Souhrnná teritoriální informace Švédsko

Transkript

1 Souhrnná teritoriální informace Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR ve Stockholmu () ke dni Seznam kapitol souhrnné teritoriální informace: 1. Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled (s.2) 2. Zahraniční obchod a investice (s.22) 3. Vztahy země s EU (s.35) 4. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR (s.38) 5. Mapa oborových příležitostí - perspektivní položky českého exportu (s.43) 6. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu (s.46) 7. Kontakty (s.57) 1/59 Zastupitelský úřad ČR ve Stockholmu ()

2 1. Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled Podkapitoly: 1.1. Oficiální název státu, složení vlády 1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin) 1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let 1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba 1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny) 1.7. Daňový systém 1.1. Oficiální název státu, složení vlády Oficiální název státu Česky: Anglicky: Sweden Švédsky: Sverige Složení vlády Zářijové volby 2014 v SE vedly ke změně na politické scéně, kdy po osmi letech menšinové vlády konzervativní pravice čtyř aliančních stran v čele s Moderáty se ujala menšinové vlády červenozelená koalice Sociální demokracie (S) a Zelených (MP). Předseda sociálních demokratů Stefan Löfven dne 3. října, jako nový předseda vlády představil novou 24-člennou vládu, v níž je rovné zastoupení mužů a žen (12/12). Spolu s ustavením nové vlády došlo k některým změnám v agendách ministerstev, z nichž nejvýraznější je vytvoření superministerstva hospodářství, resp. podnikání a inovací, které od zahrnuje do svých agend problematiku bydlení, dopravy, inovací, státních podniků, zemědělství, podnikání, obchodu a exportu a sedí zde čtyři ministři. V nové vládě již neexistuje post ministra pro EU a za oblast spolupráce s EU zodpovídá ministryně zahraničí. Nová vládní koalice disponuje v parlamentu velmi křehkou podporou Sociální demokracie a Zelených, příp. ad hoc podporou Levicové strany, jejíž původně předpokládaná participace na vládě byla premiérem Löfvenem razantně odmítnuta, což mělo negativní dopad na vzájemnou politickou spolupráci. Pozice vlády vůči opozici rozdělené na konzervativní Alianci (Moderáti, Křesťanští demokraté, Strana středu a Liberálové) a nacionalistické Švédské demokraty je tak velmi křehká. K zásadnímu vývoji mezi vládou a opozicí však došlo po předložení návrhů rozpočtu na 2015 ke schválení do parlamentu. Při prosincovém hlasování o návrzích došlo k neschválení vládního návrhu rozpočtu, kdy strany opoziční Aliance a Švédští demokraté (SD) hlasovaly pro opoziční alianční návrh (v SE parlamentu musí proběhnout hlasování o všech podaných návrzích rozpočtu, a to v pořadí od návrhu s předpokládanou nejnižší podporou). Aliance odůvodnila své jednání zásadními rozpory v otázce daňové a celkově rozdílného přístupu k ekonomické správě země, SD zase deklarovala, že nepodpoří žádný návrh rozpočtu, a to ani do budoucna, který je finančně vstřícný k imigraci. Po tomto hlasování je tak platným zákonem o rozpočtu ten z dílny konzervativní opozice. Skrytou podstatou rozporů nad rozpočtem se stala problematika imigrace a integrace a dále role nacionalistických a xenofóbních Švédských demokratů (SD) v SE politice. Otázky imigrace a integrace byly všemi parlamentními stranami s výjimkou právě Švédských demokratů zcela tabuizovány v průběhu letní předvolební kampaně a i v průběhu jednání o rozpočtu na příští rok. Na regionální a komunální úrovni se však jedná o jednu z nejpalčivějších tématik, kdy otázka celkového sociálního začlenění imigrantů do SE společnosti a administrativních a společenských struktur působí značné problémy vč. nedostatku ve financování. Premiér Löfven reagoval na vzniklou situaci po hlasování o rozpočtu okamžitě a oznámil své rozhodnutí o konání mimořádných voleb v termínu 22. března Svůj krok odůvodnil 2/59 Zastupitelský úřad ČR ve Stockholmu ()

3 tím, že v chování opozičních stran vidí zásadní změnu paradigmatu ve švédské politice, která mění zaběhnutou parlamentní praxi, a to sice umožnění vládnutí tomu menšinovému politickému bloku v parlamentu, který se prokazuje větší menšinou. Po tomto vývoji se tak ještě větším překvapením stala tisková konference lídrů šesti politických stran vlády a opoziční Aliance 27. prosince, na které bylo oznámeno, že mimořádné volby se konat nebudou vzhledem k tomu, že strany došly k tzv. Prosincové dohodě o podmínkách pro udržení tradice menšinového vládnutí a negativního parlamentarismu v SE, která platí od jara 2015 do dne voleb, včetně, v roce Dohoda je výsledkem zcela utajovaných jednání, která s opozičními stranami zahájila ministryně financí Anderssonová, která však v průběhu z jednání odstoupila a dohodu poté dotáhl ministr hospodářství Damberg. Předseda vlády Stefan Löfven S Ministryně financí Magdalena Andersson S Ministr pro finanční trhy a spotřebitelské otázky Per Bolund MP Ministryně pro strategické otázky, záležitosti budoucnosti a severskou spolupráci Kristina Persson S Ministryně spravedlnosti a imigrace Morgan Johansson S Ministr vnitra Anders Ygeman S Ministryně zahraničních věcí Margot Wallström S Ministryně pro rozvojovou spolupráci Isabella Lövin MP Ministr obrany Peter Hultqvist S Ministryně pro sociální pojištění Annika Strandhäll S Ministr národního zdraví, zdravotnictví a sportu Gabriel Wikström S Ministryně pro otázky dětí, seniorů a rovného postavení Åsa Regnér S Ministr pro občanské záležitosti Ardalan Shekarabi S Ministr školství Gustav Fridolin MP Ministryně pro gymnázia a pozvednutí znalostí Aida Hadzialic S 3/59 Zastupitelský úřad ČR ve Stockholmu ()

4 Ministryně pro vyšší vzdělání a výzkum Heléne Hellmark Knutsson S Ministryně pro klima a životní prostředí, vicepremiérka Åsa Romson MP Ministr pro energetiku Ibrahim Baylan S Ministr průmysl a inovací Mikael Damberg S Ministr bydlení a městského rozvoje Mehmet Kaplan MP Ministryně pro infrastrukturu Anna Johansson S Ministr zemědělství Sven-Erik Buch S Ministryně kultury a demokracie Alice Bah Kuhnke MP Ministryně pro pracovní trh Ylva Johansson S Podrobné rozdělení kompetencí a agend jednotlivých ministerstev lze najít na stránkách vlády Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin) Počet obyvatel počet obyvatel (k ) hustota obyvatelstva 23,9 obyvatel/km 2 podíl ekonomicky činného obyvatelstva (18-64 let) cca 61,5 % Průměrný roční přírůstek a jeho demografické složení Dle údajů švédského statistického úřadu za rok 2014: roční přírůstek SE obyvatelstva: 1,05 %, celkový počet obyvatel: ; imigrace ; emigrace ; narození zemřelí žen, mužů (2014) Koncem roku 2014 žilo v zemi lidí starších než 80 let, do věkové skupině let patřilo 64,8 % občanů. patří mezi země s nejdéle žijícím obyvatelstvem, průměrný věk dožití u žen je 81 let a u mužů 79 let. Národnostní složení 4/59 Zastupitelský úřad ČR ve Stockholmu ()

5 Složení obyvatelstva podle místa původu Region původu Počet občanů Ostatní země severní Evropy EU mimo severské země Ostatní evropské země Afrika Severní Amerika Jižní Amerika Asie Oceánie Rusko Neznámého původu Celkem cizinci Celkem tvoří cizinci z obyvatel. V roce 2013 byl počet občanů pocházejících z České republiky/československa odhadován na osob. Nejpočetnějšími minoritními skupinami z hlediska země původu jsou přistěhovalci z Finska, z Iráku, Srbska/Cerné hory, Polska, Iránu, Bosny a Hercegoviny, Německa, Dánska, Norska a Turecka. V roce 2014 žádalo o azyl ve Švédsku lidí. Za rok 2013 výrazně narostla skupina uprchlíků ze Sýrie (30 583). Poté následovali obyvatelé Eritrei (11 499) Somálska (4 831) a Afghánistánu (3 104). V průběhu roku se do země celkem přistěhovalo lidí, nejčastější důvod pobytu pro občany mimo severské země bylo sloučení rodiny. Náboženské složení Dle informace švédského Statistického úřadu není tento údaj s ohledem na ochranu osobních údajů sledován. Složení obyvatelstva z hlediska vyznání podle starších publikovaných dat: luteránské 80 % římskokatolické 4 % islám 7 % 5/59 Zastupitelský úřad ČR ve Stockholmu ()

6 1. ledna 2000 došlo k odluce církve od státu, jehož přímým důsledkem byla ztráta obecního statusu, který před tímto datem farnosti měly Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru. Níže uvedená tabulka zahrnuje údaje o dosažených ekonomických ukazatelích za roky 2013 a 2014 a predikce jejich vývoje v letech Selected Indicators GDP, market price GDP, calendaradjusted Household consumption Government consumption Gross fixed capital formation Stock investments, contribution to GDPgrowth Net export, contribution to GDPgrowth Current accoutn Hours worked, calendar adjusted Employment /59 Zastupitelský úřad ČR ve Stockholmu ()

7 Unemployment Labour market gap Output gap Hourly earnings Hourly labour cost Productivity CPI CPIF Interest rate, 10-year government bond Effective krona exhange rate index (KIX) General government net lending Structural net lending General government consolidated gross debt (Maastricht debt) Sources: Statistics Sweden, National Mediation Office and NIER. Published: March 25, /59 Zastupitelský úřad ČR ve Stockholmu ()

8 Očekávaný vývoj v teritoriu SE ekonomice se koncem roku 2014 dařilo lépe, než se očekávalo. Dle SE statistického úřadu (SCB) dosáhl HDP ve 4. čtvrtletí 2014 růstu 1,1 % oproti předcházejícímu čtvrtletí a 2,7 % v meziročním srovnání. Byly to především investice a spotřeba domácností, které byly hnacím motorem ve 4. čtvrtletí, mírně již přispěl také vývoz. Za celý rok 2014 dosáhl HDP v meziročním srovnání růstu 2,1 %. Jak SE vláda, tak SE Národohospodářský institut (NIER) věří, že konjunktura nabrala rychlost a během roku 2015 se projeví ještě v silnější míře. Dle vládních prognóz dosáhne růst HDP v roce 2015 výše 2,6 %, v roce ,7 % a v roce ,5 %. NIER předpokládá, že růst HDP v roce 2015 se bude pohybovat okolo 3,1 % a v roce ,3 % a v 2017 poklesne na 2,2 %. Nezaměstnanost se během roku 2014 pohybovala okolo 8 % a v letošním a příštím roce by se měla postupně mírně snižovat až na úroveň 7,1 %. Jak SE vláda, tak SE Národohospodářský institut (NIER) očekávají, že v roce 2015 se dostaví v SE ekonomice postupné oživení, které se udrží i v příštích letech. Ve svých prognózách vycházejí z předpokladu, že s postupně se zlepšující ekonomickou situací ve světě existují předpoklady i pro SE hospodářském oživení a v zemích eurozóny. Silnější mezinárodní obchod pak zvýší poptávku po švédském vývozu zboží a služeb a to by mělo přispět ke zvýšení SE vývozu, přílivu zahraničních investic, snížení nezaměstnanosti a rostoucímu využití zdrojů. Již v roce 2014 se tempo růstu švédské ekonomiky ve srovnání s rokem 2013 mírně zvýšilo a objevily se první známky ekonomického oživení. Pozitivním překvapením byl statistický údaj pro SE HDP za čtvrté čtvrtletí 2014, kdy SE švédské ekonomice dařilo lépe, než se očekávalo. Hospodářský růst byl tažen především investicemi a spotřebou domácností. Pomalé mezinárodní oživení mělo za důsledek, že švédský vývoz rostl velmi pomalu oproti dovozu. Dle posledních prognóz SE vlády a Národohospodářského institutu NIER se švédská ekonomika postupně zotavuje. SE statistický úřad (SCB) uvádí, že v roce 2014 vzrostlo HDP meziročně o 2,1 %, což představuje nejvyšší meziroční růst od roku V prvních třech čtvrtletích roku 2014 byla tahounem růstu hlavně domácí spotřeba, ve čtvrtém čtvrtletí 2014 byl růst ekonomiky založen na širším základě, neboť se vedle trvající domácí spotřeby začaly pozitivně projevovat dopady zvýšeného zahraničního obchodu. V posledním čtvrtletí 2014 se po několika slabých letech švédských vývoz zvýšil a přispěl k vyššímu růstu SE ekonomiky ve 4. čtvrtletí, kdy HDP dosáhl růstu 1,1 % oproti předcházejícímu čtvrtletí a o 2,7 % v meziročním srovnání. Švédský vývoz zboží vzrostl v roce 2014 o 3,1 % a vývoz služeb o 8,4 % v meziročním srovnání. Zveřejněné údaje dokládají rostoucí trend vývozu za poslední 2 roky. Rovněž tak rostl i dovoz, který v roce 2014 vzrostl o 6,3 % u dovozu zboží a o 14 % u dovozu služeb. Hlavní nárůst u vývozu byl realizován ve vztahu k Velké Británii (o 13 %), která se tak stala třetím největším exportním trhem po Německu a Norsku. U mimoevropských zemí byl zaznamenán za rok 2014 skokový nárůst SE vývozu do USA a to o 12 %. Obchodní výměna s Norskem narostla o pouhé 1 %. SE dovoz ze zemí EU se zvýšil o 6 %, zatímco dovoz z USA se snížil o 2 %. Dovoz zboží z RF se zvýšil o 19 %, a to zejména díky nárůstu dovozu ruské ropy. RF nyní představuje 48 % z celkového dovozu ropy do Švédska. Švédské přímé investice v zahraničí se zvýšily o 9 %, zatímco zahraniční aktiva ve Švédsku klesly o 0,5 %. Globální ekonomické ozdravení a relativně slabá měna SEK přispěly k růstu SE exportu v roce 2014 o 3,3 % v roce a v roce 2015 se očekává růst exportu okolo 5 %. S ohledem na silnou domácí poptávku a na dovozu závislém exportním průmyslu vzrostly ve zvýšené míře i dovozy. Současně došlo ke zvýšenému růstu v průmyslu, který je úzce propojen s rostoucí vývozní poptávkou. Produktivita práce se v roce 2014 zvýšila ve všech výrobních odvětvích a na domácím trhu stejně jako v zahraničí vzrostly objednávky. Očekávání průmyslu pokračuje v optimistickém trendu a řada sektorů očekává vedle rostoucích objednávek i v nárůst zaměstnanosti během celého roku Dubnové vládní prognózy pracují s předpokládaným růstem HDP v roce 2015 ve výši 2,6 %, v roce ,7 % a v roce 2017 snížení na 2,5 %. NIER předpokládá, že růst HDP v roce 2015 bude okolo 3,1 % a v roce ,3 % a v 2017 poklesne na 2,2 %. V roce 2015 a 2016 vláda předpokládá růst, i když pomalý, v mnoha zemích eurozóny a očekává zvýšená tempa růstu v zemích, které jsou důležitými švédskými obchodními partnery. Rovněž očekává růstová tempa u spotřeby domácností, částečně z důvodu nízkých úrokových sazeb, ale zejména v důsledku postupného zlepšování situace na trhu práce. Kombinovaný účinek obou těchto předpokladů by měl přinést postupné oživení SE ekonomiky s růstem 2,4 % v letošním roce a 2,5 % v příštím roce po kalendářním očištění. 8/59 Zastupitelský úřad ČR ve Stockholmu ()

9 Nezaměstnanost dle vládních předpokladů se bude pohybovat v roce 2015 ve výši 7,5 %, v roce ,1 % a ,7 %. Vláda očekává postupné snižování nezaměstnanosti, nicméně velmi pomalými tempy. Nezaměstnanost v roce 2014 se pohybovala na vyšší úrovni než před finanční krizí a její snížení si žádá nákladná finanční opatření nejen na podporu vytváření nových míst, ale i v oblasti snižování segregace na pracovním trhu. Navíc silný populační růst veden silným přílivem žadatelů o azyl a členů rodin přispěje k rychlému růstu pracovní síly. Růst zaměstnanosti se očekává ve výši 1,4 % v letošním roce a jeho pokračování ve stejné výši v obou dalších letech. Nezaměstnanost v roce 2014 se pohybovala celoročně okolo 8 %, nezaměstnanost mladých vykazovala hodnotu 24,5 %. SE veřejné finance vykazují dlouhodobě deficit, který se postupně zvyšoval od roku 2010, a dále v roce 2014 ve srovnání s rokem 2013, kdy veřejné finance skončily deficitem 74 mld. SEK tj. 1,9 % HDP. Zhoršení veřejných financí je způsobeno jednak relativně slabým hospodářským oživením a nedostatečným financováním vládních reforem, ale zejména snížením daní realizovaným předchozí středo-pravou vládou Aliance. Státní zadlužení se pohybovalo k ve výši 1366 mld. SEK tj. 36 % HDP, pro rok 2015 se očekává zadlužení ve výši 1477 mld. SEK a v roce mld. SEK tj % HDP. Nízká inflace a nízká inflační očekávání přiměly SE Riksbanku v polovině března 2015 ke snížení úrokové míry na zápornou hodnotu -0,25. S cílem zabránit posílení koruny Riksbanka avizovala připravenost pokračovat v nastoupeném trendu a přikročit k dalšímu snížení úrokové sazby až na celkových %, pokud to bude situace na finančním trhu vyžadovat. Na této úrovni by dle odhadů Riksbanky měla sazba zůstat až do prosince 2016, poté by se měla pomalu začít navracet k plusovým hodnotám. Stanovený 2% inflační cíl by měl být dosažen v průběhu roku Po březnovém oznámení pozitivních statistických údajů SE ekonomiky za rok 2014 posílila SE koruna téměř o 4 öre vůči euru a ustálila se na hodnotě 9,35. Vůči dolaru posílila koruna o 2 öre a udržuje se na hodnotě 8,35. Posilování SE koruny ztěžuje situaci Riksbance v jejím úsilí o dosažení inflačního cíle. Za jeden z rizikových faktorů pro zdárný vývoj SE ekonomiky je označováno vysoké zadlužení SE domácností a stále rostoucí ceny na trhu s nemovitostmi. Zadluženost domácností dosáhla začátkem roku 2015 historicky nejvyšší úrovně za posledních 30 let. Dlouhodobě nízké úrokové míry hypoték stále podporují poptávku a nákup nemovitostí, jejichž ceny díky nedostatečné výstavbě nových bytů nestále rostou. SE vláda ve spolupráci s Finanční stabilizační radou přistoupila k přípravě opatření ke snížení zadlužení domácností, která by měla spočívat ve zpřísnění umořování půjček. Návrhy opatření zahrnují u nových půjček ve výši % hodnoty nemovitosti (vyšší půjčky nejsou povoleny) splátky navíc ve výši 2% p.a., dokud nebude půjčka splacena pod 70 %. U půjček ve výši % hodnoty nemovitosti bude dlužník navíc splácet 1% p.a. Půjčky pod 50% ceny nemovitosti regulovány nebudou. Opatření by měla vést k umoření nových půjček pod 50% hodnoty nemovitosti za maximálně 32 let. Návrh však má také své odpůrce, kteří kritizují jeho negativní dopad zejména na mladé bez úspor, kteří se stěhují do větších měst. Většina odborníků se však shoduje, že tvrdší opatření proti zadlužování SE domácností jsou nutností. Rok 2014 na stockholmské burze Rok 2014 na stockholmské burze byl rokem zejména velkých překvapení. Dění na burze ovlivnily zejména změny jako výrazné snížení úrokové míry ze strany SE národní banky Riksbank až na 0 % a pokles ceny ropy na mezinárodním trhu. Nedostavila se ani stabilizace hospodářské konjuktury, jak švédští analytici předpovídali na počátku roku Nulová úroková míra pro burzu znamenala příliv značného počtu nových investorů, pro které to byl jediný způsob, jak zhodnotit své finance. Od roku 2011, kdy burzu zasáhla obava z řeckého vývoje, stockholmská burza stoupla o 70 %. V říjnu 2014 způsobila zpráva MMF o snížení globálních prognóz růstu pro roky 2014 a 2015 výrazný pokles, o měsíc později však byla burza zpět na své původní hodnotě. Rok 2014 je ve Švédsku nazýván také jako festival nově zapsaných firem na burze. Zapsáno bylo okolo 60 nových společností s celkovým kapitálem 27 mld. SEK. Obdobná četnost byla naposledy zaznamenána v roce Z nově zapsaných společností největší úspěchy slavily Bufab, Lifco, Recipharm či Hemfosa, kterým vzrostly akcie až o 50 %. Pokračující trend je očekáván i v první polovině roku Některé nové firmy však zažily v roce 2014 i neúspěch, např. velmi očekávané zapsaní společnosti Comhem, která se po počátečním poklesu vrátila ke konci roku na svou úvodní cenu za akcii, nebo společnost Bactiguard, jež během půl roku ztratila polovinu ze své původní hodnoty před zapsáním. Jako celkový vítěz na stockholmské burze za rok 2014 je označována společnost Electrolux, kontrolovaná 9/59 Zastupitelský úřad ČR ve Stockholmu ()

10 rodinou Wallenbergů, jež v září koupila americkou společnost GE Applicanes s zaměstnanci za 23 mld. SEK. Na burze se obchod projevil nárůstem ceny akcií Electroluxu o 30%. Úspěšný rok mají za sebou také společnosti obchodující se zbožím denní spotřeby Ica a Axfood, na které se investoři při poklesu konjunktury obraceli jako na bezpečné a stabilní investice Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let Červeno-zelená koaliční vláda představila svůj rozpočet V hlasování o rozpočtu , však větší parlamentní podporu obdržel opoziční rozpočet dříve vládnoucí Aliance, jenž tak platí pro rok Příjmová stránka rozpočtu pro rok 2015 je ve výši 837 mld. SEK a výdajová ve výši 869,6. Současná vláda tedy hodpodaří se schodkovým rozpočtem ve výši 32,6 mld. SEK. Původní rozpočet vlády, který nebyl přijat Poslaneckou sněmovnou, počítal jak s vyšší příjmovou stránkou (854,1 mld. SEK), tak s vyšší výdajovou stránkou (886,6 mld. SEK). V dubnu 2015 předložila do parlamentu vláda Stefana Löfvena návrh tzv. jarního (dodatkového) ročního rozpočtu 2015, ve kterém poprvé zahrnula slibované reformní kroky z předvolebního období. Díky tzv. Prosincové dohodě má menšinová vláda vysokou záruku, že její návrhy v SE parlamentu během červnového hlasování projdou. Rozpočet na rok 2015 v číslech a porovnání změn uvedených v jarním rozpočtu Výdaje (v tis. SEK) Stanovený rámec Změna rámce Nový rámec Řízení státu Ekonomika a finance Daně, cla Justiční systém Mezinárodní spolupráce Obrana a pohotovost Mezinárodní pomoc Migrace Zdravotní a sociální péče Finanční zabezpečení v nemoci a invaliditě Finanční zabezpečení ve stáří Finanční zajištění pro rodiny a děti Integrace a rovnost pohlaví /59 Zastupitelský úřad ČR ve Stockholmu ()

11 Trh práce a pracovní život Podpora studií Vzdělávání a vědecký výzkum Kultura, média, náboženství a volný čas Regionální růst Plánování, bydlení, výstavba a spotřebitelská politika Obecná ochrana životního prostředí Energie Komunikace Zemědělské vědy, venkov a potraviny Hospodářský život/ průmysl Obecné granty obcím Úroky státního dluhu, atd Poplatky EU Součet oblasti výdajů Snížení o zůstatky Součet nákladů Čisté půjčky švédského úřadu pro národní dluh Korekce míry peněz 0 11/59 Zastupitelský úřad ČR ve Stockholmu ()

12 Součet/celkem Změny celkem, kterými se mění rozopočet Příjmy 2015 Rozpočet na rok příjmy Státní daň z příjmu Příjmy ze státní činnosti Příjmy z prodeje majetku Splácení úvěrů Imputované příjmy Granty atd. z EU Odečety atd. přiléhající k daňovému systému Náklady účtované jako příjmy na daňovém účtu 0 Celkové příjmy Odhadována potřeba půjčky Zdroj, údaje v tis. SEK Vládní reformní opatření Navrhovaná dlouhodobá reformní opatření jsou zaměřena na podporu hospodářského růstu a růstu zaměstnanosti, zvyšování úrovně znalostí a vědomostí studentů, posílení konkurenceschopnosti podniků, zvyšování blahobytu a soudržnosti ve Švédsku. Součástí přijímaných opatření je i ochrana životního prostředí a klimatu. V oblasti posílení zaměstnanosti se vláda zaměřuje i na krátkodobý horizont s důrazem na zlepšení nabídky a poptávky a jejich vzájemné komptability na pracovním trhu. Zvláštní pozornost je věnována podpoře mladých lidí, dlouhodobě nezaměstnaným a všem, kteří mají obtížné podmínky pro vstup na pracovní trh. Reformy a financování navržené v jarním rozpočtu Reforms and financing SEK billion 12/59 Zastupitelský úřad ČR ve Stockholmu ()

13 More jobs and greater competitiveness Competitive business policy Railway maintenance Higher education, adult education and folk high schools Education contracts Trainee jobs Extra jobs Additional funds to Swedish public employment service A modern working life Knowledge-based education in equal schools with time for each pupil Early action More attractive teaching profession All schools must /59 Zastupitelský úřad ČR ve Stockholmu ()

14 be good schools A sustainable future Climate investments Biodiversity & nature conservation More resources for environmental agencies Other environmental initiatives Increased welfare and security Better maternity care More staff in elderly care Higher ceiling & minimum level of unemployment insurance (incl. coordination w. sickness benefit) Higher maintenance support Higher housing supplement for pensioners 14/59 Zastupitelský úřad ČR ve Stockholmu ()

15 Higher sickness and activity compensation Other reforms Swifter introduction of new arrivals Increased support for women s shelters Increased support for culture Extra funds for municipalities Other reforms Reforms, total Financing Impact on general government net lending, SEK billion Revenue increases Decreased or abolished reduction of social security contributions 15/59 Zastupitelský úřad ČR ve Stockholmu ()

16 for young people Higher environmental taxes Abolition of tax credit for help with homework & other schoolwork Higher tax on thermal output at nuclear power reactors Financing fee, unemployment insurance funds Other budget top-ups Financing, total Impact on public finances Technical transfers to households Note: The figures refer to reforms and financing proposed in the bill the Spring Amending Budget for 2015 (Govt Bill 2014/15:99) and those estimated in this bill Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba Platební bilance v letech (mld. SEK) /59 Zastupitelský úřad ČR ve Stockholmu ()

17 běžný účet 281,7 232,7 229,4 209,9 215,5 225,0 244,8 obchod zbožím (FOB-FOB) 101,4 107,9 82,4 74,9 77,7 70,9 118,3 obchod službami 110,9 103,8 128,5 107,9 112,3 115,6 63,4 platby -2,1-2,4-1,9-2,6-2,4-3,0 20 zaměstnancům čistý příjem z investic 113,7 60,8 64,9 80,5 91,1 102,6 110,4 příspěvky do/z EU -20,2-12, ,1-23,4-29,4-30,4 rozvojové granty -8,4-10,3-9,7-6,2-11,0-19,5-21 (ostatní) běžné převody -13,6-16,5-16,8-24,4 28,8-12,4-16,4 kapitálový účet -5,2-3,9-4,7-3,7-4,4-6,2-4,3 finanční účet 143,8-81,9-260,1-301,1-76,7-139,2 112,5 přímé investice 44,8-151, ,0-85,2-163,7 14,5 portfoliové investice, mimo finanční deriváty -199,7 479,0 141,3 172,9 97,8 288,6 161,3 finanční deriváty 16,1-20,5 29,7-19,6 36,2 63,4-21 ostatní investice 278,9-277, ,8-122,0-232,3-43,2 rezervní aktiva 3, ,1-4,6-3,5-95,4 1,2 17/59 Zastupitelský úřad ČR ve Stockholmu ()

18 opravné položky -381,5-132,8 35,5 44,6-129,6-79,6-128 Zdroj: Statistický úřad SE (Tabellsamling) Zahraniční zadluženost, dluhová služba Otázkami státního dluhu se zabývá zvláštní úřad spadající do kompetence Ministerstva financí. Úřad pro národní dluh je výkonnou institucí, která na základě souhlasu parlamentu zplnomocňuje vládu k půjčkám na krytí deficitu státního rozpočtu. Úřad má devítičlennou radu, jejímiž 4 členy jsou poslanci parlamentu. Další institucí, která se věnuje efektivnímu finančnímu managementu státních zdrojů, je Švédský národní úřad pro finanční management. Podle Národní banky má na výši čistého zahraničního dluhu vliv metodika výpočtu hodnoty přímých zahraničních investic (PZI). Zatímco hodnota podílů (akcií) portfoliových investic se vykazuje v tržních cenách, akcie klasifikované jako PZI jsou vedeny v účetní, tedy nižší, hodnotě. Protože švédské PZI v zahraničí jsou vyšší než zahraniční ve Švédsku, je výsledná výše zahraničního dluhu neobjektivní. Od roku 2003 je výpočet vládního dluhu objektivizován zahrnutím derivátů, což znamená lepší reflexi podílu dluhu v zahraničních měnách. Všechny dluhové instrumenty se započítávají v nominálních hodnotách a celková inflační kompenzace je zahrnuta v dluhopisech, které jsou ovlivněny inflací. V roce 2001 nastoupilo cestu postupného oddlužování, k čemuž v posledních letech přispíval přebytkový státní rozpočet včetně využití výnosů z privatizace státních firem a majetkových účastí. Vývoj státního dluhu v letech (v mld. SEK) Státní dluh Nominálnídluhvč plánu aktiv, anualizované Nominální dluh vč. plánu aktiv Naběhlá kompenzace inflace Efekty směnných kurzů Plán aktiv Zdroj: Úřad pro národní dluh 18/59 Zastupitelský úřad ČR ve Stockholmu ()

19 1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny) má rozvinutý a po dobře zvládnuté krizi v 90. letech stabilizovaný bankovní sektor. V roce 2013 působilo na švédském trhu 117 bank, které lze rozdělit do 4 kategorií: švédské bankovní akciové společnosti, zahraniční banky, spořitelny a družstevní banky. Národní švédská banka, Riksbanken ( Plní úlohu centrální banky a její funkce jsou totožné s funkcemi národních bank v zemích mimo eurozónu. První viceguvernérkou byla v letech Eva Srejber, původem z Československa. 1. Skandinaviska Enskilda Banken ( je nejstarší činnou bankou, založila ji rodina Wallenbergů v roce Ze 77,4 % je vlastněna švédskými akcionáři, 10,7 % patří americkým vlastníkům a ostatní akcie vlastní mezinárodní kapitál. Operuje hlavně ve Švédsku (56,4 úvěrového portfolia), severských zemích, Německu (24.3 %) a baltských zemích. 2. Swedbank ( je komerční bankou, která byla jako první švédská spořitelna založena již v r Má rozsáhlé mezinárodní aktivity, především v baltských zemích (226 poboček) a na Ukrajině (164 poboček). Byla proto nejvíce ohrožena důsledky globální finanční krize. 3. Nordea ( je komerční bankou, která podobně jako SEB operuje kromě Švédska (24,9 % úvěrového portfolia) v ostatních severských (62,7 %) a baltských zemích. Základní jmění je cca 176 mld., obsluhuje 9,6 miliónu individuálních klientů a asi právnických osob. S akciemi a.s. Nordea se obchoduje na burzách ve Stockholmu, Helsinkách a Kodani. 4. Handelsbanken ( byla založena v r. 1871, vlastní 350 poboček v celé Skandinávii, Finsku a Velké Británii. Je to universální instituce poskytující služby v celém spektru od tradičních podnikových transakcí přes investiční bankovnictví až po životní pojištění Scandia ( je největší švédskou spořitelnou s pobočkami ve 20 zemích. Byla založena v roce Ålandsbanken Sverige ( byla založena jako pobočka islandské banky Kaupthing Bank. V souvislosti s kolapsem islandské ekonomiky a problémy mateřské banky byla švédská pobočka, jež krizí postižena nebyla, v únoru 2009 odprodána finské bance Alandsbanken. Poskytuje především finanční služby v oblasti cenných papírů, investičního bankovnictví a správy rezerv. Čtyři největší bankovní koncerny SE Název banky Počet zaměstnaných osob Z toho ve SE Půjčky obecně (v mld. SEK) Rozvaha (bilance) (V mld. SEK) Nordea SEB Handelsbanken Swedbank Zdroj: Výroční zpráva jednotlivých bank Významnou složkou finančního sektoru jsou hypotéční instituce, které spravují aktiva v objemu celkem mld. SEK. Na švédském trhu jich působí šest, z toho tři největší jsou součástí velké bankovní skupiny (spravují celkem 81 % aktiv hypotéčního sektoru). Z celkového objemu úvěrů poskytovaných úvěrovým segmentem finančního trhu je 42 % poskytováno právě hypotéčními institucemi. 19/59 Zastupitelský úřad ČR ve Stockholmu ()

20 Ve Švédsku působí 468 pojišťoven a 35 poboček zahraničních pojišťovacích institucí. Většina pojišťoven je malých a specializovaných na neživotní pojištění. Struktura trhu je zřejmá z faktu, že 84 % investičních aktiv pojišťovacích institucí (celkem mld. SEK) je spravováno 10 největšími z nich. Zvláštním oborem je penzijní pojištění, jímž se zabývá 78 pojišťovacích sdružení (aktiva 108 mld. SEK) a penzijních nadací (166 mld. SEK). Dotace pojišťoven do HDP je okolo 1,2 %. Nejběžnější druh pojištění je Pojištění domácnosti, které má sjednáno až 95 % švédských domácností Daňový systém Daňový systém je zemí s dlouhodobou a hluboce zakořeněnou tradicí sociálního státu s vysokou mírou zdanění, která je jednou z nejvyšších na světě. Středopravá vláda po svém nástupu v r učinila řadu reformních kroků směřujících ke snížení daňového zatížení (např. zrušení nejvíce kritizovaných majetkových daní - z nemovitostí, z majetku, darovací a dědická). Daňové podvody jsou velmi přísně trestány. Švédský daňový systém je relativně složitý a je předmětem kritiky OECD jak co do struktury, tak celkové výše daňové kvóty. Vyčerpávající popis by přesáhl formát STI. Odkazujeme proto na internetové stránky švédské daňové agentury Skatteverket. Podniková daň Od platí sazba 22 %. Fyzické osoby Daně z příjmu fyzických osob jsou hlavním příjmem komun. Komunální daň z příjmu se pohybuje podle trvalého bydliště mezi 28,89 % a 34,17 %, o přesné míře rozhoduje komuna. Státní daň z příjmu odvádí pouze fyzické osoby s vyšším ročním příjmem, nad cca SEK za rok ve výši 20 % a při příjmu nad SEK se daň zvyšuje o dalších 5 %. Od započetí výdělečné činnosti má každý občan svůj vlastní daňový účet. Daně lze přiznat na formuláři, elektronicky nebo telefonicky. Daně se odvádějí zálohově, což platí i pro zdanění příjmů zaměstnanců a DPH. Pojištění a penze Odvody na sociální pojištění, které platí zaměstnavatel, jsou odváděny ve výši cca 33 %. Dalších 7 % (polovinu částky lze odečíst) platí samotný zaměstnanec podle kategorií rozpětí. Zaměstnavatelé platí daň z penzijních prémií/závazků ve výši cca 24 %. Sociální a zdravotní pojištění je povinné a mnoho podniků platí svým zaměstnancům i důchodové připojištění a klíčovým zaměstnancům též soukromé zdravotní připojištění. Daň z nemovitostí V rámci daňové reformy byla tato daň od začátku roku 2008 zrušena a nahrazena místním poplatkem ve výši cca SEK za rodinný dům resp. 0,75 % z jeho daňové hodnoty, pokud je tato částka nižší. Z nových domů (do 5 let) se poplatek neodvádí, dalších 5 let jen v poloviční výši (3 500 SEK / 0,375 %). Daňová úleva pro zahraniční pracovní síly Osoby, které jsou dočasně zaměstnány ve Švédsku, mohou požádat na zvláštním formuláři, který podává jejich zaměstnavatel, o určité úlevy a výjimky z placení daní a sociálních poplatků na dobu až 3 let. Úlevy se liší podle občanství (EU vs. ne-eu), podrobné informace k této složité problematice je třeba si vyžádat u švédských úřadů. Daň z přidané hodnoty Základní DPH činí 25 %. má společně s Dánskem, Norskem a Maďarskem nejvyšší DPH v EU. Od roku 2002 platí snížená daň 12 % na potraviny a potravinové suroviny (přísady) a ve výši 6 % na noviny, 20/59 Zastupitelský úřad ČR ve Stockholmu ()