Vermouzek Z., Křenek D. & Czerneková B. 2004: Nárůst početnosti puštíka bělavého (Strix uralensis) v Beskydech. Sylvia 40:
|
|
- Milada Marková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Nárůst početnosti puštíka bělavého (Strix uralensis) v Beskydech Increase in numbers of Ural Owls (Strix uralensis) in the Beskydy Mts. (NE Czech Republic) Zdeněk Vermouzek1, Daniel Křenek2 & Beata Czerneková3 1 Vlastivědné muzeum v Olomouci, nám. Republiky 5, CZ Olomouc; verm@vmo.cz 2 5. května 1559, Rožnov pod Radhoštěm, CZ ; dendrocopos@seznam.cz 3 Bystřice nad Olší 1110, CZ Vermouzek Z., Křenek D. & Czerneková B. 2004: Nárůst početnosti puštíka bělavého (Strix uralensis) v Beskydech. Sylvia 40: Území Moravskoslezských Beskyd tvoří západní hranici souvislého středoevropského areálu Strix uralensis macroura, jehož populace v posledním desetiletí vykazuje nárůst početnosti i rozšiřování areálu. Na sledovaném území o rozloze km 2 vzrostl počet obsazených teritorií od prvního prokázaného hnízdění v roce 1983 na 10 v roce 2003 (populační hustota cca 2 páry na 100 km 2 ). The Beskydy Mts. form the western border of the continuous central European range of Strix uralensis macroura. This subspecies of the Ural Owl has increased in numbers and expanded its range in the last decade. There has been an increase in the number of territories in the monitored area ( km 2 ) since the first breeding in 1983 to 10 in 2003 (population density about 2 pairs per 100 km 2 ). Keywords: Ural Owl, Strix uralensis, population increase, Beskydy Mts., Czech Republic Na území České republiky zasahuje svým severozápadním výběžkem středoevropská populace puštíka bělavého, náležející k poddruhu Strix uralensis macroura. Centrum rozšíření tohoto poddruhu leží v karpatském oblouku, směrem k jihu přibývá početnosti tmavohnědé morfy, která byla popsána jako poddruh carpathica, její taxonomická samostatnost se však v současnosti neuznává. Výskyty mimo souvislý areál (ve střední a jihovýchodní Evropě a v centrální Číně) jsou považovány za postglaciální relikt. V celém areálu druhu, který sahá od severní Evropy přes Sibiř až po Japonsko, je rozeznáváno 7 až 10 poddruhů (König et al. 1999, Mebs & Scherzinger 2000). Zatímco v severní Evropě dochází k postupnému posouvání jižní hranice rozšíření poddruhu liturata směrem k severu (např. v Polsku již téměř vymizel Tomiałojć & Stawarczyk 2003), poddruh macroura v současnosti rozšiřuje svůj areál alespoň na západním okraji všemi směry v Polsku směrem k severu (Tomiałojć & Stawarczyk 2003), na jižním Slovensku a v Ma- 151
2 Vermouzek et al. / Puštík bělavý v Beskydech ďarsku směrem k jihu (Mebs & Scherzinger 2000, Sárossy in litt.) a celkově směrem k západu (Danko et al. 2002, Adamec et al. 2003). V souladu s tímto trendem je stálý nárůst populační hustoty v oblastech tradičního výskytu na východním Slovensku, ovlivněný i vyvěšováním budek (Danko et al. 2002, Mihók in litt.). Území Moravskoslezských Beskyd tvoří prozatím západní hranici souvislého areálu tohoto poddruhu. Dále na západ se puštík bělavý vyskytuje pouze na Šumavě, kde je jeho současný výskyt sekundární přirozená populace zřejmě vyhynula (Schäffer 1993, Scherzinger 1996), ale díky reintrodukčním programům na německé a české straně (Scherzinger 1996, Kloubec 1997, Bufka & Kloubec 1999) se zřejmě již opět stabilizovala. K vypouštění na německé straně byli částečně použiti i příslušníci subspecie liturata (Scherzinger 1996). Ačkoli chybějí přesné genetické studie, byla zde zřejmě uměle vytvořena zcela nepůvodní hybridogenní zóna macroura x liturata. Historické údaje o výskytu puštíka bělavého z území Beskyd zcela chybí, Hudec et al. (1966) uvádějí pouze šest nálezů z jiných částí Slezska z let (jeden z nich nově zdokumentovali Hudeček & Stolarczyk 2003). Přestože některá neověřená pozorování posouvají hranici možného hnízdění puštíka bělavého v Beskydech až do roku 1966 (anonymní zápisy v kronice lovecké chaty Mionší), bylo hnízdění poprvé skutečně prokázáno až v roce 1983 v NPR Mionší (Kondělka 1984) a další v roce 1989 na Smrku (Čapek 1991). V roce 1995 odhadují Hudec et al. (1995) početnost pro celou ČR 1 5 párů. Od poloviny 90. let 20. století se začínají objevovat i zprávy lesního personálu o výskytu ve Slezských Beskydech. Všechna dostupná pozorování ze severovýchodní Moravy z let shrnuli Vermouzek & Dvořák (2001). V té době byly známy tři lokality s prokázaným hnízděním a početnost v celých Beskydech byla odhadována na 3 5 párů (Vermouzek & Dvořák 2001). Hnízdění v Beskydech v letech 2000 a 2001 podrobně zdokumentoval Dvořák (2002). V roce 2000 odhadli Šťastný & Bejček (in press) početnost v celé ČR na 5 10 hnízdících párů. V roce 2003 byla puštíku bělavému věnována zvýšená pozornost v rámci dokumentace avifauny navrhované SPA Beskydy. Sledován byl hlavní masív Moravskoslezských Beskyd, pás široký cca 20 km od Vsetína (49 20 N E) po Jablunkov (49 40 N E). Osou území je hlavní hřeben Moravskoslezských Beskyd s horským, značně členitým reliéfem. Převážná část území se nachází v bukovém a jedlobukovém vegetačním stupni. Přítomnost druhu byla zjišťována akusticky na vytipovaných lokalitách ve večerních a nočních hodinách od února do května, za využití hlasové provokace. V průběhu června a července byla na některých lokalitách dohledávána vyvedená mláďata. Puštík bělavý je extrémně stálý pták věrný po celý život svému domovskému okrsku (Mikkola 1983, Mebs & Scherzinger 2000), je ale velmi pravděpodobné, že ne všude, kde byla zjištěna přítomnost houkajícího samce, dochází k hnízdění. Mladí samci mohou obhajovat teritorium, ale v prvních letech nemusí hnízdit, a v potravně nepříznivých letech běžně nehnízdí ani trvalé páry (Mikkola 1983, Cramp & Simmons 1985, Mebs & Scherzinger 2000). Naproti tomu ve všech okrscích sledovaných v Beskydech po více let byl dříve či později potvrzen výskyt samice a předpokládáno hnízdění. Na základě těchto znalostí si můžeme dovolit považovat všechna území s opakovaným vý- 152
3 skytem houkajícího samce za obsazené hnízdní okrsky. Díky zvýšenému úsilí a zřejmě i díky atypickému průběhu hnízdní sezóny (opožděné hnízdění a tedy delší doba hlasové aktivity) vzrostl počet lokalit se zjištěnou přítomností (většinou houkajícího samce) na 10. Všechny nově zjištěné lokality jsou soustředěny do centrální části Moravskoslezských Beskyd, jedna lokalita se nachází ve Slezských Beskydech (viz tab. 1). Mapování probíhalo na území o celkové rozloze cca km 2, hnízdní hustota se tedy pohybuje kolem 2 párů na 100 km 2. Obvyklou otázkou při zjištění masivního nárůstu početnosti kteréhokoli druhu bývá, zda dochází ke skutečnému nárůstu nebo zda jde o artefakt zvýšeného zájmu ornitologů o daný druh. V případě puštíka bělavého, jehož zjišťování v terénu je zvláště náročné, může zvýšené úsilí skutečně přinést poznatky do té doby neznámé (Danko et al. 2002). Že tomu tak může být i v Beskydech naznačuje řada ojedinělých pozorování v průběhu uplynulých dvaceti let, která sumarizovali Vermouzek & Dvořák (2001). Naproti tomu existuje několik lokalit, na kterých byl výskyt tohoto druhu prokázán až Tab. 1. Přehled lokalit s potvrzeným výskytem puštíka bělavého v Beskydech v roce 2003 (M samec, F samice). Table 1. Overview of the sites with confirmed occurrence of the Ural Owl in the Beskydy Mts. in 2003 (M male, F female). lokalita / locality poznámka / note NPR Mionší v dřívějších letech několikrát prokázané hnízdění, v r pozorování vyvedených mláďat several cases of confirmed breeding in previous years, fledged young observed in 2003 Smrk předpokládané hnízdění v r i dříve; v r možná dvě obsazená teritoria probable breeding in 2003 and before, two possible occupied territories in 2003 Slavíč předpokládané hnízdění v r. 2003, prokázáno v r probable breeding in 2003, confirmed breeding in 2001 PR Klíny předpokládané hnízdění v r. 2003, pravidelná pozorování houkajícího M od roku 1999 probable breeding in 2003, regular observation of a hooting M since 1999 Kozubová pozorování páru v r. 2003, při průzkumu v letech přítomnost nezjištěna one observed pair in 2003, presence not confirmed during the survey in Ropice houkající M v r one hooting male in 2003 Křivý vrch hlas F v r voice of a F in 2003 PR Travný potok houkající M v r. 2003, při průzkumu v r přítomnost nezjištěna one hooting M in 2003, presence not confirmed during the 2001 survey Lysá hora houkající M v r one hooting M in 2003 Velká Čantoryje opakovaná pozorování M v r repeated observations of a M in
4 Vermouzek et al. / Puštík bělavý v Beskydech v roce 2003, přestože byly systematicky sledovány již dříve. Jsme tedy zřejmě skutečně svědky postupného zvyšování početnosti středoevropské populace a jejího rozšiřování směrem na západ. Kromě primárních pralesovitých porostů vyhledává puštík bělavý v Beskydech též starší hospodářské porosty nad 100 let věku, je ale schopen zahnízdit i v mladém bukovém porostu s jediným torzem staré jedle (lokalita Slavíč v roce 2001). Důležitým až klíčovým faktorem pro obsazení lokality je blízkost otevřených ploch (polany, paseky, polomy), jejichž bohatá fauna drobných zemních savců poskytuje puštíkům hlavní zdroj potravy (viz též Scherzinger 1996, Stürzer 1998, Mebs & Scherzinger 2000). Některá pozorování z Beskyd naznačují, že význam může mít i blízkost lovecké nebo turistické chaty, kde se drobní savci také koncentrují. Závislost puštíka bělavého na fragmentaci souvislých lesních porostů vedla až k vyslovení domněnky, že změny v hospodaření v lesích Národního parku Bavorský les v průběhu uplynulých století přispěly napřed k vymizení puštíků z této oblasti a v současnosti umožňují její znovuosídlení (Schäffer 1993). Souhrnné vyhodnocení závislosti rozšíření puštíka bělavého na různých faktorech hospodaření v lesích v různých oblastech nebylo zatím zpracováno, bylo by ale žádoucí z pohledu ochrany druhu. Puštík bělavý jako vrcholový predátor primárně adaptovaný na lesní prostředí je důležitým bioindikátorem přírodě blízkého stavu lesa (Scherzinger 2003). Z jeho šíření lze vyvozovat, že současné hospodaření v lesích v Beskydech alespoň do jisté míry simuluje přirozený vývoj lesa. Dalším důležitým faktorem mohou být kromě trofických také mikroklimatické podmínky stanoviště. Téměř všechny zjištěné lokality se nacházejí v závětrných klidných oblastech s jižní až východní orientací svahu. Vertikální těžiště výskytu se nachází v nadmořské výšce m n. m. Nadmořskou výšku mezi 700 a 900 m n. m. preferují puštíci bělaví i v Národním parku Bavorský les (Stürzer 1998). Zjištěná hnízdní hustota cca 2 páry na 100 km 2 je výrazně nižší než hustoty udávané z jiných částí Evropy. Obvykle se hnízdní hustota pohybuje mezi 5 a 25 páry na 100 km 2, ve zvláště příhodných typech prostřední může být ještě vyšší (Cramp & Simmons 1985, Mebs & Scherzinger 2000). To odpovídá skutečnosti, že Moravskoslezské Beskydy leží na okraji areálu druhu, a současně naznačuje, že v budoucnosti může docházet k dalšímu zvyšování početnosti. Vzhledem k rozloze sledovaného území a zvolené metodě pozorování je téměř jisté, že některé hnízdní okrsky unikly pozornosti. Na základě znalosti stanovištních nároků druhu a nabídky odpovídajících biotopů lze početnost hnízdní populace v roce 2003 v oblasti Beskyd odhadnout na párů. Bude-li trend zvyšování početnosti a rozšiřování areálu pokračovat, lze v dohledné době očekávat výskyt puštíka bělavého i v dalších východomoravských pohořích, zejména v západních Beskydech, Vsetínských a Hostýnských vrších. Bylo by nanejvýš žádoucí průběh tohoto šíření, pokud k němu skutečně dojde, detailně zdokumentovat a analyzovat jeho příčiny. Tento úkol je velkou výzvou všem ornitologům působícím v regionu severovýchodní Moravy. PODĚKOVÁNÍ Autoři děkují všem terénním pozorovatelům, Správě CHKO Beskydy, Lesním správám Jablunkov a Frenštát pod Radhoštěm i oběma anonymním recenzentům. Terénní práce v roce 2003 byly podpořeny grantem Ministerstva životního prostředí č. 3473/284/
5 LITERATURA Adamec M., Ondruš S. & Obuch J. 2003: Transfer hniezda a mláďat sovy dlhochvostej (Strix uralensis). Buteo 13: Bufka L. & Kloubec B. 1999: The history and current status of the Ural Owl (Strix uralensis) in Bohemian Forest (SW Czech Republic). Buteo Suppl. 1999: Cramp S. & Simmons K. E. L. 1985: The Birds of the Western Palearctic. Vol. 4. Oxford University Press, Oxford. Čapek M. 1991: A further nesting of Ural Owl, Strix uralensis, in the Moravskoslezské Beskydy mountains (northern Moravia, Czechoslovakia). Čas. Slez. Muz. Opava (A) 40: Danko Š., Darolová A. & Krištín A. (eds) 2002: Rozšírenie vtákov na Slovensku. Veda, Bratislava. Dvořák L. 2002: Prokázané hnízdění puštíka bělavého (Strix uralensis) v CHKO Beskydy v letech 2000 a Zprávy MOS 60: Horal D., Hort L. & Kloubec B. 1998: Prokázané hnízdění puštíka bělavého (Strix uralensis) na Šumavě v roce Buteo 10: Hudec K., Chytil J., Šťastný K. & Bejček V. 1995: Ptáci České republiky. Sylvia 31: Hudec K., Kondělka D. & Novotný I. 1966: Ptactvo Slezska. Slezské muzeum v Opavě, Opava. Hudeček J. J. & Stolarczyk J. 2003: Výskyt puštíka bělavého (Strix uralensis) na Hlučínsku. Ptáci kolem nás 2003(1): 5 6. Kloubec B. 1997: Dosavadní výsledky projektu reintrodukce puštíka bělavého (Strix uralensis) v Národním parku Šumava. Buteo 9: Kondělka D. 1984: Hnízdění puštíka bělavého (Strix uralensis) v Moravskoslezských Beskydech. Čas. Slez. Muz. Opava (A) 33: 192. König C., Weick F. & Becking J. H. 1999: Owls. A Guide to the Owls of the World. Pica Press, Sussex. Mebs T. & Scherzinger W. 2000: Die Eulen Europas. Kosmos, Stuttgart. Mikkola H. 1983: Owls of Europe. T&AD Poyser, London. Schäffer N. 1993: Der Habichtskauz (Strix uralensis P.) in Ostbayern ein Kulturfolger? Jber. OAG Ostbayern 20: Scherzinger W. 1996: Walddynamik und Biotopansprüche des Habichtskauzes (Strix uralensis). Abh. Zool.-Bot. Ges. Österreich 29: Scherzinger W. 2003: Wieweit entsprechen die Habitatansprüche waldbewohnender Eulen dem Lebensraumangebot europäischer Wälder? Vogelwelt 124: Stürzer S. J. 1998: Habitatwahl des Habichtskauzes Strix uralensis im Nationalpark Bayerischer Wald. Orn. Anz. 37: Šťastný K. & Bejček V. in press: Červený seznam ptáků České republiky. In: Plesník J., Hanzal V. & Brejšková L. (eds): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. AOPK ČR, Příroda, Praha. Tomiałojć L. & Stawarczyk T. 2003: Awifauna Polski. Rozmieszczenie, liczebność i zmiany. PTPP pro Natura, Wrocław. Vermouzek Z. & Dvořák L. 2001: Výskyt puštíků bělavých (Strix uralensis) v Moravskoslezských Beskydech. Buteo 12: Došlo 11. února 2004, přijato 4. října Received February 11, 2003; accepted October 4,
Avifauna EVL Baba. Vojtěch Kodet, Ivan Kunstmüller. Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině
Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině 5. května 15, 586 01 Jihlava, IČO 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Avifauna EVL Baba Vojtěch Kodet, Ivan Kunstmüller 2010 Avifauna EVL Baba Pobočka
VíceVýsledky činnosti patronátní skupiny IBA Beskydy v roce 2013
Výsledky činnosti patronátní skupiny IBA Beskydy v roce 2013 Významné ptačí území IBA Beskydy byla zřízena zejména pro horské druhy ptáků a na tomto území byly vyhlášeny 2 ptačí oblasti: Ptačí oblast Beskydy
VíceOchrana hnízd motáka lužního ve Zlínském kraji v roce 2012
Ochrana hnízd motáka lužního ve Zlínském kraji v roce 2012 Závěrečná zpráva Zpracovatel: Karel Poprach Nenakonice 500, 783 75 Věrovany IČ 63324687, DIČ CZ6704270419 e-mail: karel.poprach@tiscali.cz www.naturephoto/tyto.cz
VíceKonference k programu Monitoring sýčka obecného na Moravě
Projekt Monitoring sýčka obecného na Moravě je financován z prostředků EHP a Norských fondů 2009-2014 a Ministerstva životního prostředí v rámci Malého grantového schématu Záchranné programy pro zvláště
VíceKonference k programu Monitoring sýčka obecného na Moravě
Projekt Monitoring sýčka obecného na Moravě je financován z prostředků EHP a Norských fondů 2009-2014 a Ministerstva životního prostředí v rámci Malého grantového schématu Záchranné programy pro zvláště
VíceDRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY)
DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY) Celá škála ekosystémů: - dálniční, silniční a železniční náspy, protipovodňové hráze - úseky pod vedením vysokého napětí - vytěžené lomy a pískovny, včetně těch určených k
VícePostup Cíle sčítání: Pro běžný kvantitativní výzkum se používají: 1. Metoda mapování hnízdních okrsků
Pro běžný kvantitativní výzkum se používají: Metoda mapování hnízdních okrsků Liniové metody Bodové metody Metody přímého vyhledávání hnízd Metoda eodazpětných odchytů ů Jana Svobodová, AMPS 1. Metoda
VíceMonitoring sýčků obecných na jižní Moravě s využitím analýzy pořízených zvukových záznamů
Závěrečná zpráva Monitoring sýčků obecných na jižní Moravě s využitím analýzy pořízených zvukových záznamů Český svaz ochránců přírody, základní organizace 56/02 Břeclav Listopad 2009 Úvod Projekt Monitoring
VícePátek, 27. září Workshop Akustický monitoring. Workshop Akustický monitoring
PROGRAM Pátek, 27. září 2019 od 10:00 Otevření registrace Předsálí budovy C PřF JU 12:00 13:40 Workshop Akustický monitoring PřF JU, budova C, místnost C1 předsedající Jan Havlíček 12:00 13:40 Hertl I.
VíceHnízdění atypicky zbarvených kachen divokých (Anas platyrhynchos) v Nymburce
Panurus 21 (2012): 103 108 103 Hnízdění atypicky zbarvených kachen divokých (Anas platyrhynchos) v Nymburce Nesting of atypically coloured Mallards (Anas platyrhynchos) in the town of Nymburk Lukáš Kadava
VíceMonitoring vlka obecného a rysa ostrovida ve vybraných lokalitách soustavy Natura 2000
Monitoring vlka obecného a rysa ostrovida ve vybraných lokalitách soustavy Natura 2000 Foto: Leona Kutalová, Hnutí DUHA Olomouc, Miroslav Kutal, Martin Váňa, Michal Bojda, Jiří Beneš, Leona Kutalová, Barbora
VíceVýskyt a hnízdění luňáka hnědého (Milvus migrans) a luňáka červeného (Milvus milvus) na Novobydžovsku v roce 2008
Panurus 18 (2009): 29 34 29 Výskyt a hnízdění luňáka hnědého (Milvus migrans) a luňáka červeného (Milvus milvus) na Novobydžovsku v roce 2008 Occurrence and breeding of the Black Kite (Milvus migrans)
VícePodpora hnízdních možností dutinových ptáků na LS Náměšť nad Oslavou 2011
Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČ 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Podpora hnízdních možností dutinových ptáků na LS Náměšť nad Oslavou 2011 Vojtěch Kodet,
VíceThe Three-toed Woodpecker (Picoides tridactylus) in the Hrubý Jeseník Mts., the Czech Republic
Datlík tříprstý (Picoides tridactylus) v Hrubém Jeseníku The Three-toed Woodpecker (Picoides tridactylus) in the Hrubý Jeseník Mts., the Czech Republic Jan Souček Bratrušovská 11, CZ-787 01 Šumperk; e-mail:
VíceMONITORING CHŘÁSTALA POLNÍHO (CREX CREX) ZÁPADNÍ ČÁST ŠUMAVY 2017
MONITORING CHŘÁSTALA POLNÍHO (CREX CREX) ZÁPADNÍ ČÁST ŠUMAVY 2017 V roce 2017 bylo mapováno území a prováděny odchyty ve stejném rozsahu jako v předcházejících letech monitoringu. Metodika: Monitoring
Vícev jihozápadních Čechách
Sborník muzea Karlovarského kraje 19 () 425 Hnízdění hohola severního (Bucephala clangula) v jihozápadních Čechách Pavel Růžek a Libor Schröpfer ÚVOD Hohol severní (Bucephala clangula) patří k ptačím druhům,
VíceMonitoring sýčka obecného na Moravě
Projekt Monitoring sýčka obecného na Moravě je financován z prostředků EHP a Norských fondů 2009-2014 a Ministerstva životního prostředí v rámci Malého grantového schématu Záchranné programy pro zvláště
VíceIs the observation of the Red-rumped Swallow (Hirundo daurica) the first record in the Czech Republic?
První pozorování vlaštovky skalní (Hirundo daurica) na území České republiky? Is the observation of the Red-rumped Swallow (Hirundo daurica) the first record in the Czech Republic? Martin Mandák 1 & Jiří
VíceVýskyt kachničky mandarinské (Aix galericulata) v České republice (1978 2008)
Sylvia 45 / 2009 Výskyt kachničky mandarinské (Aix galericulata) v České republice (1978 2008) Occurence of the Mandarin Duck (Aix galericulata) in the Czech Republic (1978 2008) Ladislav Jasso Proseč
VíceMONITORING CHŘÁSTALA POLNÍHO (CREX CREX) ZÁPADNÍ ČÁST ŠUMAVY 2016
MONITORING CHŘÁSTALA POLNÍHO (CREX CREX) ZÁPADNÍ ČÁST ŠUMAVY 2016 Úvod: Monitoring početnosti volajících samců chřástala polního čeleď (Rallidae). je pokračováním dlouholetého sledování populační dynamiky
VíceÚVOD 15 NÁZVOSLOVÍ SOVY PÁLENÉ 16
ÚVOD 15 NÁZVOSLOVÍ SOVY PÁLENÉ 16 HISTORIE 24 Prehistorie 24 Historické vztahy člověka a sovy 25 Sovy v antice 26 Sovy a pověry 26 Sovy v umění a náboženství 27 Sovy a současnost 27 TAXONOMIE, AREÁL A
VícePetr Macháček Kormorán velký (Phalacrocorax carbo) na jižní Moravě
Petr Macháček Kormorán velký (Phalacrocorax carbo) na jižní Moravě Pár kormoránů ve svatebním šatě. (foto Petr Macháček, Regionální muzeum v Mikulově) Kormoráni se živí výhradně rybami, a proto byli vždy
VíceDvacet pět let hnízdění labutě velké (Cygnus olor) v okrese Svitavy
Panurus 16 (2007): 31-35 31 Dvacet pět let hnízdění labutě velké (Cygnus olor) v okrese Svitavy Twenty five years of the Mute Swan (Cygnus olor) breeding in Svitavy district Jiří Mach Dimitrovova 29, 568
VícePetr Macháček Lednické rybníky v letech 2007 až 2016
4 let CHKO Pálava Petr Macháček Lednické rybníky v letech 27 až 216 Národní přírodní rezervace (NPR) Lednické rybníky je jednou z našich nejvýznamnějších ornitologických lokalit. O tom svědčí i zařazení
VíceNATURA 2000 - PTAČÍ OBLASTI
NATURA 2000 - PTAČÍ OBLASTI oblast Doupovských a Krušných hor Vít Tejrovský Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky CHKO Labské pískovce pracoviště Klášterec nad Ohří Chomutovská 120 CZ 431
VíceDlouhodobý monitoring rysa ostrovida a vlka obecného v CHKO Beskydy a Kysuce
Dolní Lomná, Návstěvnické centrum URSUS - 4.12.2018 Dlouhodobý monitoring rysa ostrovida a vlka obecného v CHKO Beskydy a Kysuce Miroslav Kutal 1,2, Martin Duľa 1,2 & Michal Bojda 2 1 Ústav ekologie lesa,
VíceInventarizační průzkum lokality Vranovice z oboru ornitologie (ptáci)
Inventarizační průzkum lokality Vranovice z oboru ornitologie (ptáci) Kód ZCHÚ: - Řešitel: SAGITTARIA - sdružení pro ochranu přírody střední Moravy, občanské sdružení registrované MV ČR pod č.j. VSP/1-4865/91-R
VícePodpora hnízdních možností skorce vodního (Cinclus cinclus) na Vysočině v roce 2010
Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČ 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Podpora hnízdních možností skorce vodního (Cinclus cinclus) na Vysočině v roce 2010 Vojtěch
VíceProsba o pomoc s výzkumem variability zpěvu lejska malého (Ficedula parva)
Prosba o pomoc s výzkumem variability zpěvu lejska malého (Ficedula parva) ÚVOD Během intenzivního zkoumání hlasové aktivity a variability zpěvu lejska malého v posledních třech letech se nám podařilo
VíceSoubor map V ková struktura vybraných horských smrkových porost na Šumav
Soubor map V ková struktura vybraných horských smrkových porost na Šumav Auto i: Ing. Pavel Janda, Ph.D., Ing. Vojt ch ada, Doc., Ing. Miroslav Svoboda, Ph.D. Tento soubor map je rozd len na ásti: 1. Soubor
VíceProjekt: Ochrana a podpora genofondu sýčka obecného na Moravě se zapojením zemědělské veřejnosti.
Projekt: Ochrana a podpora genofondu sýčka obecného na Moravě se zapojením zemědělské veřejnosti. Sýček obecný (Athene noctua) patří v současnosti v ČR k velmi vzácným druhům sov zemědělské krajiny, přestože
VíceMartin PUDIL 1) & Jakub ČEJKA 2) Severočeské muzeum v Liberci, Masarykova 11, CZ Liberec;
Sborník Severočeského Muzea, Přírodní Vědy, Liberec, 28: 165 169, 2010 ISBN 978-80-87266-04-5 Několik nových poznatků o avifauně Frýdlantského výběžku (severní Čechy) New data on birds of the Frýdlant
VíceÚSES, NATURA A VÝZNAMNÉ LOKALITY SUBREGIONU VELKÉ DÁŘKO
ÚSES, NATURA A VÝZNAMNÉ LOKALITY SUBREGIONU VELKÉ DÁŘKO Ing. Monika HAMANOVÁ Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie, Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova zemědělská a lesnická universita,
VíceMapování výskytu sýce rousného (Aegolius funereus) na Jihlavsku v roce 2010
Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČ 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Mapování výskytu sýce rousného (Aegolius funereus) na Jihlavsku v roce 2010 Vojtěch Kodet,
VíceNumbers of breeding pairs of Great Cormorant in the Czech Republic in
Počet hnízdících párů kormorána velkého v České republice v roce 2014 až 2016 Numbers of breeding pairs of Great Cormorant in the Czech Republic in 2014 2016 Petr Musil 1, Petr Macháček 2, Zuzana Musilová
VíceDopady změny klimatu a zemědělství na populační trendy běžných druhů ptáků
Dopady změny klimatu a zemědělství na populační trendy běžných druhů ptáků Petr Voříšek Česká společnost ornitologická Pan-European Common Bird Monitoring Scheme Proč běžné druhy ptáků? common birds shape
VíceProjekt: Ochrana a podpora genofondu motáka lužního na Znojemsku se zapojením zemědělské veřejnosti Číslo rozhodnutí MŽP: 7/11/34 Závěrečná zpráva
Projekt: Ochrana a podpora genofondu motáka lužního na Znojemsku se zapojením zemědělské veřejnosti Číslo rozhodnutí MŽP: 7/11/34 Závěrečná zpráva Zpracovatel : TYTO Občanské sdružení pro ochranu přírody
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence
VíceNález racka bouřního západosibiřského (Larus canus heinei) v České republice. Find of a Russian Common Gull (Larus canus heinei) in the Czech Republic
Nález racka bouřního západosibiřského (Larus canus heinei) v České republice Find of a Russian Common Gull (Larus canus heinei) in the Czech Republic Jiří Šírek1 & Jan Pohanka2 1 Tržní 63, CZ-752 01 Kojetín;
VíceZákladní charakteristika území
NÁRODNÍ PARK ŠUMAVA Základní charakteristika území v r. 1991 (20.3.) vyhlášen za národní park plocha NP: 69030 ha - park plošně největší pro svoji polohu uprostřed hustě osídlené střední Evropy, relativně
VíceZimní sčítání vydry říční ve vybraných oblastech České republiky v letech 2008-2012
Bulletin VYDRA, 15: 29-38 (2012) Sekce: Odborné články Zimní sčítání vydry říční ve vybraných oblastech České republiky v letech 2008-2012 Winter census of Eurasian otter (Lutra lutra L.) in selected areas
VíceMethods of Breeding Birds Monitoring in the Czech Republic between 2014 and 2017
Metodika Mapování hnízdního rozšíření ptáků v České republice (2014 2017) Methods of Breeding Birds Monitoring in the Czech Republic between 2014 and 2017 Vladimír Bejček & Karel Šťastný Katedra ekologie
VíceDOLINKA - MILOŇOV POLANA VYSOKÁ TŘEŠTÍK U TABULÍ PINDULA PODŤATÉ -- DOLINKA
42 4.4 CYKLOTRASA Č. I DOLINKA - MILOŇOV POLANA VYSOKÁ TŘEŠTÍK SÚKENICKÁ - U TABULÍ PINDULA PODŤATÉ -- DOLINKA Popis: Délka: 33,4 km Převýšení: 1049 m Z Dolinky údolím Hanzlová na rozcestí Hanzlová. Zde
VíceHabitatové preference a hnízdní hustota rorýse obecného (Apus apus) v aglomeraci Havlíčkův Brod
Habitatové preference a hnízdní hustota rorýse obecného (Apus apus) v aglomeraci Havlíčkův Brod Habitat preferences and nesting density of the Common Swift (Apus apus) in Havlíčkův Brod and its suburbs
VíceSouhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Trhovky CZ0213078
Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Trhovky CZ0213078 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Trhovky Kód lokality: CZ0213078 Kód lokality v ÚSOP: 2606
VíceMAPOVÁNÍ HNÍZDNÍHO ROZŠÍŘENÍ CHŘÁSTALA POLNÍHO (CREX CREX) NA VYSOČINĚ
Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČO 75107988 www.cso.cz/vysocina.html MAPOVÁNÍ HNÍZDNÍHO ROZŠÍŘENÍ CHŘÁSTALA POLNÍHO (CREX CREX) NA VYSOČINĚ Filip Hruška &
VíceProgram péče o velké šelmy
Program péče o velké šelmy Petr Koubek, Jarmila Krojerová, Miroslava Barančeková Ústav biologie obratlovců AV ČR, v.v.i. Příprava Programů péče o velké šelmy je evropským tématem již celá desetiletí. Na
VíceMONITORING CHŘÁSTALA POLNÍHO (CREX CREX) VYBRANÉ ÚZEMÍ CHKO SLAVKOVSKÝ LES 2016
MONITORING CHŘÁSTALA POLNÍHO (CREX CREX) VYBRANÉ ÚZEMÍ CHKO SLAVKOVSKÝ LES 2016 Úvod: V roce 2016 bylo mapováno stejné území CHKO Slavkovský les jako v předcházejících letech monitoringu. Stručný popis
VíceTržní náměstí 63, CZ-752 01 Kojetín, e-mail: jirka.sirek@seznam.cz
Šírek J. / Káně bělochvostá v Česku Výskyt káně bělochvosté (Buteo rufinus) v České republice Occurrence of the Long-legged Buzzard (Buteo rufinus) in the Czech Republic Jiří Šírek Tržní náměstí 63, CZ-752
VíceOdbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny
Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny Dle rozdělovníku Datum Oprávněná úřední osoba Číslo jednací Spisová značka 26.3. 2014 Petr Pavelčík KUZL 18398/2014 KUSP 18398/2014
VícePlán péče o přírodní památku. Zadní Hutisko. (návrh na vyhlášení) na období 2015-2024
Plán péče o přírodní památku Zadní Hutisko (návrh na vyhlášení) na období 2015-2024 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 947 kategorie ochrany:
VíceNa květen je sucho extrémní
14. května 2018, v Praze Na květen je sucho extrémní Slabá zima v nížinách, podprůměrné srážky a teplý a suchý duben jsou příčinou současných projevů sucha, které by odpovídaly letním měsícům, ale na květen
VíceProjekt: Ochrana a podpora genofondu sovy pálené na jižní Moravě se zapojením zemědělské veřejnosti v roce 2008
Projekt: Ochrana a podpora genofondu sovy pálené na jižní Moravě se zapojením zemědělské veřejnosti v roce 2008 Sova pálená (Tyto alba) patří v ČR k poměrně vzácným druhům sov žijících v otevřené zemědělské
VícePodpořeno z Programu švýcarsko-české spolupráce. Supported by a grant from Switzerland through the Swiss Contribution to the enlarged European Union.
Vymezení nových maloplošně chráněných území v Ptačí oblasti Horní Vsacko a zhodnocení významu klíčových lesních porostů a komplexů pro předmětné a zvláště chráněné druhy ptáků Podpořeno z Programu švýcarsko-české
VíceHořec hořepník (Gentiana pneumonanthe)
Hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe) rozšíření a management v Bílých Karpatech Zpracovali Eva Hettenbergerová & Karel Fajmon 2014 Obsah Úvod... 3 Metodika průzkumu... 3 Výsledky... 5 Závěr a poznámky
VíceNávrh č. Z1 do změny územního plánu obce Všelibice 1. Popis změny Katastrální území Všelibice Parcelní číslo 248/1 Výměra pozemku (m 2 ) m 2
Návrh č. Z1 do změny územního plánu obce Všelibice Parcelní číslo 248/1 Výměra pozemku (m 2 ) 10674 m 2 Druh pozemku Orná půda Požadavek na změnu Bydlení s přidruženou zemědělskou výrobou Vlastnictví pozemku
VíceDigitální učební materiály www.skolalipa.cz. Česká republika základní informace
Název školy Číslo projektu Název projektu Klíčová aktivita Dostupné z: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: Tematická oblast: Téma: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ,
VíceZákladní informace (Zdroj: Český statistický úřad)
Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Žirovnice Počet částí obce: 6 Počet katastrálních území: 6 Výměra obce: 4440 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 3070 Hustota obyvatel: 69 obyv/km
Vícefytopatogenů a modelování
Mapování výskytu fytopatogenů a modelování škod na dřevinách v lesích ČR Dušan Romportl, Eva Chumanová & Karel Černý VÚKOZ, v.v.i. Mapování výskytu vybraných fytopatogenů Introdukce nepůvodních patogenů
VíceK aktuálním problémům VTE z pohledu obratlovců Mgr. Radim Kočvara Větrná energie v ČR, Praha, 2008
Pavlov, kraj Vysočina, říjen 2006 K aktuálním problémům VTE z pohledu obratlovců Mgr. Radim Kočvara Větrná energie v ČR, Praha, 2008 Břežany, Jihomoravský kraj, březen 2007 74 Historie První informace
VíceBIOD0803_ptaci_ZZ_w.doc str. 1
BIOD0803_ptaci_ZZ_w.doc str. 1 OCHRANA BIODIVERZITY Závěrečná zpráva o projektu Název projektu: Mapování bramborníčka hnědého číslo projektu: 02040408 Národní program ČSOP 1. Údaje o žádající organizaci
VíceInventarizační průzkum lokality Biocentrum Droždín z oboru ornitologie (ptáci)
Inventarizační průzkum lokality Biocentrum Droždín z oboru ornitologie (ptáci) Kód ZCHÚ: - Řešitel: SAGITTARIA - sdružení pro ochranu přírody střední Moravy, občanské sdružení registrované MV ČR pod č.j.
VícePetr Macháček Hnízdní kolonie na Zámeckém rybníku
Petr Macháček Hnízdní kolonie na Zámeckém rybníku Zámecký rybník a ostrovy s kolonií volavek, kvakošů, kormoránů a čápů (foto Petr Macháček) Zámecký rybník v Lednici je součástí Národní přírodní rezervace
VíceOdbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny
Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny Dle rozdělovníku Datum Oprávněná úřední osoba Číslo jednací Spisová značka 16.1. 2013 Petr Pavelčík KUZL 3408/2013 KUSP 3408/2013
VíceMONITORING CHŘÁSTALA POLNÍHO (CREX CREX) VYBRANÉ ÚZEMÍ CHKO SLAVKOVSKÝ LES 2017
MONITORING CHŘÁSTALA POLNÍHO (CREX CREX) VYBRANÉ ÚZEMÍ CHKO SLAVKOVSKÝ LES 2017 Úvod: V roce 2017 bylo mapováno a prováděny odchyty na stejné území CHKO Slavkovský les jako v předcházejících letech monitoringu.
VíceŠkody zvěří na lesních porostech
Škody zvěří na lesních porostech Odhady zastoupení jedinců poškozených zvěří byly získány na základě dat pozemního šetření druhého cyklu Národní inventarizace lesů. Šetření bylo provedeno na počtu 7 772
VíceKrkonoše. Smrk. Jeseníky
Krkonoše Nejvyšší pohoří v České republice najdeme na severu Čech při hranici s Polskem. Pokrývá je smrkový les. K nejnápadnějším vrcholům patří Kozí hřbety, Luční hora, Studniční hora a samozřejmě Sněžka.
VíceLabuť velká (Cygnus olor) v okrese Náchod historie osídlování a výsledky sčítání
Panurus 17 (2008): 27-42 27 Labuť velká (Cygnus olor) v okrese Náchod historie osídlování a výsledky sčítání Mute Swan (Cygnus olor) in the Náchod district history of colonization and census results Tomáš
VíceKolonie sysla obecného na letišti u Velké Dobré
Bohemia centralis, Praha, 33: 343 347, 2015 Kolonie sysla obecného na letišti u Velké Dobré European Ground Squirrel colony at the airport near Velká Dobrá (Central Bohemia) Jitka Větrovcová a Lenka Tomášková
VíceOchrana přírody a krajiny v ČR. Přednáška NOK
Ochrana přírody a krajiny v ČR Přednáška NOK Vývoj 1838 první rezervace 1933 soupis za území Československa 1956 první zákon 1990-1992 zřízení ministerstva ŽP a moderní zákon o ochraně přírody a krajiny
VíceManagement of habitats and species
Management of habitats and species based on the Transboundary cooperation in Šumava/Bavarian Forest from a local perspective Martin Starý Šumava NP One of the largest crossborder protected areas in Europe
VíceMONITORING CHŘÁSTALA POLNÍHO (CREX CREX) VYBRANÉ ÚZEMÍ CHKO SLAVKOVSKÝ LES 2018
MONITORING CHŘÁSTALA POLNÍHO (CREX CREX) VYBRANÉ ÚZEMÍ CHKO SLAVKOVSKÝ LES 2018 Úvod: V roce 2018 bylo mapováno a prováděny odchyty na stejné území CHKO Slavkovský les jako v předcházejících letech monitoringu.
VíceOdbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny
Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny Dle rozdělovníku Datum Oprávněná úřední osoba Číslo jednací Spisová značka 22.5. 2014 Petr Pavelčík KUZL 30051/2014 KUSP 30051/2014
VíceVážení přátelé přírody,
RNDr. Lukáš Spitzer Muzeum regionu Valašsko, p.o. entomolog, vedoucí Přírodovědného oddělení Vsetín http://www.muzeumvalassko.cz/kontakt/adresar/lukas-spitzer/ Vážení přátelé přírody, při Vašich terénních
VíceTatranský ý kamzík. Rupicapra rupicapra subsp. tatrica- Tanap
Tatranský ý kamzík Uvod Historie kamzíků Kamzík jako živočich Proč kamzíků ubývá Vývoj počtu kamzíků Vývoj počtu kamzíkůdnešní stav Projekt na záchranu tatranského kamzíka Odkazy Kamzík k jako živočichich
Více18. Přírodní rezervace Rybníky
18. Přírodní rezervace Rybníky Nedaleko od silnice Kozlovice Tichá, asi v polovině vzdálenosti mezi okraji těchto obcí, byl kdysi rybníček, který již zanikl. Na jeho místě vznikla přirozenou sukcesí mokřadní
VícePlán péče o přírodní památku Smrčina
Plán péče o přírodní památku Smrčina (návrh na vyhlášení) na období 2015-2024 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 946 kategorie ochrany: přírodní
VíceBOLŠEVNÍK VELKOLEPÝ (HERACLEUM MAN- TEGAZZIANUM SOMM. ET LEV.) V CHKO ŽE- LEZNÉ HORY A REDUKCE JEHO POČETNOSTI
Vč. sb. přír. - Práce a studie, 6 (1998): 93-98 ISBN: 80-86046-33-4 BOLŠEVNÍK VELKOLEPÝ (HERACLEUM MAN- TEGAZZIANUM SOMM. ET LEV.) V CHKO ŽE- LEZNÉ HORY A REDUKCE JEHO POČETNOSTI Heracleum mantegazianum
Vícejsou poměrně početný řád třídy ptáků obsahujícím více než 200 druhů jsou to většinou samostatně žijící noční živočichové, kteří se živí malými savci,
Sovy jsou poměrně početný řád třídy ptáků obsahujícím více než 200 druhů jsou to většinou samostatně žijící noční živočichové, kteří se živí malými savci, hmyzem a jinými druhy ptáků, některé, např. ketupy,
Více1. Palkovické hůrky se zvedají z údolí Ostravice hned za městem.
17. Krajinou Palkovických hůrek Palkovické hůrky jsou při pohledu z Ostravské pánve směrem k jihu k Moravskoslezským Beskydám prvním vyšším horským pásmem prudce se zvedajícím nad mírně zvlněnou plošinou.
VíceSovy přírodního parku Údolí Křetínky
Panurus, 9 (1998): 83-91 ISBN: 80-86046-32-7 Sovy přírodního parku Údolí Křetínky Owls in Wildlife Preserve Údolí Křetínky (Svitavy district, East Bohemia) Libor Dvořák Úvod Přírodní park se nachází v
VíceVývoj kůrovcové kalamity v letech a predikce dalšího vývoje
Vývoj kůrovcové kalamity v letech 2015 2018 a predikce dalšího vývoje Ing. Bc. Jan Lubojacký, Ph.D. LESNÍ OCHRANNÁ SLUŽBA 5. února 2019, Střítež u Jihlavy Historické kalamity lýkožrouta smrkového v Česku
VíceLesnicko-typologické základy ochrany lesa
Lesnicko-typologické základy ochrany lesa Otakar Holuša Mendelova Univerzita, Lesnická a dřevařská fakulta Brno LESNICKÁ TYPOLOGIE A OCHRANA PŘÍRODY Ing. Kateřina Holušová, Ph.D. Tento projekt je spolufinancován
VíceVěrnost černé zvěře domovským okrskům
ha Věrnost černé zvěře domovským okrskům Miloš Ježek & Tomáš Kušta Katedra myslivosti a lesnické zoologie Fakulta lesnická a dřevařská Česká zemědělská univerzita v Praze Anotace Černá zvěř je obecně považována
VíceZměna č. 6 ÚP obce Dolní Morava
VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ část B Hodnocení vlivů na lokality soustavy Natura 2000 dle 45i zákona č. 114/1992 Sb. Změna č. 6 ÚP obce Dolní Morava Jan Losík, Alice Háková říjen 2013 2
VíceCelkový přírůstek. Přírůstek stěhováním
Největším správním obvodem Zlínského kraje je Vsetín, z celkové rozlohy kraje zaujímá asi 17 %, počtem obyvatel se řadí na čtvrté místo. Průměrný věk obyvatel je druhý nejvyšší v kraji. Tento správní obvod
VíceOpatření obecné povahy č. 2/2012, o omezení vstupu z důvodu ochrany přírody. Čl. 1 Úvodní ustanovení
Správa Krkonošského národního parku V E Ř E J N Á V Y H L Á Š K A čj. KRNAP 05166/2012 Vrchlabí 20.7.2012 Správa Krkonošského národního parku ve Vrchlabí (dále jen Správa ) jako orgán státní správy ochrany
Více3.6. Technické vybavení sídel Obec Mezno má technickou infrastrukturu jen slabě rozvinutou.
3.5. Rekreační funkce a její rozvoj Obec Mezno nepatří ke klasickým rekreačním oblastem, okolní krajina má velmi málo lesů a vodních ploch až na území jižního okraje obvodu obce s rybníkem Mezno a velkým
VíceMAKROZOOBENTOS NA HNĚDOUHELNÝCH VÝSYPKÁCH (BENTHIC INVERTEBRATES OF POST-MINING SPOIL HEAPS)
Hydrochemický monitoring vod MAKROZOOBENTOS NA HNĚDOUHELNÝCH VÝSYPKÁCH (BENTHIC INVERTEBRATES OF POST-MINING SPOIL HEAPS) Michal Straka, Denisa Němejcová, Marek Polášek Výzkumný ústav vodohospodářský TGM,
VíceLanové dráhy Udatný v Horní Rokytnici nad Jizerou a Rokytnu
RNDR. LUKÁŠ MERTA, PH.D. Služby v ochraně přírody Lanové dráhy Udatný v Horní Rokytnici nad Jizerou a Rokytnu Posudek na hodnocení vlivu záměru na lokality soustavy NATURA 2000 dle 45i zákona č. 114/92
VíceKontejnerové překladiště Paskov I. etapa
Hodnocení vlivu na území soustavy Natura 2000 ( 45i zákona číslo 114/1992 Sb. v platném znění) Kontejnerové překladiště Paskov I. etapa 1. Evropsky významné lokality (EVL) a ptačí oblasti (PO) dotčené
VíceBreeding and occurrence of the Greenish Warbler (Phylloscopus trochiloides) in the Giant Mts.
Hnízdění a výskyt budníčka zeleného (Phylloscopus trochiloides) v Krkonoších Breeding and occurrence of the Greenish Warbler (Phylloscopus trochiloides) in the Giant Mts. Jiří Flousek 1 & Miroslav E. Šálek
VíceREAKCE PTAČÍCH SPOLEČENSTEV ŠUMAVSKÉHO HORSKÉHO LESA NA VĚTRNÉ A KŮROVCOVÉ DISTURBANCE A NA RŮZNÉ PŘÍSTUPY K ŘEŠENÍ JEJICH NÁSLEDKŮ
REAKCE PTAČÍCH SPOLEČENSTEV ŠUMAVSKÉHO HORSKÉHO LESA NA VĚTRNÉ A KŮROVCOVÉ DISTURBANCE A NA RŮZNÉ PŘÍSTUPY K ŘEŠENÍ JEJICH NÁSLEDKŮ Jan Hora Česká společnost ornitologická Výzkum ptačích společenstev šumavských
VíceKONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY JIHOČESKÉHO KRAJE. Analytická část
KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY JIHOČESKÉHO KRAJE Analytická část Zpracovatelé ATEM s.r.o. EIA SERVIS s.r.o. Hvožďanská 2053/3 U Malše 20 148 00 Praha 4 370 01 České Budějovice Únor 2007 Koncepce ochrany
VíceMalakozoologie. Clausiliidae
Cochlodina orthostoma - vřetenovka rovnoústá; 13,0:3,0, středovýchodoevropská; zachovalé suťové a listnaté lesy, roztroušeně po celém území Cochlodina costata commutata - vřetenovka zaměněná; 15,0:3,4,
VíceLiška polární v zimní srsti. Foto: Tomas Meijer
fakta o druhu úvod Obecný název: Liška polární Vědecký název: Vulpes lagopus Liška polární je malá forma lišky s poměrně krátkýma nohama a dlouhým huňatým ohonem. Samci jsou o něco větší než samice. Polární
VíceODBORNÉ STANOVISKO k doplněnému materiálu viditelnosti větrných elektráren ze silnice II/223 v blízkosti Výsluní
A T E L I E R V Doc. Ing. arch. Ivan VOREL, CSc autorizovaný architekt ČKA, člen IFLA A T E L I E R V projektová a expertní kancelář v oboru urbanismu, krajinného plánování a ochrany krajiny Nevanova 1066/52,
VíceZákladní informace (Zdroj: Český statistický úřad)
Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Nová Buková Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 516 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 93 Hustota obyvatel: 18 obyv/km
VíceZákladní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)
Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Svépravice Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 515 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 120 Hustota obyvatel:
VíceOBSAH. resortní předpisy. 7. dodatek č. 1 k Přílohám Směrnice MŽP č. 5/2009
ROČNÍK xix červenec 2009 ČÁSTKA 7 OBSAH resortní předpisy 7. Dodatek č. 1 k Přílohám Směrnice MŽP č. 5/2009 o poskytování finančních prostředků ze Státního fondu životního prostředí ČR v rámci Programu
Více