Pracovní migrace a systémy sociálního zabezpe ení: védsko. Miguel Benito
|
|
- Emil Bařtipán
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Pracovní migrace a systémy sociálního zabezpe ení: védsko Miguel Benito 1
2 O autorovi: Miguel Benito je zakladatelem Immigrant-institutet (IMMI) v Boråsu, védsku. Dlouhodob se v nuje situaci migrant v vedsku. Tato publikace je jedním z výsledk projektu Multikulturního centra Praha Flexi-In-Security. Projekt Flexi-In-Security získal podporu programu Evropského spole enství pro zam stnanost a sociální solidaritu PROGRESS ( ). Jde o program v gesci Generálního editelství Evropské komise pro zam stnanost, sociální v ci a sociální za le ování (d íve G pro zam stnanost, sociální v ci a rovné p íle itosti, pozn. p ekl.) a byl z ízen, aby finan n podporoval zavád ní cíl Evropské unie v oblasti zam stnanosti a sociálních v cí, tak jak jsou ustaveny v Sociální agend. Tím má v t chto oblastech p isp t k dosa ení cíl Lisabonské strategie. Celkem sedmiletý program je zam ený na v echny aktéry, kte í mohou pomoci p i formování vhodné a efektivní politiky týkající se pracovn právních a sociáln právních p edpis a vztah v dvaceti sedmi zemích EU, ESVO/EHP a kandidátských i potenciálních kandidátských státech EU. Cílem programu PROGRESS je posílit p ínos EU k podpo e anga ovanosti lenských zemí. PROGRESS bude nápomocný v: - poskytování analýz a konzultací v oblastech, jim se PROGRESS v nuje; - monitorování a podávání zpráv o implementaci právních p edpis a politiky EU v oblastech, jimi se PROGRESS zabývá; - podpo e p ená ení politik, zku eností a vzájemné pomoci mezi lenskými státy s ohledem na cíle a priority EU; a - p edávání pohled zú astn ných subjekt a spole nosti jako celku. Informace obsa ené v této publikaci nutn neodrá ejí postoj nebo názor Evropské komise. Hlavní sponzo i: 2
3 Tato studie se pokou í osv tlit, jaký dopad na komunity migrant ve védsku m la finan ní krize. ada lidí je toti p esv d ena, e krize védsko ovlivnila odli ným zp sobem ne jiné evropské zem. 3
4 1. Celkový p ehled: Skupiny migrant a trendy vývoje Jak emigrace ze védska, tak imigrace do n j ve védských d jinách hrála a stále hraje významnou úlohu. Jen mezi lety 1850 a 1930 ze védska do Severní Ameriky a n kolika dal ích zemí emigrovalo okolo 1,2 milionu lidí. Toto období se ve védských d jinách nazývá dobou velké védské emigrace. V letech po roce 1940 byl po et lidí, kte í védsko opou t li, v absolutních íslech je t vy í ne v p edcházejícím období. Rozdíl je v tom, e emigrace v letech 1850 a 1930 zahrnovala tém tvrtinu tehdej í populace, kterou p itom nikdo nenahradil. Naproti tomu pozd j í emigrace není v porovnání se sou asným po tem obyvatel tak výrazná a navíc ji vyrovnávají imigranti p icházející z jiných zemí. Stavu, kdy po et p ist hovalc za al p esahovat po et emigrant a do lo k jakémusi bodu obratu, bylo dosa eno okolo roku První vlnu imigrace védsko za ilo v období do roku 1948 a byla d sledkem toho, e okolní zem za aly od poloviny t icátých let být v podru í totalitních re im a pozd ji je obsadila n mecká a sov tská okupa ní vojska. Pronásledované osoby z Dánska, Norska, N mecka, Polska, Finska a pobaltských zemí hledaly úto i t na védské p d. védsko té p ijalo adu id p icházejících nejprve z okupovaného Dánska a pozd ji p ímo z bývalých koncentra ních tábor v N mecku a Polsku. Jak dokládá následující p ehled, védsko politické uprchlíky z nedemokratických zemí láká i v sou asnosti: Tabulka. 1: P ist hovalectví ze zemí s nedemokratickými re imy do védska Sever tí uprchlíci: na konci války, v roce 1945, se ve védsku nacházelo cca zhruba finských d tí, ob an Dánska a Nor Pobaltí: b hem války a po ní cca Uprchlíci z koncentra ních tábor : uprchlíci p i li v letech cca prost ednictvím aktivity UNRAA (ú adu p i OSN) i oficiální iniciativy F. Bernadotteho a s pomocí jednotlivc Ma a i: p icházeli b hem povstání v roce 1956 a následn do konce cca osmdesátých let imigrovaly ob ti politického pronásledování e i a Slováci: p icházeli po pra ském jaru a invazi SSSR do cca eskoslovenska v roce 1968 a v sedmdesátých, osmdesátých a devadesátých letech Poláci: p icházeli v pr b hu povstání a vln pronásledování od konce cca edesátých let do vojenského pu e v prosinci 1981 Obyvatelé bývalé Jugoslávie: p icházeli b hem padesátých, edesátých a cca devadesátých let (z ásti se jednalo o uprchlíky, z ásti o pracovní migranty) ekové: p icházeli b hem vlády vojenské junty v letech cca Kurdové p icházeli od po átku sedmdesátých let cca Asy ané a Sy ané: 1972, 1975 a v pozd j ích letech cca Vietnam tí í ané uprchlí na lodích p icházeli na konci sedmdesátých let cca Irá ané: v osmdesátých a devadesátých letech a v první dekád tohoto cca tisíciletí Íránci: p ist hovalectví zap í inila íránská revoluce z r a válka mezi cca Íránem a Irákem v letech Chilané: p icházeli po vojenském pu i v roce 1973 cca Dal í obyvatelé latinské Ameriky: unikali politickému pronásledování cca
5 v Argentin, Bolívii, Ekvádoru a Uruguayi b hem sedmdesátých let Obyvatelé Eritreje: utíkali v d sledku války v Eritreji od konce cca edesátých let Palestinci: prchali v d sledku války v Libanonu cca Somálci: v d sledku války v Somálsku, Etiopii a Keni b hem cca osmdesátých a devadesátých let a b hem první dekády t etího tisíciletí Zdroj: védský Ú ad pro migraci a Institut pro imigraci Dohodu o volném pohybu osob mezi severskými zem mi z roku 1954 lze pova ovat za po átek druhé vlny imigrace (trvala do roku 1972), která zapo ala p ílivem velkého mno ství Fin do védska. Mezi lety 1954 a 1974 se do védska v d sledku otev ení pracovních trh mezi severskými zem mi p est hovalo cca Fin. V mezidobí se velká v t ina Fin z této vlny vrátila do své domovské zem. Podobn jako dal í industrializované zem západní Evropy se i védsko b hem období povále ného r stu potýkalo s nedostatkem domácí pracovní síly, který se nedal e it pouze zam stnáváním pracovník z jiných severských zemí. V reakci na tuto situaci védsko otev elo hranice také pracovník m z dal ích ástí sv ta (nap íklad ecka, Jugoslávie a Itálie). ada Jihoevropan p ijela p ímo v d sledku firemních nábor, zatímco dal í p icestovali z vlastní iniciativy. Sice to zdánliv p ipomíná vývoj známý z ostatních západních pr myslových zemí té doby, neztrácejme v ak ze z etele, e védsko nespustilo program pro p ivedení krátkodobých pracovních migrant, ale namísto toho k p ist hovalc m p istupovalo jako k budoucím ob an m. Ve spolupráci se védskou konfederací odborových svaz (LO), která k náboru cizinc vydávala povolení, stát migrant m garantoval, e dostanou stejný plat a budou mít stejná práva jako védové, a to v etn p ístupu k podpo e v nezam stnanosti. V reakci na propad ekonomiky a probíhající diskuse s odbory se védsko v roce 1970 rozhodlo nábor zahrani ních pracovník ukon it. V následujícím období, a to a do roku 1992, byl p ístup na védský pracovní trh vyhrazen pouze ob an m severských zemí a cizinc m, kte í u ve védsku ili. Toto v ak nezastavilo p íchody uprchlík, kte í ve védsku ádali o azyl a povolení k pobytu. Mnoho ádostí ov em ú ady zamítly a adatelé o azyl pak museli zemi opustit. Dal í významnou cestou, jak se do védska v této dob p ist hovat, bylo slou ení rodiny. Tento vývoj vytvo il základ pro t etí vlnu imigrace do védska, p i em vstup védska do EU v r p edstavuje p ed l, od n ho se po ítá za átek sou asného období. Jako len EU muselo védsko op t otev ít sv j trh práce i pracovník m, kte í nepocházeli pouze ze severských zemí. Vzhledem k tomu, e mezi védskými imigranty p eva ují lidé z ne lenských zemí EU (jde o osoby p icházející bu jako uprchlíci nebo v rámci slu ování rodin ji p ijatých uprchlík ), nep ineslo to ádnou podstatnou zm nu. védsko také bylo mezi t emi lenskými zem mi EU, které se v roce 2004 rozhodly nezavád t ádná omezení pro ob any nových lenských zemí EU hledající uplatn ní na jejich pracovním trhu. Ov em na rozdíl od Irska a Velké Británie, tedy stát, které v letech následujících po roce 2004 absorbovaly obrovské mno ství migrant ze zemí st ední a východní Evropy, védsko ádný p íliv migrant ve srovnatelném rozsahu nezaznamenalo. Jedním z mo ných vysv tlení je atraktivita angli tiny, dal ím potom mnohem regulovan j í védský pracovní trh, který neumo uje nabídnout práci migrant za podstatn ni í cenu ne práci domácích pracovník. 5
6 Koncem roku 2008 se ve védské migra ní politice udály poslední zm ny a p inesly op tovné p ijetí pracovní migrace. Klí ovým dokumentem se stalo pracovní povolení, na které má nárok kdokoli, kdo si najde zam stnání alespo na rok. Za pov imnutí stojí, e védsko nerozli uje mezi kvalifikovanými a nekvalifikovanými pracovníky. V sou asnosti tamní imigranti pocházejí ze v ech zemí sv ta. Na konci roku 2009 inila celková populace védska 9,34 milionu osob a p ist hovalci p itom tvo í 14,3 % celkového po tu obyvatel. Spolu se svými d tmi (narozenými ve védsku) p edstavují 22 % obyvatel. Alespo jeden z rodi zhruba osob narozených ve védsku se narodil v jiné zemi. V roce 2009 si o pracovní povolení za ádalo n co p es osob ze zemí mimo EU a EHS, v roce 2010 jich bylo Na dopad reformy si musíme n kolik let po kat, p i em mo ná budeme sv dky poklesu po tu adatel o azyl a nár stu po tu osob p icházejících s pracovním povolením. D vody pro migraci do védska mohou být r zné. Jak ukazuje následující tabulka, existují r zné kategorie migrace a celkový po et migrant v posledních esti letech rostl. Tabulka navíc ukazuje, e pracovní migrace se po p ijetí nového zákona v prosinci 2008 zvý ila, ale stále je na velmi nízké úrovni. Tabulka. 2: Migrace do védska v posledních esti letech Kategorie Práce a studium EU/EHS Slou ení rodiny Uprchlíci Celkem Zdroj: védský Ú ad pro migraci Tabulka. 3: Komunity migrant podle zem p vodu (2009) Finsko Irák bývalá Jugoslávie Polsko Írán Bosna a Hercegovina N mecko Dánsko Norsko Turecko Somálsko Thajsko Chile Libanon ína
7 Velká Británie Sýrie Rumunsko USA Indie Zdroj: Centrální statistický ú ad, 2010 Tabulka. 4: Imigrace a emigrace v posledních letech Rok Imigrant Z toho véd Emigrant Z toho véd Zdroj: Centrální statistický ú ad, Rozdíly ve statusu a mí e zranitelnosti V p edchozí kapitole jsme podali p ehled r zných skupin migrant a rozdíl v cestách, je je p ivedly do védska. Jeden zp sob, jak p íchozí osoby roz lenit, je podle po áte ního d vodu pobytu. Na jedné stran tak budeme mít pracovní migranty a na stran druhé uprchlíky. T etí d le itou skupinou jsou migranti, kte í do védska p icestovali kv li slou ení rodiny za blízkým p íbuzným, který p ijel u d íve jako uprchlík nebo ekonomický migrant. Pravidla, která ur ovala podobu jednotlivých zp sob migrace, se v ase prom ovala. V p ípad ekonomické migrace se na zm nách odrá ely mezinárodní závazky (dopady mezinárodních smluv mezi severskými zem mi, vstupu védska do EU, roz í ení EU) a zm ny situace na védském trhu práce, které ve finále ústily v rozhodnutí védsko lidem hledajícím práci otev ít, i naopak uzav ít. V období mezi lety 1971 a 2008, kdy védsko s výjimkou malého mno ství specialist pracovní migraci nepovolovalo, tvo ili v t inu p íchozích uprchlíci i rodinní p íslu níci migrant, kte í byli p ijati u d íve, p ípadn lidé sezdaní s n kým, kdo m l ve védsku právo pobytu. Sou asn bylo rok od roku t í získat status uprchlíka. Povolení k trvalému pobytu 7
8 Normálním krokem, jak za ít ve védsku ít, je získat povolení k trvalému pobytu, které standardn platí t i roky a ka dé t i roky se automaticky obnovuje. Lidé, kte í uzav eli man elství s osobou ijící ve védsku, nemohou povolení k trvalému pobytu získat, dokud ve védsku nestráví alespo dva roky. B hem této doby mohou získat v dy povolení k pobytu na jeden rok. B hem t chto dvou let se také nesmí rozvést. Pokud se rozvedou, ztratí právo na obnovení povolení k pobytu a musí opustit zemi. Toto opat ení iní potí e hlavn enám, ke kterým se man elé chovají patn, a ony se proto cht jí rozvést. Poté následuje vyho t ní ze védska, jeliko je t nem ly povolení k trvalému pobytu. O povolení k pobytu je nutné ádat mimo védsko prost ednictvím védských ambasád a konzulát. Není povoleno p ijet do védska a ádat o povolení k pobytu a na míst. Ti, kte í to tímto zp sobem zkusí, automaticky ztrácejí právo na to povolení získat. P íbuzní mohou povolení k pobytu získat té, ale i oni o n musí za ádat ze zahrani í a do védska smí p ijet a s platným povolením. Obecn platí, e za p íbuzné jsou pova ováni pouze man el / man elka a d ti pod 18 let. Také rodi e dosp lých imigrant mohou za ur itých okolností povolení k pobytu obdr et. Pracovní povolení A do prosince 2008 ka doro n pracovní povolení obdr elo jen zanedbatelné mno ství lidí. V t ina p ist hovalc ho toti nepot ebovala, pokud m li povolení k pobytu. Nyní se pracovní povolení pro lidi p icházející ze t etích zemí stalo standardním dokumentem. Ob ané EU k práci ani k pobytu ádné povolení nepot ebují. Azylová politika védsko o sob tvrdí, jak je jeho azylová politika velkorysá. Situace se ov em v posledních letech zásadn zm nila a místo zem vítající uprchlíky se ze védska stala zem, kde v t ina adatel o azyl status uprchlíka, o který se uchází, nezíská. S ohledem na politiku týkající se uprchlík m eme vyty it ty i hlavní období. První období panovalo od roku 1930 do roku 1971, kdy byli uprchlíci p ijímáni bez toho, aby se d lal rozdíl mezi nimi a ostatními migranty. Druhé období vládlo od roku 1971 do roku Otev ená imigra ní politika skon ila a jediný zp sob, jak se dostat do védska (s výjimkou n kterých odborník a slou ení rodin), byla ádost o azyl. T etí období: Parlament p ijal nový zákon na izující, e by za pé i o uchaze e o azyl po podání ádosti m l být zodpov dný védský Ú ad pro migraci. B hem prvních t í let po schválení ádosti o ud lení azylu m l Ú ad pro migraci s p evá nou v t inou obcí dohodu, e se o uprchlíky a jejich rodiny postarají. B hem této doby se uprchlík m nedoporu ovalo hledat si práci, dokud nezískají osv d ení potvrzující, e um jí védsky. N které skupiny migrant m ly se vstupem na pracovní trh veliké potí e. Míra p ijímání uprchlík se b hem r zných období m nila. Ú ad pro migraci se stával ím dál tím p ísn j ím. V roce 2005 vedlo velké mno ství r zných organizací kampa za amnestii pro odmítnuté adatele o azyl. védský parlament v roce 2006 rozhodl o z ízení soud, ke 8
9 kterým se mohli p ihlásit adatelé o azyl odmítnutí podle starých zásad a docílit tak p ezkoumání své v ci. Díky tomu mohlo zhruba osob získat povolení k trvalému pobytu. K prvnímu prosinci 2010 do lo k podstatné zm n. adatelé o azyl jsou nyní povzbuzováni k tomu, aby si hledali práci i v dob, kdy na vy ízení své ádosti teprve ekají. Sociální zabezpe ení cizinc u také nemá na starosti Ú ad pro migraci. Místo n j p e la celková odpov dnost na vládní centrální Ú ad práce, co znamená, e nyní je jednodu í adatele o azyl zkontaktovat s mo nými zam stnavateli. Práce migrujících osob Od roku 2006 se mohou ob ané EU / EHS pomocí registrace na Ú ad pro migraci velmi jednodu e p ihlásit k pobytu. Dokonce mohou ve védsku hledat práci je t p ed registrací. V kv tnu 2009 se EU rozhodla otev ít hranice kvalifikovaným pracovník m ze zemí mimo EU / EHS. védsko p ijímá osoby s jakoukoli kvalifikací. Jedinou podmínkou je, e uchaze o práci musí dostat nabídku zam stnání minimáln na jeden rok. Zm na zákona ve la v platnost patnáctého prosince 2008, tedy v dob, kdy jak ve védsku, tak v Evrop panovala hospodá ská recese. Na dopad reformy si ale musíme n kolik let po kat, p i em mo ná budeme sv dky poklesu po tu adatel o azyl a nár stu po tu lidí p icházejících s pracovním povolením. Mezi lety 1940 a 1970 do védska p icházeli uprchlíci, kte í nemuseli ádat o azyl a bylo pro n jednodu í integrovat se do pracovního trhu. Od roku 1970 do konce roku 2008 procházeli adatelé o azyl celou adou procedur bez jakékoli garance získání práce. P edn museli (v p ípad úsp chu) na ud lení azylu ekat bezd vodn dlouho. ada z t ch, kte í azyl nebo povolení k pobytu z humanitárních d vod nezískali, v zemi z stala a stali se z nich migranti bez dokument. Tito lidé museli ekat více ne ty i roky, ne si mohli o azyl op t za ádat. Ti, kte í azyl získali, za ali nový ivot kurzy véd tiny a lekcemi o védské kultu e. Práci si nemohli za ít hledat, dokud jejich znalost véd tiny nebyla na p ijatelné úrovni. Za tyto kurzy poskytované uprchlík m stejn jako za jejich ubytování a sociální zabezpe ení byly zodpov dné sociální ú ady jednotlivých obcí. Statistiky v ak nemusí být nijak vypovídající, pokud nám není znám celkový po et povolení. V praxi a do roku 2008 ti, kte í získali povolení k pobytu, nepot ebovali ádné dal í pracovní povolení. Nem eme ale p edpokládat, e práci m li. Vysoké procento nov p íchozích bylo prvních 3 5 let bez práce, p i em se tato ísla velmi li ila v závislosti na zemi p vodu. Zvlá t Somálci byli mnoho let centrem pozornosti, ale bez valného úsp chu. Od prosince 2008 se migranti z t etích zemí mohou ucházet o práci. Pokud dostanou pracovní povolení, znamená to, e práci p inejmen ím zpo átku na li, a to minimáln na rok. Pokud práci z jakéhokoli d vodu ztratí, mohou ve védsku z stat po dobu t í m síc a hledat si novou. Na konci tohoto období bu nastoupí do nové práce, nebo musí opustit zemi. Ti, kte í dostávají povolení k pobytu, ho mohou získat z r zných d vod, bu jako uprchlíci, i za ú elem slou ení rodiny. Statistiky neuvád jí, zda tito lidé práci mají, anebo ne. Po p ijetí nového zákona v prosinci 2008 po et lidí, kte í mí í do védska, nevzrostl, jsou ale patrné 9
10 zm ny v po tech jednotlivých druh povolení. Jde o zm nu k lep ímu, jeliko pracovní povolení je výhodn j í ne pouhé povolení k pobytu bez práce. Imigranti z mimoevropských zemí, kte í nemají práci Podle védského centrálního Ú adu práce stoupl b hem let 2009 a 2010 po et nezam stnaných imigrant narozených mimo Evropu o osob na To znamená zhruba 21,6 %, zatímco nezam stnanost mezi imigranty narozenými v Evrop iní 12,2 % a nezam stnaných véd je jen 7 %. Jediným vysv tlením velkého rozdílu jsou diskrimina ní vzorce chování mezi zam stnavateli. Tato diskriminace se týká dokonce i vysoce kvalifikovaných imigrant jako jsou léka i a in ený i. Zatímco se nemocnice potýkají s nedostatkem léka, nabírají védské ú ady personál nap. z Polska a pan lska a p l roku p ed p íjezdem do védska jim pomáhají se zvládnutím véd tiny. Mezitím ada uprchlík s dlouholetými zku enostmi s prací v nemocnici eká na uznání své kvalifikace, co m e trvat roky. N kte í opustí védsko d íve, ne usp jí. 3. Sociální práva migrant Imigranti, kte í vstoupí na trh práce, mají ve védsku právo na stejné zdravotní poji t ní jako rodilí védové. Práce a zam stnání p edstavují základní podmínky zdravotního poji t ní, které je hrazeno zam stnavatelem. Je stanoveno kvalifika ní období, po jeho uplynutí vznikne právo na podporu v nezam stnanosti a plné právo na sociální zabezpe ení, které se li í podle zem p vodu migranta. Ob ané Evropské unie mají právo se ve védsku usadit, ale Ú ad pro migraci vy aduje potvrzení, e mají zdravotní poji t ní v zemi p vodu nebo soukromé poji t ní domácnosti, které véd tí ob ané nepot ebují. Tento systém uvádí nov p íchozí do slo ité situace, proto e mnozí z nich byli na trhu práce jen krátkou dobu a pokud nemají nárok na dávky v nezam stnanosti, mohou z stat jak bez zdravotního poji t ní, tak samoz ejm i bez poji t ní pro p ípad nezam stnanosti. Imigranti bez dokument nemají právo na zdravotní pé i. Vládní komise v souvislosti s tím p ipravila návrh, který byl vlád p edlo en na konci kv tna tohoto roku. 1 Parlamentu ho snad vláda p edlo í na podzim roku Ve védsku se dosud lidem bez povolení k pobytu poskytovala pouze bezprost edn nutná pomoc, p i em se imigrant m bez dokument v novaly n které charitativní organizace a poskytovaly jim zdravotní pé i. Rovn n které samosprávné celky (obdoby eských kraj pozn. p ekl.) se ke zdravotní pé i o imigranty bez dokument postavily kladn, ani by pro to v ak m ly oporu v zákon. Podobn jako zdravotní poji t ní se i dávky v nezam stnanosti p ímo vá ou na zapojení migranta do trhu práce. Aby p i ztrát místa imigranti dosáhli na dávky v nezam stnanosti, musí mít odpracovanou stanovenou minimální dobu. Bez ní na n nemají nárok a pokud práci brzy nenajdou, musí zemi opustit. 1 Statens offentliga utredningar 2011:48. Vård efter behov och på lika villkor - en mänsklig rättighet. 10
11 védské odbory uzav ely se zam stnavateli na trhu práce dohodu nazvanou kdo p i el poslední, odejde první. To znamená, e ten, kdo byl p ijat jako poslední, bude prvním, kdo bude propu t n, pokud v podniku p ebývají pracovní síly. asto jsou práv imigranti t mi, kdo byli zam stnáni jako poslední, tak e musí odejít jako první. Uprchlíci dostávají podporu b hem doby, kdy se u í védsky Obce platí uprchlík m a osobám s obdobným statusem p ísp vek po dobu, kdy se u í védsky. A do období p ed n kolika lety dostávala podporu celá rodina, i pokud kurzy véd tiny nav t voval by jen jeden její len. Od prosince 2010 musí kurzy véd tiny nav t vovat i man elka, pokud chce také dostávat hmotnou podporu. Hledí se na to jako na reformu sm rem k rovnoprávnosti, proto e eny nyní na podporu dosáhnou samy, nikoliv jen jako n í man elky. Pro uprchlíky byl a je vstup na trh práce velmi t ký. Nedávný pr zkum v oblasti Stockholmu provedený tamním krajským ú adem ukázal, e trvá mnoho let, ne uprchlíci získají svoji první práci. Existují také velké rozdíly mezi jednotlivými skupinami, které ukazují na ur itou diskriminaci podle zem p vodu uprchlíka. 2 Status uprchlíka a p íle itosti, které jsou uprchlík m k dispozici, doznaly zm n s novou legislativou z prosince Pokud v minulosti uprchlíci záviseli na vlád kv li p ísp vk m vypláceným prost ednictvím obcí a kv li kurz m véd tiny, nová legislativa p inesla zm nu v tom, e jim dala více mo ností spoléhat se sami na sebe. Ú ad pro migraci byl nahrazen Ú adem práce jako to novým ú adem sociální pé e o uprchlíky. Uprchlíci se tak pova ují za lidi schopné získat si práci a ne za ty, kte í nutn pot ebují pomoc. Tato zm na zákona je nicmén v platnosti teprve nedlouho, tak e výsledky této iniciativy je t nem eme hodnotit. Chyb jící ochrana migrujících pracovník Nový zákon z prosince 2008, který poprvé po tém ty iceti letech restrikcí povoluje migraci za prací, postrádá kontrolu zam stnavatel a úrove zranitelnosti migrant se zvý ila. Zákon s sebou také nese nár st p íle itostí pro vyko is ování migrant zam stnavateli, proto e se na náboru pracovník ji nepodílejí odbory. Pokud zam stnavatel nabízí pracovní místo na více ne jeden rok, musí Ú ad pro migraci ud lit pracovní povolení. Ú ad pro migraci v ak dohlí í pouze na sjednávané podmínky práce a vý i mzdy a poté, co je povolení ud leno, nenásledují ádné dal í kontroly. U n kterých zam stnavatel byla dle údaj na výplatních páskách zji t na zna ná fluktuace pracovník. Také se objevily nevyhovující podmínky jako t eba dlouhé pracovní dny a nízké mzdy. Ti, kdo by si cht li st ovat, mohou p ijít o pracovní povolení; vláda se proto nyní sna í najít zp sob, jak kontrolovat zam stnavatele a ochránit migranty p ed t mito problémy na trhu práce. Migranti bez dokument jsou krom toho v mnohem v t í mí e vystaveni vyko is ování a vyskytly se i p ípady otroctví a r zných podvodných praktik. S t mito lidmi se jednalo jako s p edm ty, proto e v bec neexistují v záznamech Ú adu pro migraci. Význam odbor 2 Flykting i Stockholms län. Så gick det sedan. Rapport 2011:
12 Odbory hrají v obran práv migrujících pracovník významnou roli, co se tý e otev enosti hranic ale m ly i sv j negativní podíl. Na konci edesátých let se rozhodlo o uzav ení védska v i pracovní migraci. U ka dého uchaze e o migraci za prací m ly rozhodnutí v rukou odbory. Podle zákona byla migrace za prací povolena pouze v p ípad, e s ní odbory souhlasily, a podmínkou pro schválení pracovní migrace bylo, e zam stnavatel nemohl ve védsku najít nikoho, kdo by mohl danou práci vykonávat ( lo nap íklad o kucha e v ínských nebo indických restauracích). Tato zásada platila a do prosince 2008, kdy nový zákon védsko otev el pracovní migraci. Podle nové legislativy se role odbor sní ila, proto e u nejsou pot eba k rozhodnutí o ud lení nebo neud lení pracovního povolení. Po ud lení pracovního povolení se obvykle ádná dal í kontrola zam stnavatel nekoná, co vedlo k jednání, které je v rozporu s duchem zákona. Po dvou letech ú innosti nového zákona vláda nicmén iniciovala et ení, jakým zp sobem se vyhnout negativním d sledk m, jich jsme sv dky. Pravicová vláda zárove nesouhlasí s odbory, e by jim m la dát v t í moc. Naopak je p esv d ena, e jedin zam stnavatelé v dí, koho pot ebují zam stnat, a e se je nutné vyvarovat jakéhokoliv omezování jejich práv. Nelze íci, e ve védsku nejsou ádní imigranti bez dokument slou ících jako pracovní síla. Pro mnohé z nich je vyko is ování, kterému jsou vystaveni, snesitelné po dobu, b hem ní stále doufají, e jednoho dne dostanou povolení k pobytu. To se v ak nestane a oni zemi po n kolika letech opustí, zatímco na jejich místo p ijdou jiní. Odbory se o tuto vyko is ovanou skupinu nezajímají. Hlavním d vodem je p esv d ení, e jakákoli podpora by byla do jisté míry chápána jako uznání statusu t chto migrant jako to pracovní síly. Toto dilema situaci pro migranty bez dokument je t zhor uje, proto e na nich nikomu nezále í. Zahrani ní pracovníci ze stát mimo EU Jakmile získají práci, mají v ichni zahrani ní pracovníci s pracovním povolením stejná práva jako véd tí státní p íslu níci. Kvalifika ní doba nutná pro právo na podporu v nezam stnanosti je tá, také mzda musí být za stejnou práci stejná atp. Nejv t í rozdíl spo ívá v tom, e zahrani ní pracovníci musí opustit zemi, pokud ztratí zam stnání je t p ed tím, ne dostanou trvalé povolení k pobytu, tedy zpravidla po dvou letech. Zahrani ní pracovníci ze zemí EU se t í lep í ochran, ale rovn musí odejít, pokud v as nenajdou práci. Zvlá tní situace t ch, kte í p ed p íchodem do védska nemají dokumenty Ji n jakou dobu se védsko potýká s tím, e adatelé o azyl p icházejí bez jakýchkoliv osobních dokument, kterými by potvrdili svou toto nost. Situaci z ásti zp sobilo ustálení praxe ú ad pochybujících, e adatelé o azyl byli skute n pronásledováni, kdy jim jejich vláda vystavila cestovní pas a dal í dokumenty. Problém je, e se jim v ak ned v uje ani v p ípad, kdy nemají ádné doklady a védské ú ady tak nedisponují ádným potvrzením o jejich toto nosti. védské ú ady dnes registrují tém 85 % adatel o azyl, kte í nemají ádné dokumenty. Mnoho adatel o azyl se toti ídí radou, aby se svých dokument zbavili p ed p ekro ením védských hranic a tudí nemohli být posláni do jiných evropských tranzitních zemí z ásti se jedná o d sledek Dublinské úmluvy. 12
13 Velmi zvlá tní situace panuje u uprchlík ze Somálska, Eritreje a dal ích zemí východní Afriky, kde bylo (a je) t ké v bec n jaké dokumenty získat. Tyto osoby m ly anci získat povolení k trvalému pobytu, kdy byly Somálsko a Eritrea ve válce, potom v ak u nikoliv. Krom toho je tím zna n komplikován i ka dodenní ivot t ch, kdo ve védsku mohou legáln p ebývat, proto e nemohou získat pr kazy toto nosti nebo védské ob anství. Pr kazy toto nosti se p itom vy adují v ude, dokonce i pro koupi jízdenek na vlak. 4. Ekonomická krize a komunity migrant Ekonomická krize v Evrop s sebou p inesla zvý ený po et nezam stnaných osob v celé populaci, a to jak véd, tak imigrant. Zatím se nekonala ádná v eobecná diskuse o tom, jaký dopad krize m la na r zné skupiny; áste n proto, e existuje konsensus, e se v emi, kdo mají právo ve védsku ít, musí být zacházeno stejným zp sobem. Uprchlíci ekající na vstup na trh práce Od roku 1985, kdy zodpov dnost za sociální pé i o uprchlíky p ejal Ú ad pro migraci, bylo pro uprchlíky slo ité získat práci, dokud se do spole nosti neza adili práv díky pracovním zku enostem. U n kterých skupin museli uprchlíci dokonce ekat i více ne deset let. Kdy se tedy za ala projevovat ekonomická krize, vstup na trh práce se pro tyto uprchlíky je t ztí il. Nestali se nezam stnanými jen proto, e jimi u byli. V mainstreamu se o tomto problému nediskutuje, jen politické síly vystupující proti imigraci vzniklou situaci vyu ívají jako argument proti uprchlík m a pracovní migraci. Nov p íchozí mají men í ochranu Proto e noví imigranti jsou asto t mi posledními, kte í vstoupili na trh práce, p icházejí podle védských pravidel o zam stnání jako první. Dal ím výsledkem krize je vy í podíl osob, které se p ed krizí do trhu práce nezapojily a stále ekají na první pracovní místo. Podle nedávného vládního pr zkumu 3 byl a je vstup na trh práce pro azylanty velmi obtí ný, p edev ím vládní zji t ní jako zvlá tní skupinu vyzdvihují eny. Jejich podíl zam stnanosti je o 20 % ni í ne podíl zam stnanosti en narozených ve védsku. Také jim trvá tém deset let ode dne ud lení povolení k pobytu, ne získají práci. Po t ech letech ve védsku získá práci pouze 30 % en. V roce 2009 inil podíl zam stnanosti u en (20 64 let) narozených ve védsku 79,3 procent, zatímco u en narozených v jiných zemích inil tento podíl 60,3 procent. Dokonce i u mu inil podíl zam stnanosti pouze 69,5 procent, také tém o 10 % mén ne u en narozených ve védsku. Patrn nezraniteln j í skupinou osob jsou adatelé o azyl, ti mají problémy se vstupem na trh práce nejen ve védsku, ale i jinde. Vláda doufá, e zm ny zákona z prosince 2010, podle nich se adatelé o azyl registrují u Ú adu práce a ne jen u Ú adu pro migraci, jim mohou dát ur itou mo nost získat práci b hem ekání na výsledek. 3 Utrikes födda på den svenska arbetsmarknaden. Steffan Ericsson. Bilaga 4 till LU
14 5. Postupy p i poskytování sociální ochrany a p edcházení patnému zacházení Sociální ochrana je ve védsku zcela v rukou ú ad a r zné sociální zákony pokrývají v echny aspekty ivota od narození a do smrti. Jde o sou ást sociálního státu, který uznávají v echny védské politické strany. Charitativní organizace postavené na práci dobrovolník proto mají p edev ím poradní hlas p i nutných zm nách zákon. Ani odbory, ani organizace anga ující se v sociální oblasti nehrají v sociální pé i o imigranty p ímou roli. Reformy Tato tabulka podává p ehled reforem na poli imigrace. 1965: V ichni imigranti mají právo nav t vovat bezplatné kurzy véd tiny, je poskytují védské ve erní koly. 1966: Vláda ustavuje pracovní skupinu pro otázky imigrant. Za ú elem zlep ení vzd lání finské men iny je zalo ena Finsko- védská rada. 1967: Dochází k regulaci imigrace z jiných ne severských zemí. Osoby z jiných zemí pot ebují p ed p íjezdem do védska pracovní povolení. Otvírá se první obecní cizinecká slu ba ve Stockholmu a za íná vycházet zpravodajský m sí ník vydávaný vládní nadací. Poslední íslo vy lo v roce 1998 a existovaly jazykové mutace v angli tin, francouz tin, pol tin, pan l tin, e tin, ture tin, arab tin a n m in. 1968: Parlament schvaluje novou imigra ní politiku. Je potvrzeno vládní rozhodnutí, e imigranti z jiných ne severských zemí budou p ed p íchodem do védska pot ebovat pracovní povolení. Jsou schváleny nové zásady pro vzd lávání d tí p ist hovalc ve kolách. D ti získaly právo u it se alespo dv hodiny týdn svému mate skému jazyku. Obce získávají finance od Národní kolní rady. Za íná nové et ení imigrace, zam ené na zji t ní situace imigrant a také na formulaci návrh, jak podpo it kulturní a sociální adaptaci imigrant do védské spole nosti. 1969: Za ínají se uskute ovat reformy imigra ního zákona. Vzniká nový Ú ad pro Imigraci. 1971: Poprvé byli do védska p ijati sociáln znevýhodn ní Romové, kte í p i li z jiných ne severských zemí. 1972: Zlep uje se véd tina pro imigranty a obce a organizace mohou dostat podporu na aktivity za le ující imigranty do kurz. 1973: Pracující imigranti získávají právo na kurzy véd tiny pro cizince v pracovní dob, které platí zam stnavatel, a to a do maximální vý e dvou set ty iceti hodin. védské ve ejné knihovny získávají dotace na nákup knih v jazycích imigrant. Je z ízena první Univerzita finského lidu v Haparand. Nábo enské organizace s velkým po tem imigrant získávají nárok na podporu stejn jako jiné církve (speciální pozici má oficiální védská církev). 1975: Parlament se po letech výzkumu usnesl na novém sm ru imigra ní politiky. Jämlikhet, valfrihet och samverkan (rovnost, svoboda volby a spolupráce) jsou t i klí ová slova 14
15 vystihující novou politiku. B hem tohoto roku a let následujících parlament rozhoduje o dlouhém seznamu reforem: kup íkladu od nyn j ka p id luje podporu imigrantským organizacím védský Ú ad pro imigraci a deníky a asopisy v jiných jazycích ne véd tin mohou získat hmotnou podporu bu od tohoto ú adu, nebo od védského kulturního ú adu, v dy v závislosti na povaze dané tiskoviny. 1976: Ob ané jiných zemí ijící ve védsku po dobu del í ne t i roky získávají právo zú ast ovat se místních a krajských voleb a také voleb do védské církve (t ch posledních v závislosti na tom, zda jsou nebo nejsou jejími leny jedná se nap íklad o mnoho ob an Finska, pro které se védská církev neli í od oficiální Finské církve). Parlament rozhodl, e d ti imigrant by m ly mít právo nav t vovat kurzy ve svém mate ském jazyce jak v p ed kolním vzd lávání, tak v základním kolství od 1. do 9. t ídy. védský rozhlas a televize za ínají vysílat programy v jazyce imigrant (krom dosavadní fin tiny, která byla za azena ji o n kolik let d íve). 1984: Zodpov dnost za uprchlíky p echází z ú ad práce na Ú ad pro imigraci. Parlament rozhodl, e by uprchlíci m li být rozmis ováni do r zných m st po celém védsku namísto toho, aby se soust edili na n kolika málo místech. Tento plán byl prohlá en za celostátní strategii. 1986: 1. ervence zahajuje své p sobení nový ombudsman zam ený na etnickou diskriminaci. V náplni práce má pomáhat imigrant m, pokud jsou osobn diskriminováni kv li svému etnickému p vodu. 1997: Parlament schvaluje novou integra ní politiku. Ú ad pro imigraci je rozd len na dv r zné organizace, védský integra ní ú ad a Ú ad pro imigraci. 2000: Ú ad pro imigraci m ní sv j název na Ú ad pro migraci. 2001: 1. ervence vstupuje v platnost nový zákon o védském ob anství, který dovoluje dvojí ob anství. Také dává d tem bez státní p íslu nosti mo nost stát se rodilými védy. 2003: Je p ijat nový zákon o diskriminaci, který postihuje celou adu druh diskriminace zalo ené na etnické i nábo enské p íslu nosti, sexuální orientaci nebo posti ení. 2008: Na konci roku je p ijat nový zákon o pracovní migraci, jím kon í ty icetiletý zákaz pracovní migrace. 2010: Namísto dosavadního Ú adu pro migraci má uprchlíky do védské spole nosti uvád t Ú ad práce. Obce ji nejsou zodpov dné za sociální pé i o n. S enami a mu i je, co se tý e za le ování uprchlík do spole nosti, zacházeno stejn. Dal í zm ny se odehrají v blízké budoucnosti, vláda se toti rozhodla n které oblasti sociální pé e p enést na bedra ob anské spole nosti. Mezi n pat í nap íklad p ijetí uprchlík do místních komunit, které bylo dosud úkolem obcí pln ným s hmotnou podporou Ú adu pro migraci. B hem dlouhého asového období, mezi roky 1985 a 2010, m l Ú ad pro migraci smlouvy s obcemi, e p ijmou ur itý po et adatel o azyl a uprchlík. Za ka dou osobu obec obdr ela ur itý pen ní obnos, který m l sta it k chodu p ijímající organizace a k tomu, aby uprchlíci dostali mo nost nau it se védsky, poznat védskou spole nost a p ipravit se na 15
16 integraci do ní. 4 Tyto programy se místo od místa zna n li ily. Pro n které obce byl systém smluv výhodný, proto e m ly mnoho volných byt, které mohli uprchlíci vyu ívat b hem svého za le ování do spole nosti. Nový zákon ze dne 1. prosince 2010 nov p íchozím umo nil d ív j í za len ní na trh práce. 5,6 Zodpov dnost za sociální pé i o adatele o azyl a o ty, kte í dostali povolení k pobytu na základ ud lení azylu nebo z podobných d vod, donedávna nesl Ú ad pro migraci a p íslu né obce. Termín nov p íchozí v tomto kontextu ozna uje ty, kte í ádají o azyl. Pracovníci ze zemí EU / EHS a z t etích zemí nemají p ímý p ístup k slu bám, je jsou nabízeny uprchlík m nebo osobám, s nimi se zachází, jako by jimi byly. Nová reforma, je p enesla na Ú ad práce zodpov dnost za uvedení nov p íchozích do védské spole nosti, má za cíl urychlit integraci a za len ní uprchlík a jejich rodin na trh práce. Opírá se mimo jiné o princip rovnoprávnosti. Podle starého systému eny kurzy véd tiny zahajovaly mnohem pozd ji ne mu i, m ly mén u ebních hodin týdn a také málo kontakt s trhem práce. Reforma zahrnuje toto: Namísto obcí plní koordina ní úkoly p i innostech týkajících se prvního za le ování do spole nosti védská Ve ejná slu ba pro zam stnanost. Byla zavedena nová dávka, která je pro v echny stejná bez ohledu na ást védska, kde doty ný lov k pobývá, a vyplácí se nov p íchozím, pokud se aktivn zapojují do inností týkajících se za len ní do spole nosti. Na podporu nov p íchozích byla ustavena nová funkce pr vodce pro za átek která má pomoci p i seznamování se védskou spole ností. Nov p íchozí, pro n byl sestaven plán na první uvedení do védské spole nosti, se musí ú astnit ob anské orientace. Ú elem je, aby ka dý nov p íchozí dostal tak ka na míru itou profesionální podporu, aby se co nejrychleji nau il védsky, na el si práci a byl schopen se u ivit. védská Ve ejná slu ba pro zam stnanost v tom v em má úst ední význam. Ve ejná slu ba pro zam stnanost p ebírá od obcí zodpov dnost za koordinaci inností týkajících se prvotního seznámení dosp lých se védskou spole ností. Obce budou i nadále sehrávat d le itou roli v oblasti p ijímání uprchlík a uvád ní nov p íchozích osob do spole nosti, co zahrnuje jak véd tinu pro imigranty a dal í vzd lávání dosp lých, tak zaji t ní ubytování a projekty pro d ti a mladé lidi. Obce budou mít rovn na starosti i nabídku ob anské orientace nov p íchozím. První zm na je v individuální podpo e ze strany ú ad. D íve byla podpora postavena na rodin jako celku. Nyní je vydávána ka dému zvlá, co znamená, e i eny v rodin mají motivaci hledat práci a nau it se védsky. eny také dostávají vlastní p íjem. Dále mají eny 4 Pocket facts Statistics on integration. 5 Nyanlända invandrares arbetsmarknadsetablering - egenansvar med professionellt stöd. Regeringens proposition 2009/10: Nyanlända invandrares arbetsmarknadsetablering - egenansvar med professionellt stöd. Regeringens proposition 2009/10:
17 stejné p íle itosti k ú asti na kurzech véd tiny, zapojení do spole nosti a p íprav na trh práce jako jejich man elé. Za druhé se stala povinnou ú ast na kurzech týkajících se védské spole nosti. V t chto kurzech migranti získávají informace o svých právech a povinnostech stejn jako o hodnotách p ijímající spole nosti, které jsou d le ité pro úsp né navázání kontaktu s ní. Díky zásad rovné participace nejsou eny ani zde závislé na svých man elech. Za t etí získává ka dý nov p íchozí svého osobního pr vodce spole ností. asto do védska p ijede nejprve mu, a kdy se k n mu p idá zbytek rodiny, závisí na n m. Díky této reform získávají i eny p ímou vazbu na novou spole nost a nemusí ve v em spoléhat na man ely, nap. co se tý e informací o mo nostech, jaké mají, a mohou si utvo it vlastní sí. Je to velmi nový koncept a jeho implementace bude n jaký as trvat. Vytvo ení postupu, který má zajistit po áte ní uvedení migrant do védské spole nosti, je novou iniciativou, která se v seznamování migrant se ivotem v p ijímající spole nosti ukázala jako pom rn úsp ná. Celému procesu napomáhají kurzy, b hem nich migranti získávají informace o svých právech a povinnostech a o hodnotách védské spole nosti. Díky této p íle itosti eny nejsou závislé na svých man elech p i získávání informací a spolehlivých existen ních prost edk. védská vláda v poslední dob pochopila, e na trhu práce panují velké rozdíly mezi imigranty a lidmi narozenými ve védsku, a v bec poprvé se sna í soust edit na trh práce namísto p ijetí do spole nosti jako dosud. Dal í d le ité reformy: V b eznu 2006 se zm nil imigra ní zákon a ministerstvo zahrani í, které dosud rozhodovalo o odvoláních proti ú edním rozhodnutím týkajícím se povolení k práci a pobytu, bylo nahrazeno správními soudy pro migraci. Cílem bylo, aby vznikl bezpe n j í systém pro uprchlíky, k emu ale nedo lo. Pokud Ú ad pro migraci adateli o azyl nevyhoví, m e se tedy nyní doty ný odvolat k soudu pro migraci. Takové soudy existují t i: ve Stockholmu, Göteborgu a Malmö. Podíl p ípad, ve kterých soudy zvrátí rozhodnutí Ú adu pro migraci, iní jen asi 10 %. Je to velmi nízké íslo, co znamená, e je tém nemo né získat azyl prost ednictvím soudního rozhodnutí. Existuje i soud vy í instance, ale ten p ijímá jen velmi málo p ípad. Vláda je takté velmi aktivní v programu navracení migrant. Ti, kdo nedostanou povolení k pobytu, musí opustit védsko. Mnoho z nich je za pomoci policie deportováno zp t do zem p vodu. B hem posledních ty let dokonce vláda vyplácela peníze t m, kdo se vraceli dobrovoln. Zvlá tní skupinu p edstavují d ti a mladiství bez doprovodu, kte í ádají o status uprchlíka. Ve védsku se z ásti jedná o nový fenomén, ale po et d tí, které p ijí d jí samy, se rok od roku zvy uje. Zdá se, e je posílají n jaké specializované skupiny. Pocházejí z oblastí, kde probíhají konflikty, n které z nich se vyhýbají naverbování do místní armády. Hodn t chto d tí a mladistvých pochází ze zemí jako je Irák, Afghánistán a Somálsko, a v t in z nich je mezi 12 a 17 lety. Ú ad pro migraci za poslední rok eviduje asi 2400 takových p ípad, co znamená setrvalý ka doro ní nár st od roku 2000, kdy jich bylo 300. V t ina t chto d tí a 17
18 mladistvých azyl nedostane a jsou vráceni do vlasti, dokonce i v p ípadech, kdy si Ú ad pro migraci není jist, kdo jsou jejich rodi e. Mezi n které nové zm ny, které jsou v neprosp ch migrant, pat í nap íklad p ipravené ztí ení slou ení rodiny od roku Osoba, která získá pobyt nebo pracovní povolení, musí nyní nejprve prokázat, e si m e dovolit ivit zbytek rodiny, ne li p íbuzné smí rodinu do védska p ivézt. A dosud se p itom védská imigra ní politika py nila tím, e se povolení k pobytu ud lovalo celé rodin. Zm ny v zákonech o slou ení rodiny se zatím neukázaly jako nijak úsp né, a koli je na vyvození záv r t eba je t po kat. Zejména véd tí sociální pracovníci se domnívají, e nový systém nebude z praktických d vod fungovat. Nová legislativa vy aduje od osob s pobytovým nebo pracovním povolením, aby dokázaly, e mají dostatek finan ních prost edk a budou si moci dovolit ivit zbytek rodiny, a se nast hují do védska. Pokud se ale rodina do védska n jak dostane, ú ady ji vyhostit nemohou. Dal í d le itou zm nou od leto ního podzimu je pro ob any n kterých zemí povinnost zaplatit si studium, pokud cht jí ve védsku pobývat jako zahrani ní studenti. To v ak neplatí pro ob any ze zemí EU / EHS, pro které bude studium zdarma stejn jako dosud. Na druhou stranu se objevil nový zp sob, jak z stat ve védsku, který je t p ed n kolika lety nebyl mo ný, a sice pokud tam jako student získáte práci. Do konce roku 2008 museli zahrani ní studenti po skon ení studií védsko opustit. Shrnutí: N která nová opat ení migra ního práva jsou velmi p ínosná, nap íklad právo ádat o pracovní povolení, je získali ob ané t etích zemí, zatímco jiná pravidla, jako t eba omezení týkající se slu ování rodin nebo zvlá tní podmínky pro studium ve védsku, nesou spí e negativní rysy. Jako pozitivní lze ozna it volební právo v obecních a krajských volbách zavedené roku 1974 a poprvé uplatn né ve volbách v roce Právo na kolní výuku v mate ském jazyce d tí imigrant a právo bezplatn studovat véd tinu i seznámit se se védskou spole ností lze vyu ívat od sedmdesátých let. Uprchlíci tak získali mo nost nau it se védsky a získat n jaký p íjem. D le itým právem imigrant je mo nost stát se védským ob anem ji po uplynutí pom rn krátké doby, která iní ty i roky u uprchlík a p t let u p ist hovalc za prací. Ob ané severských zemí nicmén mají mo nost nechat se registrovat jako véd tí ob ané po dvou letech pobytu ve védsku stále tedy existují ur ité rozdíly mezi r znými skupinami v závislosti na zemi p vodu. P eklad: Olga Richterová Miguel Benito Immigrant-institutet Katrinedalsgatan 43 18
19 Borås, Sweden 19
Příspěvky poskytované zaměstnavatelům na zaměstnávání osob se zdravotním postižením Dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění.
6 Právní postavení a ochrana osob se zdravotním postižením Příspěvky poskytované zaměstnavatelům na zaměstnávání osob se zdravotním postižením Dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění.
VícePRAVIDLA PRO PŘIDĚLOVÁNÍ BYTŮ V MAJETKU MĚSTA ODOLENA VODA
PRAVIDLA PRO PŘIDĚLOVÁNÍ BYTŮ V MAJETKU MĚSTA ODOLENA VODA Čl. A Obecná ustanovení 1. Těmito pravidly se stanoví pravidla pro hospodaření s bytovým fondem v majetku města Odolena Voda. Nájemní vztahy se
VícePosilování sociálního dialogu v místním a regionálním správním sektoru. Diskusní dokument
EPSU/CEMR seminář 11. prosince 2008, Bratislava 1) Co je sociální dialog? Je důležité vysvětlit, co znamená sociální dialog, protože tento termín se obvykle nepoužívá ve všech evropských zemích pro popis
VícePRACOVNÍ DOKUMENT. CS Jednotná v rozmanitosti CS 6. 2. 2013. o situaci nezletilých osob bez doprovodu v Evropské unii. Zpravodajka: Nathalie Griesbeck
EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci 6. 2. 2013 PRACOVNÍ DOKUMENT o situaci nezletilých osob bez doprovodu v Evropské unii Výbor pro občanské svobody, spravedlnost
VíceNÁHRADA ŠKODY Rozdíly mezi odpov dnostmi TYPY ODPOV DNOSTI zam stnavatele 1) Obecná 2) OZŠ vzniklou p i odvracení škody 3) OZŠ na odložených v cech
NÁHRADA ŠKODY - zaměstnanec i zaměstnavatel mají obecnou odpovědnost za škodu, přičemž každý potom má svou určitou specifickou odpovědnost - pracovněprávní odpovědnost rozlišuje mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem
Více3. NEZAMĚSTNANOST A VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA
3. NEZAMĚSTNANOST A VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA V České republice je nezaměstnanost definována dvojím způsobem: Národní metodika, používaná Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV), vychází z administrativních
Vícestatutární město Děčín podlimitní veřejná zakázka na služby: Tlumočení a překlady dokumentů
statutární město Děčín Zadávací dokumentace podlimitní veřejná zakázka na služby: Tlumočení a překlady dokumentů vyhlášená v otevřeném řízení dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění
VícePŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ. Strana
PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ Strana Vyhledávání textu - přidržte klávesu Ctrl, kurzor umístěte na příslušný řádek a klikněte levým tlačítkem myši. 1. Právní předpisy upravující přijímací řízení ke studiu ve střední
VíceOvoce do škol Příručka pro žadatele
Ve smečkách 33, 110 00 Praha 1 tel.: 222 871 556 fax: 296 326 111 e-mail: info@szif.cz Ovoce do škol Příručka pro žadatele OBSAH 1. Základní informace 2. Schválení pro dodávání produktů 3. Stanovení limitu
VíceVI. Finanční gramotnost šablony klíčových aktivit
VI. Finanční gramotnost šablony klíčových aktivit Číslo klíčové aktivity VI/2 Název klíčové aktivity Vazba na podporovanou aktivitu z PD OP VK Cíle realizace klíčové aktivity Inovace a zkvalitnění výuky
Více*** Co Vás přivedlo k tomu založit v České republice občanské sdružení?
březen 2009 Kvůli permanentní nejistotě s vízy nemůže být mongolská komunita v ČR stabilní a rozvíjet se. Rozhovor s Ariunjurgal Dashnyam, ředitelkou Česko-mongolské společnosti Abstrakt: Tereza Rejšková
VícePracovní právo seminární práce
Pracovní právo seminární práce 1. Úvod do problematiky Tématem mé seminární práce je problematika pracovního práva a jeho institutů. V několika nadcházejících kapitolách bych se chtěl zabývat obecnou systematikou
VíceKOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZELENÁ KNIHA. o rozhodném právu a příslušnosti soudů v rozvodových záležitostech. (předložená komisí) {SEC(2005) 331}
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 14.3.2005 KOM(2005) 82 v konečném znění ZELENÁ KNIHA o rozhodném právu a příslušnosti soudů v rozvodových záležitostech (předložená komisí) {SEC(2005) 331}
Více5. Legislativní opatření a jejich vliv na vývoj pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz
5. Legislativní opatření a jejich vliv na vývoj pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz Úroveň pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz je v zásadě dána dvěma rozdílnými faktory. Prvým z nich je objektivní
VíceR O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Jaroslava Hubáčka
VíceOtevřené zadávací řízení na služby Bruntál
Zadavatel: Česká republika Ministerstvo zemědělství, Pozemkový úřad Bruntál Sídlem: Partyzánská 7, 792 01 Bruntál Evidenční číslo VZ: 60053859 Zastoupený: Ing. Václavem Stráníkem, ředitelem Pozemkového
Více3. Využití pracovní síly
3. Využití pracovní síly Trh práce ovlivňuje ekonomická situace Ekonomika rostla do roku, zaměstnanost však takový trend nevykazovala...podobný ne však stejný vývoj probíhal i v Libereckém kraji Situaci
VíceVALNÁ HROMADA 2015. 1. Informace představenstva společnosti o přípravě řádné valné hromady společnosti a výzva akcionářům.
VALNÁ HROMADA 2015 1. Informace představenstva společnosti o přípravě řádné valné hromady společnosti a výzva akcionářům. 2. Informace a dokumenty související s odvoláním a volbou členů představenstva
VícePrávo sociálního zabezpečení
Právo sociálního zabezpečení Sociální práva Listina základních práv a svobod Čl. 30 1)Občané mají právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti k práci, jakož i při ztrátě živitele.
VíceVelikost pracovní síly
Velikost pracovní síly Velikost pracovní síly v kraji rostla obdobně jako na celorepublikové úrovni. Velikost pracovní síly 1 na Vysočině se v posledních letech pohybuje v průměru kolem 257 tisíc osob
VíceDokončení přesídlení Přesídlení krajanů z Kazachstánu v roce 2007
Dokončení přesídlení Přesídlení krajanů z Kazachstánu v roce 27 V úvodu projektu byly v únoru 27 uspořádány tzv. konzulární dny přímo u krajanské komunity v Aktjubinsku. V rámci této akce byli na místě
VíceZadávací podmínky opatření alternativního učení pro cílovou skupinu Migranti
Zadávací podmínky opatření alternativního učení pro cílovou skupinu Migranti Projekt «MIGRA: Migrace a Přijetí» 2010 4547 / 001 001 Tento projekt bol financovaný s podporou Evropské komise. Za obsah publikací
VíceZaměstnání a podnikání, hrubá a čistá mzda.
Zaměstnání a podnikání, hrubá a čistá mzda. Téměř každý člověk touží být v práci úspěšný touží pracovně se uplatnit. V průběhu studia si mladý člověk osvojuje znalosti a dovednosti potřebné pro povolání,
VíceINFORMACE O NĚKTERÝCH OBLASTECH K ŘEŠENÍ VE VĚCI JEDNOTEK SBORŮ DOBROVOLNÝCH HASIČŮ OBCÍ A SPOLKŮ PŮSOBÍCÍCH NA ÚSEKU POŢÁRNÍ OCHRANY
II. INFORMACE O NĚKTERÝCH OBLASTECH K ŘEŠENÍ VE VĚCI JEDNOTEK SBORŮ DOBROVOLNÝCH HASIČŮ OBCÍ A SPOLKŮ PŮSOBÍCÍCH NA ÚSEKU POŢÁRNÍ OCHRANY Podnětem ke zpracování tohoto materiálu je změna působení jednotek
Vícekolní ád Mate ské koly, sou ásti Základní koly Bílá 1, Praha 6 (dále jen mate ská kola )
kolní ád Mate ské koly, sou ásti Základní koly Bílá 1, Praha 6 (dále jen mate ská kola ) kolní ád d sledn vychází ze zákona. 561/2004 Sb., o p ed kolním, základním, st edním, vy ím odborné a jiném vzd
VíceDodatek k Dotazníku k preventivním právním opatřením v Evropě. Úprava preventivních právních opatření v České republice. Důležitá vysvětlení:
Dodatek k Dotazníku k preventivním právním opatřením v Evropě Úprava preventivních právních opatření v České republice Důležitá vysvětlení: 1. Tabulka vychází z určitých životních situací/otázek z oblasti
VíceZodpovědné podniky Dotazník pro zvýšení informovanosti
Zodpovědné podniky Dotazník pro zvýšení informovanosti 1. Úvod Tento dotazník vám pomůže zamyslet se nad tím, jak se vaše společnost může stát zodpovědným podnikem, a to za pomoci otázek zaměřených na
VíceI N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Realizace vzdělávacích aktivit v Prioritní ose 1 Počáteční vzdělávání V návaznosti na vyhlášení výzev k předkládání individuálních projektů a předložení
VíceDAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB
DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB Předmět daně z příjmů fyzických osob Fyzická osoba zdaňuje všechny své příjmy jedinou daní a přitom tyto příjmy mohou mít různý charakter. Příjmy fyzických osob se rozdělují
VícePARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2005 IV. volební období
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2005 IV. volební období 1207 Návrh poslanců Waltera Bartoše, Vlastimila Tlustého, Petra Nečase a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004
VíceVýzva k podání nabídek (zadávací dokumentace)
Výzva k podání nabídek (zadávací dokumentace) 1.Číslo zakázky 2.Název programu: 3.Registrační číslo projektu 4.Název projektu: 5.Název zakázky: Operační program Vzdělání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/1.1.07/02.0129
VíceŽ A D A T E L ÚČEL A POUŽITÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ, KRITERIA FINANČNÍ SPOLUÚČAST ŽADATELE
1/8 Ž A D A T E L Žadatelem může být právnická i fyzická osoba, která je vlastníkem kulturní památky 1, případně památkově hodnotné nemovitosti 2 situované na území. ÚČEL A POUŽITÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ,
VícePRAVIDLA PRO PRODEJ BYTŮ A NEBYTOVÝCH PROSTOR V MAJETKU MĚSTA VRBNO POD PRADĚDEM
PRAVIDLA PRO PRODEJ BYTŮ A NEBYTOVÝCH PROSTOR V MAJETKU MĚSTA VRBNO POD PRADĚDEM Čl. I Základní ustanovení 1) Těmito Pravidly se stanoví postup při prodeji bytů a nebytových prostor, které jsou dosud ve
Víceposlanců Petra Nečase, Aleny Páralové a Davida Kafky
P a r l a m e n t Č e s k é r e p u b l i k y POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2007 V. volební období 172 N á v r h poslanců Petra Nečase, Aleny Páralové a Davida Kafky na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995
VíceOdůvodnění veřejné zakázky. Přemístění odbavení cestujících do nového terminálu Jana Kašpara výběr generálního dodavatele stavby
Odůvodnění veřejné zakázky Veřejná zakázka Přemístění odbavení cestujících do nového terminálu Jana Kašpara výběr generálního dodavatele stavby Zadavatel: Právní forma: Sídlem: IČ / DIČ: zastoupen: EAST
VíceZákladní škola a základní umělecká škola
Základní škola a základní umělecká škola Bezdrevská ul. č. 3 České Budějovice PSČ 370 11 ŠKOLNÍ ŘÁD část pro ZUŠ Smyslem školního řádu je vytvoření příznivých podmínek pro vyučování a pro plné využití
VíceRÁMCOVÁ DOHODA ŠVÝCARSKOU FEDERÁLNÍ RADOU. VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY týkající se
RÁMCOVÁ DOHODA MEZI ŠVÝCARSKOU FEDERÁLNÍ RADOU A VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY týkající se IMPLEMENTACE PROGRAMU ŠVÝCARSKO - ČESKÉ SPOLUPRÁCE NA SNÍŽENÍ HOSPODÁŘSKÝCH A SOCIÁLNÍCH ROZDÍLŮ V RÁMCI ROZŠÍŘENÉ EVROPSKÉ
VíceUZAVÍRÁNÍ SŇATKŮ Z HLEDISKA ŘÁDŮ ČCE A ČESKÉHO PRÁVNÍHO ŘÁDU 1
UZAVÍRÁNÍ SŇATKŮ Z HLEDISKA ŘÁDŮ ČCE A ČESKÉHO PRÁVNÍHO ŘÁDU 1 1. Co je manželství Právní řád ČR: Podle zákona o rodině je manželství trvalé společenství muže a ženy založené zákonem požadovaným způsobem.
VíceNázory obyvatel na přijatelnost půjček leden 2016
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názory obyvatel na přijatelnost půjček leden 2016
VíceMetodické pokyny Obsah
Metodické pokyny Obsah Metodické pokyny... 1 1. Úvod... 2 2. Definice... 2 2.1. Zahrnutí příjemci... 2 2.2. Kategorie plnění... 2 2.2.1. Plnění poskytovaná zdravotnickým odborníkům... 2 2.2.2. Plnění poskytovaná
VíceMěstská část Praha - Ďáblice Rada městské části. USNESENÍ č. 228/15/RMČ k uzavření smlouvy na administraci veřejné zakázky Dostavba a přístavba ZŠ
Městská část Praha - Ďáblice Rada městské části 28. zasedání dne 30. 11. 2015 USNESENÍ č. 228/15/RMČ k uzavření smlouvy na administraci veřejné zakázky Dostavba a přístavba ZŠ RMČ po projednání: I. souhlasí
VíceObčan ČR může cestovat do Bulharska na základě platného cestovního pasu nebo platného občanského průkazu.
Stačí vám na cestu občanka nebo si musíte nechat udělat pas? A co když vám pas za měsíc po dovolené projde, pustí vás třeba do Egypta? V dnešním článku se dozvíte, jaké doklady potřebujete na cestu do
Víceúzkým propojením se rozumí stav, kdy jsou dvě nebo více fyzických či právnických osob spojeny:
Příloha č. 1 Srovnávací tabulka k návrhu zákona o finančních konglomerátech s legislativou ES Ustanovení zákona Navrhovaný předpis ČR 36 Změna zákona o bankách 4 V 4 odst. 5 písm. g) se slova s úzkým propojením,
Vícedo 1,1 ŽM od 1,1 do 1,8 ŽM od 1,8 do 3,0 do 6 let 551 482 241 od 6 do 10 let 615 538 269 od 10 do 15 let 727 636 318 od 15 do 26 let 797 698 349
Systém sociálního zabezpečení (někdy se též používá pojem sociální ochrana) v České republice tvoří tři základní systémy: sociální pojištění státního sociální podpora sociální pomoc (péče). Systém sociálního
VíceZásady přidělování obecních bytů (včetně bytových náhrad) Městské části Praha 5
Zásady přidělování obecních bytů (včetně bytových náhrad) Městské části Praha 5 I. Úvodní ustanovení 1. Zásady nakládání s bytovým fondem Městské části Praha 5 (dále jen Zásady ) vychází z ustanovení zákona
VíceZásady a podmínky pro poskytování dotací na program Podpora implementace Evropské charty regionálních či menšinových jazyků 2011
Zásady a podmínky pro poskytování dotací na program Podpora implementace Evropské charty regionálních či menšinových jazyků 2011 Článek 1 Úvodní ustanovení 1. Zásady a podmínky pro poskytování dotací na
VícePříloha č. 1: Seznam respondentů
Seznam příloh Příloha č. 1: Seznam respondentů (tabulka) Příloha č. 2: Scénář otázek pracovníci ÚP Příloha č. 3: Scénář otázek zahraniční pracovníci Příloha č. 4: Scénář otázek zaměstnavatelé Příloha č.
VíceC) Pojem a znaky - nositelem územní samosprávy jsou územní samosprávné celky, kterými jsou v ČR
Správní právo dálkové studium VIII. Územní samospráva A) Historický vývoj na území ČR - po roce 1918 při vzniku ČSR zpočátku převzala předchozí uspořádání rakousko uherské - samosprávu představovaly obce,
Více2002, str. 252. 1 Jírová, H.: Situace na trhu práce v České republice. Transformace české ekonomiky. Praha, LINDE,
Úkolem diplomové práce, jejíž téma je Politika zaměstnanosti (srovnání podmínek v ČR a EU), je na základě vyhodnocení postupného vývoje nezaměstnanosti v České republice od roku 1990 analyzovat jednotlivé
VíceNový systém ekonomické migrace do České republiky
Nový systém ekonomické migrace do České republiky Úkolem č. 3 usnesení vlády č. 344/2010 bylo Ministerstvu vnitra ve spolupráci s dalšími rezorty (Ministerstvem práce a sociálních věcí, Ministerstvem průmyslu
VíceROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY
18A 14/2014-29 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci žalobce A. K., zastoupeného Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem
VíceVybrané aspekty nezaměstnanosti v souvislosti s evropskou integrací
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA KATEDRA ZEMĚDĚLSKÉ EKONOMIKY Teze k diplomové práci: Vybrané aspekty nezaměstnanosti v souvislosti s evropskou integrací Autor diplomové
VíceK části první (Práva obětí trestných činů a podpora subjektů poskytujících pomoc obětem trestných činů)
Pozměňovací návrh JUDr. Jiřího Pospíšila k vládnímu návrhu zákona o obětech trestných činů a o změně některých zákonů (zákon o obětech trestných činů) tisk č. 617 K části první (Práva obětí trestných činů
VíceInformace pro osoby, kterým byla udělena mezinárodní ochrana formou azylu
Informace pro osoby, kterým byla udělena mezinárodní ochrana formou azylu PEČLIVĚ PŘEČTĚTE A USCHOVEJTE PRO POZDĚJŠÍ POTŘEBU!!! Dnes Vám bylo předáno rozhodnutí o udělení mezinárodní ochrany formou azylu.
Vícerové poradenství Text k modulu Kariérov Autor: PhDr. Zdena Michalová,, Ph.D
Kariérov rové poradenství Text k modulu Kariérov rové poradenství Autor: PhDr. Zdena Michalová,, Ph.D CO JE TO KARIÉROV ROVÉ PORADENSTVÍ? Kariérové poradenství (dále KP) je systém velmi různorodě zaměřených
VíceORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY
Církevní husitská základní umělecká škola Harmonie, o.p.s. se sídlem Bílá 1, 160 00 Praha 6 - Dejvice ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY část: 2. ŠKOLNÍ ŘÁD ZUŠ Č.j.: 8/2012 Vypracoval: Schválil: Pedagogická rada projednala
VíceDRAŽEBNÍ ŘÁD PRO DRAŽBU NEMOVITOSTÍ
DRAŽEBNÍ ŘÁD PRO DRAŽBU NEMOVITOSTÍ Článek 1. Základní ustanovení Tento Dražební řád stanoví organizaci a průběh dražby nemovitostí (dále jen dražba) realizované soudním exekutorem při provádění exekucí
VíceNAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1264/1999 ze dne 21. června 1999, kterým se mění nařízení (ES) č. 1164/94 o zřízení Fondu soudržnosti RADA EVROPSKÉ UNIE, s
NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1264/1999 ze dne 21. června 1999, kterým se mění nařízení (ES) č. 1164/94 o zřízení Fondu soudržnosti RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
VíceSbírka zákonů ČR Předpis č. 473/2012 Sb.
Sbírka zákonů ČR Předpis č. 473/2012 Sb. Vyhláška o provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí Ze dne 17.12.2012 Částka 177/2012 Účinnost od 01.01.2013 http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-473
VícePravidla. pro uskutečňování Programu podpory českého kulturního dědictví v zahraničí v oblasti lektorátů a Krajanského vzdělávacího programu
Příloha č. 2 usnesení vlády ze dne 13. května 2015 č. 348 Pravidla pro uskutečňování Programu podpory českého kulturního dědictví v zahraničí v oblasti lektorátů a Krajanského vzdělávacího programu I.
VíceMĚSTO BENEŠOV. Rada města Benešov. Vnitřní předpis č. 16/2016. Směrnice k zadávání veřejných zakázek malého rozsahu. Čl. 1. Předmět úpravy a působnost
MĚSTO BENEŠOV Rada města Benešov Vnitřní předpis č. 16/2016 Směrnice k zadávání veřejných zakázek malého rozsahu I. Obecná ustanovení Čl. 1 Předmět úpravy a působnost 1) Tato směrnice upravuje závazná
VíceMetodický pokyn k zařazení vzdělávací oblasti Výchova k volbě povolání do vzdělávacích programů pro základní vzdělávání čj.
Metodický pokyn k zařazení vzdělávací oblasti Výchova k volbě povolání do vzdělávacích programů pro základní vzdělávání čj. 19485/2001-22 V Praze dne 2.7.2001 V současné dynamické době dochází k pohybu
VíceKOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE. Výroční zpráva o činnostech v rámci výzkumu a technického rozvoje v Evropské unii za rok 2003
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 03.06.2005 KOM(2005) 233 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE Výroční zpráva o činnostech v rámci výzkumu a technického rozvoje v Evropské unii za rok 2003 [SEC(2005)
VíceČÁST PÁTÁ POZEMKY V KATASTRU NEMOVITOSTÍ
ČÁST PÁTÁ POZEMKY V KATASTRU NEMOVITOSTÍ Pozemkem se podle 2 písm. a) katastrálního zákona rozumí část zemského povrchu, a to část taková, která je od sousedních částí zemského povrchu (sousedních pozemků)
VíceSociálně demografická analýza ( zdroj ČSÚ rok 2007 ke dni 31.5. 2008) Pozn. : Analýza je zaměřena především na kriminálně rizikové skupiny.
Podklad č. 3 ke Koncepci prevence kriminality hl.m. Prahy na léta 2009 až 2012 Sociálně demografická analýza ( zdroj ČSÚ rok 2007 ke dni 31.5. 2008) Pozn. : Analýza je zaměřena především na kriminálně
Více2. Vymezení předmětu veřejné zakázky
K čj :372-4/2012/DP - ÚVN V Praze dne: 19.07.2012 Výtisk číslo: 1 Počet listů: 11 Počet příloh: 2 ZADÁVACÍ DOKUMENTACE pro otevřené, podlimitní zadávací řízení na zakázku zadávanou dle zákona č. 137/2006
VícePravidla pronájmu bytů v majetku statutárního města Brna svěřených městské části Brno-Královo Pole
Pravidla pronájmu bytů v majetku statutárního města Brna svěřených městské části Brno-Královo Pole Článek 1 Úvod V souladu s čl. 2 odst. 1 Pravidel pronájmu bytů v domech v majetku statutárního města Brna
VíceMetodická pomůcka pro hodnotitele
Metodická pomůcka pro hodnotitele Hodnocení činnosti vysokých škol a jejich součástí Akreditační komisí listopad 2015 Hodnocení vysokých škol Dle článku 3 Statutu Akreditační komise provádí Akreditační
VíceNávrh ZÁKON. ze dne... 2015, kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)
Návrh ZÁKON ze dne...... 2015, kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon
VíceZásady o poskytování finančních příspěvků z rozpočtu města Slaného pro sportovní a zájmové organizace (dále jen Zásady )
Město Slaný na základě ustanovení 85 a 102 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, vydává Zásady o poskytování finančních příspěvků z rozpočtu města Slaného pro
VíceKVALIFIKAČNÍ DOKUMENTACE k veřejné zakázce zadávané podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů
KVALIFIKAČNÍ DOKUMENTACE k veřejné zakázce zadávané podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů název veřejné zakázky: Regenerace zeleně vybraných lokalit města Dvůr
VíceÚzemní plánování, charakter intravilánu a osídlení obce Nosislav
Územní plánování, charakter intravilánu a osídlení obce Nosislav 15.4.2007 Ponechal Lukáš, Hromková Lucie 1 Obec Nosislav leží v okolí řeky Svratky na hranici Ždánického lesa a Dyjskosvrateckého úvalu.
VícePROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU)
L 46/8 23.2.2016 PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2016/248 ze dne 17. prosince 2015, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o podporu
VíceČ.j. S056/2008/VZ-03935/2008/520/EM V Brně dne 7. března 2008
Č.j. S056/2008/VZ-03935/2008/520/EM V Brně dne 7. března 2008 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění zákona č. 110/2007 Sb. a zákona
VíceVeřejnoprávní smlouva o poskytnutí investiční dotace č. 1/2016
Veřejnoprávní smlouva o poskytnutí investiční dotace č. 1/2016 Zastupitelstvo města Nová Role dle usnesení č. 10/02-4) ze dne 30. 12. 2015 a dle 85 odst. c zákona 128/2000 Sb., o obcích, rozhodlo o přidělení
VícePrávní novinky. únor 2015. Deloitte Česká republika
Právní novinky Deloitte Česká republika Novinky v pracovním právu Od 1. ledna 2015 vstoupily do účinnosti novely zákona o zaměstnanosti a zákona o inspekci práce. Změny, které tyto novely přinesly, se
VícePrincip bydlení v bytech zvláštního určení pro seniory a osoby se zdravotním postižením
STATUTÁRNÍ MĚSTO JABLONEC NAD NISOU Magistrát města Jablonec nad Nisou Odbor sociálních věcí a zdravotnictví Oddělení sociálních služeb Mírové náměstí 19, 467 51 - Jablonec nad Nisou Zpracovatel: oddělení
VíceHLAVA III ODVOLACÍ FINANČNÍ ŘEDITELSTVÍ 5 ÚZEMNÍ PŮSOBNOST A SÍDLO
Územní působnost a sídlo při vymáhání některých finančních pohledávek. Tato pověření se publikují ve Finančním zpravodaji. Postup a podmínky, za kterých je prováděna mezinárodní pomoc ve vztahu k jiným
VíceRada Evropské unie Brusel 12. května 2015 (OR. en) Uwe CORSEPIUS, generální tajemník Rady Evropské unie
Rada Evropské unie Brusel 12. května 2015 (OR. en) 8813/15 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 11. května 2015 Příjemce: Č. dok. Komise: C(2015) 3035 final Předmět: Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel,
VíceProč (ne)podporovat rozšíření pravomocí ombudsmanky?
Proč (ne)podporovat rozšíření pravomocí ombudsmanky? Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů. 01 Diskriminace není reálný problém.
VíceDotační program vyhlášený obcí Dobříkov. Podpora, rozvoj a prezentace sportu, sportovních a spolkových aktivit v roce 2016. Základní ustanovení
Příloha č.2. Dotační program vyhlášený obcí Dobříkov Podpora, rozvoj a prezentace sportu, sportovních a spolkových aktivit v roce 2016 1. Právní předpisy a dokumenty Základní ustanovení Podpora poskytovaná
VíceNávrh individuálního národního projektu. Podpora procesů uznávání UNIV 2 systém
Návrh individuálního národního projektu Podpora procesů uznávání UNIV 2 systém 1. Název projektu Podpora procesů uznávání UNIV 2 systém Anotace projektu Předkládaný projekt navazuje na výsledky systémového
VícePRÁVNICKÉ OSOBY POJEM A KATEGORIZACE
JUDr. Kateřina Ronovská, Ph.D. PRÁVNICKÉ OSOBY POJEM A KATEGORIZACE I. K POJMU PRÁVNICKÁ OSOBA O pojmovém vymezení právnických osob jako subjektů právních vztahů se odedávna vedou diskuse, avšak žádná
VíceVÝZVA K PODÁNÍ NABÍDEK DO VÝBĚROVÉHO ŘÍZENÍ ZADÁVACÍ PODMÍNKY
VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDEK DO VÝBĚROVÉHO ŘÍZENÍ ZADÁVACÍ PODMÍNKY Název zakázky Vzdělávací jazykový program - angličtina v rámci projektu "Efektivní vzdělávací program pro zaměstnance GEM System International
VíceŘÁD UPRAVUJÍCÍ POSTUP DO DALŠÍHO ROČNÍKU
1. Oblast použití Řád upravující postup do dalšího ročníku ŘÁD UPRAVUJÍCÍ POSTUP DO DALŠÍHO ROČNÍKU na Německé škole v Praze 1.1. Ve školském systému s třináctiletým studijním cyklem zahrnuje nižší stupeň
VíceODPOVĚDI KOMISE NA VÝROČNÍ ZPRÁVU ÚČETNÍHO DVORA ZA ROK 2011 KAPITOLA 6 ZAMĚSTNANOST A SOCIÁLNÍ VĚCI
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 30.8.2012 COM(2012) 479 final ODPOVĚDI KOMISE NA VÝROČNÍ ZPRÁVU ÚČETNÍHO DVORA ZA ROK 2011 KAPITOLA 6 ZAMĚSTNANOST A SOCIÁLNÍ VĚCI CS CS ÚVOD ODPOVĚDI KOMISE NA VÝROČNÍ ZPRÁVU
VíceMetodický výklad Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy
Metodický výklad Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k novele zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlášené pod č. 197/2014
VíceD kujeme za podporu GOAML... Jste skv lí.
D kujeme za podporu GOAML... Jste skv lí. Tento certifikát má hodnotu jedné ivé a zdravé kozy. Díky pomoci eských dárc nakupuje lov k v tísni tato veselá zví ata pro rodiny v chudých zemích Afriky a Asie.
Více1 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2007: Pracovní úrazy a zdravotní problémy související se zaměstnáním
1 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2007: Pracovní úrazy a zdravotní problémy související se zaměstnáním Ad hoc modul 2007 vymezuje Nařízení Komise (ES) č. 431/2006 z 24. února 2006. Účelem ad hoc modulu 2007
VíceVYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti.. 177/1996 Sb. ze dne 4. ervna 1996
VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti. 177/1996 Sb. ze dne 4. ervna 1996 o odm nách advokát a náhradách advokát za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve zn ní vyhlášky. 235/1997 Sb., vyhlášky.
VíceS m l o u v a. m e z i. Č e s k o u r e p u b l i k o u. U k r a j i n o u. o s o c i á l n í m z a b e z p e č e n í
S m l o u v a m e z i Č e s k o u r e p u b l i k o u a U k r a j i n o u o s o c i á l n í m z a b e z p e č e n í Česká republika a Ukrajina (dále jen smluvní strany ), vedeny přáním upravit vzájemné
VíceMetodika kurzu Fiktivní firma
Metodika kurzu Fiktivní firma Autor: Lucie Václavková Organizace: GLE o. p. s. Tyršova 1832/7 120 00 Praha 2 říjen, 2013 Obsah Obsah... 1 Úvod... 2 1 Základní identifikace projektu... 3 Realizátor projektu...
VíceČl. 3 Poskytnutí finančních prostředků vyčleněných na rozvojový program Čl. 4 Předkládání žádostí, poskytování dotací, časové určení programu
Vyhlášení rozvojového programu na podporu navýšení kapacit ve školských poradenských zařízeních v roce 2016 čj.: MSMT-10938/2016 ze dne 29. března 2016 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále
VíceObnova zámeckých alejí ve městě Vimperk
Oznámení o zahájení zadávacího řízení pro zakázku malého rozsahu Obnova zámeckých alejí ve městě Vimperk CZ.1.02/6.5.00/15.29670 Tato zakázka je zakázkou malého rozsahu ve smyslu ust. 12 odst. 3 Zákona
VícePardubický kraj Komenského náměstí 125, Pardubice 532 11. SPŠE a VOŠ Pardubice-rekonstrukce elektroinstalace a pomocných slaboproudých sítí
Pardubický kraj Komenského náměstí 125, Pardubice 532 11 Veřejná zakázka SPŠE a VOŠ Pardubice-rekonstrukce elektroinstalace a pomocných slaboproudých sítí Zadávací dokumentace 1. Obchodní podmínky, platební
VíceZásady postupu při pronájmu obecních bytů. v Městské části Praha 17
Městská část Praha 17, Žalanského 291 Zásady postupu při pronájmu obecních bytů v Městské části Praha 17 Tyto zásady slouží k jednání majetkové a bytové komise, rady městské části a Zastupitelstva městské
Více1. Informace o předmětu zakázky Stručný textový popis zakázky, technická specifikace
VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY Veřejná zakázka malého rozsahu zadávaná v souladu s 12 odst. 3 a 18 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákona o veřejných
VíceR O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
9 Afs 63/2012-39 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudkyň JUDr. Barbary Pořízkové a Mgr. Daniely
VíceSMLOUVA O SPOLUPRÁCI
Níže uvedené smluvní strany Koordinátor: Partnerství, o. p. s. SMLOUVA O SPOLUPRÁCI MEZI KRAJI A MĚSTY NA MARKETINGU PRODUKTU LABSKÁ STEZKA Údolní 567/33, 602 00 Brno IČ: 26268817 Odpovědný zástupce: Ing.
VícePozvánka na valnou hromadu plenární zasedání. občanského sdružení s názvem Sdružení rodičů při III. ZŠ Zábřeh na Moravě
Pozvánka na valnou hromadu plenární zasedání občanského sdružení s názvem Sdružení rodičů při III. ZŠ Zábřeh na Moravě Jménem občanského sdružení s názvem Sdružení rodičů při III. ZŠ Zábřeh na Moravě,
Více