatěžování, možnost nastavení a udržení konstantní rychlosti deformace, možnost nastavení a udržení konstantní rychlosti mechanického napětí, nastavení a udržení určité deformace po libovolně dlouhou dobu, nastavení a udržení určité zatěžovací síly po libovolně dlouhou dobu, možnost realizace periodického nebo rázového zatěžování. Energie Zatěžovací zařízení Zkušební těleso Měřicí ústrojí síly Síla Řídicí a regulační systém Měřicí ústrojí deformace Deformace Vnější řídicí signál Obr. 8: Blokové schéma trhacího stroje Moment síly Definice a jednotky momentu síly: Statický moment síly je určen součinem délky ramene a síly, tj. kolmé vzdálenosti síly od osy otáčení podle vztahu M = r F. Moment síly je stejně jako síla vektor. Jednotkou momentu síly je newtonmetr, N m nebo Nm (nikoliv mn!). Viz obr. 9. M rameno momentu osa otáčení r F Obr. 9: Schéma pro definici veličiny momentu síly 7
8 Etalonová zařízení momentu síly jsou páky se zatěžovacími tělesy a torzní dynamometry (snímače momentu síly) na principu torzní tyče. Primární etalon momentu síly - jako odvozené veličiny - je odvozen z etalonu hmotnosti, z etalonu délky a ze změřené hodnoty tíhového zrychlení. Schéma návaznosti veličiny momentu síly je tvořeno primárním etalonem s rozsahem do 1000 N m (viz obr. 11) s nevyloučenou systematickou chybou Θ = 10-4, sekundární etalonáž je tvořena třemi etalonážními řády charakterizovanými postupným rozšířením rozsahu měření a se zmenšující se přesností, viz obr. 10. Měřící přístroje momentu síly jsou: torzní dynamometry, zařízení na měření momentu síly a přístroje pro měření pevnosti materiálů ve zkrutu, motorové brzdy (pro měření pracovních charakteristik motorů), momentové klíče (pro dotahování šroubů tlakových nádob, hlav spalovacích motorů a pro předpínání výstuže předpjatého betonu). Mechanické zkoušky materiálu Zkušební kyvadlová kladiva pro zkoušky rázem v ohybu nebo též vrubové houževnatosti materiálů. Podle vynálezce se toto zařízení nazývá také Charpyho kladivo. Jedná se o kyvadlově zavěšené kladivo, které rázem přerazí tyčinku materiálu pevně upevněnou v rámu a opatřenou na opačné straně vrubem. Podle polohy spuštění kladiva a polohy, které dosáhne kladivo po přeražení materiálu se počítají potenciální energie a jejich rozdíl je práce potřebná na přeražení materiálu, která odpovídá jeho vrubové houževnatosti. Materiál je namáhán rázem na ohyb, viz obr. 12. Metrologie tvrdosti Definice: Tvrdost je odolnost povrchových částí hmoty proti jeho místnímu porušení nehomogenním vnikáním cizího tělesa. Principy měření tvrdosti: vnikací metoda, klidnou silou, dynamická metoda, vnikání rázem, vrypová metoda. Nejrozšířenější jsou vnikací metody, nazývané podle tří autorů. Tyto metody jsou jednoduché, levné, rychlé a přesné. Existují korelace mezi tvrdostí a jinými mechanickými vlastnostmi materiálu. Takto je možno zjišťovat vlastnosti materiálu na malých vzorcích, dokonce i v mikroskopickém měřítku, bez funkčního nebo vzhledového poškození výrobku. Zkoušky tvrdosti se provádějí metodou podle: Brinella, jedná se o vtisk kuličky z oceli nebo tvrdokovu různého průměru do materiálu a proměřuje se průměr vtisku ve dvou na sobě kolmých směrech. Rozšířenost této metody v průmyslu je asi 25%. 8
9 Obr. 10: Schéma návaznosti etalonů a měřidel momentu síly 9
10 Obr. 11: Státní etalon momentu síly 1 kn m Obr. 12: Schéma kyvadlového kladiva pro zkoušku vrubové houževnatosti Vickerse, jedná se o vtisk čtyřbokého jehlanu definovaného tvaru do materiálu a proměřují se délky obou uhlopříček vtisku. Rozšířenost této metody v průmyslu je asi 20%. Rockwella, jedná se o vtisk kuličky nebo kužele definovaného tvaru do materiálu. Vnikání tělíska se provádí při dvou různých zatíženích: předběžného a celkového zatížení. Měří se změna hloubky vtisku odpovídající rozdílu těchto dvou zatížení, touto metodou je 10
11 možno eliminovat tvrdost povrchové vrstvy materiálu. Rozšířenost této metody v průmyslu je asi 50%, viz obr. 13 a 14. Obr. 13: Schéma zatěžování materiálu při měření tvrdosti podle Rockwella Obr. 14: Průběh zatěžování materiálu při měření tvrdosti podle Rockwella Schéma návaznosti tvrdosti obsahuje primární etalonážní řád který je tvořen etalonovým tvrdoměrem se skupinovým etalonem vnikacích tělísek. Pro tento etalon je možno tvrdost stanovit početně, dále sem patří vyhodnocovací mikroskop a měrky. Sekundární etalonáž je tvořena dvěma řády, přičemž mimo tvrdoměrů a vnikacích tělísek se používají tvrdoměrné destičky ve funkci referenčních materiálů, umožňující přesné stanovení tvrdosti, aniž by musel tvrdoměr splňovat přesně definované tvary vnikacího tělíska, které se při používání opotřebovává, viz obr. 15. Metrologie dalších mechanických veličin Akustika: Pomocí zvukoměrů se měří akustický tlak, což je důležité zejména z hlediska hygieny práce. Měří se nejenom celkový tlak, ale také jeho spektrum, tj. jeho rozložení podle kmitočtů. Tato měřidla patří mezi stanovená měřidla. 11
12 Obr. 15: Schéma návaznosti pro tvrdost materiálu Vibrace: Měří se amplituda kmitů a také jejich spektrum, tj. rozložení amplitud (nebo výkonů) podle kmitočtu. Tyto metody se používají zejména při: bezdemontážní diagnostice rotačních strojů (motorů, turbín), z kmitočtové charakteristiky generovaných vibrací je možno usoudit na opotřebenou součást i na stupeň jejího opotřebení, vhodně plánovat opravy zařízení a předcházet tak i haváriím těchto strojů, kontrola kolejí a stavu železničního svršku i podkladu, měřicí systém na bázi GPIB je v činnosti během jízdy měřicího vagónu, kromě vibrací se vyhodnocuje poloha vagónu na dráze, jeho rychlost. Frekvenční závislost se vyhodnocuje číslicově metodou FFT (rychlá Fourierova transformace), výsledkem je posouzení stavu dráhy a bezpečnosti provozu, 12
13 s možností účelného plánování oprav a údržby, podobně se kontroluje i stav vozovky na dálnicích, kontrola odolnosti výrobků se zjišťuje zatěžováním těchto výrobků vibracemi definovaných parametrů a posuzováním, jak se mění funkční vlastnosti při jejich provozu, příp. kdy nastane jejich trvalé poškození. Rychlost otáčení (otáčivá rychlost, otáčky): Rychlost otáčení se měří absolutně snímáním počtu otáček a časového intervalu pomocí čítačů. Provozní otáčkoměry využívají mnoha principů. Měření otáček se používá u technologických zařízení, např. míchadel. Vyšší otáčky zvyšují využití výrobní kapacity, avšak v některých případech dochází k poškození produktů, např. při fermentační výrobě droždí otáčky umožňují provzdušňování media, avšak při určité rychlosti otáčení vzniká v rotující kapalině v důsledku gradientu rychlosti střihové napětí, které poškozuje živou produkční kulturu. Rychlost (přímočará rychlost): Je důležitou veličinou při kontrole silničního provozu a tato měřidla jsou zákonem určena jako stanovená. Rychloměry pracují buď na principu radiolokačním (měří se časy mezi vysláním a příjmem signálu odraženého od pohybujícího se vozidla ve dvou časových okamžicích) nebo na principu dopplerovském (měří se změna frekvence zvuku pohybujícího se vozidla). Původní radary pracují ve spektrální oblasti mikrovln, novější pak v oblasti infračerveného záření (lasery - lidary). Na obr. 16 je nyní používaný rychloměr ProLaser III. Tento rychloměr je vybaven digitálním dokumentačním zařízením PL-DOK 1, sestaveným z počítačové jednotky a přístroje Olympus C-750, které pořizuje dokumentační fotografii řidiče, registrační značky, doplněné údaji data a času. Měření je možné provádět do 350 m jak pro přijíždějící, tak pro odjíždějící vozidla. Předepsaná registrace rychlosti (i ujeté vzdálenosti a času) na tachografech u kamionů umožňuje posuzovat dodržování předepsaného pracovního režimu, dodržování rychlostí a předepsaných oddechových časů, pro zajištění bezpečnosti silničního provozu. Taxametry: Jsou specializovaná měřicí zařízení (dnes již na bázi mikroprocesorů) umožňující měření ujeté vzdálenosti a čekací doby, spolu se zadaným cenovým tarifem, umožňují výpočet ceny poskytované služby. Patří také mezi stanovená měřidla. 13
14 Obr. 16: Laserový rychloměr typu ProLaser III/PL-DOK 1 14
ZKOUŠKY MECHANICKÝCH. Mechanické zkoušky statické a dynamické
ZKOUŠKY MECHANICKÝCH VLASTNOSTÍ MATERIÁLŮ Mechanické zkoušky statické a dynamické Úvod Vlastnosti materiálu, lze rozdělit na: fyzikální a fyzikálně-chemické; mechanické; technologické. I. Mechanické vlastnosti
VíceIng. Michal Lattner (lattner@fvtm.ujep.cz) Fakulta výrobních technologií a managementu Věda pro život, život pro vědu CZ.1.07/2.3.00/45.
Ing. Michal Lattner (lattner@fvtm.ujep.cz) Fakulta výrobních technologií a managementu Věda pro život, život pro vědu CZ.1.07/2.3.00/45.0029 Statické zkoušky (pevnost, tvrdost) Dynamické zkoušky (cyklické,
VíceCW01 - Teorie měření a regulace
Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb CW01 - Teorie měření a regulace ZS 2012/2013 8.8 2014 - Ing. Václav Rada, CSc. Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb Teorie měření a regulace měření
VíceČerné označení. Žluté označení H R B % C 0,1 0,2 0,3 0,4 0,5
Řešení 1. Definujte tvrdost, rozdělte zkoušky tvrdosti Tvrdost materiálu je jeho vlastnost. Dá se charakterizovat, jako jeho schopnost odolávat vniku cizího tělesa. Zkoušky tvrdosti dělíme dle jejich charakteru
VíceDESTRUKTIVNÍ ZKOUŠKY SVARŮ II.
DESTRUKTIVNÍ ZKOUŠKY SVARŮ II. Mgr. Ladislav Blahuta Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám -
VíceZkoušky vlastností technických materiálů
Zkoušky vlastností technických materiálů Stálé zvyšování výkonu strojů a snižování jejich hmotnosti klade vysoké požadavky na jakost hutního materiálu. Se zvyšováním nároků na materiál je nerozlučně spjato
VíceNAUKA O MATERIÁLU I. Zkoušky mechanické. Přednáška č. 04: Zkoušení materiálových vlastností I
NAUKA O MATERIÁLU I Přednáška č. 04: Zkoušení materiálových vlastností I Zkoušky mechanické Autor přednášky: Ing. Daniela ODEHNALOVÁ Pracoviště: TUL FS, Katedra materiálu ZKOUŠENÍ mechanických vlastností
VíceBIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY
BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY ROTAČNÍ POHYB TĚLESA, MOMENT SÍLY, MOMENT SETRVAČNOSTI DYNAMIKA Na rozdíl od kinematiky, která se zabývala
VíceVlastnosti a zkoušení materiálů. Přednáška č.3 Pevnost krystalických materiálů
Vlastnosti a zkoušení materiálů Přednáška č.3 Pevnost krystalických materiálů Zpevnění monokrystalu a polykrystalického kovu Monokrystal Atomy jsou pravidelně uspořádány, tvoří trojrozměrné útvary, které
VíceZapojení odporových tenzometrů
Zapojení odporových tenzometrů Zadání 1) Seznamte se s konstrukcí a použitím lineárních fóliových tenzometrů. 2) Proveďte měření na fóliových tenzometrech zapojených do můstku. 3) Zjistěte rovnici regresní
VícePříloha je nedílnou součástí osvědčení o akreditaci č.: 505/2014 ze dne:
Kalibrace: obor délka Nominální teplota pro kalibraci v laboratoři: pro KP D1 až KP D16 (20 ± C Nominální teplota pro kalibraci u zákazníka: pro KP D1 až KPD13, KP D15 (20 ± C pro KPD 14 (20 ± 10) C Měřená
VíceMETROLOGIE VYBRANÝCH KINEMATICKÝCH VELIČIN
METROLOGIE VYBRANÝCH KINEMATICKÝCH VELIČIN Milan Prášil Český metrologický institut Laboratoře primární metrologie E-mail: mprasil@cmi.cz Tato prezentace je spolufinancována Evropským sociálním fondem
VíceA U T O R : I N G. J A N N O Ž I Č K A S O Š A S O U Č E S K Á L Í P A V Y _ 3 2 _ I N O V A C E _ 1 3 0 5 _ Z K O U Š K Y M A T E R I Á L U _ P W P
A U T O R : I N G. J A N N O Ž I Č K A S O Š A S O U Č E S K Á L Í P A V Y _ 3 2 _ I N O V A C E _ 1 3 0 5 _ Z K O U Š K Y M A T E R I Á L U _ P W P Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony
VíceM&B Calibr, spol. s r. o. Kalibrační laboratoř Ke Karlovu 62/10, Ivančice - Němčice
Obor měřené : délka Kalibrace: Nominální teplota pro kalibraci: (20 ± C Rozsah měřené 1 Koncové měrky (0,5 až 1000) mm (0,2+2 L) m KP D1 2 3 4 5 6 Ocelová délková měřítka * Ocelové svinovací metry * Měřící
Více1 SENZORY SÍLY, TLAKU A HMOTNOSTI
1 SENZORY SÍLY, TLAKU A HMOTNOSTI Senzory používající ve většině případů princip převodu síly, tlaku a tíhy na deformaci. Využívají fyzikálních účinků síly. Časově proměnná síla vyvolá zrychlení a hmotnosti
VíceDynamika. Dynamis = řecké slovo síla
Dynamika Dynamis = řecké slovo síla Dynamika Dynamika zkoumá příčiny pohybu těles Nejdůležitější pojmem dynamiky je síla Základem dynamiky jsou tři Newtonovy pohybové zákony Síla se projevuje vždy při
VíceProjekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ HŘÍDELE A ČEPY
Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 4.1.Hřídele a čepy HŘÍDELE A ČEPY Hřídele jsou základní strojní součástí válcovitého tvaru, která slouží k
VíceELEKTRICKÉ STROJE - POHONY
ELEKTRICKÉ STROJE - POHONY Ing. Petr VAVŘIŇÁK 2013 2.1 OBECNÉ ZÁKLADY EL. POHONŮ 2. ELEKTRICKÉ POHONY Pod pojmem elektrický pohon rozumíme soubor elektromechanických vazeb a vztahů mezi elektromechanickou
Více2.2.3 Základní rovnoběžné měrky
Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 2.2.3 Základní rovnoběžné měrky Základní měrky rovnoběžné jsou v principu základním etalonem požívaným pro
VícePříloha č. 3 Technická specifikace
Příloha č. 3 Technická specifikace PŘÍSTROJ Dva creepové stroje pro měření, jeden creepový zkušební stroj pracující v rozmezí teplot od +150 do +1200 C a jeden creepový zkušební stroj pracující v rozmezí
VíceEXPERIMENTÁLNÍ METODY. Ing. Jiří Litoš, Ph.D.
EXPERIMENTÁLNÍ METODY Ing. Jiří Litoš, Ph.D. 01 Experimentální zkoušení KDE? V laboratoři In-situ (na stavbách) CO? Modely konstrukčních částí Menší konstrukční části Modely celých konstrukcí Celé konstrukce
VíceTechnická diagnostika, chyby měření
Technická diagnostika, chyby měření Obsah přednášky Technická diagnostika Měřicí řetězec Typy chyb měření Příklad diagnostiky: termovize ložisko 95 C měření 2/21 Co to je? Technická diagnostika Obdoba
VíceTémata pro zkoušky profilové části maturitní zkoušky. Strojírenství, varianta vzdělávání konstruování s podporou počítače
Témata pro zkoušky profilové části maturitní zkoušky Strojírenství, varianta vzdělávání konstruování s podporou počítače 1. povinná zkouška Stavba a provoz strojů 1. Pružiny 2. Převody ozubenými koly 3.
Více1. Měření hodnoty Youngova modulu pružnosti ocelového drátu v tahu a kovové tyče v ohybu
Měření modulu pružnosti Úkol : 1. Měření hodnoty Youngova modulu pružnosti ocelového drátu v tahu a kovové tyče v ohybu Pomůcky : - Měřící zařízení s indikátorovými hodinkami - Mikrometr - Svinovací metr
VícePožadavky na technické materiály
Základní pojmy Katedra materiálu, Strojní fakulta Technická univerzita v Liberci Základy materiálového inženýrství pro 1. r. Fakulty architektury Doc. Ing. Karel Daďourek, 2010 Rozdělení materiálů Požadavky
VíceMěření tvrdosti odlitků dynamickou metodou. Zkoušky tvrdosti. Vlivy na měření
Měření tvrdosti odlitků dynamickou metodou Článek se věnuje jedné z moderních metod měření tvrdosti přenosnými tvrdoměry, která je vhodná zejména pro měření hrubozrnných odlitků, popř. odlitků s nepříliš
VíceTeorie měření a regulace
Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb Teorie měření a regulace měření hladiny 2 P-10b-hl ZS 2015/2016 2015 - Ing. Václav Rada, CSc. Hladinoměry Principy, vlastnosti, použití Jedním ze základních
VíceTechnický a zkušební ústav stavební Praha, s.p. Kalibrační laboratoř TZÚS Praha, s.p. - pobočka TIS Prosecká 811/76a, Praha 9 - Prosek
Pracoviště kalibrační laboratoře: 1 TZÚS Praha, s.p., pobočka 0900 2 TZÚS Praha, s.p., pobočka 0400 Tolstého 447, 415 03 Teplice 3 TZÚS Praha, s.p., pobočka 0200 Nemanická 441, 370 10 České Budějovice
VícePMV net. . Elektrické měřené veličiny a měřící přístroje. . Online správa kontrolních přístrojů. Temeka. Temeka. Měřící technika z nejlepších
ß Kontrola měřidela kalibrace. Elektrické měřené veličiny a měřící přístroje Měřící technika z nejlepších Temeka Test-, Mess- und Kalibriertechnik Měřené veličiny Měřící přístroje Měřené veličiny Měřící
VíceOdměřovací systémy. Odměřování přímé a nepřímé, přírůstkové a absolutní.
Odměřovací systémy. Odměřování přímé a nepřímé, přírůstkové a absolutní. Radomír Mendřický Elektrické pohony a servomechanismy 7. 3. 2014 Obsah prezentace Úvod Odměřovací systémy Přímé a nepřímé odměřování
VíceTechnický a zkušební ústav stavební Praha, s.p. Kalibrační laboratoř TZÚS Praha, s.p. pobočka TIS Prosecká 811/76a, Praha 9 - Prosek
Pracoviště kalibrační laboratoře: 1. pobočka TIS Prosecká 811/76a, 190 00 Praha 9 2. - pobočka 0400 Tolstého 447, 415 03 Teplice 3. - pobočka 0200 Nemanická 441, 370 10 České Budějovice 4. - pobočka 0700
VíceNedestruktivní metody 210DPSM
Nedestruktivní metody 210DPSM Jan Zatloukal Diagnostické nedestruktivní metody proces stanovení určitých charakteristik materiálu či prvku bez jeho destrukce pomocí metod založených na principu interakce
Více1 TZÚS Praha, s.p., pobočka 0900 Prosecká 811/76a, 190 00 Praha 9 - Prosek. Rozsah měřené veličiny. (0,01 20) m 3 /h (0,2 200) m 3 /h
List 1 z 10 Pracoviště kalibrační laboratoře: 1 TZÚS Praha, s.p., pobočka 0900 Obor měřené : průtok kalibrace [ ± ] 1 Proteklé množství studené vody (hmotnostní metoda) 2 Proteklé množství teplé vody (hmotnostní
VíceOVMT Měření základních technických veličin
Měření základních technických veličin Měření síly Měření kroutícího momentu Měření práce Měření výkonu Měření ploch Měření síly Hlavní jednotkou síly je 1 Newton (N). Newton je síla, která uděluje volnému
Více6. Měření veličin v mechanice tuhých a poddajných látek
6. Měření veličin v mechanice tuhých a poddajných látek Pro účely měření mechanických veličin (síla, tlak, mechanický moment, změna polohy, rychlost změny polohy, amplituda, frekvence a zrychlení mechanických
VícePříloha č. 3. Specifikace požadavků na Univerzální trhací stroj s teplotní komorou a pecí. Univerzální trhací stroj s teplotní komorou a pecí
Příloha č. 3 Specifikace požadavků na Dodávka mechanického zkušebního trhacího stroje představuje plně funkční zařízení v nejpreciznějším možném provedení a s nejlepšími dosažitelnými parametry pro provádění
VíceNauka o materiálu. Přednáška č.3 Pevnost krystalických materiálů
Nauka o materiálu Přednáška č.3 Pevnost krystalických materiálů Zpevnění monokrystalu a polykrystalického kovu Monokrystal Atomy jsou pravidelně uspořádány, tvoří trojrozměrné útvary, které lze získat
VíceMateriály 1 (K618MRI1)
Materiály 1 (K618MRI1) podmínky udělení zápočtu, organizace cvičení zimní semestr 2014/2015 vyučující: Tomáš Doktor, Tomáš Fíla, Petr Koudelka Podmínky udělení zápočtu Aktivní účast ve cvičení (nejvýše
VíceÚVOD DO KONTROLY A MĚŘENÍ
OBSAH PŘEDMUVA.......................................... 9 1 ÚVOD DO KONTROY A MĚŘENÍ (J. Pernikář)............ 11 1.1 Technická kontrola ve strojírenském podniku................... 11 1.2 Koncepce metrologického
VíceStavební hmoty. Přednáška 3
Stavební hmoty Přednáška 3 Mechanické vlastnosti Pevné látky Pevné jsou ty hmoty, které reagují velmi mohutně proti silám působícím změnu objemu i tvaru. Ottova encyklopedie = skupenství, při kterém jsou
VíceOVMT Mechanické zkoušky
Mechanické zkoušky Mechanickými zkouškami zjišťujeme chování materiálu za působení vnějších sil, tzn., že zkoumáme jeho mechanické vlastnosti. Některé mechanické vlastnosti materiálu vyjadřují jeho odpor
VíceZkoušení mechanických vlastností zkoušky tvrdosti. Metody charakterizace nanomateriálů 1
Zkoušení mechanických vlastností zkoušky tvrdosti Metody charakterizace nanomateriálů 1 Tvrdost definujeme jako odpor, který klade materiál proti vnikání cizího tělesa, na této definici je založena většina
VíceFyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK
Fyzikální vzdělávání 1. ročník Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník 1 1 Mechanika 1.1 Pohyby přímočaré, pohyb rovnoměrný po kružnici 1.2 Newtonovy pohybové zákony, síly v přírodě, gravitace 1.3 Mechanická
VícePodle hodnoty tvrdosti lze odhadnout také další vlastnosti materiálu. V hojné míře se pro tyto účely používají empirické koeficienty.
Tvrdost [H] je mechanická vlastnost, která je velmi důležitá v technické praxi především pro kovové materiály. Tvrdost lze zjistit velmi snadno pomocí řady mechanických zkoušek. Používané metody měření
Více3.1. Newtonovy zákony jsou základní zákony klasické (Newtonovy) mechaniky
3. ZÁKLADY DYNAMIKY Dynamika zkoumá příčinné souvislosti pohybu a je tedy zdůvodněním zákonů kinematiky. K pojmům používaným v kinematice zavádí pojem hmoty a síly. Statický výpočet Dynamický výpočet -
VíceIng. Jan BRANDA PRUŽNOST A PEVNOST
Ing. Jan BRANDA PRUŽNOST A PEVNOST Výukový text pro učební obor Technik plynových zařízení Vzdělávací oblast RVP Plynová zařízení a Tepelná technika (mechanika) Pardubice 013 Použitá literatura: Technická
VíceMěřicí řetězec. měřicí zesilovač. převod na napětí a přizpůsobení rozsahu převodníku
Měřicí řetězec fyzikální veličina snímač měřicí zesilovač A/D převodník počítač převod fyz. veličiny na elektrickou (odpor, proud, napětí, kmitočet...) převod na napětí a přizpůsobení rozsahu převodníku
Vícepopsat princip činnosti základních zapojení čidel napětí a proudu samostatně změřit zadanou úlohu
9. Čidla napětí a proudu Čas ke studiu: 15 minut Cíl Po prostudování tohoto odstavce budete umět popsat princip činnosti základních zapojení čidel napětí a proudu samostatně změřit zadanou úlohu Výklad
VíceMěření tíhového zrychlení matematickým a reverzním kyvadlem
Úloha č. 3 Měření tíhového zrychlení matematickým a reverzním kyvadlem Úkoly měření: 1. Určete tíhové zrychlení pomocí reverzního a matematického kyvadla. Pro stanovení tíhového zrychlení, viz bod 1, měřte
VíceOTÁZKY K PROCVIČOVÁNÍ PRUŽNOST A PLASTICITA II - DD6
OTÁZKY K PROCVIČOVÁNÍ PRUŽNOST A PLASTICITA II - DD6 POSUZOVÁNÍ KONSTRUKCÍ PODLE EUROKÓDŮ 1. Jaké mezní stavy rozlišujeme při posuzování konstrukcí podle EN? 2. Jaké problémy řeší mezní stav únosnosti
VíceČSN EN ISO 472 ČSN EN ISO
Související normy: ČSN EN ISO 3834-1 až 6 - Požadavky na jakost při tavném svařování kovových materiálů, tj. s aplikací na plasty. (Využití prvků kvality pro oblast svařování a lepení plastů) ČSN EN ISO
VíceMechanika kontinua. Mechanika elastických těles Mechanika kapalin
Mechanika kontinua Mechanika elastických těles Mechanika kapalin Mechanika kontinua Mechanika elastických těles Mechanika kapalin a plynů Kinematika tekutin Hydrostatika Hydrodynamika Kontinuum Pro vyšetřování
VíceDESTRUKTIVNÍ ZKOUŠKY SVARŮ I.
DESTRUKTIVNÍ ZKOUŠKY SVARŮ I. Mgr. Ladislav Blahuta Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám -
Více9. ČIDLA A PŘEVODNÍKY
Úvod do metrologie - 49-9. ČIDLA A PŘEVODNÍKY (V.LYSENKO) Čidlo (senzor, detektor, receptor) je em jedné fyzikální veličiny na jinou fyzikální veličinu. Snímač (senzor + obvod pro zpracování ) je to člen
VíceVýhody/Použití. Třída 00 dle ISO 376 v rozsahu 10 % až 100 % Speciálně k navázání siloměrných zařízení. Necitlivý vůči rušivým silám a momentům
D a t o v ý l i s t N o r m á l o v ý s n í m a č s í l y S é r i e K T N - Z / D ( 5 N 1 000 kn) Výhody/Použití Třída 00 dle ISO 376 v rozsahu 10 % až 100 % Speciálně k navázání siloměrných zařízení Necitlivý
Více9. MĚŘENÍ SÍLY TENZOMETRICKÝM MŮSTKEM
9. MĚŘENÍ SÍLY TENZOMETICKÝM MŮSTKEM Úvod: Tenzometry se používají např. pro: Měření deformací objektů. Měření síly, tlaku, krouticího momentu, momentu síly, mechanického napětí spojů. Měření zatížení
Více( r ) 2. Měření mechanické hysterezní smyčky a modulu pružnosti ve smyku
ěření mechanické hysterezní smyčky a modulu pružnosti ve smyku 1 ěření mechanické hysterezní smyčky a modulu pružnosti ve smyku Úkol č.1: Získejte mechanickou hysterezní křivku pro dráty různé tloušťky
Více5. STANOVENÍ BOBTNACÍHO TLAKU
Jedním z hlavních geotechnických požadavků kladených na materiál bariéry je také bobtnací schopnost. Schopnost absorbovat velké množství vody spojená se schopností zvětšovat objem, umožňuje například uzavírání
VíceVýukové texty pro předmět Měřící technika (KKS/MT) na téma Tvorba grafické vizualizace principu měření tlaku (podtlak, přetlak)
Výukové texty pro předmět Měřící technika (KKS/MT) na téma Tvorba grafické vizualizace principu měření tlaku (podtlak, přetlak) Autor: Doc. Ing. Josef Formánek, Ph.D. Tvorba grafické vizualizace principu
VíceVakuová fyzika 1 1 / 40
Měření tlaku Měření celkových tlaků Měření parciálních tlaků Rozdělení měřících metod Vakuová fyzika 1 1 / 40 Absolutní metody - hodnota tlaku je určena přímo z údaje měřícího přístroje, nebo výpočtem
VíceČeská metrologická společnost
Česká metrologická společnost Novotného lávka 5, 116 68 Praha 1 tel/fax: 221 082 254 e-mail: cms-zk@csvts.cz www.csvts.cz/cms Kalibrační postup KP 2.3.2/05/15 TVRDOMĚRNÉ DESTIČKY VICKERS Praha Říjen 2015
Více2. přednáška. Petr Konvalinka
EXPERIMENTÁLNÍ METODY MECHANIKY 2. přednáška Petr Konvalinka Experimentální vyšetřování pevnostních vlastností betonu Nedestruktivní metody zkoušky pevnosti Schmidtovo kladívko odpor v otlačení pull-out
VíceKontrola technického ho stavu brzd. stavu brzd
Kontrola technického ho stavu brzd Kontrola technického ho stavu brzd Dynamická kontrola brzd Základní zákon - Zákon č. 56/001 Sb. o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích v platném znění
VíceVýhody/Použití. Neomezená mez únavy při ± 100% jmenovitého zatížení. Nanejvýš odolný vůči příčným silám a ohybovým momentům
Datový list Snímač síly Série RF-I (160 kn 4000 kn) Výhody/Použití Třída přesnosti 0,05 Pro statické i dynamické síly v tahu a tlaku Neomezená mez únavy při ± 100% jmenovitého zatížení Obzvláště odolný
VíceOVMT Zkoušky tvrdosti
Zkoušky tvrdosti Tvrdost materiálu je společně s pevností a houževnatostí jednou ze základních mechanických vlastností. Tvrdost je definována jako odpor materiálu proti vnikání cizího tělesa. Rozdělení
VíceČeská metrologická společnost
Česká metrologická společnost Novotného lávka 5, 116 68 Praha 1 tel/fax: 221 082 254 e-mail: cms-zk@csvts.cz www.csvts.cz/cms Kalibrační postup KP 2.3.2/06/15 TVRDOMĚRNÉ DESTIČKY BRINELL Praha Říjen 2015
VíceLOGO. Struktura a vlastnosti pevných látek
Struktura a vlastnosti pevných látek Rozdělení pevných látek (PL): monokrystalické krystalické Pevné látky polykrystalické amorfní Pevné látky Krystalické látky jsou charakterizovány pravidelným uspořádáním
VícePROTOKOL číslo: / 2014
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ ZKUŠEBNÍ LABORATOŘ AKREDITOVANÁ ČIA pod č.1048 Thákurova 7, 166 29, Praha 6 ODBORNÁ LABORATOŘ - OL 181 telefon: 2 2435 5429 fax: 2 2435 3843 Zakázkové
VíceZkouška rázem v ohybu. Autor cvičení: prof. RNDr. B. Vlach, CSc; Ing. Petr Langer. Jméno: St. skupina: Datum cvičení:
BUM - 6 Zkouška rázem v ohybu Autor cvičení: prof. RNDr. B. Vlach, CSc; Ing. Petr Langer Jméno: St. skupina: Datum cvičení: Úvodní přednáška: 1) Vysvětlete pojem houževnatost. 2) Popište princip zkoušky
VíceHodnocení vlastností folií z polyethylenu (PE)
Laboratorní cvičení z předmětu "Kontrolní a zkušební metody" Hodnocení vlastností folií z polyethylenu (PE) Zadání: Na základě výsledků tahové zkoušky podle norem ČSN EN ISO 527-1 a ČSN EN ISO 527-3 analyzujte
VíceKovove a) Snimače prilozne (obr) dratkove (navinuty drat) foliove (kovova folie na podlozce) b) Snimace lepene dratkove (navinuty drat na podlozce)
Kovove a) Snimače prilozne (obr) dratkove (navinuty drat) foliove (kovova folie na podlozce) b) Snimace lepene dratkove (navinuty drat na podlozce) foliove (kovova folie na podlozce) Ad a) Odporove dratky
VíceSÍLY A JEJICH VLASTNOSTI. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda
SÍLY A JEJICH VLASTNOSTI Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda Vzájemné působení těles Silové působení je vždy vzájemné! 1.Působení při dotyku 2.Působení na dálku prostřednictvím polí gravitační pole
VíceVYZTUŽOVÁNÍ STRUKTURY BETONU OCELOVÝMI VLÁKNY. ČVUT Fakulta stavební, katedra betonových konstrukcí a mostů, Thákurova 7, 166 29 Praha 6, ČR
VYZTUŽOVÁNÍ STRUKTURY BETONU OCELOVÝMI VLÁKNY Karel Trtík ČVUT Fakulta stavební, katedra betonových konstrukcí a mostů, Thákurova 7, 166 29 Praha 6, ČR Abstrakt Článek je zaměřen na problematiku vyztužování
VíceTestovací příklady MEC2
Testovací příklady MEC2 1. Určete, jak velká práce se vykoná při stlačení pružiny nárazníku železničního vagónu o w = 5 mm, když na její stlačení o w =15 mm 1 je zapotřebí síla F = 3 kn. 2. Jaké musí být
VíceVlastnosti technických materiálů
Vlastnosti technických materiálů Kovy a jejich slitiny mají různé vlastnosti, které jsou dány především jejich chemickým složením a strukturou. Pro posouzení použitelnosti kovů v technické praxi je obvyklé
VícePružnost, pevnost, tvrdost, houževnatost. Jaký je v tom rozdíl?
Pružnost, pevnost, tvrdost, houževnatost. Jaký je v tom rozdíl? Zkušební stroj pro zkoušky mechanických vlastností materiálů na Ústavu fyziky materiálů AV ČR, v. v. i. Pružnost (elasticita) Z fyzikálního
VíceSpoje pery a klíny. Charakteristika (konstrukční znaky)
Spoje pery a klíny Charakteristika (konstrukční znaky) Jednoduše rozebíratelná spojení pomocí per, příp. klínů hranolového tvaru (u klínů se skosením na jedné z ploch) vložených do podélných vybrání nebo
VíceVýzkumný a zkušební ústav Plzeň s.r.o. Zkušební laboratoř Tylova 1581/46, 301 00 Plzeň
Pracoviště zkušební laboratoře: 1. Zkušebna Analytická chemie 2. Zkušebna Metalografie 3. Mechanická zkušebna včetně detašovaného pracoviště Orlík 266, 316 06 Plzeň 4. Dynamická zkušebna Orlík 266, 316
VíceIII/2-1 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Název školy Název projektu Registrační číslo projektu Autor Název šablony třední průmyslová škola strojírenská a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Kolín IV, Heverova 191 Modernizace výuky
VíceMechanické zkoušky ZKOUŠKY TVRDOSTI MATERIÁLU
Mechanické zkoušky ZKOUŠKY TVRDOSTI MATERIÁLU Základní pojmy tvrdost - odpor, který klade materiál proti vnikání cizího tělesa tvrdost materiálů - mimořádná důležitost - zjišťuje se nejrychleji, nejlevněji,
VíceZATÍŽENÍ KŘÍDLA - I. Rozdělení zatížení. Aerodynamické zatížení vztlakových ploch
ZATÍŽENÍ KŘÍDLA - I Rozdělení zatížení - Letová a pozemní letová = aerodyn.síly, hmotové síly (tíha + setrvačné síly), tah pohon. jednotky + speciální zatížení (střet s ptákem, pozemní = aerodyn. síly,
Více12. VISKOZITA A POVRCHOVÉ NAPĚTÍ
12. VISKOZITA A POVRCHOVÉ NAPĚTÍ 12.1 TEORETICKÝ ÚVOD V proudící reálné tekutině se projevuje mezi elementy tekutiny vnitřní tření. Síly tření způsobí, že rychlejší vrstva tekutiny se snaží zrychlit vrstvu
VíceFyzikální těmito vlastnosti se zabývá fyzika a patří sem např. teplota tání, délková a objemová roztažnost, tepelná vodivost atd.
Vlastnosti materiálu Rozdělení vlastností : Abychom mohli správně a hospodárně použít materiál, musíme dobře znát jeho vlastnosti ( některé typické vlastnosti přímo určují jeho použití např. el. Vodivost,
VíceStřední průmyslová škola strojírenská a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Kolín IV, Heverova 191
Název školy Název projektu Registrační číslo projektu Autor Název šablony Střední průmyslová škola strojírenská a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Kolín IV, Heverova 191 Modernizace výuky
VíceSouřadnicové měření je měření prostorových souřadnic prováděné pomocí CMM Souřadnicový měřicí stroj CMM je měřicí systém k měření prostorových souřadn
Seminář z oboru GPS (Geometrické Specifikace Produktů) Současný stav v oblasti návaznosti souřadnicových měřicích strojů v systémech kvality Doc. Tykal Osnova: Úvod Zkoušení CMM: - typy zkoušek - podmínky
VíceKatedra geotechniky a podzemního stavitelství
Katedra geotechniky a podzemního stavitelství Geotechnický monitoring učební texty, přednášky Způsoby monitoringu doc. RNDr. Eva Hrubešová, Ph.D. Inovace studijního oboru Geotechnika CZ.1.07/2.2.00/28.0009.
VíceMetody diagnostiky v laboratoři fyzikální vlastnosti. Ing. Ondřej Anton, Ph.D. Ing. Petr Cikrle, Ph.D.
Metody diagnostiky v laboratoři fyzikální vlastnosti Ing. Ondřej Anton, Ph.D. Ing. Petr Cikrle, Ph.D. OBSAH Vzorky betonu jádrové vývrty Objemová hmotnost Dynamické moduly pružnosti Pevnost v tlaku Statický
VíceNové požadavky na zvukoměrnou techniku a jejich dopad na hygienickou praxi při měření hluku. Ing. Zdeněk Jandák, CSc.
Nové požadavky na zvukoměrnou techniku a jejich dopad na hygienickou praxi při měření hluku Ing. Zdeněk Jandák, CSc. Předpisy Nařízení vlády č. 272/2011 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku
VíceStavební hmoty. Přednáška 3
Stavební hmoty Přednáška 3 Mechanické vlastnosti Pevné látky Pevné jsou ty hmoty, které reagují velmi mohutně proti silám působícím změnu objemu i tvaru. Ottova encyklopedie = skupenství, při kterém jsou
Více1. LABORATOŘ BRNO Korejská 27, Brno 2. LABORATOŘ TRAPLICE Traplice 60, Traplice. veličiny. (0,2 až 5) MN
Pracoviště kalibrační laboratoře: 1. LABORATOŘ BRNO 2. LABORATOŘ TRAPLICE Traplice 60, 687 04 Traplice Laboratoř je způsobilá aktualizovat normy identifikující kalibrační postupy. 1. LABORATOŘ BRNO Obor
VícePosouzení přesnosti měření
Přesnost měření Posouzení přesnosti měření Hodnotu kvantitativně popsaného parametru jakéhokoliv objektu zjistíme jedině měřením. Reálné měření má vždy omezenou přesnost V minulosti sloužila k posouzení
VíceTenzometry HBM. Petr Wasgestian petr.wasg@hbm.cz. http://www.hbm.cz
HBM Petr Wasgestian petr.wasg@hbm.cz http://www.hbm.cz - v roce 1938 byl vynalezen první drátkový tenzometr - v roce 1952 byla technologie výroby změněna -> vznik fóliového tenzometru Tenzometr Tenzometry
Více5 Analýza konstrukce a navrhování pomocí zkoušek
5 Analýza konstrukce a navrhování pomocí zkoušek 5.1 Analýza konstrukce 5.1.1 Modelování konstrukce V článku 5.1 jsou uvedeny zásady a aplikační pravidla potřebná pro stanovení výpočetních modelů, které
VíceMechanické vlastnosti technických materiálů a jejich měření. Metody charakterizace nanomateriálů 1
Mechanické vlastnosti technických materiálů a jejich měření Metody charakterizace nanomateriálů 1 Základní rozdělení vlastností ZMV Přednáška č. 1 Nejobvyklejší dělení vlastností materiálů v technické
VíceVÍŘIVÉ PROUDY DZM 2013 1
VÍŘIVÉ PROUDY DZM 2013 1 2 VÍŘIVÉ PROUDY ÚVOD Vířivé proudy tvoří druhou skupinu v metodách, které využívají ke zjišťování vad materiálu a výrobků působení elektromagnetického pole. Na rozdíl od metody
VícePrincipy navrhování stavebních konstrukcí
Pružnost a plasticita, 2.ročník bakalářského studia Principy navrhování stavebních konstrukcí Princip navrhování a posudku spolehlivosti stavebních konstrukcí Mezní stav únosnosti, pevnost stavebních materiálů
VíceStěnové nosníky. Obr. 1 Stěnové nosníky - průběh σ x podle teorie lineární pružnosti.
Stěnové nosníky Stěnový nosník je plošný rovinný prvek uložený na podporách tak, že prvek je namáhán v jeho rovině. Porovnáme-li chování nosníků o výškách h = 0,25 l a h = l, při uvažování lineárně pružného
VíceÚstav aplikované mechaniky Brno, s.r.o. Veveří 95, Brno
Ústav aplikované mechaniky Brno, s.r.o. Veveří 95, 611 00 Brno Akreditovaná zkušební laboratoř č.1228 ČSN EN ISO/IEC 17025:2005 Osvědčení o akreditaci č. 593/2007- Český institut pro akreditaci, o.p.s.
VíceIII/2-1 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Název školy Název projektu Registrační číslo projektu Autor Název šablony Střední průmyslová škola strojírenská a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Kolín IV, Heverova 191 Modernizace výuky
VíceSylodyn Technický list materiálu
ND Sylodyn Technický list materiálu Materiál Barva Míchaný buňkový polyuretran zelená Standardní řada Sylodyn Statický rozsah užití Standardní rozměry Tloušťka:. mm Sylodyn ND mm Sylodyn ND Role:. m Šířka,.
Více