PLATEBNÍ STYK OTAKAR SCHLOSSBERGER MARCELA SOLDÁNOVÁ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "PLATEBNÍ STYK OTAKAR SCHLOSSBERGER MARCELA SOLDÁNOVÁ"

Transkript

1 PLATEBNÍ STYK OTAKAR SCHLOSSBERGER MARCELA SOLDÁNOVÁ

2 PLATEBNÍ STYK Autoři: JUDr. Otakar Schlossberger, Ing. Marcela Soldánová Recenze: Publikace neprošla recenzí ani jazykovou úpravou. Třetí přepracované a doplněné vydání: Praha, květen 2005 ISBN: Bankovní institut, a.s. Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nebude jakýmkoliv způsobem reprodukována bez předchozího písemného souhlasu Bankovního institutu, a.s.

3 OBSAH První část 1. KAPITOLA ZÁKLADNÍ VÝCHODISKA PLATEBNÍHO STYKU ÚVOD PRÁVNÍ VÝCHODISKA PRO REALIZACI PLATEBNÍHO STYKU Obchodní banka a její úloha Česká národní banka PRÁVNÍ ÚPRAVA PLATEBNÍHO STYKU Základní právní předpisy Zákon o platebním styku Zákon o bankách Obchodní zákoník Zákon směnečný a šekový Zákon o finančním arbitrovi Vyhláška ČNB, kterou se stanoví způsob provádění platebního styku mezi bankami, zúčtování na účtech u bank a technické postupy bank při opravném zúčtování (dále jen vyhláška o platebním styku) Všeobecné obchodní podmínky České národní banky Další předpisy ČLENĚNÍ FOREM PLATEBNÍHO STYKU Pojem platební styk Formy platebního syku KAPITOLA BĚŽNÝ ÚČET ZÁKLADNA PLATEBNÍHO STYKU ÚVOD DOKUMENTACE KE ZŘÍZENÍ BĚŽNÉHO ÚČTU Klient a klientská dokumentace Klientská dokumentace ke zřízení běžného účtu Podpisový vzor k účtu SMLOUVA O ZŘÍZENÍ A VEDENÍ BĚŽNÉHO ÚČTU Náležitosti smlouvy Změny údajů ve smlouvě a podpisových vzorech Úmrtí majitele účtu jako zvláštní situace ZRUŠENÍ BĚŽNÉHO ÚČTU Zrušení běžného účtu z podnětu majitele účtu Zrušení běžného účtu z podnětu banky Zrušení běžného účtu likvidací právnické osoby Zrušení běžného účtu z důvodu prohlášení konkurzu HLEDISKA VEDENÍ ÚČTŮ Účetní hledisko Daňové hledisko Hledisko identifikace Hledisko pojištění vkladů

4 Druhá část 3. KAPITOLA NEDOKUMENTÁRNÍ INSTRUMETNY PLATEBNÍHO STYKU ÚVOD VYBRANÉ POJMY PLATEBNÍHO STYKU Převádějící instituce Příkazce a příjemce Převod Přeshraniční převod Příkaz k převodu Den účinnosti příkazu k převodu Informační povinnosti převádějící instituce Bankovní pracovní den NÁSTROJE PLATEBNÍHO STYKU Příkaz k úhradě Příkaz k inkasu Hromadný příkaz k úhradě/inkasu Trvalý příkaz k úhradě/inkasu Platební příkaz pro zahraniční platební styk (Payment Order) ŠEKY Šekové zákony a instituty Náležitosti šeků Druhy šeků Operace prováděné se šeky Způsoby inkasa šeku Užívání šeků v praxi Používání šeků v České republice Ostatní ustanovení o šeku DALŠÍ SLUŽBY BEZHOTOVOSTNÍHO PLATEBNÍHO STYKU Rezervování prostředků Blokování prostředků Expresní převody Částečné úhrady Přednostní platby Vedení kartotéky plateb před lhůtou splatnosti (tzv. K1) Vedení kartotéky plateb po lhůtě splatnosti (tzv. K2) Poštovní poukázky KAPITOLA DOKUMENTÁRNÍ PLATEBNÍ STYK ÚVOD PŘÍPRAVA A PRŮBĚH KONTRAKTŮ DOKUMENTY POUŽÍVANÉ PŘI DOKUMENTÁRNÍCH PLATBÁCH Základní členění a charakteristika dokumentů Základní popis dokumentů DODACÍ PODMÍNKY Předpisy upravující dodací podmínky Použití INCOTERMS Přehled dodacích podmínek dle INCOTERMS DOKUMENTÁRNÍ INKASO Legislativní úprava dokumentárních inkas Druhy inkas Zpracování dokumentárního resp. směnečného inkasa

5 4.5 DOKUMENTÁRNÍ AKREDITIV Legislativní úprava dokumentárních akreditivů Druhy dokumentárních akreditivů Zpracování dokumentárního akreditivu SMĚNKY Legislativní úprava směnečné praxe Druhy směnek BANKOVNÍ ZÁRUKY Legislativní úprava bankovních záruk Druhy bankovních záruk Zpracování bankovních záruk KAPITOLA PLATEBNÍ STYK A FINANCOVÁNÍ OBCHODU ÚVOD Legislativní úprava podpory exportu v rámci financování obchodu Podpora exportu FINANCOVÁNÍ DOKUMENTÁRNÍHO INKASA Účastníci financování dokumentárního inkasa Výhody financování dokumentárního inkasa FINANCOVÁNÍ DOKUMENTÁRNÍHO AKREDITIVU Účastníci financování dokumentárního akreditivu Výhody financování dokumentárního akreditivu ESKONT SMĚNEK Předpisy upravující oblast eskontu směnek Účastníci eskontní operace Využití a výhody eskontu směnek Průběh eskontní operace FORFAITING 188 Předpisy upravující oblast forfaitingu Účastníci forfaitové operace Použití forfaitingu Výhody forfaitingu Nevýhody forfaitingu Členění forfaitingu z hlediska realizace odkupu FACTORING 193 Předpisy upravující oblast factoringu Účastníci factoringové operace Členění factoringu Použití factoringu Výhody factoringu EXPORTNÍ ODBĚRATELSKÝ ÚVĚR Předpisy upravující odběratelské úvěry Účastníci operace realizované na bázi exportního odběratelského úvěru (Buyer s Credit) Použití exportního odběratelského úvěru Výhody exportního odběratelského úvěru EXPORTNÍ ÚVĚROVÁ LINKA Předpisy upravující úvěrové linky Účastníci operace realizované na bázi úvěrové linky (Credit Line nebo Tailor Made Credit Line) Použití úvěrové linky Výhody úvěrové linky

6 Třetí část 6. KAPITOLA HOTOVOSTNÍ PLATEBNÍ STYK V ČR ÚVOD LEGISLATIVNÍ ÚPRAVA HOTOVOSTNÍHO PLATEBNÍHO STYKU ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA Legislativní úprava ČNB a evropské měnové instituce ČR A EURO PENĚŽNÍ OBĚH V ČR KAPITOLA PENÍZE V ČR ÚVOD MINCE V ČR Přehled platných mincí ČR Stupně zachovalosti mincí Ražba mincí BANKOVKY V ČR Přehled platných bankovek ČR Stupně zachovalosti bankovek Tisk bankovek OCHRANNÉ PRVKY BANKOVEK Ochranné prvky České bankovky a jejich ochranné prvky Eurobankovky a jejich ochranné prvky Přehled eurobankovek a jejich srovnání s českými bankovkami PRAVIDLA PRO NAKLÁDÁNÍ S HOTOVOSTÍ Legislativní úprava Realizace pravidla o podmínkách reprodukcí bankovek a mincí Realizace pravidla o poskytování náhrad za bankovky a mince Padělky Dotace a odvody hotovosti Čtvrtá část 9. KAPITOLA VÝZNAM A FUNKCE MEZIBANKOVNÍHO PLATEBNÍHO STYKU V ČESKÉ REPUBLICE ÚVOD PŘEDPOKLKADY VYTVOŘENÍ PLATEBNÍHO SYSTÉMU Právní východiska Platební systém HISTORIE VZNIKU ZÚČTOVACÍHO CENTRA ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY PŘEDPOKLADY FUNGOVÁNI PLATEBNÍHO SYSTÉMU CERTIS Zásady mezibankovního platebního styku Základní předpoklad fungování systému BANKOVNI SPOJENÍ V TUZEMSKÉM PLATEBNÍM STYKU Struktura bankovního spojení Struktura čísla účtu v systému ABO KAPITOLA ZÚČTOVÁNÍ

7 ÚVOD TUZEMSKÝ MEZIBANKOVNÍ PLATEBNÍ STYK Lhůty pro zpracován platebních příkazů Oprava bankou chybně natypovaných položek tzv. opravné zúčtování POPIS A PRŮBĚH ZÚTOVACÍCH TRANSAKCÍ V RÁMCI ZÚČTOVACÍHO CENTRA ĆNB POPIS PRŮBĚHU ZÚČTOVACÍCH TRANSAKCÍ V ZAHRANIČNÍM PLATEBNÍM STYKU Podmínky pro zřízení a vedení nostro účtu Valuta zpracování Lhůty zúčtování platby Reklamace a opravné zúčtování KAPITOLA S.W.I.F.T ÚVOD S.W.I.F.T. SPOLEČNOST PRO CELOSVĚTOVOU MEZIBANKOVNÍ FINANČNÍ TELEKOMUNIKACI Přednosti telekomunikační sítě S.W.I.F.T Rozvoj a přínosy swiftové sítě SWIFT a Česká republika SWIFTOVA ZPRÁVA Členění swiftových zpráv Obsah swiftové zprávy Swiftové adresy POUŽITÍ SWIFTOVÉ ZPRÁVY V PLATEBNÍM STYKU Pátá část 12. KAPITOLA BANKOVNÍ TAJEMSTVÍ ÚVOD OBSAH POJMU BANKOVNÍ TAJEMSTVÍ POVINNOST BANKY PODAT INFORMACE POVINNOST BANKY SPOJENÁ S VÝKONEM ROZHODNUTÍ PŘIKÁZÁNÍM POHLEDÁVKY Z ÚČTU KLIENTA POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ O PŘÍJEMCI OMYLEM POUKÁZANÉ ÚHRADY Šestá část 13. KAPITOLA PLATEBNÍ STYK V EVROPSKÉ UNII ÚVOD POLITICKO-HOSPODÁŘSKÁ VÝCHODISKA VNIKU HOSPODÁŘSKÉ A MĚNOVÉ UNIE PRÁVNÍ VÝCHODISKA PLATEBNÍHO STYKU Směrnice č. 97/5/ES Směrnice č. 98/26/ES Nařízení 2560/2001/ES REALIZACE PLATEBNÍHO STYKU V ZEMÍCH EVROPSKÉ UNIE Hlavní možnosti zúčtování přeshraničních převodů v EUR IBAN a BIC podstatné náležitosti přeshraničního platebního příkazu Systém korespondenčních vztahů Systém TARGET Evropský clearingový systém (ECS) EURO

8 OBSAH Další zúčtovací systémy JEDNOTNÝ EUROVÝ PLATEBNÍ PROSTOR KAPITOLA... MIMOSOUDNÍ UROVNÁNÍ SPORŮ VE VYBRANÝCH OBLASTECH BANKOVNÍ ČINNOSTI ÚVOD ČESKÁ REPUBLIKA PŘED VSTUPEM DO EVROPSKÉ UNIE ZKUŠENOSTI ZE ZAHRANIČÍ VELKÁ BRITÁNIE PŘEDMĚT ÚPRAVY ŘÍZENÍ PŘED ARBITREM OSTATNÍ ÚKONY FINANČNÍHO ARBITRA MEZINÁRODNI SPOLUPRACE Klíč ke cvičením Literatura Seznam příloh

9 ÚVOD ÚVOD Po roce 1990 jsme v České republice zaznamenali prudký rozvoj bankovnictví ve všech jeho formách, platební styk nevyjímaje. Světlo světa spatřilo mnoho nových firem a společností, které potřebovaly najít svou banku za účelem zajištění základních finančních a peněžních operací. Nastala dynamická poptávka po službách platebního styku, kterou banky mnohdy dokázaly uspokojit jen s vypětím všech sil. A tak sice zajišťovaly chod svých operací ve velkých objemech, mnohdy to však bylo na úkor kvality a tudíž spokojenosti klientů. Šlo o stav pochopitelný, protože prudce se rozvíjející bankovnictví nenašlo ihned potřebné množství kvalifikovaného a vyspělého personálu. Noví mladí i starší lidé přicházeli do bank bez jakýchkoliv zkušeností a ani při nejlepší vůli nemohli obsloužit klienty s profesionalitou, která by měla být bankovnímu úředníkovi vlastní. Objevily se nové instrumenty platebního styku, například různé druhy platebních karet, rozvinula se šeková služba, široká veřejnost se postupně seznamovala s trvalými příkazy či automatickými převody zejména při obstarávání sdruženého inkasa obyvatelstva. Lidé začali více cestovat, a značně proto stoupl význam směnárenských operací. V neposlední řadě se vytvořila velká poptávka v oblasti zahraničního platebního styku, na niž má značný vliv vznik nové euroměny (EUR). Její používání nutně ovlivnilo všechny banky, a to nejen v regionu Evropské měnové unie. Při zajišťování operací platebního styku dochází v současné době ke kvalitativnímu posunu směrem k rozvoji tzv. elektronického bankovnictví. To s sebou přináší nejen zefektivnění práce prostřednictvím špičkové výpočetní techniky a dokonalého programového vybavení tak, aby zákazník mohl s bankou komunikovat 24 hodin denně po sedm dnů v týdnu v režimu on-line, ale i budování tzv. samoobslužných bankovních přepážek, přístupných klientovi nepřetržitě. V květnu roku 2004 se stala Česká republika řádným členem zemí Evropské unie. Samotnému aktu vstupu však předcházela celá řada kroků, které bylo nutno učinit, aby bylo dosaženo harmonizace odpovídající právnímu uspořádání různých oblastí nejen ekonomického života. Týkalo se to také oblasti platebního styku a zúčtování. Právě před vstupem České republiky do Evropské unie bylo vydáno několik důležitých právních norem, které transponovaly do právního řádu vybrané oblasti platebního styku a zúčtování nebo kodifikovaly tzv. the best practices z předchozího období. Publikace, kterou Vám předkládáme, je v pořadí jež čtvrtým, podstatně přepracovaným vydáním. Přináší komplexní vysvětlení mnoha kategorií, pojmů a procesů, s nimiž se v oblasti platebního styku a zúčtování můžete setkat. Naším cílem bylo podat výklad tak, aby se nastupující generace bankovních odborníků mohla zdokonalit ve svých vědomostech i dovednostech a zvládala své pracovní povinnosti na profesionální úrovni. 17

10 ÚVOD Knihu jsme rozdělili do šesti částí podle hlavních tematických okruhů: platební styk (v obecné rovině), bezhotovostní platební styk, hotovostní platební styk, mezibankovní platební styk a zúčtování, dodržování bankovního tajemství a platební styk, zvláštnosti platebního styku a zúčtování v rámci zemí Evropské měnové unie. S ohledem na rozsah učebního textu došlo v tomto vydání skript Platební styk k oddělení části týkající elektronických platebních prostředků do samostatné části učebního textu. Chtěl bych poděkovat všem, kdo se podíleli na přípravě této publikace, a popřát zájemcům o platební styk, kteří budou s textem pracovat, aby jim poskytl uspokojení z nových teoretických poznatků. Za autorský kolektiv přeji mnoho úspěchů při jejich uplatňování v praxi. Praha, červenec 2004 Za autorský kolektiv: JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, vedoucí katedry Finančních obchodů BIVS Praha 18

11 ÚVOD ČÁST PRVNÍ PLATEBNÍ STYK ÚVOD Mezi základní služby, které poskytují banky svým klientům, patří zejména realizace platebního styku, tedy hotovostní a bezhotovostní přesuny peněžních prostředků mezi jednotlivými subjekty hospodářského života fyzickými i právnickými osobami, a to jak v rámci jednoho státu, tak i ve vztahu k zahraničí. Problematice hotovostního i bezhotovostního platebního styku jsou věnovány samostatné části, bezhotovostní platební styk je však téma rozsáhlejší. Ten, který se uskutečňuje zatížením (debetováním) účtu jednoho klienta a připsáním ve prospěch (kreditováním) účtu klienta druhého u téže, event. různých bank, lze zjednodušeně chápat jako tzv. operaci debet-kredit, iniciovanou jednorázovým nebo trvalým příkazem klienta předaným bance jak elektronickou nebo klasickou papírovou formou. Právní stránka této operace se plně opírá o smlouvu o zřízení a vedení běžného účtu a stanovené obchodní podmínky, které jsou nedílnou součástí každé smlouvy o běžném účtu. Stále více se do popředí zájmu klientů, ale i bankovního sektoru, dostávají otázky zřizování a vedení účtu se zaměřením na zajištění náležité dokumentace k běžnému účtu. Třebaže zřízení a vedení běžného účtu je považováno za činnost zcela rutinní a jednoduchou, není tomu tak vždy. Praxe ukazuje, že v této oblasti zůstávají stále některé otevřené otázky, a to zejména při zřizování a vedení účtů pro rezidenty (cizozemce). V současné době, kdy se Česká republika stala členem Evropské unie, lze předpokládat větší poptávku právě po této službě. Na tyto, ale i na mnohé další otázky se publikace snaží v rámci možností odpovědět. To, jakým způsobem banka příkaz svého klienta provádí, v jakých lhůtách, s jakou dokumentací apod., závisí právě na smlouvách, které se svým klientem uzavírá. Ty se liší většinou ve způsobu, jakým banka příkazy přijímá (vedle klasických písemných příkazů dnes existuje celá řada elektronických forem, domácí bankovnictví home banking, telefonické bankovnictví phone banking, forma platební styku prostřednictvím mobilního telefonu mobil banking apod.), dále pak tím, jak jsou v dané bance příkazy zpracovávány. Vše pak závisí na automatizovaném systému, který daná banka používá a který předurčuje, jaké služby (často se v této souvislosti hovoří o tzv. produktech) může klientovi v oblasti operací debet-kredit poskytnout. Stejnou měrou je platební styk mezi bankami ovlivněn výběrem vhodných bankovních partnerů nebo způsobem zúčtování při operacích mezi klienty různých bank podle toho, zda jde o zahraniční platební styk či o zúčtování v rámci České republiky. 13

12 ÚVOD Hovoříme-li však o platebním styku jako takovém, pak musíme vycházet z jeho vývoje sahajícího až do vzdálené minulosti a vzít v úvahu zejména úlohu, kterou v něm sehrály samy banky tím, jak se do něj aktivně zapojovaly. Obchod vyžaduje od bank bezhotovostní operaci, jakou je operace debet-kredit zatěžující účet odběratele-plátce a připisující dodavateli-příjemci příslušnou částku. Banky mohou nabídnout obchodu mnohem více než jen tuto pasivní operaci, která je z časového hlediska stoprocentním rizikem buď jedné, nebo druhé smluvní strany (v případě platby předem je v riziku odběratel, v případě platby po dodání naopak dodavatel). Nejde tedy pouze o vlastní finanční transfery z příkazu nebo ve prospěch klientů, resp. bank, nýbrž o celý soubor různých operací či instrumentů, jejichž prostřednictvím nebo v jejichž důsledku dochází k finančním přesunům. Tyto operace či instrumenty lze chápat jako bankovní aktivitu, která vstupuje mezi oba klienty (v našem případě dodavatele a odběratele) a rozděluje původní operaci debet-kredit časově, někdy i místně na operace dvě, mezi něž banka (někdy více bank) vkládá určitou svou službu, často spojenou s bankovním závazkem, podmínkou apod. Účelem však většinou zůstává dokončení původní operace debet-kredit připsáním příslušné částky ve prospěch účtu dodavatele, ať již vložená bankovní aktivita představovala platební či platebně-zajišťovací instrument, o nichž budeme v této publikaci také podrobně hovořit. Než přikročíme k samotnému výkladu o jednotlivých instrumentech platebního a zúčtovacího styku, zaměříme se v úvodních kapitolách na obecné otázky spojené s platebním stykem. V souladu s tímto záměrem je první část knihy rozdělena na následující kapitoly: Kapitola 1 Základní východiska platebního styku Kapitola 2 Běžný účet základna platebního styku 14

13 1. ZÁKLADNÍ VÝCHODISKA PLATEBNÍHO STYKU 1. KAPITOLA ZÁKLADNÍ VÝCHODISKA PLATEBNÍHO STYKU ÚVOD Platební styk je často chápán pouze jako prosté placení prostřednictvím bank, bez hlubší znalosti jeho jednotlivých forem a instrumentů. Ty se od sebe někdy podstatně liší a vycházejí z různých pramenů práva. Proto se v prvních dvou oddílech úvodní kapitoly zaměříme na výklad základních právních norem, které upravují platební styk ať už přímo, nebo zprostředkovaně. Uvedený přehled není jistě vyčerpávající, umožňuje však základní orientaci v příslušných předpisech. V závěru kapitoly se zaměříme na podstatu platebního styku a jeho formy. Obsah kapitoly je členěn do následujících oddílů: 1.1. Právní východiska pro realizaci platebního styku; 1.2. Právní úprava platebního styku; 1.3. Členění forem platebního styku. 15

14 1. ZÁKLADNÍ VÝCHODISKA PLATEBNÍHO STYKU 1.1. PRÁVNÍ VÝCHODISKA PRO REALIZACI PLATEBNÍHO STYKU Obchodní banka a její úloha Obchodní banka ve formě banky univerzální slouží tržním subjektům výrobní sféře a službám, v současné době zejména obyvatelstvu. Vedle ní existují i jiné typy bank, především banka centrální a různé typy bank specializovaných, např. garanční, hypoteční, konsolidační, rozvojové apod. 1 Právní postavení obchodní banky vychází ze zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, kde je v 1, odst. 1 banka charakterizována. Obchodní banka je právnická osoba se sídlem v České republice založená jako akciová společnost, která přijímá vklady od veřejnosti, poskytuje úvěry a k výkonu těchto činností má povolení působit jako banka. Podle odst. 3 téhož paragrafu může banka vykonávat i tyto další činnosti: investování do cenných papírů na vlastní účet; finanční pronájem; platební styk a zúčtování; vydávání platebních prostředků, např. platebních karet, cestovních šeků; poskytování záruk; otevírání akreditivů; obstarávání inkasa; obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta s devizovými hodnotami, v oblasti termínovaných obchodů a opcí; směnárenskou činnost (nákup devizových prostředků); vydávání hypotéčních zástavních listů; pronájem bezpečnostních schránek atd. Uvedený výčet neznamená, že je povinností každé univerzální banky provozovat všechny tyto aktivity. Banka se může specializovat jen na některé z nich, a to především podle typu vlastní nosné klientely. Ostatní aktivity pak provádí podle potřeb této klientely doplňkově. 1 Zvláštní skupinu peněžních ústavů tvoří spořitelní družstva (někdy označované jako kampeličky), která se většinou zaměřují na sběr vkladů od obyvatelstva. Tento typ instituce však není bankou v pravém slova smyslu a jeho činnost upravuje samostatný právní předpis zákon č.87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech. 16

15 1. ZÁKLADNÍ VÝCHODISKA PLATEBNÍHO STYKU Ve výčtu činností zdůrazňujeme ty, které souvisejí s poskytováním služeb platebního styku. Je zřejmé, že poměrně široká část bankovních aktivit je věnována právě službám spojeným se zúčtováním, instrumenty platebního styku a souvisejícími službami. Lze dokonce konstatovat, že žádná banka, i kdyby zajišťovala třeba jen určitou část výše uvedených činností, nikdy nemůže vynechat aktivity spojené alespoň se základními službami platebního styku a zúčtováním. Každý bankovní obchod je totiž ukončen peněžním plněním, které znamená přesun peněžních prostředků bezhotovostní, příp. i hotovostní formou od jednoho subjektu k druhému. Banka může být jedním z nich, v každém případě je však vždy zprostředkovatelem platební operace. Banky je možno dělit podle řady kritérií 2, kterými mohou být např.: velikost základního kapitálu, bilanční sumy a pobočkové sítě, typ bankovní licence, převažující služby typ klientely, právní postavení a charakter vlastnictví, způsob vzniku. Například podle typu nosné klientely se obchodní banky člení do tří základních skupin: banky specializované na drobné bankovnictví prostřednictvím své široké pobočkové sítě poskytují služby zejména drobným klientům; banky specializované na firemní bankovnictví soustřeďují se převážně na klienty větší (např. exportní, importní a velkoobchodní organizace); banky specializované na privátní bankovnictví (private banking) obsluhují skupinu bohatých firem či jednotlivců a poskytují jim specializované služby výběrové finanční povahy Česká národní banka Česká národní banka (ČNB) je centrální (ústřední) bankou České republiky. Postavení, funkce a organizaci této instituce upravuje zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance. Z pohledu platebního styku je důležité, že základními funkcemi banky, které předvídá zákon, jsou: právo vydávat bankovky a mince, řídit peněžní oběh, řídit a organizovat platební styk a zúčtování bank. 2 Viz. Bartošek-Felbergová-Jaroš: Bankovnictví v ČR, BIVS Praha, 1996, str. 18; 17

16 1. ZÁKLADNÍ VÝCHODISKA PLATEBNÍHO STYKU Vzhledem k tomu, že pouze ČNB je oprávněna vydávat bankovky a mince ( 12) na území České republiky, lze tento zákon považovat za základní právní úpravu hotovostního platebního styku. Celá část čtvrtá uvedeného zákona je věnována emisi bankovek a mincí a činnostem banky, které s tím souvisejí (např. dohled nad čistotou měny viz 17 apod.). Část osmá v 37 zmocňuje ČNB stanovit k zajištění jednotného platebního styku a zúčtování v České republice právním předpisem způsob provádění platebního styku mezi bankami a zúčtování na účtech u bank a dále způsob používání platebních prostředků bankami v platebním styku. V současné době plní funkci této normy vyhláška č. 62/2004 Sb, kterou se stanoví způsob provádění platebního styku mezi bankami, zúčtování na účtech u bank a technické postupy bank při opravném zúčtování, jejíž ustanovení budou vyložena v kapitole o zúčtování (kap. 10) PRÁVNÍ ÚPRAVA PLATEBNÍHO STYKU Ačkoliv bezhotovostní platební styk je velmi významnou, dokonce v mnoha ohledech významnější bankovní službou než platební styk hotovostní, po stránce právní byl do roku 2002 mnohem méně regulován. Tato situace se změnila okamžikem publikace tzv. zákona o platebním styku (viz dále). V nejobecnější rovině jsou však vztahy mezi klienty jako účastníky vzájemného bezhotovostního platebního styku částečně upraveny obchodním, příp. občanským zákoníkem a zákonem č. 6/1993 Sb., o ČNB. Obchodní zákoník v oblasti platebního styku upravuje vztah mezi bankou a klientem, vyplývající ze smlouvy o běžném účtu. Úkolem centrální banky je zajišťovat jednotný platební styk a zúčtování v České republice. 3 Tuto svou funkci plní prostřednictvím právních předpisů upravujících činnost bankovní sféry, resp. bank. Česká národní banka jako centrální banka státu je ze zákona oprávněna stanovit právními předpisy pouze způsob provádění platebního styku mezi bankami a zúčtování na účtech bank a způsob používání platebních prostředků bankami v platebním styku. Základní právní předpisy Zákon o platebním styku Základní právní normou pro oblast platebního styku a zúčtování jak tuzemského, tak přeshraničního (vysvětlení viz kap. 3 a kap. 18) je v současné době zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku). 3 Paragraf 2 zákona č. 6/1993 Sb., o ČNB. 18

17 1. ZÁKLADNÍ VÝCHODISKA PLATEBNÍHO STYKU Zákon byl publikován v dubnu roku 2002 jako výsledek transpozice norem platebního styku s cílem zajistit harmonizaci práva České republiky se zeměmi Evropské unie i v oblasti platebního styku. 4 Zákon o platebním styku především přejímá ustanovení tří směrnic Evropských společenství z různých oblastí platebního styku. Ta jsou vtělena do tří nosných částí zákona, jejichž předmět úpravy, působnost i hlavní principy se liší a nejsou na sobě závislé. Ustanovení jednotlivých části zákona jsou do značné míry určena různým adresátům. Základním cílem nové úpravy je zvýšit právní jistoty klientů v platebním styku, ochrana spotřebitele a ochrana platebních systémů v České republice. Zákon upravuje ve třech částech tři okruhy problematiky: Provádění převodů peněžních prostředků (implementuje Směrnici č. 97/5/ES, o přeshraničních převodech); Vydávání a užívání elektronických platebních prostředků (obsahuje částečně Směrnici č. 2000/46/ES o institucích elektronických peněz); Vznik a provozování platebních systémů (včleňuje zásady Směrnice č. 98/26/ES o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a systémech vypořádání obchodů s cennými papíry). V celém zákoně o platebním styku je kladen velký důraz na posílení práv klienta spotřebitele, ať fyzické nebo právnické osoby, a odpovědnost poskytovatele služby, který je zejména v případě klienta fyzické osoby silnější smluvní stranou. Jako profesionál má totiž výhodnější pozici než klient, který není v této oblasti zběhlý. Z působnosti zákona jsou u tuzemských převodů vyjmuty převody prováděné prostřednictvím tzv. poštovního příkazu (tzv. poštovní poukázky), který je regulován samostatným právním předpisem, kterým je zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách ve znění pozdějších novel (např. zákon č. 517/2002 Sb.) Dále režimu zákona o platebním styku nepodléhají také tuzemské platby daní, poplatků a pojistného upravené v současné době speciálními předpisy. Pokud však jsou tyto platby platbami přeshraničními, je nutno je pod režim zákona podřídit. S dalším výkladem zákona o platebním styku se setkáme v průběhu celého učebního textu, v jeho příslušných kapitolách Zákon o bankách Zákon byl publikován pod číslem 21/1992 Sb. Jak jsme již uvedli v úvodu, zákon o bankách v 1, ost. 3 určuje jako jednu z činností, kterou může banka provozovat a nabízet svým klientům, je platební styk a zúčtování, otevírání akreditivů, obstarávání inkas, směnárenská činnonst atd. 4 Barák, Hartlová, Žlebková: Zákon o bankách; komentář a předpisy související; LINDE Praha, 2003, str. 287 an. 19

18 1. ZÁKLADNÍ VÝCHODISKA PLATEBNÍHO STYKU Platebního styku a zúčtování se však dotýká dále zejména 20c, který stanoví podmínky tzv. opravného zúčtování. Za povšimnutí pak dále stojí ustanovení týkající se bankovního tajemství ve vazbě na platební styk ( 38) a otázky pojištění pohledávek ( 41c an). O všech vazbách a praktické aplikaci těchto ustanovení bude také proveden výklad v dalších částech tohoto textu. Je důležité si jen uvědomit, že oblast platebního styku a zúčtování není, i přes snahu regulátora, prozatím uvedena v jedné právní normě ve formě zákona Obchodní zákoník Hlavním pramenem práva, který upravuje vedení běžného účtu, je zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (ustanovení ). Z poslední novel tohoto zákona je třeba zdůraznit novelu uvedenou pod číslem 125/2002 Sb., kterou se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o platebním styku. Právě tato novela zcela změnila pojetí ustanovení paragrafů 708 an, neboť vypustila veškerá znění, která se týkala platebního styku a zúčtování a uvedla je v zákoně č. 124/2002 Sb., o platebním styku. Nicméně v ustanovení 708 je i nadále uvedeno, že běžný účet lze zřídit jen na základě písemné smlouvy mezi bankou a klientem. Aby smlouva byla právně účinná a bez právních vad, musí obsahovat: označení smluvních stran; datum zřízení účtu, které je rozhodující pro oprávnění klienta nakládat s peněžními prostředky na účtu; měnu účtu; cenu, za kterou je účet zřízen a veden. Bývá obvyklé, že z důvodu jednoduchosti a právní jasnosti smlouvy o zřízení a vedení účtu řadu podstatných i méně podstatných náležitostí uvádějí banky do tzv. Obchodních podmínek. Jejich součástí pak mohou být ještě tzv. parametry, ve kterých jsou z praktických důvodů uváděny některé vybrané skutečnosti, jež se mohou měnit na základě obchodních podmínek k účtu během smluvního vztahu. Toto řešení je opřeno o ryze praktickou zkušenost bank v tom, že se souhlasem klienta (jenž je dán předem smlouvou o zřízení a vedení účtu) může banka následně parametry měnit, aniž by porušila podmínky smlouvy. Je ale pravdou, že názory odborníků na toto téma se různí. 20

19 1. ZÁKLADNÍ VÝCHODISKA PLATEBNÍHO STYKU Jde zejména o: způsob a výši úročení; stanovení termínů předkládání platebních příkazů, stanovení tzv. mezních lhůt pro zpracování platebních příkazů do a ze zahraničí, pokud to umožňuje zvláštní právní předpis 5. Obchodní zákoník také částečně upravuje dokumentární platební styk ( ) a cestovní šeky ( 720 an) Zákon směnečný a šekový Zákon směnečný a šekový byl publikován v roce 1950 pod číslem 191/1950 Sb. Tato právní norma navazuje na uzavření tzv. Ženevských konvencí, ke kterým přistoupilo i tehdejší Československo. Celý zákon má dvě základní části, část pojednávající o směnkách a část pojednávající o šecích. V dalších částech budeme věnovat pozornost oběma platebním instrumentům, přesto že v České republice sehrává šek již jen podružnou roli. Je postupně vytlačován modernějšími platebními instrumenty, zejména platebními kartami všeho druhu nebo elektronickými platebními příkazy (převody) Zákon o finančním arbitrovi Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi je legislativním naplněním předpokladu zákona o platebním styku pro tzv. mimosoudní urovnání sporů, které vzniknou mezi poskytovateli služeb podle tohoto zákona. Článek 10 Směrnice 97/5/ES o přeshraničních platbách vyžaduje od členských států Evropské unie, aby zajistili existenci vhodných a účinných nápravných postupů přo řešení stížností klientů v oblasti upravené touto směrnicí. Totéž platí v oblasti elektronických platebních prostředků. Acquis communautaire zde vychází z myšlenky, že klasická soudní ochrana není v mnoha případech dostatečně efektivní, neboť náklady sporu velmi často převyšují spornou částku a složitost soudního sporu je pro spotřebitele služeb v oblasti bankovnictví odrazující. Překážkou je často také zdlouhavost řízení. Jestliže např. směrnice stanoví povinnost banky dohledat ztracenou platbu do 14 dní, není účelné obracet se v této věci na soud, který rozhodne po mnoha měsících či dokonce letech. Do té doby ve většině případů banka platbu dohledá, a pokud odmítne vyplatit klientovi úrok z prodlení, klient zpravidla ani tehdy soudní spor nevyvolá. Přitom právě povinnost platit úroky z prodlení by měla být pro banku důvodem k tomu, aby se snažila o maximální zlepšení služeb, které klientům poskytuje v oblasti platebního styku. Skutečnost, že se klient, jejichž reklamace nebyla řádně vyřízena, neobracejí z uvedených důvodů na soud, znamená tedy nejen snížení ochrany spotřebitele, ale i nedostatečný tlak na poskytovatele služeb v oblasti platebního styku a elektronických platebních služeb, aby své služby zkvalitňovali 6. 5 Zákon č. 124/2002 Sb., tzv. zákon o platebním styku, 8 6 Barák, Hartlová, Žlebková: Zákon o bankách; komentář a předpisy související; LINDE Praha, 2003, str ; 21

20 1. ZÁKLADNÍ VÝCHODISKA PLATEBNÍHO STYKU Zákon o finančním arbitrovi je zcela novým, zásadním právním předpisem v oblasti bankovnictví, který je postaven tak, aby chránil stranu, kterou je v každém případě možno považovat ve smluvním vztahu s bankou nebo jinou finanční institucí za slabší. Vždyť na straně těchto institucí vystupují profesionálové, kteří o produktech a službách své instituce znají vše, kdežto na druhé straně vystupuje spotřebitel vybraných bankovních služeb, který o produktech nezná téměř nic. Z vývoje v zemích Evropské unie lze vypozorovat tendence, že orgány mimosoudního urovnávání sporů vnikají i v jiných oblastech než je platební styk nebo elektronické platební služby. Jedná se např. o oblast hypotéčního bankovnictví, spotřebitelských úvěrů, pojištění, operací s cennými papíry atd. Výkladu základních principů zákona o finančním arbitrovi a dalším skutečnostem se budeme věnovat v kapitole Vyhláška ČNB, kterou se stanoví způsob provádění platebního styku mezi bankami, zúčtování na účtech u bank a technické postupy bank při opravném zúčtování (dále jen vyhláška o platebním styku) Velmi důležitou právní normou platnou pro platební styk a zúčtování je vyhláška ČNB č. 62/2004 Sb., kterou se stanovní způsob provádění platebního styku mezi bankami, zúčtování na účtech u bank a technické postupy bank při opravném zúčtování. Vyhláška stanoví náležitosti platebních příkazů, a to jak příkazů k úhradě, tak příkazu u inkasní formy placení, dále řeší z hlediska tuzemského platebního styku otázku mezibankovních operací a zúčtování prostřednictvím Zúčtovacího centra provozovaného Českou národní bankou a techniku opravného zúčtování. Protože se jedná o základní prováděcí předpis k zákonu č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech, budeme jejímu výkladu v příslušných částech učebního textu věnovat velkou pozornost Všeobecné obchodní podmínky České národní banky Vzhledem k tomu, že zákon o platebním styku a prováděcí vyhláška byly vydány až po roce 2000, bylo nutno nějakým způsobem rámcově upravit vztahy mezi klientem a bankou, příp. mezi klienty navzájem (a to zprostředkovaně), proto vydala ještě Státní banka československá v roce 1992 po dohodě s obchodními bankami pro oblast vedení běžných účtů a platebního styku a zúčtování dokument, jehož plný název zní Všeobecné obchodní podmínky, kterými se stanoví zásady vedení účtů klientů u bank a provádění platebního styku a zúčtování na těchto účtech 7. Tato norma, která není normou právní, a tudíž nemá právní závaznost, slouží pro potřeby obchodních bank jako odrazový můstek pro vytváření vlastních obchodních podmínek při zřizování a vedení účtů. Obchodní banky se však zavázaly tuto normu dodržovat. 7 Zkráceně též Všeobecné obchodní podmínky ČNB nebo jen VOP ČNB; 22

Úvod 1. Kapitola 1 Úvod do bankovních obchodů 3

Úvod 1. Kapitola 1 Úvod do bankovních obchodů 3 Úvod 1 Kapitola 1 Úvod do bankovních obchodů 3 1.1 Česká národní banka............................3 1.2 Obchodní banky.................................4 1.3 Česká bankovní asociace (ČBA)....................5

Více

Platební styk a poskytování platebních služeb

Platební styk a poskytování platebních služeb Platební styk a poskytování platebních služeb JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., vedoucí katedry bankovnictví a pojišťovnictví VŠFS Praha, externí spolupracovník katedry BaP VŠE Praha a předseda předsednictva

Více

Komerční bankovnictví 2

Komerční bankovnictví 2 Komerční bankovnictví 2 JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., vedoucí katedry financí VŠFS a externí odborný asistent katedry bankovnictví a pojišťovnictví VŠE Komerční bankovnictví 2 Obsah: Neutrální

Více

BEZHOTOVOSTNÍ PLATBY 2010-2013. 15.6.2012 Mezinárodní obchodní operace 1

BEZHOTOVOSTNÍ PLATBY 2010-2013. 15.6.2012 Mezinárodní obchodní operace 1 BEZHOTOVOSTNÍ PLATBY V Z D Ě L Á VA C Í M AT E R I Á L K E K U R Z U M E Z I N Á R O D N Í O B C H O D N Í O P E R A C E S L E Z S K Á U N I V E R Z I TA V O PAV Ě O K R E S N Í H O S P O D Á Ř S K Á KO

Více

Komerční bankovnictví v České republice

Komerční bankovnictví v České republice Vysoká škola ekonomická v Praze Komerční bankovnictví v České republice Stanislava Půlpánová 2007 Obsah Obsah Uvod 9 1. Finanční systém 11 1.1 Banky jako součást FSI 11 1.2 Regulace finančního systému

Více

Současná aplikace tuzemského platebního styku

Současná aplikace tuzemského platebního styku JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., předseda představenstva společnosti Akcenta, spořitelní a úvěrní družstvo, člen katedry bankovnictví a pojišťovnictví VŠE Praha a předseda předsednictva sdružení

Více

Praktické otázky vyplývající ze vztahu ČNB k vybraným mezinárodním obchodním operacím

Praktické otázky vyplývající ze vztahu ČNB k vybraným mezinárodním obchodním operacím Praktické otázky vyplývající ze vztahu ČNB k vybraným mezinárodním obchodním operacím V Z D Ě L Á VA C Í M AT E R I Á L K E K U R Z U M E Z I N Á R O D N Í O B C H O D N Í O P E R A C E S L E Z S K Á U

Více

Platební styk a poskytování platebních služeb

Platební styk a poskytování platebních služeb Platební styk a poskytování platebních služeb JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., vedoucí katedry financí VŠFS Praha, externí spolupracovník katedry BaP VŠE Praha Ú v o d Program: 1) Úvod a přehled

Více

1. Bezhotovostní operace, trvalé příkazy v české měně a v cizí měně prováděné uvnitř banky pol. text cena v Kč

1. Bezhotovostní operace, trvalé příkazy v české měně a v cizí měně prováděné uvnitř banky pol. text cena v Kč Sazebník České spořitelny, a.s., pro bankovní obchody (dále jen Sazebník) část: 1. Bezhotovostní operace, trvalé příkazy: 2. Hotovostní operace pro účty vedené v české měně 3. Hotovostní operace pro účty

Více

Smlouva o běžném účtu

Smlouva o běžném účtu Smlouva o běžném účtu Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Karla Šimoníková. Dostupné z Metodického portálu www.sstrnb.cz/sablony, financovaného z ESF a státního rozpočtu

Více

Neutrální bankovní obchody. Platební styk, nástroje platebního styku.

Neutrální bankovní obchody. Platební styk, nástroje platebního styku. 6. Neutrální bankovní obchody. Platební styk, nástroje platebního styku. NEUTRÁLNÍ BANKOVNÍ OBCHODY neovlivňují AKTIVA a PASIVA patří sem především: PLATEBNÍ STYK zahrnuje pohyb veškerých hotovostních

Více

Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská BANKOVNICTVÍ. Ing. Václav Zeman. E-mail: zeman@fbm

Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská BANKOVNICTVÍ. Ing. Václav Zeman. E-mail: zeman@fbm Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská BANKOVNICTVÍ Ing. Václav Zeman E-mail: zeman@fbm fbm.vutbr.cz 9. červenec 2007 Přednáška č. 1 Banka a její funkce ve finančním systému Obchodování s

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Zahraniční platební styk a Mezinárodní měnové a finanční instituce

Zahraniční platební styk a Mezinárodní měnové a finanční instituce VY_32_INOVACE_BAN_120 Zahraniční platební styk a Mezinárodní měnové a finanční instituce Ing. Dagmar Novotná Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF

Více

Oznámení o změně Rámcové smlouvy o poskytování platebních služeb

Oznámení o změně Rámcové smlouvy o poskytování platebních služeb Oznámení o změně Rámcové smlouvy o poskytování platebních služeb Od 1. 4. 2012 dochází ke změně Rámcové smlouvy o poskytování platebních služeb, jejíž součástí jsou mimo jiné tyto dokumenty: Obchodní podmínky

Více

1. Bezhotovostní operace, trvalé příkazy: v české měně a v cizí měně prováděné uvnitř banky

1. Bezhotovostní operace, trvalé příkazy: v české měně a v cizí měně prováděné uvnitř banky 1. Bezhotovostní operace, trvalé příkazy 2. Hotovostní operace pro účty vedené v české měně 3. Hotovostní operace pro účty vedené v cizí měně 4. Zahraniční platební styk 5. Obecné položky 1. Bezhotovostní

Více

Ceník České spořitelny, a.s., pro bankovní obchody (dále jen Ceník)

Ceník České spořitelny, a.s., pro bankovní obchody (dále jen Ceník) Ceník České spořitelny, a.s., pro bankovní obchody (dále jen Ceník) Část Obsah: 1. Bezhotovostní operace, trvalé příkazy 2. Hotovostní operace pro účty vedené v české měně 3. Hotovostní operace pro účty

Více

Komerční bankovnictví A 1-6

Komerční bankovnictví A 1-6 Komerční bankovnictví A 1-6 JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., vedoucí katedry bankovnictví a pojišťovnictví VŠFS, externí odborný asistent katedry bankovnictví a pojišťovnictví VŠE Praha a předseda

Více

Nástroje disponování s peněžními prostředky na běžném účtu Šeky

Nástroje disponování s peněžními prostředky na běžném účtu Šeky VY_32_INOVACE_BAN_109 Nástroje disponování s peněžními prostředky na běžném účtu Šeky Ing. Dagmar Novotná Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF

Více

Seznam použitých zkratek... 11 Předmluva... 13

Seznam použitých zkratek... 11 Předmluva... 13 Obsah Seznam použitých zkratek... 11 Předmluva... 13 KAPITOLA I Banka jako podnikatel... 15 1 Pojem a prameny práva... 15 2 Bankovní licence... 17 3 Organizace banky... 19 4 Provozní požadavky... 23 A.

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: VI/2 Sada: 1 Číslo

Více

Úvěrové instituce a jejich zprostředkovatelé, bankovní produkty. Univerzita Třetího věku Hradec Králové. Říjen 2010

Úvěrové instituce a jejich zprostředkovatelé, bankovní produkty. Univerzita Třetího věku Hradec Králové. Říjen 2010 Úvěrové instituce a jejich zprostředkovatelé, bankovní produkty Univerzita Třetího věku Hradec Králové Říjen 2010 Úvěrové instituce Banky akciové společnosti oprávněné přijímat vklady, poskytovat úvěry

Více

Č á s t I. VEDENÍ ÚČTŮ A PROVÁDĚNÍ PLATEBNÍHO STYKU V ČESKÉ A CIZÍ MĚNĚ. Položka Operace Cena v Kč A. Vedení účtů

Č á s t I. VEDENÍ ÚČTŮ A PROVÁDĚNÍ PLATEBNÍHO STYKU V ČESKÉ A CIZÍ MĚNĚ. Položka Operace Cena v Kč A. Vedení účtů Č á s t I. Platnost od 1. 7. 2013 VEDENÍ ÚČTŮ A PROVÁDĚNÍ PLATEBNÍHO STYKU V ČESKÉ A CIZÍ MĚNĚ Položka Operace Cena v Kč A. Vedení účtů 2,-- 0111013 Vedení běžného účtu v české měně - měsíčně 10,-- 0111014

Více

1. Bezhotovostní operace, trvalé příkazy

1. Bezhotovostní operace, trvalé příkazy Sazebník České spořitelny, a.s., pro bankovní obchody (dále jen Sazebník) část: Obsah: 1. Bezhotovostní operace, trvalé příkazy 2. Hotovostní operace pro účty vedené v české měně 3. Hotovostní operace

Více

Mezinárodní bankovnictví

Mezinárodní bankovnictví Mezinárodní bankovnictví Osnova: 1. Charakteristika mezinárodního bankovnictví 2. Mezinárodní platební styk a jeho nástroje 3. Ostatní bankovní služby v mezinárodní oblasti 4. Otázky a odpovědi k opakování

Více

ČÁST PRVNÍ Změna zákona o platebním styku. Čl. I

ČÁST PRVNÍ Změna zákona o platebním styku. Čl. I III. N á v r h ZÁKON ze dne 2013 kterým se mění zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti a o změně zákona č. 337/1992

Více

I. SPRÁVNÍ ORGÁN II. ŽADATEL III. ŽÁDOST. 1. Název a adresa správního orgánu Název správního orgánu

I. SPRÁVNÍ ORGÁN II. ŽADATEL III. ŽÁDOST. 1. Název a adresa správního orgánu Název správního orgánu Žádost o licenci pro banku/povolení pro družstevní záložnu podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o bankách ) a podle zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních

Více

PRÁVNICKÉ OSOBY A FYZICKÉ OSOBY PODNIKATELE EVROPSKO-RUSKÁ BANKA, a. s.

PRÁVNICKÉ OSOBY A FYZICKÉ OSOBY PODNIKATELE EVROPSKO-RUSKÁ BANKA, a. s. PRÁVNICKÉ OSOBY A FYZICKÉ OSOBY PODNIKATELE EVROPSKO-RUSKÁ BANKA, a. s. SAZEBNÍK JE PLATNÝ OD 1. 8. 2013 Evropsko-ruská banka, a.s. Štefánikova 78/50, 150 00, Praha 5 Tel.: +420 236 073 757 Fax: +420 236

Více

INFORMACE INFORMACE O OBECNÝCH PODMÍNKÁCH PROVÁDĚNÍ PŘEVODŮ PENĚŽNÍCH PROSTŘEDKŮ

INFORMACE INFORMACE O OBECNÝCH PODMÍNKÁCH PROVÁDĚNÍ PŘEVODŮ PENĚŽNÍCH PROSTŘEDKŮ INFORMACE vydaná GE Money Bank, a.s. ("Banka") v souladu s 11, odst.1 zákona o bankách č. 21/1992 Sb., ve znění změn č. 126/2002 Sb. a) Banka je pro operace tuzemského platebního styku účastníkem Systému

Více

Právnická fakulta Masarykovy

Právnická fakulta Masarykovy Mezibankovní platební styk Předmět Platební styk, Jaro 2008 Mgr. Bc. Libor Kyncl Právnická fakulta Masarykovy univerzity Základní body prezentace I Prameny právní úpravy Kdo je banka? Subjekty obdobné

Více

Komerční bankovnictví A1-1

Komerční bankovnictví A1-1 Komerční bankovnictví A1-1 JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., vedoucí katedry bankovnictví a pojišťovnictví VŠFS, externí odborný asistent katedry bankovnictví a pojišťovnictví VŠE Praha a předseda

Více

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Bankovní právo.

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Bankovní právo. Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Kurs,, je určen pro posluchače bakalářského studia na oboru Finance a finanční služby a jeho cílem je poskytnout studentům ucelený soubor poznatků o právní

Více

bankovních produktů produktů: Nemateriální (nehmotný) charakter Dualismus Vzájemná propojenost a podmíněnost cross selling

bankovních produktů produktů: Nemateriální (nehmotný) charakter Dualismus Vzájemná propojenost a podmíněnost cross selling Charakteristika a členění bankovních produktů Obecná charakteristika bankovních produktů: Nemateriální (nehmotný) charakter Dualismus Vzájemná propojenost a podmíněnost cross selling 1 Členění produktů

Více

1. Bezhotovostní operace, trvalé příkazy

1. Bezhotovostní operace, trvalé příkazy Sazebník České spořitelny, a.s., pro bankovní obchody (dále jen Sazebník) část: Obsah: 1. Bezhotovostní operace, trvalé příkazy 2. Hotovostní operace pro účty vedené v české měně 3. Hotovostní operace

Více

Ceník České spořitelny, a.s., pro bankovní obchody (dále jen Ceník)

Ceník České spořitelny, a.s., pro bankovní obchody (dále jen Ceník) Ceník České spořitelny, a.s., pro bankovní obchody (dále jen Ceník) Část Obsah: 1. Bezhotovostní operace, trvalé příkazy 2. Hotovostní operace pro účty vedené v české měně 3. Hotovostní operace pro účty

Více

Ceník České spořitelny, a.s., pro bankovní obchody (dále jen Ceník)

Ceník České spořitelny, a.s., pro bankovní obchody (dále jen Ceník) Ceník, a.s., pro bankovní obchody (dále jen Ceník) Část Obsah: 1. Bezhotovostní operace, trvalé příkazy 2. Hotovostní operace pro účty vedené v české měně 3. Hotovostní operace pro účty vedené v cizí měně

Více

Sazebník České spořitelny, a.s., pro bankovní obchody (dále jen Sazebník)

Sazebník České spořitelny, a.s., pro bankovní obchody (dále jen Sazebník) Sazebník České spořitelny, a.s., pro bankovní obchody (dále jen Sazebník) Část Obsah: 1. Bezhotovostní operace, trvalé příkazy 2. Hotovostní operace pro účty vedené v české měně 3. Hotovostní operace pro

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu CZ. 1.07/1.5.00/34.0996 Číslo materiálu Název školy Jméno autora Tématická oblast Předmět Ročník VY_32_INOVACE_EKO149

Více

o) schválení změny depozitáře, nebo

o) schválení změny depozitáře, nebo Strana 2618 Sbírka zákonů č. 248 / 2013 Částka 96 248 VYHLÁŠKA ze dne 24. července 2013, kterou se mění vyhláška č. 233/2009 Sb., o žádostech, schvalování osob a způsobu prokazování odborné způsobilosti,

Více

IDENTIFIKACE A KONTROLA KLIENTA V SOUVISLOSTI S OPATŘENÍMI KOMERČNÍ BANKY, A.S. V OBLASTI PŘEDCHÁZENÍ LEGALIZACE VÝNOSŮ

IDENTIFIKACE A KONTROLA KLIENTA V SOUVISLOSTI S OPATŘENÍMI KOMERČNÍ BANKY, A.S. V OBLASTI PŘEDCHÁZENÍ LEGALIZACE VÝNOSŮ IDENTIFIKACE A KONTROLA KLIENTA V SOUVISLOSTI S OPATŘENÍMI KOMERČNÍ BANKY, A.S. V OBLASTI PŘEDCHÁZENÍ LEGALIZACE VÝNOSŮ Z TRESTNÉ ČINNOSTI A FINANCOVÁNÍ TERORISMU Vážená klientko, vážený kliente, rádi

Více

Ceník České spořitelny, a.s., pro bankovní obchody (dále jen Ceník)

Ceník České spořitelny, a.s., pro bankovní obchody (dále jen Ceník) Ceník České spořitelny, a.s., pro bankovní obchody (dále jen Ceník) Část I. Vkladové produkty Obsah: 1. Podnikatelské konto Klasik České spořitelny 2. Podnikatelské konto Maxi České spořitelny 3. Firemní

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: VI/2 Sada: 1 Číslo

Více

254/2004 Sb. ZÁKON. ze dne 13. dubna 2004

254/2004 Sb. ZÁKON. ze dne 13. dubna 2004 254/2004 Sb. ZÁKON ze dne 13. dubna 2004 o omezení plateb v hotovosti a o změně zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů Změna: 303/2008 Sb. Změna: 281/2009 Sb. Změna:

Více

Ceník České spořitelny, a.s., pro bankovní obchody (dále jen Ceník)

Ceník České spořitelny, a.s., pro bankovní obchody (dále jen Ceník) Ceník České spořitelny, a.s., pro bankovní obchody (dále jen Ceník) Část Obsah: 1. Podnikatelské konto Klasik České spořitelny 2. Podnikatelské konto Maxi České spořitelny 3. Firemní účet České spořitelny

Více

Systém certifikace a vzdělávání účetních v ČR

Systém certifikace a vzdělávání účetních v ČR PRÁVO (zkouška číslo 2) Cíl předmětu Získat základní informace o obsahu a rozsahu právního systému České republiky a oborech práva, které účetní při výkonu své praxe potřebuje s přihlédnutím k aktuálním

Více

FINANČNÍ TRH místo, kde se D x S po VOLNÝCH finančních prostředcích, instrumentech, produktech

FINANČNÍ TRH místo, kde se D x S po VOLNÝCH finančních prostředcích, instrumentech, produktech FINANČNÍ TRH místo, kde se D x S po VOLNÝCH finančních prostředcích, instrumentech, produktech - fce: alokační, redistribuční (soustřeďuje, přerozděluje, rozmisťuje) - peněžní: KRÁTKODOBÉ peníze, fin.

Více

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich

Více

JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., předseda představenstva společnosti AKCENTA, spořitelní a úvěrní družstvo, externí spolupracovník katedry BaP VŠE Praha a předseda předsednictva sdružení SOS-Dětské

Více

Bezhotovostní platební styk. Bc. Alena Kozubová

Bezhotovostní platební styk. Bc. Alena Kozubová Bezhotovostní platební styk Bc. Alena Kozubová Depozita Podniky i občané si ukládají své finanční prostředky na účty v bankách. Jde o vklady, které se označují jako depozita. Jedná-li se o cizí měnu, označujeme

Více

Legislativa investičního bankovnictví

Legislativa investičního bankovnictví Legislativa investičního bankovnictví Vymezit investiční bankovnictví není úplně jednoduchou záležitostí. Existuje totiž několik pojetí definice investičního bankovnictví. Obecně lze ale říct, že investiční

Více

VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY PPF banky a.s.

VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY PPF banky a.s. VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY PPF banky a.s. ÚVODNÍ USTANOVENÍ 1. Všeobecné obchodní podmínky PPF banky a.s. stanovují základní pravidla, která jsou uplatňována pro obchodní vztahy mezi PPF bankou a.s. a

Více

Ceník České spořitelny, a.s., pro bankovní obchody (dále jen Ceník)

Ceník České spořitelny, a.s., pro bankovní obchody (dále jen Ceník) Ceník České spořitelny, a.s., pro bankovní obchody (dále jen Ceník) Část Obsah: 1. Bezhotovostní operace, trvalé příkazy 2. Hotovostní operace pro účty vedené v české měně 3. Hotovostní operace pro účty

Více

Zúčtovací vztahy (účtová třída 3)

Zúčtovací vztahy (účtová třída 3) Zúčtovací vztahy (účtová třída 3) Charakteristika zúčtovacích vztahů (pohledávek a závazků) - vztahy s jinými ekonomickými subjekty účetními jednotkami, v nichž vystupuje buď jako věřitel, který má právo

Více

ÚČTOVÁNÍ FINANČNÍHO MAJETKU

ÚČTOVÁNÍ FINANČNÍHO MAJETKU ÚČTOVÁNÍ FINANČNÍHO MAJETKU Charakteristickým rysem finančního majetku účtovaného v účtové třídě 2 je zejména vysoká likvidnost, bezprostřední obchodovatelnost, předpokládaná držba či smluvená splatnost

Více

Členění bank, bankovní služby, typy účtů

Členění bank, bankovní služby, typy účtů Členění bank, bankovní služby, typy účtů STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství školy:

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 12. Lekce Banky a jejich úloha v národním hospodářství Struktura

Více

OBCHODNÍ PODMÍNKY ZÁLOŽNY CREDITAS, SPOŘITELNÍHO DRUŽSTVA PRO BĚŽNÉ ÚČTY A VKLADOVÉ PRODUKTY ÚČINNÉ OD 1. LISTOPADU 2012

OBCHODNÍ PODMÍNKY ZÁLOŽNY CREDITAS, SPOŘITELNÍHO DRUŽSTVA PRO BĚŽNÉ ÚČTY A VKLADOVÉ PRODUKTY ÚČINNÉ OD 1. LISTOPADU 2012 OBCHODNÍ PODMÍNKY ZÁLOŽNY CREDITAS, SPOŘITELNÍHO DRUŽSTVA PRO BĚŽNÉ ÚČTY A VKLADOVÉ PRODUKTY ÚČINNÉ OD 1. LISTOPADU 2012 OBSAH 1 ÚVODNÍ USTANOVENÍ 01 1.1 Úvod 01 1.2 Vymezení pojmů 01 2 Běžný účet CREDITAS

Více

Informace ke lhůtám v platebním styku Raiffeisenbank a.s.

Informace ke lhůtám v platebním styku Raiffeisenbank a.s. Informace ke lhůtám v platebním styku Raiffeisenbank a.s. Úvodní ustanovení Banka a Klient se dohodli, že Banka bude Platební transakce provádět v níže sjednaných Bankovních pracovních dnech a mezních

Více

Rozvaha finančních institucí Aktiva (zjednodušená) Pasiva Peněžní prostředky (hotovost, vklady) Závazky z přijatých vkladů

Rozvaha finančních institucí Aktiva (zjednodušená) Pasiva Peněžní prostředky (hotovost, vklady) Závazky z přijatých vkladů Účetnictví ve finančních institucích 2. přednáška (presenční studium) 2. Účtování peněžních operací banky Osnova: 2.1. Hotovostní operace banky 2.2. Směnárenské operace 2.3. Vkladové účty u centrální banky

Více

INFORMAČNÍ LETÁK Účinný od 1. ledna 2012 Platný pro klienty CitiBusiness

INFORMAČNÍ LETÁK Účinný od 1. ledna 2012 Platný pro klienty CitiBusiness Tento informační leták společnosti Citibank Europe plc, společnosti založené a existující podle irského práva, se sídlem Dublin, North Wall Quay 1, Irsko, registrované v rejstříku společností v Irské republice,

Více

PRO SLUŽBU EUROGIRO VŠEOBECNĚ

PRO SLUŽBU EUROGIRO VŠEOBECNĚ PODMÍNKY PRO SLUŽBU EUROGIRO Československá obchodní banka, a. s. Poštovní spořitelna VŠEOBECNĚ 1. Československá obchodní banka, a. s., Radlická 333/150, 150 57 Praha 5; IČ:00001350, zapsaná v obchodním

Více

ZMĚNY V SAZEBNÍKU ČSOB

ZMĚNY V SAZEBNÍKU ČSOB ZMĚNY V SAZEBNÍKU ČSOB S ÚČINNOSTÍ OD 1. 4. 2015 Vážená klientko, vážený kliente, od 1. dubna budeme mít nový Sazebník pro fyzické osoby - občany, a proto bychom vás chtěli seznámit se všemi chystanými

Více

K uzavírání smluv nedochází prostřednictvím zprostředkovatelů.

K uzavírání smluv nedochází prostřednictvím zprostředkovatelů. Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru (pro všechny varianty poskytovaných zápůjček Novacredit) 1. Údaje o věřiteli/zprostředkovateli spotřebitelského úvěru Věřitel Adresa Telefonní

Více

Pracovní list 1 Peněžní trh:

Pracovní list 1 Peněžní trh: Pracovní list 1 Peněžní trh: 1. Vysvětlete funkce peněz: a) prostředek směny.... b) zúčtovací jednotka... c) uchovatel hodnoty.... 2. K čemu slouží směnka:.. 3. Jaké druhy směnek rozlišujeme:.. 4. Které

Více

SAZEBNÍK PRO FYZICKÉ OSOBY EVROPSKO-RUSKÁ BANKA, a. s.

SAZEBNÍK PRO FYZICKÉ OSOBY EVROPSKO-RUSKÁ BANKA, a. s. SAZEBNÍK PRO FYZICKÉ OSOBY EVROPSKO-RUSKÁ BANKA, a. s. SAZEBNÍK JE PLATNÝ OD 1. 11. 2013 Evropsko-ruská banka, a.s. Štefánikova 78/50, 150 00, Praha 5 Tel.: +420 236 073 757 Fax: +420 236 073 750 info@erbank.cz

Více

Š e k y. Š e k y. Šeky obecně:

Š e k y. Š e k y. Šeky obecně: Š e k y Šeky obecně: Bill of Exchange Act (1882) anglosaská oblast a země související; Ženevská konvence (1930 1931) kontinentální Evropa a související země; Zákon směnečný a šekový publikovaný pod číslem

Více

OBCHODNÍ (KOMERČNÍ) BANKY

OBCHODNÍ (KOMERČNÍ) BANKY Označení materiálu: VY_32_INOVACE_EKRZU_EKONOMIKA3_15 Název materiálu: FINANCOVÁNÍ ČINNOSTI PODNIKU Tematická oblast: Ekonomika, 3. ročník Anotace: Prezentace vysvětluje žákům možnosti financování podniku

Více

Mezibankovní platební styk. Měnové a devizové právo, Jaro 2011 Libor Kyncl

Mezibankovní platební styk. Měnové a devizové právo, Jaro 2011 Libor Kyncl Mezibankovní platební styk Měnové a devizové právo, Jaro 2011 Libor Kyncl 2 Základní body prezentace I Prameny právní úpravy Kdo je banka? Subjekty obdobné bance Mezibankovní platební styk Účet mezibankovního

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Ochrana pred praním špinavých peňazí v kontexte novej právnej úpravy v Európskej únii

Ochrana pred praním špinavých peňazí v kontexte novej právnej úpravy v Európskej únii Ochrana pred praním špinavých peňazí v kontexte novej právnej úpravy v Európskej únii Merzinárodní vědecká a odborná konference Oktober 8/2015 Bratislava, Loft Hotel, Slovenská republika Problematika převzaté

Více

Č á s t II. OPERACE S HOTOVOSTMI V ČESKÉ MĚNĚ

Č á s t II. OPERACE S HOTOVOSTMI V ČESKÉ MĚNĚ Platnost od 1. 10. 2015 Č á s t II. OPERACE S HOTOVOSTMI V ČESKÉ MĚNĚ Položka Operace Cena v Kč Skládání hotovostí 0201010 a) klienty ČNB na účet vedený v ČNB 0201011 b) klienty ČNB na účet vedený v jiné

Více

Lhůty v platebním styku

Lhůty v platebním styku Lhůty v platebním styku JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., vedoucí katedry BaP VŠFS Praha, externí spolupracovník katedry BaP VŠE Praha a předseda předsednictva sdružení SOS-Dětské vesničky Realizace

Více

Základní údaje k žádosti o licenci podle 4 odst. 1 zákona

Základní údaje k žádosti o licenci podle 4 odst. 1 zákona Základní údaje k žádosti o licenci podle 4 odst. 1 zákona Příloha č. 1 k vyhlášce č. 90/2006 Sb. ÚDAJE O ZALOŽENÉ BANCE 1. Základní identifikace založené banky Sídlo banky Výše Jmenovitá hodnota Počet

Více

P R O T E R M Í N O V A N Ý V K L A D F I X

P R O T E R M Í N O V A N Ý V K L A D F I X P R O D U K T O V É O B C H O D N Í P O D M Í N K Y P R O T E R M Í N O V A N Ý V K L A D F I X Tyto produktové obchodní podmínky (dále jen POP ) upravují právní vztahy mezi Evropsko-ruskou bankou, a.s.

Více

předmětu KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ 1

předmětu KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ 1 Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia Název tematického celku: Klientské bankovní účty Cíl: Charakterizovat bankovní účet jako účet pohledávek a závazků banky vyplývající z jejich vztahů

Více

PODMÍNKY PLATEBNÍHO STYKU A VYUŽITÍ SBĚRNÉHO ÚČTU

PODMÍNKY PLATEBNÍHO STYKU A VYUŽITÍ SBĚRNÉHO ÚČTU PODMÍNKY PLATEBNÍHO STYKU A VYUŽITÍ SBĚRNÉHO ÚČTU vydané Metropolitním spořitelním družstvem, IČ: 25571150, se sídlem: Sokolovská 394/17, 180 00 Praha 8 - Karlín, zapsaným v oddílu Dr, vložce 7890, obchodního

Více

3. investiční zprostředkovatel zprostředkovává s odbornou péčí uzavření smlouvy o poskytování investičních služeb nebo je pověřen třetí osobou

3. investiční zprostředkovatel zprostředkovává s odbornou péčí uzavření smlouvy o poskytování investičních služeb nebo je pověřen třetí osobou ODŮVODNĚNÍ vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 231/2009 Sb., o náležitostech a způsobu vedení deníku obchodníka s cennými papíry a náležitostech a způsobu vedení evidence investičního zprostředkovatele

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Bankovnictví, bankovní systém

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Bankovnictví, bankovní systém Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Bankovnictví, bankovní systém Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: září 2013 Klíčová slova: ČNB,

Více

ÚcFi typové příklady. 1. Hotovostní a bezhotovostní operace

ÚcFi typové příklady. 1. Hotovostní a bezhotovostní operace ÚcFi typové příklady 1. Hotovostní a bezhotovostní operace 1. Přijat vklad na běžný účet klienta 10 000,- 2. Klient vybral z běžného účtu 25 000,- 3. Banka přijala v hot. vklad na termínovaný účet 50 000,-

Více

Smlouva o firemním účtu

Smlouva o firemním účtu Smlouva o firemním účtu uzavřená v souladu se zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění a zákonem č.87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech, v platném znění. mezi Citfin, spořitelní

Více

Kurzové rozdíly a valutové pokladny

Kurzové rozdíly a valutové pokladny KURZOVÉ ROZDÍLY KUR str. 1 Kurzové rozdíly a valutové pokladny Právní úprava: Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů zejména: 4 odst. 12 povinnost vést účetnictví v peněžních

Více

SAZEBNÍK POPLATKŮ PRO FYZICKÉ OSOBY PODNIKAJÍCÍ, PRÁVNICKÉ OSOBY A ORGANIZACE ÚČINNÝ OD 15. SRPNA 2012 OBSAH. Úvodní ustanovení 1

SAZEBNÍK POPLATKŮ PRO FYZICKÉ OSOBY PODNIKAJÍCÍ, PRÁVNICKÉ OSOBY A ORGANIZACE ÚČINNÝ OD 15. SRPNA 2012 OBSAH. Úvodní ustanovení 1 SAZEBNÍK POPLATKŮ PRO FYZICKÉ OSOBY PODNIKAJÍCÍ, PRÁVNICKÉ OSOBY A ORGANIZACE ÚČINNÝ OD 15. SRPNA 2012 OBSAH Úvodní ustanovení 1 Běžný účet CREDITAS 1 Spořící vklad CREDITAS 2 Termínovaný vklad CREDITAS

Více

OZNÁMENÍ O LHŮTÁCH PRO PROVÁDĚNÍ

OZNÁMENÍ O LHŮTÁCH PRO PROVÁDĚNÍ OZNÁMENÍ O LHŮTÁCH PRO PROVÁDĚNÍ PLATEBNÍHO STYKU 1 LHŮTY PRO PROVÁDĚNÍ TUZEMSKÉHO PLATEBNÍHO STYKU prioritní převod (na účet u jiného v ČR) plátce v ČSOB plátce u jiného v ČR svolení k inkasu 2 do ČSOB

Více

Sazebník poplatků Corporate Banking

Sazebník poplatků Corporate Banking Sazebník poplatků Corporate Banking Obsah 3 I. Vedení účtu 3-4 II. Platební styk 5 III. Electronic Banking Software 5 IV. Internet Banking Companyworld Payment 5 V. Pokladna 5 VI. Úvěry 6 VII. Vklady 6-7

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: VI/2 Sada: 1 Číslo

Více

Sazebník poplatků Commercial Bank

Sazebník poplatků Commercial Bank Commercial Bank Sazebník poplatků Commercial Bank (pro účty začínající 89 a 5) Platnost od 1. února 2012 I. Přímé bankovnictví, bezhotovostní platební styk, platební karty Druh poplatku Měsíční poplatek

Více

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola, Vyšší

Více

PENĚŽNÍ DŮM, spořitelní družstvo. Havlíčkova 1221, 686 01 Uherské Hradiště SAZEBNÍK ÚROKŮ A POPLATKŮ

PENĚŽNÍ DŮM, spořitelní družstvo. Havlíčkova 1221, 686 01 Uherské Hradiště SAZEBNÍK ÚROKŮ A POPLATKŮ PENĚŽNÍ DŮM, spořitelní družstvo Havlíčkova 1221, 686 01 Uherské Hradiště SAZEBNÍK ÚROKŮ A POPLATKŮ PLATNOST OD 2. 8. 2014 Obsah: 1. Sazebník poplatků 1.1. Běžné účty 1.1.1. Běžné účty fyzických osob 1.1.2.

Více

PENĚŽNÍ DŮM, spořitelní družstvo. Havlíčkova 1221, 686 01 Uherské Hradiště SAZEBNÍK ÚROKŮ A POPLATKŮ

PENĚŽNÍ DŮM, spořitelní družstvo. Havlíčkova 1221, 686 01 Uherské Hradiště SAZEBNÍK ÚROKŮ A POPLATKŮ PENĚŽNÍ DŮM, spořitelní družstvo Havlíčkova 1221, 686 01 Uherské Hradiště SAZEBNÍK ÚROKŮ A POPLATKŮ PLATNOST OD 1. 7. 2015 Obsah: 1. Sazebník poplatků 1.1. Běžné účty 1.1.1. Běžné účty fyzických osob 1.1.2.

Více

Ceník pro Osobní konto České spořitelny

Ceník pro Osobní konto České spořitelny Ceník pro Osobní konto České spořitelny 1. Osobní konto 2. Tuzemský platební styk 3. Debetní karta Visa Gold 4. Přímé bankovnictví 5. Nedodržení smluvních podmínek 1. OSOBNÍ KONTO ČS 1.1 Založení, přechod

Více

Bankovní právo - 8. JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D.,

Bankovní právo - 8. JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., vedoucí katedry financí VŠFS a externí odborný asistent katedry bankovnictví a pojišťovnictví VŠE Obsah: Základní informace o právní úpravě IS a IF, Investiční společnosti

Více

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 2869/95. ze dne 13. prosince 1995. o poplatcích placených Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 2869/95. ze dne 13. prosince 1995. o poplatcích placených Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 2869/95 ze dne 13. prosince 1995 o poplatcích placených Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ, s ohledem na Smlouvu o založení

Více

Kapitálové společnosti Ing. Vojík ČVUT, fakulta strojní, 29. 10. 2007

Kapitálové společnosti Ing. Vojík ČVUT, fakulta strojní, 29. 10. 2007 Kapitálové společnosti Ing. Vojík ČVUT, fakulta strojní, 29. 10. 2007 Kapitálové společnosti Jedinou povinností společníků-zakladatelů je vnést do společnosti vklad. Jeho výše je stanovena zákonem a liší

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Peníze, banky, finanční trhy

Metodický list pro první soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Peníze, banky, finanční trhy Metodický list pro první soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Peníze, banky, finanční trhy Název tematického celku: Peníze Cíl: Vysvětlit vznik peněz a bank, jejich funkce a význam v moderní ekonomice

Více

Věstník ČNB částka 19/2010 ze dne 23. prosince 2010. ÚŘEDNÍ SDĚLENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY ze dne 20. prosince 2010

Věstník ČNB částka 19/2010 ze dne 23. prosince 2010. ÚŘEDNÍ SDĚLENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY ze dne 20. prosince 2010 Třídící znak 2 2 3 1 0 5 6 0 ÚŘEDNÍ SDĚLENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY ze dne 20. prosince 2010 k žádostem o udělení souhlasu České národní banky ve věcech dispozice s podnikem, ukončení činnosti nebo přeměny

Více

Bankovnictví a pojišťovnictví 5

Bankovnictví a pojišťovnictví 5 Bankovnictví a pojišťovnictví 5 JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., vedoucí katedry financí VŠFS a externí odborný asistent katedry bankovnictví a pojišťovnictví VŠE Vkladové bankovní produkty Obsah:

Více

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 2246/2002. ze dne 16. prosince 2002

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 2246/2002. ze dne 16. prosince 2002 NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 2246/2002 ze dne 16. prosince 2002 o poplatcích placených Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) vzhledem k zápisu (průmyslových) vzorů Společenství KOMISE

Více

SMLOUVA O BĚŽNÉM A VKLADOVÉM AM ÚČTU

SMLOUVA O BĚŽNÉM A VKLADOVÉM AM ÚČTU SMLOUVA O BĚŽNÉM A VKLADOVÉM AM ÚČTU sídlo: (dále jen ČSOB ) za ČSOB Ing. Alena Praxová, korporátní bankéř a Ing. Lenka Cieplá, korporátní klientský pracovník a obchodní firma. sídlo. IČO/ZEČO:. zapsaná

Více

Podnikatelské ekonto KOMPLET

Podnikatelské ekonto KOMPLET Dodatek k Ceníku produktů a služeb pro fyzické osoby podnikatele a právnické osoby Od 1. 11. 2012 banka nabízí nový cenový program pro fyzické osoby podnikatele a právnické osoby. V důsledku zavedení nového

Více

DOKUMENTÁRNÍ AKREDITIV JAKO NÁSTROJ SNÍŽENÍ EXPORTNÍHO RIZIKA

DOKUMENTÁRNÍ AKREDITIV JAKO NÁSTROJ SNÍŽENÍ EXPORTNÍHO RIZIKA 1. medzinárodná internetová konferencia MLADÁ VEDA VŠEMVS 2012 Vysoká škola ekonómie a manažmentu verejnej správy v Bratislave DOKUMENTÁRNÍ AKREDITIV JAKO NÁSTROJ SNÍŽENÍ EXPORTNÍHO RIZIKA MELICHAR ONDŘEJ

Více