Pracovní migrace a systémy sociálního zabezpe ení: védsko. Miguel Benito

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Pracovní migrace a systémy sociálního zabezpe ení: védsko. Miguel Benito"

Transkript

1 Pracovní migrace a systémy sociálního zabezpe ení: védsko Miguel Benito 1

2 O autorovi: Miguel Benito je zakladatelem Immigrant-institutet (IMMI) v Boråsu, védsku. Dlouhodob se v nuje situaci migrant v vedsku. Tato publikace je jedním z výsledk projektu Multikulturního centra Praha Flexi-In-Security. Projekt Flexi-In-Security získal podporu programu Evropského spole enství pro zam stnanost a sociální solidaritu PROGRESS ( ). Jde o program v gesci Generálního editelství Evropské komise pro zam stnanost, sociální v ci a sociální za le ování (d íve G pro zam stnanost, sociální v ci a rovné p íle itosti, pozn. p ekl.) a byl z ízen, aby finan n podporoval zavád ní cíl Evropské unie v oblasti zam stnanosti a sociálních v cí, tak jak jsou ustaveny v Sociální agend. Tím má v t chto oblastech p isp t k dosa ení cíl Lisabonské strategie. Celkem sedmiletý program je zam ený na v echny aktéry, kte í mohou pomoci p i formování vhodné a efektivní politiky týkající se pracovn právních a sociáln právních p edpis a vztah v dvaceti sedmi zemích EU, ESVO/EHP a kandidátských i potenciálních kandidátských státech EU. Cílem programu PROGRESS je posílit p ínos EU k podpo e anga ovanosti lenských zemí. PROGRESS bude nápomocný v: - poskytování analýz a konzultací v oblastech, jim se PROGRESS v nuje; - monitorování a podávání zpráv o implementaci právních p edpis a politiky EU v oblastech, jimi se PROGRESS zabývá; - podpo e p ená ení politik, zku eností a vzájemné pomoci mezi lenskými státy s ohledem na cíle a priority EU; a - p edávání pohled zú astn ných subjekt a spole nosti jako celku. Informace obsa ené v této publikaci nutn neodrá ejí postoj nebo názor Evropské komise. Hlavní sponzo i: 2

3 Tato studie se pokou í osv tlit, jaký dopad na komunity migrant ve védsku m la finan ní krize. ada lidí je toti p esv d ena, e krize védsko ovlivnila odli ným zp sobem ne jiné evropské zem. 3

4 1. Celkový p ehled: Skupiny migrant a trendy vývoje Jak emigrace ze védska, tak imigrace do n j ve védských d jinách hrála a stále hraje významnou úlohu. Jen mezi lety 1850 a 1930 ze védska do Severní Ameriky a n kolika dal ích zemí emigrovalo okolo 1,2 milionu lidí. Toto období se ve védských d jinách nazývá dobou velké védské emigrace. V letech po roce 1940 byl po et lidí, kte í védsko opou t li, v absolutních íslech je t vy í ne v p edcházejícím období. Rozdíl je v tom, e emigrace v letech 1850 a 1930 zahrnovala tém tvrtinu tehdej í populace, kterou p itom nikdo nenahradil. Naproti tomu pozd j í emigrace není v porovnání se sou asným po tem obyvatel tak výrazná a navíc ji vyrovnávají imigranti p icházející z jiných zemí. Stavu, kdy po et p ist hovalc za al p esahovat po et emigrant a do lo k jakémusi bodu obratu, bylo dosa eno okolo roku První vlnu imigrace védsko za ilo v období do roku 1948 a byla d sledkem toho, e okolní zem za aly od poloviny t icátých let být v podru í totalitních re im a pozd ji je obsadila n mecká a sov tská okupa ní vojska. Pronásledované osoby z Dánska, Norska, N mecka, Polska, Finska a pobaltských zemí hledaly úto i t na védské p d. védsko té p ijalo adu id p icházejících nejprve z okupovaného Dánska a pozd ji p ímo z bývalých koncentra ních tábor v N mecku a Polsku. Jak dokládá následující p ehled, védsko politické uprchlíky z nedemokratických zemí láká i v sou asnosti: Tabulka. 1: P ist hovalectví ze zemí s nedemokratickými re imy do védska Sever tí uprchlíci: na konci války, v roce 1945, se ve védsku nacházelo cca zhruba finských d tí, ob an Dánska a Nor Pobaltí: b hem války a po ní cca Uprchlíci z koncentra ních tábor : uprchlíci p i li v letech cca prost ednictvím aktivity UNRAA (ú adu p i OSN) i oficiální iniciativy F. Bernadotteho a s pomocí jednotlivc Ma a i: p icházeli b hem povstání v roce 1956 a následn do konce cca osmdesátých let imigrovaly ob ti politického pronásledování e i a Slováci: p icházeli po pra ském jaru a invazi SSSR do cca eskoslovenska v roce 1968 a v sedmdesátých, osmdesátých a devadesátých letech Poláci: p icházeli v pr b hu povstání a vln pronásledování od konce cca edesátých let do vojenského pu e v prosinci 1981 Obyvatelé bývalé Jugoslávie: p icházeli b hem padesátých, edesátých a cca devadesátých let (z ásti se jednalo o uprchlíky, z ásti o pracovní migranty) ekové: p icházeli b hem vlády vojenské junty v letech cca Kurdové p icházeli od po átku sedmdesátých let cca Asy ané a Sy ané: 1972, 1975 a v pozd j ích letech cca Vietnam tí í ané uprchlí na lodích p icházeli na konci sedmdesátých let cca Irá ané: v osmdesátých a devadesátých letech a v první dekád tohoto cca tisíciletí Íránci: p ist hovalectví zap í inila íránská revoluce z r a válka mezi cca Íránem a Irákem v letech Chilané: p icházeli po vojenském pu i v roce 1973 cca Dal í obyvatelé latinské Ameriky: unikali politickému pronásledování cca

5 v Argentin, Bolívii, Ekvádoru a Uruguayi b hem sedmdesátých let Obyvatelé Eritreje: utíkali v d sledku války v Eritreji od konce cca edesátých let Palestinci: prchali v d sledku války v Libanonu cca Somálci: v d sledku války v Somálsku, Etiopii a Keni b hem cca osmdesátých a devadesátých let a b hem první dekády t etího tisíciletí Zdroj: védský Ú ad pro migraci a Institut pro imigraci Dohodu o volném pohybu osob mezi severskými zem mi z roku 1954 lze pova ovat za po átek druhé vlny imigrace (trvala do roku 1972), která zapo ala p ílivem velkého mno ství Fin do védska. Mezi lety 1954 a 1974 se do védska v d sledku otev ení pracovních trh mezi severskými zem mi p est hovalo cca Fin. V mezidobí se velká v t ina Fin z této vlny vrátila do své domovské zem. Podobn jako dal í industrializované zem západní Evropy se i védsko b hem období povále ného r stu potýkalo s nedostatkem domácí pracovní síly, který se nedal e it pouze zam stnáváním pracovník z jiných severských zemí. V reakci na tuto situaci védsko otev elo hranice také pracovník m z dal ích ástí sv ta (nap íklad ecka, Jugoslávie a Itálie). ada Jihoevropan p ijela p ímo v d sledku firemních nábor, zatímco dal í p icestovali z vlastní iniciativy. Sice to zdánliv p ipomíná vývoj známý z ostatních západních pr myslových zemí té doby, neztrácejme v ak ze z etele, e védsko nespustilo program pro p ivedení krátkodobých pracovních migrant, ale namísto toho k p ist hovalc m p istupovalo jako k budoucím ob an m. Ve spolupráci se védskou konfederací odborových svaz (LO), která k náboru cizinc vydávala povolení, stát migrant m garantoval, e dostanou stejný plat a budou mít stejná práva jako védové, a to v etn p ístupu k podpo e v nezam stnanosti. V reakci na propad ekonomiky a probíhající diskuse s odbory se védsko v roce 1970 rozhodlo nábor zahrani ních pracovník ukon it. V následujícím období, a to a do roku 1992, byl p ístup na védský pracovní trh vyhrazen pouze ob an m severských zemí a cizinc m, kte í u ve védsku ili. Toto v ak nezastavilo p íchody uprchlík, kte í ve védsku ádali o azyl a povolení k pobytu. Mnoho ádostí ov em ú ady zamítly a adatelé o azyl pak museli zemi opustit. Dal í významnou cestou, jak se do védska v této dob p ist hovat, bylo slou ení rodiny. Tento vývoj vytvo il základ pro t etí vlnu imigrace do védska, p i em vstup védska do EU v r p edstavuje p ed l, od n ho se po ítá za átek sou asného období. Jako len EU muselo védsko op t otev ít sv j trh práce i pracovník m, kte í nepocházeli pouze ze severských zemí. Vzhledem k tomu, e mezi védskými imigranty p eva ují lidé z ne lenských zemí EU (jde o osoby p icházející bu jako uprchlíci nebo v rámci slu ování rodin ji p ijatých uprchlík ), nep ineslo to ádnou podstatnou zm nu. védsko také bylo mezi t emi lenskými zem mi EU, které se v roce 2004 rozhodly nezavád t ádná omezení pro ob any nových lenských zemí EU hledající uplatn ní na jejich pracovním trhu. Ov em na rozdíl od Irska a Velké Británie, tedy stát, které v letech následujících po roce 2004 absorbovaly obrovské mno ství migrant ze zemí st ední a východní Evropy, védsko ádný p íliv migrant ve srovnatelném rozsahu nezaznamenalo. Jedním z mo ných vysv tlení je atraktivita angli tiny, dal ím potom mnohem regulovan j í védský pracovní trh, který neumo uje nabídnout práci migrant za podstatn ni í cenu ne práci domácích pracovník. 5

6 Koncem roku 2008 se ve védské migra ní politice udály poslední zm ny a p inesly op tovné p ijetí pracovní migrace. Klí ovým dokumentem se stalo pracovní povolení, na které má nárok kdokoli, kdo si najde zam stnání alespo na rok. Za pov imnutí stojí, e védsko nerozli uje mezi kvalifikovanými a nekvalifikovanými pracovníky. V sou asnosti tamní imigranti pocházejí ze v ech zemí sv ta. Na konci roku 2009 inila celková populace védska 9,34 milionu osob a p ist hovalci p itom tvo í 14,3 % celkového po tu obyvatel. Spolu se svými d tmi (narozenými ve védsku) p edstavují 22 % obyvatel. Alespo jeden z rodi zhruba osob narozených ve védsku se narodil v jiné zemi. V roce 2009 si o pracovní povolení za ádalo n co p es osob ze zemí mimo EU a EHS, v roce 2010 jich bylo Na dopad reformy si musíme n kolik let po kat, p i em mo ná budeme sv dky poklesu po tu adatel o azyl a nár stu po tu osob p icházejících s pracovním povolením. D vody pro migraci do védska mohou být r zné. Jak ukazuje následující tabulka, existují r zné kategorie migrace a celkový po et migrant v posledních esti letech rostl. Tabulka navíc ukazuje, e pracovní migrace se po p ijetí nového zákona v prosinci 2008 zvý ila, ale stále je na velmi nízké úrovni. Tabulka. 2: Migrace do védska v posledních esti letech Kategorie Práce a studium EU/EHS Slou ení rodiny Uprchlíci Celkem Zdroj: védský Ú ad pro migraci Tabulka. 3: Komunity migrant podle zem p vodu (2009) Finsko Irák bývalá Jugoslávie Polsko Írán Bosna a Hercegovina N mecko Dánsko Norsko Turecko Somálsko Thajsko Chile Libanon ína

7 Velká Británie Sýrie Rumunsko USA Indie Zdroj: Centrální statistický ú ad, 2010 Tabulka. 4: Imigrace a emigrace v posledních letech Rok Imigrant Z toho véd Emigrant Z toho véd Zdroj: Centrální statistický ú ad, Rozdíly ve statusu a mí e zranitelnosti V p edchozí kapitole jsme podali p ehled r zných skupin migrant a rozdíl v cestách, je je p ivedly do védska. Jeden zp sob, jak p íchozí osoby roz lenit, je podle po áte ního d vodu pobytu. Na jedné stran tak budeme mít pracovní migranty a na stran druhé uprchlíky. T etí d le itou skupinou jsou migranti, kte í do védska p icestovali kv li slou ení rodiny za blízkým p íbuzným, který p ijel u d íve jako uprchlík nebo ekonomický migrant. Pravidla, která ur ovala podobu jednotlivých zp sob migrace, se v ase prom ovala. V p ípad ekonomické migrace se na zm nách odrá ely mezinárodní závazky (dopady mezinárodních smluv mezi severskými zem mi, vstupu védska do EU, roz í ení EU) a zm ny situace na védském trhu práce, které ve finále ústily v rozhodnutí védsko lidem hledajícím práci otev ít, i naopak uzav ít. V období mezi lety 1971 a 2008, kdy védsko s výjimkou malého mno ství specialist pracovní migraci nepovolovalo, tvo ili v t inu p íchozích uprchlíci i rodinní p íslu níci migrant, kte í byli p ijati u d íve, p ípadn lidé sezdaní s n kým, kdo m l ve védsku právo pobytu. Sou asn bylo rok od roku t í získat status uprchlíka. Povolení k trvalému pobytu 7

8 Normálním krokem, jak za ít ve védsku ít, je získat povolení k trvalému pobytu, které standardn platí t i roky a ka dé t i roky se automaticky obnovuje. Lidé, kte í uzav eli man elství s osobou ijící ve védsku, nemohou povolení k trvalému pobytu získat, dokud ve védsku nestráví alespo dva roky. B hem této doby mohou získat v dy povolení k pobytu na jeden rok. B hem t chto dvou let se také nesmí rozvést. Pokud se rozvedou, ztratí právo na obnovení povolení k pobytu a musí opustit zemi. Toto opat ení iní potí e hlavn enám, ke kterým se man elé chovají patn, a ony se proto cht jí rozvést. Poté následuje vyho t ní ze védska, jeliko je t nem ly povolení k trvalému pobytu. O povolení k pobytu je nutné ádat mimo védsko prost ednictvím védských ambasád a konzulát. Není povoleno p ijet do védska a ádat o povolení k pobytu a na míst. Ti, kte í to tímto zp sobem zkusí, automaticky ztrácejí právo na to povolení získat. P íbuzní mohou povolení k pobytu získat té, ale i oni o n musí za ádat ze zahrani í a do védska smí p ijet a s platným povolením. Obecn platí, e za p íbuzné jsou pova ováni pouze man el / man elka a d ti pod 18 let. Také rodi e dosp lých imigrant mohou za ur itých okolností povolení k pobytu obdr et. Pracovní povolení A do prosince 2008 ka doro n pracovní povolení obdr elo jen zanedbatelné mno ství lidí. V t ina p ist hovalc ho toti nepot ebovala, pokud m li povolení k pobytu. Nyní se pracovní povolení pro lidi p icházející ze t etích zemí stalo standardním dokumentem. Ob ané EU k práci ani k pobytu ádné povolení nepot ebují. Azylová politika védsko o sob tvrdí, jak je jeho azylová politika velkorysá. Situace se ov em v posledních letech zásadn zm nila a místo zem vítající uprchlíky se ze védska stala zem, kde v t ina adatel o azyl status uprchlíka, o který se uchází, nezíská. S ohledem na politiku týkající se uprchlík m eme vyty it ty i hlavní období. První období panovalo od roku 1930 do roku 1971, kdy byli uprchlíci p ijímáni bez toho, aby se d lal rozdíl mezi nimi a ostatními migranty. Druhé období vládlo od roku 1971 do roku Otev ená imigra ní politika skon ila a jediný zp sob, jak se dostat do védska (s výjimkou n kterých odborník a slou ení rodin), byla ádost o azyl. T etí období: Parlament p ijal nový zákon na izující, e by za pé i o uchaze e o azyl po podání ádosti m l být zodpov dný védský Ú ad pro migraci. B hem prvních t í let po schválení ádosti o ud lení azylu m l Ú ad pro migraci s p evá nou v t inou obcí dohodu, e se o uprchlíky a jejich rodiny postarají. B hem této doby se uprchlík m nedoporu ovalo hledat si práci, dokud nezískají osv d ení potvrzující, e um jí védsky. N které skupiny migrant m ly se vstupem na pracovní trh veliké potí e. Míra p ijímání uprchlík se b hem r zných období m nila. Ú ad pro migraci se stával ím dál tím p ísn j ím. V roce 2005 vedlo velké mno ství r zných organizací kampa za amnestii pro odmítnuté adatele o azyl. védský parlament v roce 2006 rozhodl o z ízení soud, ke 8

9 kterým se mohli p ihlásit adatelé o azyl odmítnutí podle starých zásad a docílit tak p ezkoumání své v ci. Díky tomu mohlo zhruba osob získat povolení k trvalému pobytu. K prvnímu prosinci 2010 do lo k podstatné zm n. adatelé o azyl jsou nyní povzbuzováni k tomu, aby si hledali práci i v dob, kdy na vy ízení své ádosti teprve ekají. Sociální zabezpe ení cizinc u také nemá na starosti Ú ad pro migraci. Místo n j p e la celková odpov dnost na vládní centrální Ú ad práce, co znamená, e nyní je jednodu í adatele o azyl zkontaktovat s mo nými zam stnavateli. Práce migrujících osob Od roku 2006 se mohou ob ané EU / EHS pomocí registrace na Ú ad pro migraci velmi jednodu e p ihlásit k pobytu. Dokonce mohou ve védsku hledat práci je t p ed registrací. V kv tnu 2009 se EU rozhodla otev ít hranice kvalifikovaným pracovník m ze zemí mimo EU / EHS. védsko p ijímá osoby s jakoukoli kvalifikací. Jedinou podmínkou je, e uchaze o práci musí dostat nabídku zam stnání minimáln na jeden rok. Zm na zákona ve la v platnost patnáctého prosince 2008, tedy v dob, kdy jak ve védsku, tak v Evrop panovala hospodá ská recese. Na dopad reformy si ale musíme n kolik let po kat, p i em mo ná budeme sv dky poklesu po tu adatel o azyl a nár stu po tu lidí p icházejících s pracovním povolením. Mezi lety 1940 a 1970 do védska p icházeli uprchlíci, kte í nemuseli ádat o azyl a bylo pro n jednodu í integrovat se do pracovního trhu. Od roku 1970 do konce roku 2008 procházeli adatelé o azyl celou adou procedur bez jakékoli garance získání práce. P edn museli (v p ípad úsp chu) na ud lení azylu ekat bezd vodn dlouho. ada z t ch, kte í azyl nebo povolení k pobytu z humanitárních d vod nezískali, v zemi z stala a stali se z nich migranti bez dokument. Tito lidé museli ekat více ne ty i roky, ne si mohli o azyl op t za ádat. Ti, kte í azyl získali, za ali nový ivot kurzy véd tiny a lekcemi o védské kultu e. Práci si nemohli za ít hledat, dokud jejich znalost véd tiny nebyla na p ijatelné úrovni. Za tyto kurzy poskytované uprchlík m stejn jako za jejich ubytování a sociální zabezpe ení byly zodpov dné sociální ú ady jednotlivých obcí. Statistiky v ak nemusí být nijak vypovídající, pokud nám není znám celkový po et povolení. V praxi a do roku 2008 ti, kte í získali povolení k pobytu, nepot ebovali ádné dal í pracovní povolení. Nem eme ale p edpokládat, e práci m li. Vysoké procento nov p íchozích bylo prvních 3 5 let bez práce, p i em se tato ísla velmi li ila v závislosti na zemi p vodu. Zvlá t Somálci byli mnoho let centrem pozornosti, ale bez valného úsp chu. Od prosince 2008 se migranti z t etích zemí mohou ucházet o práci. Pokud dostanou pracovní povolení, znamená to, e práci p inejmen ím zpo átku na li, a to minimáln na rok. Pokud práci z jakéhokoli d vodu ztratí, mohou ve védsku z stat po dobu t í m síc a hledat si novou. Na konci tohoto období bu nastoupí do nové práce, nebo musí opustit zemi. Ti, kte í dostávají povolení k pobytu, ho mohou získat z r zných d vod, bu jako uprchlíci, i za ú elem slou ení rodiny. Statistiky neuvád jí, zda tito lidé práci mají, anebo ne. Po p ijetí nového zákona v prosinci 2008 po et lidí, kte í mí í do védska, nevzrostl, jsou ale patrné 9

10 zm ny v po tech jednotlivých druh povolení. Jde o zm nu k lep ímu, jeliko pracovní povolení je výhodn j í ne pouhé povolení k pobytu bez práce. Imigranti z mimoevropských zemí, kte í nemají práci Podle védského centrálního Ú adu práce stoupl b hem let 2009 a 2010 po et nezam stnaných imigrant narozených mimo Evropu o osob na To znamená zhruba 21,6 %, zatímco nezam stnanost mezi imigranty narozenými v Evrop iní 12,2 % a nezam stnaných véd je jen 7 %. Jediným vysv tlením velkého rozdílu jsou diskrimina ní vzorce chování mezi zam stnavateli. Tato diskriminace se týká dokonce i vysoce kvalifikovaných imigrant jako jsou léka i a in ený i. Zatímco se nemocnice potýkají s nedostatkem léka, nabírají védské ú ady personál nap. z Polska a pan lska a p l roku p ed p íjezdem do védska jim pomáhají se zvládnutím véd tiny. Mezitím ada uprchlík s dlouholetými zku enostmi s prací v nemocnici eká na uznání své kvalifikace, co m e trvat roky. N kte í opustí védsko d íve, ne usp jí. 3. Sociální práva migrant Imigranti, kte í vstoupí na trh práce, mají ve védsku právo na stejné zdravotní poji t ní jako rodilí védové. Práce a zam stnání p edstavují základní podmínky zdravotního poji t ní, které je hrazeno zam stnavatelem. Je stanoveno kvalifika ní období, po jeho uplynutí vznikne právo na podporu v nezam stnanosti a plné právo na sociální zabezpe ení, které se li í podle zem p vodu migranta. Ob ané Evropské unie mají právo se ve védsku usadit, ale Ú ad pro migraci vy aduje potvrzení, e mají zdravotní poji t ní v zemi p vodu nebo soukromé poji t ní domácnosti, které véd tí ob ané nepot ebují. Tento systém uvádí nov p íchozí do slo ité situace, proto e mnozí z nich byli na trhu práce jen krátkou dobu a pokud nemají nárok na dávky v nezam stnanosti, mohou z stat jak bez zdravotního poji t ní, tak samoz ejm i bez poji t ní pro p ípad nezam stnanosti. Imigranti bez dokument nemají právo na zdravotní pé i. Vládní komise v souvislosti s tím p ipravila návrh, který byl vlád p edlo en na konci kv tna tohoto roku. 1 Parlamentu ho snad vláda p edlo í na podzim roku Ve védsku se dosud lidem bez povolení k pobytu poskytovala pouze bezprost edn nutná pomoc, p i em se imigrant m bez dokument v novaly n které charitativní organizace a poskytovaly jim zdravotní pé i. Rovn n které samosprávné celky (obdoby eských kraj pozn. p ekl.) se ke zdravotní pé i o imigranty bez dokument postavily kladn, ani by pro to v ak m ly oporu v zákon. Podobn jako zdravotní poji t ní se i dávky v nezam stnanosti p ímo vá ou na zapojení migranta do trhu práce. Aby p i ztrát místa imigranti dosáhli na dávky v nezam stnanosti, musí mít odpracovanou stanovenou minimální dobu. Bez ní na n nemají nárok a pokud práci brzy nenajdou, musí zemi opustit. 1 Statens offentliga utredningar 2011:48. Vård efter behov och på lika villkor - en mänsklig rättighet. 10

11 védské odbory uzav ely se zam stnavateli na trhu práce dohodu nazvanou kdo p i el poslední, odejde první. To znamená, e ten, kdo byl p ijat jako poslední, bude prvním, kdo bude propu t n, pokud v podniku p ebývají pracovní síly. asto jsou práv imigranti t mi, kdo byli zam stnáni jako poslední, tak e musí odejít jako první. Uprchlíci dostávají podporu b hem doby, kdy se u í védsky Obce platí uprchlík m a osobám s obdobným statusem p ísp vek po dobu, kdy se u í védsky. A do období p ed n kolika lety dostávala podporu celá rodina, i pokud kurzy véd tiny nav t voval by jen jeden její len. Od prosince 2010 musí kurzy véd tiny nav t vovat i man elka, pokud chce také dostávat hmotnou podporu. Hledí se na to jako na reformu sm rem k rovnoprávnosti, proto e eny nyní na podporu dosáhnou samy, nikoliv jen jako n í man elky. Pro uprchlíky byl a je vstup na trh práce velmi t ký. Nedávný pr zkum v oblasti Stockholmu provedený tamním krajským ú adem ukázal, e trvá mnoho let, ne uprchlíci získají svoji první práci. Existují také velké rozdíly mezi jednotlivými skupinami, které ukazují na ur itou diskriminaci podle zem p vodu uprchlíka. 2 Status uprchlíka a p íle itosti, které jsou uprchlík m k dispozici, doznaly zm n s novou legislativou z prosince Pokud v minulosti uprchlíci záviseli na vlád kv li p ísp vk m vypláceným prost ednictvím obcí a kv li kurz m véd tiny, nová legislativa p inesla zm nu v tom, e jim dala více mo ností spoléhat se sami na sebe. Ú ad pro migraci byl nahrazen Ú adem práce jako to novým ú adem sociální pé e o uprchlíky. Uprchlíci se tak pova ují za lidi schopné získat si práci a ne za ty, kte í nutn pot ebují pomoc. Tato zm na zákona je nicmén v platnosti teprve nedlouho, tak e výsledky této iniciativy je t nem eme hodnotit. Chyb jící ochrana migrujících pracovník Nový zákon z prosince 2008, který poprvé po tém ty iceti letech restrikcí povoluje migraci za prací, postrádá kontrolu zam stnavatel a úrove zranitelnosti migrant se zvý ila. Zákon s sebou také nese nár st p íle itostí pro vyko is ování migrant zam stnavateli, proto e se na náboru pracovník ji nepodílejí odbory. Pokud zam stnavatel nabízí pracovní místo na více ne jeden rok, musí Ú ad pro migraci ud lit pracovní povolení. Ú ad pro migraci v ak dohlí í pouze na sjednávané podmínky práce a vý i mzdy a poté, co je povolení ud leno, nenásledují ádné dal í kontroly. U n kterých zam stnavatel byla dle údaj na výplatních páskách zji t na zna ná fluktuace pracovník. Také se objevily nevyhovující podmínky jako t eba dlouhé pracovní dny a nízké mzdy. Ti, kdo by si cht li st ovat, mohou p ijít o pracovní povolení; vláda se proto nyní sna í najít zp sob, jak kontrolovat zam stnavatele a ochránit migranty p ed t mito problémy na trhu práce. Migranti bez dokument jsou krom toho v mnohem v t í mí e vystaveni vyko is ování a vyskytly se i p ípady otroctví a r zných podvodných praktik. S t mito lidmi se jednalo jako s p edm ty, proto e v bec neexistují v záznamech Ú adu pro migraci. Význam odbor 2 Flykting i Stockholms län. Så gick det sedan. Rapport 2011:

12 Odbory hrají v obran práv migrujících pracovník významnou roli, co se tý e otev enosti hranic ale m ly i sv j negativní podíl. Na konci edesátých let se rozhodlo o uzav ení védska v i pracovní migraci. U ka dého uchaze e o migraci za prací m ly rozhodnutí v rukou odbory. Podle zákona byla migrace za prací povolena pouze v p ípad, e s ní odbory souhlasily, a podmínkou pro schválení pracovní migrace bylo, e zam stnavatel nemohl ve védsku najít nikoho, kdo by mohl danou práci vykonávat ( lo nap íklad o kucha e v ínských nebo indických restauracích). Tato zásada platila a do prosince 2008, kdy nový zákon védsko otev el pracovní migraci. Podle nové legislativy se role odbor sní ila, proto e u nejsou pot eba k rozhodnutí o ud lení nebo neud lení pracovního povolení. Po ud lení pracovního povolení se obvykle ádná dal í kontrola zam stnavatel nekoná, co vedlo k jednání, které je v rozporu s duchem zákona. Po dvou letech ú innosti nového zákona vláda nicmén iniciovala et ení, jakým zp sobem se vyhnout negativním d sledk m, jich jsme sv dky. Pravicová vláda zárove nesouhlasí s odbory, e by jim m la dát v t í moc. Naopak je p esv d ena, e jedin zam stnavatelé v dí, koho pot ebují zam stnat, a e se je nutné vyvarovat jakéhokoliv omezování jejich práv. Nelze íci, e ve védsku nejsou ádní imigranti bez dokument slou ících jako pracovní síla. Pro mnohé z nich je vyko is ování, kterému jsou vystaveni, snesitelné po dobu, b hem ní stále doufají, e jednoho dne dostanou povolení k pobytu. To se v ak nestane a oni zemi po n kolika letech opustí, zatímco na jejich místo p ijdou jiní. Odbory se o tuto vyko is ovanou skupinu nezajímají. Hlavním d vodem je p esv d ení, e jakákoli podpora by byla do jisté míry chápána jako uznání statusu t chto migrant jako to pracovní síly. Toto dilema situaci pro migranty bez dokument je t zhor uje, proto e na nich nikomu nezále í. Zahrani ní pracovníci ze stát mimo EU Jakmile získají práci, mají v ichni zahrani ní pracovníci s pracovním povolením stejná práva jako véd tí státní p íslu níci. Kvalifika ní doba nutná pro právo na podporu v nezam stnanosti je tá, také mzda musí být za stejnou práci stejná atp. Nejv t í rozdíl spo ívá v tom, e zahrani ní pracovníci musí opustit zemi, pokud ztratí zam stnání je t p ed tím, ne dostanou trvalé povolení k pobytu, tedy zpravidla po dvou letech. Zahrani ní pracovníci ze zemí EU se t í lep í ochran, ale rovn musí odejít, pokud v as nenajdou práci. Zvlá tní situace t ch, kte í p ed p íchodem do védska nemají dokumenty Ji n jakou dobu se védsko potýká s tím, e adatelé o azyl p icházejí bez jakýchkoliv osobních dokument, kterými by potvrdili svou toto nost. Situaci z ásti zp sobilo ustálení praxe ú ad pochybujících, e adatelé o azyl byli skute n pronásledováni, kdy jim jejich vláda vystavila cestovní pas a dal í dokumenty. Problém je, e se jim v ak ned v uje ani v p ípad, kdy nemají ádné doklady a védské ú ady tak nedisponují ádným potvrzením o jejich toto nosti. védské ú ady dnes registrují tém 85 % adatel o azyl, kte í nemají ádné dokumenty. Mnoho adatel o azyl se toti ídí radou, aby se svých dokument zbavili p ed p ekro ením védských hranic a tudí nemohli být posláni do jiných evropských tranzitních zemí z ásti se jedná o d sledek Dublinské úmluvy. 12

13 Velmi zvlá tní situace panuje u uprchlík ze Somálska, Eritreje a dal ích zemí východní Afriky, kde bylo (a je) t ké v bec n jaké dokumenty získat. Tyto osoby m ly anci získat povolení k trvalému pobytu, kdy byly Somálsko a Eritrea ve válce, potom v ak u nikoliv. Krom toho je tím zna n komplikován i ka dodenní ivot t ch, kdo ve védsku mohou legáln p ebývat, proto e nemohou získat pr kazy toto nosti nebo védské ob anství. Pr kazy toto nosti se p itom vy adují v ude, dokonce i pro koupi jízdenek na vlak. 4. Ekonomická krize a komunity migrant Ekonomická krize v Evrop s sebou p inesla zvý ený po et nezam stnaných osob v celé populaci, a to jak véd, tak imigrant. Zatím se nekonala ádná v eobecná diskuse o tom, jaký dopad krize m la na r zné skupiny; áste n proto, e existuje konsensus, e se v emi, kdo mají právo ve védsku ít, musí být zacházeno stejným zp sobem. Uprchlíci ekající na vstup na trh práce Od roku 1985, kdy zodpov dnost za sociální pé i o uprchlíky p ejal Ú ad pro migraci, bylo pro uprchlíky slo ité získat práci, dokud se do spole nosti neza adili práv díky pracovním zku enostem. U n kterých skupin museli uprchlíci dokonce ekat i více ne deset let. Kdy se tedy za ala projevovat ekonomická krize, vstup na trh práce se pro tyto uprchlíky je t ztí il. Nestali se nezam stnanými jen proto, e jimi u byli. V mainstreamu se o tomto problému nediskutuje, jen politické síly vystupující proti imigraci vzniklou situaci vyu ívají jako argument proti uprchlík m a pracovní migraci. Nov p íchozí mají men í ochranu Proto e noví imigranti jsou asto t mi posledními, kte í vstoupili na trh práce, p icházejí podle védských pravidel o zam stnání jako první. Dal ím výsledkem krize je vy í podíl osob, které se p ed krizí do trhu práce nezapojily a stále ekají na první pracovní místo. Podle nedávného vládního pr zkumu 3 byl a je vstup na trh práce pro azylanty velmi obtí ný, p edev ím vládní zji t ní jako zvlá tní skupinu vyzdvihují eny. Jejich podíl zam stnanosti je o 20 % ni í ne podíl zam stnanosti en narozených ve védsku. Také jim trvá tém deset let ode dne ud lení povolení k pobytu, ne získají práci. Po t ech letech ve védsku získá práci pouze 30 % en. V roce 2009 inil podíl zam stnanosti u en (20 64 let) narozených ve védsku 79,3 procent, zatímco u en narozených v jiných zemích inil tento podíl 60,3 procent. Dokonce i u mu inil podíl zam stnanosti pouze 69,5 procent, také tém o 10 % mén ne u en narozených ve védsku. Patrn nezraniteln j í skupinou osob jsou adatelé o azyl, ti mají problémy se vstupem na trh práce nejen ve védsku, ale i jinde. Vláda doufá, e zm ny zákona z prosince 2010, podle nich se adatelé o azyl registrují u Ú adu práce a ne jen u Ú adu pro migraci, jim mohou dát ur itou mo nost získat práci b hem ekání na výsledek. 3 Utrikes födda på den svenska arbetsmarknaden. Steffan Ericsson. Bilaga 4 till LU

14 5. Postupy p i poskytování sociální ochrany a p edcházení patnému zacházení Sociální ochrana je ve védsku zcela v rukou ú ad a r zné sociální zákony pokrývají v echny aspekty ivota od narození a do smrti. Jde o sou ást sociálního státu, který uznávají v echny védské politické strany. Charitativní organizace postavené na práci dobrovolník proto mají p edev ím poradní hlas p i nutných zm nách zákon. Ani odbory, ani organizace anga ující se v sociální oblasti nehrají v sociální pé i o imigranty p ímou roli. Reformy Tato tabulka podává p ehled reforem na poli imigrace. 1965: V ichni imigranti mají právo nav t vovat bezplatné kurzy véd tiny, je poskytují védské ve erní koly. 1966: Vláda ustavuje pracovní skupinu pro otázky imigrant. Za ú elem zlep ení vzd lání finské men iny je zalo ena Finsko- védská rada. 1967: Dochází k regulaci imigrace z jiných ne severských zemí. Osoby z jiných zemí pot ebují p ed p íjezdem do védska pracovní povolení. Otvírá se první obecní cizinecká slu ba ve Stockholmu a za íná vycházet zpravodajský m sí ník vydávaný vládní nadací. Poslední íslo vy lo v roce 1998 a existovaly jazykové mutace v angli tin, francouz tin, pol tin, pan l tin, e tin, ture tin, arab tin a n m in. 1968: Parlament schvaluje novou imigra ní politiku. Je potvrzeno vládní rozhodnutí, e imigranti z jiných ne severských zemí budou p ed p íchodem do védska pot ebovat pracovní povolení. Jsou schváleny nové zásady pro vzd lávání d tí p ist hovalc ve kolách. D ti získaly právo u it se alespo dv hodiny týdn svému mate skému jazyku. Obce získávají finance od Národní kolní rady. Za íná nové et ení imigrace, zam ené na zji t ní situace imigrant a také na formulaci návrh, jak podpo it kulturní a sociální adaptaci imigrant do védské spole nosti. 1969: Za ínají se uskute ovat reformy imigra ního zákona. Vzniká nový Ú ad pro Imigraci. 1971: Poprvé byli do védska p ijati sociáln znevýhodn ní Romové, kte í p i li z jiných ne severských zemí. 1972: Zlep uje se véd tina pro imigranty a obce a organizace mohou dostat podporu na aktivity za le ující imigranty do kurz. 1973: Pracující imigranti získávají právo na kurzy véd tiny pro cizince v pracovní dob, které platí zam stnavatel, a to a do maximální vý e dvou set ty iceti hodin. védské ve ejné knihovny získávají dotace na nákup knih v jazycích imigrant. Je z ízena první Univerzita finského lidu v Haparand. Nábo enské organizace s velkým po tem imigrant získávají nárok na podporu stejn jako jiné církve (speciální pozici má oficiální védská církev). 1975: Parlament se po letech výzkumu usnesl na novém sm ru imigra ní politiky. Jämlikhet, valfrihet och samverkan (rovnost, svoboda volby a spolupráce) jsou t i klí ová slova 14

15 vystihující novou politiku. B hem tohoto roku a let následujících parlament rozhoduje o dlouhém seznamu reforem: kup íkladu od nyn j ka p id luje podporu imigrantským organizacím védský Ú ad pro imigraci a deníky a asopisy v jiných jazycích ne véd tin mohou získat hmotnou podporu bu od tohoto ú adu, nebo od védského kulturního ú adu, v dy v závislosti na povaze dané tiskoviny. 1976: Ob ané jiných zemí ijící ve védsku po dobu del í ne t i roky získávají právo zú ast ovat se místních a krajských voleb a také voleb do védské církve (t ch posledních v závislosti na tom, zda jsou nebo nejsou jejími leny jedná se nap íklad o mnoho ob an Finska, pro které se védská církev neli í od oficiální Finské církve). Parlament rozhodl, e d ti imigrant by m ly mít právo nav t vovat kurzy ve svém mate ském jazyce jak v p ed kolním vzd lávání, tak v základním kolství od 1. do 9. t ídy. védský rozhlas a televize za ínají vysílat programy v jazyce imigrant (krom dosavadní fin tiny, která byla za azena ji o n kolik let d íve). 1984: Zodpov dnost za uprchlíky p echází z ú ad práce na Ú ad pro imigraci. Parlament rozhodl, e by uprchlíci m li být rozmis ováni do r zných m st po celém védsku namísto toho, aby se soust edili na n kolika málo místech. Tento plán byl prohlá en za celostátní strategii. 1986: 1. ervence zahajuje své p sobení nový ombudsman zam ený na etnickou diskriminaci. V náplni práce má pomáhat imigrant m, pokud jsou osobn diskriminováni kv li svému etnickému p vodu. 1997: Parlament schvaluje novou integra ní politiku. Ú ad pro imigraci je rozd len na dv r zné organizace, védský integra ní ú ad a Ú ad pro imigraci. 2000: Ú ad pro imigraci m ní sv j název na Ú ad pro migraci. 2001: 1. ervence vstupuje v platnost nový zákon o védském ob anství, který dovoluje dvojí ob anství. Také dává d tem bez státní p íslu nosti mo nost stát se rodilými védy. 2003: Je p ijat nový zákon o diskriminaci, který postihuje celou adu druh diskriminace zalo ené na etnické i nábo enské p íslu nosti, sexuální orientaci nebo posti ení. 2008: Na konci roku je p ijat nový zákon o pracovní migraci, jím kon í ty icetiletý zákaz pracovní migrace. 2010: Namísto dosavadního Ú adu pro migraci má uprchlíky do védské spole nosti uvád t Ú ad práce. Obce ji nejsou zodpov dné za sociální pé i o n. S enami a mu i je, co se tý e za le ování uprchlík do spole nosti, zacházeno stejn. Dal í zm ny se odehrají v blízké budoucnosti, vláda se toti rozhodla n které oblasti sociální pé e p enést na bedra ob anské spole nosti. Mezi n pat í nap íklad p ijetí uprchlík do místních komunit, které bylo dosud úkolem obcí pln ným s hmotnou podporou Ú adu pro migraci. B hem dlouhého asového období, mezi roky 1985 a 2010, m l Ú ad pro migraci smlouvy s obcemi, e p ijmou ur itý po et adatel o azyl a uprchlík. Za ka dou osobu obec obdr ela ur itý pen ní obnos, který m l sta it k chodu p ijímající organizace a k tomu, aby uprchlíci dostali mo nost nau it se védsky, poznat védskou spole nost a p ipravit se na 15

16 integraci do ní. 4 Tyto programy se místo od místa zna n li ily. Pro n které obce byl systém smluv výhodný, proto e m ly mnoho volných byt, které mohli uprchlíci vyu ívat b hem svého za le ování do spole nosti. Nový zákon ze dne 1. prosince 2010 nov p íchozím umo nil d ív j í za len ní na trh práce. 5,6 Zodpov dnost za sociální pé i o adatele o azyl a o ty, kte í dostali povolení k pobytu na základ ud lení azylu nebo z podobných d vod, donedávna nesl Ú ad pro migraci a p íslu né obce. Termín nov p íchozí v tomto kontextu ozna uje ty, kte í ádají o azyl. Pracovníci ze zemí EU / EHS a z t etích zemí nemají p ímý p ístup k slu bám, je jsou nabízeny uprchlík m nebo osobám, s nimi se zachází, jako by jimi byly. Nová reforma, je p enesla na Ú ad práce zodpov dnost za uvedení nov p íchozích do védské spole nosti, má za cíl urychlit integraci a za len ní uprchlík a jejich rodin na trh práce. Opírá se mimo jiné o princip rovnoprávnosti. Podle starého systému eny kurzy véd tiny zahajovaly mnohem pozd ji ne mu i, m ly mén u ebních hodin týdn a také málo kontakt s trhem práce. Reforma zahrnuje toto: Namísto obcí plní koordina ní úkoly p i innostech týkajících se prvního za le ování do spole nosti védská Ve ejná slu ba pro zam stnanost. Byla zavedena nová dávka, která je pro v echny stejná bez ohledu na ást védska, kde doty ný lov k pobývá, a vyplácí se nov p íchozím, pokud se aktivn zapojují do inností týkajících se za len ní do spole nosti. Na podporu nov p íchozích byla ustavena nová funkce pr vodce pro za átek která má pomoci p i seznamování se védskou spole ností. Nov p íchozí, pro n byl sestaven plán na první uvedení do védské spole nosti, se musí ú astnit ob anské orientace. Ú elem je, aby ka dý nov p íchozí dostal tak ka na míru itou profesionální podporu, aby se co nejrychleji nau il védsky, na el si práci a byl schopen se u ivit. védská Ve ejná slu ba pro zam stnanost v tom v em má úst ední význam. Ve ejná slu ba pro zam stnanost p ebírá od obcí zodpov dnost za koordinaci inností týkajících se prvotního seznámení dosp lých se védskou spole ností. Obce budou i nadále sehrávat d le itou roli v oblasti p ijímání uprchlík a uvád ní nov p íchozích osob do spole nosti, co zahrnuje jak véd tinu pro imigranty a dal í vzd lávání dosp lých, tak zaji t ní ubytování a projekty pro d ti a mladé lidi. Obce budou mít rovn na starosti i nabídku ob anské orientace nov p íchozím. První zm na je v individuální podpo e ze strany ú ad. D íve byla podpora postavena na rodin jako celku. Nyní je vydávána ka dému zvlá, co znamená, e i eny v rodin mají motivaci hledat práci a nau it se védsky. eny také dostávají vlastní p íjem. Dále mají eny 4 Pocket facts Statistics on integration. 5 Nyanlända invandrares arbetsmarknadsetablering - egenansvar med professionellt stöd. Regeringens proposition 2009/10: Nyanlända invandrares arbetsmarknadsetablering - egenansvar med professionellt stöd. Regeringens proposition 2009/10:

17 stejné p íle itosti k ú asti na kurzech véd tiny, zapojení do spole nosti a p íprav na trh práce jako jejich man elé. Za druhé se stala povinnou ú ast na kurzech týkajících se védské spole nosti. V t chto kurzech migranti získávají informace o svých právech a povinnostech stejn jako o hodnotách p ijímající spole nosti, které jsou d le ité pro úsp né navázání kontaktu s ní. Díky zásad rovné participace nejsou eny ani zde závislé na svých man elech. Za t etí získává ka dý nov p íchozí svého osobního pr vodce spole ností. asto do védska p ijede nejprve mu, a kdy se k n mu p idá zbytek rodiny, závisí na n m. Díky této reform získávají i eny p ímou vazbu na novou spole nost a nemusí ve v em spoléhat na man ely, nap. co se tý e informací o mo nostech, jaké mají, a mohou si utvo it vlastní sí. Je to velmi nový koncept a jeho implementace bude n jaký as trvat. Vytvo ení postupu, který má zajistit po áte ní uvedení migrant do védské spole nosti, je novou iniciativou, která se v seznamování migrant se ivotem v p ijímající spole nosti ukázala jako pom rn úsp ná. Celému procesu napomáhají kurzy, b hem nich migranti získávají informace o svých právech a povinnostech a o hodnotách védské spole nosti. Díky této p íle itosti eny nejsou závislé na svých man elech p i získávání informací a spolehlivých existen ních prost edk. védská vláda v poslední dob pochopila, e na trhu práce panují velké rozdíly mezi imigranty a lidmi narozenými ve védsku, a v bec poprvé se sna í soust edit na trh práce namísto p ijetí do spole nosti jako dosud. Dal í d le ité reformy: V b eznu 2006 se zm nil imigra ní zákon a ministerstvo zahrani í, které dosud rozhodovalo o odvoláních proti ú edním rozhodnutím týkajícím se povolení k práci a pobytu, bylo nahrazeno správními soudy pro migraci. Cílem bylo, aby vznikl bezpe n j í systém pro uprchlíky, k emu ale nedo lo. Pokud Ú ad pro migraci adateli o azyl nevyhoví, m e se tedy nyní doty ný odvolat k soudu pro migraci. Takové soudy existují t i: ve Stockholmu, Göteborgu a Malmö. Podíl p ípad, ve kterých soudy zvrátí rozhodnutí Ú adu pro migraci, iní jen asi 10 %. Je to velmi nízké íslo, co znamená, e je tém nemo né získat azyl prost ednictvím soudního rozhodnutí. Existuje i soud vy í instance, ale ten p ijímá jen velmi málo p ípad. Vláda je takté velmi aktivní v programu navracení migrant. Ti, kdo nedostanou povolení k pobytu, musí opustit védsko. Mnoho z nich je za pomoci policie deportováno zp t do zem p vodu. B hem posledních ty let dokonce vláda vyplácela peníze t m, kdo se vraceli dobrovoln. Zvlá tní skupinu p edstavují d ti a mladiství bez doprovodu, kte í ádají o status uprchlíka. Ve védsku se z ásti jedná o nový fenomén, ale po et d tí, které p ijí d jí samy, se rok od roku zvy uje. Zdá se, e je posílají n jaké specializované skupiny. Pocházejí z oblastí, kde probíhají konflikty, n které z nich se vyhýbají naverbování do místní armády. Hodn t chto d tí a mladistvých pochází ze zemí jako je Irák, Afghánistán a Somálsko, a v t in z nich je mezi 12 a 17 lety. Ú ad pro migraci za poslední rok eviduje asi 2400 takových p ípad, co znamená setrvalý ka doro ní nár st od roku 2000, kdy jich bylo 300. V t ina t chto d tí a 17

18 mladistvých azyl nedostane a jsou vráceni do vlasti, dokonce i v p ípadech, kdy si Ú ad pro migraci není jist, kdo jsou jejich rodi e. Mezi n které nové zm ny, které jsou v neprosp ch migrant, pat í nap íklad p ipravené ztí ení slou ení rodiny od roku Osoba, která získá pobyt nebo pracovní povolení, musí nyní nejprve prokázat, e si m e dovolit ivit zbytek rodiny, ne li p íbuzné smí rodinu do védska p ivézt. A dosud se p itom védská imigra ní politika py nila tím, e se povolení k pobytu ud lovalo celé rodin. Zm ny v zákonech o slou ení rodiny se zatím neukázaly jako nijak úsp né, a koli je na vyvození záv r t eba je t po kat. Zejména véd tí sociální pracovníci se domnívají, e nový systém nebude z praktických d vod fungovat. Nová legislativa vy aduje od osob s pobytovým nebo pracovním povolením, aby dokázaly, e mají dostatek finan ních prost edk a budou si moci dovolit ivit zbytek rodiny, a se nast hují do védska. Pokud se ale rodina do védska n jak dostane, ú ady ji vyhostit nemohou. Dal í d le itou zm nou od leto ního podzimu je pro ob any n kterých zemí povinnost zaplatit si studium, pokud cht jí ve védsku pobývat jako zahrani ní studenti. To v ak neplatí pro ob any ze zemí EU / EHS, pro které bude studium zdarma stejn jako dosud. Na druhou stranu se objevil nový zp sob, jak z stat ve védsku, který je t p ed n kolika lety nebyl mo ný, a sice pokud tam jako student získáte práci. Do konce roku 2008 museli zahrani ní studenti po skon ení studií védsko opustit. Shrnutí: N která nová opat ení migra ního práva jsou velmi p ínosná, nap íklad právo ádat o pracovní povolení, je získali ob ané t etích zemí, zatímco jiná pravidla, jako t eba omezení týkající se slu ování rodin nebo zvlá tní podmínky pro studium ve védsku, nesou spí e negativní rysy. Jako pozitivní lze ozna it volební právo v obecních a krajských volbách zavedené roku 1974 a poprvé uplatn né ve volbách v roce Právo na kolní výuku v mate ském jazyce d tí imigrant a právo bezplatn studovat véd tinu i seznámit se se védskou spole ností lze vyu ívat od sedmdesátých let. Uprchlíci tak získali mo nost nau it se védsky a získat n jaký p íjem. D le itým právem imigrant je mo nost stát se védským ob anem ji po uplynutí pom rn krátké doby, která iní ty i roky u uprchlík a p t let u p ist hovalc za prací. Ob ané severských zemí nicmén mají mo nost nechat se registrovat jako véd tí ob ané po dvou letech pobytu ve védsku stále tedy existují ur ité rozdíly mezi r znými skupinami v závislosti na zemi p vodu. P eklad: Olga Richterová Miguel Benito Immigrant-institutet Katrinedalsgatan 43 18

19 Borås, Sweden 19

kolní ád Mate ské koly, sou ásti Základní koly Bílá 1, Praha 6 (dále jen mate ská kola )

kolní ád Mate ské koly, sou ásti Základní koly Bílá 1, Praha 6 (dále jen mate ská kola ) kolní ád Mate ské koly, sou ásti Základní koly Bílá 1, Praha 6 (dále jen mate ská kola ) kolní ád d sledn vychází ze zákona. 561/2004 Sb., o p ed kolním, základním, st edním, vy ím odborné a jiném vzd

Více

Sm rnice o pracovní dob

Sm rnice o pracovní dob Sm rnice o pracovní dob Pracovní doba je op t na po adu jednání a Evropská komise pravd podobn zve ejní nové návrhy na související sm rnici za átkem roku 2015. Dopady na EPSU a její lenské organizace budou

Více

MANDÁTNÍ SMLOUVU dle 566 a násl. obchodního zákoníku (dále jen smlouva )

MANDÁTNÍ SMLOUVU dle 566 a násl. obchodního zákoníku (dále jen smlouva ) Ní e uvedeného dne, m síce a roku uzav ely svazek obcí Povodí Berounky se sídlem Nám. Republiky 1, Plze, 306 32 I : 75042860 zaps. v registru svazku obcí vedeném Krajským ú adem Plze ského kraje zast.

Více

Sociální pojišt ní migrujících ob an EU

Sociální pojišt ní migrujících ob an EU ESKÁ ESKÁ SPRÁVA SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPE ENÍ Sociální pojišt ní migrujících ob an EU Milan Novotný metodik SSZ HK Hradec Králové, 28.2.2012 Lidé na prvním míst ESKÁ ESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPE ENÍ

Více

Co postrádají absolventi eských vysokých škol v praxi aneb co nám škola nedala

Co postrádají absolventi eských vysokých škol v praxi aneb co nám škola nedala Co postrádají absolventi eských vysokých škol v praxi aneb co nám škola nedala Pr zkumy a ankety provedené v posledních letech jak mezi zam stnavateli, tak mezi absolventy vysokých škol shodn ukazují,

Více

OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁ KA. Obce Plavsko. O fondu rozvoje bydlení

OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁ KA. Obce Plavsko. O fondu rozvoje bydlení OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁ KA Obce Plavsko O fondu rozvoje bydlení. 7/2000 V Y H L Á K A.7/2000 Obce Plavsko O fondu rozvoje bydlení Obecní zastupitelstvo v Plavsku schválilo dne 21.7.2000 tuto obecn závaznou

Více

A Kluby Č R Výro č ní zpráva 2007

A Kluby Č R Výro č ní zpráva 2007 A Kluby R Výro ní zpráva 2007 Obsah Poslání Slovo úvodem Poskytované slu by A Poradna Kontaktní centrum Následná pé e Pomoc v krizi Linka d v ry Internetová Poradna Krizová intervence Svépomocné terapeutické

Více

Všeobecné obchodní podmínky pro předplatné Literárních novin vydavatelství Litmedia, a.s.

Všeobecné obchodní podmínky pro předplatné Literárních novin vydavatelství Litmedia, a.s. Všeobecné obchodní podmínky pro předplatné Literárních novin vydavatelství Litmedia, a.s. 1. Obecná ujednání 1.1. Tyto V eobecné obchodní podmínky pro dodávku ti t ných periodik formou p edplatného upravují

Více

Otavský Plamínek projekt (spolu)práce s d tmi

Otavský Plamínek projekt (spolu)práce s d tmi Otavský Plamínek projekt (spolu)práce s d tmi Otavský Plamínek - tak se nazývá projekt, který v roce 2008 zahájil Hasi ský záchranný sbor Jiho eského kraje, územní odbor Strakonice (dále jen HZS Strakonice).

Více

Záv re ný ú et obce. finan ní hospoda ení obce ty koly v roce 2014 O: 00508519

Záv re ný ú et obce. finan ní hospoda ení obce ty koly v roce 2014 O: 00508519 Záv re ný ú et obce ty koly finan ní hospoda ení obce ty koly v roce 2014 O: 00508519 ( 17 zákona. 250/2000 Sb., o rozpo tových pravidlech územních rozpo, ve zn ní platných p edpis ) Údaje o obci : Adresa

Více

Aby áci mohli své role dob e plnit, musí se to nau it. musí k tomu dostat prostor, ale také

Aby áci mohli své role dob e plnit, musí se to nau it. musí k tomu dostat prostor, ale také Aby áci mohli své role dob e plnit, musí se to nau it. A aby se to mohli nau it, it musí k tomu dostat prostor, ale také vzor, trp t livost li t a ochotu h t u itel it l a vedení d í koly. Pokud je ve

Více

Pravidla pro hodnocení výsledk vzd lávání

Pravidla pro hodnocení výsledk vzd lávání Základní kola pro t lesn posti ené, Opava, Dostojevského 12 Pravidla pro hodnocení výsledk vzd lávání (sou ást VP kola pro ivot, dodatek k 1. 9. 2012) A/ Pravidla pro hodnocení a klasifikaci ák Z Hodnocení

Více

- 1 - Statut pro ud lení ocen ní "TOP VÍNO SLOVÁCKA"

- 1 - Statut pro ud lení ocen ní TOP VÍNO SLOVÁCKA - 1 - Statut pro ud lení ocen ní "TOP VÍNO SLOVÁCKA" VIII. ro ník 2015 - Slovácko, Zlínský kraj Ocen ní výrobku z odv tví zem d lství a potraviná ství Okresní agrární komora pro okres Uh. Hradi t a Zem

Více

EVROPSKÁ UNIE Vydání dodatku k Ú ednímu v stníku Evropské unie 2, rue Mercier, L-2985 Luxembourg Fax: (352) 29 29 42 670

EVROPSKÁ UNIE Vydání dodatku k Ú ednímu v stníku Evropské unie 2, rue Mercier, L-2985 Luxembourg Fax: (352) 29 29 42 670 EVROPSKÁ UNIE Vydání dodatku k Ú ednímu v stníku Evropské unie 2, rue Mercier, L-2985 Luxembourg Fax: (352) 29 29 42 670 E-mail: mp-ojs@opoce.cec.eu.int Informace & on-line formulá e: http://simap.eu.int

Více

Psychiatrická nemocnice ( lé ebna):

Psychiatrická nemocnice ( lé ebna): Psychiatrická nemocnice ( lé ebna): Psychiatrická nemocnice je léka ské za ízení, které se zam uje p evážn na lé bu závažných duševních onemocn ní. Psychiatrické nemocnice se mohou lišit v metodice a postupu

Více

VNIT NÍ SM RNICE 1)PRO ZADÁVÁNÍ NABÍDKOVÝCH ÍZENÍ 2)PRO EVIDENCI A ZADÁVÁNÍ VE EJNÝCH ZAKÁZEK MALÉHO ROZSAHU

VNIT NÍ SM RNICE 1)PRO ZADÁVÁNÍ NABÍDKOVÝCH ÍZENÍ 2)PRO EVIDENCI A ZADÁVÁNÍ VE EJNÝCH ZAKÁZEK MALÉHO ROZSAHU VNIT NÍ SM RNICE 1)PRO ZADÁVÁNÍ NABÍDKOVÝCH ÍZENÍ 2)PRO EVIDENCI A ZADÁVÁNÍ VE EJNÝCH ZAKÁZEK MALÉHO ROZSAHU OBEC TY KOLY ÁST I Úvodní ustanovení LÁNEK 1 edm t úpravy Tato sm rnice upravuje zp sob a postup

Více

Ref R or ef my pr my o lidi NE proti lidem oti Otev Ote ř v ete oč o i č Kampaň ČMKOS

Ref R or ef my pr my o lidi NE proti lidem oti Otev Ote ř v ete oč o i č Kampaň ČMKOS Reformy pro lidi NE proti lidem Otevřete oči Kampa MKOS 6 l í Jaromíra DRÁBKA První le Teorii, e privatizace povede ke zvý ení d chod, prosazovala v polovin 90. let také Sv tová banka. Teorie se v praxi

Více

1) CHCEME, ABY RADNICE - M

1) CHCEME, ABY RADNICE - M petice-za-zmenu-pravidel_050509.doc PETICE A POŽADAVKY ob an M stské ásti Praha 3 za zm nu pravidel prodeje byt ve IV. etap privatizace byt a na podporu prohlášení Ob anského sdružení ŽIŽKOV (NEJEN) SOB

Více

stránka 1 celkem 40 - ob anská sdružení po 1. 1. 2014

stránka 1 celkem 40 - ob anská sdružení po 1. 1. 2014 stránka 1 celkem 40 - ob anská sdružení po 1. 1. 2014 stránka 2 celkem 40 zákon. 83/1990 Sb. o sdružování ob an ve zn ní pozd jších p edpis - zvláštní zákon (má p ednost p ed OZ) zákon. 40/1964 Sb. ob

Více

Aplika ní doložka KA R Ov ování výro ní zprávy

Aplika ní doložka KA R Ov ování výro ní zprávy Aplika ní doložka KA R Ov ování výro ní zprávy ke standardu ISA 720 ODPOV DNOST AUDITORA VE VZTAHU K OSTATNÍM INFORMACÍM V DOKUMENTECH OBSAHUJÍCÍCH AUDITOVANOU Ú ETNÍ ZÁV RKU Aplika ní doložku mezinárodního

Více

Finan ní ízení projekt

Finan ní ízení projekt Finan ní ízení projekt Jaká témata budou probrána v rámci prezentace: Jak pracovat s rozpo tem projektu Jak sledovat harmonogram projektu Jak na finan ní plán projektu Zdroje informací P íru ka pro adatele

Více

l. 1 Úvodní ustanovení

l. 1 Úvodní ustanovení OBEC V EMYSLICE Obecn závazná vyhlá ka. 1 / 2015 o stanovení systému shroma ování, sb ru, p epravy, t íd ní, vyu ívání a odstra ování komunálních odpad a nakládání se stavebním odpadem na území obce V

Více

57/2001 Sb.m.s. SD LENÍ Ministerstva zahrani ních v cí (NEW YORK 6. ÍJNA 1999) (P EKLAD)

57/2001 Sb.m.s. SD LENÍ Ministerstva zahrani ních v cí (NEW YORK 6. ÍJNA 1999) (P EKLAD) 57/2001 Sb.m.s. SD LENÍ Ministerstva zahrani ních v cí Ministerstvo zahrani ních v cí sd luje, že dne 6. íjna 1999 byl v New Yorku p ijat Op ní protokol k Úmluv o odstran ní všech forem diskriminace žen.

Více

VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A PROKÁZÁNÍ KVALIFIKACE

VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A PROKÁZÁNÍ KVALIFIKACE Ministerstvo pro místní rozvoj odbor hospodá ských služeb VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A PROKÁZÁNÍ KVALIFIKACE ve zjednodušeném podlimitním ízení dle 38 zákona. 137/2006 Sb., o ve ejných zakázkách (dále jen

Více

6. P ípadová studie: Program Migrace pro rozvoj v Africe (MIDA)

6. P ípadová studie: Program Migrace pro rozvoj v Africe (MIDA) 6. P ípadová studie: Program Migrace pro rozvoj v Africe (MIDA) Marie íhová V tomto krátkém textu bude nastín n program migrace pro rozvoj v Africe, který je založen na spolupráci s diasporou, návratech

Více

Zakázka bude pln na b hem roku 2014 a v následujících 48 sících od uzav ení smlouvy.

Zakázka bude pln na b hem roku 2014 a v následujících 48 sících od uzav ení smlouvy. OD VODN NÍ VE EJNÉ ZAKÁZKY Služba na zajišt ní provozu a expertní podpory datové sít Od vodn ní ve ejné zakázky pro ú ely p edb žného oznámení Od vodn ní ú elnosti ve ejné zakázky obsahuje alespo Popis

Více

ENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA

ENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA VE EJNÁ NABÍDKA POZEMK UR ENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA. 95/1999 Sb., O PODMÍNKÁCH P EVODU ZEM D LSKÝCH A LESNÍCH POZEMK Z VLASTNICTVÍ STÁTU NA JINÉ OSOBY, VE ZN NÍ POZD JŠÍCH P EDPIS (DÁLE JEN ZÁKON

Více

NÁVRH KONCEPCE DAL ÍHO ROZVOJE ARCHIVU BEZPE NOSTNÍCH SLO EK S VÝHLEDEM NA P TILETÉ OBDOBÍ ANTONÍN KOSTLÁN

NÁVRH KONCEPCE DAL ÍHO ROZVOJE ARCHIVU BEZPE NOSTNÍCH SLO EK S VÝHLEDEM NA P TILETÉ OBDOBÍ ANTONÍN KOSTLÁN NÁVRH KONCEPCE DAL ÍHO ROZVOJE ARCHIVU BEZPE NOSTNÍCH SLO EK S VÝHLEDEM NA P TILETÉ OBDOBÍ ANTONÍN KOSTLÁN P edkládaný návrh koncepce dal ího rozvoje Archivu bezpe nostních slo ek (ABS) s výhledem na dobu

Více

EVROPSKÁ UNIE Vydání dodatku k Ú ednímu v stníku Evropské unie 2, rue Mercier, L-2985 Luxembourg Fax: (352) 29 29 42 670

EVROPSKÁ UNIE Vydání dodatku k Ú ednímu v stníku Evropské unie 2, rue Mercier, L-2985 Luxembourg Fax: (352) 29 29 42 670 EVROPSKÁ UNIE Vydání dodatku k Ú ednímu v stníku Evropské unie 2, rue Mercier, L-2985 Luxembourg Fax: (352) 29 29 42 670 E-mail: mp-ojs@opoce.cec.eu.int Informace & on-line formulá e: http://simap.eu.int

Více

prakticky ešit firemní situace a využít t chto poznatk pro svoje profesionální zam ení.

prakticky ešit firemní situace a využít t chto poznatk pro svoje profesionální zam ení. 7.25 Pojetí vyu ovacího p edm tu Aplikovaná ekonomie Obecné cíle výuky Aplikovaná ekonomie Cílem p edm tu je prohloubení základních ekonomických dovedností propojením znalostí a dovedností získaných studiem

Více

Výroční zpráva 2006. Když nevíte kudy, obraťte se na A Kluby.

Výroční zpráva 2006. Když nevíte kudy, obraťte se na A Kluby. Výroční zpráva 2006 Když nevíte kudy, obraťte se na A Kluby. Obsah 1. Úvod Poslání Cíle Principy 2. A Poradna a následná pé e Kontaktní centrum 3. Anonymní alkoholici svépomocná terapeutická skupina 4.

Více

o místním poplatku za provoz systému shromaž ování, sb ru, p epravy, t íd ní, využívání a odstra ování komunálních odpad

o místním poplatku za provoz systému shromaž ování, sb ru, p epravy, t íd ní, využívání a odstra ování komunálních odpad OBEC ÚSTÍ Obecn závazná vyhláška. 1/ 2012 o místním poplatku za provoz systému shromaž ování, sb ru, p epravy, t íd ní, využívání a odstra ování komunálních odpad Zastupitelstvo obce Ústí se na svém zasedání

Více

Pomáháme uskute ovat Vaše obchodní sny.

Pomáháme uskute ovat Vaše obchodní sny. Pojišt ní D&O Allianz Protect Pomáháme uskute ovat Vaše obchodní sny. Pojišt ní D&O poskytuje pojistnou ochranu p ipravenou na míru len m výkonného vedení spole nosti. Kdekoliv na sv t. Allianz - stojíme

Více

Pokyny k vypln ní formulá e pro podání návrhu na zápis nebo zápis zm ny zapsaných údaj do obchodního rejst íku u spole nosti s ru ením omezeným.

Pokyny k vypln ní formulá e pro podání návrhu na zápis nebo zápis zm ny zapsaných údaj do obchodního rejst íku u spole nosti s ru ením omezeným. Pokyny k vypln ní formulá e pro podání návrhu na zápis nebo zápis zm ny zapsaných údaj do obchodního rejst íku u spole nosti s ru ením omezeným. I. Rejst íkový soud 1 Adresa rejst íkového soudu, jemuž

Více

Obec Ústí Záv re ný ú et za rok 2008

Obec Ústí Záv re ný ú et za rok 2008 Obec Ústí Záv re ný ú et za rok 2008 1) Základní údaje Rozpo et obce Ústí na rok 2008 byl schválen zastupitelstvem obce 13.2.2008. Do té doby bylo hospoda ení obce ur ováno rozpo tovým provizoriem. Rozpo

Více

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE. Zpracování generel a pasportizace areál ve správ KSS LK

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE. Zpracování generel a pasportizace areál ve správ KSS LK ZADÁVACÍ DOKUMENTACE podle zákona. 137/2006 Sb., o ve ejných zakázkách, v platném zn ní (dále jen zákon) v rámci zjednodu eného podlimitního ízení pro ve ejnou zakázku na slu by: Zpracování generel a pasportizace

Více

Archivní fond eského horolezeckého svazu

Archivní fond eského horolezeckého svazu Archivní fond eského horolezeckého svazu I. ízení fondu, správa a umíst ní Archivní fond HS je založen rozhodnutím Výkonného výboru eského horolezeckého svazu, o.s., v souladu s ustanovením 3 odst. 2 písmeno

Více

Finan ní mechanismy EHP/Norska

Finan ní mechanismy EHP/Norska Finan ní mechanismy EHP/Norska Podpora zemí EHP a Norska je ur ena na projekty rozvoje a spolupráce neziskových organizací, výzkumných institucí a subjekt ve ejného i soukromého sektoru. Mezi prioritní

Více

OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ A HAVARIJNÍ PLÁNOVÁNÍ V PRAXI A VE VÝUCE

OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ A HAVARIJNÍ PLÁNOVÁNÍ V PRAXI A VE VÝUCE OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ A HAVARIJNÍ PLÁNOVÁNÍ V PRAXI A VE VÝUCE Ladislav Karda Abstrakt: Ochrana obyvatelstva, v d ív jší terminologii civilní ochrana/obrana a k ní p istupující krizové a havarijní

Více

Návod pro vzdálené p ipojení do sít UP pomocí VPN pro MS Windows 7

Návod pro vzdálené p ipojení do sít UP pomocí VPN pro MS Windows 7 Návod pro vzdálené p ipojení do sít UP pomocí VPN pro MS Windows 7 1. Úvod nezbytné kroky ne se p ipojíte 2. Jak si vytvo it heslo 3. Nastavení VPN p ipojení pro Windows 7 1. Úvod Slu ba VPN umo uje vstoupit

Více

EHLED OSV za rok 2013 vykonávajících pouze hlavní SV

EHLED OSV za rok 2013 vykonávajících pouze hlavní SV Zadání pro programátory ehled o p íjmech a výdajích OSV za rok 2013, i nasazení verze zpracující p ehled o p íjmech a výdajích za rok 2013 upozornit na projetí dávkového programu v N_UDRZBA pro vy len

Více

Smlouvy o poskytnutí ve ejné finan ní podpory z rozpo tu m sta. 29/23/4405/14

Smlouvy o poskytnutí ve ejné finan ní podpory z rozpo tu m sta. 29/23/4405/14 Smluvní strany: Smlouva o poskytnutí ve ejné finan ní podpory z rozpo tu m sta 29/23/4405/14 1. Poskytovatel m sto Uherský Brod Masarykovo nám. 100, 688 17 Uherský Brod, zastoupeno: Patrikem Kun arem,

Více

Efektivita kariérového kou ování

Efektivita kariérového kou ování Efektivita kariérového kou ování Anotace Sylvie Navarová P ísp vek prezentuje provedený výzkum mezi áky st edních kol v oblasti jejich volby st ední koly a pov domí o dal ích mo nostech studia i zam stnání.

Více

PO ÁRNÍ ÁD OBCE BLUDOV

PO ÁRNÍ ÁD OBCE BLUDOV Obecn závazná vyhlá ka obce Bludov íslo 3 /2003 Obec Bludov na základ usnesení zastupitelstva obce ze dne 29.9.2003, podle 29 odst. 1 písm. O) bod 1. zákona. 133/1985 Sb. o po ární ochran, ve zn ní pozd

Více

Analýza aktivit student v e-learningových kurzech

Analýza aktivit student v e-learningových kurzech Ingrid NAGYOVÁ Ostravska Univerzita v Ostrave, eská Republika Analýza aktivit student v e-learningových kurzech Úvod Informa ní výchova je proces p ípravy a vzd lání lov ka v oblasti informa ní a po íta

Více

Akce náboru a formy propagace st edních škol loni a letos. Studie ob anského sdružení Než zazvoní

Akce náboru a formy propagace st edních škol loni a letos. Studie ob anského sdružení Než zazvoní Akce náboru a formy propagace st edních škol loni a letos Studie ob anského sdružení Než zazvoní 30. b ezna 2015 Pr zkum st edních škol Tento dokument shrnuje, jak probíhal nábor student na st ední školy

Více

ádost o vystavení krycího listu

ádost o vystavení krycího listu ádost o vystavení krycího listu Vypl uje KPaCHP o.s. Do lo dne: íslo KL: Podpis OPCH: KL vystaven dne: Platný do: Velký: St ední: Toy: Trpasli í: Bílý: erný: Hn dý: ervený: Aprikot: St íbrný: erný s pálením:

Více

Metodika zp sobilých výdaj Monitorovací zprávy. Finan ní ízení

Metodika zp sobilých výdaj Monitorovací zprávy. Finan ní ízení Metodika zp sobilých výdaj Monitorovací zprávy Finan ní ízení OBSAH 1. Metodika zp sobilých výdaj Zdroj informací: P íloha. 8 PP P Metodika zp sobilých výdaj pro ROP SV 2. Monitorovací zprávy Zdroj informací:

Více

Žádost o p ísp vek na z ízení spole ensky ú elného pracovního místa uchaze em o zam stnání za ú elem výkonu samostatné výd le né innosti

Žádost o p ísp vek na z ízení spole ensky ú elného pracovního místa uchaze em o zam stnání za ú elem výkonu samostatné výd le né innosti 10ZadPrispSUPM_SVC2.pdf Registra ní íslo ÚP: SÚPM SV Ú ad práce: OSÚ S 10 Žádost o p ísp vek na z ízení spole ensky ú elného pracovního místa uchaze em o zam stnání za ú elem výkonu samostatné výd le né

Více

kolní vzd lávací program

kolní vzd lávací program 1 Mate ská kola Brno, Sýpka 26a, p ísp vková organizace Sýpka 26a/796 613 00 Brno kolní vzd lávací program Vydala : Mo ická Lenka editelka koly Vypracoval kolektiv mate ské koly Platnost od 1. 9. 2007

Více

Informace o stavu stavby Sanace a rekultivace skládky TKO Prakšice I a s ní souvisejících majetkoprávních a ve ejnoprávních vztah.

Informace o stavu stavby Sanace a rekultivace skládky TKO Prakšice I a s ní souvisejících majetkoprávních a ve ejnoprávních vztah. Informace o stavu stavby Sanace a rekultivace skládky TKO Prakšice I a s ní souvisejících majetkoprávních a ve ejnoprávních vztah. Skládka Prakšice vznikla v 80-tých letech na severním okraji m sta Uherský

Více

157 VYHLÁŠKA o náležitostech p ihlášky ke zkoušce k prokázání odborné zp sobilosti k obsluze vysílacích rádiových

157 VYHLÁŠKA o náležitostech p ihlášky ke zkoušce k prokázání odborné zp sobilosti k obsluze vysílacích rádiových 157 VYHLÁŠKA ze dne 19. dubna 2005, o náležitostech p ihlášky ke zkoušce k prokázání k obsluze vysílacích rádiových za ízení, o rozsahu znalostí pot ebných pro jednotlivé druhy, o zp sobu provád ní zkoušek,

Více

PRAVIDLA PRO PRODEJ BYTOVÝCH DOM

PRAVIDLA PRO PRODEJ BYTOVÝCH DOM PRAVIDLA PRO PRODEJ BYTOVÝCH DOM ve vlastnictví eské republiky - p íslušnosti hospoda ení Ministerstva obrany eské republiky a p ísp vkové organizace Správa vojenského bytového fondu Praha (dále jen Pravidla

Více

P íloha k ú etní záv rce za rok 2 0 0 9

P íloha k ú etní záv rce za rok 2 0 0 9 P íloha k ú etní záv rce za rok 2 0 0 9 P íloha je zpracována v souladu s vyhlá kou. 500/2002 Sb., kterou se provád jí n která ustanovení zákona. 563/1991 Sb., o ú etnictví, ve zn ní pozd j ích p edpis,

Více

Než za nete vypl ovat tiskopis, p e t te si, prosím, pokyny. P IZNÁNÍ. k dani z p íjm právnických osob

Než za nete vypl ovat tiskopis, p e t te si, prosím, pokyny. P IZNÁNÍ. k dani z p íjm právnických osob dz_dppo0_.pdf Než za te vypl ovat tiskopis, p e t te si, prosím, pokyny. Finan nímu ú adu v, ve, pro 0 Da ové identi ka ní íslo 0 Identi ka ní íslo 0 Da ové p iznání ádné dodate né D vody pro podání dodate

Více

Pro rozbalení menu klikn te na znaménko + 1 P EHLEDY starších aktualizací

Pro rozbalení menu klikn te na znaménko + 1 P EHLEDY starších aktualizací Stránka. 1 z 9 Pro rozbalení menu klikn te na znaménko + Aktualizace 3.Q.2007 obsah 1 P EHLEDY starších aktualizací Nejd ležit jší zm ny obecn závazných p edpis Co možná nevíte..zajímavosti..problémy a

Více

Obecný cíl vyu ovacího p edm tu

Obecný cíl vyu ovacího p edm tu 7.18 Pojetí vyu ovacího p edm tu Ekonomika Obecný cíl vyu ovacího p edm tu Cílem p edm tu ekonomika je umožnit žák m osvojit si základy ekonomického myšlení a obchodn -podnikatelských aktivit, orientovat

Více

Výro ní zpráva Volno, o.s. 2012

Výro ní zpráva Volno, o.s. 2012 Výro ní zpráva Volno, o.s. 2012 Poslání: Podpora pe ující rodiny tak, aby dít nebo osoba s postižením i nadále žila v rodin a zárove byl umožn n d stojný život pe ující osob i celé rodin. Obsahem innosti

Více

Sm rnice rady m sta. 2 /2014 Metodika zadávání ve ejných zakázek malého rozsahu

Sm rnice rady m sta. 2 /2014 Metodika zadávání ve ejných zakázek malého rozsahu Sm rnice rady m sta. 2 /2014 Metodika zadávání ve ejných zakázek malého rozsahu Zpracoval Vydal Ji í Rangl Rada m sta Planá nad Lu nicí Po et stran 12 Po et p íloh 8 Schválil Originál ulo en Elektronická

Více

Vzd lávací oblast : lov k a sv t práce Vyu ovací p edm t: lov k a sv t práce - okruh p íprava pokrm

Vzd lávací oblast : lov k a sv t práce Vyu ovací p edm t: lov k a sv t práce - okruh p íprava pokrm Vzd lávací oblast : lov k a sv t práce Vyu ovací p edm t: lov k a sv t práce - okruh p íprava pokrm Charakteristika p edm tu Vzd lávací obsah: Základem vzd lávacího obsahu p edm tu lov k a sv t práce je

Více

Návrh koncepce rozvoje Archivu bezpe nostních slo ek s výhledem na p tileté období po stránce projektové, personální i ekonomické

Návrh koncepce rozvoje Archivu bezpe nostních slo ek s výhledem na p tileté období po stránce projektové, personální i ekonomické Návrh koncepce rozvoje Archivu bezpe nostních slo ek s výhledem na p tileté období po stránce projektové, personální i ekonomické Souhlasím se zve ejn ním návrhu koncepce na webových stránkách Archivu

Více

Do 48 m síc od platnosti a ú innosti smlouvy

Do 48 m síc od platnosti a ú innosti smlouvy OD VODN NÍ VE EJNÉ ZAKÁZKY ve ejné zakázky pro ú ely p edb žného oznámení ú elnosti ve ejné zakázky obsahuje alespo Popis pot eb, které mají být spln ním ve ejné zakázky napln ny. Popis p edm tu ve ejné

Více

Vzd lávací oblast : lov k a sv t práce Vyu ovací p edm t: lov k a sv t práce - okruh p stitelské práce a chovatelství

Vzd lávací oblast : lov k a sv t práce Vyu ovací p edm t: lov k a sv t práce - okruh p stitelské práce a chovatelství Vzd lávací oblast : lov k a sv t práce Vyu ovací p edm t: lov k a sv t práce - okruh p stitelské práce a chovatelství Charakteristika p edm tu Vzd lávací obsah: Základem vzd lávacího obsahu p edm tu lov

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 11. 4. 2013.j.: 25008/ENV/13 ZÁV R ZJIŠ OVACÍHO ÍZENÍ podle 10d zákona. 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní

Více

Koncepce HS. Obsah. Koncepce byla vypracována na základ usnesení valné hromady HS konané dne 21.3. 2009 a schválena valnou hromadou HS dne 27.3.

Koncepce HS. Obsah. Koncepce byla vypracována na základ usnesení valné hromady HS konané dne 21.3. 2009 a schválena valnou hromadou HS dne 27.3. Koncepce HS Koncepce byla vypracována na základ usnesení valné hromady HS konané dne 21.3. 2009 a schválena valnou hromadou HS dne 27.3. 2010 Obsah KONCEPCE HS... 1 OBSAH... 1 1. ÚVOD... 2 1.1. Informace

Více

METODICKÁ POM CKA PRO VYPL OVÁNÍ ELDP (PLATNÉHO OD 1. 1. 2009) PRO OBDOBÍ OD 1. 1. 2014

METODICKÁ POM CKA PRO VYPL OVÁNÍ ELDP (PLATNÉHO OD 1. 1. 2009) PRO OBDOBÍ OD 1. 1. 2014 METODICKÁ POM CKA PRO VYPL OVÁNÍ ELDP (PLATNÉHO OD 1. 1. 2009) PRO OBDOBÍ OD 1. 1. Tiskopis SSZ. 89 383 8 I/2015 Úvod Metodická pom cka je sou ástí Všeobecných zásad pro vypl ování ELDP (platného od 1.

Více

Politika zam stnanosti, ohro ené skupiny nezam stnaných (druhá ást)

Politika zam stnanosti, ohro ené skupiny nezam stnaných (druhá ást) Politika zam stnanosti, ohro ené skupiny nezam stnaných (druhá ást) Zpracovali: Mgr. Jana uhlová, vedoucí referátu zprost edkování a poradenství Bc. Jaroslav Mik aník, referát trhu práce Ú AD PRÁCE ESKÉ

Více

U ivatelská p íru ka

U ivatelská p íru ka U ivatelská p íru ka k eearth aplikaci pro prohlí ení vrt a dal ích geologicky dokumentovanýc h objekt z databáze GDO v informa ním systému GS-Geofondu ( íjen 2008) eearth systém umo uje u ivatel m prohlí

Více

STANOVY ESKÉHO HOROLEZECKÉHO SVAZU PREAMBULE

STANOVY ESKÉHO HOROLEZECKÉHO SVAZU PREAMBULE STANOVY ESKÉHO HOROLEZECKÉHO SVAZU PREAMBULE eský horolezecký svaz sdružuje zájemce o horolezeckou innost a bezprost edn související sportovní aktivity bez rozdílu národnosti, státní p íslušnosti, rasy

Více

PROV ENÍ PRODEJE SPOLE NOSTI I&C ENERGO

PROV ENÍ PRODEJE SPOLE NOSTI I&C ENERGO MANA ERSKÉ SHRNUTÍ ZÁV EXTERNÍHO PROV ENÍ 14.10.2013 Michaela Chaloupková Externí prov ení divestice spole nosti I&C Energo, a.s. (dále jen ICE ) uskute nila spole nost KPMG eská republika, s.r.o. (dále

Více

Partnerský program spole nosti ABBYY pro eskou republiku a Slovensko 1

Partnerský program spole nosti ABBYY pro eskou republiku a Slovensko 1 Partnerský program spole nosti ABBYY pro eskou republiku a Slovensko Úrovn partnerství ABBYY je partnersky orientovanou spole ností a používá dvoustup ový model partnerství. Partner m že být bu prodejcem,

Více

AGERIS s.r.o. Výzva k podání nabídky

AGERIS s.r.o. Výzva k podání nabídky AGERIS s.r.o. Je ábkova 5 602 00 BRNO Výzva k podání nabídky do výb rového ízení na dodavatele interních kurz ve firm AGERIS s.r.o. Registra ní íslo projektu: CZ.1.04/1.1.02/35.01529-1 - 1.0 Název zakázky

Více

Rok a zp sob vzniku: Struktura základního kapitálu: Akcie: Organiza. edí a pracovn právních vztazích: en nepen. Spole. Spole.

Rok a zp sob vzniku: Struktura základního kapitálu: Akcie: Organiza. edí a pracovn právních vztazích: en nepen. Spole. Spole. a.s. n ebu b rn r erných Obchodní jméno sta Liberce a.s. Sídlo spole nosti: Erbenova 376, 46 8 Liberec 8 I O: 25717 Právní forma: akciová spole nost Rok a zp sob vzniku: Spole nost Struktura základního

Více

Etický kodex zam stnanc Centra pobytových a terénních sociálních služeb

Etický kodex zam stnanc Centra pobytových a terénních sociálních služeb Etický kodex zam stnanc Centra pobytových a terénních sociálních služeb Zb ch Preambule Každý zam stnanec organizace je povinen dodržovat a ctít zákonnost všech postup a rovný ístup ke všem fyzickým i

Více

Analýza pojistného trhu v R

Analýza pojistného trhu v R Bankovní institut vysoká kola Praha Analýza pojistného trhu v R Bakalá ská práce Petra Pytlová Kv ten 2009 Prohlá ení: Prohla uji, e jsem bakalá skou práci na téma Analýza pojistného trhu v R vypracovala

Více

DIGITÁLNÍ ZDRAVOTNICTVÍ

DIGITÁLNÍ ZDRAVOTNICTVÍ ZKU ENOSTI EVROPSKÝCH ZDRAVOTNICKÝCH ZA ÍZENÍ DIGITÁLNÍ ZDRAVOTNICTVÍ Preferred we can do it! we can do it! Preferred 4 Blackpool Teaching Hospitals NHS Foundation Trust (UK) 5 Leveste (The Netherlands)

Více

Projekt je obvykle iniciován z d vodu dodržení sou asné i budoucí úrovn výroby,

Projekt je obvykle iniciován z d vodu dodržení sou asné i budoucí úrovn výroby, 164 Pr b h a a ízení investi ního procesu v eské rafinérské, a.s. a.s. Ing. Ing. Josef Josef Sváta, eská rafinérská a.s., O. Wichterleho 809, 278 52 52 Kralupy nad nad Vltavou, tel.:+420 315 718 605, e-mail:

Více

ZNALECKÝ POSUDEK . 3254/08. O cen nemovitostí zapsaných na LV. 552 pro katastrální území Podskalí II, obec Klu enice, okres P íbram.

ZNALECKÝ POSUDEK . 3254/08. O cen nemovitostí zapsaných na LV. 552 pro katastrální území Podskalí II, obec Klu enice, okres P íbram. ZNALECKÝ POSUDEK. 3254/08 O cen nemovitostí zapsaných na LV. 552 pro katastrální území Podskalí II, obec Klu enice, okres P íbram. Objednatel posudku: Ú el posudku: Mgr. Martin Slavata soudní exekutor

Více

Projektový tým, indikátory, aktivity projektu, harmonogram. Seminá PAAK ízení projekt

Projektový tým, indikátory, aktivity projektu, harmonogram. Seminá PAAK ízení projekt Projektový tým, indikátory, aktivity projektu, harmonogram Seminá PAAK ízení projekt Projektový tým Kvalitní projektový tým - základem pro úsp ch ka dého projektu Návrh týmu v p ípravné fázi s ohledem

Více

a) Je p ípustné požadovat jako podmínku prvního erpání úv ru p edložení smlouvy o dílo na daný projekt?

a) Je p ípustné požadovat jako podmínku prvního erpání úv ru p edložení smlouvy o dílo na daný projekt? STATUTÁRNÍ M STO OPAVA Horní nám. 69, 746 26 Opava Odd lení ve ejných zakázek Magistrátu m sta Opavy Odd lení ve ejných zakázek MMOPX014Q2QX Váš dopis zn: Ze dne: Naše zna ka: MMOP 38094/2015 / 9420/2015/VERZ

Více

SMLOUVA O POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB

SMLOUVA O POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB SMLOUVA O POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB Dnešního dne, m síce a roku tyto smluvní strany, tj.: zájmové sdružení právnických osob Technologické inova ní centrum KD Praha se sídlem Praha 9, Kle ákova 5/347, PS : 190

Více

EVROPSKÁ UNIE Vydání dodatku k Ú ednímu v stníku Evropské unie 2, rue Mercier, L-2985 Luxembourg Fax: (352) 29 29 42 670

EVROPSKÁ UNIE Vydání dodatku k Ú ednímu v stníku Evropské unie 2, rue Mercier, L-2985 Luxembourg Fax: (352) 29 29 42 670 EVROPSKÁ UNIE Vydání dodatku k Ú ednímu v stníku Evropské unie 2, rue Mercier, L-2985 Luxembourg Fax: (352) 29 29 42 670 E-mail: mp-ojs@opoce.cec.eu.int Informace & on-line formulá e: http://simap.eu.int

Více

t a k t o : I. Na izuje se další elektronická dražba, která se koná prost ednictvím elektronického systému dražeb na adrese portálu www.exdrazby.

t a k t o : I. Na izuje se další elektronická dražba, která se koná prost ednictvím elektronického systému dražeb na adrese portálu www.exdrazby. .j. 024 EX 4817/10-842 U s n e s e n í o na ízení dalšího dražebního jednání - elektronická dražba Soudní exekutor Mgr. Pavla Fu íková, Exekutorský ú ad Ostrava, se sídlem Slévárenská 410/14, Ostrava Mariánské

Více

edm t a p sobnost vyhlášky

edm t a p sobnost vyhlášky O b e c S v i t á v k a Obecn závazná vyhláška. 2/2004 kterou se stanoví provoz systému shromaž ování, sb ru, p epravy, íd ní, využívání a odstra ování komunálních odpad a místní poplatek za provoz tohoto

Více

Než za nete vypl ovat tiskopis, p e t te si, prosím, pokyny. ) Po et p íloh II. oddílu P IZNÁNÍ. k dani z p íjm právnických osob

Než za nete vypl ovat tiskopis, p e t te si, prosím, pokyny. ) Po et p íloh II. oddílu P IZNÁNÍ. k dani z p íjm právnických osob Než za nete vypl ovat tiskopis, p e t te si, prosím, pokyny. Finan nímu ú adu pro / Specializovanému nan nímu ú adu Hlavní mesto ˇ Prahu Územnímu pracovišti v, ve, pro Prahu Da ové identi ka ní íslo C

Více

KVALIFIKA NÍ DOKUMENTACE. SSZ Provozní podpora a další rozvoj IKR

KVALIFIKA NÍ DOKUMENTACE. SSZ Provozní podpora a další rozvoj IKR íloha. 1 Kvalifika ní dokumentace KVALIFIKA NÍ DOKUMENTACE k nadlimitní ve ejné zakázce na služby SSZ Provozní podpora a další rozvoj IKR zadávané v otev eném ízení dle ustanovení 27 a násl. zákona. 137/2006

Více

Kde hlavu složit Katalog táborových základen a kluboven Pionýra a pionýrských skupin

Kde hlavu složit Katalog táborových základen a kluboven Pionýra a pionýrských skupin Pionýr Kde hlavu složit Katalog táborových základen a kluboven Pionýra a pionýrských skupin Kde hlavu složit Katalog táborových základen a kluboven Pionýra a pionýrských skupin Pionýr, Je objevitel nových

Více

VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A PROKÁZÁNÍ SPLN NÍ KVALIFIKACE ZADÁVACÍ DOKUMENTACE

VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A PROKÁZÁNÍ SPLN NÍ KVALIFIKACE ZADÁVACÍ DOKUMENTACE VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A PROKÁZÁNÍ SPLN NÍ KVALIFIKACE ve smyslu 38 zákona. 137/2006 Sb., o ve ejných zakázkách, v platném zn ní (dále jen zákon) a ZADÁVACÍ DOKUMENTACE ve smyslu 44 zákona ve ejné zakázky:

Více

Základní kola pro t lesn posti ené, Opava, Dostojevského 12. PREVENTIVNÍ PROGRAM KOLY kolní rok 2012/2013

Základní kola pro t lesn posti ené, Opava, Dostojevského 12. PREVENTIVNÍ PROGRAM KOLY kolní rok 2012/2013 Základní kola pro t lesn posti ené, Opava, Dostojevského 12 PREVENTIVNÍ PROGRAM KOLY kolní rok 2012/2013 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE Název a adresa koly, pro kterou platí tento MPP Základní kola pro t lesn posti

Více

Žádost o p ísp vek na spole ensky ú elné pracovní místo vyhrazené pro uchaze e o zam stnání

Žádost o p ísp vek na spole ensky ú elné pracovní místo vyhrazené pro uchaze e o zam stnání 10ZadPrispSUPM_Vyh2.pdf Registra ní íslo ÚP: SÚPM vyhrazená Ú ad práce: OSÚ S 10 Žádost o p ísp vek na spole ensky ú elné pracovní místo vyhrazené pro uchaze e o zam stnání 113 zákona. 435/2004 Sb., o

Více

ŽÁDOST O POSKYTNUTÍ DOTACE (PŘÍSPĚVEK NA PROJEKT 2011) formulář je určen i pro Příspěvkový školský program PROJEKT 1.

ŽÁDOST O POSKYTNUTÍ DOTACE (PŘÍSPĚVEK NA PROJEKT 2011) formulář je určen i pro Příspěvkový školský program PROJEKT 1. Formulář žádosti o poskytnutí dotace (Příspěvek na projekt 2011) Číslo žádosti: Datum přijetí: ŽÁDOST O POSKYTNUTÍ DOTACE (PŘÍSPĚVEK NA PROJEKT 2011) formulář je určen i pro Příspěvkový školský program

Více

TRAVELCOM ZLEPŠENÍ KOMPETENCÍ ROM A MIGRUJÍCÍCH OSOB V OBLASTI MARKETINGU A OBCHODU ZA Ú ELEM ZLEPŠENÍ JEJICH P ÍSTUPU A SETRVÁNÍ NA TRHU PRÁCE

TRAVELCOM ZLEPŠENÍ KOMPETENCÍ ROM A MIGRUJÍCÍCH OSOB V OBLASTI MARKETINGU A OBCHODU ZA Ú ELEM ZLEPŠENÍ JEJICH P ÍSTUPU A SETRVÁNÍ NA TRHU PRÁCE TRAVELCOM ZLEPŠENÍ KOMPETENCÍ ROM A MIGRUJÍCÍCH OSOB V OBLASTI MARKETINGU A OBCHODU ZA Ú ELEM ZLEPŠENÍ JEJICH P ÍSTUPU A SETRVÁNÍ NA TRHU PRÁCE Obecný cíl: Zlepšit kompetence využívání marketingu k podpo

Více

t a k t o : I. Na izuje se další elektronická dražba, která se koná prost ednictvím elektronického systému dražeb na adrese portálu www.exdrazby.

t a k t o : I. Na izuje se další elektronická dražba, která se koná prost ednictvím elektronického systému dražeb na adrese portálu www.exdrazby. .j. 024 EX 807/12-187 U s n e s e n í o na ízení dalšího dražebního jednání - elektronická dražba Soudní exekutor Mgr. Pavla Fu íková, Exekutorský ú ad Ostrava, se sídlem Slévárenská 410/14, Ostrava Mariánské

Více

S T A T U T. Nadace Kardiocentrum eské Bud jovice. se sídlem. 370 04 eské Bud jovice, Klaricova 22

S T A T U T. Nadace Kardiocentrum eské Bud jovice. se sídlem. 370 04 eské Bud jovice, Klaricova 22 S T A T U T Nadace Kardiocentrum eské Bud jovice se sídlem 370 04 eské Bud jovice, Klaricova 22 I. Úvodní ustanovení 1. Nadace Kardiocentrum eské Bud jovice (dále jen nadace) byla založena na ustavující

Více

SPOLE NÝ REGIONÁLNÍ OPERA NÍ PROGRAM. Krajské vzd lávací st edisko strojírenství pro NC technologie

SPOLE NÝ REGIONÁLNÍ OPERA NÍ PROGRAM. Krajské vzd lávací st edisko strojírenství pro NC technologie SPOLE NÝ REGIONÁLNÍ OPERA NÍ PROGRAM Krajské vzd lávací st edisko strojírenství pro NC technologie P edkladatel projektu: Integrovaná st ední škola technická Centrum odborné p ípravy, Most Velebudice,

Více

OBSAH 2 ÚVODNÍ SLOVO P EDSEDY 3 ZÁKLADNÍ FAKTA 4 INNOST OB ANSKÉHO SDRUŽENÍ PARADOX 5 PROJEKT CROSS N ART 5 ŽELEZNÁ GALERIE 6 DIVADLO NA P DU 8

OBSAH 2 ÚVODNÍ SLOVO P EDSEDY 3 ZÁKLADNÍ FAKTA 4 INNOST OB ANSKÉHO SDRUŽENÍ PARADOX 5 PROJEKT CROSS N ART 5 ŽELEZNÁ GALERIE 6 DIVADLO NA P DU 8 VÝRO NÍ ZPRÁVA OB ANSKÉHO SDRUŽENÍ PARADOX PRO ROK 2007 OBSAH OBSAH 2 ÚVODNÍ SLOVO P EDSEDY 3 ZÁKLADNÍ FAKTA 4 INNOST OB ANSKÉHO SDRUŽENÍ PARADOX 5 PROJEKT CROSS N ART 5 ŽELEZNÁ GALERIE 6 DIVADLO NA P

Více

Krizové a Kontaktní centrum Pod slune níkem VÝRO NÍ ZPRÁVA 2012

Krizové a Kontaktní centrum Pod slune níkem VÝRO NÍ ZPRÁVA 2012 ˇ ˇ Krizové a Kontaktní centrum Pod slune níkem VÝRO NÍ ZPRÁVA 2012 Obsah Úvod 2 1. Informace o organizaci 3 2. 2.1. 2.2. 2.3. 2.4. 2.5. 2.6 2.7 2.8 2.9 Kontaktní centrum Poslání Cíle Zásady poskytované

Více

VIZE 2020 DLOUHOV KOST

VIZE 2020 DLOUHOV KOST Tento programový dokument vzniká v otev ené diskusi odborník a politik jako podklad pro práci Ob anské demokratické strany. Zabývá se celým komplexem spole enských zm n spojených s prodlužováním života,

Více

Zápis.14/2011 ze zasedání Zastupitelstva obce ty koly

Zápis.14/2011 ze zasedání Zastupitelstva obce ty koly Zápis.14/2011 ze zasedání Zastupitelstva obce ty koly Datum Místo ítomní lenové zastupitelstva Omluven 14.12.2011 od 19.00 hodin kancelá Obecního ú adu ve ty kolech Št pán Benca, Libor Jaeger, Vladislav

Více