Mobilita arsenu v důlních vodách ložiska Kaňk v Kutné Hoře
|
|
- Klára Pavlíková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA Ústav geologických věd Edita Jeřábková Mobilita arsenu v důlních vodách ložiska Kaňk v Kutné Hoře (rešerše k bakalářské práci) Vedoucí bakalářské práce doc. RNDr. Josef Zeman, CSc. BRNO
2 OBSAH: 1. Kutnohorská oblast Historie těžby v kutnohorském revíru Geografie kutnohorské oblasti Geologie kutnohorské oblasti Geologická mapa kutnohorského krystalinika Vymezení kutnohorské oblasti Arsen Arsen na povrchu Země As a hydrosféra Využití prvku Negativní dopady na lidské zdraví Důlní vody Důlní vody Změna chemického složení vody během zaplavování Minerály v důlních vodách v Kaňku Seznam použité literatury
3 1. Kutnohorská oblast 1.1 Historie těžby v kutnohorském revíru Zpracování stříbra je doloţeno jiţ od 10. století v oblasti nedalekého Malína, kde pracovala mincovna. První denáry s označením Malin Civitas razil Soběslav Slavníkovec v letech Ve 13. století dochází k rozvoji výroby a ke zvyšující se poptávce po drahých kovech. V důsledku toho zachvátila českou zemi rozsáhlá prospektorská činnost a rozvíjelo se důlní podnikání. Ve středověku byla Kutná hora jedním z nejznámějších center těţby v Evropě. Díky stříbronosným dolům byla zároveň nejdůleţitější ekonomickou jednotkou v Českém království. V roce 1300 Václav II. vydává Horní zákoník tzv. Lus regale montanorum, který upravuje podmínky pro těţbu a zpracování stříbra, stanovil podíl krále na těţbě a raţbě stříbra a zavedl novou minci Praţský groš. Kutná Hora se tak stává nejvýznamnějším centrem těţby stříbra s velice pokročilou technologií. Jiţ ve 14. století bylo těţbou dosaţeno 500 m do hloubky. Roční produkce stříbra byla v té době kolem 6 7 tun a jiţ zavedené Praţské groše se pouţívají v celé střední Evropě. Na začátku 15. století dochází ke stagnaci a následnému zatopení dolů ale jiţ na konci století se doly postupně otevírají a obnovuje se těţba. Jedná se především o jiţní část pásma Oselské rudy a Staročeské pásmo, Kaňk. Rudy zde byly chudší, ale pásma masivnější a průměrná roční produkce stříbra byla okolo 2 4 tun. Dolování v Kutné Hoře prochází největším rozvojem mezi 14. a 19. stoletím. Ročně se zde vytěţilo okolo 14,56 t stříbra (DIAMO 2011). V 19. století bylo dolování v Kutné Hoře značně podporováno rakouskou státní správou a v důsledku toho byla v roce 1875 zaloţena Skalecká šachta. Zde však byly nalezeny jen chudé rudy a aţ v r byla opět otevřena štola Čtrnácti pomocníků (Malínská), kde bylo objeveno velké mnoţství kvalitního stříbra. Dolovalo se aţ do hloubky 100,8 m, kde se však narazilo na silný průval vody a od dalšího hloubení bylo upuštěno. Štola Čtrnácti pomocníků se prodluţovala, aţ narazila na Turkaňskou ţílu se středověkými dobývkami. Později byla část Turkaňského dolu zasypána a zároveň zde byl posazen kámen s nápisem "Konec dolování v Kutné Hoře " Další vývoj dolování pokračuje v roce 1939, kdy se v Kaňku začínají těţit polymetalické rudy, především Zn a Pb v Rejské a Turkaňské ţíle. Na severu byly rudy vyčerpány jiţ v první čtvrtině 20. století. V r byl důl Turkaňk uzavřen a zároveň byla ukončena i těţební činnost v okrese. Důlní vody ve štolách byly udrţovány po dobu tří let, od roku 1994 dochází ke kontrolovanému zatápění podzemních děl, které pokračuje aţ do r. 2001, kdy důlní vody dosáhly aţ k odvodňovací štole. Do roku 1994 byla koncentrace As, Fe, Mn, Zn ad. poměrně nízká, koncentrace 3
4 se však zvyšovala v období záplav a především po r. 2001, kdy voda dosáhla odvodňovací štoly a dva malé toky v blízkosti dolu byly kontaminovány. Voda ze šachty se následně začala čerpat, aby nedocházelo k přelivu důlních vod do odvodňovací štoly, náklady na odčerpávání jsou však vysoké (Ettler et al. 2008). 1.2 Geografie kutnohorské oblasti Rudní důl Turkaňk leţí severně od města Kutná Hora v obci Kaňk. Spodní část loţiska je tvořena proterozoickými a paleozoickými horninami (biotitické ruly a migmatity), na které nasedají sedimenty české křídové pánve a kvartérní horniny (spraše a půdy). Mineralizace v Kaňku má polymetalický charakter a jsou zde zastoupeny uhličitany a křemenné ţíly se sulfidy Fe, As, Pb, Zn, Cu, Sb, Sn a Ag. Nejdůleţitější z nich je arzenopyrit, méně významný je například pyrhotin (Kopřiva et al. 2005). Obr. 1 Topografická mapa Kutné Hory (Google Earth, 2010). 4
5 1.3 Geologie kutnohorské oblasti Postavení kutnohorského krystalinika z pohledu vědců není dodnes jednotné a stále se vyvíjí. Někteří vědci tvrdí, ţe je součástí moldanubika, jiní naopak, ţe je samostatnou jednotkou. Stáří oblasti je svrchně proterozoické. Kutnohorsko-svratecká oblast patří mezi nejmenší regionálně-geologické oblasti Českého masivu. Na jihu je od moldanubika oddělena muskovitovou izográdou, na západě kouřimským zlomem, na severu se noří pod křídu středočeské oblasti a na východě se jedná o tzv. svojanovskou mylonitovou zónou. Obecně se tato část dělí na kutnohorské, svratecké a ohebské krystalinikum. Kutnohorské krystalinikum se skládá z částí: štenbersko-čáslavská skupina, kutnohorská a malínská skupina. Dvojslídné ruly a svory s polohami amfibolitů se hojně vyskytují ve všech třech skupinách, avšak nejtypičtější horninou je stébelnatá doubravčanská rula v kutnohorské skupině. Malínská skupina je plošně málo rozšířená a od ostatních skupin se liší nepřítomností dvojslídných pararul. Horniny této skupiny byly objeveny i v dolu Turkaňk v Kaňku u Kutné Hory. Ohebské krystalinikum se datuje aţ do proterozoika a je součástí Ţelezných hor. Typickým jsou pro něj ortoruly, migmatity a magmatizované biotitické pararuly. Svratecké krystalinikum má podobné rysy jako gfohlská jednotka moldanubika. V centrální části jsou ortoruly. Dvojslídné ruly a svory na okrajích. Obr. 2 Geologická mapa kutnohorského krystalinika: 1 křída; 2 perm; 3 cordieritové ruly a migmatity; 4 magmatity; 5 bazická a ultrabazická intruzíva; 6 sedimenty kambrium aţ silur; 7 eokambrium; 8 chvaletické proterozoikum; 9 podhořanské krystalinikum; 10 malínská skupina; 11, 12 kutnohorská skupina; 13 šternbersko-čáslavská skupina; 15 moldanubikum (Mísař et al. 1983). 5
6 Obr. 3 Vymezení kutnohorské oblasti (Ettler et al. 2008). 6
7 2. Arsen As 2.1 Arsen na povrchu Země Arsen je polokovový prvek, který se vyskytuje ve třech modifikacích: ţlutá, černá a šedá. Jeho oxidační stavy ve sloučeninách jsou III, +III a +V. Nejnebezpečnější a nejjedovatější jsou sloučeniny trojmocného arsenu (jsou aţ dvacetkrát toxičtější neţ látky s As +V ), mezi které řadíme oxid arsenitý (As 2 O 3 ), chlorid arsenitý (AsCl 3 ) a dále pak arsenovodík (AsH 3 ). V zemské kůře je arzen velice vzácným prvkem. Nejvýznamnější rudou arsenu je sulfid ţeleza arsenopyrit (FeAsS). Často je příměsí v rudách niklu, kobaltu, antimonu, stříbra, zlata, ţeleza a také je stopovou příměsí v loţiscích uhlí. 2.2 As a hydrosféra Arsen jako prvek se ve vodách vyskytuje v oxidačním stupni As +III, As +V nebo organicky vázaný. Vzhledem k rozdílným oxidačně-redukčním podmínkám dochází ve vodách hlubších nádrţí a jezer k vertikální stratifikaci As +III a As +V. Ve svrchní vrstvě vody (epilimnion) dochází k postupné oxidaci na As +V, biologickou činností fytoplanktonu vznikají methylderiváty a arsen se sorbuje na hydratované oxidy Fe a Mn. Ve spodní vrstvě vody (hypolimnion) se arsen naopak uvolňuje z hydratovaných oxidů Fe a Mn a při rozkladu biomasy. Dochází také k postupné redukci na As +III. V sedimentech se As sráţí jako málo rozpustné sulfidy. Redoxní reakce probíhají chemickou nebo biochemickou cestou, avšak rychlost oxidace rozpuštěným kyslíkem i redukce v anoxických podmínkách je velmi malá. Dosaţení rovnováţného stavu proto trvá ve stojatých vodách poměrně dlouho a As +III lze proto prokázat i v oxických podmínkách epilimnia a As +V naopak i v anoxických podmínkách hypolimnia (Integrovaný registr znečišťování 2010 ). Oxidaci arsenopyritu lze popsat chemickou rovnicí (Kopřiva et al. 2005). 4 FeAsS + 11O H 2 O 4 Fe H 3 AsO SO 4 2 7
8 2.3 Využití prvku Arsen je vyuţíván v několika směrech. Uţívá se na výrobu přípravků na konzervaci dřeva, v zemědělství na výrobu pesticidů (herbicidy, insekticidy), které slouţí mimo jiné k ochraně ovoce, zeleniny, bavlny nebo tabáku. Slitiny s Pb se vyuţívají v akumulátorech. Ve sklářském průmyslu je důleţitý oxid arsenitý. 2.4 Negativní dopady na lidské zdraví Moţností, jak se arsen dostává do přírody, je mnoho. Jednou z nich je spalování fosilních paliv a dřeva konzervovaného přípravky obsahující arsen. Při spalování uhlí v domácnostech zůstává převáţná část arsenu v popelu, při spalování v elektrárnách je vázán na popílek a s ním pak společně vstupuje do atmosféry. Dalším zdrojem mohou být metalurgické závody zpracovávající Pb, Cu a další kovy, které na sebe váţí arsen. Důleţitá je i vulkanická činnost, při které se As dostává do ovzduší a atmosférickým spadem do vody a půdy. V přírodě se nejčastěji vyskytuje ve formě sulfidů, které jsou součástí půd a hornin a zvětráváním se dostává do povrchových a podzemních vod. Vysoká koncentrace ve vodách můţe být způsobena nejen zvětráváním hornin a následným přenosem As, ale i špatně zabezpečenými skládkami nebo nadměrným uţíváním pesticidů. Průměrná koncentrace arsenu v uhlí je v ČR 1,5 g kg 1 (Integrovaný registr znečišťování, 2010). Arsen v dnešní době představuje hrozbu nejen pro přírodu, ale i pro zdraví lidí a všech organismů. V minimálním mnoţství se vyskytuje v jídle, pití a v běţném ţivotě ho často ani nezaregistrujeme, ale je to velmi toxický prvek a stačí málo a stává se z něj hrozba pro ţivot na Zemi. Je zjištěno, ţe z celkového mnoţství arsenu, které přijímáme do svého těla, je ho nejvíc v potravě (aţ 70 %), v pitné vodě 29 % a ve vzduchu 1 %. Je to karcinogenní prvek, způsobuje rakovinu plic, kůţe, nádory jater, močového měchýře, ledvin, poškozuje nervový systém a především je prokázáno, ţe během těhotenství můţe poškodit plod a děti se poté rodí s vrozenými vadami. I přesto byl arsen v minulosti vyuţíván v medicíně jako lék na syfilis (arsfenamin) a dnes na léčbu leukémie v podobě upraveného oxidu arsenitého. K nejznámější otravě arsenem došlo v Bangladéši. V současné době zde přibliţně 57 milionů lidí pije vodu přesahující koncentrací arsenu limity pro pitnou vodu. V rámci programu UNICEF pro prevenci mikrobiálních chorob, např. cholery, bylo ve 20. století vybudováno zásobování obyvatel podzemní vodou. Tato voda neobsahuje mikrobiální kontaminaci, obsahuje však vysoké koncentrace arsenu. 8
9 3. Důlní vody 3.1 Důlní vody Kontaminace prostředí důlními vodami je v dnešní době jedním z největších environmentálních problémů. Ke kontaminaci dochází, jakmile se přestává ze zatopeného dolu čerpat voda. Voda je stále kyselejší, coţ vede k rozpouštění a mobilitě těţkých kovů. Nejčastějším případem jsou sulfidy, které na sebe váţou ostatní těţké kovy (As, Bi, Cd, Co, Cu, Ga, In, Hg, Mo, Pb, Re, Sb, Se, Sn, Te a Zn). Jedním ze způsobů jak tomu zabránit, nebo rozšiřování škodlivých vod do přírody potlačit, je izolace zdroje kontaminantu, pouţití neutralizačních nebo redukčních činidel (pivovarské kvasnice, syrovátka), vyuţití bakterií, ale tato moţnost se stále zkoumá. V dnešní době je kontaminace přírody nebezpečnými látkami často diskutovaným tématem a vědci hledají pořád lepší a lepší moţnosti, jak ţivotní prostředí ochránit. Jestliţe je důlní voda stále odčerpávána a koncentrace těţkých kovů kontrolována, pak tyto vody mají i svoje vyuţití. Po úpravě slouţí jako zdroj velice kvalitní pitné vody. Jedná se převáţně o doly, kde se těţilo Pb, které má minimální dopad na kvalitu vod (velice pomalu se rozpouští a oxiduje). Dále se vyuţívá v čistírnách odpadních vod jako flokulační činidlo, které slouţí k sráţení nečistot v odpadních vodách nebo k úpravě vody v mycích linkách. Důlní vody také slouţí k úpravě pitné vody, k léčebným účelům v lázních nebo mohou být čerpané pro vysoký obsah solí (Anglie) (Banks et al. 1997). 3.2 Změna chemického složení důlní vody během zatápění Během těţby je hladina vody stále pod dohledem a udrţována v určité výšce. Jakmile se důl uzavře, začne být zatápěn, dochází ke zvedání hladiny a zvyšování koncentrací těţkých kovů (Fe, Mn, Co, As, Zn,...). Celkový přítok do dolu Turkaňk v obci Kaňk po uzavření dolu byl cca 420 l/min. V první etapě zatápění (do r. 1993) byla koncentrace TDS (Total Dissolved Solid) poměrně nízká (méně neţ 5 mg/l). Chemické sloţení vody bylo ovlivňováno doplňováním relativně čerstvé podzemní vody, která se do dolu dostávala ze zlomů a puklin ve stěnách. V druhé etapě (od r. 1994) se koncentrace TDS začala zvyšovat na cca 15 g/l aţ hladina důlní vody dosáhla Dědičné štoly, coţ lze označit jako třetí etapu zatápění dolu. Po více neţ dva měsíce se geochemie vody nijak nezměnila. Čtvrtá závěrečná fáze je charakterizována výrazným zvýšením koncentrace rozpuštěných látek (TDS) a tento geochemický vývoj důlních vod v Kaňku trvá aţ do současnosti (Kopřiva et al. 2005). 9
10 3.3 Koncentrace látek v důlních vodách Kaňku Na počátku zatápění byly koncentrace Fe a As v blízkosti hadiny podzemní vody relativně nízké a stabilní. Později koncentrace ţeleza vzrostla aţ na 2700 mg/l. Na konci devadesátých let se sníţila a stabilizovala na 1500 mg/l. Vlastnosti rozpuštěného arsenu jsou závislé na ţelezu. Na počátku byla koncentrace As nízká stejně jako u ţeleza, jeho hodnoty se pohybovaly okolo mg/l. Pak ale nastává období, kdy se mnoţství As prudce zvyšuje téměř na 100 mg/l, roste i ph z původních 2,0 na hodnotu 3,0. V listopadu v r koncentrace ţeleza dosahuje 7000 mg/l. Mnoţství As se stabilizuje na 60 mg/l. Nejvyšší koncentrace Fe a As jsou dnes na dně šachty a nejniţší v blízkosti vodní hladiny, kde voda stále proudí. Vzorky pro analýzu vody jsou odebírány z malé hloubky, tudíţ je hrozba kontaminací přírody do budoucna neustále podceňována. Hrozba kontaminací přírody z dolu Turkaňk v Kutné Hoře je dnes nejaktuálnější u nás, avšak v České republice není jediná. Jedná se například o zatopený důl v obci Zbýšov na jihu Moravy, uranový důl v Dolní Roţínce a Brzkově nebo polymetalický a uranový důl v Příbrami (Kopřiva et al. 2005). 10
11 4. Seznam použité literatury Banks D., Younger P., Arnesen R., Iversen E., Banks S. (1997): Mine-water chemistry: the good, the bad and the ugly. Environmental Geology, 32, Ettler V., Sejkora J., Drahota P., Litochleb J., Pauliš P., Zeman J., Novák M., Pašava J. (2008): Příbram and Kutná Hora mining districts from historical mining to recent environmental impact. Acta Mineralogica - Petrographica, 7, Kopřiva A., Zeman J., Sracek O. (2005): High arsenic concentrations in mining waters at Kaňk. Natural Arsenic in Groudwater: Occurence, Remediation and Management, Mísař Z., Dudek A., Havlena V., Weiss J. (1983): Geologie ČSSR I. Český masív. SPN. Praha. 336 stran. Internetové zdroje: Integrovaný registr znečišťování (2010): Látka: Arzen a sloučeniny (jako As). Ministerstvo ţivotního prostředí, , dostupné na: čerpáno: DIAMO (2010): Kutná Hora. DIAMO, státní podnik, 2010, dostupné na: čerpáno: Google Earth (2010): Kutná Hora. In: Google Earth. Čerpáno:
Arsen a jeho sloučeniny (jako As)
Arsen a jeho sloučeniny (jako As) další názvy - číslo CAS 7440-38-2 chemický vzorec As ohlašovací práh pro emise a přenosy do ovzduší (kg/rok) 20 do vody (kg/rok) 5 do půdy (kg/rok) 5 ohlašovací práh mimo
VíceOhlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR
Arsen a jeho sloučeniny (jako As) Základní informace Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR H- a P-věty Základní charakteristika Použití Zdroje úniků Dopady na životní prostředí
VíceDůlní vody rosicko-oslavanské uhelné pánve
Důlní vody rosicko-oslavanské uhelné pánve Co ukázalo 22 let sledování vývoje? Josef Zeman Masarykova univerzita, Brno Rosicko-oslavanská pánev Dobývací prostor Historie modrá 1. sloj červená 2. sloj Grycz
VícePROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA
PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - půda V této kapitole se dozvíte: Jak vznikla půda. Nejvýznamnější škodliviny znečištění půd. Co je to
Více05 Biogeochemické cykly
05 Biogeochemické cykly Ekologie Ing. Lucie Kochánková, Ph.D. Prvky hlavními - biogenními prvky: C, H, O, N, S a P v menších množstvích prvky: Fe, Na, K, Ca, Cl atd. ve stopových množstvích I, Se atd.
VíceDoc. RNDr. Josef Zeman, CSc., Doc. Dr. Ing. Miroslav Černík, CSc., Z 17 Ing. Irena Šupíková ODHAD DLOUHODOBÉHO VÝVOJE SLOŽENÍ DŮLNÍCH VOD
Doc. RNDr. Josef Zeman, CSc., Doc. Dr. Ing. Miroslav Černík, CSc., Z 7 Ing. Irena Šupíková Abstrakt ODHAD DLOUHODOBÉHO VÝVOJE SLOŽENÍ DŮLNÍCH VOD PO UZAVŘENÍ LOŽISKA Detailní studium dlouhodobých a sezónních
VíceHlavní parametry přírodního prostředí ph a Eh
Hlavní parametry přírodního prostředí ph a Eh Stabilita prostředí je určována: ph kyselost prostředí regulace: karbonátový systém, výměnné reakce jílových minerálů rezervoáry: kyselost CO 2 v atmosféře,
VíceIng. Jan Kotris Z 10 ČIŠTĚNÍ DŮLNÍCH VOD VE ZLATOHORSKÉM RUDNÍM REVÍRU
Ing. Jan Kotris Z 10 ČIŠTĚNÍ DŮLNÍCH VOD VE ZLATOHORSKÉM RUDNÍM REVÍRU Zlatohorská ložisková struktura je součástí devonského vulkanosedimentárního komplexu epizonálně metamorfovaných hornin vrbenské série.
VíceSLEDOVÁNÍ ÚČINNOSTI SORPČNÍCH MATERIÁLŮ NA ODSTRANĚNÍ ARSENU I JINÝCH PRVKŮ Z VODY
SLEDOVÁNÍ ÚČINNOSTI SORPČNÍCH MATERIÁLŮ NA ODSTRANĚNÍ ARSENU I JINÝCH PRVKŮ Z VODY Ing. Renata Biela, Ph.D., Ing. Tomáš Kučera, Ph.D., Ing. Jan Vosáhlo Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební,
VíceOhlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR
Celkový dusík Základní informace Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR Základní charakteristika Použití Zdroje úniků Dopady na životní prostředí Dopady na zdraví člověka, rizika
VíceKontaminace půdy pražské aglomerace
Kontaminace půdy pražské aglomerace ING. ANNA CIDLINOVÁ (anna.cidlinova@szu.cz) Odběry půdních vzorků vareálech mateřských školek spolupráce SZU a ČGS monitoring půd součástí celoevropského projektu Urban
VíceMartin Hynouš hynous@ghcinvest.cz gsm: 603 178 866
Martin Hynouš hynous@ghcinvest.cz gsm: 603 178 866 1. VODA 2. LEGISLATIVA 3. TECHNOLOGIE 4. CHEMIE H 2 0 nejběţnější sloučenina na světě tvoří přibliţně 71% veškerého povrchu Země je tvořena 2 atomy vodíku
VíceUniverzita J. E. Purkyně
Univerzita J. E. Purkyně Fakulta životního prostředí Seminární práce předmětu: Geologie a pedologie (případně Geologie a životní prostředí) Lokality výskytu molybdenitu v katastru Bohosudova Vypracoval:
VíceMateriály 1. ročník učebních oborů, maturitních oborů On, BE. Metodický list. Identifikační údaje školy
Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název
VíceMetody sanace přírodních útvarů
Metody sanace přírodních útvarů 1. Klasifikace přírodních útvarů, geodynamických procesů se zaměřením na svahové pohyby. 2. Charakteristika svahových pohybů. 3. Podmiňující faktory přírodní. 4. Podmiňující
VíceHYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. V I M P E R K N A D T R A T Í
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail h ydropruzku m@hydropruzku m.cz H P V I M P E R K N A D T R A T Í h y d r o g e o l o g i c k é p o s o u z e
VíceCHEMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ I. (06) Biogeochemické cykly
Centre of Excellence CHEMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ I Environmentální procesy (06) Biogeochemické cykly Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni
VíceINTERAKCE NULMOCNÉHO NANOŽELEZA SE SÍRANY. Pavla Filipská, Josef Zeman, Miroslav Černík. Ústav geologických věd Masarykova Univerzita
INTERAKCE NULMOCNÉHO NANOŽELEZA SE SÍRANY Pavla Filipská, Josef Zeman, Miroslav Černík Ústav geologických věd Masarykova Univerzita NANOČÁSTICE NULMOCNÉHO ŽELEZA mohou být používány k čištění důlních vod,
VíceKoloběh látek v přírodě - koloběh dusíku
Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Globální oběh látek v přírodě se žádná látka nevyskytuje stále na jednom místě díky různým činitelům (voda, vítr..) se látky dostávají do pohybu oběhu - cyklu N
VíceV I M P E R K P O D H R A B I C E M I - J I H
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail h ydropruzku m@hydropruzku m.cz H P V I M P E R K P O D H R A B I C E M I - J I H h y d r o g e o l o g i c k
VíceZákladní škola Žižkov Kremnická 98, Kutná Hora MINIPROJEKT. Téma: Horniny a nerosty. Foto: Filip Seiler 2013
Základní škola Žižkov Kremnická 98, Kutná Hora MINIPROJEKT Téma: Horniny a nerosty Vypracovali: žáci ZŠ Žižkov Kremnická 98, Kutná Hora Filip Seiler, Jiří Janata, Ondřej Culek (všichni 6.A), Anna Karešová,
VíceFAKTORY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ STAVEB
FAKTORY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ STAVEB Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace
VíceRNDr. Staněk Stanislav T 8 ARZENIDOVÁ MINERALIZACE RYCHLEBSKÝCH HORÁCH A STAROMĚSTSKÉ VRCHOVINĚ
RNDr. Staněk Stanislav T 8 ARZENIDOVÁ MINERALIZACE RYCHLEBSKÝCH HORÁCH A STAROMĚSTSKÉ VRCHOVINĚ Cílem projektu předloženého projektu MŽP v Praze je přehodnocení oblasti známých výskytů arzénového zrudnění
VíceGalvanický článek. Li Rb K Na Be Sr Ca Mg Al Be Mn Zn Cr Fe Cd Co Ni Sn Pb H Sb Bi As CU Hg Ag Pt Au
Řada elektrochemických potenciálů (Beketova řada) v níž je napětí mezi dvojicí kovů tím větší, čím větší je jejich vzdálenost v této řadě. Prvek více vlevo vytěsní z roztoku kov nacházející se vpravo od
VíceSTARÉ ZÁTĚŽE. ÚKZÚZ sleduje hladiny obsahů hladiny obsahů (nikoli hladiny kontaminace) RP a látek v zemědělských půdách
STARÉ ZÁTĚŽE (www.mzp.cz, 1. 9. 2014) Za starou ekologickou zátěž je považována závažná kontaminace horninového prostředí, podzemních nebo povrchových vod, ke které došlo nevhodným nakládáním s nebezpečnými
VíceLetní škola TOXICKÉ KOVY a možnosti detoxikace
Letní škola 2008 TOXICKÉ KOVY a možnosti detoxikace 1 Periodická tabulka prvků 2 Periodická tabulka - komentář většina prvků v tabulce jsou kovy přesnější než těžké kovy je označení toxické kovy některé
Víceautoři a obrázky: Mgr. Hana a Radovan Sloupovi
EKOLOGIE autoři a obrázky: Mgr. Hana a Radovan Sloupovi 1. Určitě jsi v nabídkových letácích elektroniky zaregistroval zkratku PHE. Jde o poplatek za ekologickou likvidaci výrobku. Částka takto uvedená
Více2. ÚVODNÍ USTANOVENÍ KANALIZAČNÍHO ŘÁDU
2. ÚVODNÍ USTANOVENÍ KANALIZAČNÍHO ŘÁDU Účelem kanalizačního řádu je stanovení podmínek, za nichž se producentům odpadních vod (odběratelům) povoluje vypouštět do kanalizace odpadní vody z určeného místa,
VíceBIOLOGICKÉ LOUŽENÍ KAMÍNKU Z VÝROBY OLOVA
BIOLOGICKÉ LOUŽENÍ KAMÍNKU Z VÝROBY OLOVA Dana Krištofová,Vladimír Čablík, Peter Fečko a a) Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava, 17. listopadu 15, 708 33 Ostrava Poruba, ČR, dana.kristofova@vsb.cz
VíceProblematika separace uranu z pitné vody
ÚJV Řež, a. s. Problematika separace uranu z pitné vody (Projekt TA02010044 Zefektivnění systému čištění pitných vod ze zdrojů s nadlimitní koncentrací uranu (regenerační stanice pro radioaktivně kontaminované
VíceRNDr. Michal Řehoř, Ph.D.1), Ing. Pavel Schmidt1), T 8 Ing. Petr Šašek, Ph.D. 1), Ing. Tomáš Lang2)
RNDr. Michal Řehoř, Ph.D.1), Ing. Pavel Schmidt1), T 8 Ing. Petr Šašek, Ph.D. 1), Ing. Tomáš Lang2) 1) Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most, 2) Keramost a.s. HISTORIE DOBÝVÁNÍ ŽELEZNÝCH RUD V KRUŠNÝCH
VícePŘECHODNÉ PRVKY - II
PŘECHODNÉ PRVKY - II Měď 11. skupina (I.B), 4. perioda nejstabilnější oxidační číslo II, často I ryzí v přírodě vzácná, sloučeniny kuprit Cu 2 O, chalkopyrit CuFeS 2 měkký, houževnatý, načervenalý kov,
VíceHYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. V I M P E R K 02
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail h ydropruzku m@hydropruzku m.cz H P V I M P E R K 02 h y d r o g e o l o g i c k é p o s o u z e n í m o ž n
Vícekyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita
kyslík ve vodě CO 2 ph (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita elementární plyny s vodou nereagují, ale rozpouštějí se fyzikálně (N 2, O 2, ) plynné anorganické sloučeniny (CO 2, H 2 S, NH 3 ) s vodou
VíceHLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ
HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Současná etapa je charakterizována: populační explozí a nebývalým rozvojem hospodářské činnosti společnosti řadou antropogenních činností s nadměrnou produkcí škodlivin
Vícekyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita
kyslík ve vodě CO 2 ph (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita elementární plyny s vodou nereagují, ale rozpouštějí se fyzikálně (N 2, O 2, ) plynné anorganické sloučeniny (CO 2, H 2 S, NH 3 ) s vodou
Vícesouřadnice středu vybraného území (S-JTSK): X = 1118017, Y = 734911 katastrální území: Čekanice u Tábora obec: Tábor Jihočeský kraj
RADON V PODLOŽÍ Posudek číslo: 130 Datum: 13. červen 2008 Lokalizace: souřadnice středu vybraného území (S-JTSK): X = 1118017, Y = 734911 katastrální území: Čekanice u Tábora obec: Tábor Jihočeský kraj
Více) se ve vodě ihned rozpouští za tvorby amonných solí (iontová, disociovaná forma NH 4+ ). Vzájemný poměr obou forem závisí na ph a teplotě.
Amoniakální dusík Amoniakální dusík se vyskytuje téměř ve všech typech vod. Je primárním produktem rozkladu organických dusíkatých látek živočišného i rostlinného původu. Organického původu je rovněž ve
VíceROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ
E M ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu OPVK Modernizace výuky technických a přírodovědných oborů na UJEP se zaměřením na
VícePotenciál vyuţití ferrátů v sanačních technologiích
Potenciál vyuţití ferrátů v sanačních technologiích Technická univerzita Liberec Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií Pavel Hrabák, Miroslav Černík, Eva Kakosová, Lucie Křiklavová Motivace
VíceReakčně transportní modelování podmínek v horninovém prostředí. Die reaktive Transportmodellierung in Bedingungen des Grundgesteins
podmínek v horninovém prostředí (současný stav, problémy a perspektiva) Die reaktive Transportmodellierung in Bedingungen des Grundgesteins (gegenwärtiger Stand, Probleme und Perspektive) Josef Zeman Technická
VíceProjekt VODAMIN Hydrochemický monitoring jakosti vod ovlivněných důlní činností v oblasti Cínovce
Projekt VODAMIN Hydrochemický monitoring jakosti vod ovlivněných důlní činností v oblasti Cínovce Mgr. Zdeněk Šíma Ing. Mgr. Bohumír Šraut Dílčí úkoly hydrochemického monitoringu vody v oblasti Cínovce
VíceSekundární kontaminace turonské zvodně vlivem chemické těžby uranu ve Stráži pod Ralskem
Sekundární kontaminace turonské zvodně vlivem chemické těžby uranu ve Stráži pod Ralskem Mgr. Vladimír Ekert DIAMO, s. p. o. z. Těžba a úprava uranu Stráž pod Ralskem workshop Environmentální dopady důlní
VíceEnvironmentální problémy. Znečišťování ovzduší a vod
GLOBÁLNÍ PROBLÉMY LIDSTVA Environmentální problémy Znečišťování ovzduší a vod Bc. Hana KUTÁ, Brno, 2010 OSNOVA Klíčové pojmy 1. ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ Definice problému Přírodní zdroje znečištění Antropogenní
VíceSSOS_ZE_2.10 Degradace půdy, prezentace
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo a název šablony klíčové aktivity SSOS_ZE_2.10 Degradace
VícePřírodní zdroje uhlovodíků
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Říjen 2010 Mgr. Alena Jirčáková Zemní plyn - vznik: Výskyt často spolu s ropou (naftový zemní plyn) nebo
VíceStřední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk
Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 12.3.2013
VíceÚstřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Odbor bezpečnosti krmiv a půdy REGISTR KONTAMINOVANÝCH PLOCH
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Odbor bezpečnosti krmiv a půdy REGISTR KONTAMINOVANÝCH PLOCH 1990-2008 Zpracoval: Ing. Ladislav Kubík, Ph.D. Schválil: Mgr. Šárka Poláková, Ph.D. vedoucí
VíceModelování proudění podzemní vody a transportu amoniaku v oblasti popelových skládek závodu Chemopetrol Litvínov a.s.
Modelování proudění podzemní vody a transportu amoniaku v oblasti popelových skládek závodu Chemopetrol Litvínov a.s. 5. a 6. prosince, Litomyšl PROGEO s.r.o. : Ing. Jan Uhlík, Ph.D. Témata prezentace:
VíceJe tříatomová molekula kyslíku. Jeho vliv se liší podle toho, v jaké výšce se vyskytuje. Přízemní ozon je škodlivý, má účinky jako jedovatá látka,
Ozon Je tříatomová molekula kyslíku. Jeho vliv se liší podle toho, v jaké výšce se vyskytuje. Přízemní ozon je škodlivý, má účinky jako jedovatá látka, ničí automobily, umělé hmoty a pryž. Vzniká při vzájemném
VíceZařazení polokovů v periodické tabulce [1]
Polokovy Zařazení polokovů v periodické tabulce [1] Obecné vlastnosti polokovů tvoří přechod mezi kovy a nekovy vlastnosti kovů: pevnost a lesk ( B, Si, Ge, Se, As) jsou křehké a nejsou kujné malá elektrická
VíceJe energetické vyuţívání odpadů smysluplné?
Watenvi - Brno, 26.5.2010 Je energetické vyuţívání odpadů smysluplné? RNDr. Jana Suzová, Ing. Milan Koňařík Spalovna Zemského hlavního města Brna z roku 1905 Srovnání Brněnský odpad z roku 1904 obsahoval
VícePřílohy. Příloha 1. Mapa s výskytem dolů a pramenů s hladinami vod po r (Čadek et al. 1968) [Zadejte text.]
Přílohy Příloha 1 Mapa s výskytem dolů a pramenů s hladinami vod po r. 1895 (Čadek et al. 1968) Příloha 2 Komplexní rozbor vody z pramene Pravřídlo 2002 (Lázně Teplice) Chemické složení Kationty mg/l mmol/l
VíceKANALIZAČNÍ ŘÁD. stokové sítě obce NENKOVICE
Vodovody a kanalizace Hodonín, a.s. Purkyňova 2933/2, 695 11 Hodonín KANALIZAČNÍ ŘÁD stokové sítě obce NENKOVICE POZN. Toto je verze kanalizačního řádu utčená ke zveřejnění na webových stránkách společnosti
VíceNEŽIVÁ PŘÍRODA. Anotace: Materiál je určen k výuce věd ve 3. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se složkami neživé přírody a jejich tříděním.
NEŽIVÁ PŘÍRODA Anotace: Materiál je určen k výuce věd ve 3. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se složkami neživé přírody a jejich tříděním. Neživá příroda mezi neživou přírodu patří voda, vzduch, nerosty, horniny,
VíceCZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název
VíceKovy a metody jejich výroby
Kovy a metody jejich výroby Kovy v periodické tabulce Základní vlastnosti kovů 80 % prvků v přírodě jsou kovy, v PSP stoupá kovový charakter směrem DOLEVA Vlastnosti: Fyzikální kovový lesk kujnost a tažnost
VíceGeochemie endogenních procesů 1. část
Geochemie endogenních procesů 1. část geochemie = použití chemických nástrojů na studium Země a dalších planet Sluneční soustavy počátky v 15. století spjaté zejména s kvalitou vody a půdy rozmach a první
VíceDolomitické vápno a stabilizace popílků
Dolomitické vápno a stabilizace popílků Ing. Tomáš Táborský, VÚ maltovin Praha Úvod do problematiky Elektrárny a teplárny v českých zemích používají ke stabilizaci svých vedlejších energetických produktů
Víceokolo 500 let př.n.l. poč. 21.stol
Logo Mezinárodního roku udržitelné energie pro všechny Rok 2012 vyhlásilo Valné shromáždění Organizace Spojených Národů za Mezinárodní rok udržitelné energie pro všechny. Důvodem bylo upozornit na význam
VíceGymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora. Pojmy Metody a formy Poznámky
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Chemie (CHE) Obecná chemie, anorganická chemie 2. ročník a sexta 2 hodiny týdně Školní tabule, interaktivní tabule, tyčinkové a kalotové modely molekul, zpětný
Více-ičelý -natý -ičitý - ečný (-ičný) -istý -ný -itý -ový
1 Halogenidy dvouprvkové sloučeniny halogenů s jinými prvky atomy halogenů mají v halogenidech oxidační číslo -I 1) Halogenidy - názvosloví Podstatné jméno názvu je zakončeno koncovkou.. Zakončení přídavného
VíceModul 02 Přírodovědné předměty
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty hmota i energie nevznikají,
VíceHodnocení zdravotních rizik při využívání odpadu. MUDr. M. Zimová, CSc. NRL pro hygienu půdy a odpadů mzimova@szu.cz
Hodnocení zdravotních rizik při využívání odpadu MUDr. M. Zimová, CSc. NRL pro hygienu půdy a odpadů mzimova@szu.cz SP/2f3/118/08 v roce 2010 Výzkum skutečných vlastností odpadů považovaných za vhodný
VíceVliv těžby uhlí na hydrogeologické poměry v centrální části severočeské hnědouhelné pánve
Vliv těžby uhlí na hydrogeologické poměry v centrální části severočeské hnědouhelné pánve workshop Environmentální dopady důlní činnosti projekt TESEUS, www.teseus.org Liberec 20.6.2018 Palivový kombinát
VíceOPTIMALIZACE CHEMICKY PODPOROVANÝCH METOD IN SITU REDUKTIVNÍ DEHALOGENACE CHLOROVANÝCH ETHYLENŮ.
OPTIMALIZACE CHEMICKY PODPOROVANÝCH METOD IN SITU REDUKTIVNÍ DEHALOGENACE CHLOROVANÝCH ETHYLENŮ. Jaroslav Hrabal, MEGA a.s., Drahobejlova 1452/54, 190 00 Praha 9 e-mail: audity@mega.cz Něco na úvod Boj
VíceStudium a využití mokřadních systémů pro čištění ídůlních vod. Ing. Irena Šupíková
Studium a využití mokřadních systémů pro čištění ídůlních vod Ing. Irena Šupíková Obsah práce Téma -přírodní geochemické procesy a podmínky pro čištění kyselých DV (Fe, Mn, sírany) - sanační pilotní systém
VíceMasarykova střední škola zemědělská a Vyšší odborná škola, Opava, příspěvková organizace
Číslo projektu Číslo materiálu Název školy Autor CZ.1.07/1.5.00/34.0565 VY_32_INOVACE_357_Železo a oceli Masarykova střední škola zemědělská a Vyšší odborná škola, Opava, příspěvková organizace Mgr. Hana
VíceHODNOCENÍ JAKOSTI PODZEMNÍCH VOD
povodí Berounky za rok 5 Jakost podzemní vody v ukazateli: Chloridy (mg/l) Hydrogeologický rajón Minimum Maximum A B C * D Hydrogeologické rajóny v kvartérních fluviálních sedimentech 3 5, 5, 5, 3 3,5
VíceEnergetické problémy
Energetické problémy Zdroje energie 1) Obnovitelné zdroje energie, které jsou prakticky nevyčerpatelné částečně a nebo úplně se obnovují (sluneční energie, voda, vítr, biomasa) Zdroje energie 2) Neobnovitelné
VíceDekontaminace areálu Elektrárny Kladno v letech 1997 a 2004
Dekontaminace areálu Elektrárny Kladno v letech 1997 a 2004 PODPORA A PROPAGACE OBLASTI PODPORY 4.2 OSTRAŇOVÁNÍ STARÝCH EKOLOGICKÝCH ZÁTĚŽÍ 17. 18. 6. 2009, Dům kultury Kladno, Kladno - Sítná Hlavní témata
VíceČíslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0290. Ročník: 1. pro obory zakončené maturitní zkouškou
Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název a adresa školy: Integrovaná střední škola Cheb, Obrněné brigády 6, 350 11 Cheb Číslo projektu:
VíceSoučasný stav těžby uranu v České republice a možnosti jejího dalšího rozvoje
Zpracoval: Ing. Bedřich Michálek, Ph.D. 23.9.2008 Současný stav těžby uranu v České republice a možnosti jejího dalšího rozvoje Pracovní návštěva Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí
VíceKlasifikace a značení podle mezinárodní normy ISO 17672
Klasifikace a značení podle mezinárodní normy ISO 17672 První způsob umožňuje značení tvrdých pájek podobným způsobem, který je uveden u pájek měkkých a který vyplývá z již platné ČSN EN ISO 3677. Tvrdá
VíceKoncepční model hydrogeochemických procesů v důlních odvalech
Koncepční model hydrogeochemických procesů v důlních odvalech workshop Environmentální dopady důlní činnosti projekt TESEUS www.teseus.org Liberec Zbyněk Vencelides vencelides.z@opv.cz Koncepční model
Vícewww.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ
Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748
VíceJaro 2010 Kateřina Slavíčková
Jaro 2010 Kateřina Slavíčková Biogenní prvky Organismy se liší od anorganického okolí mimo jiné i složením prvků. Některé prvky, které jsou v zemské kůře zastoupeny hojně (např. hliník), organismus buď
VíceROZDĚLENÍ A POŽADAVKY NA KATEGORIE FUNKCE VÝROBKU, KATEGORIE SLOŽKOVÝCH MATERIÁLŮ. Jana Meitská Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno
ROZDĚLENÍ A POŽADAVKY NA KATEGORIE FUNKCE VÝROBKU, KATEGORIE SLOŽKOVÝCH MATERIÁLŮ Jana Meitská Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno KATEGORIE HNOJIVÝCH VÝROBKŮ (DLE FUNKCE) 1. Hnojivo 2. Materiál k vápnění
VíceTransportně-reakční model vývoje důlních vod na uranovém ložisku
Transportně-reakční model vývoje důlních vod na uranovém ložisku osef Zeman Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav geologických věd, Brno Dílčí část projektu TH Paralelizovaný reakčně-transportní
VíceZHODNOCENÍ DLOUHODOBÉHO VÝVOJE KVALITY VODY VE ZBYTKOVÝCH JEZERECH SHP
ZHODNOCENÍ DLOUHODOBÉHO VÝVOJE KVALITY VODY VE ZBYTKOVÝCH JEZERECH SHP I. PŘIKRYL ENKI O.P.S. TŘEBOŇ PROJEKT VITA-MIN 18.06.2019, Most UMÍSTĚNÍ JEZER 2 BARBORA A MALÉ LOMY V SEVEROČESKÉ PÁNVI JSOU DESÍTKY
VíceDo této skupiny patří dusík, fosfor, arsen, antimon a bismut. Společnou vlastností těchto prvků je pět valenčních elektronů v orbitalech ns a np:
PRVKY PÁTÉ SKUPINY Do této skupiny patří dusík, fosfor, arsen, antimon a bismut. Společnou vlastností těchto prvků je pět valenčních elektronů v orbitalech ns a np: Obecná konfigurace: ns np Nejvyšší kladné
VíceAnalýza rizik po hlubinné těžbě uranu Bytíz. DIAMO, státní podnik odštěpný závod Správa uranových ložisek Příbram
Analýza rizik po hlubinné těžbě uranu Bytíz. DIAMO, státní podnik odštěpný závod Správa uranových ložisek Příbram Projekt Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií Fondem soudržnosti a Státním rozpočtem
VíceFAKTORY PROST EDÍ OHRO UJÍCÍ ZDRAVÍ LOV KA
FAKTORY PROSTEDÍ OHROUJÍCÍ ZDRAVÍ LOVKA CIZORODÉ LÁTKY V OVZDUŠÍ VODA (LÁTKY V NÍ OBSAŽENÉ) KONTAMINACE PŮDY HLUK A VIBRACE ZÁŘENÍ TOXICKÉ KOVY PERZISTENTNÍ ORGANICKÉ POLUTANTY Cizorodé látky v ovzduí
VíceOdhad dlouhodobého a hloubkového geochemického vývoje důlních vod rosicko-oslavanské uhelné pánve ve vztahu k optimalizaci nutného čištění důlních vod
MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA Ústav geologických věd JAN JAROLÍM Odhad dlouhodobého a hloubkového geochemického vývoje důlních vod rosicko-oslavanské uhelné pánve ve vztahu k optimalizaci
VíceHydrochemie Oxid uhličitý a jeho iontové formy, ph, NK
1 Oxid uhličitý - CO 2 původ: atmosférický - neznečištěný vzduch 0,03 obj. % CO 2 biogenní aerobní a anaerobní rozklad OL hlubinný magma, termický rozklad uhličitanových minerálů, rozklad uhličitanových
Více5. Nekovy sı ra. 1) Obecná charakteristika nekovů. 2) Síra a její vlastnosti
5. Nekovy sı ra 1) Obecná charakteristika nekovů 2) Síra a její vlastnosti 1) Obecná charakteristika nekovů Jedna ze tří chemických skupin prvků. Nekovy mají vysokou elektronegativitu. Jsou to prvky uspořádané
VíceModul 02 - Přírodovědné předměty
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 - Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 12.skupina
VíceČíslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Autor Tematická oblast Ročník Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Miroslav Štefan Chemie anorganická výskyt a zpracování kovů 2. ročník Datum tvorby 22.4.2014
VíceVysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice
STAVEBNÍ MATERIÁLY, JAKO ZDROJ TOXICKÝCH LÁTEK Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu
VíceOčekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy a vazby
Předmět: CHEMIE Ročník: 8. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy a vazby Konkretizované tematické okruhy realizovaného průřezového tématu září orientuje se
VíceSlaná voda pro fyzika?
Slaná voda pro fyzika? JINDŘIŠKA SVOBODOVÁ Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, Brno V příspěvku se zabývám tzv. solárním jezírkem. Jde o zajímavý jev, který má i praktické využití, Uvádíme potřebné
VícePrvek Značka Z - protonové číslo Elektronegativita Dusík N 7 3,0 Fosfor P 15 2,2 Arsen As 33 2,1 Antimon Sb 51 2,0 Bismut Bi 83 2,0
Otázka: Prvky V. A skupiny Předmět: Chemie Přidal(a): kevina.h Prvek Značka Z - protonové číslo Elektronegativita Dusík N 7 3,0 Fosfor P 15 2,2 Arsen As 33 2,1 Antimon Sb 51 2,0 Bismut Bi 83 2,0 valenční
VíceNerostné suroviny Základní škola Dr. Miroslava Tyrše Děčín
2014 Nerostné suroviny Základní škola Dr. Miroslava Tyrše Děčín 14.4.2014 Obsah Obsah... 0 Úvod... 1 Cíl....1 Nerostné suroviny. 2 Lomy v okolí a jejich těžba.3 Fluoritové jeskyně v severních Čechách..4
VíceDIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL. Název školy SOUpotravinářské, Jílové u Prahy, Šenflukova 220 Název materiálu INOVACE_32_ZPV-CH 1/04/02/19 Autor
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0763 Název školy SOUpotravinářské, Jílové u Prahy, Šenflukova 220 Název materiálu INOVACE_32_ZPV-CH 1/04/02/19 Autor Obor; předmět, ročník Ing.
VíceOdhady růstu spotřeby energie v historii. Historické období Časové zařazení Denní spotřeba/osoba. 8 000 kj (množství v potravě)
Logo Mezinárodního roku udržitelné energie pro všechny Rok 2012 vyhlásilo Valné shromáždění Organizace Spojených Národů za Mezinárodní rok udržitelné energie pro všechny. Důvodem bylo upozornit na význam
VíceKANALIZAČNÍ ŘÁD STOKOVÉ SÍTĚ MĚSTA BRANDÝS NAD LABEM STARÁ BOLESLAV. doplněk č.1.
KANALIZAČNÍ ŘÁD STOKOVÉ SÍTĚ MĚSTA BRANDÝS NAD LABEM STARÁ BOLESLAV doplněk č.1. červen 2013 Kanalizační řád stokové sítě Brandýs nad Labem - Stará Boleslav dopněk č. 1 Záznamy o platnosti doplňku č. 1
VíceHYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, České Budějovice, ÚS V I M P E R K 01. RNDr. Marcel Homolka
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail hydropruzkum@hydropruzk um.cz H P ÚS V I M P E R K 01 h y d r o g e o l o g i c k é p o s o u z e n í m o ž n
VícePADESÁTÉ VÝROČÍ ZAHÁJENÍ TĚŽBY URANU NA LOŽISKU ROŽNÁ
PADESÁTÉ VÝROČÍ ZAHÁJENÍ TĚŽBY URANU NA LOŽISKU ROŽNÁ Ing. Břetislav Sedláček Ing. Antonín Hájek, CSc. Ing. Bedřich Michálek, Ph.D. Ing. Jiří Šikula DIAMO státní podnik odštěpný závod GEAM, Dolní Rožínka
VícePředmět: Chemie Ročník: 8.
Předmět: Chemie Ročník: 8. Očekávané výstupy 1. POZOROVÁNÍ, POKUS A BEZPEČNOST PRÁCE Školní výstupy Učivo Průřezová témata Určí společné a rozdílné vlastnosti látek Pracuje bezpečně s vybranými dostupnými
VíceREGISTR KONTAMINOVANÝCH PLOCH
REGISTR KONTAMINOVANÝCH PLOCH Podle zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, ve znění pozdějších předpisů, provádí ÚKZÚZ v rámci agrochemického zkoušení zemědělských půd (AZZP) také sledování obsahů rizikových
Více