Sborník příspěvků z 6. mezinárodního sympozia ČESKÉ PODNIKATELSTVÍ V EVROPSKÉM PROSTORU 2008 ŘEŠENÍ REGIONÁLNÍCH DISPARIT

Transkript

1 Sborník příspěvků z 6. mezinárodního sympozia ČESKÉ PODNIKATELSTVÍ V EVROPSKÉM PROSTORU 2008 se zaměřením na ŘEŠENÍ REGIONÁLNÍCH DISPARIT Program WD Výzkum pro řešení regionálních disparit Ministerstva pro místní rozvoj ČR Liberec 2008

2 Editor: Ing. Magdalena Zbránková, Ph.D. Technická univerzita v Liberci 2008 ISBN

3 OBSAH ÚVODNÍ SLOVO... 5 RNDr. Vít Příkaský EXISTENCE REGIONÁLNÍCH DISPARIT Z POHLEDU HYPOTÉZY ENDOGENITY PROCESU EVROPSKÉ EKONOMICKÉ INTEGRACE... 6 PhDr. Ing. Pavla Bednářová, Ph.D. TĚŽBA NEROSTNÝCH SUROVIN NEJVÝZNAMNĚJŠÍ DISPARITA HORNINOVÉHO PROSTŘEDÍ V OBLASTI PODKRUŠNOHOŘÍ doc. RNDr. Miroslava Blažková, Ph.D. K PARADIGMATU SOUČASNÉ REGIONÁLNÍ POLITIKY EU: UKAZATELÉ GNI A GDP doc. Ing. Miroslav Farský, CSc. doc. Ing. Libor Měsíček, CSc. PODPORA PODNIKÁNÍ V DISPARITNÍCH REGIONECH PODLE STRATEGICKÝCH DOKUMENTŮ KRAJŮ JAKO NÁSTROJ REGIONÁLNÍ POLITIKY Mgr. Kateřina Chabičovská PhDr. Iva Galvasová KOMPARACE EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI VE VYBRANÝCH REGIONECH ČR doc. Ing. Jaroslav Jánský, CSc. Prof. Ing. Iva Živělová, CSc. KRAJINA A ROZVOJOVÉ ZÁMĚRY V PÁNEVNÍ OBLASTI ÚSTECKÉHO KRAJE POHLEDEM ZDEJŠÍCH OBYVATEL doc. RNDr. Milan Jeřábek, Ph.D. INTRA-REGIONÁLNÍ DISPARITY V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI Ing. Tomáš Kala, DrSc., DBA BIOPALIVA UVNITŘ HRANIC REGIONU A ZA NIMI Ing. Aleš Kocourek, Ph.D. PROCESY ŘÍZENÍ REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA ÚROVNI OBECNÍCH A MIKROREGIONÁLNÍCH SAMOSPRÁV ČESKÉ REPUBLIKY Ing. Jaroslav Kozubík PROGRAM WD VÝZKUM PRO ŘEŠENÍ REGIONÁLNÍCH DISPARIT A BUDOUCNOST VÝZKUMU Ing. Petra Křivánková VYBRANÉ FAKTORY PŘISPÍVAJÍCÍ K ROZVOJI VENKOVA Ing. Miroslava Lungová, Ph.D. INDIKACE DISPARITNÍHO VÝVOJE V ÚZEMÍ prof. ing. arch. Karel Maier, CSc. a kol. REVITALIZACE NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKY PLÁTENICKÝ DŮM V HORNÍ BRANNÉ Ing. Kateřina Maršíková, Ph.D. ZKUŠENOSTI Z PROCESU PŘÍPRAVY TERÉNNÍHO VÝZKUMU V OBCÍCH ČR Ing. Petr Ponikelský Ing. Hana Novotná DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ K PROJEKTU INOREDIS Ing. Martina Prskavcová, Ph.D. ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI MUŽŮ A ŽEN NA TRHU PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE Bc. Veronika Randáková KOMPLEXNÍ SROVNÁVACÍ ANALÝZA DYNAMIKY ROZVOJE OBCÍ doc. Ing. Miroslav Žižka, Ph.D. Ing. Petra Rydvalová, Ph.D

4 PILOTNÍ DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ INOVAČNÍ PŘÍSTUP K ŘEŠENÍ REGIONÁLNÍCH DISPARIT LIBERECKÝ KRAJ Ing. Pavla Řehořová, Ph.D. REGIONÁLNÍ ASPEKT ENERGETICKÉ PRODUKCE A SPOTŘEBY PhDr. Ing. Lenka Sojková, Ph.D. OVLIVŇUJÍ DAŇOVÉ PŘÍJMY VELIKOST REGIONÁLNÍCH DISPARIT V LIBERECKÉM KRAJI? Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. PRIMÁRNÍ VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ ZAMĚŘENÉHO NA SUBJEKTIVNÍ VNÍMÁNÍ ODSTRAŇOVÁNÍ REGIONÁLNÍCH DISPARIT ZA POMOCI POPISNÉ STATISTIKY PROVEDENÉHO V OBCÍCH ČR Ing. Jaromír Švihovský, Ph.D. INDIKÁTORY PRO HODNOCENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE MĚST, OBCÍ A REGIONŮ RNDr. Viktor Třebický, Ph.D. doc. Ing. Arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. HODNOTÍCÍ MODEL REGIONÁLNÍCH DISPARIT- DÍLČÍ VÝSTUPY VÝZKUMNÉHO PROJEKTU doc. Ing. Barbara Vojvodíková, Ph.D. Ing. Aleš Lokaj PŘÍČINY DISPARIT KRAJINY V PODKRUŠNOHOŘÍ Prof. Ing. Jaroslava Vráblíková,CSc. a kol. PROJEKTY PROGRAMU OPPP REALITY ( ) A DOSTUPNOST INFORMACÍ K JEDNOTLIVÝM PROJEKTŮM Ing. Magdalena Zbránková, Ph.D. PROJEKT REGENERACE NEPRŮMYSLOVÝCH DEPRIMUJÍCÍCH ZÓN JAKO SOUČÁST STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE Ing. Magdalena Zbránková, Ph.D. NEROVNÉ ODMĚŇOVÁNÍ MUŽŮ A ŽEN: SLOŽITÝ A TRVALÝ PROBLÉM V ZEMÍCH EVROPSKÉ UNIE Ing. Hana Zemanová REGIONÁLNÍ DISPARITY, LIDSKÉ ZDROJE A SOCIÁLNÍ KAPITÁL Ing. Helena Žuková - 4 -

5 ÚVODNÍ SLOVO Vážené dámy, vážení pánové, Vítám Vás na sympoziu, které se věnuje aktuálnímu tématu naší doby, tématu řešení regionálních disparit v kontextu evropského prostoru. Snižování regionálních disparit, rozdílů nebo nerovností patří obecně mezi hlavní cíle regionální politiky. Ve slovníku regionalistů i politiků se objevují pojmy jako konvergence, konkurenceschopnost a soudržnost, které jsou vyjádřením přístupu k řešení těchto nerovností. Politika soudržnosti zformulovaná Evropskou unií je právě zaměřena na snižování ekonomických, sociálních a územních disparit a vyjadřuje zájem na vyváženém rozvoji území Evropské unie, při kterém dochází ke snižování strukturálních rozdílů mezi regiony a podpoře rovných příležitostí pro všechny. Lze na něj nahlížet z různých úhlů pohledu, hledat jejich atributy, znaky, příčiny. Klademe si otázky, jak změřit regionální disparity, jak je analyzovat, zajímá nás, zda dochází ke zlepšování či zhoršování regionálních rozdílů v čase, jaké faktory určují disparity? Hovoříme-li o tomto pojmu, je vesměs chápán jako jakýsi negativní stav, neopodstatněný ekonomický rozdíl mezi regiony. Na tomto vnímání územních nerovností byl a stále ještě je, založen systém podpory zaostávajících regionů ze strany EU i České republiky. Také regiony se však musejí vyrovnat se všemi skutečnostmi vyplývajícími z nerovnoměrného rozvoje svého území. A také proto jsme se dnes sešli na tomto sympóziu. V této souvislosti si kladu otázku, zda nerovnost znamená vždy pouze negativní jev. Není přece smyslem našeho konání docílení stavu, kdy budeme tzv. všichni stejní. Poznáváme a zkoumáme také proto, abychom si potvrdili naši jedinečnost, dovedli se účelně a efektivně odlišit a dobře využívat své komparativní výhody. Jsem přesvědčen, že doplňkovost zaměření jednotlivých regionů může být v současné době široké spolupráce základem předávání vzájemných smysluplných prorůstových impulsů. Vraťme se však k dnešnímu tématu, a tím je zejména hledání možností řešení meziregionálních disparit v oblasti hospodářského rozvoje regionu. Liberecký kraj se této tématice věnuje již od roku 2002, kdy na svém území tzv. hospodářsky slabé oblasti poprvé vymezil a v rámci Grantového fondu Libereckého kraje alokací určité finanční částky umožnil podpořit aktivity přispívající k rozvoji těchto území. V souvislosti s přípravou střednědobého Programu rozvoje Libereckého kraje na období bylo vymezení těchto oblastí aktualizováno. Jsem si vědom, že prostředky Grantového fondu LK samy o sobě nemohou problematiku nerovnoměrného hospodářského rozvoje regionů vyřešit, nejsou také jediným možným způsobem, jak hospodářský růst podporovat. Informace o existujících možnostech podpory a přístupech k řešení disparit budou tématy příspěvků na tomto sympóziu. Nebudu již tudíž rozvíjet obecné úvody a předám slovo jednotlivým přednášejícím a slovo i Vám, dalším účastníkům sympózia, a věřím, že se rozvine široká a plodná diskuse, která přispěje k řešení tématu regionálních disparit. RNDr. Vít Příkaský člen Rady Libereckého kraje pověřený vedením resortu hospodářského a regionálního rozvoje - 5 -

6 EXISTENCE REGIONÁLNÍCH DISPARIT Z POHLEDU HYPOTÉZY ENDOGENITY PROCESU EVROPSKÉ EKONOMICKÉ INTEGRACE PhDr. Ing. Pavla Bednářová, Ph.D. Technická univerzita v Liberci, Hospodářská fakulta Katedra ekonomie pavla.bednarova@tul.cz Klíčová slova Integrace, hospodářský cyklus, euro, konvergence, regionální disparity Abstrakt Proces evropské ekonomické integrace je možné charakterizovat jako dynamický jev působící svým charakterem na postupnou reálnou konvergenci, projevující se synchronizací hospodářských cyklů ekonomik do něho zapojených. Hypotéza endogenity procesu integrace předpokládá, že země účastnící se déle ekonomické integrace by měli vykazovat větší míru synchronizace hospodářských cyklů. Na základě analýz lze pozorovat úspěšný proces konvergence ČR k EU na národní úrovni, nikoli na úrovni regionální (tzn. mezi regiony uvnitř ČR). V případě synchronizace hospodářských cyklů je možné pozorovat sbližování vývoje celkové ekonomické aktivity ČR a EU od roku Při srovnání regionální úrovně a změny ekonomické výkonnosti je zřejmé pokračující prohlubování regionálních disparit v ČR. Regiony s vysokou ekonomickou výkonností si udržují i dobré pořadí i v dynamice růstu ekonomických ukazatelů a to zejména Praha, Středočeský a Plzeňský kraj. Ústecký kraj spolu s krajem Karlovarským naopak v čase prohlubují ztrátu ekonomické výkonnosti. THE EXISTENCE OF THE REGIONAL DISPARITIES FROM THE VIEWPOINT OF THE HYPOTHESIS OF THE EUROPEAN ECONOMIC INTEGRATION PROCESS ENDOGENITY Key words Integration, business cycle, Euro, convergence, regional disparities Abstract European economic integration can be described as a dynamic process influencing real convergence which results in the synchronization of the business cycles of the economies participating in it. The hypothesis of the integration process endogenity assumes that the countries which participate in economic integration for a longer time should reach a higher level of the synchronization of the business cycles. On the basis of the analyses available, a successful process of the convergence of the CR to the EU only on the national level, not on the regional level, can be seen. As far as the synchronization of the business cycles is concerned, the business cycles of the CR and of the EU have been getting closer since If the output and the dynamics of the output of the individual regions in the CR are compared, growing regional disparities can be seen. The regions with high economic output also have good results in the dynamics of regional output

7 1. ÚVOD V průběhu dlouhodobého procesu evropské ekonomické integrace lze pozorovat sbližování ekonomické výkonnosti (konvergenci) evropských ekonomik na národní úrovni, což je ovlivněno např. i zavedením Maastrichtských konvergenčních kritérií před vstupem do EMU. Přes tuto pozitivní národní konvergenci stále přetrvávají a v některých případech se i zhoršují regionálních disparity uvnitř jednotlivých zemí, přičemž největší jsou v těch zemích, kde hlavní město a jeho blízké okolí představuje centrum ekonomické aktivity (Londýn, Praha, Brusel, Paříž, Bratislava), jehož ekonomická úroveň je zhruba dvojnásobná ve srovnání s celkovým průměrem za celou zemi. Také v ČR lze pozorovat nerovnoměrný vývoj mezi jednotlivými regiony na úrovni krajů (NUTS 3). Samotné prohlubování regionálních disparit v posledních letech není důvodem k vážnému znepokojení vzhledem k jeho omezenému rozsahu, který neohrožuje sociální stabilitu a hlavně skutečnosti, že jde o přirozený jev dokladující hloubku strukturálních změn, kterými v uplynulých letech musela procházet česká ekonomika. Hypotéza endogenity procesu ekonomické integrace nabízí řešení meziregionálních disproporcí ekonomického rozvoje v podobě prohlubování intenzity integrace, což by v případě české ekonomiky představovalo snahu o brzké přijetí eura. Vstup do EMU, tedy kvalitativní posun k vyššímu integračnímu stupni, by dle hypotézy endogenity měl vést ke snížení regionálních disparit. 2. HYPOTÉZA ENDOGENITY PROCESU EKONOMICKÉ INTEGRACE Hypotéza endogenity procesu ekonomické integrace předpokládá, že v případě kvalitativního nebo kvantitativního posunu v ekonomické integraci se očekávané přínosy projeví po určitém čase od rozhodnutí. Odstranění kvantitativních překážek, volný pohyb výrobních faktorů i zavedení jednotné měny by tedy ve svém důsledku mělo vést k vyšší synchronizaci hospodářských cyklů, snížení pravděpodobnosti dopadu asymetrických šoků a tím k celkovému růstu produktu. K prohlubování tohoto trendu by podle Frankela a Rose (1998) mělo docházet při každém posunu mezi stadii ekonomické integrace a také v důsledku procesu rozšiřování, tedy počtu zemí zapojených do integračního procesu. Česká republika se stala členem Evropské unie v roce 2004 a z hlediska kvalitativního vstoupila do fáze volného trhu (tj. fáze odstranění všech bariér mezinárodního obchodu a uvolnění pohybu výrobních faktorů, především kapitálu a s určitým omezením i práce). Zároveň patří mezi země s odloženým přijetím eura. Vstup do EMU bude tedy představovat další kvalitativní posun integrace. Základním teoretickým východiskem pro analýzy cyklické a strukturální sladěnosti je tzv. teorie optimálních měnových zón. V souvislosti se vznikem jednotné evropské měny jsou poznatky této teorie často používány k vyhodnocení vhodnosti přijetí jednotné měny zeměmi eurozóny a přiměřenosti stejného kroku pro nové členské země Evropské unie. Na základě teoretických principů dochází k porovnání přínosů a nákladů spojených se vstupem do měnové unie. Hypotézu endogenity integračního procesu definovali J. Frankel a A. Rose v roce , podle které zkoumání historických dat podává zavádějící informace o vhodnosti vstupu ekonomiky do měnové unie, neboť kritéria teorie OCA jsou endogenní. Ústřední myšlenkou hypotézy je teze, že ke splnění kritérií OCA dochází po vstupu do měnové unie, čili ex-post a to právě díky prohloubení vzájemné integrace zemí. Tuto hypotézu se J. Frankel a A. Rose snažili prokázat na základě empirických měření. Rose (2000) odhadoval, že v důsledku členství v měnové unii dochází ve srovnání se zeměmi zůstávajícími vně měnové unie k nárůstu vzájemného obchodu až o 100%. Mnoho navazujících studií tzv. Roseův efekt potvrdilo 2. Novější studie však upozorňují, že v eurozóně se efekt projevuje pouze omezeně. Např.: Wihlborg (2006) nebo Tavlas (2004). Baldwin (2006) odhaduje dosavadní průměrný nárůst vzájemné obchodní výměny v intervalu 5-10%. Zdůvodňuje tento vývoj dlouhodobým vývojem integrace v Evropě, která probíhá již více než 50 let. Studie P. Mongelli (2005) ukazuje, že v průběhu let došlo k nárůstu vzájemného obchodu mezi členskými zeměmi Evropských společenství v průměru o %. Při dané vysoké otevřenosti, které bylo dosaženo v průběhu dlouhého období nelze dále očekávat prudký nárůst obchodní výměny. Podle Frankela (2006) dojde k naplnění Roseho efektu v horizontu až 30-ti let od vybudování Evropské měnové unie. Významným rozšířením práce Frankela a Rose je studie Fidrmuce (2001), která rozšiřuje analýzu o charakteristiky strukturální a institucionální podobnosti integrujících se ekonomik. Hypotéza endogenního charakteru kritérií optimální měnové oblasti, v tomto případě endogenity kritéria sladěnosti hospodářských cyklů s mírou obchodní integrace, je dle uvedených závěrů naplněna za podmínky pozitivní korelace mezi růstem celkové obchodní intenzity a podílu vnitroodvětvového obchodu daných ekonomik. De Grauwe a 1 Frankel. J, Rose.A.: The endogenity of the Optimum Currency Area Criteria. Economic Journal, 1998, Vol. 108, Issue 449, pp A. Rose srovnává 19 podobně zaměřených studií a jejich výsledky. Rose A. K.: The Effect of Common Curencies on International Trade: A Meta-Analysis. In: Alexander, V., Melitz, J. von Furenstenberg, G.: Monetary Unions and Hard Pegs. Oxford: OUP, 2004, pp

8 Mongelli (2005) shrnují literaturu zabývající se endogenitou zahraničního obchodu, finanční integrace, symetrie šoků a flexibility na trhu práce a produktů. Na základě dosavadního vývoje v eurozóně dospívají k závěru, že platí spíše hypotéza endogenity, tj. že podobnost ekonomických šoků se s vyšší ekonomickou integrací pravděpodobně zvyšuje. Podle Lane (2006) mělo zavedení eura jasný dopad na zvýšení integrace finančních trhů eurozóny, zahraniční obchod však rostl se členy i s nečleny eurozóny a lze tedy očekávat, že nepůsobil jednoznačně ke snížení pravděpodobnosti asymetrických šoků. Z českých autorů se testům endogenity věnují např. Kučerová (2005), Fidrmuc (2003), Kapounek, Lacina (2006). Všechny pozitivní závěry jsou vysloveny při akceptaci Lucasovy kritiky 3 a Krugmanovy hypotézy. Krugmanova hypotéza představuje protichůdný názor monetárního ekonoma P. Krugmana. Podle něho, pokud dojde v rámci prohlubujícího se integračního procesu k postupnému odbourávání všech překážek vzájemného obchodu, může to vést k regionální koncentraci produkce z důvodu vytěžení výnosů z rozsahu. Hlubší obchodní integrace povede k větší specializaci zemí a následně i ke zvýšení možnosti výskytu asymetrických šoků (tzv. aglomerační efekt). Rostoucí specializace v důsledku realizace úspor z rozsahu a působení aglomeračního efektu vede k poklesu sladěnosti hospodářských cyklů, resp. růstu pravděpodobnosti vzniku asymetrických šoků. Kalemli-Ozcan, Sorensen a Yosha (2003) zjišťují, že podobný dopad může mít i vysoká finanční integrace díky fungujícímu sdílení rizika, které umožňuje vyšší specializaci. 3. SYNCHRONIZACE HOSPODÁŘSKÝCH CYKLŮ ČR SE ZEMĚMI EVROPSKÉ MĚNOVÉ UNIE Synchronizaci hospodářského cyklu České republiky a eurozóny na základě vývoje reálného GDP zobrazuje obr.č.1. Na začátku sledovaného období je patrný odlišný vývoj v těchto ekonomikách. Hospodářský pokles v České republice v tomto období byl důsledkem souběhu některých doznívajících transformačních problémů, strukturálních změn a výskytu některých specifických šoků (např. finanční krize v roce 1997). Vnitřní problémy české ekonomiky zapříčinily, že dynamika českého hospodářského růstu během let 2000 až 2002 do jisté míry kopírovala nepříznivý vývoj v eurozóně. Od roku 2003 došlo díky proběhlým reformám a změnám na nabídkové straně k rychlému zvýšení růstu české ekonomiky. Růst v zemích eurozóny se v tomto období také zvýšil, jeho dynamika však v porovnání s českou ekonomikou zůstala výrazně nižší. Zvýšení synchronizace hospodářských cyklů lze sledovat až v průběhu posledního roku Toto zlepšení je možno vysvětlit mimo jiné i delším časovým odstupem od specifických šoků na počátku sledovaného období. Tyto výsledky podporují i korelační koeficienty ekonomické aktivity i výsledky dynamické korelace ekonomické aktivity blíže viz: Analýzy stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou (2007). Otázkou zůstává, do jaké míry dochází k souběhu cyklického vývoje v eurozóně a trendového růstu v České republice spojeného s reálnou konvergencí transformujících se ekonomik a změnami na nabídkové straně ekonomiky, které korelační analýza není schopná odlišit. 3 kritika toho, že model nebere v úvahu anticipaci a reakci na hospodářskou politiku, tj. že struktura ekonomiky je endogenní vůči praktikované hospodářské politice

9 Obr. 1: Meziroční změny reálného GDP (%) Zdroj: Eurostat, výpočet ČNB 4. REGIONÁLNÍ CHARAKTERISTIKY KONVERGENCE GDP ČR je výsledkem jeho tvorby v jednotlivých regionech. Podíl regionů na tvorbě GDP ( %) a velikost GDP na obyvatele v jednotlivých regionech zobrazuje tab. 1 a obr.2. Tab. 1: Podíl regionů na tvorbě GDP (%) a velikost GDP na obyvatele Podíl regionu na tvorbě HDP v ČR v % Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele v %, ČR = 100 Název NUTS ČR Hlavní město Praha 23,9 23, ,3 209,9 209,2 209,1 210,6 Středočeský kraj 10,5 10,4 10,4 10,3 94, ,9 90,4 Jihočeský kraj 5,5 5,5 5,5 5,5 89,3 89,1 89,1 90,1 Plzeňský kraj 5 5,2 5,2 5 93,4 96,4 95,9 93,6 Karlovarský kraj 2,4 2,3 2,3 2,3 80,1 78,2 77,7 76,3 Ústecký kraj 6,6 6,6 6,5 6,5 82,4 81,7 81,1 80,7 Liberecký kraj 3,4 3,3 3,3 3,5 80,9 79, ,7 Královéhradecký kraj 4,8 4,8 4,8 4,6 89,7 89,5 89,4 86,7 Pardubický kraj 4,2 4,1 4, ,7 82,5 81,7 Vysočina 4,3 4,2 4,2 4,2 85,9 83,8 84,2 84,3 Jihomoravský kraj 10,3 10,2 10, ,8 92,1 92,2 90,9 Olomoucký kraj 4,8 4,9 4,9 4,6 76,7 78,9 78,1 74,2 Zlínský kraj 4,8 4,6 4,6 4,6 81,9 79,4 80,1 80,8 Moravskoslezský kraj 9, ,5 77,5 81,5 81,7 85,9 Zdroj: regionální informační servis, dostupné z:

10 Obr.2: Podíl regionu na tvorbě GDP (%) Zdroj: regionální informační servis, dostupné z: Z obr. č. 2 je patrná přetrvávající nerovnoměrnost hospodářského vývoje krajů v České republice. Makroekonomické ukazatele potvrzují mimořádné postavení hlavního města Prahy a velmi úspěšný rozvoj Středočeského a Plzeňského kraje (tab.č.1). Na opačném konci žebříčku stojí zejména Karlovarský a Pardubický kraj, tedy regiony, které se potýkaly s úpadkem převažujících jednodušších forem zpracovatelského průmyslu. Od roku 2004 dochází k většímu ekonomickému rozvoji také v některých strukturálně postižených regionech. To se projevuje především ve vysokém nárůstu HDP v Moravskoslezském kraji, který byl ovlivněn významně celosvětovým oživením ocelářského průmyslu. 5. INTENZITA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU De Grauwe (2005) definuje dva možné transmisní kanály determinující vztah mezi členstvím v měnové unii a ekonomickým růstem. První souvisí s růstem vzájemné obchodní výměny. Růst obchodu stimuluje růst potenciálního produktu. Druhý mechanismus souvisí se snížením nejistoty o budoucím vývoji měnových kurzů. To ve svém důsledku snižuje riziko a zprostředkovaně i reálné úrokové sazby, a tím působí na ekonomický růst. Frankel a Rose (2002) ve své studii potvrdili, že růst vzájemného obchodu o 1% zvyšuje produkt o 1/3%. Vztah mezi eliminací kurzového rizika nebyl žádnou studií potvrzen. S vyšší ekonomickou otevřeností země roste váha obchodovaného zboží na spotřebním koši a snižuje se účinnost změny nominálního měnového kurzu jako nástroje přizpůsobení v případě vnější nerovnováhy a ztráta nezávislé měnové politiky nepředstavuje tudíž takové riziko. Vyšší ekonomická provázanost se zeměmi využívajícími jednotnou měnu měřená podílem zahraničního obchodu jak na straně vývozu, tak na straně dovozu vede také k nižší pravděpodobnosti asynchronního ekonomického vývoje sledované země v porovnání s ostatními zeměmi jednotné měnové oblasti. Vyšší obchodní provázanost tak podporuje vyšší korelaci ekonomické aktivity v rámci jednotné měnové oblasti. Souvislost dlouhodobého růstu ekonomiky ČR a pokračující konkurenceschopnost produkce se promítly do výsledků zahraničně obchodní výměny. Ty byly v roce 2007 nejúspěšnější v novodobé historii. ČR jako jediné z nových zemí EU se podařilo více zboží vyvézt než dovézt a tento přebytek dokázala meziročně zdvojnásobit. Pokračoval trend růstu otevřenosti ekonomiky, což vyplývá z vysokého podílu hodnoty vývozu zboží na hrubém domácím produktu. Hodnota vývozu představovala 69,5 % a hodnota dovozu 67,1 %, u vývozu se jedná o meziroční zlepšení o 3,1% a u dovozu o 2,8%. Růst těchto podílů v minulých

11 pěti letech (viz tabulka č.2), charakterizuje otevřenost ekonomiky. Míra otevřenosti české ekonomiky dosáhla 68,3 %, to je o 6,6% více proti r To dokládá příznivý dopad našeho vstupu do EU i význam zahraničního obchodu pro vývoj ekonomiky. Česká ekonomika se stala jednou z nejotevřenějších v EU. Tab. 2: Podíl vývozu a dovozu zahraničního obchodu ČR se zbožím na HDP v letech Vývoz v % GDP 50,9 53,3 61,2 62,5 66,4 69,5 Dovoz v % GDP 53,8 55,9 61,7 60,6 64,3 67,1 Míra otevřenosti v % 52,4 54,6 61,7 61,9 65,7 68,3 Zdroj: ČSÚ, dostupné z: Intenzita vzájemného obchodu ČR s EU představuje vysoký stupeň ekonomické integrace. Česká republika dosahuje vysoké obchodní provázanosti s EU, která je partnerem pro více než 60 % celkového vývozu a 50 % celkového dovozu. Přes tyto velmi pozitivní výsledky je třeba zvážit fakt sice mírného, ale poklesu jak dovozu tak i vývozu do EU z celkového dovozu a vývozu ČR, jak ukazuje následující tabulka č.3. Tab. 3: Vývoz a dovoz ČR a EU Vývoz ČR do EU (tis.kč) Podíl na celkovém vývozu 68,4 69,84 68,29 65,99 65,71 64,25 ČR v % Dovoz do ČR z EU (tis. Kč) Podíl na celkové dovozu 60,20 59,25 58,79 57,7 55,88 55,53 ČR v % Zdroj: ČSU, dostupné z: vlastní výpočty Regionální rozložení exportní výkonnosti Regionální rozložení exportní výkonnosti poskytuje přehled vývozu z jednotlivých krajů (viz tabulka č. 4). Hlavní postavení má Středočeský a Moravskoslezský kraj, kde již dříve zakotvily zahraniční investice. Na úkor těchto regionů posílil na vývozu především Plzeňský kraj, když dosáhl nejvyšší meziroční růst. Jde zejména o to, že dobré podmínky v této lokalitě motivovaly řadu zahraničních investorů k umístění exportně orientovaných provozů. Tab. 4: Vývoz dle jednotlivých krajů v letech 2006 a 2007 Kraj 2006 (podíl v %) 2007 (podíl v %) Středočeský kraj 19,5 19,2 13,3 Moravskoslezský kraj 10,5 10,2 11,1 Plzeňský kraj 8,2 8,9 25,6 Pardubický kraj 7,2 7,3 17,5 Jihomoravský kraj 7,1 7,1 14,9 Ústecký kraj 6,8 6,4 9,0 Hlavní město Praha 6,0 5,6 8,3 Zlínský kraj 4,8 4,9 18,1 Vysočina 4,3 4,4 16,7 Jihočeský kraj 4,4 4,2 10,6 Královéhradecký kraj 4,2 4,1 14,0 Liberecký kraj 4,4 4,1 8,5 Olomoucký kraj 3,9 3,9 14,9 Karlovarský kraj 2,4 2,2 6,3 Zdroj: ČSÚ Meziroční změna %

12 6. ZÁVĚR Hypotéza endogenity procesu evropské ekonomické integrace předpokládá, že ekonomický rozvoj evropských ekonomik je podmíněn kvalitativním i kvantitativním posunem v ekonomické integraci, což v současné době znamená dobudování Evropské hospodářské a měnové unie. Předpoklad, že intenzivnější a časově delší integrace vede k růstu vzájemné obchodní propojenosti s EU se v ČR zatím neprojevil. Na straně vývozu i dovozu dochází ke zvýšení hodnot v peněžním vyjádření, ale klesá podíl na celkovém dovozu a vývozu ČR. I přesto ČR vykazuje s EU stále vysoké hodnoty vzájemné obchodní výměny. V případě synchronizace hospodářských cyklů provedené analýzy signalizují možné sbližování vývoje celkové ekonomické aktivity v České republice a EU až od roku Výsledky však nejsou jednoznačné a tento vztah může být částečně zkreslen trendovým vývojem českého hospodářství. Problematika výskytu regionálních disparit je v ČR aktuální skutečností. Jejich výskyt je především důsledkem razantních strukturálních změn, varující je prohlubování rozdílnosti ekonomické výkonnosti jednotlivých krajů. Přijetí jednotné evropské měny euro by mohlo být krokem k podpoře exportní výkonnosti, což by se v konečném důsledku projevilo pozitivně na regionální i celkové ekonomické výkonnosti. SEZNAM LITERATURY [1] Baldwin, R.: The Euroś Trade Effects. ECB Working Paper Series, March 2006, No. 594, pp ISSN Přístupné z: [2] De Grauwe,, P., Mongelli, F. P.: Endogenities of Optimum Currency Areas: What Brings Countries Sharing a Single Currency Closer Together? ECB Workin Paper Series, 4/2005, No. 468, pp. 38, ISSN , dostupné z: [3] Fidrmuc, J.: Migration and Regional Adjustment to Assymetric Shocks in Transition Economies, CEPR Discussion Papers 2/2003 [4] Frankel, J.: Comments to Baldwin (2006) The Euroś Trade Effects. ECB Working Paper Series, March 2006, No Přístupné z: [5] Kalemli-Ozcan, S., Sorensen, B. E., Yosha, O. (2003): Risk Sharing and Industrial Specialization: Regional and International Evidence, American Economic Review, 93(3), pp [6] Kapounek, S., Lacina, L.: Sladěnost hospodářských cyklů v eurozóně: test endogenity procesu evropské integrace. [7] Kučerová, Z.: Teorie optimální měnové oblasti a možnosti její aplikace na země střední a východní Evropy. Studie Národohospodářského ústavu Josefa Hlávky, 2005, č. 3, ISBN [8] Krugman, P.: Increasing Returns and Economic Geography. Journal of Political Economy, 1991, Vol. 99, pp [9] Lane, P. R. (2006): The Real Effects of EMU, IIIS Discussion Paper. [10] Mongelli, P. F., Dobrrucci, E., Agur, I.: What does European Institutional Integration Tell Us about Trade Integration? ECB Occasional Paper Series, 2005, No. 40, ISSN Dostupné z: [11] Rose A. K.: One Money, One Market: Estimating the Effect of Common Curencies on Trade. Economic Policy, 2000, No.30, pp [12] Wihlborg, C., Willett, T.D., Permpoon, O.: Endogenous OCA Analysis and the Early Euro Expirience. In: Conference on Perspectives on Monetary, Financial, and Economic Integration, 2006, Bloomington, Indiana [13] Tavlas, G. S.: Benefits and Cost of Entering the Eurozone. Cato Journal, 2004, Vol. 24, pp přístupné z:

13 TĚŽBA NEROSTNÝCH SUROVIN NEJVÝZNAMNĚJŠÍ DISPARITA HORNINOVÉHO PROSTŘEDÍ V OBLASTI PODKRUŠNOHOŘÍ doc. RNDr. Miroslava Blažková, Ph.D Univerzita J.E.Purkyně, Fakulta životního prostředí Katedra přírodních věd miroslava.blazkova@ujep.cz Klíčová slova Disparita, horninové prostředí, těžba nerostných surovin, ložiska nerostných surovin, Podkrušnohoří Abstrakt Studiem dostupných informací a terénním výzkumem v území okresů Chomutov, Most, Teplice a Ústí nad Labem byly zjištěny a specifikovány významné faktory horninového prostředí. Převážná část těchto faktorů jsou faktory negativně ovlivňující horninové prostředí. Uváděné faktory jsou významně disparitní v porovnání s jinými regiony České republiky. Rozdílnost se především týká jejich mimořádného nahromadění v tomto území. Faktory nepůsobí jednotlivě, ale v různých kombinacích a tím intenzivněji. Příspěvek se zabývá nejvýznamnějším disparitním faktorem ve zkoumané oblasti Podkrušnohoří a to těžbou nerostných surovin. Shrnuje situaci na registrovaných ložiscích nerostných surovin a popisuje současný stav jejich využití. Stručně uvádí jednotlivé kategorie těžby, jak hlubinné, tak povrchové na různých lokalitách. Je zde uváděn i současný přehled těžebních a správních společností, které jsou určenými správci nad ložiskem a těžbou. Od doby ekonomických změn v roce 1989, došlo k zániku řady těžeben a ke změnám vlastníků a správců. Disparita těžby nerostných surovin, je zde definována jako negativní s dopady na krajinu, ale z hlediska sociálního, myšleno zaměstnanosti obyvatel, jako významně pozitivní. (1) THE EXTRACTION OF THE RAW MATERIALS AS A SIGNIFICANT DISPARITY GEOLOGICAL ENVIRONMENT IN THE AREA KRUŠNE HORY FOOTHILL Key words Disparity, geological environment, extraction of raw materiále, deposits of raw materials, Krušné hory- foothil Abstract The significant factors of geological environment was find out and specify on the basement of study available information s and field researches in the area of Chomutov, Most, Teplice and Ústí nad Labem districts. Most of the mentioned factors negative impacted the geological environment.the referenced factors have a important disparity to compare others regions in the Czech Republic.The differences between the Krušné hory- foothill and Czech Republic as a whole refer to their extremely concentrations. The factors do not work individually, but together in different combinations and so more intensivaly.the contribution is focused to most important disparity factor in the special-interested area of Krušné hory-foothil, to extraction of raw materials.there is a summary of recorded deposits of raw materials and actually information s of their usage. The category of underground and surface extraction on different sites are briefly mentioned. The mining and administrative companies are listed in actual state as an responsible managers of deposits of raw materials and its extraction. Since the year 1989 there were big economical changes. Many mines was closed and there was the changes ownership as well. The disparity- extraction of raw materials is from the point of impacts to the landscape in a negative form. From the point of social influence to inhabitant, means employments, is significantly positive

14 1. ÚVOD Přehled současného stavu využívání nerostných surovin v oblasti Podkrušnohoří je v přímé souvislosti s hospodářským vývojem. Po období uzavírání většiny menších provozů nastalo období stabilizace a těžba a její rozvoj je v přímé souvislosti s požadavky trhu.(2,3) Práce se zabývá pouze výhradními ložisky. Nejvíce ložisek nerostných surovin je registrováno v okrese Most (33% ), Teplice (15%), Chomutov (14%) a nejméně v okrese Ústí nad Labem (4%). Procenta jsou uváděna v poměru k ploše území jednotlivých okresů. (1) 2. CÍL Cílem této části výzkumu, je zjištění aktuálního stavu využívání nerostných surovin. Výchozím podkladem je databáze České geologické služby-geofond, která byla a v dalším období bude aktualizována terénními rekognoskacemi a jednáními s provozovateli těžeben. Charakteristika využívání bude vycházet z následujících kritérií.: A- stav těžby těžba současná (povrchová) těžba současná ( hlubinná) těžba minulá ( povrchová) těžba minulá (hlubinná) dosud netěženo B- Organizace, provozovatel ( 4,5,6) Ložiska, která jsou netěžena jsou v registru a pod dohledem České geologické služby- Geofond. Všechna ložiska uhlí, která jsou vyjmuta z dobývacích prostorů uhelných společností kde těžba skončila jsou pod správou Palivového kombinátu Ústí nad Labem. Jedná se o těžebny, které byly vládou stanoveny k rekultivacím. Pro tyto účely je i určen specielní fond ze státního rozpočtu. Velký rozsah těžeben hnědého uhlí, které jsou v provozu v Podkrušnohoří, ale i mimo provoz,spravuje Mostecká uhelná společnost v Mostě a Severočeské doly a.s. v Chomutově. Státní podnik DIAMO s.p. Stráž pod Ralskem byl určen pro dohled nad těžebnami hlubinné těžby nerud například na lokalitách Moldavan, Cínovec, Těžba kamene současná,dřívější ukončená i ložiska dosud netěžená jsou pod gescí společnosti TARMAC CZ a.s. Liberec. Jedná se o lokality Libouchec Chvojno a Lochočice Rovný v okrese Ústí nad Labem, Dolánky v okrese Teplice, Brňany Černý vrch v okrese Most a v Chomutovském okrese Uhošťany Blzeňský vrch a Louchov. Významným provozovatelem těžeben bentonitu a kaolinu jak pro keramický, tak pro papírenský průmysl v Podkrušnohoří je akciová společnost KERAMOST a.s. se sídlem v Mostě. Podstatně již menší společnosti těží a těžily např. oxyhumolity, a to SD Humatex, a.s.bílina, nebo kámen firma DOBET s.r.o Ostrožská Nová Ves okres ústí nad Labe, Stone s.r.o. kamenolom Všechlapy, jíly firmou z Plzně- Lasselberger,a.s, v okrese Chomutov, Wienerberger Cihlářský průmysl a.s.,z Českých Budějovic v okrese Teplice, nebo Finisterrae,s.r.o.Měděnec, surovinu granáty, křemen, muskovit na lokalitě Kovářská- Dolina 1 v okrese Chomutov. C -surovina a název ložiska Význam hnědého uhlí v severočeské hnědouhelné pánvi zastiňuje význam ostatních nerudních surovin. Jejich ložiska jsou však důležitá nejen pro místní hospodářství, ale pro řadu průmyslových odvětví. Celá řada ložisek je netěžena a jsou tak rezervou pro budoucnost.v oblasti Podkrušnohoří ve všech okresech, jak bylo výše uvedeno, převažují ložiska hnědého uhlí. V jednotlivých okresech jsou pak určité odlišnosti a bude o nich proto pojednáno samostatně. (5,6)

15 Okres Ústí nad Labem těžebny ložisek nerostných surovin výhradní. Bilancovaná výhradní ložiska v okrese Ústí n.l jsou zastoupena surovinami hnědé uhlí a stavební kámen. Hnědé uhlí je registrováno na lokalitách Varvažov Gustav1, Modlany a na bývalém lomu Chabařovice. Ložiska stavebního kamene se nachází v katastru Lhota pod Pannou (trachyt), Řetouň ( trachyt), Chvalov (bazanit), Ústí nad Labem-Mariánská skála (znělec), Lochočice Rovný ( čedič, bazanit, nefelinit ), Libouchec-Chvojno (čedič-nefelinit),tašov-rovný (znělec, nefelinit) a Mírkov (nefelinit, analcimolit). Okres Teplice ložiska nerostných surovin výhradní. Nejrozšířenějšími ložisky jsou ložiska hnědého uhlí v oblasti velkolomu Bílina a bývalých lomů Proboštov a Modlany. Na tato ložiska navazují ložiska oxihumolitů. Nejvýznamnějším ložiskem je Duchcov Václav. Křemenné suroviny (křemence) ve Střelné a v Hostomicích nad Bílinou jsou zatím netěžena. Stejně tak ložiska cihlářské suroviny (hlína, sprašové hlíny a spraše). Mimo těžbu jsou i ložiska fluoritu na Moldavě a cín-wolframové rudy na Cínovci, obojí však již na hřebenech Krušných hor. Významnější jsou zde ložiska stavebního kamene ( čediče, nefelinitu) na lomech Měrunice a Všechlapy. Okres Most ložiska nerostných surovin výhradní. V okrese Most převažují ložiska hnědého uhlí, ale jsou zde i významná ložiska bentonitů. Zásoby hnědého uhlí zaujímají cca třetinu území okresu a nachází se v místech současné intenzivní těžby na lomu Československé armády (ČSLA) a Vršanech. Podrobný popis i se spravující organizací je na přiloženém přehledu (CD). Ložiska bentonitů převážně pro slévárenské účely se nachází na lokalitách Braňany-Černý vrch, Obrnice- Vtelno ( ještě netěženo), na Střimicích a u Liběšic. Dalšími surovinami jsou pak jíly, keramické nežáruvzdorné dosud netěžené, na lokalitě Bylany a stavební kámen v Braňanech-Červený vrch a Želenicích. Okres Chomutov ložiska nerostných surovin výhradní. V okrese Chomutov se nachází velké množství výhradních ložisek různých surovin. Největší objem zahrnují ložiska hnědého uhlí, které je těženo povrchovým lomem Nástup ( Tušimice-Libouš) a dosud netěžená ložiska Veliká ves, Vidolice,Bílence a Podlesice. Z mosteckého okresu sem zasahují ložiska hnědého uhlí lomu ČSLA a Vršany. Dosud netěžená jsou ložiska bentonitu pro slévárenské účely a stavebního kamene čediče v oblasti Blov-Krásný Dvoreček a dříve těžená ložiska Krásný Dvůr Vys.Třebušice. Kámen byl těžen i na ložisku Louchov. V katastrálním území Rokle probíhá těžba kaolinů pro keramický průmysl.ložisko abraziv a slídy se nachází na Měděnci pod názvem Kovářská-Dolina1. U Kovářské registrováno ložisko fluoritu a barytu. U Nezabylic a Všehrd jíly keramické nežáruvzdorné. Dosud netěžená jsou i ložiska bentonitů a montmorilonitů u Račetic, veliké Vsi a Nových Třebčic. 3. ZÁVĚR Významná část ložisek je ve zkoumaném území netěžena. Jedná se o rezervy pro budoucnost,což je plně v souladu s trvale udržitelným rozvojem. Nejvíce těžených ložisek je těženo povrchovou těžbou. Hlubinná těžba skončila prakticky u všech nerostných surovin. Pouze poslední hlubinná těžba uhlí je před ukončením na dole Centrum,který je dceřinou společností Mostecké uhelné společnosti

16 SEZNAM LITERATURY [1] BLAŽKOVÁ, M.): Ložiska nerostných surovin v Podkrušnohoří.Studia Oecologica, FŹP UJEP (v tisku), 2008 [2] BOUŠKA, V.,DVOŘÁK, Z.: Nerosty severočeské hnědouhelné pánve, Naše vojsko,praha,1997 [3] KUŽVART, M.): Ložiska nerudních surovin.3.díl,2.svazek.ložiska stavebních surovin II.Český geologický úřad Praha [4] MALKOVSKÝ, M. et al.: Geologie severočeské hnědouhelné pánve a jejího okolí. ÚUG v ČAV Praha, 1985 [5] SINE (1963):Vysvětlivky k přehledné geologické mapě ČSSR 1: ,listy VIII, IX, XIV a XV.ČAV Praha. [6] SINE Databáze, ČGS Geofond ĆR Praha,

17 K PARADIGMATU SOUČASNÉ REGIONÁLNÍ POLITIKY EU: UKAZATELÉ GNI A GDP doc. Ing. Miroslav Farský, CSc. UJEP Ústí nad Labem, Fakulta životního prostředí Katedra společenských věd farsky.unl@seznam.cz doc. Ing. Libor Měsíček, CSc. UJEP Ústí nad Labem, Filozofická fakulta Katedra politologie a filozofie l.mes@seznam.cz Klíčová slova Evropská integrace, hrubý národní důchod, hrubý domácí produkt, regionální politika, statistická data Abstrakt Autoři diskutují ukazatele hrubého národního důchodu (GNI - Gross National Income) a hrubého domácího produktu (GDP - Gross Domestic Product) jako míry blahobytu a ekonomického růstu. Popisují jejich funkci v rámci rozpočtu EU a věnují pozornost možnostem modifikace GDP o mimotržní aktivity. TO THE PROBLEM OF CONTEMPORARY REGIONAL EU-POLICY: COEFFICIENTS GNI AND GDP Key words European integration, gross national income, gross domestic product, regional policy, statistical data Abstract Authors discussed coefficients GNI-gross national income and GDP-gross domestic product as a measure of wealth and economic growth. They describe their function in EU-budget and intent on possibilities of modifying GDP for non-market activities

18 1. ÚVOD Dlouhodobým strategickým záměrem regionální a strukturální politiky EU je snížit míru diferenciovanosti v ekonomické a sociální vyspělosti jednotlivých členských zemí (nyní 27) resp. regionů (v současnosti 268) a tak podporovat jejich hospodářskou a sociální soudržnost. V tomto kontextu se pro účely meziregionálních komparací používá jako míry blahobytu a ekonomického růstu ukazatelů hrubého národního důchodu (GNI - Gross National Income) a hrubého domácího produktu (GDP - Gross Domestic Product). 1 Ukazatel GNI se uplatňuje v rozhodovacích procesech EU při stanovení výše příspěvků jednotlivých členských zemí do rozpočtu EU, ukazatel GDP při přerozdělování prostředků z rozpočtu EU v souladu se zásadami regionální politiky EU. 2. REGIONÁLNÍ ASPEKTY TVORBY ZDROJŮ A JEJICH UŽITÍ V ROZPOČTU EU Současná výše rozpočtu EU v členění dle druhu příjmů je následující: Zdroj: Evropská komise: Souhrnný rozpočet Evropské unie pro rozpočtový rok číselné údaje Lucemburk, Evropská společenství 2008, s. 31 ( ISBN ) Rozhodující část příjmů EU, více než 60 %, je tedy založena na národní prosperitě vyjádřené formou GNI. Tento zdroj má jednotný tarif (sazbu) pro všechny členské státy, a to 0,73 % z GNI jednotlivých členských států. Druhé co do objemu jsou zdroje založené na dani z přidané hodnoty (DPH). Odvádějí se podle statistického,referenčního" harmonizovaného základu DPH členských států, který se vypočítává na bázi dosažených vnitrostátních příjmů z DPH. Sazba uplatnitelná na DPH nesmí přesáhnout 0,5 % základu. Pokud základ DPH členského státu přesáhne 50 % výše jeho GNI, podle rozhodnutí Rady Evropy je odvod z DPH vyčíslen z částky rovnající se 50 % GNI. V současnost má základ DPH limitovaný na 50 % GNI těchto 13 členských států: Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Irsko, Řecko, Španělsko, Kypr,Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Polsko, Portugalsko a Slovinsko. V současnosti v každém čtvrtém regionu EU je GDP na obyvatele nominálně nižší než 75 % průměru tohoto ukazatele v dvacetisedmičlenné EU (EU 27). Státy, jejichž GDP na obyvatele je nižší než 90 % průměru Společenství 2, mohou nyní čerpat prostředky z Evropského Fondu soudržnosti (Europen Cohesion Fond), s cílem zvýšit jejich hospodářskou a sociální vyspělost a stabilizovat jejich hospodářství. Fond je ale v rámci těchto států výhradně určen pro ty regiony na úrovně NUTS 2, jejichž GDP na obyvatele je nižší než 75 % průměru Společenství. 3 To se nyní týká 84 regionů v 17 členských státech a 154 milionů obyvatel. 4 1 Pokud není výslovně uvedeno jinak, vyčísluje se GNI či GDP v běžných (aktuálních) cenách. Produkt či důchod je sledován buď ve vztahu k určitému území (což je případ GDP) a nebo ve vztahu k residentům určitého státu (případ GNI). Údaje o ukazatelích v stálých (srovnatelných) cenách jsou výsledkem následných přepočtů (tzv. indexování). 2 To jsou nyní všechny regiony těchto zemí: Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Řecko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko. Dále může z tohoto fondu na základě výjimky čerpat i Španělsko. 3 Této podmínce čerpání vyhovují v případě ČR všechny NUTS 2 s vyjímkou Prahy. 4 Podrobnější informace o Fondu soudržnosti nalezneme na webových stránkách Generálního ředitelství Evropské komise pro regionální politiku na adrese:

19 3. DISKUSE PŘEDMĚTNÝCH UKAZATELŮ Rozšiřování EU s mediálně frekventovanou tzv. teorií dvourychlostní Evropy opravňuje úvahy nad, v tomto kontextu často se vyskytující. interpretací GDP (a případně i GNI) jako: a) měřítka národního důchodu založeného především na tržní hodnotě zboží a služeb b) míry blahobytu (well-being) společnosti i jednotlivce c) souhrnného ukazatele odrážejícího výsledky změn v národních aktivech a národním bohatství (national wealth) Z pohledu ekonoma je nejméně problematická interpretace dle a/ : GDP v běžných cenách může být vyčíslen přímo ze Systému národních účtů (SNA) a je převážnou většinou národohospodářů a politiků frekventován jako obecné měřítko ekonomického výkonu pokud jde o ekonomické aktivity. Jistou obezřetnost musíme pouze projevovat při posuzování temp růstu GDP vyčísleného v stálých (srovnatelných) cenách u transformujících se východoevropských zemích. Zde, jak upozorňuje pro případ ČR K. Dyba [2], oficiální statistické údaje o vývoji GDP byly několikrát korigovány směrem nahoru a pokles GDP je v posledních údajích podstatně nižší, než tomu bylo v prvních údajích publikovaných v počátečních letech transformace. Citovaný autor to považuje za odraz odstraňování fiktivní a neužitečné produkce a zcásti stále za problém neregistrované produkce a nadhodnocené inflace. Problematická je interpretace zmíněných ukazatelů jako míry blahobytu. Dle obecného pojetí je blahobyt chápán jako stav pohodlnosti, zdraví nebo štěstí 5. Avšak každý člověk definuje stav zdraví nebo štěstí svým vlastním způsobem. V literatuře najdeme problematiku definice a měření blahobytu z pozice ekonoma nazíránu skrze různé teorie, z nichž nejrozšířenější jsou: hédonistické teorie, Pigouova teorie blahobytu, utilitaristická teorie a Objective list (Objektivní přehled). 6 Žádná z nich však nebyla obecně akceptována. Různá pojetí obsahu kategorie blahobyt podmínila i různé formulace indikátorů blahobytu společnosti, jejichž současný přehled je podán v [4]. V rámci tohoto pojednání se zmíníme o frekventovaném indikátoru Genuine Progress Index (GPI). Pokud je nám známo, ke kvantifikaci časové řady GPI pro ČR nebylo ještě přistoupeno. Z publikovaných výsledků pro jiné země je zřejmé, že dynamika GPI je podstatně odlišná od dynamiky GDP, což by nemělo být bez vlivu na samohodnocení úspěšnosti a perspektivnosti hospodářské a tzv. ekologické politiky té či oné vládní administrativy. Tak např.: Obr. 1: AUSTRÁLIE Zdroj : Australian Institute ( 5 definice dle Oxford Advanced Learner's Dictionary 6 Jejich přehled a charakteristiky viz [3]

20 Obr. 2: USA Zdroj: Redefining Progress,Oakland, CA ( Diskuse o společnosti blahobytu a udržitelnosti ekonomického růstu, zahájené v 2. polovině 20. století, vyvolala kritiku toho, jak SNA odhlíží od tzv. netržního světa, jak GDP odráží specifiku aktiv typu přírodních zdrojů surovin a životního prostředí. Vývoj společnosti, její měnící se potřeby a priority, postupně ukázaly, že informační kapacita systému národních účtů není dostatečná ani z hlediska zachycení kategorie blahobyt společnosti ani z hlediska posouzení vývoje společnosti z hlediska vize udržitelnosti jejího rozvoje. Co současná rozhodovací sféra dnes potřebuje je informační systém, který je schopen postihnout nejen ekonomickou, ale i environmentální a sociální dimenzi rozvoje společnosti. [4] Specifika současného SNA spočívá v tom, že rozeznává a zaznamenává pouze faktorové služby kapitálu schopného reprodukce a obchodovaných obnovitelných a neobnovitelných přírodních zdrojů. Významná část přírodního kapitálu není zahrnuta do vazeb SNA, protože jejich služby neprocházejí trhem. Byl proto formulován požadavek rozšířit okruh aktiv a toků jejich služeb v rámci SNA, a to výsledně tak, jak je schématicky naznačeno v tabulce č. 1. Proti tomu je však argumentováno, že SNA nemůže a pravděpodobně by ani neměl být tak flexibilní, aby stále reagoval na všechny nově vznikající potřeby a požadavky. Proto pro implementaci environmentálních a dalších aspektů řada autorů volí koncepci tzv. satelitních účtů, konstruovaných vedle klasických účtů SNA. 7 7 Blíže viz [5]