Bratislavská vysoká škola práva Fakulta práva. Směrnice děkana č. 2/2009. Závěrečné práce

Transkript

1 Bratislavská vysoká škola práva Fakulta práva Směrnice děkana č. 2/2009 Závěrečné práce Bratislava 2009

2 Čl. 1 Předmět úpravy Předmětem úpravy jsou pravidla o základních náležitostech závěrečných prací a kontroly jejich originality, jejich uchovávání a zpřístupňování. Směrnice se vztahuje na závěrečné práce studentů studujících první, druhý a třetí stupeň vysokoškolského studia v akreditovaných studijních programech na Fakultě práva Panevropské vysoké školy (dále jen fakulta ). Směrnice se přiměřeně vztahuje i na rigorózní práce a habilitační práce. 1 Čl. 2 Základní ustanovení (1) Závěrečná práce je podle zákona č. 131/2002 Z.z. o vysokých školách a doplnění některých zákonů ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o vysokých školách ) součástí vysokoškolského studia podle každého studijního programu. Její obhajoba je součástí státní zkoušky 2 a je jednou z podmínek řádného ukončení studia. (2) Závěrečná práce je školní dílo vytvořené studentem ke splnění školních nebo studijních povinností vyplývajících z jeho právního vztahu k vysoké škole. 3 (3) Autorem závěrečné práce je student fakulty. Závěrečná práce je samostatnou prací studenta. Děkan nebo jím pověřená osoba určí studentovi se zadáním závěrečné práce vedoucího závěrečné práce a školitele pro doktorský studijní program. V případě externího školitele pro doktorský studijní program může fakulta určit studentovi konzultanta ze zaměstnanců fakulty. (4) Závěrečné práce tvoří obligatorní součást státních zkoušek, jejichž náročnost odpovídá stupni studia a tím i předpokládanému rozsahu nabytých teoretických znalostí, osvojení metodologického instrumentária vědního oboru a v neposlední řadě i schopnosti jejich využívání při řešení konkrétních vědeckých a praktických problémů. (5) Autor závěrečné práce: a) vypracovává závěrečnou práci podle vnitřních předpisů vysoké školy, b) respektuje autorská práva a odpovídá za originalitu závěrečné práce, c) odevzdává závěrečnou práci v tištěné formě ve stanoveném počtu výtisků, d) odevzdává závěrečnou práci v elektronické formě a vyplňuje její analytický list prostřednictvím elektronického formuláře, e) odevzdává vysoké škole podepsanou licenční smlouvu nebo prohlášení autora o nezpřístupnění práce. Čl. 3 Druhy závěrečných a kvalifikačních prací (1) Závěrečnou prací při studiu podle bakalářského studijního programu je bakalářská práce. 4 V bakalářské práci student prokazuje způsobilost kvalifikovaně pracovat s pojmovým aparátem studijního oboru, schopnost tvořivě využívat široký okruh literárních a dalších informačních zdrojů, analyzovat, klasifikovat a systematizovat různá fakta, argumentovaně zdůvodňovat předkládané myšlenky, jakož i kultivovaně formulovat praktické závěry a doporučení. (2) Závěrečnou prací při studiu podle studijního programu druhého stupně je diplomová práce. 5 Diplomová práce je základní kvalifikační prací samostatně vypracovanou vysokoškolským studentem magisterského studia. V ní student prokazuje sice obdobné schopnosti jako při vypracovávání bakalářské práce, avšak s vyššími nároky na míru kreativity, rozsah a reprezentativnost využívaných informačních zdrojů, použité metodologické instrumentárium, způsob a přesvědčivost argumentace a v neposlední řadě i použité výrazové prostředky a rozsah pramenů včetně cizojazyčných zdrojů. Diplomová práce má být přínosem v konkrétním oboru. (3) Závěrečnou prací doktorského studijního programu jako studijního programu třetího stupně je disertační práce, jejíž obhajoba patří mezi podmínky řádného ukončení doktorského studia. 6 Student v disertační práci prokazuje schopnost a připravenost na samostatnou vědeckou práci v oblasti vědy a výzkumu. Základem disertační práce je vlastní výzkumná práce doktoranda. 1 Čl. 1 Metodického pokynu Ministerstva školství SR č. 14/2009-R ze dne 27. září 2009 o náležitostech závěrečných prací, jejich bibliografické registraci, kontrole originality, uchovávání a zpřístupňování č. CD / :02) 2 51 odst. 3 zákona o vysokých školách 3 5 odst. 12 zákona č. 618/2003 Z.z. o autorském právu a právech souvisejících s autorským právem (autorský zákon) 4 52 odst. 4 zákona o vysokých školách 5 53 odst. 4 zákona o vysokých školách 6 54 odst. 3 zákona o vysokých školách

3 (4) Kvalifikační prací je: a) rigorózní práce nebo b) habilitační práce. (5) Každá z uvedených prací musí být originální, vytvořená autorem při dodržení pravidel práce s informačními zdroji. (6) Závěrečné a kvalifikační práce nesmí porušovat autorské právo jiných autorů a nesmí mít charakter plagiátu. Autor práce je povinen citovat podle příslušné normy 7 použité informační zdroje. (7) Podmínky vypracování a posuzování závěrečných prací stanoví zejména následující předpisy: a) zákon o vysokých školách, b) autorský zákon, c) vyhláška MŠ SR č. 614/2002 Z.z. o kreditním systému studia, d) Metodický pokyn MŠ SR 14/2009-R o náležitostech závěrečných prací, jejich bibliografické registraci, kontrole originality, uchovávání a zpřístupňování, e) Studijní řád Panevropské vysoké školy. Čl. 4 Přidělení vedoucího práce a výběr tématu (1) Témata bakalářských a diplomových prací navrhují vedoucí ústavů a zveřejňuje je příslušný ústav elektronickou formou prostřednictvím webové stránky vždy v první polovině semestru, ve kterém jsou studenti povinni zvolit si téma své závěrečné práce. (2) V souladu se Studijním řádem Panevropské vysoké školy si studenti prvního stupně (Bc.) zvolí témata závěrečných prací do konce 3. semestru jejich studia a studenti druhého stupně (Mgr.) si zvolí témata závěrečných prací do konce 1. semestru jejich studia. 8 (3) Studenti jsou povinni podat žádost písemně nebo elektronicky vedoucímu příslušného ústavu. Student může po dohodě s vedoucím ústavu navrhnout vlastní téma závěrečné práce, zejména v případě, že navazuje na jeho činnost ve studentské vědecké odborné činnosti, případně plyne z obsahu vykonávané práce jako pomocné vědecké síly na ústavu. (4) Při volbě tématu diplomové práce může vedoucí ústavu studentovi povolit stejný nebo podobný název jako u bakalářské práce. V tomto případě však diplomová práce musí být podstatně kvalitativně přepracovaná. Původní bakalářská práce může tvořit nejvýše 30 % diplomové práce. (5) Vedoucí ústavu, u kterého si student vybral téma závěrečné práce, určí studentovi vedoucího (tzv. vedoucího bakalářské práce, vedoucího diplomové práce) z profesorů, docentů, asistentů, odborných asistentů a vědeckých pracovníků školy nebo z odborníků z praxe. Témata závěrečných prací přidělená studentům a jména jejich vedoucích se zveřejňují elektronickou formou prostřednictvím webové stránky. (6) Student ve spolupráci s vedoucím závěrečné práce zpracuje písemné zadání (příloha č. 1). (7) Vedoucí ústavu podepisuje zadání závěrečné práce až po jeho kompletním zpracování studentem s metodickou pomocí vedoucího práce. Svým podpisem vedoucí ústavu vyjadřuje souhlas s přijatou koncepcí řešení stanovené problematiky a její soulad s požadovanými standardy a záměry ústavu. (8) Změnu názvu práce nebo změnu školitele v rámci ústavu schvaluje vedoucí příslušného ústavu. Změnu, která se týká dvou ústavů, schvaluje děkan. Pověřený pracovník ústavu je povinen změny bezodkladně oznámit studijnímu oddělení. Čl. 5 Vedoucí závěrečné práce (1) Vedoucí práce má vzdělání nejméně o jeden stupeň vyšší, než je stupeň studia autora závěrečné práce (tj. vedoucí bakalářské práce má vzdělání druhého stupně a vedoucí diplomové práce má vzdělání třetího stupně). (2) Úkolem vedoucího je vhodnými metodami a prostředky řídit proces přípravy a zpracovávání závěrečné práce studentem. Student vypracovává závěrečnou práci samostatně, vedoucí mu poskytuje odborné rady při zpracování tématu a metodologicky jej usměrňuje. Pomáhá studentovi při orientaci v literatuře, posuzuje osnovu závěrečné práce, jakož i její jednotlivé části po stránce obsahové i formální. Pozitivním hodnocením dílčích úspěchů motivuje studenta k další činnosti. Upozorňuje ho na nedostatky, kterých se dopustil, a naznačuje cestu k jejich nápravě. Důležitou součástí vedení studenta je péče o dodržování časového harmonogramu zpracovávání práce. (3) Vzájemná spolupráce vedoucího se studentem začíná vstupním pohovorem. Vedoucí si v jeho průběhu doplní 7 STN ISO 690 Dokumentace. Bibliografické odkazy 8 Čl. 17 odst. 2 Studijního řádu Bratislavské vysoké školy práva

4 údaje, které dosud o studentovi získal. Zaměřuje se především na doplnění údajů o dosavadní praxi studenta, o jeho studijních zájmech a představách o naplnění tématu, které si vybral pro svou závěrečnou práci. V závěru vstupního pohovoru vedoucí odevzdá studentovi formulář Zadání závěrečné práce. (4) Frekvence schůzek studenta s vedoucím práce závisí na plnění úkolů a je vhodné, aby se dodržel průběžný pracovní formální i neformální vzájemný kontakt. (5) V procesu tvorby závěrečné práce vedoucí usměrňuje studenta k tomu, aby: a) samostatně prostudoval dostupnou literaturu a v práci rozpracoval základní problémy řešeného tématu b) se v souladu se zaměřením zvoleného tématu seznámil s praxí, s výsledky uskutečněných výzkumů apod. c) samostatně zpracoval získané podklady, posoudil je z hlediska vědního oboru a samostatně dospěl k dílčím závěrům a doporučením. (6) Při posuzování textu zpracovávaného studentem dbá vedoucí na respektování etiky vědecké práce. Vede ho zejména k tomu, aby uváděl myšlenky, které převzal od jiných autorů, pomocí příslušného odkazu. Vedoucí práce nesmí dopustit, aby student výsledky cizí práce vydával za vlastní. V průběhu zpracování závěrečné práce a především při jejím konečném posouzení má vedoucí morální odpovědnost za odbornou kvalitu odevzdané práce. (7) Po posouzení celé práce studenta doporučí vedoucí její další dopracování nebo dá souhlas k jejímu přepsání a odevzdání. Jestliže závěrečné práce nemá požadovanou kvalitu, nedoporučí ji k obhajobě. 9 (8) Před odevzdáním závěrečné práce je vhodná opětovná kontrola, zda má práce všechny předepsané náležitosti, tj. správně vypsaný titulní list, seznam literatury, osnovu, případné přílohy, na které se v textu práce odvolává. Závěrečná práce je autorským dílem studenta, proto za konečnou verzi zpracované a odevzdané závěrečné práce odpovídá po všech stránkách student. (9) Vedoucí usměrňuje studenta při přípravě na obhajobu závěrečné práce, zpracovávání úvodního slova a formulacích odpovědí na připomínky (otázky) oponenta. Čl. 6 Požadavky na závěrečné práce (1) Závěrečná práce se vypracovává zpravidla ve státní jazyce, v první osobě množného čísla v minulém čase. Se souhlasem děkana fakulty může být závěrečná práce napsaná a obhájená i v jiném než státním jazyce. V takovém případě je její součástí abstrakt ve státním jazyce. 10 Jestliže je závěrečná práce napsaná v cizím jazyce, musí obsahovat resumé ve slovenském jazyce v rozsahu zpravidla 10 % rozsahu závěrečné práce. 11 (2) Závěrečná práce musí být odevzdaná v tištěné podobě ve dvou exemplářích v pevné vazbě tak, aby se nedaly vkládat nebo odebírat jednotlivé listy. (3) Rozsah bakalářské práce je zpravidla 1,5-2 AH 12 (30 až 40 stran textu formátu A4). 13 (4) Rozsah diplomové práce je zpravidla 2,5-3,5 AH (50 až 70 stran textu formátu A4). 14 (5) Rozsah disertační práce je zpravidla 4-6 AH (80 až 120 stran textu formátu A4). 15 (6) Do rozsahu práce se počítají následující části textu: úvod, hlavní text, závěr, seznam bibliografických odkazů. Přílohy se nezapočítávají do rozsahu práce. (7) Závěrečná práce v přiměřeném rozsahu rozpracovává netriviální teoretický nebo praktický problém (resp. jeho část), který byl vygenerovaný potřebami praxe. Problém je formulovaný jazykem příslušného vědního oboru (studijního předmětu), je vymezený přesně, jednoznačně a v souladu s názvem závěrečné práce. Jsou prezentována teoretická východiska řešeného problému a též stručný popis použité metodiky vypracování závěrečné práce. Jsou navržena doporučení pro možné využití práce při dalším rozpracování tématu. Čl. 7 Formální náležitosti závěrečných prací (1) Závěrečná práce má mít standardní úpravu v souladu s mezinárodní normou Čl. 17 odst. 2 Studijního řádu Bratislavské vysoké školy práva odst. 3 zákona o vysokých školách 11 Čl. 5 odst. 15 Metodického pokynu Ministerstva školství SR č. 14/2009-R ze dne 27. září 2009 o náležitostech závěrečných prací, jejich bibliografické registraci, kontrole originality, uchovávání a zpřístupňování č. CD / :02 12 Autorský arch měrná jednotka rozsahu autorského rukopisu obsahující 36 tisíc tiskových znaků, což představuje 20 strojových stran s 30 řádky po 60 úderech na straně. Pozn. Počet znaků se dá zpravidla zjistit ve vlastnostech dokumentu. 13 ( až znaků včetně mezer) 14 ( až 126 znaků včetně mezer) 15 ( až znaků včetně mezer)

5 (2) Závěrečná práce se zpracovává na základě šablony závěrečné práce. Šablona závěrečné práce je vzorový dokument, který slouží k unifikaci vzhledu závěrečných prací a k pomoci studentům při tvorbě práce. Šablona závěrečné práce je přístupná na webových stránkách fakulty v části Formuláře. (3) Na základě všeobecně akceptovaných požadavků a zásad se závěrečná práce člení na: a) úvodní část, b) hlavní textovou část, c) přílohy (nepovinné), d) závěrečnou část (nepovinné). Čl. 8 Úvodní část závěrečné práce (1) Úvodní část závěrečné práce obsahuje tyto položky v daném pořadí: a) obal, b) titulní list, c) zadání závěrečné práce, d) poděkování (nepovinné), e) abstrakt ve státním jazyce, f) abstrakt v anglickém jazyce, resp. jiném cizím jazyce, g) obsah, h) seznam ilustrací a seznam tabulek (nepovinné), i) seznam zkratek a značek (v technických a přírodovědních oborech povinné), j) slovník (nepovinné). (2) Obal závěrečné práce (příloha č. 2) obsahuje: a) název vysoké školy, b) název fakulty, na které je student zapsaný, c) název práce a podnázev práce, jestliže se použil (nepovinné) d) typ závěrečné práce (bakalářská, diplomová, disertační) e) jméno, příjmení a tituly autora práce, f) kód (evidenční číslo), g) rok vydání práce. Obal závěrečné práce se vyhotovuje z tvrdých desek černé barvy a nápisy jsou tištěné zlatou barvou. (3) Titulní list obsahuje úplnou informaci o práci (příloha č. 3) ve struktuře: a) název vysoké školy, b) název fakulty, na které je student zapsaný, c) název práce a podnázev práce (jestliže se použil) d) typ závěrečné práce (bakalářská, diplomová, disertační) e) jméno, příjmení a tituly autora práce, f) kód (evidenční číslo), g) studijní program, h) číslo a název studijního oboru, i) jméno, příjmení a tituly školitele, j) v případě externího školitele jméno, příjmení a tituly konzultanta, k) školící pracoviště, l) místo a rok vydání práce. (4) Zadání závěrečné práce (dále jen zadání ) je dokument, kterým vysoká škola stanoví studentovi studijní povinnosti v souvislosti s vypracováním závěrečné práce. Zadání zpravidla obsahuje: a) typ závěrečné práce, b) název závěrečné práce, c) jméno, příjmení a tituly autora práce, d) jméno, příjmení a tituly školitele, e) v případě externího školitele jméno, příjmení a tituly konzultanta, f) školící pracoviště, g) jméno, příjmení a tituly vedoucího pracoviště, h) anotace závěrečné práce, i) jazyk, ve kterém se práce vypracovává, j) datum schválení zadání. 16 ISO 7144:1986 Documentation. Presentation of theses and similar documents

6 (5) Abstrakt je zkrácené, přesné vyjádření obsahu dokumentu bez přidané interpretace nebo kritiky a to bez ohledu na to, kdo je autorem abstraktu. Abstrakt se vypracovává ve státním jazyce a též i v anglickém jazyce, resp. jiném cizím jazyce. Abstrakt obsahuje informaci o cílech práce, její stručný obsah a v závěru abstraktu se charakterizuje splnění cíle, výsledky a význam celé práce. Součástí abstraktu je 3 5 klíčových slov. Abstrakt se píše jako souvislý text a jeho rozsah je zpravidla 100 až 500 slov. Náležitosti abstraktu stanoví příslušná technická norma. 17 Jestliže není možné abstrakt v cizím jazyce umístit na jedné straně se slovenským abstraktem, je třeba umístit ho na samostatnou stránku (cizojazyčný abstrakt není možné dělit a uvádět na dvou stránkách). (6) Klíčová slova jsou jednoslovné nebo víceslovné termíny, které se v práci uvádějí a který charakterizují věcný obsah práce. (7) V obsahu se uvádějí názvy hlavních kapitol a podkapitol práce s čísly stránek a seznam příloh. 18 Čl. 9 Hlavní textová část (1) Hlavní textovou část závěrečné práce tvoří: a) úvod, b) stať, c) závěr, d) resumé (povinné jen v případě, že je práce vypracovaná v jiném než státním jazyce), e) seznam použité literatury. (2) V úvodu autor stručně a výstižně charakterizuje stav poznání nebo praxi v oblasti, která je předmětem závěrečné práce, a seznamuje čtenáře s významem, cíli a záměry práce. Autor v úvodu zdůrazní, proč je práce důležitá a proč se rozhodl zpracovat dané téma. (3) Stať je hlavní část práce a její členění je určené typem práce. Zpravidla se skládá z logicky navazujících kapitol a podkapitol, jejichž rozpracování zabezpečuje postupné pronikání do podstaty daného tématu v jejích souvislostech a vztazích. Ve vědeckých a odborných pracích má jádro zpravidla tyto hlavní části: a) současný stav řešené problematiky doma a v zahraničí, b) cíl práce, c) metodika práce a metody zkoumání, d) výsledky práce, e) diskuse. (4) V části současný stav řešené problematiky autor uvádí dostupné informace a poznatky týkající se daného tématu. Zdrojem pro zpracování jsou aktuálně publikované práce domácích a zahraničních autorů. Podíl této části práce má tvořit přibližné 30 % práce. (5) Cíl práce jasně, výstižně a přesně charakterizuje předmět řešení. Součástí jsou i rozpracované dílčí cíle, které podmiňují dosažení hlavního cíle. (6) Metodika práce a metody zkoumání obsahuje: a) charakteristiku objektu zkoumání, b) pracovní postupy, c) způsob získávání údajů a jejich zdrojů, d) použité metody vyhodnocení a interpretace výsledků, e) statistické metody. (7) Výsledky práce a diskuse jsou nejvýznamnější části závěrečné práce. Výsledky (vlastní postoje nebo vlastní řešení věcných problémů), ke kterým autor dospěl, se musí logicky uspořádat a při popisování se musí dostatečně zhodnotit. Zároveň se komentují všechny skutečnosti a poznatky v konfrontaci s výsledky jiných autorů. Jestliže je to vhodné, výsledky práce a diskuse mohou tvořit i jednu samostatnou část a společně tvoří zpravidla 30 až 40 % závěrečné práce. (8) V závěru práce autor stručně shrne dosažené výsledky ve vztahu ke stanoveným cílům, základní poznatky a jejich význam pro praxi, případně pro svou budoucí profesi. Závěr může obsahovat i naznačení dalších teoretických a praktických problémů, které souvisí s tématem práce a které se objevily v průběhu jejího zpracování. (9) Jestliže je závěrečné práce napsaná v cizím jazyce, musí obsahovat resumé ve slovenském jazyce v rozsahu zpravidla 10 % rozsahu závěrečné práce. (10) Seznam použité literatury obsahuje úplný seznam bibliografických odkazů. Rozsah této části je daný množstvím použitých literárních zdrojů, které musí korespondovat s citacemi použitými v textu (příloha č.4). 17 STN ISO 214 (STN ): 1998, Dokumentace. Abstrakty (referáty) pro publikace a dokumentaci 18 Katuščák, Dušan Ako písať vysokoškolské a kvalifikačné práce. Bratislava: STIMUL, s

7 Čl. 10 Úprava závěrečných prací (1) Úprava závěrečné práce zahrnuje: formu, písmo, papír, okraje, formát, rozsah, řádkování, velikost písma, číslování stránek a částí. (2) Formální úprava prací vychází ze standardů: a) STN : 1999, Pravidla psaní a úpravy písemností, b) STN ISO 2145: 1997, Dokumentace. Číslování oddílů a pododdílů psaných dokumentů, c) STN ISO 690: 1998, Dokumentace Bibliografické odkazy Obsah, forma a struktura, d) STN ISO 690-2: 2001, Informace a dokumentace. Bibliografické citace. Část 2: Elektronické dokumenty nebo jejich části, e) STN ISO 214: 1998, Dokumentace. Abstrakty (referáty) pro publikace a dokumentaci. (3) Závěrečná práce se píše na normalizovaný formát bílého neprůhledného papíru A4 (210 x 297 mm) na jedné straně. Text se umísťuje tak, aby na levé straně byl okraj 3,5 cm, na pravé straně 1,5 cm. Vzdálenost textu je od horního i dolního okraje listu 2,5 cm včetně odkazů pod čarou. (4) Základní části textu mají velikost písma 12 bodů. Jednotlivé kapitoly, obsah, úvod, závěr, abstrakt a seznam literatury se začínají psát vždy na nové straně. V textu se používá standardní zarovnání podle okraje a řádkování 1,5. (5) Práce má standardní úpravu požadovanou příslušnou vysokou školou a má respektovat formální a citační kritéria i zásady odkazování na primární a sekundární literaturu podle obecných právních předpisů a požadavků příslušné školy. (6) Strany se číslují bez přerušení arabskými číslicemi. Čísla strany se uvádějí v dolní části, zpravidla na vnější straně listu stejným typem písma jako hlavní text. Čísla mají být zásadně stejně velká, případně o stupeň menší. Obálka se do stránkování nepočítá. Titulní list, prohlášení, abstrakt a obsah se počítají. Číslo stránky se nepíše na titulní list, čestné prohlášení, abstrakt s klíčovými slovy a obsah. (7) Názvy kapitol, podkapitol a závazných částí práce obsah, úvod, závěr, abstrakt, seznam literatury, přílohy při práci s PC v textovém editoru se píší zvětšeným (14, 16 bodovým) a tučným písmem. (8) Pravidla pro číslování jednotlivých kapitol stanoví příslušná technická norma. 19 Při číslování se používají arabské číslice. Hlavní kapitoly se číslují vzestupně od čísla 1. Hlavní kapitolu lze rozdělit na několik podkapitol, které se číslují též vzestupně. Mezi jednotlivé číslice označující podkapitoly se dávají tečky. Za samostatným číslem na první úrovni se nedává tečka. (9) Tabulky se v textu označují arabským pořadovým číslem a názvem, číslo a název se umísťují nad tabulku. (10) Číslo a název grafu/obrázku se dává pod graf nebo obrázek. Čl. 11 Citování v závěrečných pracích (1) Citace je zkrácené označení pramene, ze kterého je převzatá myšlenka. Citace umožňuje identifikovat publikaci, ze které autor převzal nebo podle které parafrázoval myšlenku. Označuje přesně umístění této myšlenky nebo výňatku ve zdrojové publikaci. (2) Při citování je důležitá etika citování i technika citování. Etika citování určuje způsob dodržování etické normy ve vztahu k cizím myšlenkám a výsledkům, kterou jsou obsažené v jiných dokumentech a v použité literatuře. Technika citování vyjadřuje, zda a jak (podle normy 20 ) autor spojuje místo v textu se záznamy o dokumentech, kterou jsou v seznamu bibliografických odkazů. (3) Při citování je třeba respektovat následující zásady: a) citát musí být uvedený přesně se všemi typografickými zvláštnostmi a vždy v uvozovkách, b) citát musí vyjadřovat ucelenou myšlenku a z původního textu se vybírá tak, aby nebyl narušený jeho skutečný význam. Před zvolením citátu musí být pečlivě posouzený předcházející a následující kontext celku, ze kterého byl citát vybraný, c) v případě překladu z cizího jazyka je třeba citát doplnit tím, že ho přeložil autor závěrečné práce. (4) Při zpracování závěrečných prací se používá i parafrázování myšlenek nebo odkazování na části publikace (text, grafy, tabulky aj.). Vzhledem k tomu, že v těchto případech nejde o citát, daná část textu se neoznačuje uvozovkami, avšak odkaz na autora a příslušnou část díla se vždy uvádí. 19 STN ISO 2145: 1997, Dokumentace. Číslování oddílů a pododdílů psaných dokumentů 20 STN ISO 690: 1998, Dokumentace Bibliografické odkazy Obsah, forma a struktura, STN ISO 690-2: 2001, Informace a dokumentace. Bibliografické citace. Část 2: Elektronické dokumenty nebo jejich části.

8 (5) Citování elektronických dokumentů upravuje mezinárodní norma. 21 (6) Příklady citace jsou uvedené v příslušné literatuře. 22 Čl. 12 Odevzdání závěrečných prací (1) Přesné termíny pro odevzdání závěrečných prací stanoví děkan v časovém harmonogramu příslušného akademického roku. Termín pro odevzdání prací není kratší než čtyři týdny před jejich obhajobou. (2) Ve stanoveném termínu pro odevzdání příslušného druhu závěrečných prací vloží student finální verzi závěrečné práce do informačního systému Evidence závěrečných prací prostřednictvím webové stránky knihovny Panevropské vysoké školy. (3) Práce se do systému vkládá jako elektronický textový soubor ve formátu doc nebo rtf. Elektronická verze závěrečné práce musí být identická s vytištěnou formou závěrečné práce. (4) Po vložení práce student vyplní a uloží formulář vkládání. Podrobný postup při vkládání závěrečných prací je zveřejněný na webové stránce knihovny Panevropské vysoké školy. (5) Po uložení formuláře student potvrdí upravit detaily a práci označí jako export. (6) Na závěr student vygeneruje a vytiskne licenční smlouvu ve dvou vyhotoveních a potvrzení o odevzdaných souborech. (7) Závěrečné práce ve vytištěné formě se odevzdávají na příslušném ústavu. Student povinně odevzdává: a) dva exempláře závěrečné práce ve vytištěné formě, svázané v pevné vazbě (ne hřebenová) tak, aby se jednotlivé listy nedaly vyjímat, b) podepsanou licenční smlouvu ve dvou vyhotoveních, c) potvrzení o odevzdaných souborech. (8) Odevzdání elektronické verze závěrečné práce a licenční smlouvy (nebo prohlášení o nezpřístupnění práce) jsou nutnými podmínkami k připuštění k její obhajobě. (9) Součástí odevzdání závěrečné práce je uzavření licenční smlouvy mezi autorem a vysokou školou. Za účelem ověření originality závěrečné práce musí být v licenční smlouvě uvedený mimo jiné i souhlas studenta k ověření její originality a to buď vysokou školou nebo jiným, předem neurčeným subjektem. Jestliže autor závěrečné práce nedá souhlas ke zpřístupnění díla, uzavře s vysokou školou smlouvu o zveřejnění anotace a abstraktů (popřípadě kontaktů na autora). Autor vyplní prohlášení autora závěrečné práce o nezpřístupnění a uvede důvody, pro které nedává souhlas se zpřístupněním díla. Odmítnout podepsat licenční smlouvu může autor i bez uvedení důvodu. O zveřejnění anotace bez zveřejnění celé závěrečné práce může požádat i vedoucí závěrečné práce nebo školitel s udáním důvodů. (10) Originalita závěrečné práce (míra shody textu práce s databází originálních textů) se posuzuje v centrálním registru závěrečných prací. Fakulta převezme výsledek kontroly originality díla a zpřístupní ho zkušební komisi k vyhodnocení. (11) Vedoucí ústavu, na němž si student vybral téma závěrečné práce, určí oponenta práce. (12) Ústav zabezpečuje doručení prací vedoucímu a oponentovi, určí termín odevzdání posudků tak, aby se student mohl nejméně tři dny před konáním závěrečné práce seznámit s posudky vedoucího a oponenta své práce. Čl. 13 Zpřístupnění práce a licenční smlouva o použití školního díla a prohlášení o nezpřístupnění díla (1) Autor závěrečné práce zpřístupňuje na základě vyplnění a podepsání licenční smlouvy o použití školního díla (dále jen licenční smlouva ). (2) Licenční smlouva o použití školního díla 23 je smlouva podle autorského zákona mezi autorem a vysokou školou, která upravuje způsob použití a zveřejnění závěrečné práce. (3) Po úspěšné obhajobě závěrečné práce podepisuje licenční smlouvu o použití školního díla děkan fakulty. (4) V licenční smlouvě o použití školního díla autor závěrečné práce určí stupeň zpřístupnění své práce (příloha č. 5). (5) Autor závěrečné práce se může rozhodnout poskytnout nulovou dostupnost elektronické verze závěrečné práce vyplněním formuláře (prohlášení o nezpřístupnění díla) (příloha č. 6). 21 STN ISO 690-2: 2001, Informace a dokumentace. Bibliografické citace. Část 2: Elektronické dokumenty nebo jejich části. 22 Např. Kuklička, Štefan Jak citovat a vytvářet seznamy bibliografických odkazů podle norem ISO 690 pro klasické a elektronické zdroje. Bratislava: STIMUL, 2002, 80 s., ISBN X až 44 zákona č. 618/2003 Z.z. o autorském právu a právech souvisejících s autorským právem (autorský zákon)

9 (6) Jeden exemplář závěrečné práce uloží příslušný ústav do Knihovny Panevropské vysoké školy nejpozději do dvou měsíců od úspěšné obhajoby, a to s přiloženým abecedním seznamem všech úspěšně obhájených prací (příloha č. 7). V případě zbývajících vytištěných závěrečných prací je na rozhodnutí příslušného ústavu, jak s nimi naloží. Může je vrátit autorovi závěrečné práce nebo nabídnout výtisk vedoucímu práce či oponentovi závěrečné práce. (7) Knihovna Panevropské vysoké školy: a) provede bibliografickou registraci obhájených závěrečných prací, b) zpřístupňuje závěrečné práce v elektronické formě prostřednictvím veřejně přístupného elektronického katalogu v souladu s licenční smlouvou a vnitřními předpisy Panevropské vysoké školy, c) archivuje vytištěné nebo elektronické verze obhájených závěrečných prací vytvořených na vysoké škole. Čl. 14 Posudky závěrečných prací a jejich vypracování (1) Po zpracování závěrečné práce studentem vedoucí vypracuje její posudek. V hodnocení se vyjadřuje zejména k následujícím otázkám: a) k aktuálnosti a náročnosti zvolené práce, jejímu obsahu, metodickým postupům, které byly zvolené při řešení problému, b) do jaké míry bylo naplněno zadání práce a které jeho požadavky byly při rozpracování zvlášť náročné, c) jaké nároky kladla práce na znalost literatury z příbuzných vědních oborů, d) zda odpovídá práce zadanému tématu a zda byly zadané úkoly splněny a též míra vlastního tvůrčího přístupu při zpracování zadaného tématu, e) k míře samostatnosti a aktivitě studenta při zpracovávání práce, f) k přístupu studenta ke zpracování a plnění úloh zadání závěrečné práce, g) do jaké míry dokázal student využít poznatky získané studiem odborné literatury a poznatky z praxe, h) zda student dokázal reagovat na připomínky vedoucího závěrečné práce, i) jak hodnotí dosažené výsledky zpracované práce, zejména z hlediska jejich přínosu pro budoucí (předpokládanou) profesi zpracovatele, j) jaké je metodické členění práce, její přehlednost, jazyková kultivovanost a formální úprava, k) v závěru svého hodnocení vedoucí souhrnně zhodnotí klady a nedostatky zpracované práce. (2) Oponent se v posudku vyjadřuje zejména k následujícím otázkám: a) k aktuálnosti a náročnosti řešení obsahu tématu práce, b) ke splnění cíle, vhodnosti struktury obsahu závěrečné práce z hlediska zadaného tématu, c) ke kvalitě zvládnutí teoretických východisek, vhodnosti použitých metod a odborných termínů, kreativitě řešení, d) k osnově, logice skladby částí a celého textu, e) ke shodě, resp. souladu mezi názvem a obsahem práce, f) k odborné či teoretické úrovni řešení tématu, kvalitě a využití dostupné literatury a informačních zdrojů, výsledkům vlastního průzkumu (výzkumu), úrovni využití vědeckých metod poznání, g) k formálním náležitostem jazykové a odborné pojmové kvalitě, členění a úpravě textu, zařazeným tabulkám a grafům, jejich ztvárnění a funkčnosti, bibliografickým odkazům v textu, h) k odborně praktickému či teoretickému přínosu, využitelnosti apod., i) kladům a nedostatkům oponované práce. (3) V příslušné části formuláře pro hodnocení závěrečné práce vedoucí a oponent uvedou klasifikaci práce v souladu se Studijním řádem Panevropské vysoké školy 24 (příloha č. 8). (4) Vedoucí a oponent závěrečné práce předloží posudky ve dvou vyhotoveních spolu s oponovanou prací na příslušný ústav ve stanoveném termínu. (5) V případě, že vedoucí hodnotí práci jako nevyhovující, student nemůže vykonat obhajobu závěrečné práce a musí práci ve stanoveném termínu přepracovat. (6) Jestliže oponent ve svém posudku hodnotí práci jako nevyhovující, vedoucí ústavu může rozhodnout o jejím připuštění k obhajobě. V opačném případě ji vrátí na přepracování. Čl. 15 Obhajoba závěrečný prací (1) Obhajoba závěrečné práce patří mezi státní zkoušky. (2) Návrh komisí pro obhajobu závěrečných prací předkládá děkanovi vedoucí příslušného ústavu. Děkan jmenuje 24 Čl. 16 odst. 9 Studijního řádu BVŠP